Shrnutí článku v bodech: 

• Vyhlášen byl nový ročník Grand Prix Architektů 2026
• Přihlašovat lze projekty dokončené od ledna 2025 do března 2026 ZDE
• Uzávěrka přihlášek je 30. června 2026
• Porota vybere 50 finalistů, kteří postoupí do druhého kola
• Finalisté představí projekty na GPA Festivalu v říjnu 2026
• Slavnostní vyhlášení proběhne 26. října v centru Cubex
• Ocenění budou udělena v několika kategoriích včetně hlavní ceny a ceny za celoživotní dílo

Mezinárodní porota a výběr finalistů

Letošní ročník opět sází na silné mezinárodní zastoupení poroty. Předsedkyní se stala francouzská architektka Sophie Berthelier, kterou doplňují architekti a odborníci z Velké Británie, Slovinska, Slovenska i České republiky.

Porota bude vybírat z přihlášených projektů padesát finalistů, kteří postoupí do druhého kola. Tento výběr má být uzavřen v polovině září 2026.

Porota GPA 2026:

Sophie Berthelier (FR)

předsedkyně poroty, Architect DPLC, členka Francouzské akademie architektury

prof. Boštjan Vuga (SLO)

architekt, výzkumník, pedagog a redaktor, ateliér SADAR+VUGA

Branislav Hovorka (SK)

PAULÍNY HOVORKA ARCHITEKTI

Keith French (UK)

ředitel společnosti Grant Associates a krajinářský architekt

Jakub Klaška (CZ)

praktikující architekt a pedagog působící v Londýně a Praze, zakladatel

společnosti Klaska Ltd

Přihlašování projektů a podmínky účasti

Do soutěže lze přihlašovat realizace, jejichž kolaudace proběhla mezi 1. lednem 2025 a 31. březnem 2026. U krajinářské architektury a zahradní tvorby se jedná o realizaci v období od 1.1.2023 do 31.3.2026.

Přihlášky je možné podávat do 30. června 2026 prostřednictvím oficiálního webu soutěže. Účast v soutěži je zpoplatněna částkou 7 500 Kč za projekt, která slouží k pokrytí organizačních nákladů.

Festival a prezentace projektů

Druhé kolo soutěže vyvrcholí prezentacemi finalistů v rámci GPA Festivalu by Grohe, který se uskuteční 26. října 2026. Finalisté zde představí své projekty přímo před porotou, která je již předem osobně navštívila.

Festival je otevřen nejen odborné veřejnosti, ale i studentům a širšímu publiku se zájmem o architekturu. Večer téhož dne proběhne slavnostní vyhlášení výsledků v pražském centru Cubex.

Předseda Obce architektů Ing. arch. Oleg Haman k vyhlášení dalšího ročníku uvedl:

“Základní povinností nás jakožto pořadatele je vybrat kvalitní porotu. Protože když máte kvalitní porotu, architekti přihlašují své práce do soutěžní přehlídky. Oproti loňskému ročníku, kdy jsme měli jednoho muže a čtyři ženy, v letošním ročníku máme opačný model. Sophie Berthelier, renomovaná francouzská architekta, pedagožka a kurátorka, byla všemi jednomyslně zvolena za předsedkyni poroty. Velmi si ceníme, že přijal pozvání do poroty hvězdný krajinářský architekt Keith French jehož park v Singapuru zná snad každý. Bostjan Vuga je u nás v České republice znám především svým soutěžním návrhem na fotbalový stadion Nové Bazalyv Ostravě. Českým skvělým zástupcem je mladý velmi talentovaný architekt Jakub Klaška, který dříve pracoval v ateliéru Zaha Hadid a slovenský architekt Braňo Hovorka, jehož poslední realizace rodinného domu Banánka v obci Banka u Piešťan byla mezi finalisty na cenu za architekturu Slovenské komory architektů. Pro všechny může být čest, že jejich práce posoudí tato skvělá porota, která se těší na jejich přihlášené práce.”

Kategorie a ocenění

Porota uděluje hlavní cenu ve formě velké modré kostky a dále ocenění v jednotlivých kategoriích, mezi které patří novostavba, rekonstrukce, rodinný dům, architektonický design, interiér, urbanismus či krajinářská architektura.

Součástí ocenění je také Cena za celoživotní dílo, kterou uděluje Rada Obce architektů (ROA).

Poslechněte siníže rozhovor s nejmladším návštěvníkem loňského ročníku festivalu GPAF.

Platforma pro prezentaci české architektury

Grand Prix Architektů patří mezi nejvýznamnější tuzemské přehlídky architektury. Pořadatelem je Obec architektů, profesní a kulturní platforma s tradicí sahající do roku 1921, která dlouhodobě usiluje o propagaci české architektury doma i v zahraničí.

Nový ročník Grand Prix Architektů potvrzuje důraz na mezinárodní kontext i kvalitu hodnocení. Soutěž každoročně představuje výběr nejzajímavějších realizací a současně vytváří prostor pro odbornou diskusi o podobě současné architektury.

[https://www.tvarchitect.com/video/reportaz-s-architekty-banik-se-vrati-na-bazaly-stadion-nove-bazaly-bude-pro-ostravu-jednou-z-nejvyznamnejsich-staveb-poslednich-desetileti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zazemi-nove-lanovky-na-jested-dostava-konkretni-architektonickou-podobu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dum-pro-brachu-kdyz-si-architekt-a-klient-vidi-do-hlavy/]

Do letošního ročníku se přihlásilo celkem 147 projektů v sedmi kategoriích. Soutěž tak opět potvrdila rostoucí zájem o prezentaci kvalitního interiérového designu i jeho význam v rámci současné architektury a bydlení.

Soukromé interiéry s důrazem na kvalitu prostoru

V kategorii propojených soukromých interiérů zvítězil projekt Penthouse u řeky od studia Atelier Kunc architects. Porotu zaujal především citlivou prací se světlem, materiály a celkovou nadčasovostí řešení.

Penthouse u řeky od studia Atelier Kunc architects

V kategorii jednotlivých místností uspěl Dětský pokoj pro tvořivou mysl od Lucie Vobořilové. Projekt vynikl důrazem na ergonomii a schopností reagovat na proměňující se potřeby dítěte v čase.

Dětský pokoj pro tvořivou mysl

Veřejné interiéry propojují design a funkci

Silné zastoupení měl také segment veřejných interiérů. V kategorii hotelů byl oceněn projekt Donebe boutique hotel & private wellness studia Kiss and Hug, který kombinuje výrazný design s funkčním řešením prostoru.

projekt Donebe boutique hotel & private wellness studia Kiss and Hug

V kategorii restaurací, kaváren a barů zvítězil projekt PANEOLIT Pekárna a Kavárna od ateliéru IDENTITY DESIGNERS. Porotu oslovil zejména důraz na autentické materiály a silný koncept, který vytváří specifickou atmosféru místa.

projekt PANEOLIT Pekárna a Kavárna od ateliéru IDENTITY DESIGNERS

Flexibilita a budoucnost prostoru

V kategorii komerčních a prezentačních prostor zvítězil projekt TIC Brno: Živé kulturní rozhraní od studia KOGAA. V oblasti pracovních a vzdělávacích interiérů uspěly kanceláře CMS od studia STORYTELLING ARCHITECTS.

projekt TIC Brno: Živé kulturní rozhraní od studia KOGAA

Speciální ocenění poroty získal projekt zaměřený na efektivní využití malometrážních bytů s názvem Maximální potenciál standardu od ateliéru DesignPro.

Maximální potenciál standardu od ateliéru DesignPro

Cena veřejnosti i mediální ocenění

Cena hlavního mediálního partnera byla udělena projektu Kbely – interiér rodinného domu od studia BekArch.

Kbely – interiér rodinného domu od studia BekArch.

O vítězi ceny veřejnosti rozhodli hlasující, kteří ocenili Interiér Horácké multifunkční arény v Jihlavě od studia CHYBIK + KRISTOF.

Interiér Horácké multifunkční arény v Jihlavě od studia CHYBIK + KRISTOF

Soutěž jako platforma pro současný design

Czech Interior Award dlouhodobě představuje aktuální tvorbu v oblasti interiérového designu a propojuje odbornou i širší veřejnost. Oceněné projekty ukazují směřování oboru i důraz na kvalitu, funkčnost a práci s prostorem.

Třetí ročník Czech Interior Award potvrdil vysokou úroveň českého interiérového designu i jeho rostoucí význam. Soutěž nabízí nejen přehled nejlepších realizací, ale také inspiraci pro architekty, designéry i veřejnost. Další ročník odstartuje 1. října 2026.

Soutěž Czech Interior Award patří mezi významná ocenění v oblasti interiérové architektury a designu v České republice. Je určena profesionálním interiérovým architektům a designérům, kteří do ní každoročně přihlašují své realizované projekty. O výsledcích rozhoduje odborná porota složená z respektovaných osobností z oboru.

Součástí soutěže je také hlasování veřejnosti, které dává možnost zapojit se do výběru nejzajímavějších realizací široké veřejnosti. Hlasování probíhá od 10. do 22. března 2026 a na jeho základě bude udělena Cena veřejnosti.

KATEGORIE 2026:

1. SOUKROMÝ INTERIÉR – PROPOJENÝ PROSTOR: Jedná se privátní prostor, kde je navrženo více místností, nebo celé jednotky (byt/dům).
   Jde například o kuchyni propojenou s obývacím pokojem, chodbou, schodištěm atd.
   Cílem je ukázat propojenost a celistvost interiéru a celkový záměr.

2. SOUKROMÝ INTERIÉR – JEDNOTLIVÉ MÍSTNOSTI: Jde o privátní interiér, který je navržen jako jednotlivá místnost v dané bytové jednotce.
   Jde například o ložnice, dětské pokoje, pracovny.

3. VEŘEJNÝ INTERIÉR – HOTEL/UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ

4. VEŘEJNÝ INTERIÉR – RESTAURACE, KAVÁRNA, BAR

5. VEŘEJNÝ INTERIÉR – KOMERČNÍ A PREZENTAČNÍ PROSTORY: Kategorie pro interiéry určené k prezentaci a prodeji – showroomy, prodejny, galerie, recepce, lobby nebo interiéry služeb jako kadeřnictví či pekárny. Hodnotí se originalita, estetika a funkčnost, schopnost prostoru oslovit zákazníka a reprezentovat značku.

6. VEŘEJNÝ INTERIÉR – PRACOVNÍ A VZDĚLÁVACÍ PROSTORY:Sem patří kanceláře, coworkingy, školy, univerzity, ordinace či knihovny. Důraz je na produktivitu, ergonomii, akustiku a variabilitu uspořádání. Vzdělávací prostory by měly podporovat moderní pedagogické metody a inkluzi.

Téměř 150 projektů z celé České republiky

Letošní ročník potvrzuje rostoucí zájem profesionálů z oboru interiérové architektury. Do soutěže bylo přihlášeno téměř 150 projektů z celé České republiky. Projekty představují široké spektrum realizací od soukromých interiérů až po veřejné prostory.

Každý zájemce si může všechny přihlášené projekty prohlédnout online a vybrat svého favorita. Kompletní přehled realizací i samotné hlasování je dostupné na oficiálním webu soutěže www.interioraward.cz

Hlasování přináší i možnost vyhrát ceny

Zapojení do hlasování není pouze o podpoře kvalitního českého designu. Organizátoři připravili také soutěž pro hlasující. Mezi ceny patří například stylové hodinky značky Karlsson nebo poukázky do Aquapalace Praha.

Vyhlášení vítězů proběhne 26. března 2026 na výstavišti PVA EXPO Praha v Letňanech. Slavnostní galavečer se uskuteční v rámci souběhu veletrhů FOR INTERIOR & DESIGN a FOR GARDEN, které každoročně přitahují odborníky i širokou veřejnost se zájmem o bydlení a design.

Czech Interior Award 2026 představuje to nejlepší z české interiérové tvorby a nabízí jedinečnou příležitost nahlédnout do aktuálních trendů v oblasti bydlení i veřejných prostor. Pokud vás zajímá současná architektura a design, nyní máte ideální příležitost zapojit se do hlasování a podpořit projekty, které vás zaujaly nejvíce.

Prohlédněte si všechny přihlášené realizace a vyberte svého favorita na oficiálním webu soutěže www.interioraward.cz

[https://www.tvarchitect.com/video/reportaz-s-architekty-banik-se-vrati-na-bazaly-stadion-nove-bazaly-bude-pro-ostravu-jednou-z-nejvyznamnejsich-staveb-poslednich-desetileti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zazemi-nove-lanovky-na-jested-dostava-konkretni-architektonickou-podobu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-onkologicky-pavilon-v-olomouci-zvysuje-kapacitu-moderni-lecby/]

Shrnutí článku v bodech:

• Plzeň letos zahájí první etapu úprav náměstí Republiky jako dílčí zásah do centrálního veřejného prostoru
• Úpravy se zaměří především na povrchy, pohyb chodců a zlepšení každodenní funkčnosti náměstí
• Nejde o kompletní rekonstrukci, ale o cílené kroky reagující na dlouhodobé provozní problémy
• Zásahy respektují historický a urbanistický význam náměstí Republiky
• Architektonický přístup vychází z dlouhodobých debat a odborných studií
• Město zvolilo postupnou proměnu namísto jednorázové přestavby
• První etapa má vytvořit základ pro další rozhodování o budoucí podobě náměstí

První etapa jako dílčí zásah

Město letos realizuje úvodní fázi úprav, která se soustředí na vybrané části náměstí Republiky. Zásahy se týkají zejména výměny a doplnění povrchů, úprav tras pro pěší a zpřehlednění pohybu v prostoru. Nejde o komplexní rekonstrukci celého náměstí, ale o cílené kroky, které mají reagovat na dlouhodobě vnímané problémy spojené s opotřebením povrchů a každodenním provozem.

Úpravy jsou navrženy tak, aby respektovaly historický charakter místa a zároveň zlepšily jeho funkčnost pro obyvatele i návštěvníky města.

zdroj: plzen.eu, vizualizace:  MAAUS, architektonické a urbanistické studio

Architektonický kontext a dlouhodobá diskuse

Náměstí Republiky je pro Plzeň klíčovým veřejným prostorem s výraznou historickou i urbanistickou hodnotou. Právě proto je jeho proměna dlouhodobě předmětem odborných debat. Architektonická soutěž a následné studie ukázaly, že zásahy do takto významného prostoru musí být postupné a citlivé.

Současná etapa vychází z těchto úvah a snaží se řešit konkrétní provozní problémy bez radikální změny celkové kompozice náměstí. Důraz je kladen na kvalitu detailu, materiálové řešení a lepší čitelnost prostoru.

zdroj: plzen.eu, vizualizace:  MAAUS, architektonické a urbanistické studio

Povrchy, pohyb a každodenní provoz

Jedním z hlavních témat úprav je stav povrchů, které jsou na některých místech dlouhodobě poškozené a komplikují pohyb chodců. Zlepšení se týká také tras, kudy se lidé náměstím nejčastěji pohybují, a to jak v běžném provozu, tak při konání kulturních a společenských akcí.

Cílem je zvýšit komfort pobytu na náměstí a vytvořit prostředí, které bude lépe fungovat jak v každodenním režimu, tak při mimořádném zatížení.

Postupná proměna namísto jednorázové rekonstrukce

Zvolený přístup počítá s tím, že úpravy náměstí Republiky budou probíhat po etapách. Město tím reaguje nejen na rozsah a význam prostoru, ale také na potřebu průběžně vyhodnocovat dopady jednotlivých zásahů. První etapa má sloužit jako základ pro další rozhodování o budoucí podobě náměstí.

Zahájení první fáze úprav náměstí Republiky představuje důležitý krok v dlouhodobé snaze kultivovat jeden z nejvýznamnějších veřejných prostorů v Plzni. Namísto razantní přestavby město volí postupný a opatrný přístup, který respektuje historický kontext a zároveň reaguje na praktické potřeby každodenního užívání. Další vývoj náměstí tak bude záviset nejen na architektonických návrzích, ale i na zkušenostech z realizace této úvodní etapy.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pripravy-ostrava-towers-complex-pokracuji-projekt-nejvyssi-budovy-v-cesku-se-technicky-proveruje/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chata-bebech-architektura-ticha-ve-valasskych-kopcich/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zvysena-ochrana-unesco-ma-v-cesku-teprve-druheho-zastupce-je-jim-cesky-krumlov/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-florenc-navrhne-15-evropskych-atelieru-praha-zna-vitezne-architektonicke-navrhy/]

Shrnutí článku v bodech:

• Polsko plánuje výstavbu nového mezinárodního letiště Port Polska v centrální části země mezi Varšavou a Lodží
• Projekt má kapacitu přibližně 40 milionů cestujících ročně a ambici zařadit se mezi hlavní evropské dopravní uzly
• V první fázi se počítá se dvěma paralelními ranvejemi o délce 3 800 metrů, jedním terminálem a železniční stanicí
• Letiště má být přímo napojeno na Varšavu a Lodž a fungovat jako kombinovaný letecko-železniční uzel
• Odhadované náklady na výstavbu činí zhruba 131 miliard zlotých ( cca 756 miliard korun )
• Architektonický návrh připravuje studio Foster + Partners
• Projekt má konkurovat letištím jako londýnské Heathrow nebo letiště v Istanbulu

Rozsah projektu a umístění

Nové letiště vznikne mezi Varšavou a Lodží, tedy v centrální části Polska. Záměrem je vytvořit strategicky umístěný dopravní uzel, který bude sloužit nejen hlavnímu městu, ale celé zemi. Podle plánů by letiště mělo odbavit přibližně 40 milionů cestujících ročně, čímž se zařadí mezi nejvytíženější letiště v Evropě.

zdroj: fosterandpartners.com

Technické řešení letiště

Projekt v současné fázi počítá se dvěma paralelními ranvejemi o délce 3800 metrů, které umožní provoz i největších dálkových letadel. Součástí první etapy má být jeden hlavní terminál a samostatná železniční stanice. Letiště má fungovat jako plnohodnotný dopravní uzel, nikoliv pouze jako bod pro přílet a odlet.

Dopravní napojení a funkce uzlu

Zásadní součástí projektu je přímé železniční spojení s Varšavou a Lodží. Právě kombinace letecké a vysokorychlostní pozemní dopravy má změnit způsob cestování po Polsku. Cestující by po příletu mohli pokračovat do dalších měst převážně vlakem, čímž by se omezila potřeba vnitrostátních leteckých spojů.

zdroj: fosterandpartners.com

Náklady a architektonický koncept

Celkové náklady na výstavbu letiště jsou odhadovány na 131 miliard zlotých, což odpovídá zhruba 756 miliardám korun. Architektonickou podobu letiště má navrhnout britské studio Foster + Partners. Podle autorů má budova reflektovat polské kulturní dědictví a zároveň odpovídat současným nárokům na kapacitu, orientaci v prostoru a plynulý provoz.

Ambice v evropském měřítku

Polské úřady otevřeně hovoří o tom, že nové letiště má konkurovat velkým evropským uzlům, jako je londýnské Heathrow nebo istanbulské letiště. Projekt je proto vnímán nejen jako dopravní stavba, ale i jako symbol hospodářských ambicí země a jejího postavení v evropském kontextu.

zdroj: fosterandpartners.com

Port Polska je zatím projektem ve fázi příprav, přesto už nyní nabízí jasné technické parametry a ambiciózní vizi. Kombinace dlouhých ranvejí, vysoké kapacity, železničního napojení a výrazné architektury naznačuje, že nepůjde jen o další letiště, ale o komplexní infrastrukturní stavbu, která může zásadně ovlivnit budoucí podobu cestování v regionu.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pripravy-ostrava-towers-complex-pokracuji-projekt-nejvyssi-budovy-v-cesku-se-technicky-proveruje/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-florenc-navrhne-15-evropskych-atelieru-praha-zna-vitezne-architektonicke-navrhy/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zvysena-ochrana-unesco-ma-v-cesku-teprve-druheho-zastupce-je-jim-cesky-krumlov/]

Shrnutí článku v bodech:

• Konference proběhne 16. - 17. září 2025 na veletrhu FOR ARCH v PVA EXPO Praha
• Organizátory jsou Svaz podnikatelů ve stavebnictví a společnost ABF
• První den se zaměří na data, trendy, vzdělávání a priority českého stavebnictví
• Druhý den bude patřit tématu dostupnosti bydlení a konkrétním krokům ke zlepšení
• Do diskusí se zapojí odborníci, developeři, akademici i politici
• Program uzavře panel s politickými stranami, které představí návrhy na řešení bytové krize

Den první: české stavebnictví v číslech a nové výzvy

První den konference zahájí blok věnovaný statistickým datům. Účastníci se dozví, jak si stojí české stavebnictví v porovnání s předchozími roky a jaké jsou hlavní trendy v oblasti veřejných zakázek a nové výstavby. Další část programu se zaměří na podporu studia technických oborů a přiblíží iniciativy, které mají za cíl přilákat mladou generaci do stavebnictví. Diskuse se povede také o surovinové politice a udržitelných materiálech, které budou hrát klíčovou roli v budoucím rozvoji sektoru. Den uzavře panel o prioritách pro české stavebnictví z pohledu firem i politické sféry.

Den druhý: dostupnost bydlení pod lupou

Druhý den bude patřit jednomu z nejdiskutovanějších témat a to dostupnosti bydlení. V České republice chybí podle odhadů 100 až 150 tisíc bytů a ceny nových nemovitostí se pro mnoho domácností stávají nedosažitelnými. Panelové diskuse představí strategii, kterou Svaz podnikatelů ve stavebnictví připravil společně s Deloitte, a nabídnou konkrétní kroky, jak situaci řešit. Hovořit se bude o územním plánování, využití brownfieldů, budoucnosti nájemního bydlení i o trendech build-to-rent projektů. Závěrečná část konference pak přivede ke společnému stolu zástupce politických stran, kteří dostanou výzvu formulovat tři konkrétní kroky vedoucí k lepší dostupnosti bydlení.

Kde a kdy

Konference se uskuteční 16. a 17. září 2025 v rámci veletrhu FOR ARCH v PVA EXPO Praha. Celým programem provede moderátorka Zuzana Hodková a v jednotlivých panelech vystoupí přední odborníci z oblasti stavebnictví, developmentu i politiky.

Konference Svazu podnikatelů ve stavebnictví a společnosti ABF nabídne jedinečnou příležitost k diskusi o budoucnosti českého stavebnictví a k hledání cest, jak zlepšit dostupnost bydlení v Česku. Připojte se k odborníkům i politickým představitelům a získejte ucelený přehled o výzvách a možnostech, které tento klíčový sektor čekají.

Více informací najdete ZDE, kde se můžete rovnou zaregistrovat a získat vstup zdarma.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/stahnete-si-vstupenku-zdarma-na-mezinarodni-stavebni-veletrh-for-arch-2025/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/savarin-novy-park-pasaze-i-namesti-v-centru-prahy/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/vodarenska-vez-v-michli-se-otevira-verejnosti-ceka-ji-nevsedni-prohlidka/]

Zdeněk Lukeš se narodil v domě z roku 1923, který navrhl slavný architekt Kamil Roškot – a to jaksi předurčilo směr, kterým se jeho život bude ubírat. Vyrůstal v Praze, odkud často přejížděl do Opavy. Politická situace však jeho cestu zkomplikovala. Rodiče vystoupili z KSČ a on nemohl studovat obor, který si přál.

Na Fakultě architektury se necítil dobře. Kvůli sporům s kantory školu po čtvrtém ročníku opustil a strávil půl roku jako pomocný zahradník ve Stromovce. Vzpomíná na to s úsměvem, protože parta disidentů a práce v přírodě mu tehdy paradoxně přinesly úlevu. Nakonec se ale na školu pokorně vrátil a studium dokončil.

Zdeněk Lukeš se svojí matkou

Invalidovna: mezi plány, prachem a poklady

První profesní kroky vedly Zdeňka Lukeše do pražské Invalidovny – drsného, ale inspirativního místa, kde pracoval v archivu architektury pod vedením Vladimíra Šlapety. Obklopen modely, výkresy a osobními pozůstalostmi více než 150 architektů jako byli např. Kotěra, Balšánek či Polívka, se postupně ponořil do teorie a historie architektury.

Podmínky byly často extrémní – v zimě mrzlo, v létě dusno, záchody daleko a topilo se uhlím. Přesto právě zde vznikla láska k tzv. „outsiderům“ české architektury, pozapomenutým autorům, jejichž příběhy p.Lukeš s oblibou odkrýval. Spolu s kolegy také vytvořil rozsáhlou kartotéku tisíců pražských staveb – šlo o detektivní práci v terénu i v archivech.

Učitel a vypravěč

Pedagogická činnost patří k důležitým kapitolám života Zdeňka Lukeše. Učil nejprve na gymnáziu PORG ( první obnovené reálné gymnázium ), později se stal děkanem Fakulty architektury v Liberci a nakonec dlouhá léta působil na americké univerzitě NYU v Praze. Tam sám změnil výukový přístup, místo frontálního vyprávění vodil studenty po pražských ulicích, učil je „dotýkat se architektury“. Výuka končila odevzdáním rukou psané knihy o vybrané stavbě a to včetně ilustrací.

Jeho studenti dodnes vzpomínají nejen na nabyté znalosti, ale i na lidský přístup. Mnozí se stali uznávanými architekty.

New York University in Prague

Pražský hrad: setkání s velkými jmény

V roce 1990 nastoupil Zdeněk Lukeš na Pražský hrad, kde se stal součástí odboru památkové péče. Nová éra pod vedením prezidenta Václava Havla přinesla obrovské změny – nejen personální, ale i estetické. Zdeněk Lukeš spolupracoval s architekty jako Josef Pleskot nebo Ladislav Lábus na rekonstrukcích klíčových prostor Hradu, včetně Jižních zahrad nebo Jízdárny.

Setkával se s prezidenty, umělci i rockovými hvězdami. Hrad navštívili například Rolling Stones, Joan Baez, Michael Jackson, Jean Tinguely i Dalajláma. Přesto se vždy držel v pozadí, soustředěn na architekturu, výstavy a odbornou práci.

Právě zde vznikly i ikonické projekty jako například výstava o Jože Plečnikovi nebo „Deset století architektury“.

Výstavy, knihy a veřejná činnost

Zdeněk Lukeš je autorem desítek knih, například populární série „Psí vycházky“, průvodců „Praha moderní“ nebo monografie o Josefu Gočárovi. Spolupracoval s TV Architect, Českou televizí i rozhlasem, vystupoval v talkshow a dodnes přednáší v Praze i po celé republice.

Rád objevuje „skryté poklady“ české architektury – neznámé stavby, pozapomenuté autory a zapomenuté příběhy. Ať už se jedná o Vinternitzovu vilu, pražské mosty nebo ženy-architektky první republiky, vždy přináší nové souvislosti a lidský rozměr.

Zdeněk Lukeš není jen historik architektury. Je to vypravěč, který stavbám vdechuje duši. Dokumentární film zachycuje nejen jeho kariéru, ale i přístup k životu. S pokorou, lehkostí, humorem a hlubokou láskou k architektuře. Zanechal otisk nejen ve zdech a výstavách, ale především v lidech, kteří díky němu začali hledat krásu kolem sebe.

