Shrnutí článku v bodech:

• Konference Šetrné budovy 2026 potvrdila, že klimatická odolnost se stává novým standardem stavebnictví
• Tématem byly klimaticky odolné stavby pro udržitelnou budoucnost a adaptace na změnu klimatu
• Odborníci řešili vliv budov na člověka, kvalitu vnitřního prostředí a komfort uživatelů
• Důležitou roli hrají moderní technologie, automatizace a energetický management
• Do popředí se dostávají udržitelné materiály a principy cirkulární ekonomiky
• Budovy musí reagovat na extrémní klimatické podmínky a být připravené na budoucí vývoj
• Stále větší význam má financování a zohlednění klimatických rizik ze strany investorů
• Klíčem k úspěchu je spolupráce mezi architekty, developery, investory a veřejným sektorem

Klimatická změna jako nový rámec stavebnictví

Konference, které se zúčastnilo téměř 300 odborníků, se nesla ve znamení tématu klimaticky odolné stavby pro udržitelnou budoucnost. Diskuse jasně ukázaly, že stavebnictví se musí adaptovat na nové podmínky. Rostoucí teploty, extrémní výkyvy počasí a změny ve srážkách nutí přehodnotit přístup k navrhování budov. Ty už dnes musí být připravovány s ohledem na budoucí vývoj, nikoliv pouze na současný stav.

Nick Tyler, ředitel│UCL PEARL

Člověk a kvalita prostředí v centru pozornosti

Jedním z důležitých témat byla i kvalita vnitřního prostředí budov a jeho vliv na člověka. Architektura se tak posouvá od čistě technického řešení směrem k vytváření prostředí, které podporuje zdraví, komfort i celkovou pohodu uživatelů. Budovy se stávají prostorem, který musí reagovat nejen na klimatické podmínky, ale i na potřeby lidí, kteří v nich tráví většinu času.

Sean Kidney, CEO │ Climate Bonds Initiative

Technologie, materiály a nové přístupy

Velký důraz byl kladen na využití moderních technologií, automatizace a energetického managementu. Klíčovou roli hrají také materiály a práce s celým životním cyklem budovy. Do popředí se dostává cirkulární ekonomika a využívání recyklovaných zdrojů. Obálka budovy, tedy fasáda a střecha, se zároveň stává zásadním prvkem ochrany proti extrémním klimatickým vlivům.

Moein Nodehi, zakladatel│CEO Biotonomy

Energetika a financování jako klíčové faktory

Budovy dnes tvoří významnou část emisí a spotřeby energie, a proto se řeší jejich energetická stabilita i nezávislost. Zásadní roli hraje také financování. Investoři stále více zohledňují klimatická rizika a požadují data, která potvrzují dlouhodobou udržitelnost projektů. Budovy, které se neadaptují, mohou v budoucnu ztrácet svou hodnotu.

Štáb TV Architect

Konference Šetrné budovy 2026 potvrdila, že stavebnictví prochází zásadní proměnou. Klimatická odolnost se stává novým standardem a klíčovým faktorem pro návrh i realizaci budov. Budoucnost bude patřit projektům, které dokážou reagovat na změny klimatu, efektivně pracovat s energiemi i materiály a zároveň vytvářet kvalitní prostředí pro život. Klíčem k úspěchu bude spolupráce napříč celým oborem a schopnost reagovat na nové výzvy včas a systematicky.

[https://www.tvarchitect.com/video/reportaz-s-architekty-banik-se-vrati-na-bazaly-stadion-nove-bazaly-bude-pro-ostravu-jednou-z-nejvyznamnejsich-staveb-poslednich-desetileti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zazemi-nove-lanovky-na-jested-dostava-konkretni-architektonickou-podobu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/stahnete-si-vstupenku-zdarma-na-veletrh-for-interior-design-2026/]

Umyvadla a úložné prostory
Umyvadla z kolekce Aurena disponují příjemně velkými plochami a praktickými integrovanými úložnými přihrádkami. Nabízejí výběr ze čtyř povrchových úprav – bílá, saténově matná bílá, černá a matná černá, které se hodí do různých stylů interiérů. Díky speciálnímu povrchu HygieneGlaze Plus jsou keramické části snadno čistitelné a hygienické, což ocení každý uživatel.

Koupelnový nábytek
Nábytek ze série Aurena je navržen tak, aby splnil požadavky moderního uživatele. Skříňky lze volit ve variantách nástěnných či stojících a lze je přizpůsobit každému prostoru díky široké škále materiálových a barevných kombinací. Kovové rámy nábytku přidávají industriální šarm, zatímco elegantní povrchové úpravy, jako je černé sklo či mramorová keramika, podtrhují italský styl celé kolekce. Koupelnový nábytek zahrnuje i otevřené police a uzavřené skříňky, které nabízejí praktické úložné možnosti.

Vany
Vany Aurena se vyznačují organickými liniemi a jemnými detaily. Jsou dostupné jako volně stojící či vestavné modely, vyrobené z materiálů DuroCast® Plus a DuroCast® Smooth, které vynikají lehkostí a odolností. Vana může být také vybavena tryskami, což umožňuje plnohodnotný relaxační zážitek. Detaily, jako zkosená hrana a úložné plochy na okrajích, poskytují praktický i estetický prvek.

WC a bidety
Toalety a bidety řady Aurena se nesou ve stejném designovém duchu. Závěsná WC jsou vybavena funkcemi HygieneFlush a Duravit Rimless, což zajišťuje vysoký hygienický standard. Povrch HygieneGlaze Plus dále zvyšuje hygienické vlastnosti keramiky, čímž série Aurena vychází vstříc i těm nejnáročnějším požadavkům na čistotu a estetiku.

Kolekce Duravit Aurena je ideálním spojením krásy a funkčnosti, kterou ocení každý, kdo touží po stylové a vysoce kvalitní koupelně. S důrazem na estetiku zlatého řezu a s možností personalizace barev i materiálů nabízí Aurena skvělé řešení pro luxusní koupelny. Tato série je vyjádřením italského vkusu a inovativního přístupu k designu koupelen, což potvrzuje i jméno designéra Antonia Citteria.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rekonstrukce-vily-cerych-nova-etapa-proslule-pamatky/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/terminal-smichov-moderni-dopravni-uzel-meni-podobu-prazske-dopravy/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-praze-bude-do-roku-2050-potrebny-rozsahly-rozvoj-infrastruktury/]

Aktuální rekonstrukce, která začala na přelomu roku 2023, je financována z dotací a dalších zdrojů, přičemž celkové náklady na renovaci dosahují 37 milionů korun. Projekt zahrnuje kompletní obnovu interiérů a exteriérů budovy ve stylu art deco, přičemž důraz je kladen na zachování historické hodnoty vily. Kromě samotné budovy bude renovováno také její okolí, včetně zahrady, která poskytne prostor pro pořádání kulturních a společenských akcí.

Kreativní centrum ve Vile Čerych nabídne širokou škálu aktivit – od výstav a seminářů až po veřejné akce zaměřené na architekturu a umění. Tento projekt přináší do regionu nové možnosti pro rozvoj kultury a kreativního průmyslu. Záměrem je také zachovat památku rodiny Kaplických, která se významně zapsala do historie české architektury.

Rekonstrukce Vily Čerych v České Skalici představuje důležitý krok pro zachování této významné památky a zároveň otevření nové kapitoly jejího využití jako kulturního centra. Projekt slibuje, že bude místem setkávání umělců, architektů a veřejnosti, což přispěje k obohacení kulturního života nejen v regionu, ale i na celostátní úrovni. Dokončení rekonstrukce je plánováno na podzim 2025, kdy se vila znovu otevře veřejnosti v celé své kráse.

Díky Kaplicky Creative Centre se tak Vila Čerych stane opět významným bodem na kulturní mapě Česka​.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ve-vile-cerych-kterou-znate-i-z-filmovych-platen-vznikne-kreativni-centrum-venovane-kaplickemu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pamatkove-chranena-vila-cerych-ktera-si-zahrala-i-ve-filmu-je-na-prodej/]

„Rekuperace je proces zpětného získávání tepla z odváděného vzduchu, což znamená, že přiváděný vzduch je ohřátý díky výměníku, který je integrován v rekuperační jednotce,“ vysvětluje Martin Pecina ze společnosti CZVzduchotechnika.cz. Tímto způsobem lze výrazně snížit náklady na vytápění, protože čerstvý vzduch je již předehřátý.

Jaký je rozdíl mezi centrální a decentrální jednotkou?

Rekuperační jednotky se dělí na centrální a decentrální (lokální) systémy. Zatímco centrální jednotky jsou určeny pro výměnu vzduchu v celém domě , lokální jednotky slouží pro konkrétní místnosti. Lokální rekuperační systémy lze však propojit s dalšími jednotkami a zajistit tak ventilaci i v celém objektu, což z nich činí flexibilní řešení pro různé typy prostor.

Mezi hlavní přednosti lokálních jednotek patří nižší pořizovací náklady a jednodušší instalace. Na rozdíl od centrálních systémů není třeba instalovat potrubní rozvody, což minimalizuje potřebu stavebních úprav. Instalace probíhá většinou do obvodové zdi a doporučuje se umístění u stropu, kde je teplejší vzduch.

Lokální rekuperační jednotky jsou ideální nejen pro rodinné domy, ale také pro byty, kanceláře nebo komerční prostory, jako jsou open office. Jsou vhodné i pro objekty po rekonstrukci, kde není žádoucí provádět rozsáhlé stavební práce. Moderní jednotky navíc vynikají tichým provozem a nočním režimem, takže neovlivňují kvalitu spánku.

Obecně rekuperační jednotky představují praktické a ekonomické řešení pro ty, kteří chtějí zlepšit kvalitu vzduchu ve svém domově či kanceláři a zároveň ušetřit na nákladech za vytápění. Díky snadné instalaci a nízkým provozním nákladům jsou vhodné pro novostavby i rekonstruované objekty.

Více se dozvíte v naší reportáži výše.

Kontakt: www.czvzduchotechnika.cz

Tým odborníků zahrnující architekty, historiky a restaurátory by měl vypracovat komplexní plán rekonstrukce. Moderní technologie mohou být využity, ale citlivě a nenápadně.

Cílem je zachovat autentický vzhled budovy, a přitom zajistit její funkčnost pro současné potřeby. Zároveň je třeba myslet na budoucí využití objektu a splnění současných norem, aniž by narušila historickou hodnotu. To může zahrnovat například nenápadnou instalaci moderních technologií pro vytápění či osvětlení.

Velkou výzvou bývá financování. Rekonstrukce historických budov jsou zpravidla nákladnější než novostavby. Je proto vhodné hledat různé zdroje financování včetně dotací či sponzorství.

Příkladem zdařilé rekonstrukce je obnova Národního muzea v Praze. Rozsáhlý projekt spojil respekt k historii s moderními prvky, díky čemuž budova znovu září ve své kráse a zároveň nabízí návštěvníkům komfort 21.století.

Rekonstrukce historických budov je náročná, ale nezbytná pro uchování našeho kulturního dědictví. S citlivým přístupem, odbornými znalostmi a respektem k historii můžeme tyto skvosty zachovat pro budoucí generace.

Dalším příkladem zdárné rekonstrukce z poslední doby je projekt ,,Fitzova vila" v Rokycanech navržený architektonickým studiem Luni architekti.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/oziveni-historickeho-skvostu-v-ceske-lipe-a-nove-sidlo-pro-dum-deti-a-mladeze/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/architektonicky-unikat-trince-se-vraci-v-plne-krase/]

„Revitalizace levého břehu Ostravice je klíčovým projektem pro zvýšení atraktivity tohoto veřejného prostoru. Navazuje na první fázi, která byla dokončena v roce 2022, a zahrnovala úsek mezi mostem Na Karolině a Střelniční ulicí. Snížení rychlosti jízdy na maximálně 30 km/h a rozšíření prostoru pro cyklisty i chodce přispěje ke zklidnění celé oblasti,“ říká Břetislav Riger, náměstek primátora pro investice a dopravu. Dodává také, že proměna nábřeží je součástí širšího plánu na revitalizaci městského prostoru, který začal již v roce 2012 s prvními úpravami Havlíčkova nábřeží, kdy byly instalovány dvě visuté vyhlídkové galerie.

Stavební práce na břehu Ostravice zahrnují nejen zpevnění břehu pomocí kamenů různých velikostí, ale i vytvoření esteticky příjemného a funkčního prostoru, který propojí univerzitní kampus s rekreačními zónami podél řeky. Tento krok je součástí širšího plánu na revitalizaci okolí Černé louky, která se postupně mění z nevzhledné lokality na atraktivní místo pro odpočinek a rekreaci. Cílem je také dlouhodobě vytvořit pohodlné cyklistické a pěší spojení mezi centrem města, mostem Miloše Sýkory, kampusem a Dolními Vítkovicemi.

První etapa prací zahrnovala vybudování propojovacích chodníků, schodiště pod City Campusem Ostravské univerzity, instalaci veřejného osvětlení a sadové úpravy, které dodaly oblasti novou zelenou tvář. Důležitou součástí projektu byl také mobiliář, který má zvýšit komfort pro návštěvníky.

Revitalizace levého břehu Ostravice je dalším krokem v transformaci Ostravy na moderní a přívětivé město, které nabízí kvalitní veřejný prostor pro své obyvatele i návštěvníky. Tato proměna přináší nový život do tradičních částí města a vytváří z nich atraktivní destinace, kde se setkávají historie, příroda a moderní architektura.

„Věříme, že nové centrum přispěje k rozvoji a podpoře široké škály kreativních oborů. Plánujeme, že bude veřejnosti k dispozici zhruba za rok,“ uvedla náměstkyně primátora pro strategický rozvoj a dotace Šárka Prachařová. Projekt je součástí širšího plánu revitalizace kulturního a kreativního sektoru, který administrováno Ministerstvem kultury ČR.

Návrh na proměnu Linserky pochází z dílny Kanceláře architektury města Liberce (KAM). Architekti navrhli zachovat industriální charakter budovy, který bude citlivě doplněn o moderní prvky. Třípodlažní budova, propojená elegantním tříramenným schodištěm a novým výtahem, nabídne ve svých prvních dvou patrech tvůrčí ateliéry, dílny a galerie. V přízemí je plánována kavárna, která se stane místem pro setkávání a odpočinek návštěvníků.

Součástí projektu je také revitalizace přilehlého parku, který bude sloužit jako dějiště veřejných kulturních a vzdělávacích akcí. Tento zelený prostor, propojený s novým kulturním centrem, přinese obyvatelům města i návštěvníkům možnost vychutnat si umění a kulturu v příjemném venkovním prostředí.

Historie Linserky je úzce spjata s počátky automobilové výroby na území Rakouska-Uherska. Právě zde, na rohu Barvířské a Resslovy ulice, vznikl v roce 1905 první prototyp čtyřválcového automobilu v regionu, což položilo základy pro výrobu vozů RAF (Reichenberger Automobil Fabrik), která se později přesunula do Růžodolu.

Nové Kulturní a kreativní centrum Linserka tak nejen zachová odkaz minulosti, ale stane se i místem, kde se setká současná kreativní energie s historií, a nabídne prostor pro vznik nových nápadů a projektů. Tato proměna je příkladem toho, jak lze historické industriální objekty přetvářet na moderní, funkční a inspirativní místa, která slouží současným potřebám komunity.

Opravy probíhaly zhruba rok a půl a jejich celková cena se vyšplhala na 24 milionů korun. Botanická zahrada chce v nových prostorech kromě degustací vína pořádat například svatební hostiny. Nově zrekonstruované prostory nyní zahrnují i bar, kuchyňku a toalety. Modernizace se však neomezila pouze na vnitřní prostory. V zahradě se plánuje další významný projekt – vybudování vodního světa, který bude zahrnovat vodopády, jezírka a další vodní prvky. Tento projekt bude zahájen souběžně s výstavbou nového vzdělávacího centra a jeho dokončení se očekává do tří let.

Tento jedinečný příklad revitalizace historického objektu ukazuje, jak může architektura citlivě spojit dědictví minulosti s potřebami moderní doby, a zároveň poskytuje návštěvníkům příležitost vychutnat si nejen krásu vinic, ale i jedinečný architektonický zážitek v srdci Prahy.

Dům, který se nachází v centru České Lípy, prošel během staletí mnoha změnami. Po svém dokončení sloužil úředníkům panství Kouniců, postupně se však jeho využití měnilo. Byl zde umístěn sklad soli, vojenská nemocnice, celnice a v první polovině 20. století zde sídlilo české gymnázium. V poválečných letech dům sloužil Svazarmu, než se stal obětí dalšího požáru v roce 2015.

Poslední požár, způsobený svařovacími pracemi na střeše, způsobil domu nenahraditelné škody. Budova ztratila střechu a do její konstrukce několik let zatékalo, což vedlo k jejímu rapidnímu zchátrání. V roce 2018 proto město Česká Lípa dům odkoupilo za 1,9 milionu korun, aby zabránilo jeho úplnému zničení.

Náročná rekonstrukce za stovky milionů korun

Rekonstrukce Kounicova domu, jejíž náklady dosáhnou 262 milionů korun, je jedním z největších projektů svého druhu v České Lípě. Město se rozhodlo financovat opravy z vlastních prostředků, přičemž se pokouší získat dotace z programů zaměřených na obnovu brownfieldů a kulturních památek. Podle starostky Jitky Volfové je město na tuto finanční zátěž připraveno, přičemž na začátku roku 2024 disponovalo ve svých fondech a na účtech téměř 1,123 miliardy korun.

Práce na rekonstrukci jsou již v plném proudu. V současnosti probíhají bourací práce a archeologický průzkum. Kvůli rozsahu prací je částečně uzavřena Berkova ulice, která prochází kolem domu. I přesto však zůstávají všechny místní obchody přístupné.

Budoucnost Kounicova domu

Po dokončení rekonstrukce, které je plánováno na rok 2026, se do Kounicova domu přestěhuje Dům dětí a mládeže Libertin. Ten dosud sídlí v pronajatých prostorách, které již nevyhovují jeho potřebám. Přesun do nových prostor v historickém objektu umožní Libertinu rozšířit své aktivity a nabídnout dětem a mládeži z České Lípy ještě lepší zázemí pro jejich volnočasové aktivity.

Rekonstrukce Kounicova domu představuje nejen oživení významné památky, ale i investici do budoucnosti města. Tento projekt ukazuje, jak je možné citlivě skloubit respekt k historii s potřebami moderního městského života, a zároveň přinést nový smysl místům, která by jinak zůstala zapomenuta. V roce 2026 se Česká Lípa dočká nejen obnovené historické památky, ale i nového centra pro komunitní život mladých obyvatel města.

Modernizace kina Kosmos respektuje původní architektonický koncept. Stavba si zachová svůj ikonický tvar zborceného hyperbolického paraboloidu s půdorysem tvořeným třemi zakřivenými stěnami, což ji nadále staví na špici světové architektury své doby. Přestože tato rekonstrukce přináší nutnost zásadních technických úprav, jejím cílem je respektovat a zachovat autenticitu původního návrhu.

Mezi nejvýznamnější zásahy patří rekonstrukce střechy, která je v současném stavu nevyhovující. Střešní konstrukce bude obnovena s maximálním důrazem na zachování jejího původního vzhledu, přičemž současně dojde k výměně akustických obkladů, elektroinstalace a dalších technologií, které dosluhují a již nejsou ekonomicky ani technicky udržitelné.

Neméně důležitým prvkem modernizace je i plánovaná redigitalizace promítací techniky. Kosmos, jedno z nejnavštěvovanějších jednosálových kin v Česku, si zaslouží moderní vybavení, které zajistí návštěvníkům prvotřídní zážitek. Nový 4K projektor s RGB laserem slibuje nejen vynikající obraz, ale také výrazné snížení provozních nákladů.

Součástí technologické modernizace bude i instalace pokročilého zvukového systému Dolby Atmos, který divákům přinese prostorový zvukový zážitek, jaký nemá obdoby. Tento systém, jenž je standardem mezi nejlepšími kiny na světě, zajistí, že návštěvníci kina budou zcela ponořeni do děje na plátně, obklopeni trojrozměrným zvukem, který je přenese přímo do středu akce.

Rekonstrukce kina Kosmos je příkladem citlivého přístupu k modernizaci kulturního dědictví, který kombinuje úctu k historickému významu stavby s potřebou přizpůsobit ji současným technickým a ekologickým standardům. Výsledkem bude nejen revitalizovaný architektonický skvost, ale i kulturní centrum připravené sloužit dalším generacím filmových nadšenců a milovníků moderní architektury.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nove-letni-kino-maji-prachatice-na-jihu-cech/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/legendarni-prazske-kino-atlas-se-opet-otevrelo-verejnosti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/trutnov-po-rekonstrukci-otevrel-kino-vesmir-s-dvema-saly/]

Zatímco žádný jiný dvůr na severní parkánové hradbě Pražského hradu není přístupný veřejnosti, dvůr Nového proboštství se otevírá všem. Dvě nové přístavby, postavené na místě původních hospodářských stavení, slibují nejen vizuální zážitek, ale i možnost příjemného posezení. Západní přístavba bude hostit prosklenou kavárnu, kde si návštěvníci mohou vychutnat kávu s jedinečným výhledem, zatímco východní přístavba nabídne univerzální obchodní jednotku.

Citlivá rekonstrukce s ohledem na historii

Hlavní budova Nového proboštství prošla důkladnou rekonstrukcí, která byla vedena snahou o co nejvěrnější zachování historického charakteru. Památková obnova se zaměřila na rehabilitaci interiérů i exteriérů, čímž se budově vrátila její původní podoba z konce 19. století. Výběr materiálů a barev byl pečlivě sladěn, aby se podařilo zachovat harmonii mezi historickými a moderními prvky.

