Shrnutí článku v bodech:

• Polsko plánuje výstavbu nového mezinárodního letiště Port Polska v centrální části země mezi Varšavou a Lodží
• Projekt má kapacitu přibližně 40 milionů cestujících ročně a ambici zařadit se mezi hlavní evropské dopravní uzly
• V první fázi se počítá se dvěma paralelními ranvejemi o délce 3 800 metrů, jedním terminálem a železniční stanicí
• Letiště má být přímo napojeno na Varšavu a Lodž a fungovat jako kombinovaný letecko-železniční uzel
• Odhadované náklady na výstavbu činí zhruba 131 miliard zlotých ( cca 756 miliard korun )
• Architektonický návrh připravuje studio Foster + Partners
• Projekt má konkurovat letištím jako londýnské Heathrow nebo letiště v Istanbulu

Rozsah projektu a umístění

Nové letiště vznikne mezi Varšavou a Lodží, tedy v centrální části Polska. Záměrem je vytvořit strategicky umístěný dopravní uzel, který bude sloužit nejen hlavnímu městu, ale celé zemi. Podle plánů by letiště mělo odbavit přibližně 40 milionů cestujících ročně, čímž se zařadí mezi nejvytíženější letiště v Evropě.

zdroj: fosterandpartners.com

Technické řešení letiště

Projekt v současné fázi počítá se dvěma paralelními ranvejemi o délce 3800 metrů, které umožní provoz i největších dálkových letadel. Součástí první etapy má být jeden hlavní terminál a samostatná železniční stanice. Letiště má fungovat jako plnohodnotný dopravní uzel, nikoliv pouze jako bod pro přílet a odlet.

Dopravní napojení a funkce uzlu

Zásadní součástí projektu je přímé železniční spojení s Varšavou a Lodží. Právě kombinace letecké a vysokorychlostní pozemní dopravy má změnit způsob cestování po Polsku. Cestující by po příletu mohli pokračovat do dalších měst převážně vlakem, čímž by se omezila potřeba vnitrostátních leteckých spojů.

zdroj: fosterandpartners.com

Náklady a architektonický koncept

Celkové náklady na výstavbu letiště jsou odhadovány na 131 miliard zlotých, což odpovídá zhruba 756 miliardám korun. Architektonickou podobu letiště má navrhnout britské studio Foster + Partners. Podle autorů má budova reflektovat polské kulturní dědictví a zároveň odpovídat současným nárokům na kapacitu, orientaci v prostoru a plynulý provoz.

Ambice v evropském měřítku

Polské úřady otevřeně hovoří o tom, že nové letiště má konkurovat velkým evropským uzlům, jako je londýnské Heathrow nebo istanbulské letiště. Projekt je proto vnímán nejen jako dopravní stavba, ale i jako symbol hospodářských ambicí země a jejího postavení v evropském kontextu.

zdroj: fosterandpartners.com

Port Polska je zatím projektem ve fázi příprav, přesto už nyní nabízí jasné technické parametry a ambiciózní vizi. Kombinace dlouhých ranvejí, vysoké kapacity, železničního napojení a výrazné architektury naznačuje, že nepůjde jen o další letiště, ale o komplexní infrastrukturní stavbu, která může zásadně ovlivnit budoucí podobu cestování v regionu.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pripravy-ostrava-towers-complex-pokracuji-projekt-nejvyssi-budovy-v-cesku-se-technicky-proveruje/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-florenc-navrhne-15-evropskych-atelieru-praha-zna-vitezne-architektonicke-navrhy/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zvysena-ochrana-unesco-ma-v-cesku-teprve-druheho-zastupce-je-jim-cesky-krumlov/]

Zdeněk Lukeš se narodil v domě z roku 1923, který navrhl slavný architekt Kamil Roškot – a to jaksi předurčilo směr, kterým se jeho život bude ubírat. Vyrůstal v Praze, odkud často přejížděl do Opavy. Politická situace však jeho cestu zkomplikovala. Rodiče vystoupili z KSČ a on nemohl studovat obor, který si přál.

Na Fakultě architektury se necítil dobře. Kvůli sporům s kantory školu po čtvrtém ročníku opustil a strávil půl roku jako pomocný zahradník ve Stromovce. Vzpomíná na to s úsměvem, protože parta disidentů a práce v přírodě mu tehdy paradoxně přinesly úlevu. Nakonec se ale na školu pokorně vrátil a studium dokončil.

Zdeněk Lukeš se svojí matkou

Invalidovna: mezi plány, prachem a poklady

První profesní kroky vedly Zdeňka Lukeše do pražské Invalidovny – drsného, ale inspirativního místa, kde pracoval v archivu architektury pod vedením Vladimíra Šlapety. Obklopen modely, výkresy a osobními pozůstalostmi více než 150 architektů jako byli např. Kotěra, Balšánek či Polívka, se postupně ponořil do teorie a historie architektury.

Podmínky byly často extrémní – v zimě mrzlo, v létě dusno, záchody daleko a topilo se uhlím. Přesto právě zde vznikla láska k tzv. „outsiderům“ české architektury, pozapomenutým autorům, jejichž příběhy p.Lukeš s oblibou odkrýval. Spolu s kolegy také vytvořil rozsáhlou kartotéku tisíců pražských staveb – šlo o detektivní práci v terénu i v archivech.

Učitel a vypravěč

Pedagogická činnost patří k důležitým kapitolám života Zdeňka Lukeše. Učil nejprve na gymnáziu PORG ( první obnovené reálné gymnázium ), později se stal děkanem Fakulty architektury v Liberci a nakonec dlouhá léta působil na americké univerzitě NYU v Praze. Tam sám změnil výukový přístup, místo frontálního vyprávění vodil studenty po pražských ulicích, učil je „dotýkat se architektury“. Výuka končila odevzdáním rukou psané knihy o vybrané stavbě a to včetně ilustrací.

Jeho studenti dodnes vzpomínají nejen na nabyté znalosti, ale i na lidský přístup. Mnozí se stali uznávanými architekty.

New York University in Prague

Pražský hrad: setkání s velkými jmény

V roce 1990 nastoupil Zdeněk Lukeš na Pražský hrad, kde se stal součástí odboru památkové péče. Nová éra pod vedením prezidenta Václava Havla přinesla obrovské změny – nejen personální, ale i estetické. Zdeněk Lukeš spolupracoval s architekty jako Josef Pleskot nebo Ladislav Lábus na rekonstrukcích klíčových prostor Hradu, včetně Jižních zahrad nebo Jízdárny.

Setkával se s prezidenty, umělci i rockovými hvězdami. Hrad navštívili například Rolling Stones, Joan Baez, Michael Jackson, Jean Tinguely i Dalajláma. Přesto se vždy držel v pozadí, soustředěn na architekturu, výstavy a odbornou práci.

Právě zde vznikly i ikonické projekty jako například výstava o Jože Plečnikovi nebo „Deset století architektury“.

Výstavy, knihy a veřejná činnost

Zdeněk Lukeš je autorem desítek knih, například populární série „Psí vycházky“, průvodců „Praha moderní“ nebo monografie o Josefu Gočárovi. Spolupracoval s TV Architect, Českou televizí i rozhlasem, vystupoval v talkshow a dodnes přednáší v Praze i po celé republice.

Rád objevuje „skryté poklady“ české architektury – neznámé stavby, pozapomenuté autory a zapomenuté příběhy. Ať už se jedná o Vinternitzovu vilu, pražské mosty nebo ženy-architektky první republiky, vždy přináší nové souvislosti a lidský rozměr.

Zdeněk Lukeš není jen historik architektury. Je to vypravěč, který stavbám vdechuje duši. Dokumentární film zachycuje nejen jeho kariéru, ale i přístup k životu. S pokorou, lehkostí, humorem a hlubokou láskou k architektuře. Zanechal otisk nejen ve zdech a výstavách, ale především v lidech, kteří díky němu začali hledat krásu kolem sebe.

Více se dozvíte v našem dokumentárním filmu výše.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-73-dil-skola-u-studanky/]

[https://www.tvarchitect.com/video/s-p-a-27-invalidovna/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-vladimir-slapeta/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-josef-pleskot/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-ladislav-labus/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-eva-jiricna/]

Lávka se vyznačuje nejen svou funkčností, ale také moderním designem, který citlivě zapadá do okolní krajiny. Její konstrukce je z lehkého a odolného materiálu, který zajišťuje dlouhou životnost a minimální potřebu údržby. Design lávky odráží současné trendy v architektuře, kde je kladen důraz na jednoduchost, funkčnost a estetiku. V noci je navíc lávka osvětlena, což z ní činí nejen praktický, ale také vizuálně atraktivní prvek městské krajiny.

Co se týče jejího využití, lávka denně slouží stovkám chodcům i cyklistů. Díky svému umístění se stala oblíbenou trasou nejen pro obyvatele obou čtvrtí, ale i pro ty, kteří si rádi užívají procházky podél Vltavy nebo cestu na kole. Zároveň lávka přispěla k rozvoji rekreačních aktivit v okolí ostrova Štvanice, který se postupně proměňuje v atraktivní volnočasovou zónu.

Architekt projektu, Petr Tej, ve svých návrzích kladl důraz na udržitelnost a přizpůsobení lávky okolnímu prostředí. Lávka byla navržena tak, aby se přirozeně začlenila do historického kontextu města, a zároveň nabídla moderní a ekologické řešení pro obyvatele Prahy. Právě tato kombinace funkčnosti a estetiky ji činí oblíbenou mezi architekty i veřejností.

Po více než roce provozu se ukazuje, že Štvanická lávka plní všechny své funkce nad očekávání. Stala se nedílnou součástí městské infrastruktury a oblíbenou trasou pro obyvatele i návštěvníky Prahy. V budoucnu lze očekávat, že podobné projekty budou hrát stále důležitější roli při rozvoji metropole.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-ostrave-byla-dokoncena-unikatni-lavka-od-josefa-pleskota/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-hradci-kralove-vznikla-nova-lavka-pres-labe/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-hlavkuv-most/]

Projekt příměstského parku ,,Soutok" se vyznačuje komplexním zapojením různých aktérů – místních obyvatel, odborných institucí, městských částí a dalších zainteresovaných stran. Cílem je vytvořit ucelený plán, který zohlední potřeby jak přírody, tak obyvatel a poskytne ekologicky šetrná řešení pro ochranu krajiny. Zahrnuje mimo jiné revitalizaci břehů obou řek, posílení biodiverzity a opatření ke zlepšení zadržování vody v krajině. Důležitou součástí je také přírodně šetrná protipovodňová ochrana, která zajistí bezpečí pro sousedící obce.

Projekt se skládá ze dvou hlavních iniciativ. První se zaměřuje na interpretaci aspektů krajiny prostřednictvím umění, což je reakce na rostoucí problém ztráty kontaktu s přírodou a jeho dopadu na zdraví, především u dětí. Tato iniciativa zkoumá, jak může umění pomoci lidem prohloubit jejich vztah k přírodě a zvýšit povědomí o jejím významu. Druhá iniciativa se zabývá konkrétními opatřeními pro snížení dopadů klimatické změny, jako je zlepšení pohlcování slunečního záření nebo integrace udržitelných praktik do příměstského zemědělství.

Vítězství na WMNP Awards je výsledkem pečlivě připraveného návrhu, který byl vybrán z mezinárodní soutěže zahrnující týmy z celého světa. Návrh, na kterém se podílela architektonická studia z Katalánska, České republiky a Francie, byl konzultován s veřejností i odborníky a jejich připomínky byly zahrnuty do finální podoby projektu. Porota ocenila zejména komplexní přístup k řízení a financování projektu, stejně jako program komunitních aktivit zaměřených na zapojení místních obyvatel.

Budoucnost příměstského parku Soutok

Realizace parku Soutok přinese nové příležitosti pro ekologickou obnovu a zároveň poskytne prostor pro vzdělávací aktivity a zapojení veřejnosti do péče o krajinu. Park bude fungovat jako „laboratoř proměny“ otevřené krajiny, která hledá nové způsoby, jak udržitelně rozvíjet město v době klimatických změn. Tento projekt může inspirovat další města, aby následovala příklad Prahy a zaměřila se na udržitelný rozvoj svých území.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/hleda-se-budouci-podoba-primestskeho-parku-soutok-v-praze/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/neziskova-organizace-kritizuje-chystanou-sjezdovku-v-parku-soutok-ta-ale-neni-soucasti-projektu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/revitalizace-nabrezi-a-vodnich-ploch-ve-mestech/]

Nyní se soustředí na přípravu dokumentace pro územní rozhodnutí a stavební povolení. Zatím se daří držet krok s naplánovaným harmonogramem a ten říká, že by se projekt měl začít stavět v roce 2027 a dokončení se plánuje na rok 2032. Projekt Vltavské filharmonie zahrnuje nejen samotnou koncertní síň, ale i rozsáhlou revitalizaci okolí. Přibyde více stromů, pobytových trávníků a na terasách by měly růst rostliny. 

Odhadované náklady na výstavbu se pohybují kolem 11,65 miliardy korun, přičemž město plánuje využít kombinaci vlastních zdrojů, státních dotací a potenciálně i soukromých investic. Přesný model financování je stále teprve v řešení. Nicméně dle vedení města, je možnost, že Praha bude nést náklady sama a je na to připravena. 

Architektonický návrh studia BIG, který porota vybrala z 19 návrhů renomovaných světových ateliérů, zaujal svou inovativní koncepcí a citlivým začleněním do pražského panoramatu. Budova s charakteristickými terasami a prosklenými plochami má ambici stát se novou dominantou města a symbolem jeho kulturního rozkvětu.

Vltavská filharmonie představuje pro Prahu výzvu i příležitost. Zatímco kritici poukazují na vysoké náklady a možná rizika, zastánci projektu zdůrazňují jeho potenciál oživit kulturní scénu a přitáhnout do města nové návštěvníky. S postupujícími přípravami se debata o budoucnosti tohoto ambiciózního záměru jistě bude dále rozvíjet. Jedno je však jisté - pokud se projekt podaří realizovat, Praha získá nejen špičkový koncertní sál, ale i nový architektonický skvost, který může výrazně posílit její postavení mezi evropskými kulturními metropolemi.

[https://www.tvarchitect.com/video/u-jednoho-stolu-petr-hlavacek-josef-pleskot-a-martin-krupauer-na-tema-vltavske-filharmonie/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/model-fungovani-vltavske-filharmonie-bude-mit-vliv-na-financovani-stavby/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/vltavska-filharmonie-bude-postavena-podle-navrhu-studia-bjarke-ingels-group-jake-navrhy-se-umistily-na-ostatnich-prickach/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/prvni-klimaticky-neutralni-prazska-ctvrt-by-mela-vyrust-v-okoli-budouci-vltavske-filharmonie/]

Součástí projektu je také personální příprava na provoz arény, včetně zajištění potřebného personálu a plánování budoucích akcí. Již nyní se připravují různé kulturní, sportovní a společenské události, které se v aréně budou konat, což svědčí o důkladné a dlouhodobé strategii pro její využití.

Architektonický návrh arény, který vzešel z vítězného projektu ateliéru Chybik+Kristof, byl upraven tak, aby lépe odpovídal potřebám města a jeho obyvatel. Tento vítězný návrh, který byl vybrán v architektonické soutěži, přináší moderní a funkční prostor, který bude sloužit jako epicentrum kulturního a sportovního života v regionu.

Podle původního plánu měla stavba začít až za rok, ale díky efektivní přípravě a důkladnému plánování se podařilo celý proces urychlit, což přináší městu Jihlava výhodu v podobě dřívějšího dokončení projektu. Aréna se stane důležitým místem pro konání velkých akcí a poskytne moderní zázemí jak pro sportovce, tak pro návštěvníky.

Horácká multifunkční aréna v Jihlavě se tak stává nejen symbolem pokroku a modernizace, ale i příkladem úspěšného řízení a realizace velkých projektů ve veřejném sektoru. Tento nový prostor bude nejen architektonicky výrazný, ale také funkčně bohatý, což přinese obyvatelům Jihlavy a okolí nové možnosti pro kulturní a sportovní vyžití.

TV Architect děkuje vedení Městského divadla v Pradubicích za spolupráci a umožnění natáčení.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Náměstkyně primátora Hana Tichánková zdůraznila význam této rekonstrukce: „Úpravy v tomto oblíbeném sportovišti nejen zlepší tepelně-technické vlastnosti objektu, což přinese úspornější provoz, ale také zvýší atraktivitu areálu. Novinky jako rozšířené dětské brouzdaliště, malá relaxační zóna a návrat k původnímu vzhledu bazénové haly přidají objektu na hodnotě.“ Projekt rekonstrukce je výsledkem práce PROJEKTSTUDIA Davida Kotka.

Bazénová hala projde kompletní přeměnou. Stávající pětadvacetimetrová bazénová vana bude nahrazena novou nerezovou, a zároveň celý interiér dostane nový barevný vzhled, kde tyrkysově zeleno-modrá na šedobéžovém základu bude doplněna bílou a světle šedou barvou.

Navzdory modernizaci zůstanou rozměry bazénu zachovány. Plavci budou mít k dispozici pět plaveckých drah, zatímco v šesté dráze bude umístěna masážní lavice a schody pro snadnější přístup do vody, což ocení zejména návštěvníci s omezenou mobilitou.

Během šest měsíců trvající rekonstrukce budou vnitřní prostory, včetně bazénu, brouzdaliště, vodní jeskyně a finské sauny, pro veřejnost uzavřeny. Tato proměna slibuje návrat v novém, atraktivnějším kabátě, který přinese obyvatelům Ostravy a návštěvníkům moderní a komfortní prostředí pro sport a relaxaci.

V posledních letech se v České republice výrazně zvýšil zájem o rekonstrukci stávajících a výstavbu nových knihoven, což lze vnímat jako reakci na rostoucí potřebu moderních vzdělávacích a kulturních center. Tento trend ukazuje, jak se knihovny proměňují z tradičních míst pro půjčování knih na multifunkční prostory, které nabízejí moderní technologie a slouží jako centra komunitního života.

Například v Rožnově pod Radhoštěm je plánována výstavba nové knihovny s přístavbou, která se vyznačuje téměř nulovou spotřebou energie. Tento projekt zahrnuje využití tepelných čerpadel a dalších úsporných technologií, čímž knihovna splňuje náročné environmentální standardy. Stejně tak v Turnově získalo město dotaci na stavbu nové knihovny, která bude zrealizována podle návrhu ateliéru A69. Tento projekt se blíží ke startu výstavby, což znamená další krok k modernizaci knihovnických služeb v regionu.

Rekonstrukce stávajících prostor je také na vzestupu. V Olomouci prošel Červený kostel významnou rekonstrukcí a získal unikátní moderní přístavbu, která dokonale doplňuje historický charakter budovy. V Chodově na Sokolovsku byla dokonce stará výrobna knedlíků přeměněna na novou knihovnu, což ukazuje, jak je možné využít i zdánlivě nevyužitelné prostory k vytváření nových kulturních center.

Tyto projekty dokazují, že knihovny v Česku se stávají nejen centry vzdělanosti, ale i vzory udržitelné architektury a chytrého využití prostorů, což z nich dělá důležitou součást současného městského plánování.

Tento rozvoj knihoven reflektuje širší trend, který ukazuje, že knihovny dnes neslouží jen jako úložiště knih, ale jsou klíčovými prvky komunitního života, inovací a kulturní výměny.

V České republice se v poslední době uskutečňuje několik významných projektů zaměřených na rekonstrukci a stavbu nových knihoven, které kombinují moderní architekturu s historickými prvky a novými funkcemi.

Břeclav: Zde se starý cukrovar přeměňuje na moderní knihovnu. Tento projekt je ukázkou toho, jak lze využít historické průmyslové budovy k vytvoření nových kulturních prostor. Nová knihovna slibuje spojení tradice s moderními potřebami a stane se významným centrem pro místní komunitu​.

Česká Lípa: V tomto městě vznikne nová knihovna podle návrhu ateliéru mh architects. Projekt se zaměřuje na vytvoření prostoru, který bude sloužit nejen jako tradiční knihovna, ale také jako multifunkční centrum pro různé kulturní a vzdělávací akce​.

Chodov na Sokolovsku: Zde byla stará výrobna knedlíků přestavěna na novou knihovnu. Tento projekt ukazuje, jak lze revitalizovat i zdánlivě nevyužitelné prostory a proměnit je v důležitá centra pro vzdělávání a komunitní aktivity​.

Jičín: Město chystá novou přístavbu knihovny podle návrhu atelieru A1Architects. Tato přístavba rozšíří kapacitu knihovny a nabídne nové prostory pro moderní knihovnické služby​.

Jihočeská vědecká knihovna: Tato knihovna nedávno prošla významnou rekonstrukcí, která zlepšila její zázemí a umožnila zavedení moderních technologií. Knihovna tak může lépe sloužit jak odborné, tak široké veřejnosti​.

Turnov: Zde se chystá stavba nové knihovny podle návrhu ateliéru A69. Projekt se blíží k realizaci a bude představovat moderní architektonický prvek, který významně obohatí kulturní infrastrukturu města​.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jihoceska-vedecka-knihovna-ma-nove-zazemi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/stara-vyrobna-knedliku-v-chodove-na-sokolovsku-slouzi-nove-jako-knihovna/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/stary-cukrovar-v-breclavi-se-meni-na-moderni-knihovnu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/knihovna-v-ceske-lipe-vznikne-podle-navrhu-mh-architects-atelier/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novou-pristavbu-knihovny-podle-atelieru-a1architects-chysta-mesto-jicin/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/turnov-chysta-novou-knihovnu-podle-navrhu-a69/]

Opravy probíhaly zhruba rok a půl a jejich celková cena se vyšplhala na 24 milionů korun. Botanická zahrada chce v nových prostorech kromě degustací vína pořádat například svatební hostiny. Nově zrekonstruované prostory nyní zahrnují i bar, kuchyňku a toalety. Modernizace se však neomezila pouze na vnitřní prostory. V zahradě se plánuje další významný projekt – vybudování vodního světa, který bude zahrnovat vodopády, jezírka a další vodní prvky. Tento projekt bude zahájen souběžně s výstavbou nového vzdělávacího centra a jeho dokončení se očekává do tří let.

Tento jedinečný příklad revitalizace historického objektu ukazuje, jak může architektura citlivě spojit dědictví minulosti s potřebami moderní doby, a zároveň poskytuje návštěvníkům příležitost vychutnat si nejen krásu vinic, ale i jedinečný architektonický zážitek v srdci Prahy.

Modernizace kina Kosmos respektuje původní architektonický koncept. Stavba si zachová svůj ikonický tvar zborceného hyperbolického paraboloidu s půdorysem tvořeným třemi zakřivenými stěnami, což ji nadále staví na špici světové architektury své doby. Přestože tato rekonstrukce přináší nutnost zásadních technických úprav, jejím cílem je respektovat a zachovat autenticitu původního návrhu.

Mezi nejvýznamnější zásahy patří rekonstrukce střechy, která je v současném stavu nevyhovující. Střešní konstrukce bude obnovena s maximálním důrazem na zachování jejího původního vzhledu, přičemž současně dojde k výměně akustických obkladů, elektroinstalace a dalších technologií, které dosluhují a již nejsou ekonomicky ani technicky udržitelné.

Neméně důležitým prvkem modernizace je i plánovaná redigitalizace promítací techniky. Kosmos, jedno z nejnavštěvovanějších jednosálových kin v Česku, si zaslouží moderní vybavení, které zajistí návštěvníkům prvotřídní zážitek. Nový 4K projektor s RGB laserem slibuje nejen vynikající obraz, ale také výrazné snížení provozních nákladů.

Součástí technologické modernizace bude i instalace pokročilého zvukového systému Dolby Atmos, který divákům přinese prostorový zvukový zážitek, jaký nemá obdoby. Tento systém, jenž je standardem mezi nejlepšími kiny na světě, zajistí, že návštěvníci kina budou zcela ponořeni do děje na plátně, obklopeni trojrozměrným zvukem, který je přenese přímo do středu akce.

Rekonstrukce kina Kosmos je příkladem citlivého přístupu k modernizaci kulturního dědictví, který kombinuje úctu k historickému významu stavby s potřebou přizpůsobit ji současným technickým a ekologickým standardům. Výsledkem bude nejen revitalizovaný architektonický skvost, ale i kulturní centrum připravené sloužit dalším generacím filmových nadšenců a milovníků moderní architektury.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nove-letni-kino-maji-prachatice-na-jihu-cech/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/legendarni-prazske-kino-atlas-se-opet-otevrelo-verejnosti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/trutnov-po-rekonstrukci-otevrel-kino-vesmir-s-dvema-saly/]

V první fázi projektu MIZA se plánují úpravy veřejného prostranství, které výrazně změní tvář celé lokality. „Po letech příprav a spolupráce s architekty máme v rukou skutečně kvalitní projekt, který díky schválené dotaci můžeme začít realizovat. Na podzim letošního roku proběhne výběr zhotovitele a na konci roku 2025 mohou být stavební práce dle předpokladu dokončeny,“ uvedl starosta Pavel Charvát.

Projekt zahrnuje zpřístupnění původního průmyslového areálu a demolici části objektů, což umožní propojení ulice Jiráskova se stávajícím muzejním parkem. Oplocení podél ulice Jiráskova bude odstraněno a na jeho místě vznikne nové parkoviště, které bude sloužit jak pro návštěvníky budoucího kulturního centra, tak pro hosty muzea.

Jedním z architektonických symbolů projektu bude zachovaný vysoký komín, který připomíná průmyslovou historii místa. Tento komín bude současně sloužit jako vodojem, čímž podtrhne moderní přístup k nakládání s dešťovou vodou.

Kulturní centrum jako srdce města

Projekt MIZA však nejde pouze o architektonickou přeměnu prostoru, ale také o vytvoření nového centra kulturního a společenského života ve městě. Podle místostarosty Václava Dokoupila bude celý areál otevřen veřejnosti a nabídne příjemný prostor k setkávání i odpočinku. Vznikne zde urbánní zahrada s prostorem pro konání kulturních akcí, čímž se projekt přibližuje k dlouhodobému cíli vytvořit kulturní sál, na jehož přípravě se průběžně pracuje.

„MIZA má ambici z našeho města i celého okolního regionu vytvořit tepající centrum kulturního a společenského života pro všechny generace obyvatel,“ dodává Dokoupil.

Multifunkční prostor pro všechny generace

Budova kulturního centra MIZA je navržena jako multifunkční prostor, který bude moci hostit širokou škálu akcí – od plesů a koncertů po dětské programy a aktivity pro seniory. Architektonické řešení od studia Rusina Frei architekti zaručuje, že prostory centra budou nejen esteticky působivé, ale i funkčně promyšlené.

Konverzí továrny vznikne v Česku unikátní kulturní centrum s výraznou architekturou. Areál bude přístupný veřejnosti a na styku s parkem vzniknou nové veřejné prostory umožňující konání venkovních akcí. Jednotlivé části centra jsou uspořádány jako díly stavebnice, což umožňuje jejich postupnou výstavbu a doplňování.