Více se dozvíte v našem dokumentárním filmu výše.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-73-dil-skola-u-studanky/]

[https://www.tvarchitect.com/video/s-p-a-27-invalidovna/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-vladimir-slapeta/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-josef-pleskot/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-ladislav-labus/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-eva-jiricna/]

• Daniel Libeskind (Polsko, USA) – tvůrce židovského muzea v Berlíně, přestavby World Trade Center v New Yorku a multifunkční arény v Tampere.

• Ana Luengo (Španělsko) – bývalá prezidentka Evropské regionální sekce Mezinárodní federace krajinářských architektů.

• Špela Videčnik (Slovinsko) – proslavila se projekty alpských přístřešků a skleníků v poušti, navrhla stadion Ljudski vrt v Marioboru.

• Andrea Bacová (Slovensko) – pedagožka, popularizátorka slovenské architektury a šéfredaktorka časopisu PROJEKT.

• Anna Svobodová (Česko) – architektka a pedagožka s bohatými zkušenostmi z TUM München, spoluzakladatelka studia svobodová blaha.

Přihlášené projekty budou hodnoceny v několika kategoriích, mezi které patří novostavby, rekonstrukce, rodinné domy, interiéry, urbanismus, krajinářská architektura a další. Letos se zavádí administrativní poplatek ve výši 5 000 Kč za každý přihlášený projekt, který bude použit na zajištění organizace soutěže.

Po prvním kole budou vybrány nejlepších 50 projektů, které postoupí do druhého kola. Finalisté budou mít možnost prezentovat své projekty před porotou v rámci Grand Prix Architektů Festivalu by Grohe. Tato prezentace je každoročně klíčovou součástí hodnocení a dává porotě příležitost položit konkrétní dotazy k projektům.

Předseda Obce architektů Ing. arch. Oleg Haman k letošní porotě říká: „Letos máme netradičně převahu žen, kterou vyvažuje významná osobnost architekta Daniela Libeskinda. Jsem rád, že byl zvolen předsedou poroty.“

Grand Prix Architektů je nejen prestižní soutěž, ale také platforma pro propagaci české architektury na mezinárodní úvně. Vítězné projekty budou vystaveny na kongresu UIA v Barceloně v roce 2026, kde se představí nejlepší architektonické realizace z Česka. Soutěž se tak stává nejen uznáním pro jednotlivé autory, ale také příležitostí pro prezentaci české architektury v zahraničí.

Přihlášky do soutěže jsou otevřeny do 30. června 2025 a podrobnosti naleznete ZDE.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/galerie-vankovka-slavi-20-let-od-strojirenske-tovarny-k-modernimu-obchodnimu-centru/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/letiste-vaclava-havla-rozsireni-terminalu-lepsi-doprava-a-modernizace-vzletove-drahy/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/florenc21-promena-prazskeho-brownfieldu-propoji-karlin-s-novym-mestem/]

Soutěžní kategorie jsou rozděleny následovně:

• Soukromý interiér – Propojený prostor
• Soukromý interiér – Jednotlivé místnosti
• Veřejný interiér – Hotel/Ubytovací zařízení
• Veřejný interiér – Restaurace, kavárna, bar
• Veřejný interiér – Komerční a prezentační prostory
• Veřejný interiér – Pracovní a vzdělávací prostory

Kromě odborných cen bude na základě hlasování veřejnosti udělena Cena veřejnosti.

Slavnostní vyhlášení vítězů proběhne 3. dubna 2025 na PVA EXPO PRAHA v Letňanech, v rámci veletrhů FOR INTERIOR & DESIGN a FOR GARDEN. Ocenění z rukou odborné poroty a veřejnosti představuje pro designéry prestižní uznání jejich práce.

Hlasující mohou nejen ovlivnit výsledky soutěže, ale také se zapojit do slosování o atraktivní ceny, včetně hlavní výhry – týdenního zapůjčení karavanu zdarma. Výherce bude kontaktován telefonicky.

Nenechte si ujít příležitost ovlivnit výsledky soutěže a podpořit svůj oblíbený interiér!

Více informací a možnost hlasování naleznete na www.interioraward.cz.

Terminály 1 a 2 projdou rozšířením, přičemž dokončení studie pro Terminál 2 je plánováno na květen 2025. Po přestavbě se změní rozdělení letů – Terminál 1 bude odbavovat lety do zemí Schengenu, zatímco Terminál 2 se zaměří na destinace mimo Schengen a nízkonákladové aerolinky.

Dopravní napojení a parkování

V rámci modernizace letiště dojde k přestavbě příjezdových komunikací i parkovacích domů. Stávající parkoviště budou nahrazena novými a estakáda u Terminálu 2 projde rekonstrukcí. Klíčovou změnou bude také napojení letiště na železnici a výstavba vlakové stanice, což výrazně zlepší dostupnost.

Probíhající a plánované stavební práce

Letiště již realizuje několik projektů, včetně výstavby nového zásobovacího koridoru pod Terminálem 1, který usnadní zásobování obchodů a restaurací. Od března 2025 do června 2025 budou omezení na příjezdové komunikaci Aviatická a v srpnu 2024 začala rekonstrukce mostu v této ulici. Probíhá také výstavba kabelovodu a trafostanice, která bude dokončena v roce 2026.

Paralelní vzletová a přistávací dráha

Po roce 2030 se plánuje výstavba paralelní vzletové dráhy, která umožní navýšení kapacity letiště a snížení hluku pro obyvatele Prahy a Kladna. Po jejím dokončení bude stávající vedlejší dráha zrušena.

Ekonomický přínos a financování

Projekt bude financován z vlastních zdrojů letiště a externího komerčního financování, nikoliv ze státního rozpočtu. Modernizace přinese ekonomický růst, zvýšení HDP o 3,2 % a vytvoření téměř 4000 nových pracovních míst.

Letiště Václava Havla se připravuje na budoucnost s cílem nabídnout cestujícím moderní a efektivnější prostředí. Rozšíření terminálů, lepší dopravní dostupnost i nová vzletová dráha pomohou letišti zvládnout rostoucí počet cestujících, který by v roce 2025 měl dosáhnout rekordních 18,4 milionu. Přestavba přinese nejen zvýšení kapacity, ale i větší komfort a bezpečnost pro cestující i zaměstnance.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-chrani-sve-historicke-srdce-plan-pro-udrzitelny-rozvoj-centra-mesta/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/revitalizace-chotkovych-sadu-zapojte-se-do-budoucnosti-historickeho-parku/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/vitezne-namesti-ceka-promena-novy-navrh-prinese-prostor-pro-setkavani-a-odkloni-dopravu/]

Barbara Plachá zmiňuje, že jedním z klíčových aspektů činnosti rady je vzdělávání odborné i laické veřejnosti. Za tímto účelem SKGBC pořádá množství akcí, mezi nimiž vyniká mezinárodní konference Green Building Summit, která každoročně přináší inspiraci a praktické zkušenosti ze zahraničí. Další významnou vzdělávací platformou je Green Building Academy, která poskytuje komplexní znalosti o udržitelné výstavbě prostřednictvím několika modulů. Program zahrnuje i oblíbenou sérii ,,Týden zelených budov", která kombinuje tematické prehlídky budov s diskuzemi odborníků pod názvem Green Walk–Green Talk.

Dalším zajímavým projektem je iniciativa pro moderní dřevostavby, která podporuje využití dřeva jako udržitelného materiálu. Mezi mezinárodními projekty pak vyniká Smarter Finance for Families, který přináší zvýhodněné bankovní produkty pro energeticky úsporné stavby a renovace. Tento projekt spojil 17 evropských organizací a jeho cílem je zajistit finanční podporu pro budovy s nízkou uhlíkovou stopou, což přispívá k celkové udržitelnosti stavebního průmyslu.

Slovenská rada pro zelené budovy představuje na Slovensku důležitou platformu pro propagaci a realizaci udržitelného stavebnictví. Barbara Plachá v rozhovoru podtrhuje význam spolupráce mezi státem, odborníky a veřejností a vyzývá k aktivnímu zapojení do projektů, které mají přímý dopad na kvalitu života a životního prostředí. S rostoucím povědomím o ekologických výzvách a stále větším zájmem o udržitelné řešení má SKGBC ambice i nadále rozšiřovat své aktivity a vést slovenské stavebnictví k zelenější a odpovědnější budoucnosti.

Více se dozvíte v našem rozhovoru výše.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-na-slovensku-pavel-kosnac-z-atelieru-kosi-architekti/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-na-slovensku-borek-simandl-reditel-developerske-spolecnosti-finep-sk/]

[https://www.tvarchitect.com/video/rozhovor-david-sandor-ze-spolecnosti-proma-predstavuje-priklady-projektu-kde-bim-prispelo-k-efektivnejsimu-a-preciznejsimu-projektovani/]

Lávka se vyznačuje nejen svou funkčností, ale také moderním designem, který citlivě zapadá do okolní krajiny. Její konstrukce je z lehkého a odolného materiálu, který zajišťuje dlouhou životnost a minimální potřebu údržby. Design lávky odráží současné trendy v architektuře, kde je kladen důraz na jednoduchost, funkčnost a estetiku. V noci je navíc lávka osvětlena, což z ní činí nejen praktický, ale také vizuálně atraktivní prvek městské krajiny.

Co se týče jejího využití, lávka denně slouží stovkám chodcům i cyklistů. Díky svému umístění se stala oblíbenou trasou nejen pro obyvatele obou čtvrtí, ale i pro ty, kteří si rádi užívají procházky podél Vltavy nebo cestu na kole. Zároveň lávka přispěla k rozvoji rekreačních aktivit v okolí ostrova Štvanice, který se postupně proměňuje v atraktivní volnočasovou zónu.

Architekt projektu, Petr Tej, ve svých návrzích kladl důraz na udržitelnost a přizpůsobení lávky okolnímu prostředí. Lávka byla navržena tak, aby se přirozeně začlenila do historického kontextu města, a zároveň nabídla moderní a ekologické řešení pro obyvatele Prahy. Právě tato kombinace funkčnosti a estetiky ji činí oblíbenou mezi architekty i veřejností.

Po více než roce provozu se ukazuje, že Štvanická lávka plní všechny své funkce nad očekávání. Stala se nedílnou součástí městské infrastruktury a oblíbenou trasou pro obyvatele i návštěvníky Prahy. V budoucnu lze očekávat, že podobné projekty budou hrát stále důležitější roli při rozvoji metropole.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-ostrave-byla-dokoncena-unikatni-lavka-od-josefa-pleskota/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-hradci-kralove-vznikla-nova-lavka-pres-labe/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-hlavkuv-most/]

Projekt příměstského parku ,,Soutok" se vyznačuje komplexním zapojením různých aktérů – místních obyvatel, odborných institucí, městských částí a dalších zainteresovaných stran. Cílem je vytvořit ucelený plán, který zohlední potřeby jak přírody, tak obyvatel a poskytne ekologicky šetrná řešení pro ochranu krajiny. Zahrnuje mimo jiné revitalizaci břehů obou řek, posílení biodiverzity a opatření ke zlepšení zadržování vody v krajině. Důležitou součástí je také přírodně šetrná protipovodňová ochrana, která zajistí bezpečí pro sousedící obce.

Projekt se skládá ze dvou hlavních iniciativ. První se zaměřuje na interpretaci aspektů krajiny prostřednictvím umění, což je reakce na rostoucí problém ztráty kontaktu s přírodou a jeho dopadu na zdraví, především u dětí. Tato iniciativa zkoumá, jak může umění pomoci lidem prohloubit jejich vztah k přírodě a zvýšit povědomí o jejím významu. Druhá iniciativa se zabývá konkrétními opatřeními pro snížení dopadů klimatické změny, jako je zlepšení pohlcování slunečního záření nebo integrace udržitelných praktik do příměstského zemědělství.

Vítězství na WMNP Awards je výsledkem pečlivě připraveného návrhu, který byl vybrán z mezinárodní soutěže zahrnující týmy z celého světa. Návrh, na kterém se podílela architektonická studia z Katalánska, České republiky a Francie, byl konzultován s veřejností i odborníky a jejich připomínky byly zahrnuty do finální podoby projektu. Porota ocenila zejména komplexní přístup k řízení a financování projektu, stejně jako program komunitních aktivit zaměřených na zapojení místních obyvatel.

Budoucnost příměstského parku Soutok

Realizace parku Soutok přinese nové příležitosti pro ekologickou obnovu a zároveň poskytne prostor pro vzdělávací aktivity a zapojení veřejnosti do péče o krajinu. Park bude fungovat jako „laboratoř proměny“ otevřené krajiny, která hledá nové způsoby, jak udržitelně rozvíjet město v době klimatických změn. Tento projekt může inspirovat další města, aby následovala příklad Prahy a zaměřila se na udržitelný rozvoj svých území.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/hleda-se-budouci-podoba-primestskeho-parku-soutok-v-praze/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/neziskova-organizace-kritizuje-chystanou-sjezdovku-v-parku-soutok-ta-ale-neni-soucasti-projektu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/revitalizace-nabrezi-a-vodnich-ploch-ve-mestech/]

Nyní se soustředí na přípravu dokumentace pro územní rozhodnutí a stavební povolení. Zatím se daří držet krok s naplánovaným harmonogramem a ten říká, že by se projekt měl začít stavět v roce 2027 a dokončení se plánuje na rok 2032. Projekt Vltavské filharmonie zahrnuje nejen samotnou koncertní síň, ale i rozsáhlou revitalizaci okolí. Přibyde více stromů, pobytových trávníků a na terasách by měly růst rostliny. 

Odhadované náklady na výstavbu se pohybují kolem 11,65 miliardy korun, přičemž město plánuje využít kombinaci vlastních zdrojů, státních dotací a potenciálně i soukromých investic. Přesný model financování je stále teprve v řešení. Nicméně dle vedení města, je možnost, že Praha bude nést náklady sama a je na to připravena. 

Architektonický návrh studia BIG, který porota vybrala z 19 návrhů renomovaných světových ateliérů, zaujal svou inovativní koncepcí a citlivým začleněním do pražského panoramatu. Budova s charakteristickými terasami a prosklenými plochami má ambici stát se novou dominantou města a symbolem jeho kulturního rozkvětu.

Vltavská filharmonie představuje pro Prahu výzvu i příležitost. Zatímco kritici poukazují na vysoké náklady a možná rizika, zastánci projektu zdůrazňují jeho potenciál oživit kulturní scénu a přitáhnout do města nové návštěvníky. S postupujícími přípravami se debata o budoucnosti tohoto ambiciózního záměru jistě bude dále rozvíjet. Jedno je však jisté - pokud se projekt podaří realizovat, Praha získá nejen špičkový koncertní sál, ale i nový architektonický skvost, který může výrazně posílit její postavení mezi evropskými kulturními metropolemi.

[https://www.tvarchitect.com/video/u-jednoho-stolu-petr-hlavacek-josef-pleskot-a-martin-krupauer-na-tema-vltavske-filharmonie/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/model-fungovani-vltavske-filharmonie-bude-mit-vliv-na-financovani-stavby/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/vltavska-filharmonie-bude-postavena-podle-navrhu-studia-bjarke-ingels-group-jake-navrhy-se-umistily-na-ostatnich-prickach/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/prvni-klimaticky-neutralni-prazska-ctvrt-by-mela-vyrust-v-okoli-budouci-vltavske-filharmonie/]

Jedním z nejvíce diskutovaných řešení jsou chytré dopravní systémy, které využívají data v reálném čase ke zlepšení plynulosti dopravy. Inteligentní semafory, které se přizpůsobují aktuální dopravní situaci, nebo aplikace pro sdílení dopravních prostředků, jako jsou kola a koloběžky, přinášejí revoluci do městské mobility.

Dalším důležitým prvkem je rozvoj elektromobility. Elektrická auta, autobusy a vlaky přispívají ke snížení emisí a zlepšení kvality ovzduší. Mnoho měst již investuje do infrastruktury pro nabíjení elektromobilů, což usnadňuje přechod na ekologičtější způsoby dopravy.

Kromě technologických inovací je důležitým aspektem i urbanistické plánování. Města musí být navržena tak, aby byla přátelská k pěším a cyklistům. Pěší zóny, cyklostezky a zelené koridory zvyšují kvalitu života obyvatel a podporují udržitelnou mobilitu. Jedním z průkopníků v oblasti městské mobility je koncept "15minutového města". Tento přístup se zaměřuje na to, aby obyvatelé měli všechny základní služby a zařízení v dosahu 15 minut chůze nebo jízdy na kole. Tím se snižuje závislost na automobilové dopravě a podporuje se zdravý životní styl. 

Městská mobilita je dynamickým a stále se vyvíjejícím oborem, který má zásadní vliv na kvalitu života ve městech. Inovativní řešení, jako jsou chytré dopravní systémy, elektromobilita a promyšlené urbanistické plánování, přinášejí nové možnosti, jak zlepšit dopravu a zároveň chránit životní prostředí. Budoucnost městské mobility spočívá v integraci těchto technologií a přístupů, které umožní vytvořit udržitelná a obyvatelná města pro všechny jejich obyvatele.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/proc-kolabuje-prazska-doprava-a-jak-z-toho-ven/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/projekt-smichov-city-stale-neni-doresena-doprava-v-oblasti-vystavby/]

Součástí projektu je také personální příprava na provoz arény, včetně zajištění potřebného personálu a plánování budoucích akcí. Již nyní se připravují různé kulturní, sportovní a společenské události, které se v aréně budou konat, což svědčí o důkladné a dlouhodobé strategii pro její využití.

Architektonický návrh arény, který vzešel z vítězného projektu ateliéru Chybik+Kristof, byl upraven tak, aby lépe odpovídal potřebám města a jeho obyvatel. Tento vítězný návrh, který byl vybrán v architektonické soutěži, přináší moderní a funkční prostor, který bude sloužit jako epicentrum kulturního a sportovního života v regionu.

Podle původního plánu měla stavba začít až za rok, ale díky efektivní přípravě a důkladnému plánování se podařilo celý proces urychlit, což přináší městu Jihlava výhodu v podobě dřívějšího dokončení projektu. Aréna se stane důležitým místem pro konání velkých akcí a poskytne moderní zázemí jak pro sportovce, tak pro návštěvníky.

Horácká multifunkční aréna v Jihlavě se tak stává nejen symbolem pokroku a modernizace, ale i příkladem úspěšného řízení a realizace velkých projektů ve veřejném sektoru. Tento nový prostor bude nejen architektonicky výrazný, ale také funkčně bohatý, což přinese obyvatelům Jihlavy a okolí nové možnosti pro kulturní a sportovní vyžití.

„Revitalizace levého břehu Ostravice je klíčovým projektem pro zvýšení atraktivity tohoto veřejného prostoru. Navazuje na první fázi, která byla dokončena v roce 2022, a zahrnovala úsek mezi mostem Na Karolině a Střelniční ulicí. Snížení rychlosti jízdy na maximálně 30 km/h a rozšíření prostoru pro cyklisty i chodce přispěje ke zklidnění celé oblasti,“ říká Břetislav Riger, náměstek primátora pro investice a dopravu. Dodává také, že proměna nábřeží je součástí širšího plánu na revitalizaci městského prostoru, který začal již v roce 2012 s prvními úpravami Havlíčkova nábřeží, kdy byly instalovány dvě visuté vyhlídkové galerie.

Stavební práce na břehu Ostravice zahrnují nejen zpevnění břehu pomocí kamenů různých velikostí, ale i vytvoření esteticky příjemného a funkčního prostoru, který propojí univerzitní kampus s rekreačními zónami podél řeky. Tento krok je součástí širšího plánu na revitalizaci okolí Černé louky, která se postupně mění z nevzhledné lokality na atraktivní místo pro odpočinek a rekreaci. Cílem je také dlouhodobě vytvořit pohodlné cyklistické a pěší spojení mezi centrem města, mostem Miloše Sýkory, kampusem a Dolními Vítkovicemi.

První etapa prací zahrnovala vybudování propojovacích chodníků, schodiště pod City Campusem Ostravské univerzity, instalaci veřejného osvětlení a sadové úpravy, které dodaly oblasti novou zelenou tvář. Důležitou součástí projektu byl také mobiliář, který má zvýšit komfort pro návštěvníky.

Revitalizace levého břehu Ostravice je dalším krokem v transformaci Ostravy na moderní a přívětivé město, které nabízí kvalitní veřejný prostor pro své obyvatele i návštěvníky. Tato proměna přináší nový život do tradičních částí města a vytváří z nich atraktivní destinace, kde se setkávají historie, příroda a moderní architektura.

TV Architect děkuje vedení Městského divadla v Pradubicích za spolupráci a umožnění natáčení.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Náměstkyně primátora Hana Tichánková zdůraznila význam této rekonstrukce: „Úpravy v tomto oblíbeném sportovišti nejen zlepší tepelně-technické vlastnosti objektu, což přinese úspornější provoz, ale také zvýší atraktivitu areálu. Novinky jako rozšířené dětské brouzdaliště, malá relaxační zóna a návrat k původnímu vzhledu bazénové haly přidají objektu na hodnotě.“ Projekt rekonstrukce je výsledkem práce PROJEKTSTUDIA Davida Kotka.

Bazénová hala projde kompletní přeměnou. Stávající pětadvacetimetrová bazénová vana bude nahrazena novou nerezovou, a zároveň celý interiér dostane nový barevný vzhled, kde tyrkysově zeleno-modrá na šedobéžovém základu bude doplněna bílou a světle šedou barvou.

Navzdory modernizaci zůstanou rozměry bazénu zachovány. Plavci budou mít k dispozici pět plaveckých drah, zatímco v šesté dráze bude umístěna masážní lavice a schody pro snadnější přístup do vody, což ocení zejména návštěvníci s omezenou mobilitou.

Během šest měsíců trvající rekonstrukce budou vnitřní prostory, včetně bazénu, brouzdaliště, vodní jeskyně a finské sauny, pro veřejnost uzavřeny. Tato proměna slibuje návrat v novém, atraktivnějším kabátě, který přinese obyvatelům Ostravy a návštěvníkům moderní a komfortní prostředí pro sport a relaxaci.

V posledních letech se v České republice výrazně zvýšil zájem o rekonstrukci stávajících a výstavbu nových knihoven, což lze vnímat jako reakci na rostoucí potřebu moderních vzdělávacích a kulturních center. Tento trend ukazuje, jak se knihovny proměňují z tradičních míst pro půjčování knih na multifunkční prostory, které nabízejí moderní technologie a slouží jako centra komunitního života.

Například v Rožnově pod Radhoštěm je plánována výstavba nové knihovny s přístavbou, která se vyznačuje téměř nulovou spotřebou energie. Tento projekt zahrnuje využití tepelných čerpadel a dalších úsporných technologií, čímž knihovna splňuje náročné environmentální standardy. Stejně tak v Turnově získalo město dotaci na stavbu nové knihovny, která bude zrealizována podle návrhu ateliéru A69. Tento projekt se blíží ke startu výstavby, což znamená další krok k modernizaci knihovnických služeb v regionu.

Rekonstrukce stávajících prostor je také na vzestupu. V Olomouci prošel Červený kostel významnou rekonstrukcí a získal unikátní moderní přístavbu, která dokonale doplňuje historický charakter budovy. V Chodově na Sokolovsku byla dokonce stará výrobna knedlíků přeměněna na novou knihovnu, což ukazuje, jak je možné využít i zdánlivě nevyužitelné prostory k vytváření nových kulturních center.

Tyto projekty dokazují, že knihovny v Česku se stávají nejen centry vzdělanosti, ale i vzory udržitelné architektury a chytrého využití prostorů, což z nich dělá důležitou součást současného městského plánování.

Tento rozvoj knihoven reflektuje širší trend, který ukazuje, že knihovny dnes neslouží jen jako úložiště knih, ale jsou klíčovými prvky komunitního života, inovací a kulturní výměny.

V České republice se v poslední době uskutečňuje několik významných projektů zaměřených na rekonstrukci a stavbu nových knihoven, které kombinují moderní architekturu s historickými prvky a novými funkcemi.

Břeclav: Zde se starý cukrovar přeměňuje na moderní knihovnu. Tento projekt je ukázkou toho, jak lze využít historické průmyslové budovy k vytvoření nových kulturních prostor. Nová knihovna slibuje spojení tradice s moderními potřebami a stane se významným centrem pro místní komunitu​.

Česká Lípa: V tomto městě vznikne nová knihovna podle návrhu ateliéru mh architects. Projekt se zaměřuje na vytvoření prostoru, který bude sloužit nejen jako tradiční knihovna, ale také jako multifunkční centrum pro různé kulturní a vzdělávací akce​.

Chodov na Sokolovsku: Zde byla stará výrobna knedlíků přestavěna na novou knihovnu. Tento projekt ukazuje, jak lze revitalizovat i zdánlivě nevyužitelné prostory a proměnit je v důležitá centra pro vzdělávání a komunitní aktivity​.

Jičín: Město chystá novou přístavbu knihovny podle návrhu atelieru A1Architects. Tato přístavba rozšíří kapacitu knihovny a nabídne nové prostory pro moderní knihovnické služby​.

Jihočeská vědecká knihovna: Tato knihovna nedávno prošla významnou rekonstrukcí, která zlepšila její zázemí a umožnila zavedení moderních technologií. Knihovna tak může lépe sloužit jak odborné, tak široké veřejnosti​.

Turnov: Zde se chystá stavba nové knihovny podle návrhu ateliéru A69. Projekt se blíží k realizaci a bude představovat moderní architektonický prvek, který významně obohatí kulturní infrastrukturu města​.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jihoceska-vedecka-knihovna-ma-nove-zazemi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/stara-vyrobna-knedliku-v-chodove-na-sokolovsku-slouzi-nove-jako-knihovna/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/stary-cukrovar-v-breclavi-se-meni-na-moderni-knihovnu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/knihovna-v-ceske-lipe-vznikne-podle-navrhu-mh-architects-atelier/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novou-pristavbu-knihovny-podle-atelieru-a1architects-chysta-mesto-jicin/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/turnov-chysta-novou-knihovnu-podle-navrhu-a69/]

Opravy probíhaly zhruba rok a půl a jejich celková cena se vyšplhala na 24 milionů korun. Botanická zahrada chce v nových prostorech kromě degustací vína pořádat například svatební hostiny. Nově zrekonstruované prostory nyní zahrnují i bar, kuchyňku a toalety. Modernizace se však neomezila pouze na vnitřní prostory. V zahradě se plánuje další významný projekt – vybudování vodního světa, který bude zahrnovat vodopády, jezírka a další vodní prvky. Tento projekt bude zahájen souběžně s výstavbou nového vzdělávacího centra a jeho dokončení se očekává do tří let.

Tento jedinečný příklad revitalizace historického objektu ukazuje, jak může architektura citlivě spojit dědictví minulosti s potřebami moderní doby, a zároveň poskytuje návštěvníkům příležitost vychutnat si nejen krásu vinic, ale i jedinečný architektonický zážitek v srdci Prahy.

Liberecký kraj, statutární město Liberec a Správa železnic spojily síly, aby vytvořily moderní dopravní terminál, který bude sloužit nejen cestujícím, ale i obyvatelům města. Primátor Jaroslav Zámečník uvedl, že výstavba podle vítězného návrhu z architektonické soutěže by mohla začít přibližně za pět let, po důkladné projektové přípravě. Do té doby bude cestujícím sloužit stávající autobusové nádraží, které projde menšími úpravami, včetně modernizace budovy Uranu.