Unikátním prvkem interiéru jsou zachovaná kachlová kamna, jejichž sedmnáct řad kachlů bylo zrestaurováno do původní podoby. Dřevěné kazetové stropy s bohatou výmalbou, které zdobí kapli a hlavní schodiště, prošly pečlivým procesem restaurování, který zahrnoval nejen opravu poškozených částí, ale i obnovu výmalby a sjednocení celkového vzhledu.

Přístavby s respektem k historickému kontextu

Nové přístavby ve dvoře vznikly v místech původních hospodářských stavení a jejich design byl pečlivě navržen s ohledem na historický kontext. Západní křídlo, které nahradilo někdejší stáje, je určeno pro kavárnu, zatímco východní křídlo nahrazuje přístavbu a kočárovnu. Použité materiály, jako je vyhnánovský pískovec, dřevěné podlahy a prosklená fasáda se subtilními ocelovými rámy, dodávají přístavbám moderní, ale zároveň nadčasový vzhled.

Nový život pro dvůr a kašnu

Součástí rekonstrukce je také revitalizace dvora, který je nově vydlážděn žulovými dlaždicemi z lomu Březinka. V prostoru, kde byl původně plánován Mockerův altán, byla osazena kamenná vyhlídka s kašnou, jež je kombinací mrákotínské žuly a litého bronzu. Tento prvek nejen obohacuje dvůr esteticky, ale také dotváří atmosféru klidu a harmonie.

Harmonické propojení historie a současnosti

Rekonstrukce a dostavba Nového proboštství představuje excelentní příklad toho, jak lze citlivě obnovit historický objekt a zároveň ho adaptovat na potřeby současnosti. Nové veřejné prostory, které projekt přináší, obohatí nejen návštěvnický zážitek, ale také přispějí k dalšímu prohloubení významu Pražského hradu jako živoucího centra historie a kultury. Tento jedinečný projekt demonstruje, že i v srdci historického města může vzniknout moderní architektura, která respektuje minulost a zároveň směřuje do budoucnosti.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/brnensky-brownfield-ponavka-se-meni-v-rezii-architektu-ze-studia-acht/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/svatoprokopske-poutni-misto-na-sazave-se-dockalo-obnovy-podle-navrhu-studia-acht/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/obnova-kostela-v-lanech-pod-taktovkou-studia-acht/]

V první fázi projektu MIZA se plánují úpravy veřejného prostranství, které výrazně změní tvář celé lokality. „Po letech příprav a spolupráce s architekty máme v rukou skutečně kvalitní projekt, který díky schválené dotaci můžeme začít realizovat. Na podzim letošního roku proběhne výběr zhotovitele a na konci roku 2025 mohou být stavební práce dle předpokladu dokončeny,“ uvedl starosta Pavel Charvát.

Projekt zahrnuje zpřístupnění původního průmyslového areálu a demolici části objektů, což umožní propojení ulice Jiráskova se stávajícím muzejním parkem. Oplocení podél ulice Jiráskova bude odstraněno a na jeho místě vznikne nové parkoviště, které bude sloužit jak pro návštěvníky budoucího kulturního centra, tak pro hosty muzea.

Jedním z architektonických symbolů projektu bude zachovaný vysoký komín, který připomíná průmyslovou historii místa. Tento komín bude současně sloužit jako vodojem, čímž podtrhne moderní přístup k nakládání s dešťovou vodou.

Kulturní centrum jako srdce města

Projekt MIZA však nejde pouze o architektonickou přeměnu prostoru, ale také o vytvoření nového centra kulturního a společenského života ve městě. Podle místostarosty Václava Dokoupila bude celý areál otevřen veřejnosti a nabídne příjemný prostor k setkávání i odpočinku. Vznikne zde urbánní zahrada s prostorem pro konání kulturních akcí, čímž se projekt přibližuje k dlouhodobému cíli vytvořit kulturní sál, na jehož přípravě se průběžně pracuje.

„MIZA má ambici z našeho města i celého okolního regionu vytvořit tepající centrum kulturního a společenského života pro všechny generace obyvatel,“ dodává Dokoupil.

Multifunkční prostor pro všechny generace

Budova kulturního centra MIZA je navržena jako multifunkční prostor, který bude moci hostit širokou škálu akcí – od plesů a koncertů po dětské programy a aktivity pro seniory. Architektonické řešení od studia Rusina Frei architekti zaručuje, že prostory centra budou nejen esteticky působivé, ale i funkčně promyšlené.

Konverzí továrny vznikne v Česku unikátní kulturní centrum s výraznou architekturou. Areál bude přístupný veřejnosti a na styku s parkem vzniknou nové veřejné prostory umožňující konání venkovních akcí. Jednotlivé části centra jsou uspořádány jako díly stavebnice, což umožňuje jejich postupnou výstavbu a doplňování.

Budoucnost kulturního centra MIZA

Projekt kulturního centra MIZA představuje významný krok vpřed pro Moravskou Třebovou. Jeho realizace nejen posílí kulturní a společenský život města, ale také přiláká nové návštěvníky, čímž podpoří ekonomický rozvoj regionu. S dokončením první fáze v roce 2025 se Moravská Třebová stane jedním z center kulturního dění v širokém okolí, což přinese prospěch všem generacím obyvatel.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nevyuzivane-industrialni-stavby-a-jejich-konverze/]

Muzeum města Brna nyní plánuje vdechnout vile nový život. Ve spolupráci s Židovskou obcí Brno zde vznikne Centrum židovské kultury, které bude využívat všechny prostory vily – dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní. Zahrada bude sloužit jako místo pro komunitní akce, zejména pro obyvatele Masarykovy čtvrti.

Rekonstrukce vily bude náročná, jak je tomu u všech památek. Hlavním cílem bude zachovat původní prvky domu, jako jsou systémy markýz a rolet, dlažba a teracové obklady.

Projektová dokumentace bude připravena s ohledem na plánované otevření výzvy Ministerstva financí, které se očekává příští rok v květnu. Radní již schválili investiční příspěvek ve výši 7,1 milionu korun na přípravu projektové dokumentace potřebné pro stavební povolení a realizaci stavby.

Zastupitelstvo se bude touto záležitostí zabývat v září, kdy rozhodne o dalším postupu. Projekt slibuje nejen obnovu historické vily, ale i obohacení kulturního života v Brně.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-lannova-vila/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-grossmannova-vila/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-vila-tugendhat/]

Porota ocenila návrh ATELIER 111 architekti za jeho maximální respekt ke stávajícímu areálu a zachování jeho historického ducha. Architekti zcelili zástavbu při jižní straně a přidali moderní objekt, který je jasně materiálově odlišný, ale v souladu s měřítkem okolní zástavby. Nový objekt graduje kompozici areálu, nabízí flexibilní možnosti pro pořádání akcí a je rozdělen do dvou úrovní, což umožňuje samostatné využití budov.

Porota také vyzdvihla velkorysé zacházení s dvorem, který je rozdělen do dvou částí – jedna pro bývalou tiskárnu a druhá pro nový objekt, jenž vytváří nový reprezentativní prostor naproti radnici. Multifunkční sál v novém objektu je navržen s ohledem na budoucí potřeby města, přičemž návrh nezatěžuje stávající objekt náročnou rekonstrukcí. Návrh také umožňuje etapizaci výstavby a je realizovatelný s přiměřenými náklady, což je z pohledu památkové péče plně akceptovatelné.

Vítězný návrh ATELIER 111 architekti představuje citlivou a inovativní revitalizaci historického areálu Steinbrenerovy tiskárny ve Vimperku. Tento projekt slibuje přinést městu nový kulturní a společenský prostor, který bude sloužit nejen místní komunitě, ale i návštěvníkům z širšího okolí. Město Vimperk se těší na realizaci tohoto významného projektu a věří, že se stane důležitým krokem k dalšímu rozvoji města a zachování jeho historického dědictví.

Atelier 111 architekti byl založen v roce 2007 v Praze Jiřím Weinzettlem. Zaměřuje se především na tvorbu bytových a občanských staveb, návrhy interiérů a úpravy veřejných prostranství. Sídlo atelieru se nachází v Praze a jeho působnost zahrnuje také jižní Čechy. Architekturu ateliéru nejlépe charakterizuje kontextuální přístup, koncepční myšlení a střídmost. Projekty atelieru jsou známy svou citlivostí k okolnímu prostředí a důrazem na funkčnost a estetiku.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rekonstrukce-a-upravy-hal-v-holesovicke-trznici-i-nadale-pokracuji/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/revitalizace-namesti-republiky-v-plzni-predstavuje-sanci-na-novy-zivot-mestskeho-srdce/]

Budova bude bezbariérová a zajištěno je i parkování. Kvůli bezpečnosti peron od kolejí odděluje plot. Kolem totiž vede stále frekventovaná trať, projíždějí tudy regionální spoje i rychlíky z Prahy do Ústí nad Labem a dál do Německa.

Projekt Stanice 6 zvítězil v roce 2019 ve veřejné soutěži, kterou radnice vyhlásila. Budoucí nájemci na návrhu budovy spolupracovali s architekty Ondřejem Tučkem a Janem Binterem, kteří stojí za novou podobou bubenečského nádraží.

Budova podle plánů architekta Antonína Jünglinga byla postavena roku 1850, fungovat začala v roce 1854 spolu se zprovozněním tratí Severní státní dráhy z Prahy do Lovosic. Bubenečské nádraží je kulturní památkou. Praha 6 dostala objekt do správy začátkem roku 2019 od hlavního města, které ho koupilo i s přilehlými pozemky od Českých drah.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-ondrej-tucek/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/stastny-hlavak-prazske-hlavni-nadrazi-a-vrchlickeho-sady-propoji-drevena-stresni-konstrukce/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/plzenske-hlavni-nadrazi-proslo-rekonstrukci-podle-atelieru-a8000/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nadrazi-vysehrad-nabidne-byty-i-obchody-zatraktivni-se-i-jeho-blizke-okoli/]

 „Hlavní očekávání, která si samospráva se získáním budovy spojovala, bylo zefektivnění chodu úřadu a zachování veřejné funkce tam, kde jsou na ni obyvatelé Tábora dlouho zvyklí a kde dává z hlediska udržitelného rozvoje města smysl,“ říká k rozhodnutí o koupi budovy starosta Štěpán Pavlík.

Po rekonstrukci se na Žižkovo náměstí přestěhuje část úřadu z budovy tzv. Tabačky na Husově náměstí, kde je městský úřad v pronájmu. Půjde zejména o agendy, které jsou méně náročné na dopravu a které zároveň budou těžit z blízkosti těch odborů města, se kterými nejčastěji spolupracují.

 „Od vítězného návrhu si slibujeme harmonii soudobé architektury a historického prostředí, dvojici budov přiměřeně reprezentativních, které budou důstojným prostředím pro výkon každodenní práce pro město, budov ztělesňujících hodnoty otevřenosti, efektivnosti a dlouhodobé udržitelnosti. Věřím, že architektonická soutěž je transparentním postupem, jak získat co nejkvalitnější návrh stavebních úprav, který tato naše očekávání naplní,“ dodává starosta.

Soutěž se vypisuje jako otevřená a termín pro podání soutěžních návrhů je stanoven na 30. 9. 2024. Podané návrhy bude následně hodnotit porota složená ze zástupců města a nezávislých odborníků. Mezi architekty budou Pavel Buryška, Martina Buřičová, Milada Hejdová, David Mateásko a inženýr Ondřej Hofmeister. Hodnocení návrhů by mělo proběhnout na konci října, na přelomu listopadu a prosince 2024 pak budou výsledky představeny veřejnosti.

Nejstarší části objektu bývalé pošty pochází z poloviny 19. století, na počátku 20. století byly původní dva objekty spojeny kruhovou přístavbou s lucernou od táborského architekta Theodora Petříka. Někdejší záložna sloužila po druhé světové válce jako pošta, nacházely se zde také advokátní kanceláře nebo ordinace zubařů. Již z větší části prázdnou budovu koupilo v loňském roce město Tábor, aby ji využilo pro rozšíření prostor úřadu ze sousední budovy č. p. 11. Ta pochází z poloviny 30. let 20. století a v jejím interiéru se nachází cenné původní prvky. Dnes slouží z větší části pro potřeby úřadu, sídlí zde např. služebna Městské policie nebo Odbor dopravy.

Breda by v budoucnu měla nabídnout mix komerčního a veřejného využití. V budově budou malé obchody, kavárny či restaurace, ale třeba i prostory pro školy. Počítá se s využitím prostoru kolem Bredy a propojení s otevřeným spodním patrem.

Předsedkyně poroty Gabu Heindl k soutěži uvádí: „Chtěla bych pogratulovat městu Opavě. Jeho vedení se nebojí zodpovědnosti, kterou s sebou nese převzetí iniciativy za rekonstrukci památkově hodnotné budovy ve veřejném zájmu a nenechává tento úkol na soukromých investorech. V této soutěži jsme vybrali v celodenní diskuzi maximálně kvalitní projekt respektující historické hodnoty a přinášející nový pohled na architekturu prospěšnou pro město, který jeho autoři ve spolupráci s městem a občany mohou dovést do kýženého cíle - významného přínosu a pozitivní změny pro město Opava a jeho obyvatele.“

Kromě Gabu Heindl byli dalšími nezávislými porotci vlámský architekt Jan de Vylder, Jindřich Vybíral, rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, z ČVUT Fakulty architektury Jana Zdráhalová a Boris Redčenkov, a také architekt a propagátor architektury Adam Gebrian.

Obchodní dům Breda vznikl v roce 1927. Tehdy byl největším obchodním domem v republice. Budovu vystavěla firma Breda & Weinstein podle návrhu vídeňského architekta Leopolda Bauera. Historie Bredy se ovšem začala psát už v roce 1898, dnešní podoba pak vznikla koncem 20. let přestavbou původního objektu. Stavba v centru Opavy nese znaky americké architektury. Obchodní dům byl vyprojektován jako nárožní budova s pěti nadzemními a dvěma podzemními patry. Skelet je železobetonový a vyplněný zdivem. Vrchol stavby zdobí římsa s lomenými oblouky a kruhovými okny. Dominantou celé stavby je pak skleněná hala v kopuli.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chatrajici-obchodni-dum-breda-v-opave-ceka-dalsi-faze-rekonstrukce/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/startuje-dalsi-cast-rekonstrukce-obchodniho-domu-breda/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/sberatelsky-skvost-historicke-parkety-z-opavskeho-ikonickeho-obchodniho-domu-breda-jsou-nyni-k-dispozici/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/byvaly-obchodni-dum-breda-v-opave-odryl-poklad/]

Objekt byl vystavěn v roce 1934 podle projektu Heinricha Kulky, žáka a blízkého spolupracovníka klasika moderní architektury Adolfa Loose. Vilu si nechal postavit lékař Alfréd Kantor a jde o jeden z nejcennějších objektů tohoto stylu v regionu. 

Čtyřpodlažní dům připomíná slavnou Müllerovu vilu v Praze. I když prošel v 60. letech necitlivou přestavbou, stále je zde řada zachovalých původních prvků navržených Kulkou.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jablonec-vyhlasil-soutez-na-promenu-tyrsovych-sadu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/starou-fasadu-jabloneckeho-muzea-ozdobi-specialniho-skla-podle-navrhu-terezy-svachove/]

Město nyní nechá budovu prozkoumat statiky a provede monitoring stávajících inženýrských sítí i koncepci sanace objektu.

Budova stojí v historické části Kroměříže v ulici Na Kopečku. Stávající přízemní objekt je pouze částí někdejší staré vodárenské věže z doby biskupa Karla II. z Liechtensteinu-Castelcorna. Původní vodárenská věž měla čtyři až pět podlaží. Kolem objektu dříve protékal mlýnský náhon z řeky Moravy pohánějící sousední mlýn i vnější lopatkové kolo vodárny, které bylo v místě dnešní velké klenuté niky. „Lopatkové kolo pohánělo čerpací stroj v přízemí, který do nejvyššího podlaží věže čerpal pramenitou vodu přiváděnou vodovodním potrubím z kopce Barbořina. Na vrcholu věže byly měděné kotle jako rezervoáry, odkud byla voda rozváděna samospádem,“ popsala mechanismus Jana Gregorová z odboru investic, která má na starost péči o památky v majetku města.

Současnou podobu objekt získal ve 30. letech 19. století, kdy po modernizaci vodárny byla horní patra věže rozebrána. „Vodárna sloužila svému účelu až do konce 19. století, kdy město vybudovalo nový vodovod. Ve 20. letech 20. století pak byl již nepotřebný náhon z řeky Moravy zatrubněn,“ doplnila Gregorová. Objekt nyní slouží jako sklad nářadí a dalších předmětů pro nedaleké tenisové kurty.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-58-dil-letenska-vodarna/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-podolska-vodarna/]

Provoz Stříbrného domu

V domě bude fungovat Jihlavský architektonický manuál, tedy elektronická a částečně i tištěná databáze odborných textů zaměřených na historickou architektonickou tvorbu Jihlavy. Vznikne zde i architektonická badatelna, v rámci které se budou mapovat, katalogizovat i prezentovat místní architektonické hodnoty, a to s důrazem na jejich ochranu i další rozvoj. To vše opět s přidanou hodnotou v podobě workshopů pro veřejnost a vzdělávacích programů pro základní školy.

Dům se stane také centrem kultury a vzdělání. Provoz domu zajistí Brána Jihlavy, zázemí však bude sloužit i dalším subjektům. Samotná Brána Jihlavy bude v renovovaných prostorách vytvářet marketing města i celého regionu, zaměří se také na tvorbu služeb a produktů cestovního ruchu, jako jsou průvodcovské služby či zážitkové expozice prezentující kulturní dědictví města. V rámci vzdělávání se zaměří na různé programy pro školy i veřejnost, a to opět na téma architektury a historie města. V domě funguje také čajovna, mezi jejíž program patří i lekce jógy či meditace.

Vedle toho zde bude fungovat také Centrum dokumentárního filmu. To zde povede audiovizuální digitální archiv či mediatéku kulturního dědictví města, dále bude provozovat tvůrčí dílny a projekty. Bude také mapovat zajímavá místa regionu a poskytovat lokační servis profesionálům – tedy vyhledávat a nabízet lokace pro natáčení filmů. Zaměří se také na vzdělávání a programy pro školy.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-terminal-vrt-u-jihlavy-zna-svoji-podobu-podivejte-se/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jihlava-zahajila-stavbu-areny-podle-navrhu-atelieru-chybik-a-kristof/]

Nyní se na obchodním centru dokončují poslední práce. Přestavba byla celou dobu konzultována s původními autory, architekty Martinem Rajnišem a Johnem Eislerem. Projekt podle dřívějších informací zohlednil i podněty dalších odborníků na památkovou péči a urbanismus.

Fasádu domu bude zdobit umělecké dílo sochaře Davida Černého - dvě několikametrové pohyblivé plastiky motýlů, jejichž trupy budou tvořit napodobeniny stíhaček spitfire. Dílo by se tak mělo stát poctou československým letcům bojujícím v druhé světové válce.

Obchodní dům Máj je ukázkou moderní architektury 2. poloviny 20. století. Vystavěn byl mezi lety 1970-74 a navázal na stavby meziválečného funkcionalismu s prvky moderní architektury. Objekt vznikl na rohové parcele, kde do roku 1939 stál novogotický Šporkův palác a po jeho demolici byl dřevěný provizorní pavilon. Novostavba byla vystavěna podle projektu architektů libereckého SIALu. Interiéry předznamenávají pojetí stylu high-tech. V roce 2006 ministerstvo kultury prohlásilo dům kulturní památkou.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ikonicky-obchodni-dum-kotva-se-uzavrel-pred-rekonstrukci/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/maji-povalecne-budovy-misto-v-nasi-historii-nova-vystava-se-zameruje-na-promeny-prazskych-staveb-z-obdobi-1945-1989/]

Ikonickou budovu město Opava koupilo předloni a loni začala její oprava. Momentálně se koná architektonická soutěž na využití Bredy. Do ní se přihlásilo 40 zájemců. Pět z nich prošlo do dalšího kola. Finální návrh bude znám 14. června.

Obchodní dům Breda vznikl v roce 1927. Tehdy byl největším obchodním domem v republice. Budovu vystavěla firma Breda & Weinstein podle návrhu vídeňského architekta Leopolda Bauera. Historie Bredy se ovšem začala psát už v roce 1898, dnešní podoba pak vznikla koncem 20. let přestavbou původního objektu. Stavba v centru Opavy nese znaky americké architektury. Obchodní dům byl vyprojektován jako nárožní budova s pěti nadzemními a dvěma podzemními patry. Skelet je železobetonový a vyplněný zdivem. Vrchol stavby zdobí římsa s lomenými oblouky a kruhovými okny. Dominantou celé stavby je pak skleněná hala v kopuli.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chatrajici-obchodni-dum-breda-v-opave-ceka-dalsi-faze-rekonstrukce/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/startuje-dalsi-cast-rekonstrukce-obchodniho-domu-breda/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/sberatelsky-skvost-historicke-parkety-z-opavskeho-ikonickeho-obchodniho-domu-breda-jsou-nyni-k-dispozici/]

Po poškození budovy velkou vodou v roce 2002 se uvažovalo i o její demolici, nakonec se ale město rozhodlo pro opravy. Ve zrekonstruované Spirále zůstaly unikátní konstrukce včetně spirálové rampy a kopule z kovových trubek. Zároveň v divadle přibyla jevištní, zvuková a osvětlovací technika a menší sál pro 250 až 300 lidí k pořádání komornějších koncertů. Kapacita hlavního kruhového sálu se dvěma teleskopickými pódii bude pro 800 diváků.

Prostor bude sloužit akcím mnoha žánrů. Pořadatelé zmiňují například kabaret, koncerty, nový cirkus, videomapping nebo módní přehlídky.