Budoucnost kulturního centra MIZA

Projekt kulturního centra MIZA představuje významný krok vpřed pro Moravskou Třebovou. Jeho realizace nejen posílí kulturní a společenský život města, ale také přiláká nové návštěvníky, čímž podpoří ekonomický rozvoj regionu. S dokončením první fáze v roce 2025 se Moravská Třebová stane jedním z center kulturního dění v širokém okolí, což přinese prospěch všem generacím obyvatel.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nevyuzivane-industrialni-stavby-a-jejich-konverze/]

„Divadlo Mír si dokázalo velmi rychle vydobýt své místo na slunci mezi divadly zvučných jmen. Do Ostravy často míří diváci z různých koutů země za opravdu specifickým uměním, které nabízí. Komediální žánr, na který tvůrci vsadili, nese své ovoce též v podobě zcela zaplněných představení. Divadlo Mír umí své diváky oslovit i zaujmout, je proto pochopitelné, že se ve svých aktivitách chce rozvíjet a lidem nabídnout další umělecké zážitky. Výstavba nového, navíc soukromého divadla, je v republice unikátní, jsem velmi rád, že tento záměr existuje právě v Ostravě. Nezanedbatelným, krom přínosu uměleckého, je také dopad ekonomický. Nová scéna přinese další pracovní místa nejen v divadle, ale v navazujících službách,“ konstatoval Jan Dohnal, primátor města.

Divadlo Mír působí v městském obvodu Vítkovice více než sedm let, jeho záměrem je rozvíjet umělecké aktivity, nicméně současná kapacita budovy divadla to již neumožňuje. Ve stávajících prostorách je dlouhodobě vyprodáno, proto se společnost elieva s. r. o., jejíž zakladatelem a jednatelem je Albert Čuba provozující Divadlo Mír, rozhodla k výstavbě nového kulturního stánku, aby měli zájemci možnost vyrazit za kulturními zážitky četněji.

„Na nové scéně Divadla Mír chceme rozšířit náš repertoár také o vážnější divadelní kusy, které pro nás zatím nejsou natolik typické, nicméně zkušenost s nimi máme již i ve stávajícím Míru. Předpokládáme tedy oslovení většího množství diváků, kterým nabídneme rozmanitější divadelní repertoár, větší kapacitu sálů, a především možnost výběru. Chceme rovněž divákům přinést zcela nové a ojedinělé kulturní i audiovizuální zážitky, a tak se mimo jiné zajímáme o moderní jevištní technologie využívající např. velkoplošné LED obrazovky,“ upřesňuje svůj záměr zakladatel a principál Divadla Mír Albert Čuba.

Společnost elieva se také zavázala k vypracování projektové dokumentace pro podání záměru výstavby objektu podzemního veřejného parkoviště. Zastupitelům společnost elieva předložila rovněž urbanisticko-architektonické řešení nového divadelního komplexu z pera architektky Andrey Jaškové a společnosti JA ARCHITEKTI.

„Dle předloženého návrhu je cílem maximální otevřenost, oživení lokality, propojení s širším územím, rozšíření služeb i zapojení širší veřejnosti. Prostor by měl být takto zatraktivněn. Návrh definuje vícepodlažní novou budovu s centrálním převýšeným prostorem sálu. Divadlo počítá s třemi hlavními sály i doplňkovým prostorem, foyer, obchodním prostorem, kavárnou a sály zkušebními. Situováno zde má být i zázemí, tedy kanceláře, sklady a technické prostory. Pakliže to technické řešení umožní, má být střecha divadla koncipována jako obytná terasa v kombinaci se zelení a intenzivní zelenou střechou,“ vysvětluje Jiří Vávra, náměstek primátora. Počítá se s využitím alternativních zdrojů energie a nízkoenergetickým řešením. Fasáda objektu má částečně plnit funkci projekčního plátna či obrazovky. Urbanisticko-architektonický návrh však může být upravován v závislosti na požadavky dotčených orgánů (státní správy, samosprávy, investora, správců inženýrských sítí aj., tak aby obsáhl do nejefektivnější řešení).

Společnost elieva je zakladatelem a provozovatelem Divadla Mír v Ostravě-Vítkovicích, kde od roku 2017 produkuje vlastní divadelní inscenace i další kulturní program, a to včetně filmové a seriálové produkce. Od svého založení vyprodukovala společnost 20 inscenací a odehrála úctyhodných téměř 800 představení, přičemž v posledních letech dosahuje stoprocentní návštěvnosti a představení jsou dlouhodobě vyprodána. Divadlo Mír je však úspěšné i na poli audiovizuální tvorby, vyprodukovalo několik celovečerních filmů a seriálů, provozuje vlastní video platformu MírPlay a na sociálních sítích je nejsledovanějším divadlem v České republice. Proto se společnost rozhodla k rozšíření o novou scénu Divadla Mír, aby uspokojila vysokou poptávku diváků, postavila ve Vítkovicích novou architektonicky významnou stavbu a nabídla další kulturní vyžití ve městě.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jednu-z-nejvetsich-urbanistickych-studii-u-nas-chysta-mesto-ostrava/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mrakodrap-ostrava-towers-complex-bude-podle-navrhu-studia-adept/]

Lávka, vítěz ankety Stavba roku 2023, je rozdělena na tři hlavní části: 38 metrů mezi Karlínem a Štvanicí, 149 metrů mezi Štvanicí a Holešovicemi a zbytek nad ostrovem. Skládá se z více než padesáti segmentů, které byly vyrobeny v betonárce a následně sestaveny na místě. Součástí lávky jsou umělecká díla, včetně sochy Řeka od sochaře Jana Hendrycha, která stojí na vysokém soklu u paty rampy na Štvanici. Bronzové zábradlí je zdobeno sochami zajíců, býků a koní, podle toho, na kterém břehu se nachází. Lávka je navíc opatřena antigraffiti nátěrem.

Historie a význam projektu

První soutěž na stavbu lávky byla vyhlášena už v roce 1999, avšak vítězný návrh se nedal realizovat kvůli změnám protipovodňových opatření po záplavách v roce 2002. Nový návrh, který vzešel z architektonické soutěže v roce 2017, vytvořil architekt Petr Tej. Výstavbu vyhrála společnost Skanska, která zahájila práce v lednu 2022 a dokončila je o něco později než plánovaných 14 měsíců, kvůli komplikovaným geologickým podmínkám.

Nové spojení pro pěší a cyklisty

Před otevřením lávky museli chodci a cyklisté používat frekventovaný Hlávkův most nebo objíždět Rohanský ostrov a Libeňský most. Nová lávka výrazně zkrátila cestu a propojuje důležité cyklostezky po obou březích Vltavy. Na holešovickém břehu začíná na Bubenském nábřeží před Pražskou tržnicí a v Karlíně ústí na Rohanském nábřeží.

Náklady a překážky

Původní náklady na stavbu byly odhadovány na 280 milionů korun, avšak kvůli komplikacím při zakládání pilířů a rozsáhlejším úpravám okolí se cena zvýšila na 352 milionů. Podle náměstka primátora Zdeňka Hřiba byly tyto změny způsobeny složitou geologií v korytě Vltavy a nutností dalších úprav.

Budoucnost pražských mostů

Štvanická lávka je jedním z mnoha nových projektů přemostění Vltavy v Praze. V roce 2020 byla otevřena Trojská lávka, která nahradila zřícenou konstrukci z roku 2017. V současné době probíhá výstavba Dvoreckého mostu, který propojí Smíchov a Podolí a bude určen pro pěší, cyklisty a veřejnou dopravu.

Štvanická lávka je důležitým krokem k lepšímu propojení pražských městských částí a představuje moderní a funkční řešení pro obyvatele i návštěvníky hlavního města.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/stvanicka-lavka-jiz-mesic-slouzi-verejnosti-lide-si-tento-unikat-pochvaluji/]

Dům pro Julii je průkopníkem dětské paliativní péče v České republice a bude nabízet odlehčovací pobytovou péči, díky níž si rodiče budou moci odpočinout a načerpat síly. V srpnu zahájí pobytové služby ve čtyřech pokojích, s plánem postupného navyšování kapacity. Kromě toho se připravuje ambulance paliativní medicíny a unikátní hospicové pobyty, které umožní rodinám prožít závěrečnou fázi onemocnění dítěte v klidu a důstojnosti.

Dům pro Julii vznikl díky úspěšné spolupráci s městem Brnem a dalšími podporovateli. Ředitelka Domu pro Julii, Radka Vernerová, uvedla, že mnoho úspěšných milníků je již za nimi a vize se stala realitou. Zdůraznila, že česká legislativa aktuálně nezná dětský hospic, a proto je zdravotní péče v tomto zařízení financována především z finančních darů veřejnosti. Bez těchto dárců by poskytování péče nebylo možné.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novou-podobu-prazske-usedlosti-cibulka-navrhne-studio-petr-hajek-architekti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/prvni-opravy-se-na-usedlosti-cibulka-chystaji-uz-na-podzim/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-brne-odstartuje-stavba-detskeho-hospice/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/detsky-hospic-dum-pro-julii-bude-hotovy-na-jare/]

Od začátku roku 2023 probíhá rekonstrukce bývalé jateční burzy, která byla kdysi nejvýznamnější a nejzdobnější budovou Holešovické tržnice. Cílem rekonstrukce je obnovit její původní novorenesanční vzhled z roku 1895. Burza byla používána k různým účelům až do povodní v roce 2002, které narušily její statiku a zanechaly ji ve špatném stavu. Práce na této památkově chráněné budově mají trvat přibližně dva roky s celkovými náklady 200 milionů korun, přičemž dokončení je plánováno na jaro 2025.

V současné době jsou dokončeny střechy, hrubé rozvody elektrického vedení, nové přípojky elektro, plynu a kanalizace. Uvnitř budovy byly provedeny rozvody vody, plynu a kanalizace. Práce pokračují na podlahovém vytápění, kotelně a vzduchotechnice (VZT). Čtyři ze šesti vzduchotechnických jednotek již byly umístěny na nový ocelový strop nad hlavním sálem, zbylé jednotky se nacházejí v nové přístavbě podlaží -1.PP, kde byla vybudována nová retenční nádrž na dešťovou vodu, skladovací prostory a nová strojovna VZT.

„Budova Burzy nám odkryla jeden takový řekl bych na svou dobu poměrně unikát, a to podlahové topení, což je, myslím, vzhledem k výstavbě areálu v roce 1895 skutečně překvapivé, jak daleko byli s tehdejšími technologiemi,“ komentuje Tomáš Hübl, předseda představenstva Výstaviště Praha, a.s., a dodává: „Samotná budova ukrývá řadu historických prvků, které jsou samozřejmě zachovány a dostanou, nebo již dostaly, patřičnou péči. K těm nejvýznamnějším patří bezesporu socha Merkura, která nezůstane ukryta ani pro oči široké veřejnosti.“

Hala 1 jako budoucí INFOCENTRUM

Hala 1, kam byli návštěvníci tržnice zvyklí chodit posedět a občerstvit se ve Vrrrátnici, byla v červnu předána k rekonstrukci s tím, že zde do budoucna vznikne Infocentrum. Samotná Vrrrátnice pak byla přestěhována do Haly 2, kde je již v provozu, a pro návštěvníky zde vznikla zahrádka k venkovnímu posezení.

Rekonstrukce Haly 1 počítá s kompletní renovací střechy, restaurovány budou také krovy, kdy se restaurátoři inspirují podobnými řezbářskými prvky krovu v tančírně v Jeseníkách. Dále je v plánu zateplení střechy, stropu a rekonstrukce podlah. Zásadní proměnou je změna vstupu do samotné haly, kdy se dříve do Haly 1 vcházelo z boční uličky, nyní bude však vchod situován dovnitř tržnice čelem k Burze. Nebude chybět ani oprava fasády, výměna oken či dveří. Náklady na rekonstrukci Haly 1 se vyšplhají k devíti milionům korun a předpokládaný termín dokončení všech prací je jaro 2025.

Na Hale 1 je řadu let umístěna siréna, která se pravidelně rozeznívá každou první středu v měsíci. Zde žádné změny nenastanou a siréna zůstane i na budoucím Infocentru.

Haly 27 a 28

Po taktovkou společnosti Konsit se od května uskutečňují rekonstrukce H27 a 28 a hotovy by měly být na konci roku 2025 s celkovou investicí ve výši 38 milionů korun. V rámci rekonstrukce budou prostory postupně připraveny pro budoucí nájemce, v tomto případě cukrárny, řeznictví a restaurace společnosti Ambiente.

V současné chvíli zde probíhají bourací práce, které srovnají výšku stropů a podlah, jelikož se zde uskutečnilo za poslední desetiletí několik nekoncepčních nástaveb a úprav. V rámci rekonstrukce budou předělány rozvody elektro, topení, vody, ale i příčky. Ke kompletní výměně dojde také v případě oken či dveří. Veškeré práce jsou přitom, podobně jako u dalších hal, řešeny ve spolupráci s památkovým úřadem. Hlavním cílem je nejen navrátit haly do původní podoby, ale také je uzpůsobit novým nájemcům pro jejich budoucí provozy.

Haly 7, 8 a 9

Haly 7, 8 a 9, kde sídlí Jatka78 a společnost Alza, v tuto chvíli čekají na svou kompletní rekonstrukci, probíhají zde však pravidelné opravy a údržba. V současné chvíli je v plánu modernizace kotelen v hodnotě 35 milionů korun, která přinese úspory a možnost přehlednějšího vyúčtování služeb dle jednotlivých nájemců.

Meziprostory

K dalším projektům pak patří modernizace meziprostor, tedy částí areálu mezi halami, kde jsou rovněž plánovány změny ve smyslu úpravy a zvelebení pro příjemný pobyt návštěvníků, modernizace technické infrastruktury a povrchů. V tomto případě se jedná o dlouhodobý projekt, který bude uskutečněn na základě soutěžního vítězného konceptu studia Perspektiv.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/sest-navrhu-se-dostalo-do-druheho-kola-souteze-na-budouci-podobu-prostranstvi-holesovicke-prazske-trznice/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/holesovicka-trznice-se-docka-obnovy/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-nechala-zrestaurovat-dve-sochy-u-vchodu-do-prazske-trznice/]

Tři nejlepší návrhy:

• 1. místo: PETR STOLÍN ARCHITEKT s.r.o. 
• 2. místo: BY architects, spol. s r.o. 
• 3. místo: FENOMEN SPACE s.r.o. 

I když již známe vítěze soutěže, vizualizace návrhů zatím nemohou být poskytnuty veřejnosti. Důvodem je patnáctidenní lhůta, během níž je možné podávat námitky proti výsledkům soutěže. Tato lhůta je důležitá pro zajištění transparentnosti a férovosti celého procesu.

Střední zdravotnická škola v Liberci je v historické budově bývalé církevní školy v centru města a v dalších asi pěti budovách, které jsou většinou pronajaté. Kapacitně už bohužel nestačí. 

Tato architektonicko-urbanistická soutěž představuje významný krok k modernizaci a rozvoji vzdělávacích institucí v Liberci. Nový školní areál v Jablonecké ulici má přinést nejen moderní a funkční prostředí pro studenty a učitele, ale také přispět k celkovému zlepšení infrastruktury v této části města.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/liberecti-zastupitele-rozhodli-o-budouci-podobe-lanovky-na-jested/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/liberecky-kraj-by-mohl-koupit-vysilac-jested-memorandum-by-umoznilo-cerpat-penize-na-opravu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/architektem-roku-2021-se-stal-petr-stolin/]

Budova bude bezbariérová a zajištěno je i parkování. Kvůli bezpečnosti peron od kolejí odděluje plot. Kolem totiž vede stále frekventovaná trať, projíždějí tudy regionální spoje i rychlíky z Prahy do Ústí nad Labem a dál do Německa.

Projekt Stanice 6 zvítězil v roce 2019 ve veřejné soutěži, kterou radnice vyhlásila. Budoucí nájemci na návrhu budovy spolupracovali s architekty Ondřejem Tučkem a Janem Binterem, kteří stojí za novou podobou bubenečského nádraží.

Budova podle plánů architekta Antonína Jünglinga byla postavena roku 1850, fungovat začala v roce 1854 spolu se zprovozněním tratí Severní státní dráhy z Prahy do Lovosic. Bubenečské nádraží je kulturní památkou. Praha 6 dostala objekt do správy začátkem roku 2019 od hlavního města, které ho koupilo i s přilehlými pozemky od Českých drah.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-ondrej-tucek/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/stastny-hlavak-prazske-hlavni-nadrazi-a-vrchlickeho-sady-propoji-drevena-stresni-konstrukce/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/plzenske-hlavni-nadrazi-proslo-rekonstrukci-podle-atelieru-a8000/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nadrazi-vysehrad-nabidne-byty-i-obchody-zatraktivni-se-i-jeho-blizke-okoli/]

Rozhledna Kobylí vrch se nachází poblíž obce Kobylí v srdci vinařského regionu. Její poloha na vrcholu kopce zaručuje nádherné výhledy na okolní krajinu. Přístup k rozhledně je možný pěšky, na kole nebo autem, přičemž poslední úsek cesty je třeba absolvovat pěšky. Pro turisty je připravena značená stezka, která vede přímo k rozhledně a je lemována informačními tabulemi o místní flóře a fauně.

Architektura a design

Rozhledna Kobylí vrch je unikátní svou architekturou a designem. Navrhl ji architektonický ateliér Keeo architekti, který se inspiroval místní krajinou a vínem, což se promítá do tvaru a materiálů rozhledny. Konstrukce je spirálovitá, což symbolizuje nekonečno a věčný koloběh života, a je vyrobena převážně ze dřeva a oceli. Výška rozhledny dosahuje 7,5 metru, ale díky své poloze nabízí výhledy, které zanechají nezapomenutelný dojem.

„Bylo nám jasné, že k návrhu musíme přistupovat s citlivým ohledem na krásné vinařské okolí. Smyslem stavby neměl být pouze výhled. Chtěli jsme nenarušit krajinu a splynout s okolím. Rozhodli jsme se vytvořit rozhlednu na motivy kruhu, jedná se spíše o nakloněnou rovinu či rampu z které je nádherný výhled, a přitom se nejedná o žádný stožár,“ říká architekt Jiří Vojtěšek. Výsledkem je rozhledna s výsečí 334°. Atrakce je přístupná i pro vozíčkáře.

Výhledy a zážitky

Z vrcholu rozhledny se otevírá panoramatický výhled na jižní Moravu. Návštěvníci mohou vidět rozlehlé vinice, malebné vesnice a za dobrého počasí dokonce i vzdálené vrcholky Bílých Karpat a Pálavy. Každé roční období nabízí jiný pohled – od jarního rozkvětu přes letní zeleň, podzimní barevnou paletu až po zimní klid a bělost.

Vinařství a místní kultura

Oblast kolem rozhledny Kobylí vrch je proslulá svými vinicemi a kvalitním vínem. Místní vinaři rádi přivítají návštěvníky ve svých sklepech, kde mohou ochutnat různé odrůdy vín a dozvědět se více o procesu výroby vína. V okolních vesnicích je mnoho rodinných vinařství, která nabízejí osobní a autentický zážitek.

Praktické informace

Rozhledna Kobylí vrch je otevřena celoročně a vstup je zdarma. Nejlepší doba k návštěvě je od jara do podzimu, kdy je krajina nejpestřejší a počasí příjemné. K rozhledně vede dobře značená turistická stezka, která je vhodná i pro rodiny s dětmi.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-architekti-jiri-vojtesek-a-jakub-rolecek-z-atelieru-keeo-architekti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rozhledny-se-v-ceske-republice-staly-vyznamnymi-architektonickymi-stavbami/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/z-rozhledny-vysoke-pole-na-zlinsku-je-mozne-sledovat-vznik-nove-prehrady/]

„Jsme rádi, že filmový festival přináší městu Karlovy Vary hodnotu nejen v době festivalu, ale i mimo ni. Těší nás, když stojíme u zrodu hlubší spolupráce mezi našimi partnery a městem,” uvedl výkonný ředitel festivalu Kryštof Mucha.

Modul s názvem Double Coffee určený pro kavárenské prostory vybrali zástupci města Karlovy Vary a je vytvořený na míru jejich technickým potřebám i požadavkům památkářů. „Město se snaží zvelebovat veřejná místa a Dvořákovy sady naproti hotelu Thermal k odpočinku s dobrou kávou či drinkem přímo volají. Zároveň víme, že nás v budoucnu čeká revitalizace celých Sadů, a tak je pro nás modulární řešení od RD Rýmařov ideální. Nápadu, se kterým zástupci festivalu a společnosti Progresus přišli, jsme se proto rádi chopili. Park totiž není zatížen pevnou stavbou a my tak máme do budoucna možnosti otevřené,” líčí primátorka města Karlovy Vary Ing. Andrea Pfeffer Ferklová, MBA.

Architektonický návrh kavárenského modulu kombinuje moderní estetiku s praktickým využitím prostoru. Interiér je navržen tak, aby poskytoval příjemné a útulné prostředí pro návštěvníky, a to nejen během filmového festivalu, ale i po celý rok. Modul je doplněn o altán s odpočinkovou zónou a výdejní okénko s možností konzumace uvnitř v případě nepříznivého počasí. Po dohodě s památkáři je prostor obklopen ze tří stran terasou, která odkazuje na styl lázeňské kolonády. „Velkou výhodou dřevostaveb je právě jejich snadné přizpůsobení z připravené základní katalogové nabídky, výroba dílů v prostorách kryté haly, použití přírodních materiálů a snadný transport na místo. K následnému postavení modulu pak zkušeným odborníkům z RD Rýmařov stačilo pouze několik dnů, kdy navíc okolí nezatížili excesivním hlukem a prachem,“ uvádí Radim Stroka, výrobní ředitel RD Rýmařov.

Po skončení festivalu převezme prostor nový dlouhodobý nájemce, který si ho přizpůsobí dle svých konkrétních požadavků. Plánuje se, že kavárenský modul zůstane na svém místě do konce roku 2027. Pokud vás tento typ komerční dřevostavby zaujal, najdete ho v katalogové nabídce výrobního závodu RD Rýmařov.

Máte namířeno na Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary? Modulová dřevostavba stojí ve Dvořákových sadech pod názvem Progresus Café. Provoz zde zajišťuje tým známé kavárny SmetanaQ. Návštěvníkům slouží denně od 9 do 22 hodin jako relaxační zázemí s možností občerstvení.

Parametry modulu:

• zastavěná plocha modulu: 44,28 m²
• zastavěná plocha včetně teras: 139,78 m²
• zázemí: přívod vody, elektřiny, odvod odpadní vody, klimatizační jednotka
• terasa je z modřínových prken stejně jako konstrukce altánu s přírodní impregnací a nechá se přirozeně stárnout
• modul je umístěn jako stavba dočasná a stojí na 41 zemních vrutech
• kompletní realizace včetně umístění, přepravy, přípravy místa a napojení provedl s láskou RD Rýmařov, člen skupiny Progresus

[https://www.tvbydleni.cz/video/adria-gold-otevrela-novou-stylovou-pobocku-z-moduloveho-domu-s-terasou-stavte-se-na-tocenou-zmrzlinu-ciste-z-ovoce-nebo-na-sladky-dezert/]

[https://www.tvbydleni.cz/video/modulovy-dum-jako-prostor-pro-vase-podnikani-inspirujte-se-realizaci-stylove-zmrzlinarny-se-stresni-terasou/]

Veškeré dřevěné části pavilonu se vyrábí ze smrkového dřeva ve třech výrobních závodech v Česku, na japonské Yumeshimě se budou kompletovat.

Z Česka nyní odjíždí prvních sedm z celkového počtu zhruba 50 kontejnerů. Další části pavilonu poputují v následujících týdnech. Z Čech kontejnery míří do největšího německého přístavu v Hamburku, odkud poplují zhruba 8-10 týdnů do japonské Ósaky. 

„Český pavilon, jehož první část nyní míří do Japonska, vidím jako symbol cesty naší modernizace, otevřenosti světu a udržitelnosti vyjádřený v kombinaci moderních technologií s domácí tradicí, tedy klasickým stavebním materiálem, kterým je dřevo. Domy ze dřeva mají celou řadu výhod, využívají místní materiál, jejich výstavba je rychlejší a je až pětkrát méně energeticky náročná než zděná stavba. Navíc stromy vážou uhlík, který vážou stromy, zůstává pak uložený ve stavebním dřevě a nedostane se do ovzduší, což potřebujeme. Proto chceme dřevo více podporovat, a to nejen jako materiál pro rodinné domy, ale i pro větší, několikapatrové budovy, jak ukazuje právě český národní pavilon pro EXPO 2025,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

A jak se vyrábí nosná dřevěná konstrukce pavilonu? Vytěžená kulatina jde přes pilu, kde se připravují lamely, odtud míří do zpracovatelského závodu na BSH (lepené lamelové dřevo) nebo CLT (křížem vrstvené masivní dřevo), případně na prvky Novatop (žebrované panely, třívrstvé masivní desky). Části, které nejsou z výrobny připraveny přímo k osazení na stavbě, jdou do výrobní haly, kde se dále opracují, zakovají ocelové prvky a provedou se případné nátěry a další úkony, které jsou nezbytné před zabalením a expedicí na stavbu. Pokud je to nutné, sestaví se v hale i část stavby a poté se rozebere. Tento proces sestavení a následné demontáže se bude provádět například u složité střešní konstrukce českého národního pavilonu pro EXPO 2025, aby bylo zajištěno, že na stavbě vše bude sedět a půjde bez větších problémů smontovat.

O českém pavilonu na EXPO 2025

Kancelář generálního komisaře vyhlásila v prosinci 2022 po více než dvaceti letech otevřenou anonymní architektonickou soutěž o návrh národního pavilonu pro EXPO 2025. Přihlásilo se do ní 38 soutěžních týmů, z nichž odborná porota v čele se světově uznávanou architektkou Evou Jiřičnou vybrala v březnu 2023 vítězný design ve tvaru skleněné spirály od studia Apropos Architects. Nosnou konstrukci stavby budou tvořit moderní dřevěné panely, fasádu pak umělecké sklo, které má v Česku několikasetletou tradici. Národní pavilon nabídne důstojné zázemí české účasti na EXPO 2025, které se bude konat od dubna do října 2025 na umělém ostrově Yumeshima v Ósackém zálivu. V pavilonu se bude nacházet stálá expozice, multifunkční auditorium, zázemí pro obchodní jednání, restaurace, VIP lounge a před pavilonem bude pro návštěvníky k dispozici odpočinková zóna s výhledem na moře.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/narodni-pavilon-pro-expo-2025-bude-mit-podobu-sklenene-spiraly/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/cesko-zahajilo-proces-k-ziskani-stavebniho-povoleni-na-narodni-pavilon-pro-expo-2025/]

Hlavním záměrem byla ordinace, která nebude působit sterilně, ale naopak originálním a lehce vtipným dojmem. Kromě použitých materiálů, jako je otlučená cihla, dřevo a plech je netradiční také uspořádání. Přívětivou atmosféru dentální kliniky vytváří nejen pestré barvy, ale také hra se světlem, neony či dekorativní malba válečkem. Barevné světelné efekty a jejich nejrůznější odrazy vytvářejí umělecký zážitek. Velmi zajímavá je pak dekorace v podobě jízdního kola, která dotváří uvolňující atmosféru. Originálně byl vyřešen také strop ordinace, který architekt navrhl ze dřeva. Jedná se o prostor, na který se pacienti při vyšetření nejčastěji dívají.  „Investor chtěl vytvořit zajímavý prostor, který bude přívětivý hlavně pro pacienty. Vše muselo vyhovovat hygienickým standardům, takže otlučená cihla je ošetřena speciálním nátěrem tak, aby stěna byla omyvatelná. Aby prostor fungoval i akusticky, připevnil jsme na strop dřevěný rošt,“ říká David Wittassek.