Vize budoucnosti

Součástí zadání soutěže je ověřovací studie vypracovaná Kanceláří architektury města (KAM) v roce 2021. Studie navrhuje vytvoření nového terminálu, polyfunkčního domu s kapacitou 700 parkovacích míst, a přeměnu okolního veřejného prostoru na moderní a funkční prostředí. Tento ambiciózní projekt si klade za cíl změnit tvář této části města a nabídnout nejen funkční, ale i esteticky přitažlivý prostor.

„Zahájení soutěže bude klíčovým krokem k rozvoji tohoto důležitého území,“ uvedl náměstek primátora Jiří Janďourek, který zdůraznil, že spolupráce s Libereckým krajem a Správou železnic je zásadní pro dosažení kvalitního výsledku. Inspirací je pro ně vývoj podobných terminálů v jiných českých městech, jako jsou Pardubice, Olomouc nebo Plzeň.

Nové spojení a moderní terminál

Jedním z klíčových cílů projektu je vytvoření moderního přestupního uzlu, který by výrazně zkrátil a zjednodušil přestupy mezi jednotlivými druhy dopravy. Hejtman Libereckého kraje Martin Půta zdůraznil, že plánovaná modernizace vlakového nádraží bude v souladu s dlouhodobou snahou zlepšit spojení mezi Libercem a Prahou. V rámci Central Stationu bude zachována historická budova nádraží, která bude propojena s novými prvky, čímž vznikne prostorné a moderní odbavovací centrum.

Nové náměstí a park

Současné autobusové nádraží uvolní místo pro nové městské náměstí s parkem, které vznikne nad dálničním tunelem. Blok budov u Žitavské ulice, včetně objektů Uranu a Skloexportu, bude přeměněn na moderní městský blok s kapacitním parkovištěm v suterénu. Tento projekt tak přinese nejen dopravní, ale i urbanistickou transformaci celé oblasti.

Budoucnost dopravy v Liberci

Liberecký dopravní terminál má potenciál stát se klíčovým bodem veřejné dopravy v celém kraji. Přestupy mezi vlakem, autobusem a tramvají budou díky tomuto projektu plynulé a rychlé. Architektonická soutěž, která odstartuje na podzim 2024, určí, jakým směrem se bude tato významná část města rozvíjet. S podporou Správy železnic, Libereckého kraje a města Liberec má projekt šanci stát se vzorem pro další podobné projekty v České republice.

Tento projekt je nejen příležitostí k modernizaci, ale také k redefinici toho, jak by měly vypadat moderní dopravní terminály ve městech budoucnosti.

Modernizace kina Kosmos respektuje původní architektonický koncept. Stavba si zachová svůj ikonický tvar zborceného hyperbolického paraboloidu s půdorysem tvořeným třemi zakřivenými stěnami, což ji nadále staví na špici světové architektury své doby. Přestože tato rekonstrukce přináší nutnost zásadních technických úprav, jejím cílem je respektovat a zachovat autenticitu původního návrhu.

Mezi nejvýznamnější zásahy patří rekonstrukce střechy, která je v současném stavu nevyhovující. Střešní konstrukce bude obnovena s maximálním důrazem na zachování jejího původního vzhledu, přičemž současně dojde k výměně akustických obkladů, elektroinstalace a dalších technologií, které dosluhují a již nejsou ekonomicky ani technicky udržitelné.

Neméně důležitým prvkem modernizace je i plánovaná redigitalizace promítací techniky. Kosmos, jedno z nejnavštěvovanějších jednosálových kin v Česku, si zaslouží moderní vybavení, které zajistí návštěvníkům prvotřídní zážitek. Nový 4K projektor s RGB laserem slibuje nejen vynikající obraz, ale také výrazné snížení provozních nákladů.

Součástí technologické modernizace bude i instalace pokročilého zvukového systému Dolby Atmos, který divákům přinese prostorový zvukový zážitek, jaký nemá obdoby. Tento systém, jenž je standardem mezi nejlepšími kiny na světě, zajistí, že návštěvníci kina budou zcela ponořeni do děje na plátně, obklopeni trojrozměrným zvukem, který je přenese přímo do středu akce.

Rekonstrukce kina Kosmos je příkladem citlivého přístupu k modernizaci kulturního dědictví, který kombinuje úctu k historickému významu stavby s potřebou přizpůsobit ji současným technickým a ekologickým standardům. Výsledkem bude nejen revitalizovaný architektonický skvost, ale i kulturní centrum připravené sloužit dalším generacím filmových nadšenců a milovníků moderní architektury.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nove-letni-kino-maji-prachatice-na-jihu-cech/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/legendarni-prazske-kino-atlas-se-opet-otevrelo-verejnosti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/trutnov-po-rekonstrukci-otevrel-kino-vesmir-s-dvema-saly/]

V první fázi projektu MIZA se plánují úpravy veřejného prostranství, které výrazně změní tvář celé lokality. „Po letech příprav a spolupráce s architekty máme v rukou skutečně kvalitní projekt, který díky schválené dotaci můžeme začít realizovat. Na podzim letošního roku proběhne výběr zhotovitele a na konci roku 2025 mohou být stavební práce dle předpokladu dokončeny,“ uvedl starosta Pavel Charvát.

Projekt zahrnuje zpřístupnění původního průmyslového areálu a demolici části objektů, což umožní propojení ulice Jiráskova se stávajícím muzejním parkem. Oplocení podél ulice Jiráskova bude odstraněno a na jeho místě vznikne nové parkoviště, které bude sloužit jak pro návštěvníky budoucího kulturního centra, tak pro hosty muzea.

Jedním z architektonických symbolů projektu bude zachovaný vysoký komín, který připomíná průmyslovou historii místa. Tento komín bude současně sloužit jako vodojem, čímž podtrhne moderní přístup k nakládání s dešťovou vodou.

Kulturní centrum jako srdce města

Projekt MIZA však nejde pouze o architektonickou přeměnu prostoru, ale také o vytvoření nového centra kulturního a společenského života ve městě. Podle místostarosty Václava Dokoupila bude celý areál otevřen veřejnosti a nabídne příjemný prostor k setkávání i odpočinku. Vznikne zde urbánní zahrada s prostorem pro konání kulturních akcí, čímž se projekt přibližuje k dlouhodobému cíli vytvořit kulturní sál, na jehož přípravě se průběžně pracuje.

„MIZA má ambici z našeho města i celého okolního regionu vytvořit tepající centrum kulturního a společenského života pro všechny generace obyvatel,“ dodává Dokoupil.

Multifunkční prostor pro všechny generace

Budova kulturního centra MIZA je navržena jako multifunkční prostor, který bude moci hostit širokou škálu akcí – od plesů a koncertů po dětské programy a aktivity pro seniory. Architektonické řešení od studia Rusina Frei architekti zaručuje, že prostory centra budou nejen esteticky působivé, ale i funkčně promyšlené.

Konverzí továrny vznikne v Česku unikátní kulturní centrum s výraznou architekturou. Areál bude přístupný veřejnosti a na styku s parkem vzniknou nové veřejné prostory umožňující konání venkovních akcí. Jednotlivé části centra jsou uspořádány jako díly stavebnice, což umožňuje jejich postupnou výstavbu a doplňování.

Budoucnost kulturního centra MIZA

Projekt kulturního centra MIZA představuje významný krok vpřed pro Moravskou Třebovou. Jeho realizace nejen posílí kulturní a společenský život města, ale také přiláká nové návštěvníky, čímž podpoří ekonomický rozvoj regionu. S dokončením první fáze v roce 2025 se Moravská Třebová stane jedním z center kulturního dění v širokém okolí, což přinese prospěch všem generacím obyvatel.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nevyuzivane-industrialni-stavby-a-jejich-konverze/]

„Divadlo Mír si dokázalo velmi rychle vydobýt své místo na slunci mezi divadly zvučných jmen. Do Ostravy často míří diváci z různých koutů země za opravdu specifickým uměním, které nabízí. Komediální žánr, na který tvůrci vsadili, nese své ovoce též v podobě zcela zaplněných představení. Divadlo Mír umí své diváky oslovit i zaujmout, je proto pochopitelné, že se ve svých aktivitách chce rozvíjet a lidem nabídnout další umělecké zážitky. Výstavba nového, navíc soukromého divadla, je v republice unikátní, jsem velmi rád, že tento záměr existuje právě v Ostravě. Nezanedbatelným, krom přínosu uměleckého, je také dopad ekonomický. Nová scéna přinese další pracovní místa nejen v divadle, ale v navazujících službách,“ konstatoval Jan Dohnal, primátor města.

Divadlo Mír působí v městském obvodu Vítkovice více než sedm let, jeho záměrem je rozvíjet umělecké aktivity, nicméně současná kapacita budovy divadla to již neumožňuje. Ve stávajících prostorách je dlouhodobě vyprodáno, proto se společnost elieva s. r. o., jejíž zakladatelem a jednatelem je Albert Čuba provozující Divadlo Mír, rozhodla k výstavbě nového kulturního stánku, aby měli zájemci možnost vyrazit za kulturními zážitky četněji.

„Na nové scéně Divadla Mír chceme rozšířit náš repertoár také o vážnější divadelní kusy, které pro nás zatím nejsou natolik typické, nicméně zkušenost s nimi máme již i ve stávajícím Míru. Předpokládáme tedy oslovení většího množství diváků, kterým nabídneme rozmanitější divadelní repertoár, větší kapacitu sálů, a především možnost výběru. Chceme rovněž divákům přinést zcela nové a ojedinělé kulturní i audiovizuální zážitky, a tak se mimo jiné zajímáme o moderní jevištní technologie využívající např. velkoplošné LED obrazovky,“ upřesňuje svůj záměr zakladatel a principál Divadla Mír Albert Čuba.

Společnost elieva se také zavázala k vypracování projektové dokumentace pro podání záměru výstavby objektu podzemního veřejného parkoviště. Zastupitelům společnost elieva předložila rovněž urbanisticko-architektonické řešení nového divadelního komplexu z pera architektky Andrey Jaškové a společnosti JA ARCHITEKTI.

„Dle předloženého návrhu je cílem maximální otevřenost, oživení lokality, propojení s širším územím, rozšíření služeb i zapojení širší veřejnosti. Prostor by měl být takto zatraktivněn. Návrh definuje vícepodlažní novou budovu s centrálním převýšeným prostorem sálu. Divadlo počítá s třemi hlavními sály i doplňkovým prostorem, foyer, obchodním prostorem, kavárnou a sály zkušebními. Situováno zde má být i zázemí, tedy kanceláře, sklady a technické prostory. Pakliže to technické řešení umožní, má být střecha divadla koncipována jako obytná terasa v kombinaci se zelení a intenzivní zelenou střechou,“ vysvětluje Jiří Vávra, náměstek primátora. Počítá se s využitím alternativních zdrojů energie a nízkoenergetickým řešením. Fasáda objektu má částečně plnit funkci projekčního plátna či obrazovky. Urbanisticko-architektonický návrh však může být upravován v závislosti na požadavky dotčených orgánů (státní správy, samosprávy, investora, správců inženýrských sítí aj., tak aby obsáhl do nejefektivnější řešení).

Společnost elieva je zakladatelem a provozovatelem Divadla Mír v Ostravě-Vítkovicích, kde od roku 2017 produkuje vlastní divadelní inscenace i další kulturní program, a to včetně filmové a seriálové produkce. Od svého založení vyprodukovala společnost 20 inscenací a odehrála úctyhodných téměř 800 představení, přičemž v posledních letech dosahuje stoprocentní návštěvnosti a představení jsou dlouhodobě vyprodána. Divadlo Mír je však úspěšné i na poli audiovizuální tvorby, vyprodukovalo několik celovečerních filmů a seriálů, provozuje vlastní video platformu MírPlay a na sociálních sítích je nejsledovanějším divadlem v České republice. Proto se společnost rozhodla k rozšíření o novou scénu Divadla Mír, aby uspokojila vysokou poptávku diváků, postavila ve Vítkovicích novou architektonicky významnou stavbu a nabídla další kulturní vyžití ve městě.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jednu-z-nejvetsich-urbanistickych-studii-u-nas-chysta-mesto-ostrava/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mrakodrap-ostrava-towers-complex-bude-podle-navrhu-studia-adept/]

Manuál, známý také jako „pražská kuchařka kvalitních ulic“, pomáhá městským organizacím a firmám vytvářet prostory, které lidi přitahují, místo aby je odrazovaly. Od jeho zavedení v roce 2014 přináší principy, pravidla a doporučení pro tvorbu veřejného prostoru, řeší dlouhodobě zanedbávané problémy a podporuje kvalitu od celkového konceptu až po detaily.

„Veřejný prostor by měl být neustále diskutován, protože se mění s požadavky každé generace. Mít však kvalitní základ jako je Manuál je nezbytné. Skutečnost, že Praha tento dokument vytvořila před deseti lety a obhájila jej i na evropské úrovni, potvrzuje, že držíme krok s Evropou a někdy ji dokonce inspirujeme,“ říká Petr Hlaváček, náměstek primátora pro oblast územního a strategického rozvoje.

Viditelné změny v Praze

Díky Manuálu bylo revitalizováno mnoho významných míst v Praze, například Smetanovo nábřeží, dolní část Václavského náměstí nebo okolí Národního muzea. Manuál je závazný pro městské organizace a projekty financované z pražského rozpočtu a jeho principy jsou implementovány i v soukromých projektech.

IPR rozvíjí myšlenky Manuálu pomocí tzv. Plug-In dokumentů, které se zaměřují na specifická témata jako jsou umělecká díla ve veřejném prostoru, pražské hřbitovy nebo aktuálně připravované kultivované dopravní značení.

Mezinárodní úspěchy

Manuál byl přeložen do angličtiny, korejštiny a rumunštiny a získal prestižní ocenění Evropské komise za příklad dobré praxe. Praha byla také vybrána mezi 12 měst, která mohla hostit odborníky z celé Evropy. Tito experti z devíti zemí diskutovali o kvalitě veřejného prostoru, přičemž klíčovými tématy byly bezpečnost, přístupnost a ochrana kulturního dědictví.

„Překvapilo mě, kolik věcí už Praha z Manuálu za těch 10 let skutečně stihla realizovat, jako třeba městský mobiliář. Kvalitní veřejný prostor spočívá v detailech a kontinuální péči o něj,“ říká Evelina Ozola, hlavní architektka lotyšské Rigy.

Pražský Manuál tvorby veřejných prostranství ukazuje, jak důležité je mít kvalitní a dobře plánované veřejné prostory. Po deseti letech od jeho vzniku můžeme vidět konkrétní výsledky, které přinášejí užitek obyvatelům i návštěvníkům Prahy. Dokument si můžete stáhnout zde.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-vybrala-viteze-verejne-zakazky-na-dostavbu-centra-nova-palmovka-kde-bude-sidlit-agenture-evropske-unie-pro-kosmicky-program/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-planuje-revitalizovat-lokalitu-kolem-negrelliho-viaduktu/]

Lávka, vítěz ankety Stavba roku 2023, je rozdělena na tři hlavní části: 38 metrů mezi Karlínem a Štvanicí, 149 metrů mezi Štvanicí a Holešovicemi a zbytek nad ostrovem. Skládá se z více než padesáti segmentů, které byly vyrobeny v betonárce a následně sestaveny na místě. Součástí lávky jsou umělecká díla, včetně sochy Řeka od sochaře Jana Hendrycha, která stojí na vysokém soklu u paty rampy na Štvanici. Bronzové zábradlí je zdobeno sochami zajíců, býků a koní, podle toho, na kterém břehu se nachází. Lávka je navíc opatřena antigraffiti nátěrem.

Historie a význam projektu

První soutěž na stavbu lávky byla vyhlášena už v roce 1999, avšak vítězný návrh se nedal realizovat kvůli změnám protipovodňových opatření po záplavách v roce 2002. Nový návrh, který vzešel z architektonické soutěže v roce 2017, vytvořil architekt Petr Tej. Výstavbu vyhrála společnost Skanska, která zahájila práce v lednu 2022 a dokončila je o něco později než plánovaných 14 měsíců, kvůli komplikovaným geologickým podmínkám.

Nové spojení pro pěší a cyklisty

Před otevřením lávky museli chodci a cyklisté používat frekventovaný Hlávkův most nebo objíždět Rohanský ostrov a Libeňský most. Nová lávka výrazně zkrátila cestu a propojuje důležité cyklostezky po obou březích Vltavy. Na holešovickém břehu začíná na Bubenském nábřeží před Pražskou tržnicí a v Karlíně ústí na Rohanském nábřeží.

Náklady a překážky

Původní náklady na stavbu byly odhadovány na 280 milionů korun, avšak kvůli komplikacím při zakládání pilířů a rozsáhlejším úpravám okolí se cena zvýšila na 352 milionů. Podle náměstka primátora Zdeňka Hřiba byly tyto změny způsobeny složitou geologií v korytě Vltavy a nutností dalších úprav.

Budoucnost pražských mostů

Štvanická lávka je jedním z mnoha nových projektů přemostění Vltavy v Praze. V roce 2020 byla otevřena Trojská lávka, která nahradila zřícenou konstrukci z roku 2017. V současné době probíhá výstavba Dvoreckého mostu, který propojí Smíchov a Podolí a bude určen pro pěší, cyklisty a veřejnou dopravu.

Štvanická lávka je důležitým krokem k lepšímu propojení pražských městských částí a představuje moderní a funkční řešení pro obyvatele i návštěvníky hlavního města.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/stvanicka-lavka-jiz-mesic-slouzi-verejnosti-lide-si-tento-unikat-pochvaluji/]

Dnešní stav náměstí, které je spíše průchozím než pobytovým prostorem, ukazuje na nutnost jeho revitalizace. Hlavní důvody, proč lidé náměstím pouze procházejí, jsou nedostatek míst k setkávání a odpočinku a vysoké dopravní zatížení. Technický náměstek primátora Pavel Bosák například poukazuje na potřebu zpříjemnit prostor a zavést dosud chybějící stromy, které by mohly přispět k většímu komfortu a estetické hodnotě náměstí.

Cíle revitalizace jsou jasně stanoveny: zvýšit pobytovou kvalitu a bezpečnost prostoru, nabídnout větší komfort a bezpečnost chodců a cyklistů, a zónovat prostor pro vznik nových předzahrádek a dalších prvků, které by podpořily společenský život. Důležité je zachování centrální plochy pro trhy a kulturní akce, což náměstí dodává dynamiku a živost. Zlepšení odtokových poměrů a retence vody, doplnění mobiliáře a umístění zeleně jsou dalšími kroky, které mohou zásadně přispět k ekologické a funkční kvalitě prostoru.

Význam odborné spolupráce

Zapojení širokého spektra odborníků do procesu návrhu je klíčové. Soutěžní porota složená z předních odborníků na architekturu, krajinářskou architekturu a urbanismus, stejně jako zástupců města a dalších expertů, zajišťuje komplexní a informovaný přístup k návrhu. Důraz na odbornou spolupráci odráží snahu o vytvoření prostoru, který bude funkční, estetický a trvale udržitelný.

Výzvy a příležitosti

Revitalizace tak významného prostoru přináší řadu výzev. Je třeba zohlednit historický kontext, současné potřeby obyvatel i budoucí vývoj města. Klíčovou výzvou bude integrace nových prvků do stávajícího prostředí tak, aby nedošlo k narušení historického rázu náměstí. Zároveň je zde obrovská příležitost vytvořit prostor, který bude sloužit jako živé centrum městského života, kde se lidé budou rádi setkávat, odpočívat a účastnit se kulturních akcí.

Architektonická soutěž na úpravu centrálního náměstí Republiky v Plzni je výjimečnou příležitostí pro transformaci tohoto historického prostoru. Cílem je vytvořit místo, které bude nejen krásné, ale i funkční a přívětivé pro všechny obyvatele a návštěvníky města. Správné vyvážení mezi zachováním historických hodnot a moderními potřebami je klíčem k úspěchu tohoto projektu. Pokud se podaří dosáhnout těchto cílů, náměstí Republiky se může stát skutečným srdcem Plzně, které bude pulsovat životem každý den.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/plzen-vybuduje-moderni-interaktivni-expozici-venovanou-generalu-pattonovi-a-zpristupnime-unikatni-loosovy-interiery/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/plzenske-sklenene-peklo-jde-k-zemi/]

Dům pro Julii je průkopníkem dětské paliativní péče v České republice a bude nabízet odlehčovací pobytovou péči, díky níž si rodiče budou moci odpočinout a načerpat síly. V srpnu zahájí pobytové služby ve čtyřech pokojích, s plánem postupného navyšování kapacity. Kromě toho se připravuje ambulance paliativní medicíny a unikátní hospicové pobyty, které umožní rodinám prožít závěrečnou fázi onemocnění dítěte v klidu a důstojnosti.

Dům pro Julii vznikl díky úspěšné spolupráci s městem Brnem a dalšími podporovateli. Ředitelka Domu pro Julii, Radka Vernerová, uvedla, že mnoho úspěšných milníků je již za nimi a vize se stala realitou. Zdůraznila, že česká legislativa aktuálně nezná dětský hospic, a proto je zdravotní péče v tomto zařízení financována především z finančních darů veřejnosti. Bez těchto dárců by poskytování péče nebylo možné.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novou-podobu-prazske-usedlosti-cibulka-navrhne-studio-petr-hajek-architekti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/prvni-opravy-se-na-usedlosti-cibulka-chystaji-uz-na-podzim/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-brne-odstartuje-stavba-detskeho-hospice/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/detsky-hospic-dum-pro-julii-bude-hotovy-na-jare/]

Od začátku roku 2023 probíhá rekonstrukce bývalé jateční burzy, která byla kdysi nejvýznamnější a nejzdobnější budovou Holešovické tržnice. Cílem rekonstrukce je obnovit její původní novorenesanční vzhled z roku 1895. Burza byla používána k různým účelům až do povodní v roce 2002, které narušily její statiku a zanechaly ji ve špatném stavu. Práce na této památkově chráněné budově mají trvat přibližně dva roky s celkovými náklady 200 milionů korun, přičemž dokončení je plánováno na jaro 2025.

V současné době jsou dokončeny střechy, hrubé rozvody elektrického vedení, nové přípojky elektro, plynu a kanalizace. Uvnitř budovy byly provedeny rozvody vody, plynu a kanalizace. Práce pokračují na podlahovém vytápění, kotelně a vzduchotechnice (VZT). Čtyři ze šesti vzduchotechnických jednotek již byly umístěny na nový ocelový strop nad hlavním sálem, zbylé jednotky se nacházejí v nové přístavbě podlaží -1.PP, kde byla vybudována nová retenční nádrž na dešťovou vodu, skladovací prostory a nová strojovna VZT.

„Budova Burzy nám odkryla jeden takový řekl bych na svou dobu poměrně unikát, a to podlahové topení, což je, myslím, vzhledem k výstavbě areálu v roce 1895 skutečně překvapivé, jak daleko byli s tehdejšími technologiemi,“ komentuje Tomáš Hübl, předseda představenstva Výstaviště Praha, a.s., a dodává: „Samotná budova ukrývá řadu historických prvků, které jsou samozřejmě zachovány a dostanou, nebo již dostaly, patřičnou péči. K těm nejvýznamnějším patří bezesporu socha Merkura, která nezůstane ukryta ani pro oči široké veřejnosti.“

Hala 1 jako budoucí INFOCENTRUM

Hala 1, kam byli návštěvníci tržnice zvyklí chodit posedět a občerstvit se ve Vrrrátnici, byla v červnu předána k rekonstrukci s tím, že zde do budoucna vznikne Infocentrum. Samotná Vrrrátnice pak byla přestěhována do Haly 2, kde je již v provozu, a pro návštěvníky zde vznikla zahrádka k venkovnímu posezení.

Rekonstrukce Haly 1 počítá s kompletní renovací střechy, restaurovány budou také krovy, kdy se restaurátoři inspirují podobnými řezbářskými prvky krovu v tančírně v Jeseníkách. Dále je v plánu zateplení střechy, stropu a rekonstrukce podlah. Zásadní proměnou je změna vstupu do samotné haly, kdy se dříve do Haly 1 vcházelo z boční uličky, nyní bude však vchod situován dovnitř tržnice čelem k Burze. Nebude chybět ani oprava fasády, výměna oken či dveří. Náklady na rekonstrukci Haly 1 se vyšplhají k devíti milionům korun a předpokládaný termín dokončení všech prací je jaro 2025.

Na Hale 1 je řadu let umístěna siréna, která se pravidelně rozeznívá každou první středu v měsíci. Zde žádné změny nenastanou a siréna zůstane i na budoucím Infocentru.

Haly 27 a 28

Po taktovkou společnosti Konsit se od května uskutečňují rekonstrukce H27 a 28 a hotovy by měly být na konci roku 2025 s celkovou investicí ve výši 38 milionů korun. V rámci rekonstrukce budou prostory postupně připraveny pro budoucí nájemce, v tomto případě cukrárny, řeznictví a restaurace společnosti Ambiente.

V současné chvíli zde probíhají bourací práce, které srovnají výšku stropů a podlah, jelikož se zde uskutečnilo za poslední desetiletí několik nekoncepčních nástaveb a úprav. V rámci rekonstrukce budou předělány rozvody elektro, topení, vody, ale i příčky. Ke kompletní výměně dojde také v případě oken či dveří. Veškeré práce jsou přitom, podobně jako u dalších hal, řešeny ve spolupráci s památkovým úřadem. Hlavním cílem je nejen navrátit haly do původní podoby, ale také je uzpůsobit novým nájemcům pro jejich budoucí provozy.

Haly 7, 8 a 9

Haly 7, 8 a 9, kde sídlí Jatka78 a společnost Alza, v tuto chvíli čekají na svou kompletní rekonstrukci, probíhají zde však pravidelné opravy a údržba. V současné chvíli je v plánu modernizace kotelen v hodnotě 35 milionů korun, která přinese úspory a možnost přehlednějšího vyúčtování služeb dle jednotlivých nájemců.

Meziprostory

K dalším projektům pak patří modernizace meziprostor, tedy částí areálu mezi halami, kde jsou rovněž plánovány změny ve smyslu úpravy a zvelebení pro příjemný pobyt návštěvníků, modernizace technické infrastruktury a povrchů. V tomto případě se jedná o dlouhodobý projekt, který bude uskutečněn na základě soutěžního vítězného konceptu studia Perspektiv.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/sest-navrhu-se-dostalo-do-druheho-kola-souteze-na-budouci-podobu-prostranstvi-holesovicke-prazske-trznice/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/holesovicka-trznice-se-docka-obnovy/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-nechala-zrestaurovat-dve-sochy-u-vchodu-do-prazske-trznice/]

Tři nejlepší návrhy:

• 1. místo: PETR STOLÍN ARCHITEKT s.r.o. 
• 2. místo: BY architects, spol. s r.o. 
• 3. místo: FENOMEN SPACE s.r.o. 