Úvodní představení kombinující divadlo, hudbu a tanec nazvané Vzkříšení připomene i muzikál Jesus Christ Superstar, který divadlo Spirála hrálo od července 1994 do povodní v roce 2002. Na programu bude mimo jiné i činohra Madisonské mosty či kabaretní show The Saturn Revue.

Město chce získat i další budovu divadla v areálu výstaviště, a to budovu Pyramida, které se dnes říká GoJa Music Hall. Dočasně by zde po dobu rekonstrukce mohlo sídlit Vinohradské divadlo.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novorenesancni-velke-divadlo-v-plzni-slavi-120-let-od-sveho-otevreni/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/budova-dejvickeho-divadla-se-docka-rozsireni/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/divadlo-na-vinohradech-bude-po-rekonstrukci-dosahovat-evropske-urovne/]

„Na pozemcích se nachází části komunikací, které již jsou v majetku hlavního města a také zeleň. Pozemky jsou v okolí Negrelliho viaduktu a pod ním. Jejich odkupem sjednocuje hlavní město svůj majetek, který tak v budoucnu bude moci lépe strategicky rozvíjet,” říká radní hl. m. Prahy pro majetek, transparentnost a legislativu Adam Zábranský.

Mimo jiné se jedná o pozemky, kde se nacházejí části ulic Křižíkova, Malého, Pernerova, Pobřežní a Prvního pluku. Komunikace jsou ve vlastnictví hlavního města Prahy a ve správě Technické správy komunikací hl. m. Prahy. Na dalším odkupovaném pozemku se rozkládá menší park. Součástí transakce jsou i pozemky pod některými z oblouků viaduktu. 

První vestavba v oblouku č. 036 je nyní v realizaci, zbývající bude možné zpřístupnit až po dvouletém pilotním provozu, který prověří dopad provozu na památkově chráněnou stavbu. Práce jsou rozděleny na čtyři etapy. Řešení vestaveb a návrh urbanistické koncepce okolí připravoval Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy podle koncepční studie, kterou zpracoval ateliér MOBA studio s.r.o. Doposud oblouk sloužil jako garáž. Oživení prvního oblouku viaduktu přirozeně prověří nejen funkčnost celého budoucího řešení, ale také provázanost na dostupné dopravní trasy v okolí a občanskou vybavenost v rámci koncepce tzv. 15minutového města. V budoucnu tam totiž postupně vyrostou nové kavárny, bistra, kulturní projekty, ale i zázemí pro startupy. Během dvouletého zkušebního provozu bude prostor ve spolupráci s ČVUT monitorován.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nigrelliho-viadukt-v-prazskem-karline-dostane-atraktivni-vyuziti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-hleda-logo-a-vizualni-identitu-pro-projekt-vyuziti-prostoru-pod-oblouky-negrelliho-viaduktu/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-palackeho-most/]

Stavba nyní dřímá pod vrstvou poválečných úprav a třeba z velkorysého Wiesnerova prosklení dvoupodlažního parteru zbyla jen spoušť malých formátů. Ale klenot na nejlepší brněnské adrese svůj potenciál naplní, a to díky zásahu architektů. Probíhá zde pečlivá obnova za využití moderních technologií. Vznikne zde nadstandardní bydlení, moderní kanceláře, butikové prodejny a špičkové gastro. Obnovy se dočká i kinosál v podzemí. Celkem zde vznikne 5 sálů vzájemně propojených.

 „V interiéru je řada dochovaných prostor a zařízení, máme se při obnově čeho chytit. Jdeme cestou replik a kvalitních retrosérií. Tato budova má obrovský potenciál,“ říká architekt Martin Habina.

Ateliér Habina řeší dva hlavní úkoly, a to jednak rehabilitaci původních Wiesnerových velkoformátových prosklených ploch a dalších částí fasády zpustošených náletem v roce 1944 i následně realizovanými pokusy o „obnovu“, a dále pak nalezení optimálního průsečíku obnovy vnitřní funkční struktury i interiérů s dnešními požadavky. Velkým oříškem je zejména zajištění dostatečných kapacit parkovacích stání.

„Máme ambici výkladce obnovit do původního stavu. Dáváme sem dvojsklo, původní zrezlé nosné profily nahrazujeme novými. Cílem je obnovit původní řešení bez přerušení tepelného mostu,“ dodává Martin Habina.

„Strategii jsme postavili na vizi spojení dokonalé obnovy unikátní modernistické památky a moderního městského paláce splňujícího ty nejnáročnější požadavky na uživatelský komfort, funkčnost a udržitelnost,“ dodává Martin Habina.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-lednici-vyrostlo-zazemi-pro-adventure-minigolf-a-beachvolleyball/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-v-regionech-atelier-habina/]

Vítězná společnost PORR a.s. zajistí stavební práce pro realizaci a dokončení rozestavěné stavby Centrum Nová Palmovka. Společně se stavebními pracemi zajistí zpracování projektové přípravy a poskytne i související inženýrskou činnost. „Je to významný krok k realizaci této stavby, která má potenciál ovlivnit ekonomiku Česka, protože se může stát centrem technologických inovací pro celou Evropu,“ říká náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního a strategického rozvoje Petr Hlaváček.

Součástí veřejné zakázky je i zpracování dokumentace bouracích prací týkající se odstranění degradovaných částí budovy.

Komplex Nová Palmovka se začal stavět zhruba před devíti lety. V budově mělo být nové sídlo radnice městské části Prahy 8 a také prostory pro obchodní centrum, kanceláře a další služby. Později však byly práce na centru za více než miliardu korun přerušeny a dosud nebyly obnoveny. Komplex by v budoucnu měl být součástí proměny celé lokality, kde vzniknou nové domy a zmizí současné autobusové nádraží. Proměnou projde i nynější náměstí Bohumila Hrabala, přibude zeleň, lavičky nebo kavárna.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-odsouhlasila-pokracovani-rekonstrukce-slechtovy-restaurace-i-jeji-financovani/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/hlavni-mesto-letos-ceka-zahajeni-vystavby-verejnych-projektu-za-desitky-miliard/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-palac-kovo/]

Funkce objektu pro vodoléčebné lázeňské procedury nebyla nikdy změněna, byla zde používána obyčejná voda v nejrůznějších formách většinou k prokrvení a masáži svalů. 

Rekonstrukce byla zahájena na konci března 2021 a hlavním cílem byla záchrana výjimečného architektonického díla Dušana Jurkoviče. Bývalá plovárna s bazénem a kabinkami u Vodoléčebného ústavu po rekonstrukci již nebude sloužit ke koupání, ale vzniká zde okrasný biotop.

Vodoléčebný ústav i Sluneční lázně jsou kulturní památkou. Kromě standardního návštěvnického využití by měl areál poskytovat ideální zázemí pro konání kulturních akcí pro dospělé i děti.

Celý areál bude také připomínat skladatele Leoše Janáčka, který v lázeňském městě často pobýval. Dominantou hlavní prohlídkové trasy v expozici ve Vodoléčebném ústavu je zrestaurovaná Jurkovičova Odpočívárna vybavená replikami původního mobiliáře z roku 1902. Nechybí zde ani části původního mlýna, na jehož místě byl Vodoléčebný ústav vystavěn. Druhé podlaží je věnováno právě Leoši Janáčkovi a jeho tvorbě.

Areál zažil největší slávu v období první republiky, nyní má ambici stát se dalším turisticky atraktivním místem Luhačovic pro následující generace.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dusan-jurkovic-lidova-tvorba-v-rukach-genia/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pred-10-lety-vyhorela-chata-libusin-jak-dnes-vypada-perla-dusana-jurkovice/]

Dalším zajímavým počinem společnosti je rekonstrukce sýpky ve Velkých Pavlovicích. „Jedná se o obnovu staré opuštěné sýpky, která se využívala v minulém století na uskladňování zemědělské techniky. Původně sýpka však zásobovala celý kraj jídlem. Budově hrozila demolice, my jsme sem nakonec vnesli nový život. Vznikla zde velmi citlivě provedená vestavba,“ říká Patr Malena.

Společnost malang pracuje mimo jiné i na architektonicky zajímavých novostavbách. Mezi ně patří i projekt Bytové domy v Kroměříži od ateliéru DRNH. „Stavíme ve velmi citlivé lokalitě, která je pod památkovou ochranou, vzniká zde něco zcela unikátního,“ říká Rober Man.

V současné době společnost pracuje na státním zámku Uherčice či na státním zámku ve Vranově nad Dyjí a na zámku v Janovicích.

Tachovské náměstí neprošlo zásadní rekonstrukcí již více jak půl století. Ačkoliv se projekt připravoval dvacet let, nelze ho považovat za zastaralý. V roce 2002 byla zadána a zpracována Urbanistická architektonická studie úprav náměstí a vybraných veřejných prostranství a ulic v rámci městské památkové zóny. V souladu s touto studií byly v následujících letech realizovány úpravy Hradební, Kostelní a Soudní ulice. V letech 2009 – 2011 byla studie aktualizována, a reagovala tak na měnící se skutečnosti. Zároveň aktualizace odrážela mnohdy nelehká jednání například s orgány státní památkové péče, při kterých byl hledán kompromis mezi památkovými požadavky a požadavky moderního života. Přípravné fáze projektu zahrnovaly i některé průzkumy. Například dopravní průzkum, který ukázal, že 70 - 85 % automobilů náměstím pouze projíždí. Současný projekt také počítá s parkováním na náměstí. 

Novinky na náměstí Republiky 

Co se povrchu týká, ten bude tvořen velkoformátovou dlažbou v trasách hlavního pohybu a dlažbou v menších formátech různých velikostí i barvy v plochách. Zmizí také vyvýšená pěší zóna. Stromy budou zachovány ve východní a severní frontě v počtu mírně vyšším, než je tomu dnes. Předpokládá se, že na náměstí také přibydou mobilní kontejnery se stromy a květinami. Na původní místo se vrátí replika Mariánského sloupu, který byl zničen na začátku 70. let minulého století. Jeho okolí ozdobí nové sochy.

O mobiliáři rozhodne veřejnost! 

V současnosti je také vybírán nový mobiliář. Ten nejprve projde posouzením památkářů. Ze schválených prvků pak veřejnost svým hlasováním rozhodne o tom, jaký mobiliář bude výslednou podobu tachovského náměstí dotvářet. 

Nový život pro náměstí

Vedení města počítá s tím, že by se zde nově mohly konat nejrůznější kulturní akce a společenská setkání. Také v tomto směru město vítá iniciativu všech občanů.

Stavba by měla být hotová do léta roku 2025.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pamatkami-roku-se-staly-jizdarna-u-tachova-a-kaple-v-jevicku/]

Cílem návrhu bylo skloubit rekonstrukci původní stavby s novou kulturně-společenskou funkcí. Objekt kostela se nacházel ve velmi špatném stavu. Bylo nutné zpevnit jeho základy, provést sanaci vlhkého a zasoleného zdiva, opravit poničené omítky a štuky nebo vyčistit a doplnit fasádní obklad. Kompletně se prováděly nové podlahy a veškerá souvrství pod nimi až na úroveň terénu. Jedním z největších zásahů byla oprava střechy. Krov byl díky zatékání rozsáhle poškozen a hrozil zřícením, proto došlo k jeho výměně s maximální snahou o navrácení původních, nepoškozených prvků. Novodobá krytina z falcovaných plechů byla nahrazena čtvercovými měděnými šablonami ve formátu původní krytiny. Na místa původních dekorativních prvků střechy, jež se nezachovaly, byly doplněny soudobé artefakty z dílny olomouckého sochaře Jana Dostála.

Nové využití kostela si žádalo také nutné provozní zázemí, které ovšem nebylo možné zbudovat v původních prostorách. Proto byla vytvořena nová přístavba, kde se nachází veškeré sociální zázemí. Umístěna je mezi hlavní lodí kostela a objektem ředitelství knihovny. Vytváří tak spojnici vstupní prostor s recepcí a kavárnou. Interiéru přístavby dominuje beton v jemném růžovém odstínu. Velké plochy betonu a skla dávají vyniknout dekoraci v podobě rozsáhlé stěny vyplněné starými knihami otočenými hřbety dozadu s večerním podsvícením, a výrazným závěsným svítidlům z barevného skla. Co se exteriéru týká, fasády i střecha objektu jsou z černého hliníkového plechu. Díky návrhu se otevřela veřejnosti dříve oplocená část okolního prostoru. Vznikla zde piazzetta se zelení a mobiliářem. 

„Hlavní prostor tvoří vstupní foyer, kterému dominuje ocelová knihovna přes celou jednu stěnu interieru. Knihy odkazují na provoz knihovny, současně vylepšují akustiku prostoru a celá konstrukce skrývá technické instalace. Do knihovny je zapuštěna sestava pro kavárenské vybavení umístěné za recepčním pultem. Ten je proveden z tenkostěnného betonu v růžovém odstínu a navazuje na další betonové povrchy-podlahy, nábytek nebo stěny. Shodně je proveden také pult v šatně nebo dvířka skříněk. Beton nosných stěn byl ponechán jako pohledový, stejně tomu tak bylo i u monolitických podlah v přístavbě, které jsou obdobně jako pulty probarveny do červena. V tomto odstínu byly realizovány i nové teracové podlahy v kostele. Červená barva tak vytváří pojítko mezi budovou kostela a moderní přístavbou,“ uvádí ke své práci ateliér-r.

Atelier-r navrhl i koncepci interiéru a přizval Denisu Strmiskovou k detailnějšímu návrhu interiérových prvků jako je osvětlení, nábytek typový i nábytek a míru. Elegantní svítidla z probarveného skla jsou významným prvkem. Kavárenské posezení tvoří kombinace dřevěných a plastových židlí doplněných o pohodlná polstrovaná křesílka. Shodné dřevěné židle z masivního ořechu slouží i v prostoru kostela jako variabilní hlediště. Stojací lampy připomínající moderní pochodně umocňují jejich příjemnou atmosféru. 

Prostor kostela byl v maximální možné míře navrácen do původního stavu. Nově byl proveden například paraván z dílny sochaře Jana Dostála. Soudobé je také osvětlení kostela.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-architekt-miroslav-pospisil-atelier-r/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/czech-interior-award-zname-nejlepsi-ceske-soukrome-i-komercni-interiery-cenu-tv-bydleni-ziskava-unikatni-vstupni-hala-rodinne-vily/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/aplikacni-centrum-baluo-predstavuje-dokonale-propojeni-technickych-i-funkcnich-pozadavku-s-architektonickymi-kvalitami/]

„Jedná se o nádherný renesanční objekt, my jsme se zaobírali rekonstrukcí severního křídla. Vzniknout by zde měly dva sály ve dvou úrovních spojené proskleným kruhovým schodištěm. Původně jsme chtěli do středu umístit výtah, ale nakonec jsme se rozhodli pro variantu s repasí výtahu stávajícího," říká architekt Petr Vágner.

Schodiště bude mít točitý tvar a bude ho jistit nerezová síť, která stabilizuje pohyby, když po něm budou návštěvníci chodit.

Společenský sál pardubického zámku byl v době svého vzniku druhým největším reprezentativním sálem v Čechách po Vladislavském sále na Pražském hradě a do loňského roku v něm sídlila expozice skla. Díky rekonstrukci by se zámku měla vrátit jeho funkce - být centrem kulturního života!

Kvůli stavebním plánům Východočeské muzeum dočasně zavře archeologickou expozici Proti proudu času – Pardubicko v pravěku a raném středověku, a to od čtvrtka 11. dubna do podzimu. Expozice je otevřená od roku 2015 a ukazuje historii regionu od 10. století až po dobu pravěkého osídlení.

Eva Jiřičná by měla pro zámek navrhnout ještě jednu expozici a také nábytek pro enfiládu, což je řada historických místností navzájem propojených dveřmi. Ta zahrnuje také vzácnou místnost s kazetovým stropem, kterou čeká rekonstrukce zároveň se sálem. Místnost bude sloužit ke slavnostním účelům, ale bude i součástí prohlídkového okruhu.

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-petr-vagner-ai-design/]

[https://www.tvarchitect.com/video/petr-vagner-o-projektech-ostravskeho-mrakodrapu-pardubickeho-zamku-a-dalsich/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/na-pardubickem-zamku-by-mel-uz-pristi-rok-zacit-vznikat-novy-sal-podle-architektu-z-ai-design/]

Stavba mostu, nesoucího jméno významného olomouckého barokního tvůrce Václava Rendera, je součástí rozsáhlejšího souboru protipovodňových opatření. Koncepce konstrukčního a architektonického řešení respektuje kontext historického jádra městské památkové rezervace Olomouce. Snaží se potlačit dopravní charakter stavby a spíše se vztahuje svým tvaroslovím i detailem k člověku než k autu, či tramvaji. Vnitřní oblouky mostu jsou vyloženy zlatým obkladem, což podtrhuje jeho linii.

Diorit Rezidence

Zajímavým počinem architektů z ateliéru DRNH je unikátní obytný projekt v přírodě v brněnské části Komín. Dům nese název stavebního kamene, který se v lomu, v němž tato stavba vzniká, těžil po desetiletí. Důraz je kladen nejen na jedinečný design stavby, ale také na ekologii. „Navrhli jsme dům, který odpovídal místu. Našli jsme investora, který koupil lom a my jsme následně pracovali na změně územního plánu. To vše zdarma – celou dobu jsme doufali, že naše úsilí se promění v reálnou fungující budovu. Kolaudovat se má ještě letos,“ říká architekt Antonín Novák. 

Květná zahrada v Kroměříži

Kroměřížská Květná zahrada, známá též pod názvem Libosad, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Dnes je prakticky jediným představitelem takto komponovaného celku v Evropě. Květnou zahradu nechal vybudovat v druhé polovině 17. století olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna. Revitalizace narušených částí zahrady se ujal v padesátých letech 20. století architekt Pavel Janák. V roce 1998 byla Květná zahrada spolu s Podzámeckou zahradou a zámkem zapsaná na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Její obnova byla jedním z pilířů celého programu Národní centrum zahradní kultury. Nešlo ale jen o samotnou zeleň, rehabilitace areálu zahrnovala také zde stojící budovy, ať už to byly skleníky, nebo čestný dvůr. Cílem bylo přiblížení k autentickému stavu z doby vzniku.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-v-regionech-atelier-d-r-n-h/]

Součástí domu bude veřejně přístupná pasáž k Novomlýnské vodárenské věži, která přivede do tohoto roky zapomenutého koutu města život. Návrh tak navazuje na tradici pražských pasáží, které jsou součástí i Revoluční ulice. 

Návrh týmu Peer collective a Studio Muoto propojilo staré s novým. "Levitující dům zaujal celou porotu originalitou a velkorysou pasáží s širokými možnostmi společenského dění, které v místě tolik chybí," komentuje výběr předseda poroty Winy Maas, mezinárodně uznávaný holandský architekt a hostující profesor Fakulty architektury ČVUT. 

"Společným cílem nás všech je oživit tuto část města a vytvořit zde novou jedinečnou budovu, která bude známkou vyspělosti Prahy. O vítězném návrhu nyní zahajujeme širší debatu se zástupci městské části a hlavního města, památkáři a obyvateli sousedního domu. Spolu s architekty nasloucháme všem a věřím, že brzy představíme konečnou variantu projektu, která následně projde povolovacím procesem," popisuje aktuální stav Jakub Mikulášek, asset manažer investiční skupiny RSJ.

Kromě pasáže přichází návrh s možností změnit účel vedlejšího barokního domku č. p. 1244 ze stávajícího zázemí společnosti Pražské služby za kulturní či vzdělávací centrum. Vše bude záležet na jednání s městem.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-historickem-centru-prahy-vznikne-hradebni-korzo/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-bude-mit-manual-ktery-da-dopravnimu-znaceni-kultivovanou-podobu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nakladatelstvi-ipr-odhaluje-knizni-novinky/]

„Předmětem soutěže je zpracování architektonického návrhu rekonstrukce kulturního domu Ústí nad Orlicí a jeho bezprostředního okolí tak, aby provozně vyhovoval dnešním požadavkům na využití,“ uvedl starosta města Petr Hájek. Cílem soutěže je předložení koncepční studie, která vyhodnotí současný stav a provoz kulturního domu a navrhne úpravy.

Vedení města chce, aby hlavní sál nadále sloužil zejména pro plesy, taneční a prezentační akce a dále pro divadelní či filmová představení. Zachována by měla být tedy jeho variabilita.

Soutěž potrvá zhruba čtyři měsíce. Vyhlášena bude v dubnu a hodnocení je plánováno v první polovině září. Soutěžní návrhy budou prezentovány a hodnoceny anonymně. S vítězným uchazečem bude následně uzavřena smlouva na další fáze projektové přípravy. Součástí soutěže je i návrh modernizace interiéru a vybavení. Město zároveň stihlo podat žádost o dotaci v rámci výzvy Ministerstva pro místí rozvoj z programu Architektonické a urbanistické soutěže obcí.

Kulturní dům není památkově chráněný, ale stojí poblíž Hernychovy vily, která památkou je. Řešeno by proto mělo být i přilehlé okolí objektu.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-ceskych-budejovicich-zacala-rekonstrukce-kulturniho-domu-slavie/]

[https://www.tvarchitect.com/video/kulturni-dum-poklad-v-ostrave-se-po-dlouhych-letech-chatrani-dockal-dustojne-modernizace/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/po-rekonstrukci-se-v-ceske-lipe-otevira-jiraskovo-divadlo-autorem-navrhu-je-adam-rujbr/]

Praha nyní vytvoří novou investiční akci a vysoutěží nového zhotovitele, který práce dokončí.