Klinika zosobňuje filozofii a hodnoty provozovatelů této nevšední kliniky. Útulný prostor slouží také pro semináře a workshopy pro personál i veřejnost. 

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-jiri-rezak-a-david-wittassek-qarta-architektura/]

Autorem modulární stavby, která má svou formou připomínat kolonádu, je ateliér Chybik+Kristof Architects & Urban Designers. Místo má kapacitu až tisíc lidí. Každý z modulů měří kolem 6 metrů na délku, 3 metrů na šířku a 2,5 metrů na výšku a váží od 900 kg až po 4 tuny v závislosti na dispozici a funkci jednotlivých kontejnerů. Celková rozloha modulární stavby je 30 metrů na délku, 18 metrů na šířku a 6 metrů na výšku.

Pozitivním aspektem dočasné stavby je její nenáročnost. Místo, na kterém modulární stavba vyroste, nepotřebuje žádná zvláštní specifika. Další velkou výhodou modulárního řešení je znuvupoužitelnost celého systému, takže po skončení karlovarského festivalu bude stavba rozebrána a přesunuta.

Prefabrikované stavební moduly nacházejí stále větší uplatnění jak v České republice, tak ve světě. Tento způsob stavebnictví je efektivní, ekonomický a environmentálně udržitelný. Velkou výhodou je minimální objem vzniklého odpadu, variabilita i opakované využití. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-karlovych-varech-se-otevira-novy-koncertni-sal/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/karlovy-vary-chteji-znovu-zprovoznit-zamecke-lazne/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/hilton-potvrdil-zajem-o-alzbetiny-lazne-v-karlovych-varech/]

Generální ředitel Českých Radiokomunikací a. s., Miloš Mastník, uvedl, že jsou připraveni jednat o možných podmínkách případného prodeje Vysílače Ještěd Libereckému kraji. Zdůraznil, že případný prodej by byl dojednán tak, aby bylo zajištěno poskytování služeb obsluhovaných z vysílače Ještěd. To zahrnuje zejména zajištění kontinuity pozemního televizního a rozhlasového vysílání a provozu síťových prvků, včetně radioreleových spojů, záložních zdrojů a nezbytných záložních řešení, a to jak v případě prodeje, tak i rekonstrukce.

Cílem memoranda je vyjádřit závazek obou stran usilovat o nalezení postupů a řešení při jednáních o vhodných podmínkách pro budoucí prodej Horského hotelu a televizního vysílače Ještěd Libereckému kraji a pro jejich obnovu a rekonstrukci. Tento proces bude probíhat v souladu s cíli památkové péče a s ohledem na práva všech zúčastněných a dotčených stran. Zahrnuje to také zákonem požadovanou ochranu prvků sítí elektronických komunikací umístěných na Vysílači Ještěd, stejně jako ochranu významných krajinných prvků v blízkosti Vysílače Ještěd, například Rohanského kamene.

Memorandem se vyjadřuje závazek, že do 31. prosince 2024 nebudou probíhat jednání o prodeji s jiným případným zájemcem. Společnost je přesvědčena, že pokud by měl Horský hotel a vysílač Ještěd přejít do jiných rukou, mělo by to být k takovému partnerovi, který zajistí nejlepší péči odpovídající jeho významu. Tímto partnerem je pro společnost Liberecký kraj, jak potvrdil generální ředitel společnosti Miloš Mastník.

„Za tento vstřícný krok CRA jsem velmi rád. Záměr o koupi hotelu a vysílače by ale mělo projednat a schválit až nové zastupitelstvo, které vzejde v podzimních krajských voleb. Tímto jsme mu připravili pevnou půdu a naznačili možnost způsobu financování,“ doplnil hejtman Půta.

Horský hotel a televizní vysílač Ještěd slouží veřejnosti od 9. července 1973. Jeho autor architekt Karel Hubáček získal za projekt využívající moderní technologie v roce 1969 mezinárodní Perretovu cenu. Stříbrný hyperboloid s výškou 93 metry a s páteří ze železobetonového jádra v sobě jedinečným způsobem spojuje vysílač, hotel i restauraci s unikátním výhledem do širokého okolí. Objekt je památkově chráněn. Od roku 1998 je kulturní památkou a k 1. 1. 2006 byl prohlášen národní kulturní památkou. V květnu roku 2007 byl podán návrh na zařazení horského hotelu a vysílače na seznam světového dědictví UNESCO.

„Stavba je také zapsána na Indikativní seznam Světového dědictví UNESCO v kategorii kulturní dědictví podporovatelné z Integrovaného regionálního operačního programu, což kraji nabízí jako možný způsob financování,“ uvedl hejtman Martin Půta.

Liberecký kraj odsouhlasil záměr koupě Horského hotelu a vysílače již v roce 2008, ovšem nikdy k tomu nedošlo.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/liberecti-zastupitele-rozhodli-o-budouci-podobe-lanovky-na-jested/]

[https://www.tvarchitect.com/video/jested-national-gems-ii/]

„Cílem architektonické soutěže bylo vybrat nejlepší návrh zahradní restaurace s vyhlídkovou věží, která by doplnila potřebnou občanskou vybavenost parku. Její stavba je posledním chybějícím dílkem návrhu, podle kterého byl park před několika lety revitalizován. Nejde tedy o nový záměr, ale o dokončení rozdělané práce. Autor proměny Malešického parku byl navíc členem odborné architektonické komise,“ říká starosta městské části Martin Valovič a dále dodává: „V soutěži se nám sešla celá řada zajímavých koncepcí a všechny tři nejvýše oceněné návrhy mají vysokou kvalitu, kterou jsme očekávali. Nyní budeme jednat o dalším postupu a podpisu smlouvy na zpracování projektové dokumentace.“

Podle odborníků stavba zřejmě díky své architektuře přitáhne pozornost veřejnosti a stane se dominantou Malešického parku, svým výrazem a měřítkem je ale přiměřená danému místu.

Spojení restaurace a vyhlídkové věže do jednoho objektu je velmi zdařilé řešení. Navíc rozhledna bude poskytovat různé pohledy do daleké krajiny.

Na druhém místě skončil návrh studia blue dot architecture a na třetím ateliéru NEXTLINE architekti.

Malešický park byl v rámci revitalizace přetvořen na park městský s širokou nabídkou aktivit pro krátkodobou pasivní či aktivní relaxaci a rekreaci veřejnosti.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-petrinska-rozhledna/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/z-rozhledny-vysoke-pole-na-zlinsku-je-mozne-sledovat-vznik-nove-prehrady/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rozhledny-jako-symbol-ceske-krajiny-nechavam-se-inspirovat-okolni-krajinou-i-mistni-historii-rika-architekt-rozhleden-pavel-jura/]

Vítězný návrh studia AEIOU velmi efektivně využívá současné historické objekty a zároveň vytváří živé veřejné prostranství, které v mnoha vrstvách propojuje využití jeho dílčích částí. Z problematické jižní fasády vznikne atraktivní strana, která bude navíc plnit velmi praktickou funkci. Propojí provozní prostor uvnitř a veřejné prostranství venku. Zástupci města věří, že tento návrh by měl Humpolci přinést nové společenské a kulturní centrum, které důstojně stabilizuje tuto část města. 

„Architektonické soutěže jsou velmi důležité, pokud potřebujete znát více názorů na jednu problematiku. Platí, že jeden architekt má většinou pouze jeden názor, ale dvacet architektů vám představí dvacet úhlů pohledů. A to vám nejen otevře oči, ale také nabídne široký výběr možností, jakou cestou se vydat,“ říkají zástupci města.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-architekt-jan-vojtisek-ze-studia-aeiou/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-ludek-ryzner-z-atelieru-ok-plan-architects/]

Návrh studia Karel Filsak architekti má jasný urbanistický cíl, a to vytvořit reprezentativní prostor centra obce. Obecní úřad je domem pro veřejnost. Budova samosprávy by podle architekta Karla Filsaka měla vzbuzovat respekt a vážnost, ale zároveň by měla být vlídná a hlavně otevřená.

Dům jako keramický monolit

Novostavba je navržena v souladu s historií místa. Její půdorys přímo kopíruje předchozí již zaniklou stavbu. Objekt se snaží napodobit tradiční cihlový dům, jasně ale definuje objekt občanské samosprávy. Stavba je jednoduchá, klidná, ale zároveň dostatečně důstojná a reprezentativní. Jelikož se jedná o budovu veřejnou, a tedy výjimečnou, měřítko fasády se snaží být nápadnější než okolní soukromé stavby. Zvenku dům působí jako koherentní sochařská struktura z keramiky. Cihelná fasáda plynule přechází bez předělů a nadbytečných detailů v keramickou sedlovou střechu stejného barevného odstínu.

Budova je rozdělena do dvou nadzemních pater. Cílem bylo budovu otevřít veřejnosti a vytvořit zde komunitní místo. Nejdůležitější část provozu – multifunkční vstupní prostor, který slouží jako společenský sál a vstupní hala, navazuje přímo na venkovní prostor. Sál je osvětlen čtveřicí vertikálních otvorů, interiér tak přechází do exteriéru. Zajímavostí je sochařsky pojaté reprezentativní schodiště, které se stává jakousi výzdobou a značkou vnitřního prostoru.

Na střeše je keramická pálená taška a na fasádách cihla, což jsou materiály, které tvoří základ staveb v okolí. Na fasádách je cihla neomítnuta, aby se ukázala ve své přirozené a nestárnoucí kráse. Skutečnost, že střecha plynule navazuje na cihelný plášť, zdůrazňuje abstrahovanou formu domu se sedlovou střechou. Střecha se tak vizuálně propojuje se zdmi, čímž lépe vyniká čistá forma budovy.

[https://www.tvarchitect.com/video/exkluzivne-expo2020-pohledem-zdenka-lukese-a-davida-vavry/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-david-vavra/]

„Za projektem ateliérů naší uměleckoprůmyslové školy jsou hodiny a hodiny tvrdé práce, složitých majetkoprávních jednání a příprav. Jedná se pro tuto chvíli o největší krajský projekt v oblasti školství a i podle zástupců ministerstva pro místní rozvoj se jedná o příkladný záměr na revitalizaci brownfieldu,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Novostavba ateliérů nahradí stávající prostory školy ve Špindlerově ulici. „Uměleckoprůmyslová škola v Ústí nad Orlicí je z krajského pohledu unikátní a především spádová nejen pro náš kraj. Proto chceme posunout zázemí do podmínek 21. století, jelikož si to žáci, ale i pedagogové zaslouží. V nové budově budou umístěny učebny, dílny, ateliéry a potřebné zázemí pro výuku uměleckých oborů textilní výtvarnictví, užitná fotografie a média, průmyslový design, modelářství a návrhářství oděvů, grafický design a pro obor obalová technika. Součástí budou i dvě počítačové učebny. Ostatní učebny školy zůstanou v areálu v Zahradní ulici,“ popsal projekt krajský radní pro oblast školství Josef Kozel.

Podle odborníků se jedná o mimořádný projekt, který by mohl sloužit jako vzorový pro další regiony. „V poslední době se hodně mluví o kreativním průmyslu. Mnoho lidí neví přesně, co si pod tím představit, ale když tento termín blíže prozkoumáte, zjistíte, že nositeli kreativního průmyslu mohou být právě absolventi zdejší uměleckoprůmyslové školy. Ti, kteří mají talent, dovednosti a dokážou svou budoucí ekonomickou činnost založit na kulturních hodnotách nebo uměleckých vyjádřeních. My z Pardubického kraje se snažíme jim k tomu vytvářet co nejlepší podmínky, nyní tedy formou stavby nových ateliérů. Věřím, že se to úspěšně propíše do fungování školy i budoucích absolventů,“ řekl náměstek hejtmana pro investice a kulturu Roman Línek.

Revitalizaci území areálu Perla 01 v Ústí nad Orlicí má na starosti areál MS Architekti. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/usti-nad-orlici-planuje-vyraznou-promenu-kulturniho-domu-a-vypisuje-architektonickou-soutez/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-michal-sourek-ms-architekti/]

Slavnostní ceremoniál poklepání základního kamene koncertního sálu je plánován na 19. července 2024. V rámci programu vystoupí Janáčkova filharmonie Ostrava. Základní kámen stavby pochází z lomu v Mrakotíně. Steven Holl bude mít v Ostravě v ten samý den i přednášku pro veřejnost a to v rámci festivalu Colours of Ostrava od 16:30.

„Kvalitní architektura je pro rozvoj Ostravy zásadní, osobnost Stevena Holla a jeho týmu vnáší do města unikátní stavbu, tolik diskutovanou příznivci i odpůrci koncertního sálu. Mnozí stavbu koncertního sálu přirovnávají k situaci budování Nové radnice, kdy i tehdejší starosta Jan Prokeš čelil při výstavbě největšího radničního komplexu v zemi ostré kritice veřejnosti a médií. Každopádně výjimečný projekt koncertního sálu přinese rekonstruovanou podobu městského domu kultury, odpovídající hudební zázemí a má dopad i na poli architektury. Díky takovýmto významným osobnostem architektury a rozsáhlé činnosti pracovních týmů podílejících se na realizacích těchto ojedinělých projektů pak bude moci Ostrava nabídnout i nový multifunkční komplex, který nemá v zemi konkurenta. Než nový koncertní sál přivítá své první návštěvníky je před námi ale řada úkolů, nosným tématem je samozřejmě, vyjma realizace samotné, rovněž financování projektu,“ uvedl Jan Dohnal, primátor města.

Nově vystavěný komplex nabídne koncertní sál s kapacitou 1 300 míst, sál divadelní pak obsáhne dalších 490 míst a multifunkční komorní sál skýtá kapacitu 515 míst. Edukační centrum je definováno 200 místy a v přednáškovém multifunkčním sále bude možno využít 120 míst. Součástí komplexu je nahrávací studio, prostory pro volnočasové aktivity i zázemí, kavárny, restaurace, salónky.

Poprvé se město Ostrava pokusilo o výstavbu kvalitního koncertního sálu v 60. letech 19. století, naposledy v roce 1969. Nová podoba stavby je známa od července roku 2019, kdy byly vyhlášeny výsledky architektonické soutěže. Vítězný návrh studia Steven Holl Architects z New Yorku a Architecture Acts z Prahy zachovává stávající budovu ve značné míře.

Předpokládaný termín dokončení stavby je nyní v roce 2027. „Před námi je rovněž poměrně klíčová koordinace dopravy, neboť v dotčeném území je v různých fázích realizace hned několik projektů, počínaje výstavbou nového parkovacího domu, konče vybudováním vědecké knihovny tzv. Černé kostky,“ dodal náměstek primátora Břetislav Riger.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostrava-ma-k-dispozici-studii-nejocekavanejsi-stavby-sveta/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/budouci-ostravsky-koncertni-sal-ma-svuj-model-ktery-muze-nyni-videt-i-verejnost/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/koncertni-sal-v-ostrave-je-o-krok-blize-realizaci-mesto-hleda-zhotovitele/]

„Příroda Jižní Moravy je mi velmi blízká a Hodonínská Dúbrava je jedním z klenotů, který si zaslouží péči a ochranu. Těší mě, že se nám podařilo realizovat stavbu Domu přírody právě tady. Díky interaktivní expozici zaměřené na místní biotopy budou moci děti i dospělí lépe pochopit, jak fungují suchá stanoviště i mokřady, kde rostou stepní i vlhkomilné druhy rostlin nebo stepní trávníky. A mám radost, že tento Dům přírody mohl vzniknout i díky financím Ministerstva životního prostředí, které jej podpořilo částkou 23,1 milionu korun. Během posledních let vzniklo již několik Domů přírody, na jejichž výstavbu MŽP dalo celkem 354,7 milionů korun,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík.

Stavba Domu přírody byla zahájena na začátku roku 2022 a letos v květnu ji završila kompletní přestavba zahrady kolem objektu. Výzvou pro návrh vnější expozice se stala přírodní katastrofa v roce 2021 – tornádo. To výrazně zpustošilo okolí domu i celou blízkou lokalitu.

„Naše nadace se bezprostředně po tornádu rozhodla, že se bude angažovat při obnově veřejného prostoru Hodonína. Dům přírody se zahradou je prvním výsledkem dlouhodobé snahy spolupracujících organizací vytvořit unikátní prostor, který bude sloužit lidem všech generací. Zůstáváme v místě nadále aktivní, protože po finanční i odborné stránce pomáháme na dalších šesti projektech,“ uvedl předseda správní rady Nadace KKFF Karel Komárek.

V okolí návštěvnického střediska, v němž původně sídlilo Centrum ekologické výchovy Dúbrava, se dnes už realizuje řada dalších projektů souvisejících s proměnou městské části Bažantnice po tornádu. V bezprostředním sousedství vzniká nový sportovní relaxační park U Červených domků, poblíž se nachází také hojně navštěvovaná zoologická zahrada. Dům přírody se tak stává výhodným výchozím místem pro poznávání této chráněné lokality, která je protkána řadou značených turistických tras.

Při přípravě Domu přírody Hodonínské Dúbravy vycházeli architekti z podobných již existujících návštěvnických středisek, která pod záštitou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR postupně vznikají ve významných chráněných územích. „Program Dům přírody jsme koncipovali podle modelu, který funguje i jinde ve světě. Domy přírody orientují návštěvníky v území, poskytují jim základní informace a zázemí. Chceme představit území nejrůznějšího charakteru, aby bylo vidět, jak je naše příroda a krajina rozmanitá. Rádi bychom, aby si lidé odnášeli, co dělat pro to, aby taková zůstala i v budoucnu,“ vysvětlil František Pelc, ředitel AOPK ČR.

Na první pohled na budově zaujme především podoba druhého nadzemního podlaží. Nadstavba má celoskleněnou dřevěnou konstrukci, krytou pohyblivými žaluziemi. Její vnitřní prostor zdobí stylizované ztvárnění světlého lesa, Hodonínské Dúbravy. Expozice se však neomezuje jen na vlastní Hodonínskou Dúbravu, ale zahrnuje i dva zcela odlišné a rovněž významné biotopy – Váté písky, přírodní památku Pánov na východním okraji lesního komplexu a rybniční soustavu na říčce Kyjovce lemující Dúbravu ze západní strany.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/navstevnikum-zacal-slouzit-dum-prirody-ceskeho-krasu/]

„Věřím, že právě teď děláme důležitý krok vedoucí k modernímu vzdělávání a vědě. Biocentrum se stane mezinárodně otevřeným, inspirativním prostředím pro studenty i akademické pracovníky. Biocentrum přispěje k multioborovému vzdělávání v rámci lékařských i nelékařských oborů a ve výzkumu, spojeném s výukou také k vývoji a testování nových léčiv a léčebných postupů i k určování preventivních opatření proti nemocem, jejichž léčba bude pro odborníky velkou výzvou," řekla rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.

Projekt klade důraz na to, že je Kampus Albertov místem pro setkávání lidí a myšlenek. „Kampus Albertov je specifickým souborem budov a živým místem pro setkávání lidí a myšlenek. Proto jsme se zaměřili i na komplexní řešení všech povrchů, zeleně, osvětlení, mobiliáře, orientačního systému a drobných uměleckých prvků; jedním z nich bude kupříkladu kašna s logem Univerzity Karlovy pod vodní hladinou,“ prozradili architekti Biocentra ze společnosti Znamení čtyř Juraj Matula a Tomáš Havlíček.

Ústředním motivem Biocentra je modulární zpracování prostoru, umožní totiž interiérové změny a různé varianty jeho doplnění. Navržený mobiliář pak podporuje myšlenku multidisciplinární spolupráce oborů. Jednat se má o vysoce úspornou budovu s inteligentní technologií. Chystá se využití geotermálních podzemních vrtů nebo tepelných čerpadel na střechách či vytápění rekuperací.

UK chce na Biocentrum využít evropské peníze z Národního plánu obnovy. Díky dotacím z plánu vzniknou v Česku celkem tři špičková vzdělávací medicínská centra. Kromě Biocentra na pražském Albertově se jedná o projekt Univerzity Karlovy Mephared 2 v Hradci Králové a projekt Masarykovy univerzity BioPharma Hub v Brně.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/najemni-byty-obchody-a-kancelare-jak-bude-vypadat-multifunkcni-objekt-na-prazske-brumlovce/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostravska-univerzita-chce-vybudovat-dalsi-vysokoskolske-koleje/]

„Podpora vysokých škol je jednou z priorit Moravskoslezského kraje, jejich rozvoj je pro nás důležitý,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica.

„Rozvoj vysokoškolského vzdělávání je pro nás klíčový, podporujeme celou řadu různých projektů, abychom jej zatraktivnili. Naší ambicí je, aby se Ostrava stala centrem vzdělávání. Nabídka zajímavých i unikátních studijních oborů může přilákat talenty, je však zapotřebí zabezpečit také odpovídající infrastrukturu. I podpora výstavby nových kolejí může být jedním ze střípků, jak město pomůže zajistit dostupné zázemí pro studenty mající bydliště mimo Moravskoslezský kraj či v zahraničí,“ dodal primátor města Ostravy Jan Dohnal.

„Dlouhodobě podporujeme rozvoj studijních programů, vědy, výzkumu a s tím jde ruku v ruce samozřejmě nárůst počtu studentů ve městě, o který stojíme a je naším cílem. Aktuálně na Ostravské univerzitě studuje zhruba 10 tisíc studentů, ubytování na koleji je reálné pro asi pět procent z nich, přičemž přibližně polovinu tvoří studenti zahraniční. Výstavba nových kolejí je projektem s prvky sociálního bydlení, nabídne tak řešení bydlení i studentům, kteří si komerční ubytování dovolit nemohou. Současná kapacita kolejí se tak navýší o víc než jednou tolik, nabídne 663 lůžek v nových objektech,“ řekla náměstkyně ostravského primátora Andrea Hoffmannová.

 „Jako univerzita se stále rozrůstáme, a je proto přirozené, že přibývá studentů, kteří potřebují využívat ubytovací kapacity v Ostravě. Vnímáme, že v tomto směru nás začíná tlačit bota a musíme vyhovující koleje s dostatečnou ubytovací kapacitou neprodleně řešit. Jsem rád, že nás kraj i město vyslyšely a zavázaly se nám s nákladnou výstavbou finančně pomoci,“ poděkoval rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký, který si vzájemnou spolupráci se zástupci města a kraje pochvaluje: „Od města i kraje cítíme za Ostravskou univerzitu dlouhodobě podporu v našem snažení, společně se aktivně snažíme o úspěšnou transformaci kraje.“

Samotná výstavba nových vysokoškolských kolejí by měla začít v roce 2025.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostravsky-mrakodrap-se-zrejme-dockal-noveho-majitele/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jednu-z-nejvetsich-urbanistickych-studii-u-nas-chysta-mesto-ostrava/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-v-regionech-architekti-ladislav-kuba-a-tomas-pilar-atelier-kuba-pilar-architekti/]

Po poškození budovy velkou vodou v roce 2002 se uvažovalo i o její demolici, nakonec se ale město rozhodlo pro opravy. Ve zrekonstruované Spirále zůstaly unikátní konstrukce včetně spirálové rampy a kopule z kovových trubek. Zároveň v divadle přibyla jevištní, zvuková a osvětlovací technika a menší sál pro 250 až 300 lidí k pořádání komornějších koncertů. Kapacita hlavního kruhového sálu se dvěma teleskopickými pódii bude pro 800 diváků.

Prostor bude sloužit akcím mnoha žánrů. Pořadatelé zmiňují například kabaret, koncerty, nový cirkus, videomapping nebo módní přehlídky.

Úvodní představení kombinující divadlo, hudbu a tanec nazvané Vzkříšení připomene i muzikál Jesus Christ Superstar, který divadlo Spirála hrálo od července 1994 do povodní v roce 2002. Na programu bude mimo jiné i činohra Madisonské mosty či kabaretní show The Saturn Revue.

Město chce získat i další budovu divadla v areálu výstaviště, a to budovu Pyramida, které se dnes říká GoJa Music Hall. Dočasně by zde po dobu rekonstrukce mohlo sídlit Vinohradské divadlo.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novorenesancni-velke-divadlo-v-plzni-slavi-120-let-od-sveho-otevreni/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/budova-dejvickeho-divadla-se-docka-rozsireni/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/divadlo-na-vinohradech-bude-po-rekonstrukci-dosahovat-evropske-urovne/]

Revitalizace náměstí Republiky by podle vedení města měla zlepšit podmínky pro pobyt, zvýšit komfort a bezpečnost pěších i cyklistů, přilákat více chodců mezi náměstí a lokalitu U Zvonu, vytvořit prostor pro předzahrádky a zlepšit plynulost veřejné dopravy. Návrh by měl také obsahovat hospodaření s dešťovou vodou.

„Zkrátka bychom byli rádi, aby se v létě z rozpálené dlážděné plochy stalo atraktivní místo, kde si lidé rádi odpočinou, kudy budou rádi procházet, které celkově ožije, stane se i provázanějším se svým okolím a bude po všech stránkách přívětivé,“ uvedl technický náměstek primátora Pavel Bosák.

Zástupci města očekávají návrh na nový režim dopravy na náměstí. Nyní totiž plocha uprostřed s katedrálou slouží spíše jako velký kruhový objezd. Cílem je prostor zklidnit a omezit zde projíždění i parkování aut, především pak na západní straně náměstí, kde nové pěší zóny navážou na ty stávající ve Smetanově a Riegrově ulici.

„K diskuzi nad sestavením soutěžních podmínek a soutěžního zadání chceme jednoznačně přizvat odborníky z oblasti architektury, veřejného prostranství, ale například i památkové péče, jelikož se pohybujeme v oblasti městské památkové rezervace, a je tak nutné k revitalizaci přistupovat ohleduplně a s respektem,“ uvedla ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně Irena Vostracká.