I když již známe vítěze soutěže, vizualizace návrhů zatím nemohou být poskytnuty veřejnosti. Důvodem je patnáctidenní lhůta, během níž je možné podávat námitky proti výsledkům soutěže. Tato lhůta je důležitá pro zajištění transparentnosti a férovosti celého procesu.

Střední zdravotnická škola v Liberci je v historické budově bývalé církevní školy v centru města a v dalších asi pěti budovách, které jsou většinou pronajaté. Kapacitně už bohužel nestačí. 

Tato architektonicko-urbanistická soutěž představuje významný krok k modernizaci a rozvoji vzdělávacích institucí v Liberci. Nový školní areál v Jablonecké ulici má přinést nejen moderní a funkční prostředí pro studenty a učitele, ale také přispět k celkovému zlepšení infrastruktury v této části města.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/liberecti-zastupitele-rozhodli-o-budouci-podobe-lanovky-na-jested/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/liberecky-kraj-by-mohl-koupit-vysilac-jested-memorandum-by-umoznilo-cerpat-penize-na-opravu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/architektem-roku-2021-se-stal-petr-stolin/]

Budova bude bezbariérová a zajištěno je i parkování. Kvůli bezpečnosti peron od kolejí odděluje plot. Kolem totiž vede stále frekventovaná trať, projíždějí tudy regionální spoje i rychlíky z Prahy do Ústí nad Labem a dál do Německa.

Projekt Stanice 6 zvítězil v roce 2019 ve veřejné soutěži, kterou radnice vyhlásila. Budoucí nájemci na návrhu budovy spolupracovali s architekty Ondřejem Tučkem a Janem Binterem, kteří stojí za novou podobou bubenečského nádraží.

Budova podle plánů architekta Antonína Jünglinga byla postavena roku 1850, fungovat začala v roce 1854 spolu se zprovozněním tratí Severní státní dráhy z Prahy do Lovosic. Bubenečské nádraží je kulturní památkou. Praha 6 dostala objekt do správy začátkem roku 2019 od hlavního města, které ho koupilo i s přilehlými pozemky od Českých drah.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-ondrej-tucek/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/stastny-hlavak-prazske-hlavni-nadrazi-a-vrchlickeho-sady-propoji-drevena-stresni-konstrukce/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/plzenske-hlavni-nadrazi-proslo-rekonstrukci-podle-atelieru-a8000/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nadrazi-vysehrad-nabidne-byty-i-obchody-zatraktivni-se-i-jeho-blizke-okoli/]

Rozhledna Kobylí vrch se nachází poblíž obce Kobylí v srdci vinařského regionu. Její poloha na vrcholu kopce zaručuje nádherné výhledy na okolní krajinu. Přístup k rozhledně je možný pěšky, na kole nebo autem, přičemž poslední úsek cesty je třeba absolvovat pěšky. Pro turisty je připravena značená stezka, která vede přímo k rozhledně a je lemována informačními tabulemi o místní flóře a fauně.

Architektura a design

Rozhledna Kobylí vrch je unikátní svou architekturou a designem. Navrhl ji architektonický ateliér Keeo architekti, který se inspiroval místní krajinou a vínem, což se promítá do tvaru a materiálů rozhledny. Konstrukce je spirálovitá, což symbolizuje nekonečno a věčný koloběh života, a je vyrobena převážně ze dřeva a oceli. Výška rozhledny dosahuje 7,5 metru, ale díky své poloze nabízí výhledy, které zanechají nezapomenutelný dojem.

„Bylo nám jasné, že k návrhu musíme přistupovat s citlivým ohledem na krásné vinařské okolí. Smyslem stavby neměl být pouze výhled. Chtěli jsme nenarušit krajinu a splynout s okolím. Rozhodli jsme se vytvořit rozhlednu na motivy kruhu, jedná se spíše o nakloněnou rovinu či rampu z které je nádherný výhled, a přitom se nejedná o žádný stožár,“ říká architekt Jiří Vojtěšek. Výsledkem je rozhledna s výsečí 334°. Atrakce je přístupná i pro vozíčkáře.

Výhledy a zážitky

Z vrcholu rozhledny se otevírá panoramatický výhled na jižní Moravu. Návštěvníci mohou vidět rozlehlé vinice, malebné vesnice a za dobrého počasí dokonce i vzdálené vrcholky Bílých Karpat a Pálavy. Každé roční období nabízí jiný pohled – od jarního rozkvětu přes letní zeleň, podzimní barevnou paletu až po zimní klid a bělost.

Vinařství a místní kultura

Oblast kolem rozhledny Kobylí vrch je proslulá svými vinicemi a kvalitním vínem. Místní vinaři rádi přivítají návštěvníky ve svých sklepech, kde mohou ochutnat různé odrůdy vín a dozvědět se více o procesu výroby vína. V okolních vesnicích je mnoho rodinných vinařství, která nabízejí osobní a autentický zážitek.

Praktické informace

Rozhledna Kobylí vrch je otevřena celoročně a vstup je zdarma. Nejlepší doba k návštěvě je od jara do podzimu, kdy je krajina nejpestřejší a počasí příjemné. K rozhledně vede dobře značená turistická stezka, která je vhodná i pro rodiny s dětmi.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-architekti-jiri-vojtesek-a-jakub-rolecek-z-atelieru-keeo-architekti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rozhledny-se-v-ceske-republice-staly-vyznamnymi-architektonickymi-stavbami/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/z-rozhledny-vysoke-pole-na-zlinsku-je-mozne-sledovat-vznik-nove-prehrady/]

„Jsme rádi, že filmový festival přináší městu Karlovy Vary hodnotu nejen v době festivalu, ale i mimo ni. Těší nás, když stojíme u zrodu hlubší spolupráce mezi našimi partnery a městem,” uvedl výkonný ředitel festivalu Kryštof Mucha.

Modul s názvem Double Coffee určený pro kavárenské prostory vybrali zástupci města Karlovy Vary a je vytvořený na míru jejich technickým potřebám i požadavkům památkářů. „Město se snaží zvelebovat veřejná místa a Dvořákovy sady naproti hotelu Thermal k odpočinku s dobrou kávou či drinkem přímo volají. Zároveň víme, že nás v budoucnu čeká revitalizace celých Sadů, a tak je pro nás modulární řešení od RD Rýmařov ideální. Nápadu, se kterým zástupci festivalu a společnosti Progresus přišli, jsme se proto rádi chopili. Park totiž není zatížen pevnou stavbou a my tak máme do budoucna možnosti otevřené,” líčí primátorka města Karlovy Vary Ing. Andrea Pfeffer Ferklová, MBA.

Architektonický návrh kavárenského modulu kombinuje moderní estetiku s praktickým využitím prostoru. Interiér je navržen tak, aby poskytoval příjemné a útulné prostředí pro návštěvníky, a to nejen během filmového festivalu, ale i po celý rok. Modul je doplněn o altán s odpočinkovou zónou a výdejní okénko s možností konzumace uvnitř v případě nepříznivého počasí. Po dohodě s památkáři je prostor obklopen ze tří stran terasou, která odkazuje na styl lázeňské kolonády. „Velkou výhodou dřevostaveb je právě jejich snadné přizpůsobení z připravené základní katalogové nabídky, výroba dílů v prostorách kryté haly, použití přírodních materiálů a snadný transport na místo. K následnému postavení modulu pak zkušeným odborníkům z RD Rýmařov stačilo pouze několik dnů, kdy navíc okolí nezatížili excesivním hlukem a prachem,“ uvádí Radim Stroka, výrobní ředitel RD Rýmařov.

Po skončení festivalu převezme prostor nový dlouhodobý nájemce, který si ho přizpůsobí dle svých konkrétních požadavků. Plánuje se, že kavárenský modul zůstane na svém místě do konce roku 2027. Pokud vás tento typ komerční dřevostavby zaujal, najdete ho v katalogové nabídce výrobního závodu RD Rýmařov.

Máte namířeno na Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary? Modulová dřevostavba stojí ve Dvořákových sadech pod názvem Progresus Café. Provoz zde zajišťuje tým známé kavárny SmetanaQ. Návštěvníkům slouží denně od 9 do 22 hodin jako relaxační zázemí s možností občerstvení.

Parametry modulu:

• zastavěná plocha modulu: 44,28 m²
• zastavěná plocha včetně teras: 139,78 m²
• zázemí: přívod vody, elektřiny, odvod odpadní vody, klimatizační jednotka
• terasa je z modřínových prken stejně jako konstrukce altánu s přírodní impregnací a nechá se přirozeně stárnout
• modul je umístěn jako stavba dočasná a stojí na 41 zemních vrutech
• kompletní realizace včetně umístění, přepravy, přípravy místa a napojení provedl s láskou RD Rýmařov, člen skupiny Progresus

[https://www.tvbydleni.cz/video/adria-gold-otevrela-novou-stylovou-pobocku-z-moduloveho-domu-s-terasou-stavte-se-na-tocenou-zmrzlinu-ciste-z-ovoce-nebo-na-sladky-dezert/]

[https://www.tvbydleni.cz/video/modulovy-dum-jako-prostor-pro-vase-podnikani-inspirujte-se-realizaci-stylove-zmrzlinarny-se-stresni-terasou/]

Veškeré dřevěné části pavilonu se vyrábí ze smrkového dřeva ve třech výrobních závodech v Česku, na japonské Yumeshimě se budou kompletovat.

Z Česka nyní odjíždí prvních sedm z celkového počtu zhruba 50 kontejnerů. Další části pavilonu poputují v následujících týdnech. Z Čech kontejnery míří do největšího německého přístavu v Hamburku, odkud poplují zhruba 8-10 týdnů do japonské Ósaky. 

„Český pavilon, jehož první část nyní míří do Japonska, vidím jako symbol cesty naší modernizace, otevřenosti světu a udržitelnosti vyjádřený v kombinaci moderních technologií s domácí tradicí, tedy klasickým stavebním materiálem, kterým je dřevo. Domy ze dřeva mají celou řadu výhod, využívají místní materiál, jejich výstavba je rychlejší a je až pětkrát méně energeticky náročná než zděná stavba. Navíc stromy vážou uhlík, který vážou stromy, zůstává pak uložený ve stavebním dřevě a nedostane se do ovzduší, což potřebujeme. Proto chceme dřevo více podporovat, a to nejen jako materiál pro rodinné domy, ale i pro větší, několikapatrové budovy, jak ukazuje právě český národní pavilon pro EXPO 2025,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

A jak se vyrábí nosná dřevěná konstrukce pavilonu? Vytěžená kulatina jde přes pilu, kde se připravují lamely, odtud míří do zpracovatelského závodu na BSH (lepené lamelové dřevo) nebo CLT (křížem vrstvené masivní dřevo), případně na prvky Novatop (žebrované panely, třívrstvé masivní desky). Části, které nejsou z výrobny připraveny přímo k osazení na stavbě, jdou do výrobní haly, kde se dále opracují, zakovají ocelové prvky a provedou se případné nátěry a další úkony, které jsou nezbytné před zabalením a expedicí na stavbu. Pokud je to nutné, sestaví se v hale i část stavby a poté se rozebere. Tento proces sestavení a následné demontáže se bude provádět například u složité střešní konstrukce českého národního pavilonu pro EXPO 2025, aby bylo zajištěno, že na stavbě vše bude sedět a půjde bez větších problémů smontovat.

O českém pavilonu na EXPO 2025

Kancelář generálního komisaře vyhlásila v prosinci 2022 po více než dvaceti letech otevřenou anonymní architektonickou soutěž o návrh národního pavilonu pro EXPO 2025. Přihlásilo se do ní 38 soutěžních týmů, z nichž odborná porota v čele se světově uznávanou architektkou Evou Jiřičnou vybrala v březnu 2023 vítězný design ve tvaru skleněné spirály od studia Apropos Architects. Nosnou konstrukci stavby budou tvořit moderní dřevěné panely, fasádu pak umělecké sklo, které má v Česku několikasetletou tradici. Národní pavilon nabídne důstojné zázemí české účasti na EXPO 2025, které se bude konat od dubna do října 2025 na umělém ostrově Yumeshima v Ósackém zálivu. V pavilonu se bude nacházet stálá expozice, multifunkční auditorium, zázemí pro obchodní jednání, restaurace, VIP lounge a před pavilonem bude pro návštěvníky k dispozici odpočinková zóna s výhledem na moře.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/narodni-pavilon-pro-expo-2025-bude-mit-podobu-sklenene-spiraly/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/cesko-zahajilo-proces-k-ziskani-stavebniho-povoleni-na-narodni-pavilon-pro-expo-2025/]

Projekt nezahrnuje ale jen tvorbu nové scény, architekt se zaměří na komplexní řešení včetně zázemí účinkujících a techniků.

„Důležité je, aby festival mohl provozovat nejenom hudbu v základní podobě, jako třeba v koncertní síni, ale aby bylo možné provozovat i představení s nějakou scénografií, protože Smetanova Litomyšl je festival, kde má své významné místo opera a měl by dávat prostor i dalším žánrům. Také orchestr musí mít důstojné místo před nebo pod pódiem. To všechno jsme museli zohlednit, ale tak, aby krása památkového objektu nebyla porušena a zároveň tam nepršelo," dodává architekt. 

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-josef-pleskot/]

[https://www.tvarchitect.com/video/josef-pleskot-vyvoj-architektury-v-cechach-a-ve-svete/]

[https://www.tvarchitect.com/video/video-josef-pleskot-provazi-unikatni-vystavou-ktera-shrnula-jeho-tvorbu-v-praze-ostrave-a-litomysli/]

Kapacita nezastřešené scény bude navýšena ze současných 130 na zhruba 250 míst. Město oslovilo architekta Vávru, neboť je autorem návrhu kompletní rekonstrukce kladenského divadla, která byla dokončena v roce 2016. Oprava trvala kvůli komplikacím s tendrem i stavební firmou pět let.

Městské divadlo Kladno bylo otevřeno v roce 1912 a je jedním z nejstarších českých činoherních divadel. Sídlí v Divadelní ulici v centru města. Na repertoáru má pravidelně jak činoherní, tak muzikálové inscenace, klasická dramata i současné hry v českých premiérách.

David Vávra je český architekt, herec a spisovatel. V 70. letech stál u vzniku divadla Sklep v Praze. Jako architekt se věnuje především obnovám budov. Je podepsán ale i pod několika zcela vlastními projekty. Veřejnost má jeho osobu spjatou s televizním seriálem Šumná města, který mapoval moderní českou a moravskou architekturu.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/namesti-svobody-v-kladne-ceka-zasadni-rekonstrukce-novinkou-bude-system-pro-hospodareni-s-destovou-vodou/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-kladne-bude-stat-zbrusu-nova-nadrazni-budova/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-david-vavra/]

Hlavním záměrem byla ordinace, která nebude působit sterilně, ale naopak originálním a lehce vtipným dojmem. Kromě použitých materiálů, jako je otlučená cihla, dřevo a plech je netradiční také uspořádání. Přívětivou atmosféru dentální kliniky vytváří nejen pestré barvy, ale také hra se světlem, neony či dekorativní malba válečkem. Barevné světelné efekty a jejich nejrůznější odrazy vytvářejí umělecký zážitek. Velmi zajímavá je pak dekorace v podobě jízdního kola, která dotváří uvolňující atmosféru. Originálně byl vyřešen také strop ordinace, který architekt navrhl ze dřeva. Jedná se o prostor, na který se pacienti při vyšetření nejčastěji dívají.  „Investor chtěl vytvořit zajímavý prostor, který bude přívětivý hlavně pro pacienty. Vše muselo vyhovovat hygienickým standardům, takže otlučená cihla je ošetřena speciálním nátěrem tak, aby stěna byla omyvatelná. Aby prostor fungoval i akusticky, připevnil jsme na strop dřevěný rošt,“ říká David Wittassek.

Klinika zosobňuje filozofii a hodnoty provozovatelů této nevšední kliniky. Útulný prostor slouží také pro semináře a workshopy pro personál i veřejnost. 

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-jiri-rezak-a-david-wittassek-qarta-architektura/]

Autorem modulární stavby, která má svou formou připomínat kolonádu, je ateliér Chybik+Kristof Architects & Urban Designers. Místo má kapacitu až tisíc lidí. Každý z modulů měří kolem 6 metrů na délku, 3 metrů na šířku a 2,5 metrů na výšku a váží od 900 kg až po 4 tuny v závislosti na dispozici a funkci jednotlivých kontejnerů. Celková rozloha modulární stavby je 30 metrů na délku, 18 metrů na šířku a 6 metrů na výšku.

Pozitivním aspektem dočasné stavby je její nenáročnost. Místo, na kterém modulární stavba vyroste, nepotřebuje žádná zvláštní specifika. Další velkou výhodou modulárního řešení je znuvupoužitelnost celého systému, takže po skončení karlovarského festivalu bude stavba rozebrána a přesunuta.

Prefabrikované stavební moduly nacházejí stále větší uplatnění jak v České republice, tak ve světě. Tento způsob stavebnictví je efektivní, ekonomický a environmentálně udržitelný. Velkou výhodou je minimální objem vzniklého odpadu, variabilita i opakované využití. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-karlovych-varech-se-otevira-novy-koncertni-sal/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/karlovy-vary-chteji-znovu-zprovoznit-zamecke-lazne/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/hilton-potvrdil-zajem-o-alzbetiny-lazne-v-karlovych-varech/]

Generální ředitel Českých Radiokomunikací a. s., Miloš Mastník, uvedl, že jsou připraveni jednat o možných podmínkách případného prodeje Vysílače Ještěd Libereckému kraji. Zdůraznil, že případný prodej by byl dojednán tak, aby bylo zajištěno poskytování služeb obsluhovaných z vysílače Ještěd. To zahrnuje zejména zajištění kontinuity pozemního televizního a rozhlasového vysílání a provozu síťových prvků, včetně radioreleových spojů, záložních zdrojů a nezbytných záložních řešení, a to jak v případě prodeje, tak i rekonstrukce.

Cílem memoranda je vyjádřit závazek obou stran usilovat o nalezení postupů a řešení při jednáních o vhodných podmínkách pro budoucí prodej Horského hotelu a televizního vysílače Ještěd Libereckému kraji a pro jejich obnovu a rekonstrukci. Tento proces bude probíhat v souladu s cíli památkové péče a s ohledem na práva všech zúčastněných a dotčených stran. Zahrnuje to také zákonem požadovanou ochranu prvků sítí elektronických komunikací umístěných na Vysílači Ještěd, stejně jako ochranu významných krajinných prvků v blízkosti Vysílače Ještěd, například Rohanského kamene.

Memorandem se vyjadřuje závazek, že do 31. prosince 2024 nebudou probíhat jednání o prodeji s jiným případným zájemcem. Společnost je přesvědčena, že pokud by měl Horský hotel a vysílač Ještěd přejít do jiných rukou, mělo by to být k takovému partnerovi, který zajistí nejlepší péči odpovídající jeho významu. Tímto partnerem je pro společnost Liberecký kraj, jak potvrdil generální ředitel společnosti Miloš Mastník.

„Za tento vstřícný krok CRA jsem velmi rád. Záměr o koupi hotelu a vysílače by ale mělo projednat a schválit až nové zastupitelstvo, které vzejde v podzimních krajských voleb. Tímto jsme mu připravili pevnou půdu a naznačili možnost způsobu financování,“ doplnil hejtman Půta.

Horský hotel a televizní vysílač Ještěd slouží veřejnosti od 9. července 1973. Jeho autor architekt Karel Hubáček získal za projekt využívající moderní technologie v roce 1969 mezinárodní Perretovu cenu. Stříbrný hyperboloid s výškou 93 metry a s páteří ze železobetonového jádra v sobě jedinečným způsobem spojuje vysílač, hotel i restauraci s unikátním výhledem do širokého okolí. Objekt je památkově chráněn. Od roku 1998 je kulturní památkou a k 1. 1. 2006 byl prohlášen národní kulturní památkou. V květnu roku 2007 byl podán návrh na zařazení horského hotelu a vysílače na seznam světového dědictví UNESCO.

„Stavba je také zapsána na Indikativní seznam Světového dědictví UNESCO v kategorii kulturní dědictví podporovatelné z Integrovaného regionálního operačního programu, což kraji nabízí jako možný způsob financování,“ uvedl hejtman Martin Půta.

Liberecký kraj odsouhlasil záměr koupě Horského hotelu a vysílače již v roce 2008, ovšem nikdy k tomu nedošlo.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/liberecti-zastupitele-rozhodli-o-budouci-podobe-lanovky-na-jested/]

[https://www.tvarchitect.com/video/jested-national-gems-ii/]

„Cílem architektonické soutěže bylo vybrat nejlepší návrh zahradní restaurace s vyhlídkovou věží, která by doplnila potřebnou občanskou vybavenost parku. Její stavba je posledním chybějícím dílkem návrhu, podle kterého byl park před několika lety revitalizován. Nejde tedy o nový záměr, ale o dokončení rozdělané práce. Autor proměny Malešického parku byl navíc členem odborné architektonické komise,“ říká starosta městské části Martin Valovič a dále dodává: „V soutěži se nám sešla celá řada zajímavých koncepcí a všechny tři nejvýše oceněné návrhy mají vysokou kvalitu, kterou jsme očekávali. Nyní budeme jednat o dalším postupu a podpisu smlouvy na zpracování projektové dokumentace.“

Podle odborníků stavba zřejmě díky své architektuře přitáhne pozornost veřejnosti a stane se dominantou Malešického parku, svým výrazem a měřítkem je ale přiměřená danému místu.

Spojení restaurace a vyhlídkové věže do jednoho objektu je velmi zdařilé řešení. Navíc rozhledna bude poskytovat různé pohledy do daleké krajiny.

Na druhém místě skončil návrh studia blue dot architecture a na třetím ateliéru NEXTLINE architekti.

Malešický park byl v rámci revitalizace přetvořen na park městský s širokou nabídkou aktivit pro krátkodobou pasivní či aktivní relaxaci a rekreaci veřejnosti.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-petrinska-rozhledna/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/z-rozhledny-vysoke-pole-na-zlinsku-je-mozne-sledovat-vznik-nove-prehrady/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rozhledny-jako-symbol-ceske-krajiny-nechavam-se-inspirovat-okolni-krajinou-i-mistni-historii-rika-architekt-rozhleden-pavel-jura/]

Vítězný návrh studia AEIOU velmi efektivně využívá současné historické objekty a zároveň vytváří živé veřejné prostranství, které v mnoha vrstvách propojuje využití jeho dílčích částí. Z problematické jižní fasády vznikne atraktivní strana, která bude navíc plnit velmi praktickou funkci. Propojí provozní prostor uvnitř a veřejné prostranství venku. Zástupci města věří, že tento návrh by měl Humpolci přinést nové společenské a kulturní centrum, které důstojně stabilizuje tuto část města. 

„Architektonické soutěže jsou velmi důležité, pokud potřebujete znát více názorů na jednu problematiku. Platí, že jeden architekt má většinou pouze jeden názor, ale dvacet architektů vám představí dvacet úhlů pohledů. A to vám nejen otevře oči, ale také nabídne široký výběr možností, jakou cestou se vydat,“ říkají zástupci města.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-architekt-jan-vojtisek-ze-studia-aeiou/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-ludek-ryzner-z-atelieru-ok-plan-architects/]

Nákladové nádraží Žižkov leží na festivalové trase mezi „dolním Žižkovem“ a Malešickým lesem. Letošní ročník nese podtitul Cesta z města a zapojili se do něj přední architekti i výtvarní umělci. Například na civilizační odpad upozorňuje dvojice umělců Aleš Hnízdil a Aleš Kurz, z recyklovaného materiálu vytvořil monumentální objekt Jan Zdvořák. Od architektů Mjölk najdeme na festivalové mapě k hrám i sportu určenou dvanáctimetrovou kladinu a stejně tak i dřevěnou pergolu, jež bude naopak sloužit odpočinku. Elhl & Koumar architekti jsou autory dočasného altánu na Jarově. Nami Ňami studio připravili instalaci, která bude sloužit dětským hrám a Jan Tyrpekl nabízí pojízdný pavilon umístěný na kolejišti bývalé vlečky. Mostu za Nákladovým nádražím vdechla poetiku Anna Beata Háblová a kolemjdoucí k posezení láká křeslo od Zdeňka Ruffera. Do festivalu se letos dále zapojili známí umělci Dagmar Šubrtová či Epos 257, ateliéry MOD architekti nebo zerozero a již tradičně skupina Prague Idiots. Své vize nabídnou také studenti AVU z ateliérů intermedia I a intermedia II. Landscape festival připravil kurátorský tým Anna Borovská, Lada Kolaříková a Dan Merta. Festival se věnuje širším souvislostem architektury, krajiny, veřejného prostoru a umění a jeho hlavní program doplní doprovodné výstavy, přednášky a diskuse.

Výstavy Landscape festivalu

Jednou z tradičních a významných výstav Landscape festivalu je prezentace vítězů a finalistů Evropské ceny za městský veřejný prostor, která nabídne výběr nejzajímavějších počinů v oblasti revitalizace veřejného prostoru v letech 2020-2022. Další z výstav se zaměří na inspirativní skateboardové parky v ČR a Evropě nebo na projekty inspirativních dětských hřišť. Festival nabídne i unikátní kolekci fotografií veřejných toalet v tokijské čtvrti Shibuya.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-modest-artificials-studio-dan-merta/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-dan-merta-galerie-jaroslava-fragnera/]

Návrh studia Karel Filsak architekti má jasný urbanistický cíl, a to vytvořit reprezentativní prostor centra obce. Obecní úřad je domem pro veřejnost. Budova samosprávy by podle architekta Karla Filsaka měla vzbuzovat respekt a vážnost, ale zároveň by měla být vlídná a hlavně otevřená.

Dům jako keramický monolit

Novostavba je navržena v souladu s historií místa. Její půdorys přímo kopíruje předchozí již zaniklou stavbu. Objekt se snaží napodobit tradiční cihlový dům, jasně ale definuje objekt občanské samosprávy. Stavba je jednoduchá, klidná, ale zároveň dostatečně důstojná a reprezentativní. Jelikož se jedná o budovu veřejnou, a tedy výjimečnou, měřítko fasády se snaží být nápadnější než okolní soukromé stavby. Zvenku dům působí jako koherentní sochařská struktura z keramiky. Cihelná fasáda plynule přechází bez předělů a nadbytečných detailů v keramickou sedlovou střechu stejného barevného odstínu.

Budova je rozdělena do dvou nadzemních pater. Cílem bylo budovu otevřít veřejnosti a vytvořit zde komunitní místo. Nejdůležitější část provozu – multifunkční vstupní prostor, který slouží jako společenský sál a vstupní hala, navazuje přímo na venkovní prostor. Sál je osvětlen čtveřicí vertikálních otvorů, interiér tak přechází do exteriéru. Zajímavostí je sochařsky pojaté reprezentativní schodiště, které se stává jakousi výzdobou a značkou vnitřního prostoru.

Na střeše je keramická pálená taška a na fasádách cihla, což jsou materiály, které tvoří základ staveb v okolí. Na fasádách je cihla neomítnuta, aby se ukázala ve své přirozené a nestárnoucí kráse. Skutečnost, že střecha plynule navazuje na cihelný plášť, zdůrazňuje abstrahovanou formu domu se sedlovou střechou. Střecha se tak vizuálně propojuje se zdmi, čímž lépe vyniká čistá forma budovy.