„Mám radost, že se nám podařilo najít pozitivní řešení, protože Šlechtovka si ho opravdu zasloužila. Museli jsme ale uvolnit dalších 200 milionů korun, protože předchozí městská rada už rozpočet stavby nejenom vyčerpala, ale i přečerpala. My jsme tak museli zahájit zcela novou investiční akci,“ vysvětlil Jiří Pospíšil, náměstek primátora pro oblast kultury. 

Budoucím správcem objektu bude hlavní město, odbor hospodaření s majetkem pražského magistrátu.

V budově vzniknou tři samostatné gastro provozy: restaurace, cukrárna a zahradní restaurace s výdejními okénky a výčepem. Součástí prací je také výstavba kolonády, altánu, sanace svahu nad budovou a stavba samostatného objektu WC včetně přípojek.

Uvnitř stavby je zapotřebí doplnit příčky, vybudovat výtah a svislé rozvody vody a kanalizace. Dále se jedná o rozvody elektra, vzduchotechniky, měření a regulace, chlazení a topení. Stavba zahrnuje i úpravy střechy, povrchové úpravy stávající opěrné zdi, realizaci proskleného zastřešení nad zásobovací rampou či kompletní rekonstrukci sklepů ve svahu.

Upravena bude také přilehlá zahrada Kaštanka, na které se dnes nachází zařízení staveniště. Vysázeno zde bude nových 25 kaštanů.

Již více než 20 let pracuje na projektu záchrany Šlechtovy restaurace architektonická kancelář Hulec & Špička Architekti. „Projekt prošel spoustou peripetií. Jak těmi legislativními a finančními, tak i přírodními. V současné době je hotová první etapa rekonstrukce, bohužel ale došly finance a čeká se na to, kdy bude nalezen zhotovitel pro dokončení. Velký sál Šlechtovy restaurace již funguje, chybí zde ovšem kompletní dokončení zahrady, altánu a gastro zařízení,“ uvádí architekt Mikuláš Hulec.

Historie objektu

Raně barokní budova, později Šlechtova restaurace v Královské oboře Stromovka, byla postavena v letech 1689–1692 jako letohrádek pro císaře Leopolda I. Habsburského. Objekt zažil mnoho oprav, přestaveb a dostaveb, nejvýznamnější v letech 1855–1858 pod vedením Bernarda Gruebera. Již takto přestavěnou si v roce 1882 budovu pronajal Václav Šlechta a jeho potomci zde pak provozovali restauraci až do 2. světové války.

Od roku 1950 však budova postupně chátrala, opakovaně vyhořela a patřila mezi nejohroženější pražské kulturní památky. Od 90. let se pokouší hlavní město Praha o obnovu této památky.

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-mikulas-hulec/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/slechtova-restaurace-ziskava-zpet-svou-krasu/]

Nové stromy budou vysázeny na náměstí, konkrétně na jeho severní straně. Vzniknout mají dvě stromořadí a mezi nimi zahrádky zdejších podniků. Jedno stromořadí bude pokračovat do Bartošovy ulice. Vznikne zde průchozí pavilon s vegetační střechou, kde bude pódium pro kulturní akce. V pavilonu by bylo také informační centrum, které nyní sídlí na radnici. Novým dominantním prvkem náměstí by měla být kašna, kterou architekti nazvali vodním divadlem.

Brněnský ateliér P.P. Architects se zabývá jak malými renovacemi, tak rozsáhlou investiční výstavbou. V jejich portfoliu lze najít i úpravy veřejných prostranství či komerčních prostor. V čele ateliéru stojí architekt a jednatel společnosti Pavel Pekár. Mezi významné práce lze zařadit projekt obnovy centra v Bílovicích nad Svitavou či návrh městské tržnice v Novém Jičíně.

[https://www.tvarchitect.com/video/architekt-pavel-pekar-z-atelieru-p-p-architects/]

Jedním ze zajímavých témat byla recyklace materiálů. Eva Nykodymová ze společnosti Skanska představila aktuální projekt Mercury v pražských Holešovicích. Pozemek, kde dříve stávala administrativní budova ze 70. let prochází celkovou rekultivací. Společnost zde staví moderní kancelářskou budovu, která bude šetrná k životnímu prostředí a která nabídne moderní kvalitní pracovní prostředí. Společnost využívá v maximální možné míře principy cirkulární ekonomiky a využití materiálů právě ze stávající budovy, která na pozemku stála. „Starou budovu jsme postupně odstrojili až na skelet. V každé fázi jsme pečlivě plánovali předání jednotlivých frakcí dalším partnerům. Je lehké uplatnit běžné materiály, těžké bylo ale uplatnit méně typické materiály jako kabely či příčky. Vše se nám to ale nakonec podařilo,“ říká Eva Nykodymová.

Mezi významné řečníky patřil také Petr Palička ze společnosti Penta Real Estate. Představil vize společnosti, ale i postupy při plánování nových projektů. „Je potřeba udělat vše pro to, aby všechny stavěné budovy produkovaly co nejméně CO₂ při provozu a aby také maximálním možným způsobem vyhovovaly lidem i městu při zachování vysoké životnosti budovy. My se také ptáme lidí formou participace na jejich představy, poté může chystaný projekt splnit konkrétní potřeby dané lokality,“ prozradil Petr Palička.

Zástupce měla na konferenci také Pražská developerská společnost jako zástupce příspěvkové organizace hlavního města Prahy. „Připravujeme zhruba osm tisíc bytů v různých fázích přípravy. V horizontu dvou až čtyřech let budeme mít na valnou většinu stavební povolení,“ prozradil ředitel PDS Petr Urbánek.

Michal Petřík, zástupce společnosti BUILDSYS zase poukázal na to, jak důležité jsou technologie pro správné fungování budov s ohledem na životní prostředí. Zabrousil do oblasti automatizace, energetiky a provozování komerčních budov. „Automatizace už je v České republice na mnoha budovách již instalována, je ale stále potřeba si uvědomovat její vliv, potřebu a přínos. Automatizace má velký vliv na ekonomickou efektivitu,“ říká Michal Petřík.

Nathálie Marková z Ministerstva průmyslu a obchodu představila chystanou databázi. „Snažíme se mít na jednom místě všechna data o energetické náročnosti budov v České republice. Každý si bude moci najít a udělat obrázek o tom, jaký je aktuální stav budov. Vše bude jednoduše přístupné a doufáme, že alespoň za dva roky by databáze mohla začít fungovat,“ prozradila Nathálie Marková.   

Konference Šetrné budovy 2024 potvrdila, že developeři jsou na správné cestě při snižování uhlíkové stopy. Na tomto procesu se podílí i dodavatelé technologií či tvůrci legislativy.

[https://www.tvarchitect.com/video/jaka-je-budoucnost-udrzitelne-architektury-a-stavebnictvi-svetovi-architekti-predstavili-sve-projekty-i-vize-na-summitu-v-praze/]

[https://www.tvarchitect.com/video/u-jednoho-stolu-petr-dusta-ondrej-mundl-a-eva-tylova-nad-projektem-modransky-cukrovar/]

[https://www.tvarchitect.com/video/v-hybernske-ulici-naproti-masarycce-vznika-hotel-s-unikatni-architekturou/]

Vybrané sdružení firem nabídlo nejnižší nabídkovou cenu za splnění veřejné zakázky, a to ve výši 2,798 miliard korun. Rada města již výběr zhotovitele schválila za podmínky doložení dokladů vyžadovaných zákonem. Až bude mít město vše na stole, může dojít k podpisu smlouvy.

„Hodnoticí komise postupně prověřovala, zda jednotlivé ceny nejsou příliš nízké ve srovnání s oficiální cenovou soustavou a nejde o mimořádně nízké nabídkové ceny. Hodnotícím kritériem byla celková nabídková cena. Komise analyzovala, zda uchazeč, který nabídl nejnižší cenu, splnil zadávací podmínky, spočívající ve splnění požadavků na odbornost jednotlivých členů týmu, referenční zakázky, jimiž se prokazoval v podobě obdobně technicky náročných staveb. Hodnotící komisi tvořili jak zástupci města, tak externí specialisté podílející se na přípravě projektu koncertního sálu,“ vysvětlil Břetislav Riger, náměstek primátora pro investice.

Na přípravách tohoto architektonicky i technicky výjimečného projektu se podílí řada odborníků. Rekonstrukce by měla zajistit moderní provoz odpovídající 21. století. Architektonický návrh má na starosti ateliér Steven Holl Architects z New Yorku a Architecture Acts z Prahy. Toto řešení zachovává stávající budovu ve značné míře stejnou. Tvar nového objektu pak nemá minimálně ve střední Evropě obdoby. Objekt je založen na speciálních antivibračních prvcích, které budou pohlcovat vibrace z nedaleké komunikace a tramvajového pásu. Speciální skladba materiálů zajišťující odhlučnění byla navržena také pro obvodový plášť.

„Financování stavby proběhne s pomocí grantu Evropské komise, úvěru Evropské investiční banky, dotací Ministerstva kultury ČR i Moravskoslezského kraje. Město zároveň připravuje žádosti o dotace z dalších možných dotačních titulů a rovněž šetří do svého účelového fondu na financování koncertního sálu, ve kterém je nyní 570 milionů korun,“ řekl Jan Dohnal, primátor města a doplnil: „Současně se zahájením druhé fáze projektu koncertního sálu budou probíhat práce výstavby parkovacího domu u krajského úřadu, který nabídne zhruba šest set parkovacích míst.“

Dům kultury města Ostravy byl navržen v roce 1954 architektem Jaroslavem Fragnerem, vystavěn v letech 1956 až 1961, kdy byl slavnostně otevřen v roce 1961 a záhy se stal centrem kulturního života. Stavba formálně vychází z nového klasicismu a bruselského stylu. Kulturní památkou je Dům kultury města Ostravy od roku 2004.

Projekt byl v roce 2021 prestižním americkým magazínem Architizer zařazen mezi deset nejočekávanějších staveb světa. Nový komplex nabídne kulturní, hudební, produkční i vzdělávací zázemí a současně bude sídlem orchestru Janáčkovy filharmonie Ostrava. Kapacita hlavního sálu bude 1300 míst, budova nabídne dále divadelní sál, multifunkční komorní sál a edukační centrum. Součástí prostor bude i nahrávací studio světových parametrů, prostory pro volnočasové aktivity, restaurace, kavárny i salónky.

„Koncertní sál pro 1300 posluchačů bude největším prostorem budovy. Návštěvníci usednou do hlediště uspořádaného do tzv. vinohradu členěného do sekcí. Dům kultury města Ostravy však nebude určen výhradně Janáčkově filharmonii Ostrava, která zde bude mít své sídlo a bude zde i zkoušet. Špičkovou akustiku sálu jistě ocení celá řada českých i zahraničních umělců a dalších významných orchestrů. Své útočiště však v sále naleznou i další organizátoři výjimečných kulturních a společenských akcí,“ uzavírá Lucie Baránková Vilamová, náměstkyně primátora pro kulturu.

[https://www.tvarchitect.com/video/intenzivni-pripravy-noveho-koncertniho-salu-a-souvisejici-rekonstrukce-dkmo-pokracuji/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostrava-ma-k-dispozici-studii-nejocekavanejsi-stavby-sveta/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/koncertni-sal-v-ostrave-je-o-krok-blize-realizaci-mesto-hleda-zhotovitele/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/budouci-ostravsky-koncertni-sal-ma-svuj-model-ktery-muze-nyni-videt-i-verejnost/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/koncertni-hala-v-ostrave-se-zacne-stavet-pristi-rok/]

Architektonickou soutěž, v níž měli odborníci za úkol si poradit s prostory čítajícími více než dva tisíce metrů čtverečních, vypsalo město loni. V zadání byl kladen důraz na energetickou úsporu. Odborná porota města na vítězném projektu ocenila především to, jak organizuje jednotlivé části. Tedy knihovnu, sál, vzdělávací či volnočasové zázemí a kavárnu, které mohou být provozovány samostatně, ale i ve vzájemné spolupráci.

Proměnou ale neprojde jen bývalá tržnice, ale celý areál cukrovaru. Vzniknout zde má až 700 nových bytů napojených na kvalitní veřejná prostranství, obchody a služby, ale i nová multifunkční hala pro sport a kulturu.

Břeclavský cukrovar je jeden z největších cukrovarů na Moravě založený v roce 1863 Hermanem Kuffnerem. Jedná se o urbanistickou dominantu města a příklad kvalitní industriální architektury z konce 19. století.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ambiciozni-projekt-mesta-plzne-jde-do-finale/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/z-humpolecke-tovarny-se-diky-rekonstrukci-stala-galerie-soucasneho-umeni/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostravska-mestska-galerie-plato-se-dostala-mezi-sedm-finalistu-prestizni-architektonicke-ceny-miese-van-der-rohe/]

Tvorba prostorů Edukačního centra České filharmonie v pražském Rudolfinu začala koncem roku 2018 vyzvanou soutěží. Vznikl prostor, který návštěvníky nadchne, osloví a současně plní svoji funkci. Prostor umožňuje pořádat edukační programy podle nejnovějších vzdělávacích metod. Snahou architektů bylo také navázat na velkorysost a honosnost neoklasicistického paláce. 

Prostory lze najít v přízemí historické budovy, v místě původních pokladen. Nedostatky původních nevyhovujících prostor se povedlo přetvořit v inspirativní prostředí a ukázat zdejší přednosti. 

Vzniklé prostory jsou pojaty nejenom jako místo pro výuku, workshopy a komorní koncerty, ale i jako reprezentativní prostor vhodný pro využití širokého spektra kulturních a vzdělávacích aktivit České filharmonie. 

„Pracovali jsme s různými atmosférami prostoru, které mohou ve struktuře edukačního kurzu působit na vnímání a soustředěnost posluchačů. Různorodost prostředí v jednotlivých úsecích umožňuje jak soustředěné vnímání hudby a sdělovaných informací, tak relaxaci. Povedlo se nám vytvořit současné prostředí jako autonomní svět, který reflektuje architekturu budovy, kontext České filharmonie a především fenomén hudby. Poskytuje volné pole pro práci lektorů a jejich rozmanité programy. Návrh reflektuje současný pohled na hudební svět a cílí ještě dál, svým estetickým působením vtáhne všechny návštěvníky do probíhajícího programu,“ říkají architekti z 0,5 Studia.

[https://www.tvarchitect.com/video/architekti-nove-generace-0-5-studio-pavel-novy-a-vit-svoboda/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rodinny-domek-v-zadni-trebani-zaujme-tvarem-i-fasadou/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chata-kostka-zaujme-jednoduchymi-tvary-i-praktickym-resenim/]

Pětici finalistů v kategorii Architektura tvoří kromě galerie Plato v Ostravě také studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu, škola Reggio v Madridu, konvent Sainte-Lucie-de-Tallano na Korsice a veřejný prostor Hage ve švédském Lundu.

„Je to něco fantastického, protože to je nejprestižnější architektonická cena v Evropě. Myslím si, že se opravdu projevila zkušenost architekta Konieczného, má zkušenost se soutěžemi a je to architekt zvučného jména," řekl náměstek ostravského primátora Břetislav Riger. 

Porota v březnu navštíví finalisty a 25. dubna oznámí vítěze. Slavnostní předání cen Miese van der Roheho se uskuteční 14. května 2024 v Barceloně.

Porota prý místa navštěvuje utajeně, město tedy nemá možnost být s porotci v kontaktu nebo jim objekt osobně blíže představit.

Historie ostravských jatek sahá do konce 19. století. Město tehdy zainvestovalo do zařízení, které ve své době bylo nejlepší v Rakousko-Uhersku. Jatka fungovala v různých fázích až do roku 1965, kdy se přestěhovala do Martinova, poté nevyužívaný objekt začal chátrat. Budovu se naštěstí v nedávné době podařilo opět přivést k životu. Rekonstrukce proběhla v celé budově i v jejím okolí. Z původního objektu zůstalo opláštění a skelet. Jedna část musela být zcela odstraněna. Uvnitř se rekonstruovalo téměř vše. 

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-mestska-jatka-v-ostrave/]

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-dokoncila-zachranu-pamatkove-chranenych-jatek-a-otevrela-v-nich-galerii-soucasneho-umeni-plato/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostravska-galerie-plato-se-dostala-do-uzsiho-vyberu-ceny-miese-van-der-rohe/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pred-budovou-zrekonstruovanych-jatek-v-ostrave-vykvetla-prvni-brownfieldova-zahrada/]

Podle nových plánů bude využití budovy víceúčelové. Záměr počítá se zhruba 170 malými byty a ateliéry o ploše mezi 20 a 43 metry čtverečními, většina jednotek nepřesáhne plochu 25 metrů. Podle architekta Ivo Nahálky má rekonstrukce nádraží v co nejvyšší míře zachovat jeho původní podobu. Byty v horní části budovy vzniknou v podkroví a v prostorách, kde dříve byly kanceláře. V části objektu budou takzvané micro-apartments v podobě, kterou zatím v Česku není nikde jinde možné vidět.

Po obou stranách památky podle plánu investorů vyrostou novostavby s byty, které budou s bývalým nádražím propojené prosklenou pasáží na úrovni ulice. Propojenými budovami bude podle architekta možné projít i na druhou stranu směrem k železničním kolejím, kde bude další pasáž. V podzemí budou garáže. Projekt nabídne i sdílené prostory jako prádelnu, tělocvičnu nebo společenskou místnost.

Secesní budova nádraží vznikla v souvislosti s výstavbou tzv. Pražské spojovací dráhy, která propojovala nádraží Smíchov a dnešní Hlavní nádraží. Do provozu byla uvedena v roce 1905. Budova ovšem od ukončení provozu v 60. letech chátrá. Před několika lety se dokonce začala propadat střecha a poté bylo nutné uzavřít kvůli bezpečnosti přilehlý chodník.

[https://www.tvarchitect.com/video/architektonicka-a-interierova-spolecnost-archina-design-slavi-30-let-od-sveho-vzniku/]

[https://www.tvarchitect.com/video/dila-architektu-1-dil-king-s-resort-archina-design/]

[https://www.tvarchitect.com/video/dila-architektu-10-dil-archina-design-hotel-ascanio/]

Podle vedení divadla by v dohledné době měla být vypsána soutěž. Projekt je již hotový a stavební povolení platné. Rekonstrukci a financování musí ještě definitivně schválit vláda.

Opravy by nijak neměly změnit vnější vzhled budovy. Zachovány zůstanou i všechny původní architektonicky hodnotné vnitřní prostory.

Budova se dělí na dvě části. Jedna část přiléhá k baroknímu klášteru, je transparentní, s hladkým pláštěm z determálního skla. Druhá část se zvedá na masivních pilířích, mezi kterými se otevírá volný průchod na divadelní piazzetu. Nová scéna je obložena více než čtyřmi tisíci tvarovkami, které tvoří typický vzhled této ikonické budovy. Tvarovky nesou různé profily, takže dohromady skládají mohutný reliéf. Celá stavba působí jako svébytná plastika. Je to unikátní příklad využití skla.

Uvnitř budovy se nachází kávárna s výhledem na Národní třídu, divadelní piazzetu i Voršilské zahrady. Uvnitř je také umístěno mobilní hlediště, které může být využito pro tiskové konference či matiné. Samotný divadelní sál má kapacitu 400 míst a je bezbariérově přístupný.

V současnosti repertoár tvoří představení Laterny magiky, Činohry, Baletu, Opery a řada vlastních projektů i pohostinských vystoupení, scénických diskuzí či jednorázových akcí, které se odehrávají jak v budově Nové scény, tak na piazzetě Národního divadla.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ikonicky-obchodni-dum-kotva-se-uzavrel-pred-rekonstrukci/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jake-stavby-jsou-spojeny-s-udalostmi-sametove-revoluce/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jaka-je-historie-hradebniho-korza-v-praze/]

Rekonstrukci Kotvy, jejíž podobu navrhli na přelomu šedesátých a sedmdesátých let Věra a Vladimír Machoninovi, by měla provést česká developerská společnost Sekyra Group.

Podoba domu by měla zůstat v zásadě zachována, ale bude nutná například sanace azbestu ve fasádě. Promění se rovněž okolí Kotvy, kdy například zmizí nynější vstup do potravin. Rekonstrukce potrvá dva roky. 

Obchodní dům Kotva je prvním obchodním domem postaveným v Praze po roce 1950. Projekt byl vybrán z veřejné soutěže v roce 1969. Kotva je z pohledu odborníků ojedinělým dílem české architektury rozhraní 60. a 70. let. Hřibová konstrukce v šestiúhelníkovém plástvovitém uspořádání dovoluje maximálně uvolnit půdorys každého podlaží a přizpůsobit ho proměnlivým potřebám. Zcela ojedinělé je pak urbanistické začlenění do struktury města.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/prazsky-obchodni-dum-kotva-se-pred-45-lety-otevrel-zakaznikum-v-budoucnu-jej-ceka-rekonstrukce/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zakladnou-mezinarodniho-filmoveho-festivalu-karlovy-vary-je-ikonicky-hotel-thermal/]

Zvolené materiály fasád kombinují omítané a dřevěné plochy. Střecha je plechová falcová v šedém odstínu stejně jako další plechové prvky. Rámy oken a vstupních dveří jsou dřevěné. Venkovní opěrné zdi a podezdívky uličního oplocení jsou pak z pohledového betonu.

Součástí úprav domu byl zároveň i návrh celého pozemku. Podzemní podlaží domu bylo původně využívané jako technické s garáží. Nejzásadnějšími úpravami v zahradě bylo dorovnání terénu na úroveň podlahy v prvním nadzemním podlaží. Což umožnilo přímé propojení obytného podlaží se zahradou oproti původnímu stavu, kdy se do zahrady vstupovalo obcházením domu přes vstupní halu se schodištěm. „Při návrhu domu jsme se soustředili na propojení objektu se zahradou. Svažitý terén totiž nenavazoval na podlaží, proto byla součástí projektu i úprava zahrady. Dům jsme navíc prohloubili a vytvořili zde další bytovou jednotku,“ doplňuje architektka Michaela Vokřálová.