Architektonická soutěž je transparentní formou, ve které odevzdává soutěžní návrh neomezené množství účastníků, pokud splní požadované kvalifikační předpoklady. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/do-konce-letosniho-roku-zacnou-bouraci-prace-v-plzenskych-laznich/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/plzenske-hlavni-nadrazi-proslo-rekonstrukci-podle-atelieru-a8000/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/plzen-vybuduje-moderni-interaktivni-expozici-venovanou-generalu-pattonovi-a-zpristupnime-unikatni-loosovy-interiery/]

Podobu koncertního sálu Ostrava představila v červenci 2019, kdy vyhlásila výsledky největší architektonické soutěže v novodobé historii města. Na přípravách tohoto architektonicky i technicky výjimečného projektu se podílí řada odborníků. Rekonstrukce by měla zajistit moderní provoz odpovídající 21. století. Architektonický návrh má na starosti ateliér Steven Holl Architects z New Yorku a Architecture Acts z Prahy. Toto řešení zachovává stávající budovu ve značné míře stejnou. Tvar nového objektu pak nemá minimálně ve střední Evropě obdoby. Objekt je založen na speciálních antivibračních prvcích, které budou pohlcovat vibrace z nedaleké komunikace a tramvajového pásu. Speciální skladba materiálů zajišťující odhlučnění byla navržena také pro obvodový plášť.

Americký magazín Architizer zařadil v roce 2021 projekt mezi deset nejočekávanějších staveb světa. Nový komplex bude využíván jako hudební, kulturní, produkční či vzdělávací zázemí a bude zároveň sídlem Janáčkovy filharmonie Ostrava.

Koncertní sál má mít 1300 míst. Součástí projektu je například i divadelní sál s kapacitou 490 míst, komorní multifunkční sál s 515 místy, přednáškový multifunkční sál se 120 místy či edukační centrum s 200 místy. Součástí komplexu má být i nahrávací studio, restaurace, kavárna a další prostory.

Dům kultury města Ostravy byl navržen v roce 1954 architektem Jaroslavem Fragnerem, vystavěn v letech 1956 až 1961, kdy byl slavnostně otevřen v roce 1961 a záhy se stal centrem kulturního života. Stavba formálně vychází z nového klasicismu a bruselského stylu. Kulturní památkou je Dům kultury města Ostravy od roku 2004.

[https://www.tvarchitect.com/video/intenzivni-pripravy-noveho-koncertniho-salu-a-souvisejici-rekonstrukce-dkmo-pokracuji/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostrava-ma-k-dispozici-studii-nejocekavanejsi-stavby-sveta/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chystana-rekonstrukce-domu-kultury-mesta-ostravy-a-pristavby-koncertniho-salu-zacne-na-prelomu-letosniho-a-pristiho-roku/]

„Jako urbanisté a plánovači jsme zvyklí na dlouhodobé horizonty. Léta plánování, složitých řízení, dohod a koordinací. Někdy je proto těžké vidět světlo na konci tunelu. Je radost pozorovat, když se obrysy z vizualizací konečně zhmotňují i ve městě. Na příkladu Štvanické lávky se ukázalo, že po nových veřejných stavbách je mezi obyvateli velká poptávka a letos konečně posuneme i další zásadní a strategické stavby,“ doplňuje ředitel Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč.

V přehledu níže se můžete podívat na hlavní investice města nebo státu, které letos dospěly či dospějí do stádia stavby.

Agentura Evropské unie pro kosmický program (EUSPA)

Záchrana nedostavěného torza radnice Prahy 8 a jeho transformace na Centrum evropského kosmického výzkumu přispěje k rozvoji lokality. Hlavnímu městu přinese nová pracovní místa i zájem mezinárodních technologických společností. Stavba odstartuje v polovině letošního roku a hotovo má být příští rok.

Václavské náměstí

Revitalizace středu Pražské památkové rezervace byla v plánu od roku 2005, záměr byl doplněn o novou tramvajovou trať, která významně posílí pražskou tramvajovou síť. Na náměstí přibydou nová stromořadí a rozšíří se prostor pro pěší a cyklo dopravu. Výstavba horní části by měla být zahájena letos, hotovo bude za dva roky.

Náměstí Jiřího z Poděbrad

Komplexní revitalizace náměstí, které bylo dlouhá léta i přes svou popularitu opomíjeno, přinese nová stromořadí, odolnou zeleň, systém hospodaření s dešťovou vodou, rozšíření předprostoru kostela a úpravy pěších vazeb. Dokončení je plánované na rok 2027.

Negrelliho viadukt 

Na kompletní rekonstrukci viaduktu Správou železnic navazuje projekt zasklení prvního z oblouků, které je dalším krokem k oživení mostu i celé lokality. Vliv testovacího provozu na stav kulturní památky bude hlavní město monitorovat v kooperaci s památkáři. Výsledky měření budou sloužit jako podklad pro získání stavebního povolení na revitalizaci zbývajících oblouků. Budoucí zasklené oblouky by měly následně sloužit k dlouhodobým komerčním a kreativním pronájmům, ale také ke krátkodobým pronájmům pro start-upy.

Masarykovo nádraží

Dostavba nádraží kromě rekonstrukce, rozšíření a nutné modernizace nástupišť zajistí i jeho lepší propojení s městem. Nad prostorem kolejiště a nástupišť vznikne platforma, která zásadně rozšíří prostupnost lokality. Hotovo by mohlo být v roce 2027.

Terminál Smíchov

Smíchovské nádraží se promění v moderní dopravní terminál městské, příměstské i regionální dopravy. Správa železnic zahájila první etapu rekonstrukce nástupišť, v příštím roce započne i návazná městská výstavba. Dokončení výstavby je plánováno na rok 2030.

Metro D

Nová trasa pražského metra je klíčovou infrastrukturní stavbou a jedním z největších dopravních projektů, které v příštích desetiletích zasáhnou do života hlavního města. Nová 10,6 km dlouhá trasa spojí celkem deset stanic. Během nyní probíhající první etapy je stavěn úsek Pankrác – Olbrachtova. První etapa by měla být hotová na podzim roku 2029.

Nádraží v Bubnech a železniční trať

Během posledních měsíců pokračuje výstavba budoucího nádraží včetně železniční trati ze stanice Praha-Bubny do stanice Praha-Výstaviště. Projekt v budoucnu doplní i výstavba na přilehlém brownfieldu a výstavba Vltavské filharmonie. S ohledem na to vzniká i podjezd pod Negreliho viaduktem pro budoucí přeložku tramvaje.

Pražský okruh 511

Úsek ležící mezi Běchovicemi a D1 náleží k dálniční síti, jeho výstavba je tedy rolí státu. Hlavní město přispívá k úpravě okolí, díky kterému stavba zapadne přirozeně do krajiny a nebude tvořit bariéru. Součástí 12,6 km dlouhého úseku budou 2 tunely, 4 mimoúrovňové křižovatky, 5 mostů a 2 lávky pro pěší a cyklisty. Zahájení stavby proběhne koncem roku, hotovo bude v roce 2027.

Dvorecký Most 

Stavba Dvoreckého mostu se od založení jeho pilířů významně posunula a během roku 2024 budeme sledovat, jak propojí oba břehy. Následovat budou práce na dokončení mostovky a technologií. Most představuje nejen potřebné propojení Podolí a Smíchova, ale také zvyšuje potenciál plánovaných tangenciálních propojení tramvajové sítě. Kromě samotné dopravní funkce bude most nabízet i nově navržený veřejný prostor na obou předmostích. Na podolské straně vznikne kulturně-rekreační zázemí v podobě lezecké stěny, skateparku a amfiteátru. Na Smíchově vznikne park v podobě světelné zahrady, kam výtvarník Kryštof Kintera umístí pouliční osvětlení z celého světa. Hotovo bude v příštím roce.

Barrandovský most

Barrandovský most bude zrekonstruován s předstihem. Jeden z nejvytíženějších mostů v České republice přechází do závěrečné fáze oprav. Práce zde skončí ještě letos.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-hleda-logo-a-vizualni-identitu-pro-projekt-vyuziti-prostoru-pod-oblouky-negrelliho-viaduktu/]

[https://www.tvarchitect.com/video/u-jednoho-stolu-jakub-cigler-a-petr-palicka-nad-projekty-masarykovo-nadrazi-a-nova-waltrovka/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-bude-mit-manual-ktery-da-dopravnimu-znaceni-kultivovanou-podobu/]

Dům přírody Českého krasu je posledním návštěvnickým střediskem vybudovaným u 14 zpřístupněných jeskyní. V krasových oblastech jsou nyní otevřeny dva takové domy, druhý je v Moravském krasu. Také ten je z pera architektonické kanceláře P.P. Architects. Ateliér je pak také autorem Domu přírody Žďárských vrchů. Jedná se o edukační stavby a zároveň i návštěvnická střediska.

Na vytvoření expozice o geologické, biologické i historické rozmanitosti Českého krasu se podíleli odborníci Správy jeskyní, České geologické služby a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Představuje mimo jiné lebku nalezenou v Koněpruských jeskyních, jejíž genom před časem datoval mezinárodní vědecký tým na základě přítomnosti neandertálských genů do období před více než 45 000 roky.

Součástí objektu je víceúčelový sál určený pro promítání filmů a přednášky. Turisté mají k dispozici také úschovnu kol a odpočinkový altán, zajímavostí je 3D model Koněpruských jeskyní. Na expozici navazuje prohlídková trasa jeskyněmi a naučná stezka po povrchu návrší Zlatého koně a jeho opuštěných lomech, geologických a paleontologických nalezištích či krasové květeně.

[https://www.tvarchitect.com/video/architekt-pavel-pekar-z-atelieru-p-p-architects/]

„Postup mezi finalisty je událostí se značným mezinárodním přesahem. Neexistuje jiná tuzemská stavba, která by se do dnešních dnů objevila třeba jen v užším výběru ceny, natož pak v jejím finále. Pro Ostravu jde v neposlední řadě o důkaz, že sázka na zajímavé a neotřelé architektonické projekty byla správným krokem. Staveb zásadního významu, které zkrášlí tvář města, aniž by narušily jeho charakter, bude postupně přibývat, a právě ony se v budoucnu stanou jasně viditelnou součástí ostravské identity,“ řekl ostravský primátor Jan Dohnal.

Přestavba historických městských jatek zahrnuje léta 2020–2022. Za její podobou stojí studio KWK Promes polského architekta Roberta Konieczného a nese prvky tzv. moving architecture. Prostřednictvím jedinečných otočných stěn se mění samotné prostorové vnímání interiérů, což zároveň více přibližuje návštěvníka jak stavbě, tak samotným výstavám.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostravska-mestska-galerie-plato-se-dostala-mezi-sedm-finalistu-prestizni-architektonicke-ceny-miese-van-der-rohe/]

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-dokoncila-zachranu-pamatkove-chranenych-jatek-a-otevrela-v-nich-galerii-soucasneho-umeni-plato/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zahradu-galerie-plato-v-ostrave-cekaji-zmeny-umelci-zde-vytvori-misto-pro-skoly-i-verejnost/]

Pavilon P je výstavní budova brněnského výstaviště postavená roku 2009 jižně od pavilonu Z. Hlavním účelem je zajištění výstavních ploch, ale příležitostně může sloužit i k účelům kulturním či sportovním. Budova byla postavena na místě tří menších starých pavilonů, které byly demolovány. Stavbě, která je ocelové konstrukce, dominuje prosklené průčelí na západní straně obrácené směrem ke vchodu na výstaviště. Ostatní strany jsou prosklené jen minimálně, nebo vůbec a jejich fasády člení především výrazné portály lemující četné vjezdy do vnitřních prostor. Pavilon získal cenu Stavba Jihomoravského kraje 2009.

Polyfunkční komplex Centropolis Brno

Na dlouhodobě nevyužívané parcele v centru Brna poblíž hlavního nádraží vyrůstá osmipodlažní budova se zaobleným nárožím. Bude zde téměř 130 jednotek určených k bydlení, ubytování a podnikání. Centrum nabídne také množství služeb, pracovních příležitostí, kultury i zábavy. „Aktuálně je vybetonováno šest podlaží. Důležité pro mne bylo najít nějaký zajímavý architektonický výraz a současně navrhnout dům kompaktně tak, aby fungoval z uživatelského hlediska příjemně. Pracujeme s balkony, které mají plnou výplň, dům má zaoblené nároží a vytváří jakýsi poutač při příjezdu do Brna,“ říká architekt Jaroslav Dokoupil.

Dornych - Town Square Brno

Projekt nahradí stávající staré obchodní centrum v sousedství brněnského hlavního nádraží. Vznikne zde nový volně přístupný veřejný prostor lemovaný několika menšími budovami, který propojí historické centrum města s plánovanou Jižní čtvrtí. Spodní podlaží nových staveb budou vyhrazena pro obchody, služby a restaurace, vyšší patra nabídnou nájemní bydlení a kanceláře. Dokončení projektu se očekává za čtyři roky. „Nejsme hlavními architekty projektu, vede ho polsko-americký architekt Marek Tryzybowicz. My zde působíme jako lokální partner a pomáháme hledat řešení, které by v Brně bylo přijatelné a užitečné. Vždy je lepší znát problematiku, názory a očekávání města,“ říká Jaroslav Dokoupil. Vzhledem k dalšímu plánovanému rozvoji jižní části centra města bude Dornych také důležitou vstupní branou do této lokality. „Zajímavé je, že nejzápadnější objekt celé sestavy je postaven tak, aby umožňoval chystanou výstavbu severojižního kolejového diametru, tedy sedmipodlažní objekt stojí doslova na mostě,“ dodává Robert Juřík, projektový manažer.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“, kam si pravidelně zveme zajímavé osobnosti a společnosti, můžete vidět ZDE!

Kvůli bourání budovy už Správa železnic připravuje náhradní zázemí pro cestující i pro železniční personál. Čekárny budou mít kapacitu pro zhruba 250 cestujících a budou podobné, jaké v minulých letech sloužily na brněnském dolním nádraží. Omezení dopravy bude nutné zejména kvůli rekonstrukci jedné ze dvou kolejí do Kuřimi. 

Po ukončení stavby bude v Králově Poli nová nádražní budova, nová bezbariérově přístupná nástupiště, a také vznikne průchod pod nádražím do Myslínovy ulice.

Nová hala by měla být dvoupodlažní prosklený objekt. Cestující čeká komfortnější cestování, neboť uvnitř najdou pokladny, obchody, toalety i eskalátor. V horní části pak budou lavičky určené pro čekání na spoj. Cestujícím pomůže také nový informační systém, jenž usnadní přepravu v Králově Poli i v nejbližších zastávkách Brno-Lesná, Brno-Řečkovice a Česká.

[https://www.tvarchitect.com/video/brnensky-brownfield-se-promeni-na-zivou-ctvrt-pro-praci-bydleni-i-zabavu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-syrovicich-u-brna-vznikne-unikatni-park-s-multifunkcnim-podiem/]

Celkové náklady na stavbu činí 784 milionů korun bez DPH, 289 milionů korun pokryje dotace z Národního plánu obnovy. Stavební firma začala s přípravou staveniště loni v prosinci, v polovině ledna zahájila výkopové práce. Aktuálně pracuje na založení stavby a na projektové dokumentaci. Investiční akce je řešena metodou Design & Build. Připraveno je zhruba 30 % realizační projektové dokumentace, její dokončení by mělo být hotové během léta. 

„Jedná se o největší zdravotnickou akci v Jihomoravském kraji, která se chystala dlouhé roky. Podobné rehabilitační zařízení po traumatických stavech a těžkých úrazech dneska na celé Moravě není. Unikátní Sanatorium Pálava se tak zařadí společně s ústavy v Kladrubech a Hrabyni, kde jsou kapacity plně vytíženy, do sítě odborných rehabilitačních ústavů v České republice,“ řekl hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. „Zkušební provoz chceme zahájit v lednu 2026,“ doplnil Grolich.

„Plánovanou lázeňskou zónu v budoucnu doplní také výstavba bydlení a řada dalších investic. Oblast kolem Pasohlávek se díky tomu podstatně promění. Jde o důležitý a užitečný projekt pro rozvoj celého regionu,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Kromě rehabilitačního ústavu mají v lokalitě u Pasohlávek vzniknout také lázně, za kterými stojí čínská společnost. Projekt má územní rozhodnutí a do konce roku by měl získat stavební povolení.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-ostrove-u-macochy-vznikla-nova-detska-lecebna-od-adam-rujbr-architects/]

Vybrané sdružení firem nabídlo nejnižší nabídkovou cenu za splnění veřejné zakázky, a to ve výši 2,798 miliard korun. Rada města již výběr zhotovitele schválila za podmínky doložení dokladů vyžadovaných zákonem. Až bude mít město vše na stole, může dojít k podpisu smlouvy.

„Hodnoticí komise postupně prověřovala, zda jednotlivé ceny nejsou příliš nízké ve srovnání s oficiální cenovou soustavou a nejde o mimořádně nízké nabídkové ceny. Hodnotícím kritériem byla celková nabídková cena. Komise analyzovala, zda uchazeč, který nabídl nejnižší cenu, splnil zadávací podmínky, spočívající ve splnění požadavků na odbornost jednotlivých členů týmu, referenční zakázky, jimiž se prokazoval v podobě obdobně technicky náročných staveb. Hodnotící komisi tvořili jak zástupci města, tak externí specialisté podílející se na přípravě projektu koncertního sálu,“ vysvětlil Břetislav Riger, náměstek primátora pro investice.

Na přípravách tohoto architektonicky i technicky výjimečného projektu se podílí řada odborníků. Rekonstrukce by měla zajistit moderní provoz odpovídající 21. století. Architektonický návrh má na starosti ateliér Steven Holl Architects z New Yorku a Architecture Acts z Prahy. Toto řešení zachovává stávající budovu ve značné míře stejnou. Tvar nového objektu pak nemá minimálně ve střední Evropě obdoby. Objekt je založen na speciálních antivibračních prvcích, které budou pohlcovat vibrace z nedaleké komunikace a tramvajového pásu. Speciální skladba materiálů zajišťující odhlučnění byla navržena také pro obvodový plášť.

„Financování stavby proběhne s pomocí grantu Evropské komise, úvěru Evropské investiční banky, dotací Ministerstva kultury ČR i Moravskoslezského kraje. Město zároveň připravuje žádosti o dotace z dalších možných dotačních titulů a rovněž šetří do svého účelového fondu na financování koncertního sálu, ve kterém je nyní 570 milionů korun,“ řekl Jan Dohnal, primátor města a doplnil: „Současně se zahájením druhé fáze projektu koncertního sálu budou probíhat práce výstavby parkovacího domu u krajského úřadu, který nabídne zhruba šest set parkovacích míst.“

Dům kultury města Ostravy byl navržen v roce 1954 architektem Jaroslavem Fragnerem, vystavěn v letech 1956 až 1961, kdy byl slavnostně otevřen v roce 1961 a záhy se stal centrem kulturního života. Stavba formálně vychází z nového klasicismu a bruselského stylu. Kulturní památkou je Dům kultury města Ostravy od roku 2004.

Projekt byl v roce 2021 prestižním americkým magazínem Architizer zařazen mezi deset nejočekávanějších staveb světa. Nový komplex nabídne kulturní, hudební, produkční i vzdělávací zázemí a současně bude sídlem orchestru Janáčkovy filharmonie Ostrava. Kapacita hlavního sálu bude 1300 míst, budova nabídne dále divadelní sál, multifunkční komorní sál a edukační centrum. Součástí prostor bude i nahrávací studio světových parametrů, prostory pro volnočasové aktivity, restaurace, kavárny i salónky.

„Koncertní sál pro 1300 posluchačů bude největším prostorem budovy. Návštěvníci usednou do hlediště uspořádaného do tzv. vinohradu členěného do sekcí. Dům kultury města Ostravy však nebude určen výhradně Janáčkově filharmonii Ostrava, která zde bude mít své sídlo a bude zde i zkoušet. Špičkovou akustiku sálu jistě ocení celá řada českých i zahraničních umělců a dalších významných orchestrů. Své útočiště však v sále naleznou i další organizátoři výjimečných kulturních a společenských akcí,“ uzavírá Lucie Baránková Vilamová, náměstkyně primátora pro kulturu.

[https://www.tvarchitect.com/video/intenzivni-pripravy-noveho-koncertniho-salu-a-souvisejici-rekonstrukce-dkmo-pokracuji/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostrava-ma-k-dispozici-studii-nejocekavanejsi-stavby-sveta/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/koncertni-sal-v-ostrave-je-o-krok-blize-realizaci-mesto-hleda-zhotovitele/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/budouci-ostravsky-koncertni-sal-ma-svuj-model-ktery-muze-nyni-videt-i-verejnost/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/koncertni-hala-v-ostrave-se-zacne-stavet-pristi-rok/]

Architektonickou soutěž, v níž měli odborníci za úkol si poradit s prostory čítajícími více než dva tisíce metrů čtverečních, vypsalo město loni. V zadání byl kladen důraz na energetickou úsporu. Odborná porota města na vítězném projektu ocenila především to, jak organizuje jednotlivé části. Tedy knihovnu, sál, vzdělávací či volnočasové zázemí a kavárnu, které mohou být provozovány samostatně, ale i ve vzájemné spolupráci.

Proměnou ale neprojde jen bývalá tržnice, ale celý areál cukrovaru. Vzniknout zde má až 700 nových bytů napojených na kvalitní veřejná prostranství, obchody a služby, ale i nová multifunkční hala pro sport a kulturu.

Břeclavský cukrovar je jeden z největších cukrovarů na Moravě založený v roce 1863 Hermanem Kuffnerem. Jedná se o urbanistickou dominantu města a příklad kvalitní industriální architektury z konce 19. století.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ambiciozni-projekt-mesta-plzne-jde-do-finale/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/z-humpolecke-tovarny-se-diky-rekonstrukci-stala-galerie-soucasneho-umeni/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostravska-mestska-galerie-plato-se-dostala-mezi-sedm-finalistu-prestizni-architektonicke-ceny-miese-van-der-rohe/]

Tvorba prostorů Edukačního centra České filharmonie v pražském Rudolfinu začala koncem roku 2018 vyzvanou soutěží. Vznikl prostor, který návštěvníky nadchne, osloví a současně plní svoji funkci. Prostor umožňuje pořádat edukační programy podle nejnovějších vzdělávacích metod. Snahou architektů bylo také navázat na velkorysost a honosnost neoklasicistického paláce. 

Prostory lze najít v přízemí historické budovy, v místě původních pokladen. Nedostatky původních nevyhovujících prostor se povedlo přetvořit v inspirativní prostředí a ukázat zdejší přednosti. 

Vzniklé prostory jsou pojaty nejenom jako místo pro výuku, workshopy a komorní koncerty, ale i jako reprezentativní prostor vhodný pro využití širokého spektra kulturních a vzdělávacích aktivit České filharmonie. 

„Pracovali jsme s různými atmosférami prostoru, které mohou ve struktuře edukačního kurzu působit na vnímání a soustředěnost posluchačů. Různorodost prostředí v jednotlivých úsecích umožňuje jak soustředěné vnímání hudby a sdělovaných informací, tak relaxaci. Povedlo se nám vytvořit současné prostředí jako autonomní svět, který reflektuje architekturu budovy, kontext České filharmonie a především fenomén hudby. Poskytuje volné pole pro práci lektorů a jejich rozmanité programy. Návrh reflektuje současný pohled na hudební svět a cílí ještě dál, svým estetickým působením vtáhne všechny návštěvníky do probíhajícího programu,“ říkají architekti z 0,5 Studia.

[https://www.tvarchitect.com/video/architekti-nove-generace-0-5-studio-pavel-novy-a-vit-svoboda/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rodinny-domek-v-zadni-trebani-zaujme-tvarem-i-fasadou/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chata-kostka-zaujme-jednoduchymi-tvary-i-praktickym-resenim/]

Správa železnic a město Kladno nejprve zadaly zpracování studie nové nádražní budovy. Ve finále zvolily celkově výhodnější řešení, které počítá s odbavovací halou postavenou blíže podchodu. „Když se ukázal skutečný stav původní budovy, rozhodli jsme se s kolegy ve vedení města jednoznačně podpořit nové, moderní a funkční řešení s nižší energetickou náročností, což může přinést i značné provozní úspory. Předložená studie z našeho pohledu vypadá velice dobře,“ uvedl kladenský primátor Milan Volf s tím, že naplňuje podmínku města, aby nová budova měla co nejvyšší architektonickou kvalitu a odpovídala moderním požadavkům.

Správa železnic nyní naváže na koncepční studii od studia Jakub Cigler Architekti přípravou projektové dokumentace, přičemž zohlední veškeré relevantní faktory a zajistí, aby výsledné řešení bylo optimální jak pro cestující, tak pro město Kladno.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pamatkove-chranene-nadrazi-v-zatci-se-docka-rekonstrukce/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zname-budouci-podobu-nadrazi-v-nymburce/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zasadni-promena-ceka-druhe-nejvytizenejsi-nadrazi-v-brne-vyroste-zde-nova-hala/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/plzenske-hlavni-nadrazi-proslo-rekonstrukci-podle-atelieru-a8000/]

Do nízkoprahového klubu se vstupuje po klesající rampě vedoucí podél domu do nového vstupního objektu. Z něj vede nová podzemní chodba do haly se šatnou, odkud je přístupná místnost pro pohovory, kancelář se zázemím pro zaměstnance a toalety. Podzemní chodba dále klesá kolem proskleného atria a končí v prostorné klubovně. Zde najdeme počítačový koutek, herní část s lezeckou stěnou a odpočívárnu. Vše je prosvětleno velkým střešním světlíkem. „Celý prostor klubu byl velmi tmavý, my jsme proto do suterénu zahloubili světlík, čímž jsme vyřešili nejen přísun přirozeného světla, ale také sanace,“ říká Jana Janďourková Medlíková a dodává: „V projektu jsme chtěli zúročit také naši kreativitu, proto jsme zde realizovali jako dar pro děti velkou malbu na stěnu."

Součástí rekonstrukce je i rekultivace veřejného prostoru. „Kamenným schodištěm jsme vyřešili vstupní prostor na horní parter s betonovým altánkem. Prostor je vhodný k venkovnímu pobytu dětí i místních obyvatel,“ uzavírá architektka.

Architekti například budovu filharmonie lépe propojili s nábřežím i sousedním Negrelliho viaduktem. „Na dopracování architektonické studie pracovali odborníci z celého světa. Při dopracování reagovali na připomínky soutěžní poroty, ale také širší veřejnosti, která se aktivně zapojila do procesu úpravy návrhu. Ve srovnání s původním návrhem se ve výsledném projektu objeví řádově více zelených ploch a významně posílí i spojení s řekou,” vyjmenovává jen některé změny náměstek pražského primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček. „Vltavská filharmonie nebude pouze novým koncertním sálem, stane se především otevřeným kulturním a vzdělávacím centrem, které bude sloužit veřejnosti.”

Mezi nové úpravy patří například úprava hlavního sálu kvůli lepšímu výhledu a kvalitnější akustice. Té se věnuje japonská firmy Nagata Acoustics. Dále pak foyery byly upraveny tak, aby poskytovaly velkorysou plochu a přehledný prostor pro cirkulaci. Došlo i k úpravě multifukčního sálu tak, aby se dosáhlo větší míry všestrannosti a funkčnosti včetně druhého balkonu. Řeší se také školní sál nebo gastroprovozy, především pak střešní bistro s výhledem. To bylo doplněno o mezanin, který umožňuje navýšení kapacit. Ještě bude potřeba dopracovat dopravní řešení v těsné blízkosti velkolepého projektu.