[https://www.tvarchitect.com/video/exkluzivne-expo2020-pohledem-zdenka-lukese-a-davida-vavry/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-david-vavra/]

„Za projektem ateliérů naší uměleckoprůmyslové školy jsou hodiny a hodiny tvrdé práce, složitých majetkoprávních jednání a příprav. Jedná se pro tuto chvíli o největší krajský projekt v oblasti školství a i podle zástupců ministerstva pro místní rozvoj se jedná o příkladný záměr na revitalizaci brownfieldu,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Novostavba ateliérů nahradí stávající prostory školy ve Špindlerově ulici. „Uměleckoprůmyslová škola v Ústí nad Orlicí je z krajského pohledu unikátní a především spádová nejen pro náš kraj. Proto chceme posunout zázemí do podmínek 21. století, jelikož si to žáci, ale i pedagogové zaslouží. V nové budově budou umístěny učebny, dílny, ateliéry a potřebné zázemí pro výuku uměleckých oborů textilní výtvarnictví, užitná fotografie a média, průmyslový design, modelářství a návrhářství oděvů, grafický design a pro obor obalová technika. Součástí budou i dvě počítačové učebny. Ostatní učebny školy zůstanou v areálu v Zahradní ulici,“ popsal projekt krajský radní pro oblast školství Josef Kozel.

Podle odborníků se jedná o mimořádný projekt, který by mohl sloužit jako vzorový pro další regiony. „V poslední době se hodně mluví o kreativním průmyslu. Mnoho lidí neví přesně, co si pod tím představit, ale když tento termín blíže prozkoumáte, zjistíte, že nositeli kreativního průmyslu mohou být právě absolventi zdejší uměleckoprůmyslové školy. Ti, kteří mají talent, dovednosti a dokážou svou budoucí ekonomickou činnost založit na kulturních hodnotách nebo uměleckých vyjádřeních. My z Pardubického kraje se snažíme jim k tomu vytvářet co nejlepší podmínky, nyní tedy formou stavby nových ateliérů. Věřím, že se to úspěšně propíše do fungování školy i budoucích absolventů,“ řekl náměstek hejtmana pro investice a kulturu Roman Línek.

Revitalizaci území areálu Perla 01 v Ústí nad Orlicí má na starosti areál MS Architekti. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/usti-nad-orlici-planuje-vyraznou-promenu-kulturniho-domu-a-vypisuje-architektonickou-soutez/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-michal-sourek-ms-architekti/]

Slavnostní ceremoniál poklepání základního kamene koncertního sálu je plánován na 19. července 2024. V rámci programu vystoupí Janáčkova filharmonie Ostrava. Základní kámen stavby pochází z lomu v Mrakotíně. Steven Holl bude mít v Ostravě v ten samý den i přednášku pro veřejnost a to v rámci festivalu Colours of Ostrava od 16:30.

„Kvalitní architektura je pro rozvoj Ostravy zásadní, osobnost Stevena Holla a jeho týmu vnáší do města unikátní stavbu, tolik diskutovanou příznivci i odpůrci koncertního sálu. Mnozí stavbu koncertního sálu přirovnávají k situaci budování Nové radnice, kdy i tehdejší starosta Jan Prokeš čelil při výstavbě největšího radničního komplexu v zemi ostré kritice veřejnosti a médií. Každopádně výjimečný projekt koncertního sálu přinese rekonstruovanou podobu městského domu kultury, odpovídající hudební zázemí a má dopad i na poli architektury. Díky takovýmto významným osobnostem architektury a rozsáhlé činnosti pracovních týmů podílejících se na realizacích těchto ojedinělých projektů pak bude moci Ostrava nabídnout i nový multifunkční komplex, který nemá v zemi konkurenta. Než nový koncertní sál přivítá své první návštěvníky je před námi ale řada úkolů, nosným tématem je samozřejmě, vyjma realizace samotné, rovněž financování projektu,“ uvedl Jan Dohnal, primátor města.

Nově vystavěný komplex nabídne koncertní sál s kapacitou 1 300 míst, sál divadelní pak obsáhne dalších 490 míst a multifunkční komorní sál skýtá kapacitu 515 míst. Edukační centrum je definováno 200 místy a v přednáškovém multifunkčním sále bude možno využít 120 míst. Součástí komplexu je nahrávací studio, prostory pro volnočasové aktivity i zázemí, kavárny, restaurace, salónky.

Poprvé se město Ostrava pokusilo o výstavbu kvalitního koncertního sálu v 60. letech 19. století, naposledy v roce 1969. Nová podoba stavby je známa od července roku 2019, kdy byly vyhlášeny výsledky architektonické soutěže. Vítězný návrh studia Steven Holl Architects z New Yorku a Architecture Acts z Prahy zachovává stávající budovu ve značné míře.

Předpokládaný termín dokončení stavby je nyní v roce 2027. „Před námi je rovněž poměrně klíčová koordinace dopravy, neboť v dotčeném území je v různých fázích realizace hned několik projektů, počínaje výstavbou nového parkovacího domu, konče vybudováním vědecké knihovny tzv. Černé kostky,“ dodal náměstek primátora Břetislav Riger.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostrava-ma-k-dispozici-studii-nejocekavanejsi-stavby-sveta/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/budouci-ostravsky-koncertni-sal-ma-svuj-model-ktery-muze-nyni-videt-i-verejnost/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/koncertni-sal-v-ostrave-je-o-krok-blize-realizaci-mesto-hleda-zhotovitele/]

Náměstí B. Martinů v Poličce je pro autory studie místem až mystickým, které svojí polohou a výškou připomíná Akropoli v Aténách. V projektu pracují s významnou osou, která vede od věže barokní radnice na Palackého náměstí k budově fary. Nové navrhované prvky navazují na život nejslavnějšího rodáka.

Soutěžící budou v území Žofinky navrhovat jak urbanistickou strukturu navrhované nové zástavby, tak její objemy a charakter zástavby, ale také i dopravní řešení, kostru veřejných prostranství a řešení modro-zelené infrastruktury. Cílem je začlenění území do struktur města a vznik důležitého propojení centra Ostravy s Dolní oblastí Vítkovic a pěší a cyklistické návaznosti na širší okolí.

 „Soutěž bude probíhat od června 2024 do dubna 2025. Porota architektonické soutěže vybere 5–7 účastníků na základě přihlášek s portfolii referenčních prací. Ti se pak zúčastní tří soutěžních workshopů, během kterých se porota, investoři, samospráva a další aktéři území zapojí do dialogu přímo se soutěžními týmy, “ vysvětlil Petr Návrat z plánovací kanceláře ONplan.

„S vítězem soutěže budeme jednat o zpracování územní studie s regulačními prvky pro celé řešené území a o přípravě projektu pro realizaci 1. etapy rozvoje Žofinky. Práce na rozvoji území máme v plánu zahájit v roce 2027,“ říká Libor Adámek, předseda správní rady společnosti Pod Žofinkou Holding a.s.

O výběru soutěžních týmů a na závěr i vítězného návrhu rozhodne soutěžní porota, ve které budou jak zástupci zadavatele a samosprávy, tak i nezávislí odborníci z řad architektů, urbanistů a krajinářských architektů. V porotě zasedne mimo jiné i architekt a urbanista Filip Tittl z kanceláře UNIT architekti, která se stala vítězem urbanistické soutěže na rozvoj pražského brownfieldu Florenc nebo architekt Ivan Reimann z uznávaného berlínského studia Müller Reimann Architekten, který porotu obohatí svými zkušenostmi z německého prostředí. Soutěžní návrhy budou posuzovat také odborníci v tématech udržitelné mobility a životního prostředí.

Veřejnost bude mít možnost se do soutěže zapojit i během 2. fáze soutěže, tedy na jaře 2025, kdy proběhne konzultace vybraných soutěžních návrhů.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostravsky-mrakodrap-se-zrejme-dockal-noveho-majitele/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-nova-radnice-ostrava/]

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-promenila-park-ve-svinove-z-nevzhledne-plochy-na-zelenou-oazu-k-posezeni-relaxaci-i-vzdelavani/]

„Příroda Jižní Moravy je mi velmi blízká a Hodonínská Dúbrava je jedním z klenotů, který si zaslouží péči a ochranu. Těší mě, že se nám podařilo realizovat stavbu Domu přírody právě tady. Díky interaktivní expozici zaměřené na místní biotopy budou moci děti i dospělí lépe pochopit, jak fungují suchá stanoviště i mokřady, kde rostou stepní i vlhkomilné druhy rostlin nebo stepní trávníky. A mám radost, že tento Dům přírody mohl vzniknout i díky financím Ministerstva životního prostředí, které jej podpořilo částkou 23,1 milionu korun. Během posledních let vzniklo již několik Domů přírody, na jejichž výstavbu MŽP dalo celkem 354,7 milionů korun,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík.

Stavba Domu přírody byla zahájena na začátku roku 2022 a letos v květnu ji završila kompletní přestavba zahrady kolem objektu. Výzvou pro návrh vnější expozice se stala přírodní katastrofa v roce 2021 – tornádo. To výrazně zpustošilo okolí domu i celou blízkou lokalitu.

„Naše nadace se bezprostředně po tornádu rozhodla, že se bude angažovat při obnově veřejného prostoru Hodonína. Dům přírody se zahradou je prvním výsledkem dlouhodobé snahy spolupracujících organizací vytvořit unikátní prostor, který bude sloužit lidem všech generací. Zůstáváme v místě nadále aktivní, protože po finanční i odborné stránce pomáháme na dalších šesti projektech,“ uvedl předseda správní rady Nadace KKFF Karel Komárek.

V okolí návštěvnického střediska, v němž původně sídlilo Centrum ekologické výchovy Dúbrava, se dnes už realizuje řada dalších projektů souvisejících s proměnou městské části Bažantnice po tornádu. V bezprostředním sousedství vzniká nový sportovní relaxační park U Červených domků, poblíž se nachází také hojně navštěvovaná zoologická zahrada. Dům přírody se tak stává výhodným výchozím místem pro poznávání této chráněné lokality, která je protkána řadou značených turistických tras.

Při přípravě Domu přírody Hodonínské Dúbravy vycházeli architekti z podobných již existujících návštěvnických středisek, která pod záštitou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR postupně vznikají ve významných chráněných územích. „Program Dům přírody jsme koncipovali podle modelu, který funguje i jinde ve světě. Domy přírody orientují návštěvníky v území, poskytují jim základní informace a zázemí. Chceme představit území nejrůznějšího charakteru, aby bylo vidět, jak je naše příroda a krajina rozmanitá. Rádi bychom, aby si lidé odnášeli, co dělat pro to, aby taková zůstala i v budoucnu,“ vysvětlil František Pelc, ředitel AOPK ČR.

Na první pohled na budově zaujme především podoba druhého nadzemního podlaží. Nadstavba má celoskleněnou dřevěnou konstrukci, krytou pohyblivými žaluziemi. Její vnitřní prostor zdobí stylizované ztvárnění světlého lesa, Hodonínské Dúbravy. Expozice se však neomezuje jen na vlastní Hodonínskou Dúbravu, ale zahrnuje i dva zcela odlišné a rovněž významné biotopy – Váté písky, přírodní památku Pánov na východním okraji lesního komplexu a rybniční soustavu na říčce Kyjovce lemující Dúbravu ze západní strany.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/navstevnikum-zacal-slouzit-dum-prirody-ceskeho-krasu/]

Fontána s vodotrysky dosahujícími výšky od 2 do 5 metrů byla vybudována jako rekreační a zklidňující prvek v rámci rekonstrukce dolní části náměstí podle návrhu architekta Petra Kučery. Poprvé byla spuštěna v květnu 2022. Čtvercový prvek tvoří 16 trysek osazených v LED reflektorech zapuštěných do pochozích žulových desek. Součástí zařízení je strojovna s akumulační nádrží o objemu 2 000 litrů umístěná v podzemní šachtě. Fontána řízená počítačovým systémem funguje v recirkulačním režimu, který přispívá k ekologickému a energeticky šetrnému provozu – voda chrlící z vodotrysků stéká zpět do nádrže, odkud se po filtraci včetně chemické úpravy vrací zpět do oběhu.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/kvuli-novemu-zakonu-pripravila-praha-vlastni-stavebni-predpisy/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-bude-mit-manual-ktery-da-dopravnimu-znaceni-kultivovanou-podobu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-odsouhlasila-pokracovani-rekonstrukce-slechtovy-restaurace-i-jeji-financovani/]

„Věřím, že právě teď děláme důležitý krok vedoucí k modernímu vzdělávání a vědě. Biocentrum se stane mezinárodně otevřeným, inspirativním prostředím pro studenty i akademické pracovníky. Biocentrum přispěje k multioborovému vzdělávání v rámci lékařských i nelékařských oborů a ve výzkumu, spojeném s výukou také k vývoji a testování nových léčiv a léčebných postupů i k určování preventivních opatření proti nemocem, jejichž léčba bude pro odborníky velkou výzvou," řekla rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.

Projekt klade důraz na to, že je Kampus Albertov místem pro setkávání lidí a myšlenek. „Kampus Albertov je specifickým souborem budov a živým místem pro setkávání lidí a myšlenek. Proto jsme se zaměřili i na komplexní řešení všech povrchů, zeleně, osvětlení, mobiliáře, orientačního systému a drobných uměleckých prvků; jedním z nich bude kupříkladu kašna s logem Univerzity Karlovy pod vodní hladinou,“ prozradili architekti Biocentra ze společnosti Znamení čtyř Juraj Matula a Tomáš Havlíček.

Ústředním motivem Biocentra je modulární zpracování prostoru, umožní totiž interiérové změny a různé varianty jeho doplnění. Navržený mobiliář pak podporuje myšlenku multidisciplinární spolupráce oborů. Jednat se má o vysoce úspornou budovu s inteligentní technologií. Chystá se využití geotermálních podzemních vrtů nebo tepelných čerpadel na střechách či vytápění rekuperací.

UK chce na Biocentrum využít evropské peníze z Národního plánu obnovy. Díky dotacím z plánu vzniknou v Česku celkem tři špičková vzdělávací medicínská centra. Kromě Biocentra na pražském Albertově se jedná o projekt Univerzity Karlovy Mephared 2 v Hradci Králové a projekt Masarykovy univerzity BioPharma Hub v Brně.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/najemni-byty-obchody-a-kancelare-jak-bude-vypadat-multifunkcni-objekt-na-prazske-brumlovce/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostravska-univerzita-chce-vybudovat-dalsi-vysokoskolske-koleje/]

„Podpora vysokých škol je jednou z priorit Moravskoslezského kraje, jejich rozvoj je pro nás důležitý,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica.

„Rozvoj vysokoškolského vzdělávání je pro nás klíčový, podporujeme celou řadu různých projektů, abychom jej zatraktivnili. Naší ambicí je, aby se Ostrava stala centrem vzdělávání. Nabídka zajímavých i unikátních studijních oborů může přilákat talenty, je však zapotřebí zabezpečit také odpovídající infrastrukturu. I podpora výstavby nových kolejí může být jedním ze střípků, jak město pomůže zajistit dostupné zázemí pro studenty mající bydliště mimo Moravskoslezský kraj či v zahraničí,“ dodal primátor města Ostravy Jan Dohnal.

„Dlouhodobě podporujeme rozvoj studijních programů, vědy, výzkumu a s tím jde ruku v ruce samozřejmě nárůst počtu studentů ve městě, o který stojíme a je naším cílem. Aktuálně na Ostravské univerzitě studuje zhruba 10 tisíc studentů, ubytování na koleji je reálné pro asi pět procent z nich, přičemž přibližně polovinu tvoří studenti zahraniční. Výstavba nových kolejí je projektem s prvky sociálního bydlení, nabídne tak řešení bydlení i studentům, kteří si komerční ubytování dovolit nemohou. Současná kapacita kolejí se tak navýší o víc než jednou tolik, nabídne 663 lůžek v nových objektech,“ řekla náměstkyně ostravského primátora Andrea Hoffmannová.

 „Jako univerzita se stále rozrůstáme, a je proto přirozené, že přibývá studentů, kteří potřebují využívat ubytovací kapacity v Ostravě. Vnímáme, že v tomto směru nás začíná tlačit bota a musíme vyhovující koleje s dostatečnou ubytovací kapacitou neprodleně řešit. Jsem rád, že nás kraj i město vyslyšely a zavázaly se nám s nákladnou výstavbou finančně pomoci,“ poděkoval rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký, který si vzájemnou spolupráci se zástupci města a kraje pochvaluje: „Od města i kraje cítíme za Ostravskou univerzitu dlouhodobě podporu v našem snažení, společně se aktivně snažíme o úspěšnou transformaci kraje.“

Samotná výstavba nových vysokoškolských kolejí by měla začít v roce 2025.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostravsky-mrakodrap-se-zrejme-dockal-noveho-majitele/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jednu-z-nejvetsich-urbanistickych-studii-u-nas-chysta-mesto-ostrava/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-v-regionech-architekti-ladislav-kuba-a-tomas-pilar-atelier-kuba-pilar-architekti/]

Do finálního výběru postoupily týmy:

• Šrámek a Krejčí architekti + Steiner a Malíková krajinářští architekti
• atelier tečka + Radmila Fingerová + Studio Richard Loskot + Jan Matoušek a Miroko Maroko
• Kolektiv Betlém (Sebastian Sticzay, Jakub Herza, Lenka Dřevjaná, Eduard Herrmann)

Pracovní skupina u vybraných týmů rozhodovala dle referencí, portfolií přihlášených týmů a také dle prvotních nápadů. Ocenila především koncepční přístup k prostoru. Zaujala ji také návaznost na historii nádvoří, práce se zelení, hospodaření s dešťovou vodou a v neposlední řadě také interdisciplinární složení a zkušenosti vybraných týmů.

Cílem open callu bylo nalézt vhodný tým pro spolupráci na vytvoření koncepce nádvoří s přiloženým manuálem, který bude závazným dokumentem jak pro aktéry sídlící v areálu, tak pro externí partnery, kteří si některé z prostor pronajmou.

Nádvoří v současné době využívá Galerie Jaroslava Fragnera v rámci výstav i doprovodného programu. Současně se v objektu nachází také studentský Klub Betlémská a část nádvoří pro něj slouží jako venkovní posezení a prostor pro kulturní akce.

Výsledkem by měl být reprezentační prostor, který bude vhodný pro všechny zde konané akce. Současně by ale měl být zachován genius loci místa. Betlémská kaple se nachází přímo v centru hlavního města. Jde o národní kulturní památku, která připomíná osobnost Jana Husa a husitské období českých dějin. Právě v ní byly totiž postaveny základy českého reformního hnutí. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/fragnerova-galerie-na-betlemskem-namesti-meni-majitele-tim-je-nove-cvut/]

Po poškození budovy velkou vodou v roce 2002 se uvažovalo i o její demolici, nakonec se ale město rozhodlo pro opravy. Ve zrekonstruované Spirále zůstaly unikátní konstrukce včetně spirálové rampy a kopule z kovových trubek. Zároveň v divadle přibyla jevištní, zvuková a osvětlovací technika a menší sál pro 250 až 300 lidí k pořádání komornějších koncertů. Kapacita hlavního kruhového sálu se dvěma teleskopickými pódii bude pro 800 diváků.

Prostor bude sloužit akcím mnoha žánrů. Pořadatelé zmiňují například kabaret, koncerty, nový cirkus, videomapping nebo módní přehlídky.

Úvodní představení kombinující divadlo, hudbu a tanec nazvané Vzkříšení připomene i muzikál Jesus Christ Superstar, který divadlo Spirála hrálo od července 1994 do povodní v roce 2002. Na programu bude mimo jiné i činohra Madisonské mosty či kabaretní show The Saturn Revue.

Město chce získat i další budovu divadla v areálu výstaviště, a to budovu Pyramida, které se dnes říká GoJa Music Hall. Dočasně by zde po dobu rekonstrukce mohlo sídlit Vinohradské divadlo.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novorenesancni-velke-divadlo-v-plzni-slavi-120-let-od-sveho-otevreni/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/budova-dejvickeho-divadla-se-docka-rozsireni/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/divadlo-na-vinohradech-bude-po-rekonstrukci-dosahovat-evropske-urovne/]

Revitalizace náměstí Republiky by podle vedení města měla zlepšit podmínky pro pobyt, zvýšit komfort a bezpečnost pěších i cyklistů, přilákat více chodců mezi náměstí a lokalitu U Zvonu, vytvořit prostor pro předzahrádky a zlepšit plynulost veřejné dopravy. Návrh by měl také obsahovat hospodaření s dešťovou vodou.

„Zkrátka bychom byli rádi, aby se v létě z rozpálené dlážděné plochy stalo atraktivní místo, kde si lidé rádi odpočinou, kudy budou rádi procházet, které celkově ožije, stane se i provázanějším se svým okolím a bude po všech stránkách přívětivé,“ uvedl technický náměstek primátora Pavel Bosák.

Zástupci města očekávají návrh na nový režim dopravy na náměstí. Nyní totiž plocha uprostřed s katedrálou slouží spíše jako velký kruhový objezd. Cílem je prostor zklidnit a omezit zde projíždění i parkování aut, především pak na západní straně náměstí, kde nové pěší zóny navážou na ty stávající ve Smetanově a Riegrově ulici.

„K diskuzi nad sestavením soutěžních podmínek a soutěžního zadání chceme jednoznačně přizvat odborníky z oblasti architektury, veřejného prostranství, ale například i památkové péče, jelikož se pohybujeme v oblasti městské památkové rezervace, a je tak nutné k revitalizaci přistupovat ohleduplně a s respektem,“ uvedla ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně Irena Vostracká.

Architektonická soutěž je transparentní formou, ve které odevzdává soutěžní návrh neomezené množství účastníků, pokud splní požadované kvalifikační předpoklady. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/do-konce-letosniho-roku-zacnou-bouraci-prace-v-plzenskych-laznich/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/plzenske-hlavni-nadrazi-proslo-rekonstrukci-podle-atelieru-a8000/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/plzen-vybuduje-moderni-interaktivni-expozici-venovanou-generalu-pattonovi-a-zpristupnime-unikatni-loosovy-interiery/]

„Na pozemcích se nachází části komunikací, které již jsou v majetku hlavního města a také zeleň. Pozemky jsou v okolí Negrelliho viaduktu a pod ním. Jejich odkupem sjednocuje hlavní město svůj majetek, který tak v budoucnu bude moci lépe strategicky rozvíjet,” říká radní hl. m. Prahy pro majetek, transparentnost a legislativu Adam Zábranský.

Mimo jiné se jedná o pozemky, kde se nacházejí části ulic Křižíkova, Malého, Pernerova, Pobřežní a Prvního pluku. Komunikace jsou ve vlastnictví hlavního města Prahy a ve správě Technické správy komunikací hl. m. Prahy. Na dalším odkupovaném pozemku se rozkládá menší park. Součástí transakce jsou i pozemky pod některými z oblouků viaduktu. 

První vestavba v oblouku č. 036 je nyní v realizaci, zbývající bude možné zpřístupnit až po dvouletém pilotním provozu, který prověří dopad provozu na památkově chráněnou stavbu. Práce jsou rozděleny na čtyři etapy. Řešení vestaveb a návrh urbanistické koncepce okolí připravoval Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy podle koncepční studie, kterou zpracoval ateliér MOBA studio s.r.o. Doposud oblouk sloužil jako garáž. Oživení prvního oblouku viaduktu přirozeně prověří nejen funkčnost celého budoucího řešení, ale také provázanost na dostupné dopravní trasy v okolí a občanskou vybavenost v rámci koncepce tzv. 15minutového města. V budoucnu tam totiž postupně vyrostou nové kavárny, bistra, kulturní projekty, ale i zázemí pro startupy. Během dvouletého zkušebního provozu bude prostor ve spolupráci s ČVUT monitorován.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nigrelliho-viadukt-v-prazskem-karline-dostane-atraktivni-vyuziti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-hleda-logo-a-vizualni-identitu-pro-projekt-vyuziti-prostoru-pod-oblouky-negrelliho-viaduktu/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-palackeho-most/]

Vymezení třetí zóny nyní Praha změnila tak, že pokrývá celé zbývající území Prahy, přičemž dosud byla definována katastrálními územími, jejichž plocha je tvořena územím s vyšším než 30% podílem ochranného pásma Pražské památkové rezervace.

Namísto úplného zákazu umisťování reklamních plachet v třetí zóně jsou nově stanoveny podmínky, za nichž plachty být umisťovány mohou. Má to ale svá pravidla. Nesmí být nasvíceny, umístěny mohou být jen na slepých stěnách budov a také nesmí překračovat obrys těchto stěn.

„Vůči ÚOHS jsme argumentovali, že ač v nařízení o regulaci reklamy plachty na domech ve třetí zóně zakazujeme, provozovatelé je stále mohou umisťovat dle Pražských stavebních předpisů, takže k žádné diskriminaci nedochází. ÚOHS nicméně na tento argument neslyšel, proto nařízení upravujeme,“ říká radní pro majetek, transparentnost a legislativu Adam Zábranský.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-bude-mit-manual-ktery-da-dopravnimu-znaceni-kultivovanou-podobu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jubilejni-desaty-rocnik-tradicni-architektonicke-akce-open-house-praha-se-letos-zameri-na-vyznamna-vyroci/]

Zastupitelé vybírali ze tří variant, ve hře byla i oběžná lanovka s malými kabinami. Pro zvolenou variantu se rozhodli jak zastupitelé, tak pro ni hlasovalo i nejvíce respondentů ve veřejné anketě. V ideálním případě by výstavba lanovky měla začít v roce 2026.

Podle ekonomické analýzy, která byla součástí podkladů pro zastupitele, by v prvních letech po zprovoznění měla lanovka přepravit půl milionu cestujících ročně. Před tragickou nehodou to bylo ročně čtvrt milionu. V analýze se počítá s cenou pro jednu cestu ve výši 400 korun, pro Liberečany za 200 Kč.

Výstava LANOVKA NA JEŠTĚD

Technické muzeum v Liberci také otevírá novou výstavu “Lanovka na Ještěd”. Hlavní exponáty - dvě původní lanovkové kabiny - zapůjčilo Severočeské muzeum, které se také spolupodílelo na přípravě scénáře celé expozice.

První vystavená kabina z roku 1933 je v nálezovém stavu, kdy po vyřazení dlouhá léta sloužila jako bufet, kůlna či včelín. Druhá, z roku 1975, potom byla náhradní kabinou až do skončení provozu v roce 2021. Výstavu doplňují drobnější technické díly lanové dráhy.