Ačkoli rohový dům městu nepatří, radnici jeho osud není lhostejný a chystané kroky vítá. Žalostný vzhled budovy kritizuje dlouhodobě také veřejnost. Památkáři pravidelně svolávali místní šetření, kontrolovali stav objektu a apelovali na vlastníka, aby přistoupil k jeho obnově.   

„V rámci poslední kontroly z června loňského roku bylo dohodnuto, že vlastníkem bude podána žádost o vydání závazného stanoviska. Je třeba zdůraznit, že orgán státní památkové péče ani stavební úřad nemá pravomoc nařídit celkovou obnovu objektu, může nařídit pouze nutné zabezpečovací či udržovací práce, které zajistí objekt proti vniknutí cizích osob nebo před další degradací například vlivem zatékání vody. Tato opatření vlastník provedl,“ vysvětlila mluvčí frýdecko-místeckého magistrátu Jana Musálková Jeckelová.

Objekt figuruje na seznamu ohrožených památek od 80. let. Tehdejší vedení Frýdku-Místku chtělo nechat zbourat všechny domy na náměstí a místo nich postavit menší panelové domy.

„Proto se před rokem 1989 do obnovy a rekonstrukcí domů na náměstí neinvestovalo a nechávalo je postupně zpustnout, aby mohly být později strženy. Díky sametové revoluci se tento scénář nenaplnil. Domy na náměstí získali restituenti nebo noví majitelé a postupně je opravili,“ připomněl frýdecko-místecký historik Jaromír Polášek.

Městský dům patrně raně renesančního založení s pozdně barokní přestavbou a klasicistními úpravami z 19. století tvoří nedílnou součást náměstí v historickém jádru městské části Frýdek. Objekt je cenný z hlediska historického vývoje městské zástavby. Dům dříve patřil vlastníkům žijícím v zahraničí. Jejich komunikace s městem a památkáři byla špatná a stav domu se dál zhoršoval. Před několika lety dům koupil místní podnikatel.

„Stejný vlastník aktuálně rekonstruuje jinou významnou stavbu v Městské památkové zóně Místek, bývalou kavárnu Avion. Město přímo naproti opraví bývalou záložnu, ve které vznikne galerie. Věřím, že stejné péče jako bývalé kavárně Avion se dostane také budově na Zámeckém náměstí,“ uvedl primátor Frýdku-Místku Petr Korč.

Soukromý majitel již na dům č. 52 dal ochrannou plachtu a do konce roku plánuje požádat o stavební povolení.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/frydek-mistek-chysta-vznik-nove-kulturni-dominanty-mesta-podle-navrhu-evy-jiricne/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rodinny-dum-s-kukani-nabizi-vyhled-na-panorama-beskyd/]

Návrh od architekta Ludvíka Gryma, který v minulosti odsouhlasila Rada města Plzně, zpracovává architektonické, funkční a dispoziční řešení rekonstrukce budovy. To zahrnuje vojenskou expozici nazvanou Muzeum generála Pattona a dále plánovanou obnovu a vhodné využití zdejších Loosových interiérů, a to včetně jejich zpřístupnění veřejnosti a doplnění o potřebné administrativní prostory. V domě na Klatovské 19 původně bydlela rodina továrníka Hugo Semlera. Ta však musela uprchnout před nacisty a za války pak v budově sídlilo německé velitelství wehrmachtu.

Architekt Ludvík Grym má již zkušenosti například s realizací rekonstrukce bytu Viléma Krause v Bendově ulici 10 v Plzni, který byl navržen Adolfem Loosem stejně jako vysoce hodnotný interiér Semmlerova bytu v 1. patře domu na Klatovské 19.

Návrh nabízí řešení, kde spolu může existovat rovnocenné partnerství osobností Loose a Pattona a kde zároveň dochází k vytvoření živého a současného prostoru, v němž je kladen důraz na návštěvníka.

Mezi další významné akce, které Plzeň chystá patří například rekonstrukce tramvajové trati Koterovská, stavba parkovacího domu Světovar, stavba tribuny Atletického stadionu ve Skvrňanech i haly pro míčové sporty na Borských polích, příprava vývařovny pro městský ústav sociálních služeb, rekonstrukce DEPO2015 i Dělnického domu Peklo.

„Máme připravenou stovku skvělých projektů, které zlepší a zpříjemní život v Plzni. Slíbili jsme, že nebudeme stavět ‚pomníky‘ za miliardy korun, ale že budeme investovat do projektů, které Plzeňané pocítí v každodenním životě. Prioritou pro nás jsou infrastrukturní projekty, ale i opravy a záchrana památek a historicky hodnotných staveb, investice do sportovní infrastruktury a sportu nebo kultury. Mám velkou radost i z takových věcí, jako je třeba městský holubník, protože nás stojí málo peněz, ale dokážeme díky němu šetrnou cestou regulovat holubí populaci, a chránit tak památky v našem městě,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-byt-doktora-vogla-a-byt-krausovych-pusobeni-adolfa-loose-v-plzni/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-brummeluv-dum-pusobeni-adolfa-loose-v-plzni/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-semlerova-rezidence-pusobeni-adolfa-loose-v-plzni/]

Za návrhem budoucí podoby a průběhu revitalizace budovy městských lázní stojí architektka Eva Heyworth. Podle jejího návrhu bude opravena stará budova lázní a dostavěny budou dvě nové budovy pro Západočeskou galerii. V jedné z budov budou tělocvičny, v druhé pak prostor pro kluby a spolky. Za hlavním vchodem najdou návštěvníci prodej vstupenek, šatny a toalety, v prvním patře pak kavárnu s balkónem a výhledem na řeku. Po schodech bude možné vystoupat i do galerie. Společenský sál poskytne kapacitu 500 míst.

Pro obnovu lázní zvolil kraj metodu Design&Build, tento krok se stal v minulosti diskutovaný ze strany některých odborníků. Rozhodnutí kritizovala v otevřeném dopise kraji asi třicítka architektů.

Kolaudace celého objektu by podle plánů měla proběhnout v první polovině roku 2027. Otevření by pak mohlo proběhnout ještě tentýž rok.

Provoz lázní byl ukončen v roce 1993 a od té doby budova chátrala. Město se následně objektu zbavilo výměnou za zhruba desetiprocentní podíl ve společnosti Invest shop, která pak zkrachovala. Několik let bývalé lázně patřily společnosti Amadeus Real. Ta je nabídla městu za 25 milionů, ale zastupitelé to odmítli s tím, že město pro budovu nemá využití a že jsou na rekonstrukci zapotřebí stovky milionů korun. Lázně se tak několikrát staly předmětem majetkových sporů. Se stavem objektu dlouhodobě nesouhlasí řada Plzeňanů. Podle aktuálních odhadů si investice do přestavby vyžádají zhruba 1,2 až 1,5 miliardy korun.

[https://www.tvarchitect.com/video/chatrajici-skvosty-1-dil-mestske-lazne-plzen/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/do-konce-letosniho-roku-zacnou-bouraci-prace-v-plzenskych-laznich/]

Kromě již zmiňovaných prací se také počítá s výměnou dlažby i renovací přístřešku na nástupišti. Střešní světlíky by se měly dočkat původního vzhledu a odstraní se nevhodné přístavby, díky čemuž vynikne samotná historická budova z roku 1873.

Renovací projde také odbavovací hala včetně pokladen a zázemí hned několika dopravců, cestující ocení přehlednější informační a orientační systém. Zlepší se také zázemí zaměstnanců a vzniknout by zde měl i nový komerční prostor.

Areál železniční stanice Žatec byl postaven v letech 1871-1873 inženýrem Josefem Chválou podle typových plánů pro velké stanice. V roce 1902 bylo Adolfem Schrayerem přistavěno honosné schodiště a restaurační pavilon.

Žatecké nádraží je jedinečně a celistvě zachovaný soubor drážních budov na trati Buštěhradské dráhy a Plzeňsko-březenské dráhy. Areál také představuje významný urbanistický prvek. Nejhodnotnější stavbou areálu je výpravní budova, která má zajímavé architektonické řešení, a navíc se může pochlubit řadou dochovaných prvků, jako jsou dlažby, litinové sloupy, zábradlí či nástupiště.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mesto-zatec-zije-architekturou-novinkou-je-publikace-o-slavnych-vilach/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zatec-a-krajina-zateckeho-chmele-se-staly-soucasti-svetoveho-dedictvi-unesco/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/na-prohlidku-zatecke-synagogy-si-bude-muset-verejnost-jeste-pockat/]

Objekt je už dlouhá léta nevyužívaný a jeho technický stav je velmi žalostný. Podepsaly se na tom i některé dílčí nevhodné opravy. V minulosti objektu hrozila i demolice, v roce 2016 se ale stavba stala kulturní památkou.

Byť samotný stadion prošel nedávno rekonstrukcí, Brána borců zůstává bez rekonstrukce. Po modernizaci se počítá s novým moderním zázemím nejen pro sport, ale i pro kavárnu či fanshop. „Oprava Brány borců nebyla součástí rekonstrukce fotbalového stadionu, protože rozsah projektu byl v době zadání z ekonomických důvodů omezen. Jelikož je však Brána borců považována za významnou památku, která patří k historii města, chceme, aby tvořila součást nově předělaného areálu a byla opravena tak, aby zapadla do konceptu a mohla v budoucnu sloužit pro potřeby veřejnosti,“ informuje radnice.

Návrh, jehož autorem je architekt Jaromír Chmelík, počítá se zachováním středového průchodu bránou, ze kterého by vedly vstupy přímo do objektu. „Díky úpravám by došlo k zásadnímu zvětšení užitného prostoru o zhruba 150 metrů čtverečních, tedy o téměř 39 procent původní plochy, což zajistí bezproblémové užívání objektu k předpokládanému účelu,“ popisuje plánovanou rekonstrukci Brány borců radnice.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/letni-stadion-v-pardubicich-bude-hotovy-na-zacatku-roku-2023/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/podoba-noveho-mostu-pres-labe-v-pardubicich-se-uz-rysuje-ve-hre-jsou-tri-navrhy/]

„Obnova hlavního nádraží v Plzni je korunou dlouholeté modernizace železničního uzlu Plzeň Správou železnic. Ostatně budova jako královská koruna i vypadá. Tato obnova je i symbolem vzájemné spolupráce Správy železnic, Plzeňského kraje a města Plzně v modernizaci železniční dopravy,“ uvedl náměstek hejtmana Pavel Čížek.

Ke snížení energetické náročnosti budovy přispěla výměna oken a dveří. Rozsáhlou přestavbou prošla horní hala, která se nachází v úrovni nástupišť. Ta bude sloužit nejen cestujícím jako obchodní pasáž s komerčními jednotkami po obou stranách. Zde se nachází také moderní veřejné toalety. K překonání poměrně velkého výškového rozdílu mezi vstupní a horní halou slouží nově eskalátory, které doplnil výtah.

K lepší orientaci pak slouží nový informační systém, vše potřebné se cestující dozví jak ve vstupní, tak i v horní hale. Nevidomí ocení hlasové majáčky, sluchově postižení pak zesilovací indukční smyčky. Vstupní hala je také komplexně osvětlena, což přispívá k většímu bezpečí. V celém objektu je instalován kamerový systém s přímým dohledem.

Součástí dolní haly je multifunkční expozice s historickou drezínou Tatra Kyklop.

Obnova 115 let starého objektu začala loni v květnu, plynule navazuje na modernizaci kolejišť a nástupišť. Hlavní nádraží v renesančním a secesním slohu patří k architektonickým dominantám Plzně. Zajímavostí je, že na rozdíl od většiny výpravních budov v České republice stojí uprostřed kolejiště.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rodinne-domy-historicke-pamatky-i-prumyslove-stavby-ktery-projekt-ziska-oceneni-stavba-roku-plzenskeho-kraje/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/do-konce-letosniho-roku-zacnou-bouraci-prace-v-plzenskych-laznich/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/plzenske-nadrazi-prochazi-rekonstrukci-pod-taktovkou-atelieru-a8000/]

foto: fotonotes

Podlahy jsou dřevěné v kombinaci s dlažbou z pravého kamene, omítky jsou hliněné. Otevřené příčky z dřevěných trámů, dřevěné obklady stěn, dveře a veškerý nábytek včetně kuchyně jsou vyrobeny na míru tatínkem investora. Je zde pak spousta dalších zajímavých detailů, jako jsou například kované kliky, úchytky a dokonce i spojovací materiál trámů od uměleckého kováře, restaurované židle, keramické vypínače a zásuvky, krbová kamínka, české litinové radiátory, a mnoho dalšího.

foto: fotonotes

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-martin-polednicek-z-atelieru-destyl/]

Původní stavba z dílny architektů Karla Řepy, Karla Kalvody a Josefa Dandy začala fungovat v květnu 1958 a je památkáři vnímána jako nejkvalitnější funkcionalistické nádraží s hotelem v poválečném Československu.

Právě kvůli památkové ochraně i rozsáhlosti celého komplexu je rekonstrukce rozdělena na dvě etapy. Druhá etapa zahrnuje rekonstrukci nádražní haly, východního provozního křídla a západního křídla s bytovým domem. „Držíme slib a vypisujeme soutěž na hlavní část rekonstrukce pardubického nádraží. Pokud půjde vše hladce, můžeme v polovině příštího roku zahájit práce a v roce 2026 předat opravené nádraží veřejnosti,“ upřesňuje generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

První etapa rekonstrukce nádraží byla provedena v režimu Design & Build, který zahrnuje vypracování projektové dokumentace i samotné stavební práce.

Centrální prostor výpravní haly zůstane zacho­ván. Nově dojde k rozšíření obchodních jednotek, přesunu čekárny pro matky s dětmi a k úpravě veřejných toalet. Východní křídlo bude sloužit pro zajiš­tění provozu dráhy. Zaměstnanci se v zázemí dočkají úprav dispozic a rozšíří se kancelářské prostory. Bezbariérový přístup zajistí výtah. Komerční prostory s ordinacemi a lé­kárnou se budou nacházet v přízemí a v 1. patře. Počítá se i s komplexní rekonstrukcí bytové části.

Stavební práce by podle odhadů měly trvat 30 měsíců. V průběhu stavby budou cestujícím k dispozici náhradní prostory s potřebným zázemím.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/podoba-noveho-mostu-pres-labe-v-pardubicich-se-uz-rysuje-ve-hre-jsou-tri-navrhy/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/vznik-reprezentativniho-salu-v-pardubickem-zamku-podle-navrhu-evy-jiricne-je-zase-blize-realizaci/]

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-nabizi-k-prodeji-vyskovou-budovu-s-pozemky-soucasti-je-projekt-na-byty-a-parkovaci-dum-od-evy-jiricne-a-petra-vagnera/]

„V případě Libeňského mostu nejde jen opravu samotného mostu přes řeku s kubistickými prvky, ale o komplexní rekonstrukci celého soumostí od Manin po Palmovku v délce 1 200 metrů, a to včetně stavby protipovodňových opatření. Proměníme i nejbližší okolí Libeňského mostu, který bude k sobě Pražany lákat nejen svou krásou, ale také novými místy pro odpočinek a trávení volného času. Prostory pod trámovými konstrukcemi z Janákových dochovaných skic nabídnou kavárny, obchůdky a další služby. Počítáme i s novými přístupy k řece,“ uvádí Zdeněk Hřib, náměstek primátora hl. m. Prahy a radní pro dopravu.

„Území rozvíjíme jako funkční celek. S projektem opravy mostu souběžně pracujeme také na revitalizaci Rohanského ostrova, který se stane zelenou zónou pro volný čas, sport i kulturu. Chystáme také novou čtvrť na Palmovce a spolu s ní přeměnu nedostavěného torza místní radnice na sídlo evropské agentury kosmického výzkumu. To vše jsou jednotlivé díly, které dohromady vedou k lepšímu a obyvatelnějšímu městu,“ říká Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního a strategického rozvoje.

Aktualizovanou studii bylo potřeba aktualizovat tak, aby vyhovovala změnám v projektové přípravě. Nutné bylo řešit zejména nové požadavky na zajištění dopravní obslužnosti, a tím pádem i statiku.

Cílem rekonstrukce je nejen oprava Libeňského mostu přes Vltavu a obloukového mostu na Rohanském ostrově, ale i kompletní vybudování všech dalších mostních objektů a úprava přilehlého okolí. Projekt dále počítá i s přeložkami některých inženýrských sítí. Součástí rekonstrukce je také kompletní výměna trakčního vedení a kolejového svršku pro tramvajovou trať v ulici Libeňský most a okolí. Vzniknout by měly také retenční nádrže a soubor protipovodňových opatření.

„Bude to jedna z nejsložitějších stavebních prací v historii TSK. Po více než dvaceti letech přešlapování na místě věřím, že se Libeňský most konečně dočká potřebné rekonstrukce. Finalizujeme přípravu projektové dokumentace a současně jsme podali žádost o vydání aktualizovaného stavebního povolení pro I. etapu rekonstrukce soumostí,“ dodává Jozef Sinčák, generální ředitel a předseda představenstva TSK. 

V současnosti pokračují projekční práce pro celé soumostí a připravuje se aktualizace dokumentace pro stavební povolení. Stavební práce by se na plno měly rozjet v roce 2025.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-vysehradsky-zeleznicni-most/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-palackeho-most/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-jiraskuv-a-stefanikuv-most/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-most-legii/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-manesuv-most/]

„Vítězné řešení je odlišné od nedalekého parku Komenského a má navazovat na nedávno zrekonstruované tržiště Pod Kaštany. Je před námi ještě náročná cesta k realizaci, ale ve výsledku může vzniknout opravdu osobitý, využívaný a živý veřejný park,“ uvedl primátor Jiří Korec.

Návrh podle poroty respektuje současný charakter parku, zachovává jeho atmosféru a směřuje k využití prostoru kolem zámku.

Jako velké plus porota také ocenila odkaz na uměleckou instalaci s názvem Zlínská zrcadla, která byla do parku umístěna při příležitosti 700. výročí od první písemné zmínky o Zlínu, a jejímž autorem je také Loom on the Moon. „Vítězný návrh s uměleckým motivem Zlínských zrcadel pracuje, využívá ho jako iniciaci pro další intervence a doplňuje prostor parku o další formy instalací na pomezí umění, drobné architektury a mobiliáře. Zároveň bude třeba projekt velmi dobře koordinovat s připravovanou rekonstrukcí zlínského zámku,“ nastínil primátor Jiří Korec.

Budoucí podoba parku

Návrh počítá s tím, že park bude průchozí stejně jako tomu bylo doposud. Cestičky budou převážně mlatové, částečně z protiskluzového kartáčovaného betonu. V místech současného parkoviště je navržena výsadba nových dřevin, která místo udělá intimnější. Se stáním pro auta se již nepočítá. Zachována by měla být pouze nejnutnější parkovací stání pro dopravní obsluhu a osoby se zdravotním tělesným postižením.

Mezi budovami zámku a bývalého soudu je navržena trojice vodních prvků. V těchto místech by se také měla odehrávat většina v parku pořádaných kulturních akcí. S kácením se počítá jen minimálně, především v nezbytně nutných případech a v případě dřevin s malou perspektivou dalšího růstu. Příjemná restaurační zahrádka by pak měla podle návrhu vzniknout na rozhraní parku u Bartošovy ulice. Hotovo by mělo být v roce 2026. Soutěžní návrhy budou pro veřejnost vystaveny od pondělí 8. ledna 2024 v pasáži Zlatého jablka.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/parky-jako-nedilna-soucast-urbanistickeho-celku/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jablonec-vyhlasil-soutez-na-promenu-tyrsovych-sadu/]

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-promenila-park-ve-svinove-z-nevzhledne-plochy-na-zelenou-oazu-k-posezeni-relaxaci-i-vzdelavani/]

„Pečlivě prověřit statiku - to byl náš první úkol, abychom věděli, zda můžeme projektovat. Dostali jsme velmi precizně zpracovanou konstrukční zprávu, ze které vyplývá, že statika domu je dobrá. Budova byla postavena s rezervou tak, aby odolávala náporům větších sil, než na ni ve skutečnosti působí,“ uvedla architektka Eva Jiřičná, která navrhla projekt rekonstrukce věžáku společně s kolegou Petrem Vágnerem. „Proto můžeme k současným 22 patrům přistavět ještě jedno, které jsme pracovně nazvali: vyhlídková kavárna. Z budovy je totiž velmi krásný výhled. Ale prostor bude multifunkční, takže využití může být i jiné," dodal architekt Petr Vágner.

Většinu objektu tvoří 76 neobvykle navržených bytů o různých velikostí od 1+kk po exkluzivní mezonetové byty v horních patrech. Návrh počítá s celoprosklenými okny a rozšířením o zaoblené balkóny se zelení. Parter budovy bude možné využít pro komerční prostory, dále tam bude recepce a lobby. Objekt bude také bezbariérový a přirozeně napojený na okolní terén.

„Po celém světě najdeme poválečné budovy postavené s nejlepším úmyslem a nejlepší dosažitelnou technologií pro potřeby své doby. Mnohé z nich ukončily svou užitečnou roli a ačkoli jejich konstrukčně stavební stav je pořád v akceptovatelném stavu, podmínky na bydlení a kvalita vnějších fasád neodpovídají dnešním požadavkům. Otázka jejich budoucnosti závisí na zvážení různých možností. Naším úkolem bylo studovat potenciál existujícího bloku jako pokračování původní ideje - bydlení ve výškových budovách s ohledem na dnešní požadavky na kvalitu, existující regulace, ekologii a životní prostředí. Ve spolupráci s odborníky z různých profesí jsme zpracovali návrh, který jsme předložili k diskuzi,“ uvedla architektka Eva Jiřičná.