„Podrobná architektonická studie je pro nás zásadním mezníkem. Na jejím základě se totiž budou moci rozběhnout samotné projekční práce a získávání všech potřebných povolení nezbytných pro to, aby se mohlo v roce 2027 začít se samotnou stavbou, která bude špičkovou ukázkou světové architektury a novou ikonou Prahy,” dodává vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie Martin Krupauer, který projekt za hlavní město řídí a jedná jak se studiem BIG, tak i budoucími uživateli Vltavské filharmonie. Její otevření je naplánováno na rok 2032.

Veřejnost se bude moci s novými vizualizacemi, videem s pohledy ze střechy budovy či projektem ve 3D realitě seznámit až do 18. února v CAMPu v rámci výstavy věnované Vltavské filharmonii.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/model-fungovani-vltavske-filharmonie-bude-mit-vliv-na-financovani-stavby/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/generalnim-projektantem-vltavske-filharmonie-bude-spolecnost-afry-cz/]

Tereza Šváchová plánuje umístit na betonové plochy dichroické sklo, které selektivně odráží různé vlnové délky, zatímco jiné propouští. Na první pohled bezbarvé sklo tak může měnit barvy i odrážet více odstínů v závislosti na úhlu pohledu a okolních světelných podmínkách. 

„Konceptem návrhu je umění reagující na světlo, které je tak neustále v pohybu. Fasáda se mění s každým dnem i roční dobou a přesto je stále stejně bílá,“ uvedla autorka.

Realizace by se měla uskutečnit v rámci oslav 120. výročí muzea, veřejnosti by mělo být dílo poprvé představeno při muzejní noci v pátek 17. května.

Porota byla složena ze zástupců muzea i z architektů. O vítězi rozhodovali například Jan Stolín, Filip Suchomel či David Vávra.

„Návrh naplnil požadované zadání a to tím, že tradičním materiálem řeší proměnlivost fasády. Respektuje výraz architekta Pelanta a současně svým geometrickým řešením je ozvukem krystalické přístavby, ale i vlastního zaměření muzea. Předností je výtvarný přístup, který je obecně typický pro Jablonec,“ uvedla porota.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/narodni-pavilon-pro-expo-2025-bude-mit-podobu-sklenene-spiraly/]

[https://www.tvarchitect.com/video/chatrajici-skvosty-6-dil-sklarna-elias-palme/]

Aktuálně se dokončuje opláštění domu modřínovými biodeskami, v interiéru pak probíhají pokládky podlah a montují se světla, dodělává se hygienické zázemí a pracuje se i na zprovozňování léčebných technologií. Chybí také terénní úpravy v přilehlém okolí objektu.

Místo pro hospic je v krásném parku, lemované prudkým svahem a s výhledem na město. Unikátní bude střecha, po které bude možné chodit a dívat se do krajiny. Hlavním centrem pak bude zahrada s částečně zastřešeným atriem, kolem které bude rozprostřeno hlavní podlaží budovy.

Ve vrchním podlaží jsou umístěny pokoje pro rodiče a sourozence dětí. Součástí je i společná kuchyň s jídelnou a také prádelna.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/brno-postavi-novy-hospic-pro-nevylecitelne-deti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-brne-odstartuje-stavba-detskeho-hospice/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-ostrove-u-macochy-vznikla-nova-detska-lecebna-od-adam-rujbr-architects/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/detsky-hospic-na-cibulce-letos-otevre-prvni-opravenou-budovu/]

Kromě již zmiňovaných prací se také počítá s výměnou dlažby i renovací přístřešku na nástupišti. Střešní světlíky by se měly dočkat původního vzhledu a odstraní se nevhodné přístavby, díky čemuž vynikne samotná historická budova z roku 1873.

Renovací projde také odbavovací hala včetně pokladen a zázemí hned několika dopravců, cestující ocení přehlednější informační a orientační systém. Zlepší se také zázemí zaměstnanců a vzniknout by zde měl i nový komerční prostor.

Areál železniční stanice Žatec byl postaven v letech 1871-1873 inženýrem Josefem Chválou podle typových plánů pro velké stanice. V roce 1902 bylo Adolfem Schrayerem přistavěno honosné schodiště a restaurační pavilon.

Žatecké nádraží je jedinečně a celistvě zachovaný soubor drážních budov na trati Buštěhradské dráhy a Plzeňsko-březenské dráhy. Areál také představuje významný urbanistický prvek. Nejhodnotnější stavbou areálu je výpravní budova, která má zajímavé architektonické řešení, a navíc se může pochlubit řadou dochovaných prvků, jako jsou dlažby, litinové sloupy, zábradlí či nástupiště.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mesto-zatec-zije-architekturou-novinkou-je-publikace-o-slavnych-vilach/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zatec-a-krajina-zateckeho-chmele-se-staly-soucasti-svetoveho-dedictvi-unesco/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/na-prohlidku-zatecke-synagogy-si-bude-muset-verejnost-jeste-pockat/]

Objekt je už dlouhá léta nevyužívaný a jeho technický stav je velmi žalostný. Podepsaly se na tom i některé dílčí nevhodné opravy. V minulosti objektu hrozila i demolice, v roce 2016 se ale stavba stala kulturní památkou.

Byť samotný stadion prošel nedávno rekonstrukcí, Brána borců zůstává bez rekonstrukce. Po modernizaci se počítá s novým moderním zázemím nejen pro sport, ale i pro kavárnu či fanshop. „Oprava Brány borců nebyla součástí rekonstrukce fotbalového stadionu, protože rozsah projektu byl v době zadání z ekonomických důvodů omezen. Jelikož je však Brána borců považována za významnou památku, která patří k historii města, chceme, aby tvořila součást nově předělaného areálu a byla opravena tak, aby zapadla do konceptu a mohla v budoucnu sloužit pro potřeby veřejnosti,“ informuje radnice.

Návrh, jehož autorem je architekt Jaromír Chmelík, počítá se zachováním středového průchodu bránou, ze kterého by vedly vstupy přímo do objektu. „Díky úpravám by došlo k zásadnímu zvětšení užitného prostoru o zhruba 150 metrů čtverečních, tedy o téměř 39 procent původní plochy, což zajistí bezproblémové užívání objektu k předpokládanému účelu,“ popisuje plánovanou rekonstrukci Brány borců radnice.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/letni-stadion-v-pardubicich-bude-hotovy-na-zacatku-roku-2023/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/podoba-noveho-mostu-pres-labe-v-pardubicich-se-uz-rysuje-ve-hre-jsou-tri-navrhy/]

„Obnova hlavního nádraží v Plzni je korunou dlouholeté modernizace železničního uzlu Plzeň Správou železnic. Ostatně budova jako královská koruna i vypadá. Tato obnova je i symbolem vzájemné spolupráce Správy železnic, Plzeňského kraje a města Plzně v modernizaci železniční dopravy,“ uvedl náměstek hejtmana Pavel Čížek.

Ke snížení energetické náročnosti budovy přispěla výměna oken a dveří. Rozsáhlou přestavbou prošla horní hala, která se nachází v úrovni nástupišť. Ta bude sloužit nejen cestujícím jako obchodní pasáž s komerčními jednotkami po obou stranách. Zde se nachází také moderní veřejné toalety. K překonání poměrně velkého výškového rozdílu mezi vstupní a horní halou slouží nově eskalátory, které doplnil výtah.

K lepší orientaci pak slouží nový informační systém, vše potřebné se cestující dozví jak ve vstupní, tak i v horní hale. Nevidomí ocení hlasové majáčky, sluchově postižení pak zesilovací indukční smyčky. Vstupní hala je také komplexně osvětlena, což přispívá k většímu bezpečí. V celém objektu je instalován kamerový systém s přímým dohledem.

Součástí dolní haly je multifunkční expozice s historickou drezínou Tatra Kyklop.

Obnova 115 let starého objektu začala loni v květnu, plynule navazuje na modernizaci kolejišť a nástupišť. Hlavní nádraží v renesančním a secesním slohu patří k architektonickým dominantám Plzně. Zajímavostí je, že na rozdíl od většiny výpravních budov v České republice stojí uprostřed kolejiště.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rodinne-domy-historicke-pamatky-i-prumyslove-stavby-ktery-projekt-ziska-oceneni-stavba-roku-plzenskeho-kraje/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/do-konce-letosniho-roku-zacnou-bouraci-prace-v-plzenskych-laznich/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/plzenske-nadrazi-prochazi-rekonstrukci-pod-taktovkou-atelieru-a8000/]

Ve výběrovém řízení na projektovou dokumentaci Janáčkova kulturního centra v Brně uspěl tým ve složení Tomasz Konior (architekt, Polsko), Yasuhisa Toyota (akustik, USA/Japonsko) a Petr Hrůša (lokální projektant stavební části). Výběrové řízení probíhalo od roku 2016 a bylo dvoukolové. Do prvního kola výběrového řízení se přihlásily čtyři projektové týmy, mezi nimi i ateliér M1 Architekti, který již v roce 2004 zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži na tento projekt. Je také autorem dokumentace k územnímu rozhodnutí a projektové dokumentace k první etapě stavby. Přesto v prvním kole výběrového řízení tým vypadl. Ateliér M1 architekti, který je držitelem autorských práv k vítěznému návrhu Janáčkova kulturního centra z architektonické soutěže v roce 2004, připravil pro projektanty následných fází autorský manuál. Ten by měl zajistit, aby se projektová dokumentace pokud možno držela jejich původního návrhu. 

Město nyní hledá zhotovitele a počítá s tím, že v roce 2024 by mělo proběhnout zahájení stavby nadzemní části, tedy koncertního sálu včetně propojení s Besedním domem.

Stavba koncertní síně je aktuálně hlavním tématem nejenom Brna, ale plánuje se i v Ostravě a v Praze. V Ostravě má koncertní síň vzniknout v podobě pouzdra na hudební nástroj podle návrhu amerického architekta Stevena Holla. Praha by pak chtěla mít v roce 2032 novou filharmonii na pražské Vltavské.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-karlovych-varech-se-otevira-novy-koncertni-sal/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mesto-brno-v-polovine-ledna-vypise-zakazku-na-stavbu-koncertniho-salu/]

[https://www.tvarchitect.com/video/u-jednoho-stolu-petr-hlavacek-josef-pleskot-a-martin-krupauer-na-tema-vltavske-filharmonie/]

Sauna, dříve určená především pro tanečníky a další umělce Národního divadla, se před zhruba dvěma lety otevřela i veřejnosti. Nachází se na střeše provozní budovy divadla. Zajímavé je, že při večerním pobytu v ní mohou návštěvníci poslouchat živé přenosy opery či baletu. Noví provozovatelé saunu z roku 1976 zrekonstruovali. Přesto tady zanechali prvky připomínající 80. léta. Milovníci designu především ocení osvětlení, nábytek a další doplňky jako kliky a zábradlí.
Nově vybudovaná finská sauna je obložená dřevem tak, že na stropě obklad vytváří symbol české vlajky.

Hotel Thermal

V Karlových Varech v hotelu Thermal mají návštěvníci k dispozici dvě patra plná různých saun. Využít i v zimě mohou venkovní plavecký bazén s vyhřívanou vodou a termální lázně s výhledem na ikonický hotel. Architektonická soutěž na tuto budovu byla vypsána v 60. letch. Vítězný návrh Věry a Vladimíra Machoninových začal vznikat v roce 1968, kdy byl položen základní kámen tohoto komplexu. Slavnostní zahájení provozu pak proběhlo o 9 let později, tedy v roce 1977. Dodnes je hotel, jehož součástí je i velký kinosál, neodmyslitelně spojen s tradičním Mezinárodním filmovým festivalem. Komplex se skládá z několika budov. Hlavní je šestnácti podlažní železobetonová stavba ve stylu brutalismu, výška budovy je 65 metrů.

INFINIT SEN

V malebném ladovském kraji nedaleko meandrů řeky Sázavy vzniklo nové moderní wellness. Prostor je přístupný skrze podzemní podlaží sousedního hotelu, kde najdeme recepci, šatny, sprchy a zázemí. „Přišli jsme s konceptem pohádkového místa. Sauny zde reprezentují truhly, které jsou obložené dřevem a mají na sobě pulzující magické runy. Místo má celkově úžasnou magičnost, na první dojem se může zdát, že jde o běžný wellness, nám se ale podařilo sem dostat příběh, kdy návštěvníci postupně odkrývají tajemství. Každá sauna má jedinečný design šitý přímo na míru,“ říká architekt Jan Kačer ze studia REAKTOR.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-74-dil-narodni-divadlo/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-jakub-heidler-a-jan-kacer-ze-studia-reaktor/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zakladnou-mezinarodniho-filmoveho-festivalu-karlovy-vary-je-ikonicky-hotel-thermal/]

Cílem stavebních úprav bylo zachovat původní budovu boudy očištěnou od nefunkčních přístaveb. Stavební úpravy zahrnovaly kromě nutných sanací také rozšíření provozu restaurace o prostor bývalé terasy a zřízení kapacitních toalet pro návštěvníky. Při rekonstrukci byly použity především tradiční řemeslné postupy.

Rekonstrukce proběhla za využití převážně tří materiálů – modřínového dřeva, nerez plechu a pohledového betonu. Masivní modřínové dřevo lze vidět především v interiéru, na venkovním obkladu podkroví a vyhlídkové terase. Dominantou je pak přístavba z pohledového betonu, který se propisuje v interiéru i exteriéru, což stavbě dodává surový vzhled. „Beton je materiál do horského prostředí. Dobře stárne, nemusí se vyměňovat a odolá místnímu počasí. A to je kvalita, kterou je ochrana přírody schopna akceptovat,“ vysvětluje Hradečný.

I přesto, že přístavba je postavena v duchu moderní architektury, podařilo se architektům objekt citelně zrealizovat, takže přístavba nekonkuruje stávající historické budově.

„Rekonstrukce byla dokončena v roce 2016. Návštěvníci zde najdou funkční restauraci a za příznivého počasí i krásné výhledy do krajiny,“ uzavírá Hradečný.

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-tomas-hradecny-ixa/]

Původní stavba z dílny architektů Karla Řepy, Karla Kalvody a Josefa Dandy začala fungovat v květnu 1958 a je památkáři vnímána jako nejkvalitnější funkcionalistické nádraží s hotelem v poválečném Československu.

Právě kvůli památkové ochraně i rozsáhlosti celého komplexu je rekonstrukce rozdělena na dvě etapy. Druhá etapa zahrnuje rekonstrukci nádražní haly, východního provozního křídla a západního křídla s bytovým domem. „Držíme slib a vypisujeme soutěž na hlavní část rekonstrukce pardubického nádraží. Pokud půjde vše hladce, můžeme v polovině příštího roku zahájit práce a v roce 2026 předat opravené nádraží veřejnosti,“ upřesňuje generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

První etapa rekonstrukce nádraží byla provedena v režimu Design & Build, který zahrnuje vypracování projektové dokumentace i samotné stavební práce.

Centrální prostor výpravní haly zůstane zacho­ván. Nově dojde k rozšíření obchodních jednotek, přesunu čekárny pro matky s dětmi a k úpravě veřejných toalet. Východní křídlo bude sloužit pro zajiš­tění provozu dráhy. Zaměstnanci se v zázemí dočkají úprav dispozic a rozšíří se kancelářské prostory. Bezbariérový přístup zajistí výtah. Komerční prostory s ordinacemi a lé­kárnou se budou nacházet v přízemí a v 1. patře. Počítá se i s komplexní rekonstrukcí bytové části.

Stavební práce by podle odhadů měly trvat 30 měsíců. V průběhu stavby budou cestujícím k dispozici náhradní prostory s potřebným zázemím.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/podoba-noveho-mostu-pres-labe-v-pardubicich-se-uz-rysuje-ve-hre-jsou-tri-navrhy/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/vznik-reprezentativniho-salu-v-pardubickem-zamku-podle-navrhu-evy-jiricne-je-zase-blize-realizaci/]

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-nabizi-k-prodeji-vyskovou-budovu-s-pozemky-soucasti-je-projekt-na-byty-a-parkovaci-dum-od-evy-jiricne-a-petra-vagnera/]

„V případě Libeňského mostu nejde jen opravu samotného mostu přes řeku s kubistickými prvky, ale o komplexní rekonstrukci celého soumostí od Manin po Palmovku v délce 1 200 metrů, a to včetně stavby protipovodňových opatření. Proměníme i nejbližší okolí Libeňského mostu, který bude k sobě Pražany lákat nejen svou krásou, ale také novými místy pro odpočinek a trávení volného času. Prostory pod trámovými konstrukcemi z Janákových dochovaných skic nabídnou kavárny, obchůdky a další služby. Počítáme i s novými přístupy k řece,“ uvádí Zdeněk Hřib, náměstek primátora hl. m. Prahy a radní pro dopravu.

„Území rozvíjíme jako funkční celek. S projektem opravy mostu souběžně pracujeme také na revitalizaci Rohanského ostrova, který se stane zelenou zónou pro volný čas, sport i kulturu. Chystáme také novou čtvrť na Palmovce a spolu s ní přeměnu nedostavěného torza místní radnice na sídlo evropské agentury kosmického výzkumu. To vše jsou jednotlivé díly, které dohromady vedou k lepšímu a obyvatelnějšímu městu,“ říká Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního a strategického rozvoje.

Aktualizovanou studii bylo potřeba aktualizovat tak, aby vyhovovala změnám v projektové přípravě. Nutné bylo řešit zejména nové požadavky na zajištění dopravní obslužnosti, a tím pádem i statiku.

Cílem rekonstrukce je nejen oprava Libeňského mostu přes Vltavu a obloukového mostu na Rohanském ostrově, ale i kompletní vybudování všech dalších mostních objektů a úprava přilehlého okolí. Projekt dále počítá i s přeložkami některých inženýrských sítí. Součástí rekonstrukce je také kompletní výměna trakčního vedení a kolejového svršku pro tramvajovou trať v ulici Libeňský most a okolí. Vzniknout by měly také retenční nádrže a soubor protipovodňových opatření.

„Bude to jedna z nejsložitějších stavebních prací v historii TSK. Po více než dvaceti letech přešlapování na místě věřím, že se Libeňský most konečně dočká potřebné rekonstrukce. Finalizujeme přípravu projektové dokumentace a současně jsme podali žádost o vydání aktualizovaného stavebního povolení pro I. etapu rekonstrukce soumostí,“ dodává Jozef Sinčák, generální ředitel a předseda představenstva TSK. 

V současnosti pokračují projekční práce pro celé soumostí a připravuje se aktualizace dokumentace pro stavební povolení. Stavební práce by se na plno měly rozjet v roce 2025.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-vysehradsky-zeleznicni-most/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-palackeho-most/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-jiraskuv-a-stefanikuv-most/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-most-legii/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-manesuv-most/]

Současná hala by se podle plánů města měla začít bourat příští rok v červenci. Po dobu stavby pak bude cestujícím sloužit provizorní čekárna.

Co se kolejiště týká, to se bude přestavovat v celé stanici. Navíc se rozšíří možnosti k odstavování souprav dálkových vlaků. Zlepšení čeká kromě osobních vlaků i nákladní soupravy. Zároveň vzniknou nová nástupiště s moderním zastřešením i bezbariérovým přístupem.

Kromě rekonstrukce královopolské stanice se bude pracovat také na první koleji od Maloměřic po Kuřim. Nainstaluje se nové zabezpečovací zařízení a opraví se mosty či silniční nadjezd.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-brne-byla-zahajena-stavba-multifunkcni-haly-vyroste-za-necele-tri-roky/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-kavarna-era-brno/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-hotel-avion-brno/]

Dalším zajímavým počinem je také moderní kostel - Římskokatolické pastorační centrum, kterému dominuje parabolická křivka hlavního objektu. Stavba stojí ve vnitrobloku obklopeném starší panelovou zástavbou ze 60. let. „Kostel jsme vytvořili v kontrastu k jeho okolí, a to jak materiálově, tak tvarově. I když se proti návrhu zprvu ozývaly kritické ohlasy, nakonec se nám podařilo vytvořit zajímavý objekt, který místní přijali,“ říká architekt Ľubomír Závodný.

Architekt navrhl také několik zajímavých rodinných domů. Mezi ně rozhodně patří Vila Hrozno, která se nachází přímo pod hradním komplexem v Bratislavě. Dalším počinem je pak Dom v jame, který zaujme neobvyklým kruhovým tvarem a celoplošně zasklenou fasádou. Zajímavé je, že objekt je z části zakopaný pod zem.

Další díly pořadu „TV Architect na Slovensku“ můžete vidět ZDE.

Bytový komplex je složen ze dvou bloků propojených jednou společnou podnoží. „Jedná se o projekt, který nikdy předtím nebyl ozkoušený. Hlavní roli zde hrála spolupráce s budoucími obyvateli, což není obvyklé. Celý architektonický koncept umožnil lidem velkou flexibilitu tak, že si sami mohli volit například polohy oken či balkonů a přizpůsobovat si i samotné rozložení bytů. To vše se odrazilo v architektonickém návrhu, který musel reagovat na dané požadavky,“ říká architekt Tomáš Šebo. Cílem projektu bylo po realitní krizi přitáhnout nové kupující a vyjít vstříc klientům.

Business centrum Wallenrod

Jedná se o budovu, kde sídlí sám architektonický ateliér Architekti Šebo Lichý i developerská společnost, která je součástí ateliéru. Výhodou je atraktivní umístění v centru Bratislavy. Budova symbolizuje kontakt s přírodou a moderní pracovní prostředí. Největší inovací stavby je totiž zelená fasáda, na kterou ateliér získal dokonce průmyslový patent. Je totiž originálním řešením, které bylo vytvořeno přesně pro potřeby této stavby. Zeleň je tak dominantou celé budovy, která z fasády prostupuje do interiéru. Toto pojetí je kontrastem k rušnému centru.

Čerešně

Jedná se o polyfunkční komplex v městské části Dúbravka v Bratislavě. Cílem projektu bylo vytvořit udržitelné městské prostředí. Zajímavý je například koncept vnitrobloků, které se vzájemně propojují a vytvářejí zajímavou atmosféru. „Jednotlivé dvory mohou obyvatelé plně využívat. Jedná se o prostor pro setkávání, který poskytuje prostor pro dětské hry i sportovní vyžití,“ říká architekt Tomáš Šebo. Každý dům má svou osobitou architekturu a odlišuje se designovým pojetím i atmosférou. Spojovacím prvkem jsou pak květy třešní. Projekt se neustále rozrůstá, aktuální fází je projekt Čerešně Lake. V lokalitě by v budoucnu měla vzniknout nová čtvrť pro až 5 tisíc obyvatel.

Vyhlídková věž Devínska Kobyla

Vyhlídku najdeme v městské části Bratislava – Devínská Nová Ves. Cílem návrhu bylo vybudovat atraktivní rozhlednu s nízkonákladovým rozpočtem. Tato stavba symbolicky odráží kultury tří okolních států. Výhled do třech různých zemí je tak hlavním motivem stavby. Jedná se o tři vyhlídkové plošiny v různých výškových úrovních. Zajímavé je také barevné pojetí. Bílá barva umožňuje vyniknout siluetě věže na pozadí okolních stromů a zároveň ji dělá z dálky téměř neviditelnou. Do výšky 21,27 metrů se návštěvníci dostanou po vyšlapání 112 schodů.

Další díly pořadu „TV Architect na Slovensku“ můžete vidět ZDE.

Z původních 26 ateliérů, které se o zakázku ucházely, byl výběr v semifinále zúžen na pět, z nichž vzešli pouze tři finalisté. Těmi byli kromě vítězného týmu z Dánska také španělští Miralles Tagliabue spolu s pražskou pobočkou barcelonských OCA architects a jako třetí jediní čeští zástupci – ateliér re:architekti v konsorciu s italskými ateliéry baukuh a YellowOffice.

Třetí místo - re:architekti s italskými ateliéry baukuh a YellowOffice

Návrh doplňuje nynější stavbu o nová křídla v místě parkovacích ramp. Ta obsahují především nové vstupy do objektu, které doplňují chybějící propojení od Václavského náměstí k Masarykově nádraží a spolu s úpravami parku jednoduše zpřístupňují okolní části Prahy. Obchody podél nových cest jsou vhodně rozmístěny tak, aby nebránily průchodu.

„Klíčovým tématem našeho návrhu bylo zachování hodnot stávající odbavovací haly. Dlouhodobě se zabýváme projekty konverze a revitalizace historických budov, kde je nutné jasně popsat kvality historické stavby a pak na ně citlivě navázat,“ uvádí Ondřej Synek z ateliéru re:architekti. „V případě nové odbavovací haly vidíme neopakovatelnou kvalitu v její velkorysosti, lapidárnosti a skvělé kvalitě detailů. Proto jsme se rozhodli ji bez velkých zásahů zachovat a zapojit do nového řešení celku nádraží, což hala ve své robustnosti a jednoduchosti snadno umožňuje,” dodává k návrhu.

Návrh studia re:architekti také počítá s umístěním nové vlakové stanice linek S v zastávce Opera, tedy v prostoru mezi hlavním nádražím a Václavským náměstím, které autoři vnímají jako nejrozumnější právě z hlediska možnosti propojení s existujícími linkami metra, nádražím a tramvajemi. Projekt je též připraven na napojení na obě hlavní diskutované varianty vedení linky metra D.

Na střeše odbavovací haly je místo neutěšeného parkoviště navrženo nové veřejné prostranství s výhledem na park a novoměstské střechy, kam se otáčí restaurace, kavárny a prostor využitelný pro novou pobočku knihovny.

Petice a kritika

Stávající hala architektů Bočana, Šrámka, Dandy a Šrámkové je bezesporu jednou z nejvýznamnějších českých staveb druhé poloviny dvacátého století. Realizace návrhu kanceláře Henning Larsen by podle některých odborníků znamenala zánik stavby ze sedmdesátých let 20. století, a tedy ztrátu dalšího architektonicky cenného objektu doby poválečné.

Proti vítěznému návrhu dokonce už vznikla petice, která apeluje zejména za zachování původní podoby ze 70. let. Dřevěná konstrukce v návrhu by mohla vyrůst kdekoliv jinde na světě, nepodtrhuje originalitu místa,“ uvádí autoři petice.

Objevily se také kritické ohlasy a posměšky, které vítězný návrh nazívají palmová megapergola či dokonce Abú Prahí.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novou-podobu-autobusoveho-terminalu-cerny-most-navrhne-studio-re-architekti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chata-na-severu-plzenska-svym-tradicnim-pojetim-zapada-do-krajiny-a-rozviji-jeji-hodnoty/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/materska-skola-jako-pavilon-oranzerie-a-zaroven-jako-mestsky-dum/]

„Spolupráce se zadavateli byla v rámci soutěžního dialogu od začátku až po proces navrhování skvělá a myslíme, že výsledek mluví sám za sebe. Jsme proto hrdí, že můžeme představit novou bránu do města, která bude srdečně vítat jeho obyvatele i návštěvníky. Krása zadání spočívala v jeho holistické povaze, která nás vyzývala k propojení jednotlivých oblastí do soudržného celku. Společně jsme se snažili co nejlépe propojit městský prostor a vytvořit jednotné a funkční místo. Díky této vizi jsme vytvořili návrh, který ctí hodnoty Fantovy budovy, odbavovací haly a propojuje je s parkem. Naší ambicí je, aby nové nádraží bylo nejen udržitelným a funkčním centrem mobility, ale aby se zároveň stalo součástí každodenního života lidí a místem, kde se budou setkávat a trávit čas. Jsme rádi, že můžeme přispět k rozvoji Prahy,“ uvedl Jacob Kurek, ředitel pro globální trh z Henning Larsen.