Informační panely seznamují návštěvníky s historií a technickými parametry lanové dráhy Horní Hanychov - Ještěd v širších souvislostech. Vizuální vyznění celé expozice podtrhuje instalace velkoplošného panoramatické pohledu na Liberec za letního svítání. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/liberec-predstavil-sest-moznosti-obnovy-lanovky-na-jested/]

[https://www.tvarchitect.com/video/jested-national-gems-ii/]

Tachovské náměstí neprošlo zásadní rekonstrukcí již více jak půl století. Ačkoliv se projekt připravoval dvacet let, nelze ho považovat za zastaralý. V roce 2002 byla zadána a zpracována Urbanistická architektonická studie úprav náměstí a vybraných veřejných prostranství a ulic v rámci městské památkové zóny. V souladu s touto studií byly v následujících letech realizovány úpravy Hradební, Kostelní a Soudní ulice. V letech 2009 – 2011 byla studie aktualizována, a reagovala tak na měnící se skutečnosti. Zároveň aktualizace odrážela mnohdy nelehká jednání například s orgány státní památkové péče, při kterých byl hledán kompromis mezi památkovými požadavky a požadavky moderního života. Přípravné fáze projektu zahrnovaly i některé průzkumy. Například dopravní průzkum, který ukázal, že 70 - 85 % automobilů náměstím pouze projíždí. Současný projekt také počítá s parkováním na náměstí. 

Novinky na náměstí Republiky 

Co se povrchu týká, ten bude tvořen velkoformátovou dlažbou v trasách hlavního pohybu a dlažbou v menších formátech různých velikostí i barvy v plochách. Zmizí také vyvýšená pěší zóna. Stromy budou zachovány ve východní a severní frontě v počtu mírně vyšším, než je tomu dnes. Předpokládá se, že na náměstí také přibydou mobilní kontejnery se stromy a květinami. Na původní místo se vrátí replika Mariánského sloupu, který byl zničen na začátku 70. let minulého století. Jeho okolí ozdobí nové sochy.

O mobiliáři rozhodne veřejnost! 

V současnosti je také vybírán nový mobiliář. Ten nejprve projde posouzením památkářů. Ze schválených prvků pak veřejnost svým hlasováním rozhodne o tom, jaký mobiliář bude výslednou podobu tachovského náměstí dotvářet. 

Nový život pro náměstí

Vedení města počítá s tím, že by se zde nově mohly konat nejrůznější kulturní akce a společenská setkání. Také v tomto směru město vítá iniciativu všech občanů.

Stavba by měla být hotová do léta roku 2025.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pamatkami-roku-se-staly-jizdarna-u-tachova-a-kaple-v-jevicku/]

Zdravotnická zařízení jsou velmi specifické projekty. Pražská pobočka ateliéru Siebert+Talaš má na kontě již několik takovýchto projektů, například nemocnice v Moravské Třebové byla nominována na Stavbu roku. Aktuálně ateliér chystá jeden ze stěžejních projektů. Tím bude chirurgický pavilon nemocnice v Hradci Králové. V současné době se jedná o jednu z největších připravovaných staveb v České republice. Moderní zdravotnický pavilon bude mít až 24 operačních sálů. „Specifické na tomto projektu je to, že my starý stávající pavilon ze 70. let zapracováváme do nového konceptu tak, abychom splnili úkol tuto budovu nebourat,“ říká architekt Petr Vašina.

Doprava

„Pro brněnské letiště jsme zpracovali projekt na rozvoj do roku 2050 a zároveň jsme také zpracovali projektovou dokumentaci Letecké záchranné služby, která se na letišti v Brně bude nacházet. Stavět by se mohlo začít začátkem příštího roku,“ říká Petr Vašina. Ateliér se aktuálně také zabývá rekonstrukcí dvou dráhových systémů na letištích v Ostravě a v Karlových Varech.

Ateliér se také podílí na projektování v rámci pražského projektu Smíchov City. Zde má na starosti blok 7, tedy tři designové domy, které navrhují různí čeští architekti. Stavby by měly přinést do tohoto velkého projektu oživení a komfort pro budoucí obyvatele.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-matej-siebert-a-roman-talas-z-atelieru-siebert-talas/]

Podobu koncertního sálu Ostrava představila v červenci 2019, kdy vyhlásila výsledky největší architektonické soutěže v novodobé historii města. Na přípravách tohoto architektonicky i technicky výjimečného projektu se podílí řada odborníků. Rekonstrukce by měla zajistit moderní provoz odpovídající 21. století. Architektonický návrh má na starosti ateliér Steven Holl Architects z New Yorku a Architecture Acts z Prahy. Toto řešení zachovává stávající budovu ve značné míře stejnou. Tvar nového objektu pak nemá minimálně ve střední Evropě obdoby. Objekt je založen na speciálních antivibračních prvcích, které budou pohlcovat vibrace z nedaleké komunikace a tramvajového pásu. Speciální skladba materiálů zajišťující odhlučnění byla navržena také pro obvodový plášť.

Americký magazín Architizer zařadil v roce 2021 projekt mezi deset nejočekávanějších staveb světa. Nový komplex bude využíván jako hudební, kulturní, produkční či vzdělávací zázemí a bude zároveň sídlem Janáčkovy filharmonie Ostrava.

Koncertní sál má mít 1300 míst. Součástí projektu je například i divadelní sál s kapacitou 490 míst, komorní multifunkční sál s 515 místy, přednáškový multifunkční sál se 120 místy či edukační centrum s 200 místy. Součástí komplexu má být i nahrávací studio, restaurace, kavárna a další prostory.

Dům kultury města Ostravy byl navržen v roce 1954 architektem Jaroslavem Fragnerem, vystavěn v letech 1956 až 1961, kdy byl slavnostně otevřen v roce 1961 a záhy se stal centrem kulturního života. Stavba formálně vychází z nového klasicismu a bruselského stylu. Kulturní památkou je Dům kultury města Ostravy od roku 2004.

[https://www.tvarchitect.com/video/intenzivni-pripravy-noveho-koncertniho-salu-a-souvisejici-rekonstrukce-dkmo-pokracuji/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostrava-ma-k-dispozici-studii-nejocekavanejsi-stavby-sveta/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chystana-rekonstrukce-domu-kultury-mesta-ostravy-a-pristavby-koncertniho-salu-zacne-na-prelomu-letosniho-a-pristiho-roku/]

„Jako urbanisté a plánovači jsme zvyklí na dlouhodobé horizonty. Léta plánování, složitých řízení, dohod a koordinací. Někdy je proto těžké vidět světlo na konci tunelu. Je radost pozorovat, když se obrysy z vizualizací konečně zhmotňují i ve městě. Na příkladu Štvanické lávky se ukázalo, že po nových veřejných stavbách je mezi obyvateli velká poptávka a letos konečně posuneme i další zásadní a strategické stavby,“ doplňuje ředitel Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč.

V přehledu níže se můžete podívat na hlavní investice města nebo státu, které letos dospěly či dospějí do stádia stavby.

Agentura Evropské unie pro kosmický program (EUSPA)

Záchrana nedostavěného torza radnice Prahy 8 a jeho transformace na Centrum evropského kosmického výzkumu přispěje k rozvoji lokality. Hlavnímu městu přinese nová pracovní místa i zájem mezinárodních technologických společností. Stavba odstartuje v polovině letošního roku a hotovo má být příští rok.

Václavské náměstí

Revitalizace středu Pražské památkové rezervace byla v plánu od roku 2005, záměr byl doplněn o novou tramvajovou trať, která významně posílí pražskou tramvajovou síť. Na náměstí přibydou nová stromořadí a rozšíří se prostor pro pěší a cyklo dopravu. Výstavba horní části by měla být zahájena letos, hotovo bude za dva roky.

Náměstí Jiřího z Poděbrad

Komplexní revitalizace náměstí, které bylo dlouhá léta i přes svou popularitu opomíjeno, přinese nová stromořadí, odolnou zeleň, systém hospodaření s dešťovou vodou, rozšíření předprostoru kostela a úpravy pěších vazeb. Dokončení je plánované na rok 2027.

Negrelliho viadukt 

Na kompletní rekonstrukci viaduktu Správou železnic navazuje projekt zasklení prvního z oblouků, které je dalším krokem k oživení mostu i celé lokality. Vliv testovacího provozu na stav kulturní památky bude hlavní město monitorovat v kooperaci s památkáři. Výsledky měření budou sloužit jako podklad pro získání stavebního povolení na revitalizaci zbývajících oblouků. Budoucí zasklené oblouky by měly následně sloužit k dlouhodobým komerčním a kreativním pronájmům, ale také ke krátkodobým pronájmům pro start-upy.

Masarykovo nádraží

Dostavba nádraží kromě rekonstrukce, rozšíření a nutné modernizace nástupišť zajistí i jeho lepší propojení s městem. Nad prostorem kolejiště a nástupišť vznikne platforma, která zásadně rozšíří prostupnost lokality. Hotovo by mohlo být v roce 2027.

Terminál Smíchov

Smíchovské nádraží se promění v moderní dopravní terminál městské, příměstské i regionální dopravy. Správa železnic zahájila první etapu rekonstrukce nástupišť, v příštím roce započne i návazná městská výstavba. Dokončení výstavby je plánováno na rok 2030.

Metro D

Nová trasa pražského metra je klíčovou infrastrukturní stavbou a jedním z největších dopravních projektů, které v příštích desetiletích zasáhnou do života hlavního města. Nová 10,6 km dlouhá trasa spojí celkem deset stanic. Během nyní probíhající první etapy je stavěn úsek Pankrác – Olbrachtova. První etapa by měla být hotová na podzim roku 2029.

Nádraží v Bubnech a železniční trať

Během posledních měsíců pokračuje výstavba budoucího nádraží včetně železniční trati ze stanice Praha-Bubny do stanice Praha-Výstaviště. Projekt v budoucnu doplní i výstavba na přilehlém brownfieldu a výstavba Vltavské filharmonie. S ohledem na to vzniká i podjezd pod Negreliho viaduktem pro budoucí přeložku tramvaje.

Pražský okruh 511

Úsek ležící mezi Běchovicemi a D1 náleží k dálniční síti, jeho výstavba je tedy rolí státu. Hlavní město přispívá k úpravě okolí, díky kterému stavba zapadne přirozeně do krajiny a nebude tvořit bariéru. Součástí 12,6 km dlouhého úseku budou 2 tunely, 4 mimoúrovňové křižovatky, 5 mostů a 2 lávky pro pěší a cyklisty. Zahájení stavby proběhne koncem roku, hotovo bude v roce 2027.

Dvorecký Most 

Stavba Dvoreckého mostu se od založení jeho pilířů významně posunula a během roku 2024 budeme sledovat, jak propojí oba břehy. Následovat budou práce na dokončení mostovky a technologií. Most představuje nejen potřebné propojení Podolí a Smíchova, ale také zvyšuje potenciál plánovaných tangenciálních propojení tramvajové sítě. Kromě samotné dopravní funkce bude most nabízet i nově navržený veřejný prostor na obou předmostích. Na podolské straně vznikne kulturně-rekreační zázemí v podobě lezecké stěny, skateparku a amfiteátru. Na Smíchově vznikne park v podobě světelné zahrady, kam výtvarník Kryštof Kintera umístí pouliční osvětlení z celého světa. Hotovo bude v příštím roce.

Barrandovský most

Barrandovský most bude zrekonstruován s předstihem. Jeden z nejvytíženějších mostů v České republice přechází do závěrečné fáze oprav. Práce zde skončí ještě letos.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-hleda-logo-a-vizualni-identitu-pro-projekt-vyuziti-prostoru-pod-oblouky-negrelliho-viaduktu/]

[https://www.tvarchitect.com/video/u-jednoho-stolu-jakub-cigler-a-petr-palicka-nad-projekty-masarykovo-nadrazi-a-nova-waltrovka/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-bude-mit-manual-ktery-da-dopravnimu-znaceni-kultivovanou-podobu/]

„Po terminálu Praha východ a Roudnice nad Labem je jihlavský terminál už třetím v pořadí, který zná svou budoucí podobu. Stejně jako v předchozích případech bude i jihlavský terminál přestupním uzlem mezi vysokorychlostní železnicí, místní hromadnou dopravou a dalšími druhy dopravy. Díky tomu rychlá spojení zvýší dostupnost pracovních příležitostí a vzdělávání a zároveň podpoří život v jednotlivých regionech, což zásadně promění všeobecné vnímání pojmů jako vzdálenost či venkov,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

Předpokládaná kapacita terminálu je až 6 000 cestujících denně, tedy až 300 cestujících za hodinu ve špičce. Vítězný projekt slibuje rychlé a pohodlné trasy přestupu mezi jednotlivými druhy dopravy.

Vítězný návrh ale oslovil porotu i zapojením stavby do krajiny. Dopravní uzel podle ní zohledňuje významné krajinné prvky v širším okolí. Z dopravního hlediska potom porota vyzdvihla přehlednost všech přestupních vazeb v terminálu a velmi dobře vyřešené autobusové nádraží.

„Nový terminál podpoří jak dálkové cesty, tak denní dojíždění v rámci koncepce rychlých železničních spojení. Integrace VRT do konvenční železniční sítě a snaha o dosažení klimatické neutrality navíc ukazují, že jde o projekt s dalekosáhlým významem nejen pro Vysočinu, ale pro celou Českou republiku,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Vítězný návrh uspěl v konkurenci více než dvaceti projektů. V soutěži porota ocenila také práce od MS architektů a od Sdružení Pelčák a partner architekti + HBH Projekt + Link projekt, které se umístily na druhém a třetím místě.

„V našem podání chce být terminál minimalistickou a zároveň ekologickou dominantou s nízkou energetickou stopou. Přizpůsobuje se topografii místa a již existující infrastrukturu využívá k omezení dodatečné výstavby,“ vysvětlil architekt Igor Hobza, zástupce vítězného sdružení AREP ARCHITECTES – monom.

Díky výhodné poloze nového terminálu poblíž krajského města a dálnice D1 lze předpokládat významný rozvoj okolního území po jeho dokončení, což se projeví růstem ekonomického výkonu celého regionu. Každý den projede jihlavským terminálem až 118 vlaků. Dvěma zastávkami za hodinu se zde zastaví vysokorychlostní spoj, kterým trvá cesta do Prahy pouhých 52 minut a do Brna jen 36 minut.

Stavba by měla začít v roce 2029. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nadrazni-hala-v-brne-kralove-poli-by-mela-jit-k-zemi-v-cervenci-nahradi-ji-moderni-stavba/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/terminal-prvni-vysokorychlostni-zeleznice-v-ceske-republice-vytvori-ov-a/]

Dům přírody Českého krasu je posledním návštěvnickým střediskem vybudovaným u 14 zpřístupněných jeskyní. V krasových oblastech jsou nyní otevřeny dva takové domy, druhý je v Moravském krasu. Také ten je z pera architektonické kanceláře P.P. Architects. Ateliér je pak také autorem Domu přírody Žďárských vrchů. Jedná se o edukační stavby a zároveň i návštěvnická střediska.

Na vytvoření expozice o geologické, biologické i historické rozmanitosti Českého krasu se podíleli odborníci Správy jeskyní, České geologické služby a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Představuje mimo jiné lebku nalezenou v Koněpruských jeskyních, jejíž genom před časem datoval mezinárodní vědecký tým na základě přítomnosti neandertálských genů do období před více než 45 000 roky.

Součástí objektu je víceúčelový sál určený pro promítání filmů a přednášky. Turisté mají k dispozici také úschovnu kol a odpočinkový altán, zajímavostí je 3D model Koněpruských jeskyní. Na expozici navazuje prohlídková trasa jeskyněmi a naučná stezka po povrchu návrší Zlatého koně a jeho opuštěných lomech, geologických a paleontologických nalezištích či krasové květeně.

[https://www.tvarchitect.com/video/architekt-pavel-pekar-z-atelieru-p-p-architects/]

„Postup mezi finalisty je událostí se značným mezinárodním přesahem. Neexistuje jiná tuzemská stavba, která by se do dnešních dnů objevila třeba jen v užším výběru ceny, natož pak v jejím finále. Pro Ostravu jde v neposlední řadě o důkaz, že sázka na zajímavé a neotřelé architektonické projekty byla správným krokem. Staveb zásadního významu, které zkrášlí tvář města, aniž by narušily jeho charakter, bude postupně přibývat, a právě ony se v budoucnu stanou jasně viditelnou součástí ostravské identity,“ řekl ostravský primátor Jan Dohnal.

Přestavba historických městských jatek zahrnuje léta 2020–2022. Za její podobou stojí studio KWK Promes polského architekta Roberta Konieczného a nese prvky tzv. moving architecture. Prostřednictvím jedinečných otočných stěn se mění samotné prostorové vnímání interiérů, což zároveň více přibližuje návštěvníka jak stavbě, tak samotným výstavám.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostravska-mestska-galerie-plato-se-dostala-mezi-sedm-finalistu-prestizni-architektonicke-ceny-miese-van-der-rohe/]

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-dokoncila-zachranu-pamatkove-chranenych-jatek-a-otevrela-v-nich-galerii-soucasneho-umeni-plato/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zahradu-galerie-plato-v-ostrave-cekaji-zmeny-umelci-zde-vytvori-misto-pro-skoly-i-verejnost/]

Pavilon P je výstavní budova brněnského výstaviště postavená roku 2009 jižně od pavilonu Z. Hlavním účelem je zajištění výstavních ploch, ale příležitostně může sloužit i k účelům kulturním či sportovním. Budova byla postavena na místě tří menších starých pavilonů, které byly demolovány. Stavbě, která je ocelové konstrukce, dominuje prosklené průčelí na západní straně obrácené směrem ke vchodu na výstaviště. Ostatní strany jsou prosklené jen minimálně, nebo vůbec a jejich fasády člení především výrazné portály lemující četné vjezdy do vnitřních prostor. Pavilon získal cenu Stavba Jihomoravského kraje 2009.

Polyfunkční komplex Centropolis Brno

Na dlouhodobě nevyužívané parcele v centru Brna poblíž hlavního nádraží vyrůstá osmipodlažní budova se zaobleným nárožím. Bude zde téměř 130 jednotek určených k bydlení, ubytování a podnikání. Centrum nabídne také množství služeb, pracovních příležitostí, kultury i zábavy. „Aktuálně je vybetonováno šest podlaží. Důležité pro mne bylo najít nějaký zajímavý architektonický výraz a současně navrhnout dům kompaktně tak, aby fungoval z uživatelského hlediska příjemně. Pracujeme s balkony, které mají plnou výplň, dům má zaoblené nároží a vytváří jakýsi poutač při příjezdu do Brna,“ říká architekt Jaroslav Dokoupil.

Dornych - Town Square Brno

Projekt nahradí stávající staré obchodní centrum v sousedství brněnského hlavního nádraží. Vznikne zde nový volně přístupný veřejný prostor lemovaný několika menšími budovami, který propojí historické centrum města s plánovanou Jižní čtvrtí. Spodní podlaží nových staveb budou vyhrazena pro obchody, služby a restaurace, vyšší patra nabídnou nájemní bydlení a kanceláře. Dokončení projektu se očekává za čtyři roky. „Nejsme hlavními architekty projektu, vede ho polsko-americký architekt Marek Tryzybowicz. My zde působíme jako lokální partner a pomáháme hledat řešení, které by v Brně bylo přijatelné a užitečné. Vždy je lepší znát problematiku, názory a očekávání města,“ říká Jaroslav Dokoupil. Vzhledem k dalšímu plánovanému rozvoji jižní části centra města bude Dornych také důležitou vstupní branou do této lokality. „Zajímavé je, že nejzápadnější objekt celé sestavy je postaven tak, aby umožňoval chystanou výstavbu severojižního kolejového diametru, tedy sedmipodlažní objekt stojí doslova na mostě,“ dodává Robert Juřík, projektový manažer.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“, kam si pravidelně zveme zajímavé osobnosti a společnosti, můžete vidět ZDE!

Kvůli bourání budovy už Správa železnic připravuje náhradní zázemí pro cestující i pro železniční personál. Čekárny budou mít kapacitu pro zhruba 250 cestujících a budou podobné, jaké v minulých letech sloužily na brněnském dolním nádraží. Omezení dopravy bude nutné zejména kvůli rekonstrukci jedné ze dvou kolejí do Kuřimi. 

Po ukončení stavby bude v Králově Poli nová nádražní budova, nová bezbariérově přístupná nástupiště, a také vznikne průchod pod nádražím do Myslínovy ulice.

Nová hala by měla být dvoupodlažní prosklený objekt. Cestující čeká komfortnější cestování, neboť uvnitř najdou pokladny, obchody, toalety i eskalátor. V horní části pak budou lavičky určené pro čekání na spoj. Cestujícím pomůže také nový informační systém, jenž usnadní přepravu v Králově Poli i v nejbližších zastávkách Brno-Lesná, Brno-Řečkovice a Česká.

[https://www.tvarchitect.com/video/brnensky-brownfield-se-promeni-na-zivou-ctvrt-pro-praci-bydleni-i-zabavu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-syrovicich-u-brna-vznikne-unikatni-park-s-multifunkcnim-podiem/]

Stěžejním prvkem nového podia bude asymetricky řešená střecha, která dodává celému prostoru moderní a dynamický vzhled. Pro zlepšení akustiky a atmosféry jsou zde zvoleny dřevěné akustické panely na vnitřních stěnách. Součástí revitalizace bude i nový povrch taneční plochy.

Architektonická studie zahrnuje také řešení pobytové části parku, která bude sloužit jako odpočinková a společenská zóna pro místní obyvatele vesnice. Tato část parku bude harmonicky zapojena do okolní přírody a poskytne obyvatelům příležitost relaxovat a setkávat se s přáteli. „V rámci revitalizace jsme navrhly i nová místa k sezení a pár laviček. V prostoru budou i nové herní prvky. Navíc střecha podia přechází plynule do lavice,“ dodává Hana Al-Gibury.

Osvětlení bude zajištěno tak, aby podtrhlo atmosféru a umožnilo pořádání akcí i ve večerních hodinách. Obec by zde ráda pořádala koncerty, letní kino či nejrůznější tradiční akce. Realizace parku je plánovaná na letošní srpen.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-hana-al-gibury-a-adela-smeidlerova-z-atelieru-mama-design/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/design-interieru-kvetinarstvi-v-centru-brna-podtrhuje-hravou-atmosferu-maleho-obchodu/]

Celkové náklady na stavbu činí 784 milionů korun bez DPH, 289 milionů korun pokryje dotace z Národního plánu obnovy. Stavební firma začala s přípravou staveniště loni v prosinci, v polovině ledna zahájila výkopové práce. Aktuálně pracuje na založení stavby a na projektové dokumentaci. Investiční akce je řešena metodou Design & Build. Připraveno je zhruba 30 % realizační projektové dokumentace, její dokončení by mělo být hotové během léta. 

„Jedná se o největší zdravotnickou akci v Jihomoravském kraji, která se chystala dlouhé roky. Podobné rehabilitační zařízení po traumatických stavech a těžkých úrazech dneska na celé Moravě není. Unikátní Sanatorium Pálava se tak zařadí společně s ústavy v Kladrubech a Hrabyni, kde jsou kapacity plně vytíženy, do sítě odborných rehabilitačních ústavů v České republice,“ řekl hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. „Zkušební provoz chceme zahájit v lednu 2026,“ doplnil Grolich.

„Plánovanou lázeňskou zónu v budoucnu doplní také výstavba bydlení a řada dalších investic. Oblast kolem Pasohlávek se díky tomu podstatně promění. Jde o důležitý a užitečný projekt pro rozvoj celého regionu,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Kromě rehabilitačního ústavu mají v lokalitě u Pasohlávek vzniknout také lázně, za kterými stojí čínská společnost. Projekt má územní rozhodnutí a do konce roku by měl získat stavební povolení.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-ostrove-u-macochy-vznikla-nova-detska-lecebna-od-adam-rujbr-architects/]

Vybrané sdružení firem nabídlo nejnižší nabídkovou cenu za splnění veřejné zakázky, a to ve výši 2,798 miliard korun. Rada města již výběr zhotovitele schválila za podmínky doložení dokladů vyžadovaných zákonem. Až bude mít město vše na stole, může dojít k podpisu smlouvy.

„Hodnoticí komise postupně prověřovala, zda jednotlivé ceny nejsou příliš nízké ve srovnání s oficiální cenovou soustavou a nejde o mimořádně nízké nabídkové ceny. Hodnotícím kritériem byla celková nabídková cena. Komise analyzovala, zda uchazeč, který nabídl nejnižší cenu, splnil zadávací podmínky, spočívající ve splnění požadavků na odbornost jednotlivých členů týmu, referenční zakázky, jimiž se prokazoval v podobě obdobně technicky náročných staveb. Hodnotící komisi tvořili jak zástupci města, tak externí specialisté podílející se na přípravě projektu koncertního sálu,“ vysvětlil Břetislav Riger, náměstek primátora pro investice.

Na přípravách tohoto architektonicky i technicky výjimečného projektu se podílí řada odborníků. Rekonstrukce by měla zajistit moderní provoz odpovídající 21. století. Architektonický návrh má na starosti ateliér Steven Holl Architects z New Yorku a Architecture Acts z Prahy. Toto řešení zachovává stávající budovu ve značné míře stejnou. Tvar nového objektu pak nemá minimálně ve střední Evropě obdoby. Objekt je založen na speciálních antivibračních prvcích, které budou pohlcovat vibrace z nedaleké komunikace a tramvajového pásu. Speciální skladba materiálů zajišťující odhlučnění byla navržena také pro obvodový plášť.

„Financování stavby proběhne s pomocí grantu Evropské komise, úvěru Evropské investiční banky, dotací Ministerstva kultury ČR i Moravskoslezského kraje. Město zároveň připravuje žádosti o dotace z dalších možných dotačních titulů a rovněž šetří do svého účelového fondu na financování koncertního sálu, ve kterém je nyní 570 milionů korun,“ řekl Jan Dohnal, primátor města a doplnil: „Současně se zahájením druhé fáze projektu koncertního sálu budou probíhat práce výstavby parkovacího domu u krajského úřadu, který nabídne zhruba šest set parkovacích míst.“

Dům kultury města Ostravy byl navržen v roce 1954 architektem Jaroslavem Fragnerem, vystavěn v letech 1956 až 1961, kdy byl slavnostně otevřen v roce 1961 a záhy se stal centrem kulturního života. Stavba formálně vychází z nového klasicismu a bruselského stylu. Kulturní památkou je Dům kultury města Ostravy od roku 2004.

Projekt byl v roce 2021 prestižním americkým magazínem Architizer zařazen mezi deset nejočekávanějších staveb světa. Nový komplex nabídne kulturní, hudební, produkční i vzdělávací zázemí a současně bude sídlem orchestru Janáčkovy filharmonie Ostrava. Kapacita hlavního sálu bude 1300 míst, budova nabídne dále divadelní sál, multifunkční komorní sál a edukační centrum. Součástí prostor bude i nahrávací studio světových parametrů, prostory pro volnočasové aktivity, restaurace, kavárny i salónky.

„Koncertní sál pro 1300 posluchačů bude největším prostorem budovy. Návštěvníci usednou do hlediště uspořádaného do tzv. vinohradu členěného do sekcí. Dům kultury města Ostravy však nebude určen výhradně Janáčkově filharmonii Ostrava, která zde bude mít své sídlo a bude zde i zkoušet. Špičkovou akustiku sálu jistě ocení celá řada českých i zahraničních umělců a dalších významných orchestrů. Své útočiště však v sále naleznou i další organizátoři výjimečných kulturních a společenských akcí,“ uzavírá Lucie Baránková Vilamová, náměstkyně primátora pro kulturu.