„Ústředním motivem projektu je vtáhnutí zeleně, která je v okolí, do interiéru i exteriéru budovy, stejně jako na parkovací dům, který vyroste v těsné blízkosti. Celá budova je obehnána sítí, která bude porostlá zelení. Na střeše je zelená komunitní zahrada, sloužit bude nejen obyvatelům, ale i veřejnosti jako vyhlídka. Samozřejmě počítáme i s technologiemi, jako je fotovoltaika, stínění či tepelná čerpadla,“ dodává Petr Vágner.

Zapojení soukromého investora pro projekt zvaný Skysrcaper je proto velmi klíčové. Ostrava již v minulosti úspěšně spolupracovala se soukromými investory. Kromě domu Ostrčilova nabízí i další příležitosti, které jsou přehledně k dispozici na webu www.investinostrava.cz

Zmiňovaný objekt byl původně postaven podle návrhu Jana Slezáka v tzv. pozdním internacionálním stylu v letech 1965 až 1968 jako součást sídliště Jindřiška jako experimentální projekt. Budova je ovšem od roku 2013 kvůli technickým problémům prázdná. Ač je ve špatném technickém stavu a její rekonstrukce bude náročná, vedení města i tak chce objekt zachovat a vytvořit z něj dominantu města. Jedná se totiž o třetí nejvyšší budovu v Ostravě. Vyšší jsou pouze věže Nové radnice a Bolt Tower v Dolních Vítkovicích.

[https://www.tvarchitect.com/video/petr-vagner-o-projektech-ostravskeho-mrakodrapu-pardubickeho-zamku-a-dalsich/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostrava-bude-mit-mrakodrap-podle-navrhu-evy-jiricne/]

Jedná se o jednu z prvních velkých realizací Dobrovického rodáka Bedřicha Feuersteina, která se stala jeho nejslavnějším dílem. Plečnikův žák realizoval v dalších letech ještě řadu geometricky kubizujících staveb, ale nymburské krematorium představuje jeho ideově nejčistší dílo.

Krematorium se nachází na západním okraji města na městském hřbitově na Drahelickém předměstí. Objekt je chráněn jako kulturní památka. V roce 2017 byl prohlášen za národní kulturní památku. Tato stavba byla jedna z prvních českých puristických budov.

Forma je jednoduchá, půdorys přechází z obdélníku v přízemí do oválu v patře. Vnitřní prostor je charakteristický svými elementárními tvary, které nejsou dekorativní, nýbrž funkční. Obřadní síň je prosvětlena okny umístěnými po čtyřech jejích stranách.

Vzhled krematoria byl ovlivněn revoluční architekturou Boulaého a Ledouxe a osvícenskými idejemi, které zapůsobily na celou devětsilskou avantgardu.

Barevnost interiéru je střídmá, převažují tóny šedé a bílé. Zajímavá jsou především okna, členěná obrazcem kříže, který se jako spojující motiv objevuje v celém areálu.

Na začátku 50. let 20. století byla severní technická část přebudována do dnešní podoby. 

Podle města se vnější vzhled budovy změní především u severní přístavby z padesátých let minulého století, kde dojde k celkovému snížení stavby a sedlová střecha bude nahrazena střechou plochou.

Úpravy čekají i prostory pro pozůstalé, vzniknout by měla také expozice věnovaná zejména architektu Bedřichu Feuersteinovi. Novinkou by měl být zvon v hlavní věži, který původně architekt navrhl, ale dodnes zde nebyl umístěn.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novou-kulturni-pamatkou-se-v-jiznich-cechach-stala-ledererova-vila-v-jindrichove-hradci/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/do-konce-letosniho-roku-zacnou-bouraci-prace-v-plzenskych-laznich/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/byvaly-jezuitsky-seminar-v-klatovech-se-docka-rekonstrukce/]

Seminář čeká kompletní rekonstrukce. Vzniknout by zde měly prostory pro Galerii Klatovy – Klenová, společenské sály i sdílené kanceláře. Sídlo by zde měly najít i městské instituce jako třeba správa památek a chybět nebude ani bistro. Obnovy se dočká i bývalá kaple, která byla zdevastovaná za minulého režimu, stejně jako zajímavé sklepy. Z horního patra pak budova nabídne návštěvníkům výhled na panorama Šumavy. Cílem je chátrající historický komplex poblíž náměstí začlenit do klatovského kulturního života.

Vrcholně barokní trojkřídlý objekt pochází z 1. poloviny 18. století, přes dvůr vede parkán. Komplex býval centrem barokního kulturního a společenského života. Jezuité odtud odešli v roce 1773 a pak objekt převzalo město. Památkou je od roku 1958, od roku 1992 je součástí památkové zóny. Dvoupatrový řadový dům v minulosti sloužil jak pro bydlení, tak jako pivovar, později pak jako sodovkárna.

Město by rádo s rekonstrukcí začalo v roce 2025.

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-pavla-melkova/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-josef-pleskot/]

[https://www.tvarchitect.com/video/profilove-video-pavla-melkova/]

„Věřím, že nová cesta budovy lázní, kterou jsme odstartovali, bude laickou i odbornou veřejností pozitivně přijata. Jde nám všem o společný cíl, a to vrátit historické budově její pomyslný lesk a spojit jej s moderními trendy využití,“ řekl hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták.

„Naším záměrem je jednak vybudování odpovídajících prostor pro Západočeskou galerii i multifunkčního sálu pro široké využití, a to v historické části budovy, kde se nacházel bazén. Svůj prostor najdou v komplexu bývalých lázní také organizace zabývající se volnočasovými aktivitami pro děti a mládež,“ dodal hejtman.

Veřejnost si až do 16. listopadu může před budovou Západočeského muzea v Plzni prohlédnout budoucí podobu a využití lázní v rámci venkovní panelové výstavy. Autorem návrhů je architektka Eva Heyworth.

[https://www.tvarchitect.com/video/chatrajici-skvosty-1-dil-mestske-lazne-plzen/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/byvale-mestske-lazne-v-plzni-se-jeste-letos-zacnou-opravovat/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/plzensky-kraj-predstavi-obnovu-chatrajicich-lazni/]

Atelier38 má na svém kontě úspěšnou přestavbu sídla Českého rozhlasu v Olomouci, rekonstrukci zámku v Hradci nad Moravicí, výstavbu Planetária Ostrava a stavební úpravy objektu GONG. V týmu projektantů se navíc nachází architekt, který se podílel na rekonstrukci Státní opery v Praze a Divadla na Vinohradech.

„Jsem moc rád, že mohou začít práce na projektové přípravě rekonstrukce Domu kultury a máme k tomu kvalitní tým zkušených odborníků,“ uvedl místostarosta Karel Hošek.

Jak už bylo zmíněno, samotnou architektonickou studii k rekonstrukci Domu kultury v Šumperku, sídla kulturních akcí, a především prestižního mezinárodního festivalu Blues Alive, připravil pražský architekt Petr Hájek, který se podílel například na obnově Horního náměstí v Olomouci či stavbě Arcidiecézního muzea Olomouc.

Mnoho lidí v Šumperku má budovu Domu kultury spojenou s dobou socialismu. V minulosti byly prezentovány i názory ohledně demolice. „Po zbourání, nebo zásadní přestavbě by bylo ztraceno mnoho kvalitního umění a uměleckořemeslných detailů. Za dobu svého vzniku budova nemůže. Vidět v tom nedostatek je stejné jako hodnotit člověka podle doby, do které se narodil. V umění není pokrok a existuje mimo čas. Nedává smysl se ptát, zda je svatovítská katedrála na Pražském hradě lepší, nebo horší než Sagrada Família v Barceloně nebo kaple v Ronchamp od Le Corbusiera. V domě kultury jsou hodnoty, které je důležité zachovat dalším generacím. A to jsme v našem návrhu zohlednili,“ říká architekt Petr Hájek. 

Všechny práce budou prováděny s maximální pečlivostí a respektem k architektonickým hodnotám Domu kultury Šumperk.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/funkcionalisticka-budova-hotelu-grand-ktery-patri-mezi-nejvyraznejsi-stavby-v-sumperku-prochazi-rozsahlou-rekonstrukci/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/diky-konverzi-se-stary-obchodni-dum-stal-sidlem-ceskeho-rozhlasu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/oziveni-opavske-bredy-je-zase-o-krok-dal/]

Stanice z roku 1980 nebyla nikdy nijak výrazněji rekonstruována. Dělníci mimo jiné odstranili průsaky, vyměnili rozvody, osvětlení či poškozené obklady a dlažby. Sundali podhledy a zmodernizovali vzduchotechniku. Opraveny byly také konstrukční prvky. Stanice bude 47. bezbariérovou stanicí z celkem 61.

Oprava stanice metra A je první vlaštovkou obnovy náměstí Jiřího z Poděbrad. Jedno z nejvýznamnějších a nejživějších pražských náměstí je dlouhodobě v nevyhovujícím stavu. Jeho současná podoba již dlouho nevyhovuje vytížení ani fungování této lokality. Díky revitalizaci by náměstí mělo získat jednotnou a ucelenou podobu. Bude obnovena funkčnost fontány, přibude zeleň a zavlažovací systém. Místo se také díky úpravě křižovatky stane bezpečnějším.

„Náměstí Jiřího z Poděbrad je veřejným prostorem celoměstského významu, který navíc bezprostředně navazuje na Vinohradskou ulici, což je jedna z nejdůležitějších městských tříd. Jiřího z Poděbrad má tak velký kulturní význam a lidé zde tráví mnoho času, kvůli současnému stavu však nemůže být plně využíváno,“ komentuje proměnu náměstí Petr Hlaváček, I. náměstek primátora.

Architekti z ateliéru MCA zvolili řešení, které zachovává charakter místa jako městského parku s velkým podílem zeleně. Zároveň však před kostelem vytvořili menší náměstí s vodním prvkem a celý prostor oddělili od frekventovaných komunikací pomocí podélných alejí stromů. Součástí obnovy je také vytvoření povrchového přechodu křižovatky Vinohradská Slavíkova a obnovení stávajících zastřešení východů z metra.

Magistrát již delší dobu připravuje i kompletní rekonstrukci Vinohradské ulice, ale zatím není jasné, kdy začne.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/prazske-namesti-jiriho-z-podebrad-bude-hezci-a-bezpecnejsi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/uprava-namesti-jiriho-z-podebrad-v-praze-je-o-krok-blize-realizaci/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dlouho-planovana-rekonstrukce-namesti-jiriho-z-podebrad-zacne-jeste-letos/]

Závislou část hodnotící komise tvoří primátor města Tomáš Navrátil, opavští radní a vedoucí oddělení hlavního architekta magistrátu. Nezávislou část komise bude tvořit profesorka Gabu Heindl jako předsedkyně poroty. Dále renomovaní architekti Jan de Vylder, Jindřich Vybíral, Jana Zdráhalová a Boris Redčenkov. Náhradníky byli jmenováni architekt Adam Gebrian a historik a památkář Martin Strakoš.

„Jsem osobně rád, že jsme dnes našli vzájemnou shodu a podařilo se nám schválit nejen zadávací dokumentaci pro výběrové řízení, ale i obě komise, tedy její závislou i nezávislou odbornou část. Věřím, že prestižní jména členů komise budou zárukou, že město Opava získá to nejvhodnější možné řešení pro využití objektu bývalého obchodního domu Breda a jeho následná realizace odstartuje novou éru tohoto symbolu, na kterém záleží snad každému občanu Opavy," uvedl opavský primátor Tomáš Navrátil.

Soutěžní dialog bude probíhat v několika fázích, přičemž v jednotlivých fázích může zadavatel jednat s účastníky zadávacího řízení samostatně.

Cílem je najít vhodnou architektonickou podobu domu a využití odpovídající 21. století. Objekt by měl podle města plnit roli společenského a kulturního centra. O budoucnosti objektu v minulosti diskutovali také obyvatelé města, architekti, podnikatelé a další skupiny laické i odborné veřejnosti. Poznatků by se nyní měli ujmout profesionálové, kteří navrhnou ideální využití i podobu budovy.

Stavba v centru Opavy nese znaky americké architektury. Obchodní dům byl vyprojektován jako nárožní budova s pěti nadzemními a dvěma podzemními patry. Skelet je železobetonový a vyplněný zdivem. Vrchol stavby zdobí římsa s lomenými oblouky a kruhovými okny. Dominantou celé stavby je pak skleněná hala v kopuli.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/startuje-dalsi-cast-rekonstrukce-obchodniho-domu-breda/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chatrajici-obchodni-dum-breda-v-opave-ceka-dalsi-faze-rekonstrukce/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/opava-odkoupi-ikonicky-obchodni-dum-breda/]

Novou tvář dali knihovně architekti z Ateliéru Kopecký. Ve svém projektu zachovali obě budovy. Zcela novým prvkem je schodišťové jádro s výtahem. Pro pořádání svých akcí má knihovna k dispozici také malý sál.

Nová knihovna disponuje oddělením pro děti a dospělé, rozšířilo se samoobslužné půjčování. V knihovně návštěvníci najdou zhruba 40.000 svazků. V suterénu budovy je pak kavárna.

Radnice už nyní má s budovou knihovny další plány. Připravuje projekt na zelenou střechu a na instalaci fotovoltaické elektrárny na využití obnovitelných zdrojů. Upravit chce také její okolí, především pak zahradu.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/stara-vyrobna-knedliku-na-prazskem-chodove-zmeni-jak-vzhled-tak-vyuziti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/turnov-ziskal-dotaci-na-vystavbu-knihovny-od-atelieru-a69/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jihoceska-vedecka-knihovna-ma-nove-zazemi/]

Celoprosklená secesní fasáda byla během války poškozena a po válce opravena v duchu pozdního funkcionalismu a doplněna o keramický obklad. Centrální prostor atria s prodejními ochozy se zachoval. Obchodní dům zde sloužil až do přelomu tisíciletí.

Cílem konverze bylo objekt nejen přizpůsobit novému provozu rozhlasové stanice, ale také přizpůsobit novým statickým, požárním, tepelně technickým a hygienickým normám.

„V průběhu projektování jsme se úporně snažili zachovat viditelnou nosnou strukturu domu a nezničit celistvost a sošnost centrálního prostoru.
Veškeré instalace jsou vedeny viditelně a tvoří výtvarně technologický dialog s původní nosnou strukturou, aniž by ji potlačili. Technologie jsou barevnou vrstvou ve striktně monochromatickém původním prostoru,“ říkají architekti.

Vnitřní prostory atria si zachovaly svoji eleganci díky repasi zámečnických konstrukcí i díky střídmé barevnosti. Například podlahy na chodbách byly tvořené podle původního vzoru, který byl zachován pouze v pátém patře. Jedná se o dvoubarevné teraco. Ochozy byly rozčleněny prosklenými stěnami. „V maximálně možné míře byl prostor ochozů rozčleněn prosklenými stěnami buňkových kanceláří a jednacích místností, aby i nadále volně plynul a byl ve vzájemné interakci s centrálním prostorem atria. Prostory s akustickým režimem – režie, vysílací, slovesná, postprodukční a samoobslužná studia byla vestavěna mimo centrální atrium,“ říkají architekti. Výrazným motivem vysílacích studií jsou pak pásy na stěnách zpodobňující noční oblohu.

Úpravy se dotkly také parteru, ten byl posunut na uliční čáru a prosklen velkoformátovými skly. Sloupy byly obloženy travertinem.

Hlavním bodem projektu byla rozhodně obnova střešního světlíku, který přivádí denní světlo do všech podlaží díky své velikosti. „Konstrukce světlíku neumožňovala zasklení trojsklem, nová konstrukce je svařená z pásoviny do T profilů, aby působila co nejsubtilněji, táhla jsou reminiscencí na ta původní,“ uvádějí architekti. Díky prosklené střeše dům působí podle mnohých místních obyvatel jako chrám nebo kostel.

[https://www.tvarchitect.com/video/kulturni-dum-poklad-v-ostrave-se-po-dlouhych-letech-chatrani-dockal-dustojne-modernizace/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/diky-konverzi-stareho-mlyna-vzniklo-v-karlovicich-stylove-vzdelavaci-centrum/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/po-rekonstrukci-se-v-ceske-lipe-otevira-jiraskovo-divadlo-autorem-navrhu-je-adam-rujbr/]

Oslovená Architektonická kancelář RCNKSK, s.r.o. je držitelem několika ocenění a podílela se například na rekonstrukci a přístavbě hřbitovní kaple Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory. 

Původní autor budovy divadla Jaroslav Kosek byl na základě tohoto projektu přijat do mistrovské školy profesora Gočára, kterou na AVU absolvoval v letech 1934-1937. „Naše divadlo je významnou funkcionalistickou stavbou a jsem moc ráda, že na jeho dalším rozvoji můžeme spolupracovat právě s potomkem architekta Hálkova divadla,“ dodává místostarostka. 

Vytvořená architektonická, dispoziční a hmotová studie bude sloužit jako podklad pro další fáze projekční činnosti. Cílem je vyřešit požadavky stávajícího provozu a udržet, případně navrátit stávajícímu objektu charakter, který bude odpovídat jak současnosti, tak i době jeho vzniku.

[https://www.tvarchitect.com/video/architekti-nove-generace-rcnksk-architekti-jan-ricny-a-filip-kosek/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nymburk-hleda-nove-vyuziti-pro-budovu-byvale-radnice/]

Jízdárna je dlouhá 60,2 m, vysoká 26,3 m a samotná hala má rozměry 20 x 40 m. Unikátní krov nad halou je subtilní a dokonale technicky provedený.

Ve 20. století byla jízdárna využívána k různým účelům; bez údržby a oprav však rychle chátrala. Před rokem 1989 byl stav jízdárny natolik havarijní, že se již zcela vážně uvažovalo o její demolici. Od roku 2000 je stavba opravována.

Po rekonstrukci by měly být přístupné veřejnosti veškeré prostory, což nebývá zvykem na žádné jiné památce. K vidění budou všechna podlaží včetně haly sportovní jízdárny, střecha a sklepy, zázemí pro koně i návštěvníky, knížecí a další lože, expozice o bylinkářství a Českém lese, které se teď dodělávají. Přístupné už jsou delší dobu kovárna, podkovárna, byt kováře, expozice železářství, kočárová chodba a všechny čtyři obytné místnosti pro šlechtu a návštěvy. Všechny expozice budou hotové do konce roku.

Jízdárna ve Světcích je architektonicky a technicky hodnotná stavba. Zda se otevře s novým rokem zatím není jasné. Rozhodně od dubna už budou probíhat prohlídky pravidelně 6 dní v týdnu kromě pondělí. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rekonstrukce-jizdarny-svetce-u-tachova-pokracuje-hotovo-bude-na-zacatku-pristiho-roku/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jizdarnu-svetce-ceka-dokonceni-kompletni-rekonstrukce-hotovo-by-melo-byt-do-konce-roku-2023/]

Oba byty, které zde vznikly, jsou koncipovány velmi podobně. Spodní patro vždy představuje společenskou část. Nejdříve vejdete do zádveří se zajímavou šatnou s integrovanými dveřmi, která s kuchyňskými skříněmi tvoří jeden blok a prostorově odděluje kuchyň od zbytku. Ta je spolu s jídelnou a s obývacím pokojem vizuálně propojená, což dodává bydlení prostorovou otevřenost. Ta je dále umocněná i přímým kontaktem se zahradou prostřednictvím velké skleněné stěny. Toto uspořádání opticky prostor zvětšuje.

Nevšední designový prvek představuje otočná stěna. Svým vzhledem připomíná velké dveře bez kliky, které když otevřete, zcela kopírují sousedící stěnu. Můžete tak získat otevřený přístup do šatny i kuchyně, přičemž dřevěná stěna zůstává součástí prostoru – ať už otevřená, či zavřená.

Ložnice s vlastními koupelnami se nachází v horním patře a jsou orientovány do zahrady, tudíž jsou odkloněny od hluku silnice. Vyšší otevřené stropy sahající až do hřebene střechy zajišťují výborné klima a dostatek vzduchu v místnostech. Ve větší ložnici je velký úložný prostor.

Zajímavá hra s fasádou vznikla díky rozdílu omítky, která naznačuje šambrány oken. Celkově projekt působí velmi jednoduše a dbá i na udržitelnost – jak z hlediska ekologie, tak i ekonomiky. Dům nemá plastová okna a pracuje primárně s dřevěnými materiály. Má efektivní topný systém s tepelným čerpadlem a v kombinaci s podlahovým topením zaručuje příjemné klima a nižší spotřebu energie bez zplodin. Střešní fotovoltaické panely generují elektrický proud buď do sítě, nebo do akumulátoru pro přímé využití v domě, čímž snižují výsledné výdaje energií. Architekti také pracovali primárně s materiály, které by při další rekonstrukci byly recyklovatelné. Ovšem ten hlavní prvek udržitelnosti rafinovaně spočívá v záměru, že se nesnažil vytvořit jeden zbytečně velký dům pro jednu rodinu, ale postavit dva byty pro více lidí na předešlých základech.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/diky-konverzi-stareho-mlyna-vzniklo-v-karlovicich-stylove-vzdelavaci-centrum/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dvacet-let-stary-dum-ziskal-diky-rekonstrukci-interieru-elegantni-a-nadcasove-vybaveni/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/puvodni-odhalene-omitky-i-barevny-kuchynsky-kout-to-jsou-prednosti-rekonstrukce-bytu-na-letne/]

Hlavní sál nového Jiráskova divadla má kapacitu 370 míst, divadlo je bezbariérové. Ozdobou hlavního sálu je bezpochyby nádherný renovovaný skleněný lustr ze 70. let 20. století, který diváci znají z původního sálu. Lustr samotný je středobodem takzvaného hvězdného nebe, které tvoří dvě stě metrů ovladatelných LED pásků a 650 LED čipů. Už samotné zhasínání v sále je tak velkým zážitkem. 