Šťastný Hlavák architektonicky a urbanisticky řeší současnou problematiku celého území jako celku.

„Návrh studia Henning Larsen Architects precizně identifikuje současné problémy celého území a přináší na ně odpověď. Hodnotící komisi zaujala harmonie mezi architekturou, urbanismem, krajinářstvím a dopravou, což má potenciál přinést cestujícím a obyvatelům Prahy mnohem transparentnější prostor, který pro ně bude příjemnější a pohodlnější. Ačkoli se návrh zdá poměrně radikální, dobře se vypořádal s prostorem nacházejícím se v pražské památkové rezervaci. Zachovává historické architektonické prvky, které dále rozvíjí, a zároveň počítá s obnovením a oživením prostoru před Fantovou budovou,“ přibližuje přínosy návrhu předseda Hodnotící komise Jaroslav Wertig.

Podle hodnocení poroty návrh otevírá a prosvětluje odbavovací halu a zlepšuje přehlednost a plynulost pohybu cestujících v ní, což halu i park připraví na očekávaný nárůst počtu cestujících v dalších desetiletích.

„Vítězný tým reaguje na potřebu modernizovat odbavovací halu hlavního nádraží a připravit ji pro budoucnost. Zároveň ji přirozeně propojuje s prostorem parku a plánované tramvajové trati přímo před budovou se zachováním respektu k prostředí, kde se hala nachází. Co mě na návrhu zaujalo nejvíce, je komfortní propojení s Fantovou budovou. Věřím, že se tak znovu dočká své slávy a stane se opět využívanou součástí komplexu hlavního nádraží v Praze,“ komentuje plánované změny Jiří Svoboda, generální ředitel Správy Železnic.

Nové řešení bude navíc při cestě do dalších frekventovaných míst, jako je například Masarykovo nádraží, které rovněž projde modernizací a bude spojnicí s pražským letištěm.

„Na návrhu dánského ateliéru oceňuji především to, že nejlépe řeší problémy a výzvy daného místa. Dnes neoblíbené místo Pražanů mění v živý park a důstojnou vstupní bránu do města. Zároveň se však nebojí přiznat, že park kvůli nárůstu počtu cestujících bude mnohem intenzivněji využíván a přizpůsobuje tomu například cesty pro chodce. Navíc doplňuje řadu nových a pro návštěvníky atraktivních prvků jako vodní prvky nebo venkovní kavárny. S citem zachovává ikonické prvky řešení původního autorského týmů a přenáší je do moderního veřejného prostoru 21. století, na který budeme moct být hrdí. Vzniklo tak unikátní řešení, které elegantně a efektivně propojuje odbavovací halu s přilehlým parkem,“ popisuje Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro územní rozvoj.

Nyní bude následovat podpis smluv a dopracování studie, které bude vycházet z požadavků zadavatelů i z názoru veřejnosti. Participace proběhne na přelomu letošního a příštího roku. Stavět by se mohlo začít v roce 2028.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nove-budovy-letiste-vaclava-havla-praha-navrhne-nizozemsky-atelier/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/podobu-budovaneho-dvoreckeho-mostu-doplni-neokubisticke-sochy-od-kristofa-kintery/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/parizska-ulice-v-centru-prahy-se-opet-zapsala-na-seznam-nejdrazsich-ulic-sveta/]

MEPHARED II nabídne moderní zázemí sloužící jak k podpoře vědecké činnosti na nejvyšší úrovni, tak mezioborové spolupráce. Výukové, laboratorní i administrativní prostory zahrnou prvky odpovídající nejnovějším trendům v designu pro výzkumné prostředí. 

„V našem pojetí reflektuje projekt MEPHARED II celou řadu klíčových požadavků ze strany univerzitních studentů i zaměstnanců,“ říká Viktorie Součková ze studia Bogle Architects. „Navrhli jsme živý moderní komplex s interiérem plným denního světla, jenž z budovy vytváří přívětivé a příjemné místo ke každodennímu fungování, ať už ve výukových nebo jakýchkoli dalších prostorách. Upravili jsme i okolní krajinné prostředí tak, aby bylo podtrženo harmonické splynutí kampusu s přírodou.“ 

Na designu, tak jak jej navrhli Bogle Architects, se podíleli i samotní studenti prostřednictvím veřejného průzkumu. „Funkční přístup k modernímu designu, který jsme uplatnili v případě MEPHARED II, je ale jednoznačně potřebný i mimo univerzitní prostředí. Proto v Bogle Architects neustále hledáme způsoby, jak zlepšit zkušenost uživatelů budov, jež navrhujeme – ať jde o výukový či jakýkoli jiný typ výstavby. V případě zakázky pro Univerzitu Karlovu v Hradci Králové jsme se navíc zaměřili na snížení emisí spojených se stavbou a na její energetickou úspornost,“ říká Viktorie Součková. 

Projekt MEPHARED II by měl být dokončen během druhého kvartálu roku 2026.

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-viktorie-souckova/]

Nová budova vyroste na pozemcích vedle Polikliniky Prosek. Sloužit by zde měl dispečink pro tísňové hovory a krizové situace. Dále pak vzdělávací a výcvikové středisko pro záchranáře, administrativní zázemí nebo zařízení pro servis a údržbu sanitních vozů. 

„Zásadní prioritou současného vedení hlavního města je, aby se obyvatelům v metropoli žilo dobře a bezpečně. A aby všichni, kteří se o to starají, k tomu měli i potřebné zázemí, což se v obrovské míře týká i záchranářů. Výběr nového sídla Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy sice trval hodně dlouho, ale věřím, že vítězný návrh je povedený a přispěje ke kvalitním službám pro Pražany i v této životně důležité oblasti. Vítězům soutěže gratuluji a všem ostatním děkuji za účast,“ uvádí primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda. 

Vítězný návrh vybrala mezinárodní porota. Členy poroty byla zakladatelka ateliéru Karamuk Kuo z Curychu Jeannette Kuo, dále architekt Petr Burian, pražská architektka Lenka Míková, spoluzakladatel brněnského ateliéru consequence forma Martin Sládek a předsedou poroty se stal architekt Martin Sobota ze studia CITYFÖRSTER. Celkem bylo do soutěže zasláno 19 návrhů. Na druhém místě se umístil návrh od architektů Martinez Morero Recabarren Estudio S.L z Barcelony a třetí skončil pražský Atelier bod architekti.

„Těší nás, že pražská záchranná služba bude mít po více jak 165 letech své existence vlastní sídlo. Dovolí nám to dostat všechny naše provozy, které vytvářejí zázemí pro chod záchranky, pod jednu střechu, a ještě více tak zefektivnit naše fungování,“ připojuje se ředitel Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy Petr Kolouch. 

„V porotě probíhala intenzivní diskuse a debata, která byla velmi produktivní. Zkoumali jsme vše od funkčních vztahů přes výraz budovy až po její strategii udržitelnosti. Kvůli složitosti projektu pro nás byly velmi užitečné postřehy zástupců Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy, kteří nám umožnili v krátkém čase hlouběji porozumět potřebám projektu. Celkově to byla fantastická zkušenost, která vyústila v jednomyslné rozhodnutí,“ vysvětluje švýcarská architektka Jeannette Kuo, která usedla v porotě soutěže. 

„Ne vždy lze mezinárodní soutěž charakterizovat v krátkosti. Pro klání hledající podobu nové centrály zdravotnické záchranné služby ale vidím několik superlativů. Těmi hlavními jsou nebývale složité nároky na provozní uspořádání, velmi dobře připravená odborná odezva uživatele a vyrovnaná kvalita oceněných návrhů. Nezávislá část poroty tak měla prostor hodnotit i nuance jako adekvátnost výrazu budovy její funkci. Těší mě, že se v názoru na pořadí shodli architekti se zástupci pražské záchranky,“ dodává Petr Burian, architekt a další člen poroty. 

Nové sídlo pražské záchranky by mělo být hotové v roce 2030.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dlouho-planovana-rekonstrukce-namesti-jiriho-z-podebrad-zacne-jeste-letos/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-se-meni-praha-mestske-casti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nove-budovy-letiste-vaclava-havla-praha-navrhne-nizozemsky-atelier/]

Podle návrhu se jedná o jednoduchou moderní budovu, která bude umět efektivně hospodařit s dešťovou vodou. Stavba podle radních nezačne dříve než za pět, nebo šest let, na nákladný projekt chce radnice získat dotace. 

Do vypsané soutěže poslaly své návrhy ateliéry nejen z Česka, ale také ze Slovenska, Polska, Španělska a Velké Británie. Kromě tří vítězů odměnila porota ještě další čtyři návrhy. Druhý byl ateliér Atlas forem, třetí místo získalo studio mjölk. Všechny návrhy plánuje město vystavit od 16. ledna v Kulturním domě Crystal.

„Hodnocení probíhalo dva dny, vybrat mezi tolika návrhy nebylo vůbec jednoduché, nakonec jsme se však na výsledku jednomyslně shodli. Jsem velmi zvědavá, jak se budou vítězné návrhy líbit občanům. Nyní jim představíme oceněné návrhy a v lednu si budou moci prohlédnout všechny," doplnila starostka města Česká Lípa Jitka Volfová.  

Podané návrhy hodnotila porota složená ze zástupců města a nezávislých odborníků. Mezi architekty byli Roman Brychta, Jiří Klokočka, Ondřej Synek, Markéta Zdebská, Luboš Klabík a Martin Čeněk.  

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novou-pristavbu-knihovny-podle-atelieru-a1architects-chysta-mesto-jicin/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/turnov-ziskal-dotaci-na-vystavbu-knihovny-od-atelieru-a69/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/stara-vyrobna-knedliku-v-chodove-na-sokolovsku-slouzi-nove-jako-knihovna/]

V samotné hale pak sportovci najdou devět badmintonových dvorců. Sportoviště se pak díky dvěma závěsům může rozdělit na tři části. Kromě badmintonu se zde může hrát i futsal, florbal, volejbal nebo basketbal. Sportovní provoz doplňuje menší sál a dva salonky v patře.

Na projektu je příjemná jeho střídmost a přímost. Dva hlavní objekty jsou tvořené z různých materiálů. Sportovní hala má montovaný ocelový skelet opláštěný tepelněizolačními panely. Objekt zázemí je zděný, železobetonový s plochou vegetační střechou a je opatřený omítkou a ocelovými perforovanými plechy, které slouží i jako zástěna oken a zásobovací rampy.

V interiéru je přiznaná konstrukce stavby, stěny jsou tvořeny z fasádních panelů či pohledového betonu. V kontrastu jsou pak barevné podlahy sportovišť a nika tribun.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/moderni-sportovni-architektura-ktere-stavby-jsou-u-nas-zajimave/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/vitez-narodni-ceny-za-architekturu-sportovni-hala-v-dolnich-brezanech/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/sportovni-hala-v-modricich-zabodovala-v-prestizni-soutezi-grand-prix-architektu/]

„Věřím, že nová cesta budovy lázní, kterou jsme odstartovali, bude laickou i odbornou veřejností pozitivně přijata. Jde nám všem o společný cíl, a to vrátit historické budově její pomyslný lesk a spojit jej s moderními trendy využití,“ řekl hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták.

„Naším záměrem je jednak vybudování odpovídajících prostor pro Západočeskou galerii i multifunkčního sálu pro široké využití, a to v historické části budovy, kde se nacházel bazén. Svůj prostor najdou v komplexu bývalých lázní také organizace zabývající se volnočasovými aktivitami pro děti a mládež,“ dodal hejtman.

Veřejnost si až do 16. listopadu může před budovou Západočeského muzea v Plzni prohlédnout budoucí podobu a využití lázní v rámci venkovní panelové výstavy. Autorem návrhů je architektka Eva Heyworth.

[https://www.tvarchitect.com/video/chatrajici-skvosty-1-dil-mestske-lazne-plzen/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/byvale-mestske-lazne-v-plzni-se-jeste-letos-zacnou-opravovat/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/plzensky-kraj-predstavi-obnovu-chatrajicich-lazni/]

Atelier38 má na svém kontě úspěšnou přestavbu sídla Českého rozhlasu v Olomouci, rekonstrukci zámku v Hradci nad Moravicí, výstavbu Planetária Ostrava a stavební úpravy objektu GONG. V týmu projektantů se navíc nachází architekt, který se podílel na rekonstrukci Státní opery v Praze a Divadla na Vinohradech.

„Jsem moc rád, že mohou začít práce na projektové přípravě rekonstrukce Domu kultury a máme k tomu kvalitní tým zkušených odborníků,“ uvedl místostarosta Karel Hošek.

Jak už bylo zmíněno, samotnou architektonickou studii k rekonstrukci Domu kultury v Šumperku, sídla kulturních akcí, a především prestižního mezinárodního festivalu Blues Alive, připravil pražský architekt Petr Hájek, který se podílel například na obnově Horního náměstí v Olomouci či stavbě Arcidiecézního muzea Olomouc.

Mnoho lidí v Šumperku má budovu Domu kultury spojenou s dobou socialismu. V minulosti byly prezentovány i názory ohledně demolice. „Po zbourání, nebo zásadní přestavbě by bylo ztraceno mnoho kvalitního umění a uměleckořemeslných detailů. Za dobu svého vzniku budova nemůže. Vidět v tom nedostatek je stejné jako hodnotit člověka podle doby, do které se narodil. V umění není pokrok a existuje mimo čas. Nedává smysl se ptát, zda je svatovítská katedrála na Pražském hradě lepší, nebo horší než Sagrada Família v Barceloně nebo kaple v Ronchamp od Le Corbusiera. V domě kultury jsou hodnoty, které je důležité zachovat dalším generacím. A to jsme v našem návrhu zohlednili,“ říká architekt Petr Hájek. 

Všechny práce budou prováděny s maximální pečlivostí a respektem k architektonickým hodnotám Domu kultury Šumperk.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/funkcionalisticka-budova-hotelu-grand-ktery-patri-mezi-nejvyraznejsi-stavby-v-sumperku-prochazi-rozsahlou-rekonstrukci/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/diky-konverzi-se-stary-obchodni-dum-stal-sidlem-ceskeho-rozhlasu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/oziveni-opavske-bredy-je-zase-o-krok-dal/]

Dokončené devítipatrové budovy jsou zaplněné z 95 procent. Celková plocha je 28 000 metrů čtverečních. Kromě kanceláří, které zabírají tři čtvrtiny plochy, jsou tam restaurace, kavárny a služby.

Na střeše budov se chystá terasa pro veřejnost, která bude přístupná samostatným výtahem.

Společnost Penta také již chystá plánované přestřešení kolejiště, Správa železnic nyní hledá dodavatele v soutěži. A čeká se i na změnu územního plánu dál směrem k Florenci. Původní návrhy od Zahy Hadid totiž zahrnovaly i prostory vedoucí právě k autobusovému nádraží.

Celkově komplex Masaryčky vyrostl na brownfieldu hned vedle Masarykova vlakového nádraží. Celý záměr se snaží maximálně respektovat historii území a stávající zástavbu a zároveň vytvořit mimořádné architektonické dílo, které se stává nedílnou součástí moderní podoby hlavního města.

Nelze opomenout fakt, že Masaryčka je považována za jeden z nejvýraznějších zásahů do centra Prahy. Roky plánování a diskuzí vyvolalo mnoho kontroverzí ze strany města i veřejnosti. 

[https://www.tvarchitect.com/video/v-hybernske-ulici-naproti-masarycce-vznika-hotel-s-unikatni-architekturou/]

[https://www.tvarchitect.com/video/u-jednoho-stolu-jakub-cigler-a-petr-palicka-nad-projekty-masarykovo-nadrazi-a-nova-waltrovka/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/projekt-masarycka-jde-do-finale/]

Závislou část hodnotící komise tvoří primátor města Tomáš Navrátil, opavští radní a vedoucí oddělení hlavního architekta magistrátu. Nezávislou část komise bude tvořit profesorka Gabu Heindl jako předsedkyně poroty. Dále renomovaní architekti Jan de Vylder, Jindřich Vybíral, Jana Zdráhalová a Boris Redčenkov. Náhradníky byli jmenováni architekt Adam Gebrian a historik a památkář Martin Strakoš.

„Jsem osobně rád, že jsme dnes našli vzájemnou shodu a podařilo se nám schválit nejen zadávací dokumentaci pro výběrové řízení, ale i obě komise, tedy její závislou i nezávislou odbornou část. Věřím, že prestižní jména členů komise budou zárukou, že město Opava získá to nejvhodnější možné řešení pro využití objektu bývalého obchodního domu Breda a jeho následná realizace odstartuje novou éru tohoto symbolu, na kterém záleží snad každému občanu Opavy," uvedl opavský primátor Tomáš Navrátil.

Soutěžní dialog bude probíhat v několika fázích, přičemž v jednotlivých fázích může zadavatel jednat s účastníky zadávacího řízení samostatně.

Cílem je najít vhodnou architektonickou podobu domu a využití odpovídající 21. století. Objekt by měl podle města plnit roli společenského a kulturního centra. O budoucnosti objektu v minulosti diskutovali také obyvatelé města, architekti, podnikatelé a další skupiny laické i odborné veřejnosti. Poznatků by se nyní měli ujmout profesionálové, kteří navrhnou ideální využití i podobu budovy.

Stavba v centru Opavy nese znaky americké architektury. Obchodní dům byl vyprojektován jako nárožní budova s pěti nadzemními a dvěma podzemními patry. Skelet je železobetonový a vyplněný zdivem. Vrchol stavby zdobí římsa s lomenými oblouky a kruhovými okny. Dominantou celé stavby je pak skleněná hala v kopuli.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/startuje-dalsi-cast-rekonstrukce-obchodniho-domu-breda/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chatrajici-obchodni-dum-breda-v-opave-ceka-dalsi-faze-rekonstrukce/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/opava-odkoupi-ikonicky-obchodni-dum-breda/]

Novou tvář dali knihovně architekti z Ateliéru Kopecký. Ve svém projektu zachovali obě budovy. Zcela novým prvkem je schodišťové jádro s výtahem. Pro pořádání svých akcí má knihovna k dispozici také malý sál.

Nová knihovna disponuje oddělením pro děti a dospělé, rozšířilo se samoobslužné půjčování. V knihovně návštěvníci najdou zhruba 40.000 svazků. V suterénu budovy je pak kavárna.

Radnice už nyní má s budovou knihovny další plány. Připravuje projekt na zelenou střechu a na instalaci fotovoltaické elektrárny na využití obnovitelných zdrojů. Upravit chce také její okolí, především pak zahradu.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/stara-vyrobna-knedliku-na-prazskem-chodove-zmeni-jak-vzhled-tak-vyuziti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/turnov-ziskal-dotaci-na-vystavbu-knihovny-od-atelieru-a69/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jihoceska-vedecka-knihovna-ma-nove-zazemi/]

Známý holandský architekt Winy Maas, který zastupuje vítězný ateliér je toho názoru, že většina zážitků z letišť postrádá vazbu na dané místo. „To se v Praze brzy změní. Při průchodu bezpečnostní kontrolou budete obklopeni zelení české krajiny – na stropě, který ji zobrazuje, i na okolních prostranstvích, kde se nacházejí rostliny typické pro český biotop. Takový zážitek vám dodá pocit klidu a sounáležitosti… Chvíli, kdy se budete cítit ukotveni těsně předtím, než vzlétnete. Při cestě zpět do České republiky budete mít pocit skutečného návratu.“

 „Jsme hrdí, že můžeme být jeho součástí. Vycházíme z principů udržitelnosti i staveb budoucnosti a využíváme unikátní designové prvky, které cestující při průchodu Letištěm Václava Havla Praha zcela pohltí a zprostředkují jim vzrušující zážitek. Těšíme se na úzkou spolupráci s MVRDV i lokálními partnery při návrhu vkusného, a přitom odolného rozšíření letiště,“ uvádí Esther Kromhout, ředitelka NACO. 

Dalšími týmy oceněnými v architektonické soutěži Letiště Praha jsou tuzemské Studio Perspektiv ve spolupráci s norskými architekty Nordic Office of Architecture a kancelář Aulík Fišer architekti.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/terminal-dlouha-mile-na-trase-z-prahy-na-letiste-zna-svoji-podobu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/moderni-technologie-zajistujici-bezpecnost-a-nove-budovy-s-obchody-a-restauracemi-to-je-budoucnost-letiste-vaclava-havla-v-praze/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/studenti-peti-skol-architektury-se-propojili-aby-navrhli-budouci-podobu-ceske-republiky/]

Celoprosklená secesní fasáda byla během války poškozena a po válce opravena v duchu pozdního funkcionalismu a doplněna o keramický obklad. Centrální prostor atria s prodejními ochozy se zachoval. Obchodní dům zde sloužil až do přelomu tisíciletí.

Cílem konverze bylo objekt nejen přizpůsobit novému provozu rozhlasové stanice, ale také přizpůsobit novým statickým, požárním, tepelně technickým a hygienickým normám.

„V průběhu projektování jsme se úporně snažili zachovat viditelnou nosnou strukturu domu a nezničit celistvost a sošnost centrálního prostoru.
Veškeré instalace jsou vedeny viditelně a tvoří výtvarně technologický dialog s původní nosnou strukturou, aniž by ji potlačili. Technologie jsou barevnou vrstvou ve striktně monochromatickém původním prostoru,“ říkají architekti.

Vnitřní prostory atria si zachovaly svoji eleganci díky repasi zámečnických konstrukcí i díky střídmé barevnosti. Například podlahy na chodbách byly tvořené podle původního vzoru, který byl zachován pouze v pátém patře. Jedná se o dvoubarevné teraco. Ochozy byly rozčleněny prosklenými stěnami. „V maximálně možné míře byl prostor ochozů rozčleněn prosklenými stěnami buňkových kanceláří a jednacích místností, aby i nadále volně plynul a byl ve vzájemné interakci s centrálním prostorem atria. Prostory s akustickým režimem – režie, vysílací, slovesná, postprodukční a samoobslužná studia byla vestavěna mimo centrální atrium,“ říkají architekti. Výrazným motivem vysílacích studií jsou pak pásy na stěnách zpodobňující noční oblohu.

Úpravy se dotkly také parteru, ten byl posunut na uliční čáru a prosklen velkoformátovými skly. Sloupy byly obloženy travertinem.

Hlavním bodem projektu byla rozhodně obnova střešního světlíku, který přivádí denní světlo do všech podlaží díky své velikosti. „Konstrukce světlíku neumožňovala zasklení trojsklem, nová konstrukce je svařená z pásoviny do T profilů, aby působila co nejsubtilněji, táhla jsou reminiscencí na ta původní,“ uvádějí architekti. Díky prosklené střeše dům působí podle mnohých místních obyvatel jako chrám nebo kostel.

[https://www.tvarchitect.com/video/kulturni-dum-poklad-v-ostrave-se-po-dlouhych-letech-chatrani-dockal-dustojne-modernizace/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/diky-konverzi-stareho-mlyna-vzniklo-v-karlovicich-stylove-vzdelavaci-centrum/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/po-rekonstrukci-se-v-ceske-lipe-otevira-jiraskovo-divadlo-autorem-navrhu-je-adam-rujbr/]

„O soutěž byl mezi architekty značný zájem. Architektonická soutěž jednoznačně splnila svůj účel, soutěžící architekti nabídli městu Rokycany široké spektrum různých názorů a pohledů na řešení komplikovaného zadání. Do druhé fáze soutěže vybrala porota pět návrhů, které nejlépe naplňovaly zadaná kritéria pro hodnocení. Všech pět vyzvaných účastníků svůj návrh dopracovalo podle doporučení poroty a odevzdalo v určené lhůtě. Porota ve stejném složení celý den pečlivě zvažovala míru naplnění zadaných kritérií, a nakonec definitivně rozhodla o vítězném návrhu,“ uvedl městský architekt Štěpán Kubíček.

Vítězný návrh nejlépe reaguje na stávající uspořádání historického centra města. Navržené objekty dobře urbanisticky zapadají do historického kontextu při zachování uliční sítě se zdůrazněním nároží a vhodně reagují na sousední náměstí. Jedná se o dva objekty tělocvičny a kluboven a část jídelny se střešní terasou. Zajímavé je pak také hřiště na střeše objektu tělocvičny a atraktivním se zdá být i skleník pro výuku, navazující na štít sousedního objektu.

„Našim cílem je, aby vybraný architektonický tým začal ještě v letošním roce pracovat na projektové přípravě stavby,“ řekl místostarosta města Jiří Sýkora.

Odbornou nezávislou část poroty tvořili architekti Ing. arch. Ondřej Tuček, Ing. arch. Jiří Zábran, Ing. arch. Petra Coufal Skalická a Ing. arch. Petr Hornát. V porotě usedli ale i zástupci města.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rokycany-se-uz-brzy-dockaji-nove-moderni-sokolovny/]

V mezinárodní architektonické soutěži nakonec zvítězil návrh dánských architektů. Součástí projektu je kromě samotné budovy filharmonie také unikátní řešení veřejného prostoru. Vzniknout by měla náplavka pro veřejnost a samotná budova pak nabídne množství teras a střešní zahradu pro lepší propojení s okolím i řekou Vltavou.

 „Velmi si vážíme toho, že si nás BIG, který je v oboru světovou špičkou, vybral jako hlavního partnera ke spolupráci na přípravě moderního architektonického symbolu české hudby. O stavbě Vltavské filharmonie se mluví jako o projektu století,“ říká ředitel AFRY CZ Ivo Šimek.

„Pracovat po boku jednoho z nejlepších světových ateliérů, navíc na takto významné stavbě, je pro nás velmi inspirující. Praze po více než 100 letech zajistí první koncertní sál určený pro symfonickou hudbu, a zároveň odstartuje přeměnu této zanedbané části Holešovic na moderní čtvrť,“ dodává Petr Zeman, ředitel segmentu pozemních staveb a architektury v AFRY CZ&SK

„Jakákoliv metropole, ať je to Paříž nebo New York, si musí udržovat živé centrum města. Je důležité, aby i Praha svoji bohatost a barevnost, které jsou ve své podstatě muzikální, dále vyvíjela a umožnila přinést do ní další vrstvu v podobě moderní architektury. Jsme poctěni, že k tomu můžeme přispět,“ říká BIG.

Náročné dopravní řešení

Stavba budovy ovšem přinese také značné změny v dopravě v už tak složité lokalitě u stanice metra C Vltavská, což vyžaduje náročná řešení.  

V lokalitě budou fungovat téměř všechny druhy dopravy. Projektanti AFRY proto připravují řešení, které počítá s přepravou metrem, tramvajemi, auty, autobusy, taxi, koly, říčním přívozem i vlakem.