[https://www.tvarchitect.com/video/intenzivni-pripravy-noveho-koncertniho-salu-a-souvisejici-rekonstrukce-dkmo-pokracuji/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostrava-ma-k-dispozici-studii-nejocekavanejsi-stavby-sveta/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/koncertni-sal-v-ostrave-je-o-krok-blize-realizaci-mesto-hleda-zhotovitele/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/budouci-ostravsky-koncertni-sal-ma-svuj-model-ktery-muze-nyni-videt-i-verejnost/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/koncertni-hala-v-ostrave-se-zacne-stavet-pristi-rok/]

Architektonickou soutěž, v níž měli odborníci za úkol si poradit s prostory čítajícími více než dva tisíce metrů čtverečních, vypsalo město loni. V zadání byl kladen důraz na energetickou úsporu. Odborná porota města na vítězném projektu ocenila především to, jak organizuje jednotlivé části. Tedy knihovnu, sál, vzdělávací či volnočasové zázemí a kavárnu, které mohou být provozovány samostatně, ale i ve vzájemné spolupráci.

Proměnou ale neprojde jen bývalá tržnice, ale celý areál cukrovaru. Vzniknout zde má až 700 nových bytů napojených na kvalitní veřejná prostranství, obchody a služby, ale i nová multifunkční hala pro sport a kulturu.

Břeclavský cukrovar je jeden z největších cukrovarů na Moravě založený v roce 1863 Hermanem Kuffnerem. Jedná se o urbanistickou dominantu města a příklad kvalitní industriální architektury z konce 19. století.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ambiciozni-projekt-mesta-plzne-jde-do-finale/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/z-humpolecke-tovarny-se-diky-rekonstrukci-stala-galerie-soucasneho-umeni/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostravska-mestska-galerie-plato-se-dostala-mezi-sedm-finalistu-prestizni-architektonicke-ceny-miese-van-der-rohe/]

Oblouk přes zaniklé východní rameno řeky Vltavy nahradí volná tvarová replika. Předpokládá se, že demoliční práce této části budou zahájeny na přelomu dubna a května.

Odborníci letos v lednu doporučili demolici této části mostu, objevili totiž závady na vrcholovém kloubu. Právě klouby zajišťují přenos sil z mostní konstrukce do podpěr pilířů.

Takzvaný inundační most slouží jako preventivní ochrana před povodní, stojí na břehu, při záplavách pod ním může protékat voda. Most v části přes Vltavu není v havarijním stavu a tudíž není potřeba jej uzavírat. 

„V případě Libeňského mostu nejde jen opravu samotného mostu přes řeku s kubistickými prvky, ale o komplexní rekonstrukci celého soumostí od Manin po Palmovku v délce 1 200 metrů, a to včetně stavby protipovodňových opatření. Proměníme i nejbližší okolí Libeňského mostu, který bude k sobě Pražany lákat nejen svou krásou, ale také novými místy pro odpočinek a trávení volného času. Prostory pod trámovými konstrukcemi z Janákových dochovaných skic nabídnou kavárny, obchůdky a další služby. Počítáme i s novými přístupy k řece,“ uvádí Zdeněk Hřib, náměstek primátora hl. m. Prahy a radní pro dopravu.

Libeňské soumostí tvoří šest mostů, postaveno bylo podle Janákova návrhu. Ten je mimo jiné autorem části nedalekého Hlávkova mostu, několika vil ve Střešovicích nebo Škodova paláce či Hotelu Juliš v Praze 1.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rekonstrukce-libenskeho-mostu-vychazi-z-puvodniho-janakova-reseni-praha-schvalila-aktualizovanou-podobu-studie/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-jiraskuv-a-stefanikuv-most/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-most-legii/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-manesuv-most/]

Tvorba prostorů Edukačního centra České filharmonie v pražském Rudolfinu začala koncem roku 2018 vyzvanou soutěží. Vznikl prostor, který návštěvníky nadchne, osloví a současně plní svoji funkci. Prostor umožňuje pořádat edukační programy podle nejnovějších vzdělávacích metod. Snahou architektů bylo také navázat na velkorysost a honosnost neoklasicistického paláce. 

Prostory lze najít v přízemí historické budovy, v místě původních pokladen. Nedostatky původních nevyhovujících prostor se povedlo přetvořit v inspirativní prostředí a ukázat zdejší přednosti. 

Vzniklé prostory jsou pojaty nejenom jako místo pro výuku, workshopy a komorní koncerty, ale i jako reprezentativní prostor vhodný pro využití širokého spektra kulturních a vzdělávacích aktivit České filharmonie. 

„Pracovali jsme s různými atmosférami prostoru, které mohou ve struktuře edukačního kurzu působit na vnímání a soustředěnost posluchačů. Různorodost prostředí v jednotlivých úsecích umožňuje jak soustředěné vnímání hudby a sdělovaných informací, tak relaxaci. Povedlo se nám vytvořit současné prostředí jako autonomní svět, který reflektuje architekturu budovy, kontext České filharmonie a především fenomén hudby. Poskytuje volné pole pro práci lektorů a jejich rozmanité programy. Návrh reflektuje současný pohled na hudební svět a cílí ještě dál, svým estetickým působením vtáhne všechny návštěvníky do probíhajícího programu,“ říkají architekti z 0,5 Studia.

[https://www.tvarchitect.com/video/architekti-nove-generace-0-5-studio-pavel-novy-a-vit-svoboda/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rodinny-domek-v-zadni-trebani-zaujme-tvarem-i-fasadou/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chata-kostka-zaujme-jednoduchymi-tvary-i-praktickym-resenim/]

Nosná konstrukce objektu je navržena z monolitického železobetonu s nepravidelným obrysem. „Parkovací dům je principiálně dlouhá rampa, po jejímž obvodu jsou kontinuálně rozmístěna parkovací stání. Tato rampa má vodorovná i šikmá stání ve sklonu, což dovoluje maximální využití prostor pro parkování a eliminaci provozních komunikací. Návštěvník se pohybuje po spirále a obsazování parkovacích míst je značně efektivní. Sekundární pěší komunikace navazuje na veřejný prostor před domem a vine se vnitřním atriem až na střechu domu, kde je plánováno multifunkční hřiště s provozním zázemím a bezpečnostním oplocením,“ vysvětluje Břetislav Riger, náměstek primátora pro investice a dopravu. Chybět v objektu samozřejmě nebude ani technické a provozní zázemí, skladové prostory a sociální zázemí.

Velmi efektivní se jeví řešení přesahů jednotlivých pater i samotná střecha. Vše bude řešeno jako zelené. Veškerá dešťová voda z ploch bude stékat do retenční nádrže, která bude sloužit právě pro závlahu. Tento systém by měl zlepšovat mikroklima a regulovat teplotu. Stejně tak fasádu domu budou tvořit bezpečnostní nerezové sítě s popínavou zelení, které dají vyniknout koncepci domu.

Autoři řešení návrhu nezapomněli ani na vyznavače elektromobility, k dispozici budou dvě rychlonabíječky a deset nabíječek WALLBOX. Kromě toho zde uživatelé najdou také 20 cykloboxů k bezpečnému odstavení jízdních kol nebo koloběžek. Tři z cykloboxů budou opatřeny nabíječkou pro elektrokola.

„Otázkou vhodných parkovacích míst se zabýváme kontinuálně. Pravděpodobně v dubnu bude dokončen sedmipatrový multifunkční parkovací dům u Městské nemocnice Ostrava, který nabídne 465 parkovacích míst a jehož výstavba si vyžádala náklady ve výši 487 milionů korun. Původní kapacita parkoviště se zvýší na čtyřnásobek. V loňském roce byl dokončen parkovací dům u ZOO se 195 parkovacími místy. Řidiči mohou využívat parkoviště pod budovou Ostravské univerzity na Černé louce s kapacitou 155 míst. Vloni bylo též dokončeno rozšíření P + R parkoviště v rámci terminálu Hranečník. A pokračuje také výstavba druhého parkovacího objektu u Domu kultury Poklad. První parkovací dům, situovaný také u Domu kultury Poklad, řidiči využívají již od roku 2022,“ uzavírá Břetislav Riger, náměstek primátora.

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-nabizi-k-prodeji-vyskovou-budovu-s-pozemky-soucasti-je-projekt-na-byty-a-parkovaci-dum-od-evy-jiricne-a-petra-vagnera/]

[https://www.tvarchitect.com/video/chatrajici-skvosty-textilia-ostravica/]

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-dokoncila-zachranu-pamatkove-chranenych-jatek-a-otevrela-v-nich-galerii-soucasneho-umeni-plato/]

Nyní se bude studie připomínkovat, podle té nejoptimističtější varianty by se pak mohlo začít stavět v roce 2026. Město čeká návrhy i od obyvatel města, pro které na webu města spustilo záložku, kde mohou dotaz položit a kde je i zveřejněná celá studie.

Studii si liberecká radnice objednala u architektů kanceláře SIAL. Jedná se o Sdružení inženýrů a architektů v Liberci. Dříve se jednalo o liberecký architektonický ateliér založený architekty Otakarem Binarem, Miroslavem Masákem a Karlem Hubáčkem. SIAL existoval oficiálně v letech 1968–1972, ale název byl užíván již dříve. Po revoluci v roce 1991 byl pod novým vedením obnoven a stal se architektonickou kanceláří. Od té doby provedl plno významných realizací z oblasti občanské, kulturní a bytové výstavby, ale také projekty průmyslových a sportovních staveb. Jedná se například o dokončení dlouhotrvající rekonstrukce Veletržního paláce v Praze, budovu České pojišťovny v Liberci, divadlo Disk v Praze (1999 - poslední realizovaný projekt Karla Hubáčka), Státní vědeckou knihovnu v Liberci, konverzi historických Městských lázní v Liberci na galerii či velvyslanectví Korejské republiky v Praze. V kontextu novodobé historie české architektury je SIAL jedinečným a dnes už bezpochyby neopakovatelným úkazem.

[https://www.tvarchitect.com/video/jested-national-gems-ii/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dum-karla-hubacka-koupi-liberecky-kraj-vzniknout-by-zde-mel-architektuv-pamatnik/]

Správa železnic a město Kladno nejprve zadaly zpracování studie nové nádražní budovy. Ve finále zvolily celkově výhodnější řešení, které počítá s odbavovací halou postavenou blíže podchodu. „Když se ukázal skutečný stav původní budovy, rozhodli jsme se s kolegy ve vedení města jednoznačně podpořit nové, moderní a funkční řešení s nižší energetickou náročností, což může přinést i značné provozní úspory. Předložená studie z našeho pohledu vypadá velice dobře,“ uvedl kladenský primátor Milan Volf s tím, že naplňuje podmínku města, aby nová budova měla co nejvyšší architektonickou kvalitu a odpovídala moderním požadavkům.

Správa železnic nyní naváže na koncepční studii od studia Jakub Cigler Architekti přípravou projektové dokumentace, přičemž zohlední veškeré relevantní faktory a zajistí, aby výsledné řešení bylo optimální jak pro cestující, tak pro město Kladno.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pamatkove-chranene-nadrazi-v-zatci-se-docka-rekonstrukce/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zname-budouci-podobu-nadrazi-v-nymburce/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zasadni-promena-ceka-druhe-nejvytizenejsi-nadrazi-v-brne-vyroste-zde-nova-hala/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/plzenske-hlavni-nadrazi-proslo-rekonstrukci-podle-atelieru-a8000/]

„Účastníci této architektonické soutěže budou řešit zlepšení pobytových kvalit tohoto prostoru a to, jak se může stát plnohodnotnou, a přitom svébytnou součástí systému veřejných prostranství města. Podstatnou součástí řešeného území je i betonový monument Galerie cti, který je jedním z dokladů vizuální kultury v období reálného socialismu a pozdní moderny. Město bude v soutěži hledat možnosti, jak s tímto monumentem pracovat jako s dokladem doby a podnětem ke kritickému zamyšlení se nad vývojem nejen českých dějin,“ popisuje náměstek primátorky pro oblast územního plánování a památkovou péči Adam Záruba.

Do celého procesu přípravy soutěže bude zapojena i veřejnost, a to několika způsoby. První setkání s veřejností se uskuteční už 15. února, a to od 18 hodin v bývalém objektu střední odborné školy, ve vnitrobloku u křižovatky Koruna. Výstupy z této akce poslouží jako podklady pro přípravu zadání soutěže. Na toto veřejné setkání pak naváže ještě odborná debata, která se uskuteční 29. února od 18 hodin v Galerii moderního umění v Hradci Králové.

První kolo architektonické soutěže se uskuteční v dubnu. Z předložených prací vybere odborná porota v anonymním režimu minimálně pět konceptů, jejichž autory město vyzve k předložení podrobnějších návrhů. Ve druhé fázi soutěže porota ocení nejlepší návrhy. S vítězem soutěže bude město jednat o dopracování projektu.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mesto-hradec-kralove-predstavilo-promenu-velkeho-namesti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dnes-zahajuje-cinnost-nove-centrum-architektury-kralovehradeckeho-kraje/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/prostor-nekdejsi-galerie-cti-u-koruny-v-hradci-kralove-se-zmeni-v-inspirativni-prostor/]

Z náměstí zmizí jeho charakteristická, ale dnes už velice zastaralá budova ve tvaru lodi, která slouží jako trafika. Položena bude nová dlažba a dojde k vykácení stromů ve špatném zdravotním stavu. Hodnotné stromy samozřejmě zůstanou zachovány, a navíc se vysadí nová zeleň. Změní se i tvar náměstí a instalován bude nový mobiliář, přibydou lavičky, vodní prvky, toalety i kryté zastávky pro autobusy.

„Využíváme rekonstrukci k tomu, abychom odstranili všechny neduhy, které tam dnes jsou. Naopak z tohoto náměstí chceme udělat špičkový prostor a výkladní skříň města. K rekonstrukci přistupujeme komplexně a nezapomínáme ani na práci s dešťovou vodou, což je dnes ve městech velké téma. Celkovou rekonstrukcí dokážeme vytvořit podmínky k tomu, aby se tam veškerá dešťová voda zadržovala a napájela stromy i další vegetaci. Hospodaření s dešťovkou je jedním ze zásadních prvků rekonstrukce,“ říká Ondřej Rys, architekt a kladenský radní pro rozvoj.

Náměstí leží v centru Kladna. Jedná se o dopravní uzel i frekventovanou zónu, kterou denně projdou tisíce lidí. V blízkosti se nachází magistrát, nemocnice i několik základních a středních škol.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novou-podobu-sitenskeho-mostu-v-kladne-navrhne-architekt-josef-pleskot/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/kladenska-vyhlidka-nabidne-pohled-na-jested-a-stredohori/]

Do nízkoprahového klubu se vstupuje po klesající rampě vedoucí podél domu do nového vstupního objektu. Z něj vede nová podzemní chodba do haly se šatnou, odkud je přístupná místnost pro pohovory, kancelář se zázemím pro zaměstnance a toalety. Podzemní chodba dále klesá kolem proskleného atria a končí v prostorné klubovně. Zde najdeme počítačový koutek, herní část s lezeckou stěnou a odpočívárnu. Vše je prosvětleno velkým střešním světlíkem. „Celý prostor klubu byl velmi tmavý, my jsme proto do suterénu zahloubili světlík, čímž jsme vyřešili nejen přísun přirozeného světla, ale také sanace,“ říká Jana Janďourková Medlíková a dodává: „V projektu jsme chtěli zúročit také naši kreativitu, proto jsme zde realizovali jako dar pro děti velkou malbu na stěnu."

Součástí rekonstrukce je i rekultivace veřejného prostoru. „Kamenným schodištěm jsme vyřešili vstupní prostor na horní parter s betonovým altánkem. Prostor je vhodný k venkovnímu pobytu dětí i místních obyvatel,“ uzavírá architektka.

Město chce proto původní projekt upravit a doplnit o nové přístupy. Koncept studie zpracovávalo sdružení ARN studio s.r.o. – architekti chmelík & partneři s.r.o.  Architekti v konceptu zohlednili i názory veřejnosti, které vzešli z participace. Mezi nejčastější podněty zapojené veřejnosti patřilo snížení počtu parkovacích míst a snaha navrátit náměstí všem občanům jako setkávací plochu, nikoliv veřejné parkoviště. „Mohli jsme buď pokračovat v územním řízení, začít celý projekt připravovat od začátku včetně nové architektonické soutěže, nebo provést potřebné úpravy a nechat přepracovat projektovou dokumentaci tak, aby se koncept vítězného projektu posunul a zároveň inovoval podle požadavků dnešní doby. Po pečlivém zvážení všech faktorů, zejména finančních a časových, a naší politické odpovědnosti, jsme se rozhodli přepracovat projektovou dokumentaci na základě upraveného původního konceptu a následně předložit novou žádost o územní rozhodnutí,“ uvádí primátorka města Hradce Králové Pavlína Springerová.

„Sdílená zóna je druh dopravního režimu, ve kterém není upřednostněna žádná forma dopravy. Chodci, cyklisté i automobily jsou si rovni. Vznikne tak otevřený prostor a příjemná zóna pro návštěvníky Velkého náměstí. V návrhu je kladen důraz na bezbariérovost celé plochy náměstí, vše se odehrává tak, jak to bylo historicky, celé náměstí bylo jednotnou vydlážděnou plochou,“ doplňuje architekt Jiří Krejčík. Studie počítá s tím, že by na náměstí měla jezdit i linka MHD. 

Nové dopravní plochy by měly vzniknout v ulici Víta Nejedlého za budovou soudu nebo Komenského ulici. Na náměstí by mělo být výrazně víc prostoru pro pěší a hodně se promění třeba i zahrádky restaurací na náměstí, které budou přímo na dlažbě náměstí bez nějakých obrubníků, schodů nebo podsad.

Koncept studie bude v následujících týdnech projednán s hradeckými zastupiteli, komisemi, výbory, komisemi místní samosprávy, veřejností, podnikateli a rezidenty. Současně město začne připravovat zadávací podmínky na výběr zpracovatele projektových prací. Se zahájením výběru zhotovitele projektové dokumentace město zatím počítá ke konci letošního roku.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/hradec-kralove-ma-noveho-tisteneho-pruvodce-po-moderni-architekture/]

[https://www.tvarchitect.com/video/s-p-a-37-hotel-okresni-dum/]

[https://www.tvarchitect.com/video/s-p-a-38-gocarovy-skoly/]

[https://www.tvarchitect.com/video/s-p-a-39-ambrozuv-sbor/]

Architekti například budovu filharmonie lépe propojili s nábřežím i sousedním Negrelliho viaduktem. „Na dopracování architektonické studie pracovali odborníci z celého světa. Při dopracování reagovali na připomínky soutěžní poroty, ale také širší veřejnosti, která se aktivně zapojila do procesu úpravy návrhu. Ve srovnání s původním návrhem se ve výsledném projektu objeví řádově více zelených ploch a významně posílí i spojení s řekou,” vyjmenovává jen některé změny náměstek pražského primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček. „Vltavská filharmonie nebude pouze novým koncertním sálem, stane se především otevřeným kulturním a vzdělávacím centrem, které bude sloužit veřejnosti.”

Mezi nové úpravy patří například úprava hlavního sálu kvůli lepšímu výhledu a kvalitnější akustice. Té se věnuje japonská firmy Nagata Acoustics. Dále pak foyery byly upraveny tak, aby poskytovaly velkorysou plochu a přehledný prostor pro cirkulaci. Došlo i k úpravě multifukčního sálu tak, aby se dosáhlo větší míry všestrannosti a funkčnosti včetně druhého balkonu. Řeší se také školní sál nebo gastroprovozy, především pak střešní bistro s výhledem. To bylo doplněno o mezanin, který umožňuje navýšení kapacit. Ještě bude potřeba dopracovat dopravní řešení v těsné blízkosti velkolepého projektu.

„Podrobná architektonická studie je pro nás zásadním mezníkem. Na jejím základě se totiž budou moci rozběhnout samotné projekční práce a získávání všech potřebných povolení nezbytných pro to, aby se mohlo v roce 2027 začít se samotnou stavbou, která bude špičkovou ukázkou světové architektury a novou ikonou Prahy,” dodává vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie Martin Krupauer, který projekt za hlavní město řídí a jedná jak se studiem BIG, tak i budoucími uživateli Vltavské filharmonie. Její otevření je naplánováno na rok 2032.

Veřejnost se bude moci s novými vizualizacemi, videem s pohledy ze střechy budovy či projektem ve 3D realitě seznámit až do 18. února v CAMPu v rámci výstavy věnované Vltavské filharmonii.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/model-fungovani-vltavske-filharmonie-bude-mit-vliv-na-financovani-stavby/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/generalnim-projektantem-vltavske-filharmonie-bude-spolecnost-afry-cz/]

Tereza Šváchová plánuje umístit na betonové plochy dichroické sklo, které selektivně odráží různé vlnové délky, zatímco jiné propouští. Na první pohled bezbarvé sklo tak může měnit barvy i odrážet více odstínů v závislosti na úhlu pohledu a okolních světelných podmínkách. 

„Konceptem návrhu je umění reagující na světlo, které je tak neustále v pohybu. Fasáda se mění s každým dnem i roční dobou a přesto je stále stejně bílá,“ uvedla autorka.

Realizace by se měla uskutečnit v rámci oslav 120. výročí muzea, veřejnosti by mělo být dílo poprvé představeno při muzejní noci v pátek 17. května.

Porota byla složena ze zástupců muzea i z architektů. O vítězi rozhodovali například Jan Stolín, Filip Suchomel či David Vávra.

„Návrh naplnil požadované zadání a to tím, že tradičním materiálem řeší proměnlivost fasády. Respektuje výraz architekta Pelanta a současně svým geometrickým řešením je ozvukem krystalické přístavby, ale i vlastního zaměření muzea. Předností je výtvarný přístup, který je obecně typický pro Jablonec,“ uvedla porota.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/narodni-pavilon-pro-expo-2025-bude-mit-podobu-sklenene-spiraly/]

[https://www.tvarchitect.com/video/chatrajici-skvosty-6-dil-sklarna-elias-palme/]

Aktuálně se dokončuje opláštění domu modřínovými biodeskami, v interiéru pak probíhají pokládky podlah a montují se světla, dodělává se hygienické zázemí a pracuje se i na zprovozňování léčebných technologií. Chybí také terénní úpravy v přilehlém okolí objektu.

Místo pro hospic je v krásném parku, lemované prudkým svahem a s výhledem na město. Unikátní bude střecha, po které bude možné chodit a dívat se do krajiny. Hlavním centrem pak bude zahrada s částečně zastřešeným atriem, kolem které bude rozprostřeno hlavní podlaží budovy.

Ve vrchním podlaží jsou umístěny pokoje pro rodiče a sourozence dětí. Součástí je i společná kuchyň s jídelnou a také prádelna.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/brno-postavi-novy-hospic-pro-nevylecitelne-deti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-brne-odstartuje-stavba-detskeho-hospice/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-ostrove-u-macochy-vznikla-nova-detska-lecebna-od-adam-rujbr-architects/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/detsky-hospic-na-cibulce-letos-otevre-prvni-opravenou-budovu/]

„Cílem provozu pilotního oblouku bude dle požadavku památkářů a Správy železnic otestovat, jaký má provoz dopad na kulturní památku, jak je energeticky náročný a jaký je zájem veřejnosti i potenciálních nájemníků na obsazení zbylých oblouků. S těmito informacemi prověříme reálnost naplnění vize schválené Radou hlavního města Prahy na zasklení a zprovoznění všech více než 40 oblouků pod viaduktem,“ říká radní pro majetek, transparentnost a legislativu Adam Zábranský.

„Dnešní trend využívání technických staveb k přeměně na nová kulturní centra považuji za velmi chytrý přístup a plně ho podporuji. Takovéto projekty dokážou oživit městský prostor a vytvořit neobvyklá místa k setkávání, což umožní Pražanům aktivně se zapojit do kulturního dění a posílit pulz městského kulturního života,“ zdůrazňuje Jiří Pospíšil, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast kultury. 

„Ve zprovoznění oblouků pod Negrelliho viaduktem a v kultivaci jeho okolí vidím velkou příležitost nejen pro Karlín. Zajímavé budou i synergie se sousedními kasárnami. Ta jsou už teď významným místem setkávání Pražanů a věřím tomu, že místu vdechne novou energii i obnovený viadukt,“ dodává radní Zábranský. 

Cílem soutěže je zajistit vytvoření jednotného vizuálního stylu viaduktu, jež poslouží pro přehlednou a srozumitelnou komunikaci s veřejností a potenciálními pronajímateli prostor viaduktu.

„Soutěže se mohou zúčastnit grafičtí designéři a designérky, kteří chtějí svým nápadem a kreativitou přispět k budoucímu využití veřejného prostoru v centru Prahy a vtisknout projektu novou tvář. Součástí hodnotící komise budou, kromě zástupců do projektu zainteresovaných stran, i nezávislí odborníci, kteří přispějí k výběru nejkvalitnějšího návrhu,“ prozrazuje marketingový manažer TRADE CENTRE PRAHA Martin Boška. 

Soutěžní návrhy je možné podávat nejpozději do 29. února 2024. Předmětem jednokolové otevřené soutěže je návrh logotypu a grafického řešení prezentace pilotního oblouku, který bude v prvotní fázi zkušebního provozu sloužit jako infocentrum, meeting point a místo pro konání různých kulturních akcí.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/byla-zahajena-stavba-pilotniho-oblouku-pod-negrelliho-viaduktem/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nigrelliho-viadukt-v-prazskem-karline-dostane-atraktivni-vyuziti/]

Otisky rukou poskytla Palachova neteř Andrea Palachová a Zajícova sestra Marta Janasová. Při zmáčknutí jedné dlaně se pomník rozsvítí červeně, při zatlačení na druhou dlaň se pomník zbarví do modra. Pomník je jinak bílý, takže barvy vytvoří trikoloru.

David Vávra je český architekt, herec a spisovatel. V 70. letech stál u vzniku divadla Sklep v Praze. Jako architekt se věnuje především obnovám budov. Je podepsán ale i pod několika zcela vlastními projekty. Veřejnost má jeho osobu spjatou s televizním seriálem Šumná města, který mapoval moderní českou a moravskou architekturu. 

Osobnosti současné architektury - David Vávra

[https://www.tvarchitect.com/video/exkluzivne-expo2020-pohledem-zdenka-lukese-a-davida-vavry/]

Kromě již zmiňovaných prací se také počítá s výměnou dlažby i renovací přístřešku na nástupišti. Střešní světlíky by se měly dočkat původního vzhledu a odstraní se nevhodné přístavby, díky čemuž vynikne samotná historická budova z roku 1873.

Renovací projde také odbavovací hala včetně pokladen a zázemí hned několika dopravců, cestující ocení přehlednější informační a orientační systém. Zlepší se také zázemí zaměstnanců a vzniknout by zde měl i nový komerční prostor.

Areál železniční stanice Žatec byl postaven v letech 1871-1873 inženýrem Josefem Chválou podle typových plánů pro velké stanice. V roce 1902 bylo Adolfem Schrayerem přistavěno honosné schodiště a restaurační pavilon.