„Na této stavbě bylo nejsložitější to, že jsme kvůli nedostatečným průzkumům museli průběžně upravovat a dotvářet projekt. Bylo třeba znovu navrhnout vzduchotechniku i nouzová osvětlení. Kvůli horšímu horninovému prostředí jsme dále byli nuceni vyztužit základy i stěny a na dvoře vybudovat rozsáhlý vsak pro odvedení podzemní vody,“ říká vedoucí projektu Aleš Kunca. „Po úvodních demolicích zůstaly z původní budovy pouze zdi a dnes má Česká Lípa krásné divadlo, na které mohou být místní obyvatelé náležitě pyšní!“ 

Divadelní technika je kompletně elektrizována a modernizována, stejně tak osvětlení a ozvučení. Stěny hlavního sálu jsou pokryté akustickými panely a okolo stropu se táhne rezonátor, který utlumuje hluboké tóny. Samozřejmostí je klimatizace a zbrusu nové pohodlné sedačky. Rozměry jeviště zůstaly zachovány, nicméně pod jevištěm se nově nachází funkční orchestřiště.  

Kromě hlavního sálu se v Jiráskově divadle nachází také další dva menší prostory pro 100 a 40 návštěvníků pro pořádání komornějších akcí.

Na stěnách ve foyer jsou renovované skleněné lampičky, které byly již v původním sálu. Dolní foyer zdobí nádherné železobetonové schodiště se skleněnou instalací z dílny Jitky Skuhravé z Nového Boru. Hned u vchodu diváci narazí na citlivě zrestaurovanou bustu Aloise Jiráska od akademického sochaře Josefa Bílka z roku 1951. Přímo pro divadlo také vznikla čtyři velkoformátová plátna s divadelní a regionální tématikou od českolipského malíře Michala Janovského. V divadle jsou také tři bary a divadelní kavárna. 

Hlavní vchod je nově umístěn v Panské ulici. Novinkou pro město je pak speciální chodba propojující ulice Panská a Jiráskova, lidé si díky ní mohou zkrátit cestu centrem. 

Jiráskovo divadlo je nyní moderní divadelní budovou s nádechem historie. Zachovány byly původní krovy nebo nádherné klenuté klenby v kavárně.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-ostrove-u-macochy-vznikla-nova-detska-lecebna-od-adam-rujbr-architects/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-adam-rujbr-architects/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/trutnov-po-rekonstrukci-otevrel-kino-vesmir-s-dvema-saly/]

Cílem projektu bylo vytvořit místo pro výuku přírodních věd, technických a řemeslných oborů a výuky cizích jazyků v rámci programů pro mimoškolní a neformální vzdělávání.

Návrh architektů Jaromíra Waltera a Filipa Medy z Ateliéru Walter se snažil zachovat genius loci, což se rozhodně podařilo. Objekt bývalého mlýna nově slouží jako vzdělávací a informační centrum. V prvním patře je hlavní výukový prostor, ve druhém pak výstavní prostor. Nejvyšší patro slouží jako letní výuková místnost.

Interiér budovy kombinuje nadčasové prvky. Dřevěné trámy a bílá výmalba byly ideální volbou, která dělá prostředí útulné a příjemné. Jsou zde zajímavé detaily jako svítidla v industriálním stylu v černé barvě.

Co se exteriéru týká, omítka byla provedena tradiční technikou, detaily zedníci opravili podle fotografií ze třicátých let. Opravy původních oken udělal zdejší kovář a další místní přispěli v hithitové kampani na fasádu.

Tato proměna s happyendem z Jeseníků je zdárným příkladem toho, že i budovy odsouzené k demolici se mohou stát architektonickým skvostem.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/trutnov-po-rekonstrukci-otevrel-kino-vesmir-s-dvema-saly/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/divadlo-v-bruntale-dostane-puvodni-novorenesancni-fasadu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chata-v-jizerskych-horach-zaujme-fasadou-z-tmave-modrych-prken/]

Rekonstrukce probíhala pod taktovkou ateliéru ROSA - ARCHITEKT a začala v létě 2021, oproti původním odhadům se tak o rok protáhla. „Situace byla složitější, než se předpokládalo. Už původní stavba z 20. let byla odvážná, ovšem zásahy do nosných konstrukcí provedené při rekonstrukci v 70. letech byly z hlediska statiky destruktivní. Přestože byl proveden stavební průzkum, na tyto vady bohužel nebylo možné přijít. Byly skryté zejména pod podhledy a obložením stěn. Se vším si zhotovitel stavby naštěstí poradil, ale bohužel se celá rekonstrukce protáhla,“ vysvětluje Michal Rosa, starosta města Trutnova.

Hlavní promítací sál s názvem Modrá galaxie má kapacitu 256 diváků, menší sál nazvaný Červený trpaslík je pro 39 diváků a disponuje nejlepší možnou audiotechnikou. Ve velkém sále nebylo možné toto ozvučení provést kvůli historickému stropu. Ten je jedinou zcela dochovanou částí původní stavby.

Fasáda kina má nyní místo původní červené bílou-šedou barvu a stavbaři na ni vrátili původní členění. Rekonstrukce kina byla největší letošní investicí města. Druhou největší je v srpnu zahájená rekonstrukce prosklené lávky přes ulici Na Struze.

Historie kina Vesmír

Po dlouhém hledání byl jako vhodné místo pro stavbu kina v Trutnově vybrán pozemek na nábřeží u Špitálského mostu, kde kdysi stával Židovský dům. Stavba tehdy moderního kina byla velmi náročná, musel kvůli ní být částečně zakryt zdejší Mlýnský náhon. Navíc základy budovy musely být vyhloubeny až na skalní podloží do úrovně řečiště Úpy. Velká pozornost byla proto věnována izolaci kina, ale třeba i vysoké protipožární bezpečnosti, neboť v sousedství se nacházely parní čistírny a prádelny.

Slavnostně kino zahájilo svůj provoz 1. března 1929. Tehdy se zde nacházelo 500 míst v přízemí a 250 na balkoně. Jen pro zajímavost, Trutnov byl tehdy jedním z prvních měst v regionu, jehož kino bylo vybaveno moderní zvukovou aparaturou, a tak se zde v roce 1930 mohl promítat i zvukový film.

Po druhé světové válce neslo kino název Stalino, později bylo přejmenováno na Vesmír. V letech 1975–1976 prošlo rozsáhlou rekonstrukcí, která ovšem budově příliš neprospěla. Znehodnocen byl exteriér i interiér kina. Tyto úpravy současnou rekonstrukci zhruba o rok prodloužily a navýšily se i náklady.

Do dějin české kinematografie se zapsalo tím, že se v něm od roku 1963 až do konce 80. let pravidelně konal Filmový festival mladých Trutnov.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/z-vice-nez-100-let-stare-budovy-byvale-elektrarny-v-trutnove-vzniklo-nove-centrum-soucasneho-umeni-epo1/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chata-v-jizerskych-horach-zaujme-fasadou-z-tmave-modrych-prken/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/byly-oceneny-nejlepsi-stavby-plzenskeho-kraje/]

„Náměstí Jiřího z Poděbrad je veřejným prostorem celoměstského významu, který navíc bezprostředně navazuje na Vinohradskou ulici, což je jedna z nejdůležitějších městských tříd. Jiřího z Poděbrad má tak velký kulturní význam a lidé zde tráví mnoho času, kvůli současnému stavu však nemůže být plně využíváno,“ komentuje proměnu náměstí Petr Hlaváček, I. náměstek primátora.

Architekti z ateliéru MCA zvolili řešení, které zachovává charakter místa jako městského parku s velkým podílem zeleně. Zároveň však před kostelem vytvořili menší náměstí s vodním prvkem a celý prostor oddělili od frekventovaných komunikací pomocí podélných alejí stromů. Součástí obnovy je také vytvoření povrchového přechodu křižovatky Vinohradská Slavíkova a obnovení stávajících zastřešení východů z metra. Do budoucí podoby náměstí mohla promluvit také veřejnost.

Obnova řeší kompletní plochu náměstí včetně technické infrastruktury, mobiliáře, ploch chodníků po obvodu náměstí a přilehlou ulici Lucemburská. „Dlážděnou plochu před kostelem budou lemovat podélné aleje platanů. Součástí návrhu je také zlepšení způsobu zavlažování a zkvalitnění zelených ploch včetně vybudování retenční nádrže. Vše pak bude respektovat městské standardy jak pro hospodaření s dešťovou vodou, tak pro stromořadí. Obnova řeší celé náměstí komplexně včetně technické infrastruktury i mobiliáře,“ dodává Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR).

Také pražský dopravní podnik předloni v září na náměstí zahájil opravu stanice metra. Vznikají tam nové výtahy pro vozíčkáře a rodiče s kočárky, podnik také vyměňuje eskalátory a opravuje další části stanice. Magistrát již delší dobu připravuje i kompletní rekonstrukci Vinohradské ulice, ale zatím není jasné, kdy začne.

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-pavla-melkova/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/prazsky-magistrat-si-prevezme-rekonstrukci-namesti-jiriho-z-podebrad-od-prahy-3/]

Nově vystavěné sídlo už mnozí z nás velmi dobře znají. Dům Radovana Krejčíře byl pověstný nejen tím, kolik ve své době stál (cena se původně odhadovala na 400 milionů), ale i nejrůznějšími výstřelky kontroverzního podnikatele. Krejčíř byl pověstný tím, že ve své vile choval žraloka a měl zde také jednu z nejjedovatějších oceánských ryb – perutýna. Odborníci dodnes vilu posuzují jako velmi pozoruhodné dílo. 

Titulky časopisů vila začala plnit poté, co se 18. června 2005 Radovanu Krejčířovi podařilo uprchnout přímo z domu během policejní domovní prohlídky. Stalo se tak za přítomnosti asi deseti ozbrojených detektivů, dvou státních zástupců a dvou policistů. Po útěku Radovana Krejčíře se o vilu podle svědectví starali Krejčířovi přátelé a rodina. Ti ji udržovali v obyvatelném stavu. Přesto došlo k několika vloupáním. Především šlo o bezdomovce, recidivisty, či další osoby, které vilu využili pro své zviditelnění. Původně honosné sídlo pak dál jen chátralo. První neúspěšná dražba objektu se konala v září roku 2017. Stejně tak dalších několik dražeb se setkalo s nezájmem. V roce 2019 pak vilu zastihl požár. Ten zničil velkou část střechy a za sebou zanechal škodu ve výší 20 milionů korun. V listopadu 2021 byla vila konečně vydražena za více než 21 milionu korun.

Aktuálně vila díky novému majiteli dostala novou střechu, čistý interiér, statické zajištění i exteriérové úpravy. Je uvedena do stavu shell&core a nachází se v nabídce realitní kanceláře Nemovito za 54.900.000 korun. Vila je připravena v základu pro vybudování skutečně jedinečného sídla pro náročné. „Na ploše zhruba 1.000 m^₂, si můžete splnit prakticky jakýkoliv sen. Tato vila splní to, co nikdo jiný nemá,“ říká realitní makléř Ondřej Černovický.

Je až neuvěřitelné, jak dům, který se v minulosti stal cílem nezvaných návštěv vandalů a atrakcí youtuberů nyní nabízí neskutečné možnosti pro vybudování moderního sídla. „Střecha domu, která byla poškozena při požáru a vandalismu, byla kompletně vyměněna. Nová je pochopitelně nejen krytina, ale také celé krovy. V originálním stavu se naopak nachází venkovní kurt, který je ukrytý v prostoru mezi vilou a společenským zázemím. Společenské zázemí v sobě dále ukrývá kurt na squash a několik dalších zajímavých prostor,“ říká Ondřej Černovický.

Ačkoliv je dům vystavěn v klasičtějším stylu, s velkou prosklenou plochou si nezadá i se soudobou modernou. „Na domě proběhla řada zásahů, jako je například nová fasáda nebo oprava schodů. Množství travertinu, které bylo na této stavbě použito, je možná až šokující. Materiál, který naleznete prakticky v celém exteriéru, byl použit také pro výstavbu známého kolosea,“ dodává Černovický.

Této vile nelze odepřít nezměrné množství prostoru, perfektní umístění či dechberoucí výhled. Černošice a okolí budou mít budoucí majitelé jako na dlani. Objekt se nachází v přímém sousedství lesa v okrajové části obce s téměř nulovým provozem. 

„Dům, který s postupujícím svahem mizí v terénu, se nachází uprostřed pozemku. Se zadním objektem je propojen pod povrchem, což je ostatně velkou specialitou tohoto domu, spousta prostor je totiž ukryta pod zemí. Úchvatná je i velká terasa, která navazuje na podlaží s obývacím pokojem, nabízí téměř 100 metrů čtverečních plochy,“ uvádí Ondřej Černovický. Dále zde najdeme i wellness zázemí s velkým vnitřním bazénem. Díky velkým panoramatickým oknům nabízí tento prostor výhledy přímo z bazénu.

„Mramorové točité schodiště propojuje všechna podlaží. Do garáží se svezete výtahem, který byl v roce 2022 vyměněn za nový. Dalším specifickým prvkem tohoto domu je spojovací tunel, který propojuje garáže se zbytkem stavby. Ten se v místě nachází už desítky let a sloužil jako přístup již k předchozímu objektu,“ dodává Černovický. 

Podle realitního serveru je stavba aktuálně připravena k dokončení interiérů. Vizualizace zobrazují jejich možnou budoucí podobu a pracují s minimálními zásahy do konstrukcí domu či jeho dispozice, představují především doplněné povrchy.

[https://www.tvarchitect.com/video/chatrajici-skvosty-4-dil-krejcirova-vila/]

Obec získala raně modernistickou stavbu po mnoha letech úsilí do vlastnictví v roce 2020. Stav budovy je ovšem velmi špatný a jsou zde znatelné stopy necitlivých úprav v minulém režimu. Památkově chráněná stavba je velmi znehodnocena a důstojnou opravu a nové využití si rozhodně zaslouží. Cílem je vile vrátit její podobu z let 1920-1930. Odstraněny by měly být novodobé vestavby a následně budou citlivě repasovány původní prvky. Kulturní centrum, které by zde mohlo vzniknout by představovalo osobnost a tvorbu světoznámého architekta Adolfa Loose. Vila a její zahrada by se měla stát zároveň místem pro setkávání a kulturní akce.

Loosem navržená rodinná vila je snad vůbec prvním projevem avantgardní architektury v českých zemích. Jde o volně stojící protáhlou symetrickou kubickou stavbu se zvýšenou prostřední částí na obdélníkovém půdorysu. Ve všech podlažích je dodržena třítraktová dispozice. Snížené části na obou zrcadlových stranách zároveň slouží jako terasy. Vila je jedinou památkově chráněnou funkcionalistickou stavbou v okresu Brno - venkov a je vedena v seznamu kulturních nemovitých památek.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-56-dil-winternitzova-vila/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-59-dil-mullerova-vila/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/semlerova-rezidence-v-plzni-byla-zarazena-na-seznam-vyjimecnych-staveb-svetovych-architektu-20-stoleti/]

Dotřené budovy jsou pro Humpolec velmi významné, jak historicky, tak i společensky, zároveň jejich stav vyžaduje zásadnější rekonstrukci. Zatím se mluví o možném propojení budov a využití pro kulturní účely.

Architekti, kteří se budou soutěže účastnit, mají možnost řešit obě budovy současně, což přináší větší spektrum možností, než pokud by se řešila každá budova zvlášť.

Spolkový dům stojí ve Smetanově ulici od roku 1899. Jako společensko-kulturní instituce fungoval objekt až do znárodňování v polovině 20. století, poté v něm bylo kino. Před revolucí zanedbanému objektu hrozila i demolice, po roce 1989 jej koupili soukromí majitelé, kteří objekt částečně opravili.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jihlava-zahajila-stavbu-areny-podle-navrhu-atelieru-chybik-a-kristof/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nad-plzni-se-zacina-vznaset-oblacek-vyznamne-dilo-podle-navrhu-ai-design/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zname-budouci-podobu-nadrazi-v-nymburce/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/povodi-vltavy-bude-mit-nove-stredisko-ve-strakonicich-navrh-vzesel-z-architektonicke-souteze/]

Pětičlenná odborná porota následně jednomyslně vybrala jako nejlepší řešení návrh architekta Tomáše Hanuse, který vytvořil ve spolupráci s kolegou Janem Holubem. Druhé místo patří ateliéru Architekt Ondřej Tuček, třetí skončili G. L. Architekti.

Největší předností vítězného návrhu je podle poroty důstojné architektonické řešení, jeho přehlednost a provázanost s okolím. Hlavní plocha a autobusové nádraží se nacházejí mimo samotné náměstí, podél kolejišť, díky čemuž mohl vzniknout souvislý veřejný prostor s navazujícím parkem. Takové řešení v budoucnu zajistí rychlé odbavení, dobrou orientaci v prostoru, bezpečnost cestujících, a zvýší tak atraktivitu veřejné dopravy.

Přestavba nymburského hlavního nádraží bude součástí velké modernizace traťového úseku Nymburk hl. n. – Lysá nad Labem. Stavba zahrne především přidání třetí traťové koleje v celé délce, přeložku trati na výjezdu ze stanice Nymburk ve směru Lysá nad Labem a vybudování zárodku tzv. Všejanské spojky. Budovat se má dle dnešních předpokladů v letech 2027 až 2031.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nad-plzni-se-zacina-vznaset-oblacek-vyznamne-dilo-podle-navrhu-ai-design/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jihlava-zahajila-stavbu-areny-podle-navrhu-atelieru-chybik-a-kristof/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/socha-kovare-na-zlinske-radnici-opet-zari-novotou/]

Objekt začal chátrat po roce 2000, kdy do bankovní budovy vtrhlo policejní komando se samopaly. S nuceným správcem z České národní banky přišli také členové speciálních jednotek URNA. Cukrovarnický palác byl následně opuštěn, neboť se nanašlo žádné nové využití budovy.  

Po výměně několika soukromých investorů se objektu v roce 2018 ujala rakouská developerská společnost UBM, která se zde rozhodla vybudovat luxusní hotel.

Hlavním cílem bylo zachovat historickou hodnotu objektu a zároveň zde vytvořit prostředí, které vyhovuje vysokým nárokům na moderní ubytování a servis.

V hotelu Andaz Prague se nachází 176 pokojů, fitness a wellness centrum, restaurace, bar a konferenční sály.

Tým UBM Development Czechia při rekonstrukci velmi úzce spolupracoval s památkáři a restaurátory. V rámci rekonstrukce byla zvláštní pozornost věnována původním historicky cenným dochovaným interiérům, které byly citlivě obnoveny a restaurovány. Do interiérového designu jsou zakomponovány báje o Bruncvíkovi, pověst o Libuši, Golemovi a další fragmenty české historie.

Historická hodnota budovy a její autentická atmosféra tak zůstaly zachovány, a přitom je hotel přizpůsoben současnému životnímu stylu. Tento příklad rekonstrukce dokazuje, že i dlouhá léta opuštěné a chátrající budovy mají stále co nabídnout.

[https://www.tvarchitect.com/video/chatrajici-skvosty-textilia-ostravica/]

[https://www.tvarchitect.com/video/chatrajici-skvosty-6-dil-sklarna-elias-palme/]

[https://www.tvarchitect.com/video/chatrajici-skvosty-5-dil-desfoursky-palac/]

Počítá se s větší multifunkčností velkého sálu, novým sálem pro klubové akce, zelenými střechami i zajímavou fasádou.

Mnoho lidí v Šumperku má budovu Domu kultury spojenou s dobou socialismu. V minulosti byly prezentovány i názory ohledně demolice. „Po zbourání nebo zásadní přestavbě by bylo ztraceno mnoho kvalitního umění a uměleckořemeslných detailů. Za dobu svého vzniku budova nemůže. Vidět v tom nedostatek je stejné jako hodnotit člověka podle doby, do které se narodil. V umění není pokrok a existuje mimo čas. Nedává smysl se ptát, zda je svatovítská katedrála na Pražském hradě lepší nebo horší než Sagrada Família v Barceloně nebo kaple v Ronchamp od Le Corbusiera. V domě kultury jsou hodnoty, které je důležité zachovat dalším generacím.  A to jsme v našem návrhu zohlednili,“ říká architekt Petr Hájek. 

V návrhu byl brán respekt k minulosti a zároveň byl projekt doplněn současnou vrstvou architektury. Nejvýraznější zásah se dotkne exteriéru, budova bude podle architekta zahalena do nového průsvitného pláště. Ten umocní jeho výtvarné vyznění stavby jako solitéru zasazeného do krásného parku. Zelené střechy pak mají zabránit přehřívání samotného domu i jeho okolí. 

„Myslím si, že žádná nepřekonatelná úskalí po technické stránce mít rekonstrukce nebude. Konzultace v pracovní skupině připravující rekonstrukci byly vedeny věcně, s jasnými požadavky směrem k nám a s důrazem na finanční odpovědnost k celému záměru," dodává architekt Petr Hájek.

Dům kultury Šumperk byl otevřen v květnu 1980. Od té doby se zde odehrály, tisíce koncertů, plesů a dalších pořadů. Jednou z nejvýznamnějších tradičních akcí je mezinárodní festival Blues Alive, který v letošním roce napíše již svůj 27. díl. Do dnešní doby objekt neprošel žádnou zásadnější rekonstrukcí.