Návrh filharmonie je navíc i první vlaštovkou pro rozvoj zanedbaného území Bubny-Zátory v okolí stavby, jedná se o jeden z největších brownfieldů uvnitř města. Vzniknout zde má moderní a klimaticky neutrální čtvrť, bude mít vlastní technickou infrastrukturu, a nebude tak závislá na plynu nebo uhlí.

Na studii pracují TOP experti z celého světa

Mezinárodní tým BIG nyní ve spolupráci s architekty a projektanty z AFRY a s dalšími špičkovými specialisty z celého světa i z ČR dopracovává podrobnou architektonickou studii. Ta bude výchozím bodem pro zpracování projektové dokumentace a získání potřebných povolení v dalších letech.

Příští rok budou týmy pracovat na projektové dokumentaci pro získání stavebního povolení, o rok později připraví dokumentaci pro provedení stavby. S jejím zahájením se počítá v roce 2027, s dokončením v roce 2032.

Filharmonie pro všechny

Návrh Vltavské filharmonie kromě samotné unikátní budovy světové úrovně obsahuje i řadu veřejných prostor, šikmých kolonád a přístupných teras vedoucích od břehu řeky až na střechu. Kulturní centrum tak bude přístupné nejen posluchačům, ale i široké veřejnosti, která bude moci zmiňovaná místa využívat jako veřejný prostor určený pro setkávání.

„Terasy, které obkružují základ budovy, jsou inspirovány meandry toku Vltavy ze Šumavy do Prahy. Průkopnickými prvky návrhu jsou i 23 metrů vysoké sloupy, které je podpírají, nebo obrovské tabule ze zakřiveného skla, které budou tvořit fasádu budovy,“ říká hlavní inženýr projektu Ondřej Uhlarik.

Projekt počítá s vybudováním tří hudebních sálů a několika zkušeben, přičemž největší z nich pojme až 1 800 diváků. V budově budou sídlit dvě hudební tělesa - Česká filharmonie a Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. V budově vznikne také hudební oddělení a kreativní hub Městské knihovny v Praze. Návštěvníci se mohou těšit i na kavárnu nebo střešní restauraci.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-ivo-simek-afry/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/vltavska-filharmonie-bude-postavena-podle-navrhu-studia-bjarke-ingels-group-jake-navrhy-se-umistily-na-ostatnich-prickach/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/model-fungovani-vltavske-filharmonie-bude-mit-vliv-na-financovani-stavby/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/prvni-klimaticky-neutralni-prazska-ctvrt-by-mela-vyrust-v-okoli-budouci-vltavske-filharmonie/]

Město se proto rozhodlo, že starý most zbourá a postaví nový. Nejdřív ale musí postavit provizorní most, po kterém bude doprava vedena v době stavby nové spojnice. O budoucí podobě mostu se ještě rozhoduje, ve hře jsou tři varianty. „První varianta je ocelová trámová konstrukce, nemá podporu v korytě toku, je buď z cortenu, nebo v povrchové úpravě šedomodrý nátěr. Druhá varianta je podobná mostu mezi Mělicemi a Valy u Přelouče. A varianta C zatím rezonovala jako nejlepší, má tři pole, ocelovou konstrukci a je z patinující oceli, čili cortenu," řekl náměstek primátora zodpovědný za dopravu Jan Hrabal.

Varianta A

Varianta B

Varianta C

Cílem navržených variant je rovnováha mezi mostem, městem a ve výsledku harmonické zasazení konstrukce do rámce Polabí.

Nový most bude mít chodníky na obou stranách, ne na jedné jako dosud. "Optimistická varianta počítá s tím, že listopadové zastupitelstvo schválí investiční záměr. Osobně bych preferoval variantu C, která není příliš výrazná, zapadá do krajiny," řekl primátor Jan Nadrchal. Most tak zvýší komfort pro cyklisty a chodce. 

„Všechny kroky se snažíme co nejvíce zrychlit a chceme co nejdříve vyhlásit soutěž na projekční práce, u kterých preferujeme metodu design and build, a začít s výstavbou,“ doplnil primátor s tím, že zajistil oponentní posouzení všech variant třemi renomovanými architekty.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jihocesky-kraj-vyhlasil-soutez-o-navrh-na-novy-most-kosmonautu-pres-reku-malsi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chebsky-most-v-karlovych-varech-ceka-rekonstrukce-mezi-kterymi-navrhy-se-bude-vybirat/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/o-podobe-suchdolskeho-mostu-na-chystane-severni-casti-prazskeho-okruhu-rozhodne-architektonicka-soutez/]

Iniciátorem proměny celého areálu je Nadace Automatické mlýny manželů Smetanových. Ti koupili areál v roce 2016 a k obnově národní kulturní památky přizvali město Pardubice a Pardubický kraj.

„Obnova Automatických mlýnů je mimořádnou ukázkou spolupráce soukromého, veřejného a neziskového sektoru. Jediné, co bylo od začátku naším cílem, aby mlýny ožily, byl v nich celodenní provoz, a proměnily se tak v pulzující městskou čtvrť, kam může přijít každý,” říká Lukáš Smetana, architekt a majitel Automatických mlýnů.

K proměně Automatických mlýnů přispělo v první etapě hned několik architektonických studií. Jedním z hlavních architektů projektu je Zdeněk Balík ze studia Zette, dále pak ateliéry Šépka architekti (Sféra, GAMPA a veřejná prostranství), Transat architekti (Gočárova galerie) a Prokš Přikryl architekti (Silo). Druhá etapa proměny této lokality se už blíží.

Druhá etapa přestavby

Druhá etapa přestavby Automatických mlýnů odstartuje začátkem příštího roku a zahrnuje výstavbu bytových a komerčních objektů, které mají být dokončeny přibližně v roce 2026. Tato druhá fáze projektu má za cíl uzavřít areál z východní strany a vytvořit plnohodnotnou městskou čtvrť s občanskou vybaveností. Díky transformaci zde vznikne moderní kulturně-společenská lokalita vhodná pro práci i život. Přibýt mají i další prvky a služby, které oblast oživí i v době, kdy jsou veřejné instituce zavřené. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pardubicky-kraj-podpori-revitalizaci-larischovy-vily/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/vznik-reprezentativniho-salu-v-pardubickem-zamku-podle-navrhu-evy-jiricne-je-zase-blize-realizaci/]

Subtilní ocelová konstrukce je tvořena masivními pilíři z pohledového železobetonu. Převýšený pylon výtahu je umístěn v ose původního schodiště a nese vlastní konstrukci lávky. Zároveň tento prvek vytváří novou dominantu, tedy věž, kterou lze pozorovat v průhledu Ropkovou ulicí z náměstí.

Střední pilíř přechází v nové betonové schodiště, orientované směrem k cestě ke Smetanovu domu. Na západním předpolí je lávka osazena na opěru ve stávající opěrné zdi.

„Díky zvolené konstrukci jsme lávku navrhli jako zastřešenou, poskytující komfort a ochranu proti nepohodě a nabízející atraktivní průchod mezi korunami stromů nad řekou Loučnou s výhledy na město,“ říkají architekti.

Ocelová konstrukce lávky je doplněna zábradlím z nerezové ocelové sítě a kulatým nerezovým madlem. Atmosféru lávce ve večerních hodinách dodává osvětlení, které navíc podporuje kontrast lehké ocelové konstrukce a pohledového železobetonu.

Stavbu oživily grafiky české výtvarnice Ivany Šrámkové. Najdeme je na vstupech do výtahu a zadní stěně pylonu.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/stvanicka-lavka-jiz-mesic-slouzi-verejnosti-lide-si-tento-unikat-pochvaluji/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-ostrave-byla-dokoncena-unikatni-lavka-od-josefa-pleskota/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-hradci-kralove-vznikla-nova-lavka-pres-labe/]

Brnu chybí hala pro sportovní a kulturní události, která by dokázala přivítat více než 10 000 návštěvníků. Nová budova by měla nabídnout multifunkční využití pro sporty, kulturu, kongresy a eventy. Její variabilní uspořádání je navrženo pro různé typy sportů, konat by se zde mohla utkání na světové úrovni. „Je dobře, že Brno uvažuje ve velkém měřítku. Multifunkční halu město využije pro sportovní i kulturní akce. Hala bude propojená se zázemím brněnského výstaviště a já věřím, že citelně rozšíří možnosti Brna a přiláká sem návštěvníky, kteří dnes musejí za sportem nebo kulturou zamířit jinam. Je to důležitý krok k tomu, aby Brno bylo ještě lépe vidět – aby bylo zase o kousek větší. Právě takovéto projekty a strategické investice nás přibližují k tomu, že se ČR skutečně postupně stane křižovatkou Evropy," řekl premiér Petra Fiala. 

 „Zhotovitel by měl arénu postavit během následujících 33 měsíců. Souběžně s probíhající výstavbou připravujeme kompletní fit out haly, který bude mít dopad na vnitřní vybavení. Týká se to například prostor pro gastro, kde připravujeme koncesní řízení na provozovatele. Nejpozději do konce letošního roku budeme také znát specifikaci scénické technologie – jde hlavně o zvukový a světelný park pro kulturní akce, především tedy pro hudební produkce,“ vysvětlil Petr Kratochvíl.

Objekt má mít dvě podzemní a šest nadzemních podlaží. Zastavěná plocha je 16 698 m², obestavěný prostor 475 000 m³.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-hotel-avion-brno/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-kavarna-era-brno/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mesto-brno-a-jihomoravsky-kraj-podpori-snahu-o-zapis-mendelova-skleniku-na-seznam-unesco/]

Hlavní sál nového Jiráskova divadla má kapacitu 370 míst, divadlo je bezbariérové. Ozdobou hlavního sálu je bezpochyby nádherný renovovaný skleněný lustr ze 70. let 20. století, který diváci znají z původního sálu. Lustr samotný je středobodem takzvaného hvězdného nebe, které tvoří dvě stě metrů ovladatelných LED pásků a 650 LED čipů. Už samotné zhasínání v sále je tak velkým zážitkem. 

„Na této stavbě bylo nejsložitější to, že jsme kvůli nedostatečným průzkumům museli průběžně upravovat a dotvářet projekt. Bylo třeba znovu navrhnout vzduchotechniku i nouzová osvětlení. Kvůli horšímu horninovému prostředí jsme dále byli nuceni vyztužit základy i stěny a na dvoře vybudovat rozsáhlý vsak pro odvedení podzemní vody,“ říká vedoucí projektu Aleš Kunca. „Po úvodních demolicích zůstaly z původní budovy pouze zdi a dnes má Česká Lípa krásné divadlo, na které mohou být místní obyvatelé náležitě pyšní!“ 

Divadelní technika je kompletně elektrizována a modernizována, stejně tak osvětlení a ozvučení. Stěny hlavního sálu jsou pokryté akustickými panely a okolo stropu se táhne rezonátor, který utlumuje hluboké tóny. Samozřejmostí je klimatizace a zbrusu nové pohodlné sedačky. Rozměry jeviště zůstaly zachovány, nicméně pod jevištěm se nově nachází funkční orchestřiště.  

Kromě hlavního sálu se v Jiráskově divadle nachází také další dva menší prostory pro 100 a 40 návštěvníků pro pořádání komornějších akcí.

Na stěnách ve foyer jsou renovované skleněné lampičky, které byly již v původním sálu. Dolní foyer zdobí nádherné železobetonové schodiště se skleněnou instalací z dílny Jitky Skuhravé z Nového Boru. Hned u vchodu diváci narazí na citlivě zrestaurovanou bustu Aloise Jiráska od akademického sochaře Josefa Bílka z roku 1951. Přímo pro divadlo také vznikla čtyři velkoformátová plátna s divadelní a regionální tématikou od českolipského malíře Michala Janovského. V divadle jsou také tři bary a divadelní kavárna. 

Hlavní vchod je nově umístěn v Panské ulici. Novinkou pro město je pak speciální chodba propojující ulice Panská a Jiráskova, lidé si díky ní mohou zkrátit cestu centrem. 

Jiráskovo divadlo je nyní moderní divadelní budovou s nádechem historie. Zachovány byly původní krovy nebo nádherné klenuté klenby v kavárně.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-ostrove-u-macochy-vznikla-nova-detska-lecebna-od-adam-rujbr-architects/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-adam-rujbr-architects/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/trutnov-po-rekonstrukci-otevrel-kino-vesmir-s-dvema-saly/]

Cílem projektu bylo vytvořit místo pro výuku přírodních věd, technických a řemeslných oborů a výuky cizích jazyků v rámci programů pro mimoškolní a neformální vzdělávání.

Návrh architektů Jaromíra Waltera a Filipa Medy z Ateliéru Walter se snažil zachovat genius loci, což se rozhodně podařilo. Objekt bývalého mlýna nově slouží jako vzdělávací a informační centrum. V prvním patře je hlavní výukový prostor, ve druhém pak výstavní prostor. Nejvyšší patro slouží jako letní výuková místnost.

Interiér budovy kombinuje nadčasové prvky. Dřevěné trámy a bílá výmalba byly ideální volbou, která dělá prostředí útulné a příjemné. Jsou zde zajímavé detaily jako svítidla v industriálním stylu v černé barvě.

Co se exteriéru týká, omítka byla provedena tradiční technikou, detaily zedníci opravili podle fotografií ze třicátých let. Opravy původních oken udělal zdejší kovář a další místní přispěli v hithitové kampani na fasádu.

Tato proměna s happyendem z Jeseníků je zdárným příkladem toho, že i budovy odsouzené k demolici se mohou stát architektonickým skvostem.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/trutnov-po-rekonstrukci-otevrel-kino-vesmir-s-dvema-saly/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/divadlo-v-bruntale-dostane-puvodni-novorenesancni-fasadu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chata-v-jizerskych-horach-zaujme-fasadou-z-tmave-modrych-prken/]

Nová budova se chová do ulice jako sebevědomý městský dům s parterem a do zahrady jako pavilon oranžerie. Fasádu tvoří povrchy z různě strukturované omítky a nejvýraznějším prvkem je dřevěné obložení oken.

V přízemí je situován hlavní vstup, administrativa, kuchyně a místnosti heren pro setkávání dětí s rodiči. Ve vyšších patrech jsou pak třídy mateřské školy.

Každá třída má své samostatné zázemí, a fungují tak na sobě zcela nezávisle. Vstupy do tříd jsou z centrální haly přes šatny propojené s umývárnami. Třída slouží jako společný prostor ke hře, odpočinku i jídlu, děti nemusí nikam přecházet. Prostor se dá předělit na dvě poloviny závěsem.

Přilehlá zahrada je tvořena velkou nezpevněnou plochou s různými druhy materiálů, jako je tráva, písek či štěpka. Okraj zahrady je pak lemován lučním kvítím a keři.

Autoři: re: architekti - Michal Kuzemenský, David Pavlišta, Ondřej Synek, Jan Vlach, Jiří Žid, Spoluautoři: Vojtěch Ružbatský, Spolupracovníci: Michaela Hudečková

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chata-na-severu-plzenska-svym-tradicnim-pojetim-zapada-do-krajiny-a-rozviji-jeji-hodnoty/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novou-podobu-autobusoveho-terminalu-cerny-most-navrhne-studio-re-architekti/]

„Jemná prostorová křivka je konstruována jako plynulá cesta vycházející z dynamiky pohybu chodců a cyklistů. Koncepce konstrukce mostu reaguje pokorně na panorama Prahy, na napojení na holešovický a karlínský břeh i na napojení rampou na ostrov Štvanice. Konstrukce nejde do výšky, nebrání chodcům a cyklistům v pohledech na město, vodu a stromy,“ uvedl autorský tým.

Architektura mostu využívá minimalistického sochařského tvarosloví. Most je z kvalitního ultra vysokohodnotného betonu s rozptýlenou výztuží s povrchem odpovídajícím lesklému bílému mramoru. Hlavní nosná konstrukce mostu je tvořena spojitým železobetonovým nosníkem s podélným předpětím a příčným řezem tvaru písmene H. Součástí konstrukce je ornamentální bronzové madlo s figurálními motivy zvířecích hlav na koncích od sochaře Aleše Hvízdala. V madle je pak integrováno osvětlení lávky, které ve večerních hodinách vytváří příjemnou atmosféru.

Lávka je z ultravysokopevnostního betonu, což je materiál, díky němuž je trvanlivá, mrazuvzdorná a nedostane se do ní ani voda.

Zajímavá je také socha na ostrově Štvanice u vstupu na lávku, její název je Řeka a je od sochaře Jana Hendrycha.

Bílá lávka do hlavního města přinesla minimalistický design, který do okolí ideálně zapadl.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-hradci-kralove-vznikla-nova-lavka-pres-labe/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-ostrave-byla-dokoncena-unikatni-lavka-od-josefa-pleskota/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-hlavkuv-most/]

„Projekt je před dokončením. Areál by se měl otevřít v září. Už nyní jsou zde naplánované další atrakce, které by v budoucnu měly provoz doplnit. Jedná se například o tobogán či venkovní ceremoniální saunu,“ říká architekt Jan Sedláček.

Architektura budovy zapadá do okolní zástavby. Díky decentní cihlové fasádě a hliníkovým lamelám navazuje stavba na sousední rodinné domy. Hlavním motivem je natočení vnitřního plaveckého bazénu o devadesát stupňů vůči celému objemu stavby. V kombinaci s celoplošným zasklením bazénové haly můžou návštěvníci vnímat propojení s venkovním areálem.

„Do stávajících bazénů vkládáme nové nerezové vany. Hladina vody bude zvednuta jeden metr nad stávající upravený terén. Stávající neplavecký bazén je rozdělený na relaxační bazén s atrakcemi a brouzdaliště. V prostoru mezi těmito bazény je umístěna technologie. Plavecký bazén nabízí 4 dráhy 50 m, skokanské můstky a neplaveckou část,“ dodává Jan Sedláček.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-aktualni-projekty-atelieru-senaa-wellness-u-vetrneho-mlynu-ci-mestsky-bazen-v-kyjove/]

[https://www.tvarchitect.com/video/chystane-projekty-architektonickeho-studia-senaa-vznika-bytovy-dum-i-moderni-statek/]

Pětičlenná odborná porota následně jednomyslně vybrala jako nejlepší řešení návrh architekta Tomáše Hanuse, který vytvořil ve spolupráci s kolegou Janem Holubem. Druhé místo patří ateliéru Architekt Ondřej Tuček, třetí skončili G. L. Architekti.

Největší předností vítězného návrhu je podle poroty důstojné architektonické řešení, jeho přehlednost a provázanost s okolím. Hlavní plocha a autobusové nádraží se nacházejí mimo samotné náměstí, podél kolejišť, díky čemuž mohl vzniknout souvislý veřejný prostor s navazujícím parkem. Takové řešení v budoucnu zajistí rychlé odbavení, dobrou orientaci v prostoru, bezpečnost cestujících, a zvýší tak atraktivitu veřejné dopravy.

Přestavba nymburského hlavního nádraží bude součástí velké modernizace traťového úseku Nymburk hl. n. – Lysá nad Labem. Stavba zahrne především přidání třetí traťové koleje v celé délce, přeložku trati na výjezdu ze stanice Nymburk ve směru Lysá nad Labem a vybudování zárodku tzv. Všejanské spojky. Budovat se má dle dnešních předpokladů v letech 2027 až 2031.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nad-plzni-se-zacina-vznaset-oblacek-vyznamne-dilo-podle-navrhu-ai-design/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jihlava-zahajila-stavbu-areny-podle-navrhu-atelieru-chybik-a-kristof/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/socha-kovare-na-zlinske-radnici-opet-zari-novotou/]

Současný Horácký zimní stadion byl dokončený v roce 1955, zastřešení má od roku 1967. Domácí zápasy tam hrála hokejová Dukla. Dlouhé roky se vedly vášnivé diskuze o tom, zda technicky i provozně nevyhovující halu rekonstruovat či zbourat a postavit novou moderní.

Záměr na stavbu arény místo starého stadionu nakonec schválili jihlavští zastupitelé v prosinci 2018. Architektonickou soutěž na návrh o rok později vyhrála právě architektonická kancelář Chybík a Krištof. Výběrové řízení na dodavatele stavby zahájila radnice v únoru 2022.

„Aréna je multifunkční prostor s kapacitou 5 600 diváků a rozšiřuje původní účel stadionu vytvořením všestranného prostoru přizpůsobeného jak jeho primárním sportovním účelům v rámci nejmodernějších zařízení, tak širokému spektru aktivit a jejich příslušné publikum. Aréna, která se nachází na hranici historického centra Jihlavy sousedí s parkem a univerzitou, cílem návrhu proto bylo, aby zapadl do okolní městské krajiny. Aréna poslouží jako průhledný a plynulý přechod mezi zdánlivě odlišnými prostory,“ uvedli architekti ze studia Chybik+Kristof Architects & Urban Designers.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-v-regionech-chybik-kristof-architects-urban-designers/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-ondrej-chybik-a-michal-kristof/]

[https://www.tvarchitect.com/video/nova-dimenze-modularity-ve-vizovicich-se-otevrelo-vyvojove-inovacni-centrum-modularity/]

Po více než 11 letech od nápadu tak projekt konečně dostává reálné a zřetelné obrysy. Vznikem nástavby na střeše osmipatrové budovy se v minulosti musela zabývat i vláda, protože se jedná o jediný projekt svého druhu v Česku. Jde totiž o stavbu na střeše státní instituce, kterou financuje soukromý subjekt – obecně prospěšná společnost Český národní registr dárců dřeně. Podmínkou bylo převedení části státního pozemku do spoluvlastnictví registru. Prostředky shromáždil Český národní registr dárců kostní dřeně. Pávě spojení soukromého a státního majetku a s tím související obavy z případných komplikovaných soudních sporů, jsou jedním z důvodů, proč se výstavba neustále oddalovala.

Dvoupodlažní nástavba z pera architektů Evy Jiřičné a Petra Vágnera bude převážně ze skla a kovu. Navržen byl komplex, v němž budou ordinace, pokoje pro pacienty i dárce, laboratoře a kanceláře registru. Součástí bude ale i restaurace a přednáškový sál.

Aktuálně je východní část přístavby už opláštěná a hotovo je i v západní části. Hotovo by mělo být v řádu týdnů. Témě hotové jsou také nové výtahy a schodiště, brzy bude hotová i stavba 10. patra, kde je kongresové centrum a administrativní zázemí nadace i registru.

Kolaudaci stavby plánuje registr na začátek roku 2024, první pacienti by v nových prostorech mohli být léčeni na jaře roku 2024. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/eva-jiricna-prvni-dama-ceske-architektury-s-mnoha-ocenenimi-a-prestiznimi-projekty-po-celem-svete/]

[https://www.tvarchitect.com/video/eva-jiricna-pohled-na-rekonstrukce-historickych-a-kulturne-chranenych-budov/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-eva-jiricna/]

[https://www.tvarchitect.com/video/petr-vagner-o-projektech-ostravskeho-mrakodrapu-pardubickeho-zamku-a-dalsich/]

Objekt začal chátrat po roce 2000, kdy do bankovní budovy vtrhlo policejní komando se samopaly. S nuceným správcem z České národní banky přišli také členové speciálních jednotek URNA. Cukrovarnický palác byl následně opuštěn, neboť se nanašlo žádné nové využití budovy.  

Po výměně několika soukromých investorů se objektu v roce 2018 ujala rakouská developerská společnost UBM, která se zde rozhodla vybudovat luxusní hotel.

Hlavním cílem bylo zachovat historickou hodnotu objektu a zároveň zde vytvořit prostředí, které vyhovuje vysokým nárokům na moderní ubytování a servis.

V hotelu Andaz Prague se nachází 176 pokojů, fitness a wellness centrum, restaurace, bar a konferenční sály.

Tým UBM Development Czechia při rekonstrukci velmi úzce spolupracoval s památkáři a restaurátory. V rámci rekonstrukce byla zvláštní pozornost věnována původním historicky cenným dochovaným interiérům, které byly citlivě obnoveny a restaurovány. Do interiérového designu jsou zakomponovány báje o Bruncvíkovi, pověst o Libuši, Golemovi a další fragmenty české historie.

Historická hodnota budovy a její autentická atmosféra tak zůstaly zachovány, a přitom je hotel přizpůsoben současnému životnímu stylu. Tento příklad rekonstrukce dokazuje, že i dlouhá léta opuštěné a chátrající budovy mají stále co nabídnout.

[https://www.tvarchitect.com/video/chatrajici-skvosty-textilia-ostravica/]

[https://www.tvarchitect.com/video/chatrajici-skvosty-6-dil-sklarna-elias-palme/]

[https://www.tvarchitect.com/video/chatrajici-skvosty-5-dil-desfoursky-palac/]

„Splácíme dluh pražským mostům a pokračujeme v masivních investicích do jejich rozvoje. Usazením posledních betonových dílů mostu se Štvanická lávka nyní vizuálně propojí v ladný celek. Díky dokončení lávky už v první polovině tohoto roku dojde k propojení pražských Holešovic a Karlína. Spojení dvou břehů Vltavy obyvatelé těchto čtvrtí potřebovali roky. Dojde také k faktickému propojení pomyslné stezky s tunelem na Vítkově, a tak se i Žižkovákům otevře nová brána do města. Skvělé je, že získáme i nový bezbariérový přístup na ostrov Štvanice, který čeká celková proměna a stane se z něj nový park. Štvanická lávka bude strategická i pro cyklodopravu, protože propojí cyklostezky vedoucí podél řeky na obou březích,” uvádí I. náměstek primátora pro oblast dopravy Zdeněk Hřib.

Materiál lávky je UHPC, tedy ultravysokopevnostní beton – Petr Tej ho použil i na většinu ostatních mostů a lávek, které projektoval. Architekt navrhl také most v Lužci nad Vltavou a v Příboře (spolu s Markem Blankem a Janem Mourkem) nebo lávku přes Dřetovický potok (spolu s Ondřejem Císlerem).

Nová lávka bude osvětlena LED pásy ukrytými v madle zábradlí, nebude tedy vznikat zbytečný světelný smog. Poslední pole mostu u holešovické strany bude možno nadzvednout tak, aby odolalo i průtoku tisícileté vody.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/stavba-lavky-ktera-spoji-holesovice-s-karlinem-pres-ostrov-stvanice-je-ve-finalni-fazi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/neziskova-organizace-kritizuje-chystanou-sjezdovku-v-parku-soutok-ta-ale-neni-soucasti-projektu/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-hlavkuv-most/]

Třípodlažní objekt je funkčně rozdělen tak, že v prvním patře se nachází hlavní výstavní prostor se zaměřením na české moderní a současné umění, kavárna, knihkupectví a multifunkční přednášková místnost. „Bookshop je zaměřen i na děti, dají se zde najít edukativní knihy z uměleckým přesahem,“ dodává architekt.  Druhé patro zahrnuje výstavní prostory i neveřejnou část se soukromou sbírkou moderního a současného umění. Ve třetím podlaží se nachází depozitář vybavený regálovým systémem.