Žatecké nádraží je jedinečně a celistvě zachovaný soubor drážních budov na trati Buštěhradské dráhy a Plzeňsko-březenské dráhy. Areál také představuje významný urbanistický prvek. Nejhodnotnější stavbou areálu je výpravní budova, která má zajímavé architektonické řešení, a navíc se může pochlubit řadou dochovaných prvků, jako jsou dlažby, litinové sloupy, zábradlí či nástupiště.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mesto-zatec-zije-architekturou-novinkou-je-publikace-o-slavnych-vilach/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zatec-a-krajina-zateckeho-chmele-se-staly-soucasti-svetoveho-dedictvi-unesco/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/na-prohlidku-zatecke-synagogy-si-bude-muset-verejnost-jeste-pockat/]

Objekt je už dlouhá léta nevyužívaný a jeho technický stav je velmi žalostný. Podepsaly se na tom i některé dílčí nevhodné opravy. V minulosti objektu hrozila i demolice, v roce 2016 se ale stavba stala kulturní památkou.

Byť samotný stadion prošel nedávno rekonstrukcí, Brána borců zůstává bez rekonstrukce. Po modernizaci se počítá s novým moderním zázemím nejen pro sport, ale i pro kavárnu či fanshop. „Oprava Brány borců nebyla součástí rekonstrukce fotbalového stadionu, protože rozsah projektu byl v době zadání z ekonomických důvodů omezen. Jelikož je však Brána borců považována za významnou památku, která patří k historii města, chceme, aby tvořila součást nově předělaného areálu a byla opravena tak, aby zapadla do konceptu a mohla v budoucnu sloužit pro potřeby veřejnosti,“ informuje radnice.

Návrh, jehož autorem je architekt Jaromír Chmelík, počítá se zachováním středového průchodu bránou, ze kterého by vedly vstupy přímo do objektu. „Díky úpravám by došlo k zásadnímu zvětšení užitného prostoru o zhruba 150 metrů čtverečních, tedy o téměř 39 procent původní plochy, což zajistí bezproblémové užívání objektu k předpokládanému účelu,“ popisuje plánovanou rekonstrukci Brány borců radnice.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/letni-stadion-v-pardubicich-bude-hotovy-na-zacatku-roku-2023/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/podoba-noveho-mostu-pres-labe-v-pardubicich-se-uz-rysuje-ve-hre-jsou-tri-navrhy/]

Ateliér A8000 se jako odborník na téma města a vody soustředí především na propojení historického centra s jihem Olomouce podél Mlýnského potoka. Vznikne zde promenáda pro pěší i cyklisty, řada možností pro trávení volného času i relaxování v zeleni s vodními prvky.

Lidé tak v budoucnu budou mít přístup k vodě a projekt zároveň bude sloužit jako základ pro budoucí dotvoření dlouhého koridoru bez bariér podél řeky. Právě Mlýnský potok se totiž má stát dominantou nového městského celku. Návrh počítá například s kavárnou či dětským hřištěm. Součástí plánu je také rekonstrukce zbořeného jezu a mezi zvažované varianty patří i vodácký kanál.

Cílem je vytvořit z lokality celoročně využívané rekreační území. Místo by mělo sloužit všem obyvatelům města a nejrůznějším cílovým skupinám, a to po celý den.

Architektonický ateliér A8000 se dlouhodobě tématu město a voda věnuje. Již dříve ateliér zpracoval například studii Město a voda 2020 v Českých Budějovicích. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ceske-budejovice-maji-novy-sportovni-areal-od-atelieru-a8000/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-kanade-vznikne-unikatni-turisticke-stredisko-podle-navrhu-studia-a8000/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dum-ostrov-ktery-je-jednim-z-hlavnich-piliru-promeny-jezera-medard-predstavuje-symbol-transformace-a-revitalizace/]

„Obnova hlavního nádraží v Plzni je korunou dlouholeté modernizace železničního uzlu Plzeň Správou železnic. Ostatně budova jako královská koruna i vypadá. Tato obnova je i symbolem vzájemné spolupráce Správy železnic, Plzeňského kraje a města Plzně v modernizaci železniční dopravy,“ uvedl náměstek hejtmana Pavel Čížek.

Ke snížení energetické náročnosti budovy přispěla výměna oken a dveří. Rozsáhlou přestavbou prošla horní hala, která se nachází v úrovni nástupišť. Ta bude sloužit nejen cestujícím jako obchodní pasáž s komerčními jednotkami po obou stranách. Zde se nachází také moderní veřejné toalety. K překonání poměrně velkého výškového rozdílu mezi vstupní a horní halou slouží nově eskalátory, které doplnil výtah.

K lepší orientaci pak slouží nový informační systém, vše potřebné se cestující dozví jak ve vstupní, tak i v horní hale. Nevidomí ocení hlasové majáčky, sluchově postižení pak zesilovací indukční smyčky. Vstupní hala je také komplexně osvětlena, což přispívá k většímu bezpečí. V celém objektu je instalován kamerový systém s přímým dohledem.

Součástí dolní haly je multifunkční expozice s historickou drezínou Tatra Kyklop.

Obnova 115 let starého objektu začala loni v květnu, plynule navazuje na modernizaci kolejišť a nástupišť. Hlavní nádraží v renesančním a secesním slohu patří k architektonickým dominantám Plzně. Zajímavostí je, že na rozdíl od většiny výpravních budov v České republice stojí uprostřed kolejiště.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rodinne-domy-historicke-pamatky-i-prumyslove-stavby-ktery-projekt-ziska-oceneni-stavba-roku-plzenskeho-kraje/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/do-konce-letosniho-roku-zacnou-bouraci-prace-v-plzenskych-laznich/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/plzenske-nadrazi-prochazi-rekonstrukci-pod-taktovkou-atelieru-a8000/]

Ve výběrovém řízení na projektovou dokumentaci Janáčkova kulturního centra v Brně uspěl tým ve složení Tomasz Konior (architekt, Polsko), Yasuhisa Toyota (akustik, USA/Japonsko) a Petr Hrůša (lokální projektant stavební části). Výběrové řízení probíhalo od roku 2016 a bylo dvoukolové. Do prvního kola výběrového řízení se přihlásily čtyři projektové týmy, mezi nimi i ateliér M1 Architekti, který již v roce 2004 zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži na tento projekt. Je také autorem dokumentace k územnímu rozhodnutí a projektové dokumentace k první etapě stavby. Přesto v prvním kole výběrového řízení tým vypadl. Ateliér M1 architekti, který je držitelem autorských práv k vítěznému návrhu Janáčkova kulturního centra z architektonické soutěže v roce 2004, připravil pro projektanty následných fází autorský manuál. Ten by měl zajistit, aby se projektová dokumentace pokud možno držela jejich původního návrhu. 

Město nyní hledá zhotovitele a počítá s tím, že v roce 2024 by mělo proběhnout zahájení stavby nadzemní části, tedy koncertního sálu včetně propojení s Besedním domem.

Stavba koncertní síně je aktuálně hlavním tématem nejenom Brna, ale plánuje se i v Ostravě a v Praze. V Ostravě má koncertní síň vzniknout v podobě pouzdra na hudební nástroj podle návrhu amerického architekta Stevena Holla. Praha by pak chtěla mít v roce 2032 novou filharmonii na pražské Vltavské.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-karlovych-varech-se-otevira-novy-koncertni-sal/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mesto-brno-v-polovine-ledna-vypise-zakazku-na-stavbu-koncertniho-salu/]

[https://www.tvarchitect.com/video/u-jednoho-stolu-petr-hlavacek-josef-pleskot-a-martin-krupauer-na-tema-vltavske-filharmonie/]

Sauna, dříve určená především pro tanečníky a další umělce Národního divadla, se před zhruba dvěma lety otevřela i veřejnosti. Nachází se na střeše provozní budovy divadla. Zajímavé je, že při večerním pobytu v ní mohou návštěvníci poslouchat živé přenosy opery či baletu. Noví provozovatelé saunu z roku 1976 zrekonstruovali. Přesto tady zanechali prvky připomínající 80. léta. Milovníci designu především ocení osvětlení, nábytek a další doplňky jako kliky a zábradlí.
Nově vybudovaná finská sauna je obložená dřevem tak, že na stropě obklad vytváří symbol české vlajky.

Hotel Thermal

V Karlových Varech v hotelu Thermal mají návštěvníci k dispozici dvě patra plná různých saun. Využít i v zimě mohou venkovní plavecký bazén s vyhřívanou vodou a termální lázně s výhledem na ikonický hotel. Architektonická soutěž na tuto budovu byla vypsána v 60. letch. Vítězný návrh Věry a Vladimíra Machoninových začal vznikat v roce 1968, kdy byl položen základní kámen tohoto komplexu. Slavnostní zahájení provozu pak proběhlo o 9 let později, tedy v roce 1977. Dodnes je hotel, jehož součástí je i velký kinosál, neodmyslitelně spojen s tradičním Mezinárodním filmovým festivalem. Komplex se skládá z několika budov. Hlavní je šestnácti podlažní železobetonová stavba ve stylu brutalismu, výška budovy je 65 metrů.

INFINIT SEN

V malebném ladovském kraji nedaleko meandrů řeky Sázavy vzniklo nové moderní wellness. Prostor je přístupný skrze podzemní podlaží sousedního hotelu, kde najdeme recepci, šatny, sprchy a zázemí. „Přišli jsme s konceptem pohádkového místa. Sauny zde reprezentují truhly, které jsou obložené dřevem a mají na sobě pulzující magické runy. Místo má celkově úžasnou magičnost, na první dojem se může zdát, že jde o běžný wellness, nám se ale podařilo sem dostat příběh, kdy návštěvníci postupně odkrývají tajemství. Každá sauna má jedinečný design šitý přímo na míru,“ říká architekt Jan Kačer ze studia REAKTOR.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-74-dil-narodni-divadlo/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-jakub-heidler-a-jan-kacer-ze-studia-reaktor/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zakladnou-mezinarodniho-filmoveho-festivalu-karlovy-vary-je-ikonicky-hotel-thermal/]

Cílem stavebních úprav bylo zachovat původní budovu boudy očištěnou od nefunkčních přístaveb. Stavební úpravy zahrnovaly kromě nutných sanací také rozšíření provozu restaurace o prostor bývalé terasy a zřízení kapacitních toalet pro návštěvníky. Při rekonstrukci byly použity především tradiční řemeslné postupy.

Rekonstrukce proběhla za využití převážně tří materiálů – modřínového dřeva, nerez plechu a pohledového betonu. Masivní modřínové dřevo lze vidět především v interiéru, na venkovním obkladu podkroví a vyhlídkové terase. Dominantou je pak přístavba z pohledového betonu, který se propisuje v interiéru i exteriéru, což stavbě dodává surový vzhled. „Beton je materiál do horského prostředí. Dobře stárne, nemusí se vyměňovat a odolá místnímu počasí. A to je kvalita, kterou je ochrana přírody schopna akceptovat,“ vysvětluje Hradečný.

I přesto, že přístavba je postavena v duchu moderní architektury, podařilo se architektům objekt citelně zrealizovat, takže přístavba nekonkuruje stávající historické budově.

„Rekonstrukce byla dokončena v roce 2016. Návštěvníci zde najdou funkční restauraci a za příznivého počasí i krásné výhledy do krajiny,“ uzavírá Hradečný.

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-tomas-hradecny-ixa/]

Původní stavba z dílny architektů Karla Řepy, Karla Kalvody a Josefa Dandy začala fungovat v květnu 1958 a je památkáři vnímána jako nejkvalitnější funkcionalistické nádraží s hotelem v poválečném Československu.

Právě kvůli památkové ochraně i rozsáhlosti celého komplexu je rekonstrukce rozdělena na dvě etapy. Druhá etapa zahrnuje rekonstrukci nádražní haly, východního provozního křídla a západního křídla s bytovým domem. „Držíme slib a vypisujeme soutěž na hlavní část rekonstrukce pardubického nádraží. Pokud půjde vše hladce, můžeme v polovině příštího roku zahájit práce a v roce 2026 předat opravené nádraží veřejnosti,“ upřesňuje generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

První etapa rekonstrukce nádraží byla provedena v režimu Design & Build, který zahrnuje vypracování projektové dokumentace i samotné stavební práce.

Centrální prostor výpravní haly zůstane zacho­ván. Nově dojde k rozšíření obchodních jednotek, přesunu čekárny pro matky s dětmi a k úpravě veřejných toalet. Východní křídlo bude sloužit pro zajiš­tění provozu dráhy. Zaměstnanci se v zázemí dočkají úprav dispozic a rozšíří se kancelářské prostory. Bezbariérový přístup zajistí výtah. Komerční prostory s ordinacemi a lé­kárnou se budou nacházet v přízemí a v 1. patře. Počítá se i s komplexní rekonstrukcí bytové části.

Stavební práce by podle odhadů měly trvat 30 měsíců. V průběhu stavby budou cestujícím k dispozici náhradní prostory s potřebným zázemím.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/podoba-noveho-mostu-pres-labe-v-pardubicich-se-uz-rysuje-ve-hre-jsou-tri-navrhy/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/vznik-reprezentativniho-salu-v-pardubickem-zamku-podle-navrhu-evy-jiricne-je-zase-blize-realizaci/]

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-nabizi-k-prodeji-vyskovou-budovu-s-pozemky-soucasti-je-projekt-na-byty-a-parkovaci-dum-od-evy-jiricne-a-petra-vagnera/]

„V případě Libeňského mostu nejde jen opravu samotného mostu přes řeku s kubistickými prvky, ale o komplexní rekonstrukci celého soumostí od Manin po Palmovku v délce 1 200 metrů, a to včetně stavby protipovodňových opatření. Proměníme i nejbližší okolí Libeňského mostu, který bude k sobě Pražany lákat nejen svou krásou, ale také novými místy pro odpočinek a trávení volného času. Prostory pod trámovými konstrukcemi z Janákových dochovaných skic nabídnou kavárny, obchůdky a další služby. Počítáme i s novými přístupy k řece,“ uvádí Zdeněk Hřib, náměstek primátora hl. m. Prahy a radní pro dopravu.

„Území rozvíjíme jako funkční celek. S projektem opravy mostu souběžně pracujeme také na revitalizaci Rohanského ostrova, který se stane zelenou zónou pro volný čas, sport i kulturu. Chystáme také novou čtvrť na Palmovce a spolu s ní přeměnu nedostavěného torza místní radnice na sídlo evropské agentury kosmického výzkumu. To vše jsou jednotlivé díly, které dohromady vedou k lepšímu a obyvatelnějšímu městu,“ říká Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního a strategického rozvoje.

Aktualizovanou studii bylo potřeba aktualizovat tak, aby vyhovovala změnám v projektové přípravě. Nutné bylo řešit zejména nové požadavky na zajištění dopravní obslužnosti, a tím pádem i statiku.

Cílem rekonstrukce je nejen oprava Libeňského mostu přes Vltavu a obloukového mostu na Rohanském ostrově, ale i kompletní vybudování všech dalších mostních objektů a úprava přilehlého okolí. Projekt dále počítá i s přeložkami některých inženýrských sítí. Součástí rekonstrukce je také kompletní výměna trakčního vedení a kolejového svršku pro tramvajovou trať v ulici Libeňský most a okolí. Vzniknout by měly také retenční nádrže a soubor protipovodňových opatření.

„Bude to jedna z nejsložitějších stavebních prací v historii TSK. Po více než dvaceti letech přešlapování na místě věřím, že se Libeňský most konečně dočká potřebné rekonstrukce. Finalizujeme přípravu projektové dokumentace a současně jsme podali žádost o vydání aktualizovaného stavebního povolení pro I. etapu rekonstrukce soumostí,“ dodává Jozef Sinčák, generální ředitel a předseda představenstva TSK. 

V současnosti pokračují projekční práce pro celé soumostí a připravuje se aktualizace dokumentace pro stavební povolení. Stavební práce by se na plno měly rozjet v roce 2025.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-vysehradsky-zeleznicni-most/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-palackeho-most/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-jiraskuv-a-stefanikuv-most/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-most-legii/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-manesuv-most/]

Současná podoba náměstí na pomezí Vinohrad a Žižkova již dlouho nevyhovuje vytížení, ani fungování této lokality. Díky revitalizaci by náměstí mělo získat jednotnou a ucelenou podobu. Architekti z ateliéru MCA zvolili řešení, které zachovává charakter místa jako městského parku s velkým podílem zeleně. Zároveň však před kostelem vytvořili menší náměstí s vodním prvkem a celý prostor oddělili od frekventovaných komunikací pomocí podélných alejí stromů. Součástí obnovy je také vytvoření povrchového přechodu křižovatky Vinohradská Slavíkova a obnovení stávajících zastřešení východů z metra. Do budoucí podoby náměstí mohla promluvit také veřejnost.

„Věhlasné a esteticky krásné náměstí Jiřího z Poděbrad především promění svůj charakter směrem k městskému parku s vysokým podílem zeleně. Před kostelem vznikne v podélné ose menší „náměstí“, které rozšíří prostor pro veřejné akce. Tuto dlážděnou plochu budou lemovat podélné aleje platanů. Součástí návrhu je také zlepšení systému zavlažování a celkové zkvalitnění zelených ploch, a to včetně vybudování retenční nádrže,“ dodává Jana Komrsková, náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro životní prostředí a klimatický plán.

Předpokládané náklady na proměnu náměstí činí 477,7 milionu korun. Podpora od Ministerstva pro místní rozvoj by mohla dosáhnout až poloviny z celkových investičních nákladů, tedy 238,8 milionů korun.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/prazske-namesti-jiriho-z-podebrad-bude-hezci-a-bezpecnejsi/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-pavla-melkova/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dlouho-planovana-rekonstrukce-namesti-jiriho-z-podebrad-zacne-jeste-letos/]

Současná hala by se podle plánů města měla začít bourat příští rok v červenci. Po dobu stavby pak bude cestujícím sloužit provizorní čekárna.

Co se kolejiště týká, to se bude přestavovat v celé stanici. Navíc se rozšíří možnosti k odstavování souprav dálkových vlaků. Zlepšení čeká kromě osobních vlaků i nákladní soupravy. Zároveň vzniknou nová nástupiště s moderním zastřešením i bezbariérovým přístupem.

Kromě rekonstrukce královopolské stanice se bude pracovat také na první koleji od Maloměřic po Kuřim. Nainstaluje se nové zabezpečovací zařízení a opraví se mosty či silniční nadjezd.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-brne-byla-zahajena-stavba-multifunkcni-haly-vyroste-za-necele-tri-roky/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-kavarna-era-brno/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-hotel-avion-brno/]

Dalším zajímavým počinem je také moderní kostel - Římskokatolické pastorační centrum, kterému dominuje parabolická křivka hlavního objektu. Stavba stojí ve vnitrobloku obklopeném starší panelovou zástavbou ze 60. let. „Kostel jsme vytvořili v kontrastu k jeho okolí, a to jak materiálově, tak tvarově. I když se proti návrhu zprvu ozývaly kritické ohlasy, nakonec se nám podařilo vytvořit zajímavý objekt, který místní přijali,“ říká architekt Ľubomír Závodný.

Architekt navrhl také několik zajímavých rodinných domů. Mezi ně rozhodně patří Vila Hrozno, která se nachází přímo pod hradním komplexem v Bratislavě. Dalším počinem je pak Dom v jame, který zaujme neobvyklým kruhovým tvarem a celoplošně zasklenou fasádou. Zajímavé je, že objekt je z části zakopaný pod zem.

Další díly pořadu „TV Architect na Slovensku“ můžete vidět ZDE.

Čtyřmetrový památník připomíná ikonickou dýmku, s níž je Ferdinand Peroutka ztvárněn prakticky na všech fotografiích ze svého tvůrčího období. Dílo má povrch z leštěného nerezového kovu, přičemž hlavu dýmky zakončuje zrcadlová plocha, která zachycuje chvilkové portréty kolemjdoucích. Na dýmce pak najdeme nápis Jací jsme, což vyzývá veřejnost k zamyšlení. Zároveň se jedná o odkaz na Peroutkovo rané dílo z roku 1924.

„V rámci parku tak vznikl výrazný solitér viditelný už z dálky, podobně jako byl samotný Peroutka. Přitom ale nenarušuje harmonii zeleně, naopak zdejší atmosféru vhodně doplňuje,“ říká autor díla Radek Talaš.

Jedná se o vůbec první památník Ferdinanda Peroutky u nás. „Jeho umístění nebylo vybráno náhodně. Dýmka jako by ukazovala směrem k domu č.p. 1286 na okraji parku, kde Peroutka žil až do svého vynuceného odchodu do exilu po komunistickém převratu,“ vysvětlil radní Prahy 5 pro kulturu Štěpán Rattay.

„Chtěl jsem vyjádřit, že Peroutka zmizel z Prahy nejen fyzicky, ale potom i mentálně, když byl ve druhé polovině 20. století vymazán z našich učebnic dějepisu. Moje dílo je jakousi satisfakcí velkému člověku a navrácením jeho odkazu tam, kam patří,“ dodává Radek Talaš. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novou-stalou-expozici-o-dejinach-designu-otevrelo-umeleckoprumyslove-muzeum/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/podobu-budovaneho-dvoreckeho-mostu-doplni-neokubisticke-sochy-od-kristofa-kintery/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/atelier-manzelu-very-a-vladimira-janouskovych-se-po-letech-otevrel-verejnosti/]

Bytový komplex je složen ze dvou bloků propojených jednou společnou podnoží. „Jedná se o projekt, který nikdy předtím nebyl ozkoušený. Hlavní roli zde hrála spolupráce s budoucími obyvateli, což není obvyklé. Celý architektonický koncept umožnil lidem velkou flexibilitu tak, že si sami mohli volit například polohy oken či balkonů a přizpůsobovat si i samotné rozložení bytů. To vše se odrazilo v architektonickém návrhu, který musel reagovat na dané požadavky,“ říká architekt Tomáš Šebo. Cílem projektu bylo po realitní krizi přitáhnout nové kupující a vyjít vstříc klientům.

Business centrum Wallenrod

Jedná se o budovu, kde sídlí sám architektonický ateliér Architekti Šebo Lichý i developerská společnost, která je součástí ateliéru. Výhodou je atraktivní umístění v centru Bratislavy. Budova symbolizuje kontakt s přírodou a moderní pracovní prostředí. Největší inovací stavby je totiž zelená fasáda, na kterou ateliér získal dokonce průmyslový patent. Je totiž originálním řešením, které bylo vytvořeno přesně pro potřeby této stavby. Zeleň je tak dominantou celé budovy, která z fasády prostupuje do interiéru. Toto pojetí je kontrastem k rušnému centru.

Čerešně

Jedná se o polyfunkční komplex v městské části Dúbravka v Bratislavě. Cílem projektu bylo vytvořit udržitelné městské prostředí. Zajímavý je například koncept vnitrobloků, které se vzájemně propojují a vytvářejí zajímavou atmosféru. „Jednotlivé dvory mohou obyvatelé plně využívat. Jedná se o prostor pro setkávání, který poskytuje prostor pro dětské hry i sportovní vyžití,“ říká architekt Tomáš Šebo. Každý dům má svou osobitou architekturu a odlišuje se designovým pojetím i atmosférou. Spojovacím prvkem jsou pak květy třešní. Projekt se neustále rozrůstá, aktuální fází je projekt Čerešně Lake. V lokalitě by v budoucnu měla vzniknout nová čtvrť pro až 5 tisíc obyvatel.

Vyhlídková věž Devínska Kobyla

Vyhlídku najdeme v městské části Bratislava – Devínská Nová Ves. Cílem návrhu bylo vybudovat atraktivní rozhlednu s nízkonákladovým rozpočtem. Tato stavba symbolicky odráží kultury tří okolních států. Výhled do třech různých zemí je tak hlavním motivem stavby. Jedná se o tři vyhlídkové plošiny v různých výškových úrovních. Zajímavé je také barevné pojetí. Bílá barva umožňuje vyniknout siluetě věže na pozadí okolních stromů a zároveň ji dělá z dálky téměř neviditelnou. Do výšky 21,27 metrů se návštěvníci dostanou po vyšlapání 112 schodů.

Další díly pořadu „TV Architect na Slovensku“ můžete vidět ZDE.

Z původních 26 ateliérů, které se o zakázku ucházely, byl výběr v semifinále zúžen na pět, z nichž vzešli pouze tři finalisté. Těmi byli kromě vítězného týmu z Dánska také španělští Miralles Tagliabue spolu s pražskou pobočkou barcelonských OCA architects a jako třetí jediní čeští zástupci – ateliér re:architekti v konsorciu s italskými ateliéry baukuh a YellowOffice.

Třetí místo - re:architekti s italskými ateliéry baukuh a YellowOffice

Návrh doplňuje nynější stavbu o nová křídla v místě parkovacích ramp. Ta obsahují především nové vstupy do objektu, které doplňují chybějící propojení od Václavského náměstí k Masarykově nádraží a spolu s úpravami parku jednoduše zpřístupňují okolní části Prahy. Obchody podél nových cest jsou vhodně rozmístěny tak, aby nebránily průchodu.

„Klíčovým tématem našeho návrhu bylo zachování hodnot stávající odbavovací haly. Dlouhodobě se zabýváme projekty konverze a revitalizace historických budov, kde je nutné jasně popsat kvality historické stavby a pak na ně citlivě navázat,“ uvádí Ondřej Synek z ateliéru re:architekti. „V případě nové odbavovací haly vidíme neopakovatelnou kvalitu v její velkorysosti, lapidárnosti a skvělé kvalitě detailů. Proto jsme se rozhodli ji bez velkých zásahů zachovat a zapojit do nového řešení celku nádraží, což hala ve své robustnosti a jednoduchosti snadno umožňuje,” dodává k návrhu.

Návrh studia re:architekti také počítá s umístěním nové vlakové stanice linek S v zastávce Opera, tedy v prostoru mezi hlavním nádražím a Václavským náměstím, které autoři vnímají jako nejrozumnější právě z hlediska možnosti propojení s existujícími linkami metra, nádražím a tramvajemi. Projekt je též připraven na napojení na obě hlavní diskutované varianty vedení linky metra D.

Na střeše odbavovací haly je místo neutěšeného parkoviště navrženo nové veřejné prostranství s výhledem na park a novoměstské střechy, kam se otáčí restaurace, kavárny a prostor využitelný pro novou pobočku knihovny.

Petice a kritika

Stávající hala architektů Bočana, Šrámka, Dandy a Šrámkové je bezesporu jednou z nejvýznamnějších českých staveb druhé poloviny dvacátého století. Realizace návrhu kanceláře Henning Larsen by podle některých odborníků znamenala zánik stavby ze sedmdesátých let 20. století, a tedy ztrátu dalšího architektonicky cenného objektu doby poválečné.

Proti vítěznému návrhu dokonce už vznikla petice, která apeluje zejména za zachování původní podoby ze 70. let. Dřevěná konstrukce v návrhu by mohla vyrůst kdekoliv jinde na světě, nepodtrhuje originalitu místa,“ uvádí autoři petice.

Objevily se také kritické ohlasy a posměšky, které vítězný návrh nazívají palmová megapergola či dokonce Abú Prahí.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novou-podobu-autobusoveho-terminalu-cerny-most-navrhne-studio-re-architekti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chata-na-severu-plzenska-svym-tradicnim-pojetim-zapada-do-krajiny-a-rozviji-jeji-hodnoty/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/materska-skola-jako-pavilon-oranzerie-a-zaroven-jako-mestsky-dum/]