Hlavním poznávacím znamením se stala antracitová fasáda. “Chtěli jsme objekt odlišit od zbytku areálu, dali jsme domu černou barvu, která nikde jinde v okolí není. Budova se tak stala dobře identifikovatelnou. Tam, kam to ještě šlo, jsme se snažili navrátit továrenskou atmosféru. Například se opravil komín, do jehož spodní části je možný vstup, konají se zde různé permormance. Komín je zároveň nasvícen, což potrhuje symbol majáku umění v Humpolci,“ říká architekt Luděk Rýzner.

Ikonický semafor na fasádě domu odkazuje díky svému tvaru onu 8smičku! „Každé zhruba tři měsíce se na semaforu mění grafika, dle dané výstavy uvnitř galerie. Instalace slouží jako orientační prvek, aby lidé věděli, co se zde aktuálně odehrává,“ uzavírá Luděk Rýzner.  

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-ludek-ryzner-z-atelieru-ok-plan-architects/]

Stavba je začleněna do okolní zástavby. Jedná se o lineární nízkopodlažní objekt. Konstrukce bude prefabrikovaná betonovo-dřevěná, umožní jednak rychlou výstavbu, a také schopnost přizpůsobit se měnícím se potřebám vzdělávacího systému. Fasádu architekti rozdělili na pevné a prosklené plochy, při čemž velkoformátová okna a perforované fasádní panely zelené barvy zajišťují větrání a bezpečnost učeben.

Žáci budou moci využívat během výuky nejen učebny s výhledem na historickou část města s bazilikami, ale také venkovní prostory a zahradu. Ta bude uzavřená kvůli bezpečnosti a děti zde budou moci pobývat na výškově rozdělených terasách, které poslouží i jako venkovní třídy. Chybět zde nebude ani travnatá plocha s možností pořádání kulturních akcí. Součástí sportovního zázemí bude i atletický ovál, workoutové hřiště a tribuny.

Interiér školy nabídne moderní prostředí, které bude kombinovat vzdělávací, sportovní a kulturní prvky. Vnitřní prostory budou charakteristické přiznaným betonovým rámem a dřevěnými stěnami. Chybět samozřejmě nebude kuchyně, jídelna, aula a zázemí pro školníka.

O efektivní a dynamický provoz budovy sepostará nadřazený řídící systém. Podlahové vytápění zajistí vytápění školy a každá učebna bude mít vlastní regulaci topného výkonu. Během teplého období bude vytápění využito k chlazení, a to v pasivním režimu bez použití tepelného čerpadla. Elektřinu pro provoz budovy budou produkovat střešní fotovoltaické panely. Prosklené plochy fasády vybavené vnějším stíněním, společně s plánovanou zelení, vegetací a retenčními střechami přispějí k regulaci teploty stavby, pomohou ochlazovat okolí a snižovat riziko vzniku tepelného ostrova.

Architekti samozřejmě mysleli také na praktickou výuku a zábavu, a proto si budou žáci moci vysadit rostliny na záhonech a starat se o ovocný sad. K zalévání budou moci využívat nasbíranou dešťovou vodu z retenční nádrže či studny.

Místo by se mělo stát centrem vzdělávání, kultury a sportu pro děti i veřejnost.

CHYBIK+KRISTOF

Mezi významné realizace architektonického ateliéru patří například modulární Pavilon České republiky při světové výstavě EXOPO 2015 v Miláně, Vinařství Lahofer v Dobšicích, nebo obnova Mendelova skleníku v Brně. Za dosavadní práci byl ateliér oceněn například prestižní cenou pro mladé architekty Architecture Vanguard Award amerického časopisu Architectural Record v roce 2019 nebo cenou 40 Under 40 Award Evropským centrem pro architekturu, umění, design a urbanistické studie v tom samém roce.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-vypada-skola-odpovidajici-standardum-21-stoleti/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-ondrej-chybik-a-michal-kristof/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-v-regionech-chybik-kristof-architects-urban-designers/]

Druhé místo získala přestavba bývalé textilní továrny na muzeum v Plesné, třetí místo porota udělila Náplavce Ohře v Karlových Varech. Oceněny byly i další stavby jako třeba návrh oživení výpravní budovy v železniční stanici Františkovy Lázně či transformace okolí jezera Medard. Tyto projekty uspěly hlavně v hlasování veřejnosti. Čestné uznání si pak vysloužily projekty Přírodovědné centrum při DDM Sova v Chebu a systém tůní a výsadby zeleně v Josefově na Sokolovsku.

Karlovarská krajská nemocnice a.s. – dokončení revitalizace areálu

Předmětem akce byla novostavba objektu pavilonu A1 a rekonstrukce stávajícího pavilonu B včetně přístavby v areálu nemocnice v Chebu. Celý projekt trval i s přípravou téměř sedm let. Dokončením jeho poslední části získalo druhé největší město Karlovarského kraje moderní zdravotnické centrum na evropské úrovni. Levá část zrekonstruované budovy slouží pro specializované ambulance, ORL a jako ordinace pro sonografická vyšetření. Středová část je pro pracoviště a zázemí radiologie. V pavilonu jsou lůžková oddělení chirurgie, interny, gynekologie a ORL. Nechybí ani osm dospávacích lůžek pro pacienty po operacích. V pavilonu je i gynekologická ambulance a rehabilitace. Jednotlivá oddělení na sebe navazují.

Architekt: PENTA PROJEKT, s.r.o. - Ing. arch. Jaromír Homolka

Vřídelní kolonáda - oprava, II. etapa

Po téměř sedmi letech od rekonstrukce musela být z důvodu havarijního stavu nejatraktivnější část Vřídelní kolonády uzavřena. Na jaře roku 2016 bylo Vřídlo vyvedeno do provizorní venkovní vývěrové mísy. Právě dokončené etapě rekonstrukce předcházela sanace suterénních prostor, instalace nové akumulační nádrže a obnova další specifické krenotechnologie. Součástí rekonstrukce byla i obnova podlahy síně, skleněných výplní pláště a také instalace repliky unikátní koruny haly s výtryskem ve tvaru osmistěnu. Tvoří ji 321 skleněných tabulí vážících až 50 kilogramů, které vyrobili a ručně osadili sklářští mistři z Nového Boru. Skla jsou věrnou replikou původního zasklení. Vřídlo tryská z nové vývěrové mísy vyrobené z nerezu a obložené betonovými fragmenty.

Architekt: Ing. arch. Jiří Janisch, Ing. arch. Jiří Janisch

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ikonicky-osmihran-se-vraci-na-vrchol-vridelni-kolonady/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-karlovych-varech-se-otevira-novy-koncertni-sal/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chebsky-most-v-karlovych-varech-ceka-rekonstrukce-mezi-kterymi-navrhy-se-bude-vybirat/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-bude-vypadat-pitko-pred-vridelni-kolonadou-zname-vitezny-navrh/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/na-filmovem-festivalu-v-karlovych-varech-vyrostla-sesta-kolonada/]

Pavilon vyroste opět vedle hotelu Thermal, a proto respektuje jeho ryzí charakter. Celý projekt dočasné stavby zapadl do konceptu filmového festivalu. Pozitivním aspektem dočasné stavby je její nenáročnost. Místo, na kterém modulární stavba vyroste, nepotřebuje žádná zvláštní specifika. Další velkou výhodou modulárního řešení je znuvupoužitelnost celého systému, takže po skončení karlovarského festivalu stavbu rozebereme a přesuneme na další lokalitu k jinému využití.

„Mnoho let jsme přemýšleli, jak co nejlépe využít prostor vedle Hotelu Thermal, až jsme ho na loňském ročníku vzali zcela pod svá křídla. Od začátku jsme věděli, že nechceme jít cestou nějakých jednorázových a jednoduchých řešení, proto jsme se spojili s renomovaným architektonickým studiem Chybík + Krištof, které navrhlo ambiciózní modulární stavbu tak, aby co nejvíce respektovala kontext, ve kterém se nachází. Přáli jsme si vytvořit prostor, ve kterém se mimo filmové projekce budou potkávat filmoví tvůrci i běžní diváci a v tomto směru KVIFF.TV Park naplnil naše očekávání. Letos už máme na co navazovat a festivaloví návštěvníci se opět mohou těšit na celodenní bohatý program,“ říká výkonný ředitel KVIFF Kryštof Mucha.

Prefabrikované stavební moduly nacházejí stále větší uplatnění jak v České republice, tak ve světě. Tento způsob stavebnictví je efektivní, ekonomický a environmentálně udržitelný. Velkou výhodou je minimální objem vzniklého odpadu, variabilita i opakované využití. 

[https://www.tvbydleni.cz/clanek/jednim-z-trendu-v-udrzitelne-vystavbe-je-modularita/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/popularizace-modularnich-staveb-spolecnost-koma-spousti-skolu-modularity/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/bydleni-modularni-mesto-i-zazemi-pro-umeni-vystavba-z-prefabrikovanych-modulu-ma-v-dnesnim-svete-nezastupitelne-misto/]

[https://www.tvbydleni.cz/video/budoucnost-bydleni-i-takhle-mohou-vypadat-malometrazni-modulove-domy/]

Nový multifunkční sál je unikátem díky mnoha technologickým vymoženostem. Například se díky pohyblivé výšce může hlediště proměnit na konferenční nebo taneční sál. Sál doplní multimediální expozice představující dějiny lázeňství ve světovém i místním kontextu, kavárna, informační centrum a badatelna.

Novorenesanční budova Císařských lázní pocházející z konce 19. století je od roku 2010 chráněna jako národní kulturní památka. Studio Petr Hájek Architekti proto navrhlo vestavbu, která se vznáší uprostřed dvorany na šesti ocelových nohách, a nevytváří tak přímý kontakt s historickou budovou ani s původními litinovými sloupy při obvodových stěnách. Jednotlivé díly konstrukce byly do atria vsazeny skrze otevírací střechu a až na místě složeny v jeden celek.

Barva vestavěné konstrukce je červená, proto už v minulosti dostala několik přezdívek, jednou z nich je například červený krab. Důvody zvolené barvy mají ale archetypální přesah. Barva mimo jiné reprezentuje vzrušení a emoce, ale i strojovou estetiku konce 19. století.

Jeviště je vybaveno posuvnou akustickou stěnou a polohovatelnými přetáčivými panely, které dokážou prostor přizpůsobit různým zvukovým požadavkům. Každá strana otočných trojúhelníků ve stropě má přitom jinou funkci. Jedna zvuk pohlcuje, druhá odráží a třetí rozptyluje. Vznikají tak ideální podmínky pro interprety a různé formy programů.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rekonstrukce-karlovarskych-cisarskych-lazni-pokracuje-vznika-zde-svetovy-unikat/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/unikatni-multifunkcni-vestavba-se-stane-dominantou-jednoho-ze-symbolu-karlovarskeho-lazenstvi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rekonstrukce-cisarskych-lazni-v-karlovych-varech-se-blizi-ke-konci/]

„Schválený záměr je důležitým krokem vpřed z několika důvodů. Léta rozestavěný areál na Palmovce konečně najde potřebné využití. Pro hlavní město pak bude nové sídlo Evropské agentury pro kosmický program znamenat nejen rozšíření aktivit této významné instituce a růst prestiže Prahy, ale i řadu dalších ekonomických příležitostí,“ hodnotí Bohuslav Svoboda, primátor hl. m. Prahy. 

Veřejná zakázka bude v případě schválení zastupitelstvem zadána formou tzv. Design & Build. Jako první by se měla dočkat dostavby stávající budova. Poté se budou řešit úpravy objektu pro potřeby agentury. Vše by mělo být završeno navazující stavební realizací fit-outu. 

„V rámci výběrového řízení máme v plánu najít jednoho zkušeného dodavatele pro projektovou i realizační část transformace Centra Nová Palmovka. Tím napomůžeme provázanosti a efektivitě celého procesu a EUSPA bude moci využít sídlo co nejdříve vzhledem ke smluvím závazkům ze strany města. Stavební práce by měly začít již zkraje příštího roku,“ uvádí Petr Hlaváček, náměstek primátora za územní a strategický rozvoj.  

„Hlavní město Praha schvaluje záměr vybrat dodavatele, který veškeré potřebné aktivity a stavební práce zajistí tak, aby byla naplněna dohoda všech stran a EUSPA se mohla v Praze plně rozvíjet. Náklady této celoevropsky významné stavby se budou blížit 2 miliardám korun, ovšem efekt pro hospodářství města a celé České republiky by měl tuto investici v krátkém čase zúročit,” říká Zdeněk Kovářík, radní hl. m. Prahy pro oblast rozpočtu.

„Díky aktivnímu přístupu PDS ke svěřenému městskému nemovitému majetku lze kvalifikovaně odhadovat, že jen v roce 2022 se zvýšila tržní hodnota nemovitostí na Palmovce (Centrum Nová Palmovka) v řádu vyšších stovek milionů korun. Další projektovou přípravou a kompletní dostavbou budovy pro dlouhodobého a vysoce bonitního nájemce se hodnota městského majetku dále významně zvýší,“ uvádí Adam Zábranský, radní pro majetek, legislativu a transparentnost.   

Komplex Nová Palmovka se začal stavět zhruba před devíti lety. V budově mělo být nové sídlo radnice městské části Prahy 8, a také prostory pro obchodní centrum, kanceláře a další služby. Později však byly práce na centru za více než miliardu korun přerušeny a dosud nebyly obnoveny. Komplex by v budoucnu měl být součástí proměny celé lokality, kde vzniknou nové domy a zmizí současné autobusové nádraží. Proměnou projde i nynější náměstí Bohumila Hrabala, přibude zeleň, lavičky nebo kavárna.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-se-meni-praha-mestske-casti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-hornich-pocernicich-vznikne-zhruba-300-mestskych-najemnich-bytu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nove-rezidencni-ctvrti-vznikaji-pod-taktovkou-prazske-developerske-spolecnosti/]

Stavba je dlouhá 550 metrů a široká čtyři metry. Jde vlastně o lávky dvě, které jsou zavěšené na jednom pylonu. Jedno pole přemosťuje železniční vlečku a druhé řeku Ostravici. Z boku má přemostění tvar písmene A, součástí je i střední vetknutý pylon o výšce 28 metrů, který sestává ze čtyř nárožníků. Z čelního pohledu je pylon vyztužen až ve vyšší polovině průhledným rombickým ztužidlem. Díky této konstrukci je možný nerušený výhled na vysokou pec, na kterou architekt lávku nasměroval. Lávka by měla být také nasvětlena tak, aby připomínala měsíční svit. Samozřejmě s ohledem na biokoridor.

„Nové propojení Slezské Ostravy a Vítkovic nabízí možnost rychlého i bezpečného spojení, využijí je nejen Ostravané, ale také lidé mířící na festivaly do Dolní oblasti Vítkovice. Oceňuji, že se lávku podařilo zpřístupnit ještě před prázdninami, které sebou přinesou i festivaly a další volnočasové aktivity. Výjimečnost lávce vetkl architekt Josef Pleskot, lidé jistě ocení její umístění, překrásnou scenérii řeky i panoráma industriální památky Dolní oblasti Vítkovice, stejně jako dokonalost jejího tvaru. Poděkování náleží všem, díky jejichž idejím, umu a řemeslné dovednosti byla lávka vystavěna,“ konstatoval Jan Dohnal, primátor města.

K instalaci lávky bylo zapotřebí celé řady specifických postupů. Samotná lávka je tvořena bočními příhradovými nosníky a ocelovou mostovkou s protiskluzovým povlakem. Pochozí stěrková plocha zajišťuje suchý a bezprašný povrch. Horní trubkový pas lávky chrání cyklisty při nárazu před zraněním a pádem do řeky, madlo a lišta pro nevidomé pomáhá při pohybu starším a tělesně postiženým osobám a nerezová síť umožňuje výhledy z lávky i malým dětem.

„Velmi náročná byla samotná montáž ocelových konstrukcí vzhledem k rozměrnosti ocelových konstrukcí. Technicky nejnáročnější byla montáž pylonu, který byl kompletován až na stavbě postupným skládání a osazováním jednotlivých dílů. Spodní stavbu lávky tvoří dvě krajní opěry a střední podpěra, která tvoří základ pro ocelový pylon. Založení je hlubinné, na vrtaných železobetonových pilotách,“ podrobně objasnila Gabriela Šoukalová, ze společnosti FIRESTA – Fišer, rekonstrukce stavby a. s.

„Závěsy lávek jsou tvořeny lany z pozinkovaných drátů s vnitřní protikorozní výplní, které jsou zakončeny rektifikovatelnou soustavou vysokopevnostních tyčí, což umožnilo rychlé a přesné předepnutí konstrukce do požadovaného tvaru a zároveň estetický detail zakončení závěsu. Pro montáž lávky byl použit největší jeřáb v České republice o nosnosti 750 tun, který manipuloval s dílci přes 80 metrů dlouhými. Pro ustavení jeřábu bylo nutno provést rozšíření protipovodňového valu a zřízení plošiny pro ustavení jeřábu o velikosti 20 x 20 metrů. Plošina byla zabezpečena raženými štětovnicemi do hloubky osm metrů, které byly pod úrovní terénu spojeny táhly tak, aby vytvořily stabilní a bezpečný prostor pro montáž ocelových lávek o hmotnosti bezmála 100 tun,“ vysvětlil za zhotovitele Štěpán Trantina.

Zajímavý je i tvar konstrukce. Pole nad vlečkou je z důvodu průjezdného profilu pro vlak nadvýšené v oblouku a pro pole nad řekou zvolil architekt tvar oblouku opačného. Výsledkem je tak originální křivka, která zaujme jak při pohledu zvenčí, tak i při pohybu po lávce.

„Soustava obou lávek vytváří jeden celek, působící v daném krajinném kontextu zcela samozřejmě a nepostrádá určitou velkorysost, která postindustriální krajině Ostravy velmi sluší. Neskrývám velkou radost, že se můj záměr podařilo realizovat za tak krátký čas a s takovou elegancí. Jde o velmi důležitý svorník mezi dotčenými částmi města, který lidem nabídne alternativu velmi rychlého cyklistického spojení, ale také krásnou procházkovou trasu plnou překvapivých zážitků. Mám ještě tajné přání, kdyby se podařilo, aby lávka byla pojmenována po Janu Balabánovi, spisovateli, který dalece přesáhl hranice regionu a významně přispěl do pokladnice české literatury,“ uzavřel Josef Pleskot.

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-josef-pleskot/]

[https://www.tvarchitect.com/video/video-josef-pleskot-provazi-unikatni-vystavou-ktera-shrnula-jeho-tvorbu-v-praze-ostrave-a-litomysli/]

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-dokoncila-zachranu-pamatkove-chranenych-jatek-a-otevrela-v-nich-galerii-soucasneho-umeni-plato/]

„Jsem velmi rád, že náš tým dostal důvěru a samozřejmě je to pro nás velká výzva navrhnout novou moderní fakultní nemocnici. Před více než deseti lety jsme se podíleli na dostavbě letiště v Bratislavě. Toto je další projekt občanské vybavenosti, na kterém budeme pracovat díky našemu skvělému týmu,” uvedl Oleg Haman, executive manager CASUA.

„Součástí projektu bude i tzv. BIM, což je informační model budovy, kde jsou zaznamenány veškeré podstatné informace od použití materiálů uvnitř budovy přes elektrické rozvody a pojistky. Usnadňuje to práci jak samotným stavitelům budovy, tak následně uživatelům. U budovy, jako je nemocnice je takový model už v podstatě nutností,” říká Aleš Poděbrad, executive manager CASUA.

Podle slovenských médií předložila FNT úřadům záměr modernizace a dostavby areálu. Podstatou je výstavba ve stylu monobloku s kapacitou 558 lůžek. Monoblok by se měl skládat z tří osmipodlažních pavilonů, v kterých bude 10 klinik a 18 oddělení. Mezi pavilony bude administrativní budova s dvěma nadzemními a jedním podzemním podlažím. Záměr počítá i s heliportem a parkovacím domem.

Atelér CASUA má za sebou dlouhou řadu úspěšných projektů a realizací v oblasti urbanismu, územního plánování, bytové a občanské výstavby. Další nemocniční počin se týká Zlína. Je to urbanistická studie nemocnice Tomáše Bati.

„Naším úkolem bylo vymyslet, co by se s prostorem stalo, kdyby byla postavena nová nemocnice na jiném místě. Zjišťovali jsme, jaké má pozemek limity a k čemu se hodí. To byl úkol celé urbanistické studie,“ říká Haman.

Byl tedy vytvořen projekt, který navazuje na stávající architekturu, ale je také progresivní.

„Udělali jsme analýzu toho, co necháme stát, což je objekt polikliniky, historické domy a také jsme některé lůžkové pavilony zanechali a přeměnili je na obytné domy. Myslíme si, že v takto krásném místě je bydlení potřeba. S krajinnými architekty jsme pak navrhli park. Jeden objekt jsme také vytáhli do výšky a nazvali ho Emil Zátopek Tower. Emil Zátopek totiž svůj první závod běžel právě ve Zlíně,“ říká Haman. 

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-oleg-haman/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-architektonicka-a-projekcni-kancelar-casua/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-urbanisticka-studie-arealu-nemocnice-tomase-bati-ve-zline-od-kancelare-casua/]

Návrh stavby vzešel z mezinárodní architektonické soutěže, v níž zvítězil newyorský ateliér Steven Holl Architects s českými partnery Architecture Acts. Návrh samotného koncertního sálu z hlediska akustiky zajišťuje celosvětově uznávaná japonská společnost Nagata Acoustic pod vedením Yasuhisu Toyoty. Projekt byl v roce 2021 prestižním americkým magazínem Architizer zařazen mezi 10 nejočekávanějších staveb světa. Ostrava řeší zároveň i proměnu celé lokality v okolí domu kultury a budoucího sálu. Očekává se, že v budoucnu by komplex mohlo navštívit až 500 tisíc lidí ročně. Předpokládá se, že stavba by mohla být dokončena v roce 2026. Velký koncertní sál nabídne kapacitu 1300 míst a najde zde zázemí Janáčkova filharmonie Ostrava. Součástí bude také multifunkční komorní sál s kapacitou 515 míst, edukační centrum, nahrávací studio, divadelní sál, přednáškový sál a restaurace.

Studio Steven Holl Architects se pyšní mezinárodním věhlasem díky kvalitě designu různých projektů, mezi něž patří muzea, různé instituce či rezidenční komplexy. V červenci 2001 časopis Time prohlásil Stevena Holla nejlepším americkým architektem.

Intenzivní přípravy nového koncertního sálu a související rekonstrukce DKMO pokračují

[https://www.tvarchitect.com/clanek/budouci-ostravsky-koncertni-sal-ma-svuj-model-ktery-muze-nyni-videt-i-verejnost/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostrava-se-konecne-docka-nove-koncertni-haly/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/koncertni-sal-v-ostrave-je-o-krok-blize-realizaci-mesto-hleda-zhotovitele/]

V rámci myšlenky komunitního financování však zašla ještě dál, než je dnes na trhu obvyklé. Partnerům nabízí možnost vlastnit fyzické akcie prostřednictvím akciových podílů v konkrétních firmách založených za účelem koupě jednotlivých nemovitostí, a být tak akcionářem jednotlivých firem se vším, co k tomu patří, tedy například hlasovacího práva na valných hromadách, kde akcionáři rozhodují o tom, jakým směrem se bude daná firma orientovat. Možnost fyzického vlastnictví aktiv je přitom velkou novinkou a bonusem pro potencionální investory. Výhodou je i časově neomezená investice, projekty v rámci platformy společnosti Pontiro jsou totiž dlouhodobé a jejich výnos je stabilní i v dlouhodobém horizontu mnoha let.  

Společnost nyní připravila investici do komerční budovy v areálu bývalých Škodovo závodů v Plzni s názvem R64. Zde je k mání plocha o rozměrech více než 4000 m². „Naším cílem je vybudovat komerční nemovitost s vyšší návratností, kterou budeme pronajímat. Budova se nachází ve Škodových závodech v Plzni v rozvíjející se části. Hodnota investice je 50 milionů korun private equity a skládá se z nákupu budovy a její rekonstrukce. Počítáme i s dotacemi, a tak by se celková hodnota budovy mohla pohybovat kolem 80 milionů korun,“ říká Jan Schejbal. 

Projekt počítá s minimálním výnosem 10% ročně s tím, že se dividenda budou každý rok zvyšovat o inflaci. „V tuto chvíli prodáváme akcie první fáze, což je 20 milionů korun, tato část by měla být ukončena v polovině června. Minimální možnost vkladu je 50 tisíc korun.  Druhá fáze pak bude dokončena do konce letošního roku,“ říká Jan Schejbal. Platforma také v současné době připravuje nájemní smlouvu s velkým stabilním partnerem, který v plzeňském areálu již působí. 

Prohlídka budovy ve Škodových závodech v Plzni probíhá pravidelně každý týden. 

Společnost Pontiro také už nyní chystá další obdobný projekt v Ostravě a v plánu má investice i v rezidenčním segmentu.

[https://www.tvbydleni.cz/clanek/komunitni-investovani-s-revolucni-myslenkou-investice-v-plzni-zajisti-dlouhodobe-vynosy-i-moznost-stat-se-akcionarem/]

Most byl částečně opraven v roce 1994 a doplněn o protihlukové stěny, ani to mu ale moc nepomohlo. „Most je oslaben korozí, kontaminován je i beton. Má nízkou zatížitelnost a nedostatečný průtočný profil. Proto bylo navrženo most odstranit a nahradit zcela novým,“ dodal Klíma s tím, že v současnosti je na mostě i omezení nosnosti na 23 tun, což je pro komunikaci vnitřního městského okruhu v Mánesově ulici dlouhodobě nevyhovující.

Cílem architektonicko-konstrukční soutěže je návrh nového městského mostu, který bude kvalitní jak z architektonického, tak konstrukčního a dopravního hlediska. „Zároveň očekáváme takové řešení, které bude adekvátní vzhledem k umístění mostu v širším centru města. Kraj investuje nemalé prostředky na zprůjezdnění Českých Budějovic, brzy otevřeme jižní tangentu, připravujeme realizaci stavby severní spojky. Je tedy nutné, aby i Mánesova ulice, která je klíčovou českobudějovickou dopravní tepnou, byla v pořádku a sloužila Jihočechům,“ doplnil hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba.

Výsledky soutěže by měly být veřejnosti představeny do konce tohoto roku a pak bude následovat projektová příprava. Stavět se může po dokončení dálnice a dalších dopravních staveb tak, aby Mánesovu ulici bylo možné objet.

Soutěžní porota vybere ty nejlepší návrhy. Složena bude ze zástupců kraje i odborné architektonické a inženýrské obce. Zasednou v ní například architekti Ladislav Kuba, Jan Pačka, Eva Kováříková, Luboš Zemen a odborníci na mostní konstrukce Tomáš Rotter a Michal Drahorád. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/areal-vystaviste-ceske-budejovice-prochazi-promenou/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ceske-budejovice-budou-mit-novy-sportovni-a-volnocasovy-areal-od-atelieru-a8000/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/molo-lipno-resort-od-chapman-taylor-slavi-uspechy-v-architektonickych-soutezich/]