„V domě kultury jsem byl již dříve, v době před mnoha lety, kdy jsem netušil, že budeme navrhovat jeho rekonstrukci. Přesto mě, stejně jako tenkrát, překvapila velkorysost hlavního sálu, kvalita dochovaných interiérů a sklářského řemesla," uzavírá architekt Petr Hájek.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-karlovych-varech-se-otevira-novy-koncertni-sal/]

[https://www.tvarchitect.com/video/profilove-video-petr-hajek/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novou-podobu-prazske-usedlosti-cibulka-navrhne-studio-petr-hajek-architekti/]

Rekonstrukcí reprezentativních prostor se v podstatě dokončí rekonstrukce zámeckého paláce. Návrh zhotovil ateliér AI Design a realizační dokumentaci pak zpracoval ateliér Masák & Partner. Projekt zahrnuje především velký sál v třetím nadzemním podlaží, který byl v 16. století druhým největším sálem v Čechách po Vladislavském sále v Praze a zjevně se tu odehrávalo setkávání české šlechty s panovníkem. Jeho součástí bude i reprezentativní foyer a zázemí pro catering, šatny a hygienické zázemí v druhém nadzemním podlaží. Obě patra severního křídla tak budou tvořit organický celek, propojený skleněným schodištěm, kterým se právě Eva Jiřičná proslavila ve světě. „Jedná se o nádherný renesanční objekt, my jsme se zaobírali rekonstrukcí severního křídla. Vzniknout by zde měly dva sály ve dvou úrovních spojené proskleným kruhovým schodištěm. Původně jsme chtěli do středu umístit výtah, ale nakonec jsme se rozhodli pro variantu s repasí výtahu stávajícího," říká architekt Petr Vágner.

Sál bude mít kapacitu nad 200 osob a musí splňovat všechny akustické, estetické a požární parametry včetně bezbariérového přístupu.

Součástí projektu bude také doplnění mobiliáře v třetím patře, čímž také dojde k dokončení prohlídkového okruhu zámeckého paláce. „Chceme se pustit do odvážné rekonstrukce místnosti s nádherným kazetovým stropem a nechat domalovat iluzivní malby na stěnách a vybavit ji kopiemi historického nábytku tak, aby se vrátila do své podoby ve 40. letech 16. století,“ prozradil ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek.

Díky rekonstrukci by se zámku měla vrátit jeho funkce, tedy centrum kulturního života!

[https://www.tvarchitect.com/clanek/eva-jiricna-prvni-dama-ceske-architektury-s-mnoha-ocenenimi-a-prestiznimi-projekty-po-celem-svete/]

[https://www.tvarchitect.com/video/eva-jiricna-pohled-na-rekonstrukce-historickych-a-kulturne-chranenych-budov/]

[https://www.tvarchitect.com/video/rozhovory-s-osobnostmi-tv-architect-zpovidala-architektku-evu-jiricnou-ohledne-jejiho-navrhu-zizkovskych-vezi/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-petr-vagner-ai-design/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostrava-bude-mit-mrakodrap-podle-navrhu-evy-jiricne/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nad-plzni-vyroste-dilo-svetozname-architekty-poslouzi-nemocnym/]

Cílem návrhu bylo skloubit rekonstrukci původní stavby s novou kulturně-společenskou funkcí. Objekt kostela se nacházel ve velmi špatném stavu. Bylo nutné zpevnit jeho základy, provést sanaci vlhkého a zasoleného zdiva, opravit poničené omítky a štuky nebo vyčistit a doplnit fasádní obklad. Kompletně se prováděly nové podlahy a veškerá souvrství pod nimi až na úroveň terénu. Jedním z největších zásahů byla oprava střechy. Krov byl díky zatékání rozsáhle poškozen a hrozil zřícením, proto došlo k jeho výměně s maximální snahou o navrácení původních, nepoškozených prvků. Novodobá krytina z falcovaných plechů byla nahrazena čtvercovými měděnými šablonami ve formátu původní krytiny. Na místa původních dekorativních prvků střechy, jež se nezachovaly, byly doplněny soudobé artefakty z dílny olomouckého sochaře Jana Dostála.

Nové využití kostela si žádalo také nutné provozní zázemí, které ovšem nebylo možné zbudovat v původních prostorách. Proto byla vytvořena nová přístavba, kde se nachází veškeré sociální zázemí. Umístěna je mezi hlavní lodí kostela a objektem ředitelství knihovny. Vytváří tak spojnici vstupní prostor s recepcí a kavárnou. Interiéru přístavby dominuje beton v jemném růžovém odstínu. Velké plochy betonu a skla dávají vyniknout dekoraci v podobě rozsáhlé stěny vyplněné starými knihami otočenými hřbety dozadu s večerním podsvícením, a výrazným závěsným svítidlům z barevného skla. Co se exteriéru týká, fasády i střecha objektu jsou z černého hliníkového plechu. Díky návrhu se otevřela veřejnosti dříve oplocená část okolního prostoru. Vznikla zde piazzetta se zelení a mobiliářem.

Atelier-r navrhl i koncepci interiéru a přizval Denisu Strmiskovou k detailnějšímu návrhu interiérových prvků jako je osvětlení, nábytek typový i nábytek a míru. Prostor kostela byl v maximální možné míře navrácen do původního stavu. Nově byl proveden například paraván z dílny sochaře Jana Dostála. Soudobé je také osvětlení kostela.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-architekt-miroslav-pospisil-atelier-r/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/aplikacni-centrum-baluo-predstavuje-dokonale-propojeni-technickych-i-funkcnich-pozadavku-s-architektonickymi-kvalitami/]

Třípodlažní objekt je funkčně rozdělen tak, že v prvním patře se nachází hlavní výstavní prostor se zaměřením na české moderní a současné umění, kavárna, knihkupectví a multifunkční přednášková místnost. „Bookshop je zaměřen i na děti, dají se zde najít edukativní knihy z uměleckým přesahem,“ dodává architekt.  Druhé patro zahrnuje výstavní prostory i neveřejnou část se soukromou sbírkou moderního a současného umění. Ve třetím podlaží se nachází depozitář vybavený regálovým systémem.

Hlavním poznávacím znamením se stala antracitová fasáda. “Chtěli jsme objekt odlišit od zbytku areálu, dali jsme domu černou barvu, která nikde jinde v okolí není. Budova se tak stala dobře identifikovatelnou. Tam, kam to ještě šlo, jsme se snažili navrátit továrenskou atmosféru. Například se opravil komín, do jehož spodní části je možný vstup, konají se zde různé permormance. Komín je zároveň nasvícen, což potrhuje symbol majáku umění v Humpolci,“ říká architekt Luděk Rýzner.

Ikonický semafor na fasádě domu odkazuje díky svému tvaru onu 8smičku! „Každé zhruba tři měsíce se na semaforu mění grafika, dle dané výstavy uvnitř galerie. Instalace slouží jako orientační prvek, aby lidé věděli, co se zde aktuálně odehrává,“ uzavírá Luděk Rýzner.  

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-ludek-ryzner-z-atelieru-ok-plan-architects/]

„Vyhráli jsme výběrové řízení na rekonstrukci. Divadlo je opravdu v havarijním stavu, což si naštěstí uvědomilo už i město. Budova potřebuje naprosto zásadní zásah. Tím, že jsme schopni predikovat stavební náklady i provozní náklady do budoucna, tak zvítězila jedna z nejdražších variant, která je ovšem do budoucna nejúspornější. Divadlo by po rekonstrukci mělo dosahovat evropské úrovně,“ uvádí Jakub Masák, developer a projektant ze společnosti Masák & Partner.

Velkým přínosem má být pro fungování divadla nové jeviště. To současné už neplní svůj účel. Je složené z 25 samostatných částí, které šlo původně na různých místech zvedat pomocí pístů poháněných elektromotorem v podzemí divadla. Zařízení navržené slavným vynálezcem Františkem Křižíkem v roce 1927 ale před pěti lety definitivně dosloužilo. Stejně tak obnovu potřebuje i provaziště, se kterým se vytahují kulisy na jeviště. Po rekonstrukci by vše měl ovládat počítač. Vítaná bude také nová zkušebna, kterou teď divadlo postrádá.

Začít stavět by se mohlo o prázdninách 2024. Samotná stavba by pak měla zabrat zhruba 3 roky.

Více se o rekonstrukci divadla dozvíte v rozhovoru s Jakubem Masákem z ateliéru Masák & Partner.

TV Architect představuje - Jakub Masák z ateliéru Masák & Partner

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-statni-opera/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-74-dil-narodni-divadlo/]

Druhé místo získala přestavba bývalé textilní továrny na muzeum v Plesné, třetí místo porota udělila Náplavce Ohře v Karlových Varech. Oceněny byly i další stavby jako třeba návrh oživení výpravní budovy v železniční stanici Františkovy Lázně či transformace okolí jezera Medard. Tyto projekty uspěly hlavně v hlasování veřejnosti. Čestné uznání si pak vysloužily projekty Přírodovědné centrum při DDM Sova v Chebu a systém tůní a výsadby zeleně v Josefově na Sokolovsku.

Karlovarská krajská nemocnice a.s. – dokončení revitalizace areálu

Předmětem akce byla novostavba objektu pavilonu A1 a rekonstrukce stávajícího pavilonu B včetně přístavby v areálu nemocnice v Chebu. Celý projekt trval i s přípravou téměř sedm let. Dokončením jeho poslední části získalo druhé největší město Karlovarského kraje moderní zdravotnické centrum na evropské úrovni. Levá část zrekonstruované budovy slouží pro specializované ambulance, ORL a jako ordinace pro sonografická vyšetření. Středová část je pro pracoviště a zázemí radiologie. V pavilonu jsou lůžková oddělení chirurgie, interny, gynekologie a ORL. Nechybí ani osm dospávacích lůžek pro pacienty po operacích. V pavilonu je i gynekologická ambulance a rehabilitace. Jednotlivá oddělení na sebe navazují.

Architekt: PENTA PROJEKT, s.r.o. - Ing. arch. Jaromír Homolka

Vřídelní kolonáda - oprava, II. etapa

Po téměř sedmi letech od rekonstrukce musela být z důvodu havarijního stavu nejatraktivnější část Vřídelní kolonády uzavřena. Na jaře roku 2016 bylo Vřídlo vyvedeno do provizorní venkovní vývěrové mísy. Právě dokončené etapě rekonstrukce předcházela sanace suterénních prostor, instalace nové akumulační nádrže a obnova další specifické krenotechnologie. Součástí rekonstrukce byla i obnova podlahy síně, skleněných výplní pláště a také instalace repliky unikátní koruny haly s výtryskem ve tvaru osmistěnu. Tvoří ji 321 skleněných tabulí vážících až 50 kilogramů, které vyrobili a ručně osadili sklářští mistři z Nového Boru. Skla jsou věrnou replikou původního zasklení. Vřídlo tryská z nové vývěrové mísy vyrobené z nerezu a obložené betonovými fragmenty.

Architekt: Ing. arch. Jiří Janisch, Ing. arch. Jiří Janisch

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ikonicky-osmihran-se-vraci-na-vrchol-vridelni-kolonady/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-karlovych-varech-se-otevira-novy-koncertni-sal/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chebsky-most-v-karlovych-varech-ceka-rekonstrukce-mezi-kterymi-navrhy-se-bude-vybirat/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-bude-vypadat-pitko-pred-vridelni-kolonadou-zname-vitezny-navrh/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/na-filmovem-festivalu-v-karlovych-varech-vyrostla-sesta-kolonada/]

„Převedením tohoto pozemku do vlastnictví Prahy dojde k zásadnímu posunu při řešení celého prostoru Trojmezí a naplní se další krok směřující ke sjednocení plánování budoucnosti celé oblasti. Odkup má navíc význam i pro ochranu přírodní památky Meandry Botiče a zachování unikátní biodiverzity. Je totiž součástí jejího ochranného pásma. Kromě přírodní památky Meandry Botiče se tu nachází i několik retenčních nádrží nebo rozsáhlý zanedbaný ovocný sad s potenciálem pro posílení biodiverzity oblasti,“ říká pražský radní pro oblast majetku, transparentnosti a legislativy Adam Zábranský. „Formou směn, výkupů a dalších majetkoprávních operací chceme pro Pražany zajistit veřejnou přístupnost i dalších jejich oblíbených rekreačních lokalit, jako jsou koupaliště a parky,“ dodává Adam Zábranský. Materiál nyní bude postoupen k projednání Zastupitelstvem hl. m. Prahy.

Toto zanedbané a téměř nepropustné území by se ale v budoucnu mělo změnit na příjemný prostor pro trávení volného času. Hlavním cílem je vytvořit prostřednictvím citlivých zásahů bezpečnou a kvalitní krajinu s důrazem na péči o přírodní hodnoty. Zachováno by mělo být i zemědělské hospodaření a zjištění komunitního zahradničení. Obnoveny budou pěší i cyklistické trasy a konat by se zde mohly i environmentální vzdělávací programy.

„V minulém volebním období jsme za úzké spolupráce s dotčenými městskými částmi zadali zpracování krajinářské studie. Koncept studie byl představen veřejnosti na několika setkáních a na procházkách v území. Studie navrhuje postupnou revitalizaci tohoto rekreačního území. Pro realizaci jednotlivých kroků je potřeba majetková držba a jsem rád, že se nám podaří získat první pozemky. V tomto úsilí budeme dále pokračovat,“ zdůrazňuje Petr Hlaváček.

„Mám velkou radost, že hlavní město může přispět k tomu, aby bylo možné celé rozsáhlé území uchopit komplexně a s respektem k názorům obyvatel. Město v minulosti uzavřelo memorandum s dotčenými městskými částmi. kde příslíbilo zachování volnočasového charakteru oblasti ve volném čase. Oblast Trojmezí je mi velmi blízká také z toho důvodu, že ji sama využívám,“ říká náměstkyně primátora pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková.

„V průběhu minulého roku jsme pořádali několik participačních akcí, které obsáhly všechny lokality Trojmezí. Díky nim jsme mohli načerpat představy místních obyvatel, jak dané území co nejlépe využít a také je seznámit se závěry studie krajinářských architektů a mluvit s nimi o konkrétních krocích, které jsou do budoucna plánovány,“ doplňuje Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/hleda-se-budouci-podoba-primestskeho-parku-soutok-v-praze/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mezi-hostivari-a-zabehlicemi-by-mohl-vzniknout-biotop-i-komunitni-zahrada/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-primestsky-park-ochrani-prahu-pred-povodnemi/]

Vanguard Prague

V pražských Modřanech vyrostl rezidenční projekt v bývalé továrně Microna na letecké přístroje. Vanguard Prague je dům nabízející 150 exkluzivních loftů. Projekt má specifickou industriální atmosféru.

„Je to naše srdcová záležitost a zároveň velmi náročný projekt. Jedná se o naprosto výjimečnou stavbu pro bydlení i práci. Dům jsme rozřízli a dovnitř jsme implementovali auto-výtah, tím si každý přímo s autem vjede do vlastního patra přímo k obývacímu pokoji. V domě je také výjimečný wellness s 20metrovým bazénem.  Prostory nabízíme jako Shell&Core, což znamená, že si budoucí majitelé mohou prostory upravit podle vlastních představ, a realizovat tak vlastní architektonická řešení,“ říká Marek Padevět ze společnosti PSN.  

TV Architect představuje - Marek Padevět, ředitel rezidenčních projektů PSN

Nová Elektra 

Nová Elektra je bytový projekt v bezprostřední blízkosti bývalé továrny na žárovky. Název odkazuje na průmyslovou historii západní části Hloubětína. V roce 1921 zde byla založena továrna na žárovky Elektra, v roce 1932 ji koupila nizozemská firma Philips a po druhé světové válce byla znárodněna a fungovala pod názvem Tesla. Komplex továrny byl vybudován ve 20. letech 20. století na jižní straně Poděbradské ulice. Projekt Nová Elektra nabízí atraktivní bydlení a skvělou dostupnost do centra.

Developerské projekty - 14. díl - Nová Elektra k prodeji

Čtvrť Emila Kolbena

Čtvrť Emila Kolbena je moderní čtvrť s kvalitním městským bydlením a bohatým veřejným prostorem s odkazem na industriální minulost tohoto místa. Projekt v těsné blízkosti vysočanského toku řeky Rokytky vzniká v duchu odkazu Emila Kolbena. Některé bytové domy jsou zde dokonce pojmenované po dcerách vynálezce. Továrna, kterou pražských Vysočanech založil Emil Kolben, bývala světovou chloubou. V lokalitě je například i naučná stezka, která seznámí místní s historií místa a životem Emila Kolbena. Dále tady jsou lavičky i venkovní kanceláře pro zaměstnance na home office.

„Je velmi důležité, aby se s brownfieldy do budoucna aktivně pracovalo. Nikdo nechce, aby uprostřed jeho města byly nějaké staré továrny, rozbořené stavby, nefunkční prostory, plochy kontaminované látkami z předešlých průmyslových výrob. Je to nutnost pracovat na brownfieldech v Praze. Nabízejí obrovský potenciál proto, aby se město nemuselo rozrůstat jen do šířky. Nemusejí se pak budovat nové sítě a nová infrastruktura. Je dobré tady vytvářet nové čtvrti,“ řekl Petr Michálek, generální ředitel Skanska Reality.

TV Architect představuje - Petr Michálek, generální ředitel Skanska Reality

Galerie umění PLATO

Historie ostravských jatek sahá do konce 19. století. Město tehdy zainvestovalo do zařízení, které ve své době bylo nejlepší v Rakousko-Uhersku. Jatka fungovala v různých fázích až do roku 1965, kdy se přestěhovala do Martinova, poté nevyužívaný objekt začal chátrat. Nyní se ale podařilo budovu jatek opět přivést k životu, slouží jako galerie umění.

„Rekonstrukce proběhla v celé budově i v jejím okolí. Z původního objektu zůstalo opláštění a skelet. Jedna část musela být zcela odstraněna. Uvnitř se rekonstruovalo téměř vše. V areálu se dokončuje park,“ říká Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora města Ostravy.

V nově zrekonstruovaných prostorách zahájila činnost galerie umění PLATO. Po letech tak získává zázemí odpovídající současným evropským standardům. Návštěvníci zde najdou nově pět výstavních sálů, unikátní je především zcela nové řešení otočných stěn, díky kterému se jednotlivé sály dají otevřít, a propojit tak vnitřní expozice s venkovními prostory.

Autorem rekonstrukce stavby je evropsky proslulý architekt a průkopník pohyblivé architektury Robert Konieczny. 

Ostrava dokončila záchranu památkově chráněných jatek a otevřela v nich galerii současného umění PLATO

Galerie Josefa Gočára

V areálu bývalých Automatických mlýnů v Pardubicích vzniká nová galerie. Ta bude věnována slavnému architektovi Josefu Gočárovi, který je zároveň autorem hlavní budovy mlýnů. Rekonstrukce začala v polovině roku 2020 a hotovo by mělo být v příštím roce. Aktuálně je galerie stavebně hotová, následovat bude zařizování interiérů. První výstavy budou moct lidé navštívit nejspíš v létě. Stavbu mlýnů navrhl architekt Josef Gočár a je národní kulturní památkou. Nové výstavní prostory budou mít pět nadzemních podlaží. V interiéru bude využita bílá barva, dřevěné podlahy či původní betonové či zděné stěny. Schody do pater jsou z původních dřevěných trámů. Po dokončení bude mít budova industriální patinu. Vrátí se sem také historická okna, která budou z vnitřní strany uzpůsobena současným požadavkům na vytápění a propustnost světla. Zajímavostí je, že zde zůstanou zachované některé původní mlynářské technologie.

Přístav

V pražských Holešovicích v prostorách bývalé truhlárny vznikl industriální prostor s názvem Přístav. Tento hub je dílem architektů ze studia REAKTOR, kteří zde zároveň našli své zázemí. Pracují zde nejen oni, ale i další architekti, stavaři, grafici či designéři, kterým tento sdílený prostor nabízí příjemné a kreativní útočiště. Většina materiálů zde zůstala v původní surové podobě. Najdeme zde spoustu zajímavých detailů, jako jsou průmyslové lampy, kovové regály či originální industriální nábytek.

TV Architect představuje - Jakub Heidler a Jan Kačer ze Studia Reaktor

[https://www.tvarchitect.com/clanek/premena-byvale-tovarny-meopta-v-prazskych-kosirich-byla-zavrsena-kolaudaci/]

[https://www.tvbydleni.cz/video/byli-jsme-prvni-kdo-s-kamerou-nahledli-do-noveho-industrialniho-projektu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/promena-brnenske-spitalky-v-chytrou-mestskou-ctvrt-a-stylove-bydleni-v-blizkosti-centra/]

[https://www.tvbydleni.cz/video/developerske-projekty-garden-lofts/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/gocarova-galerie-v-pardubicich-se-navstevnikum-otevre-v-lete/]

Fasáda bude tvořena podle dochovaných fotografií. Průzkumem prošla i torza fasády, která taktéž hodně vypověděla. Této práce se chopil hlavní autor předchozího i aktuálního návrhu, architekt Martin Náhlovský ze studia Master Design.

Nový finální návrh fasády je doplněný o střešní šišoid. Tento prosklený prostor bude nabízet krásné výhledy. Vzniknou tak dvě nová patra v nárožní části komplexu. Skleněná nástavba bude ustoupená od vnějšího líce fasády, nevznikne tedy na celé ploše střechy. Bylo to doporučení památkářů a zároveň je to obvyklý postup, jak nástavby tohoto typu řešit. 

I když rekonstrukce probíhá celou dobu bez přerušení, kvůli rozsáhlému výskytu dřevomorky a změnám se zhruba o 3 měsíce prodlouží. Kolaudační proces je naplánovaný na podzim tohoto roku. 

V tomto týdnu se začíná také s instalací konstrukcí pro skleněný světlík, díky němuž bude do Ostravice proudit denní světlo. Původní plechový světlík bude demontován.

Zrekonstruovaný dům již pod novou značkou Boutique Business Inkubátor Ostravica poskytne prostor tvůrcům, kreativcům i startupům.

[https://www.tvbydleni.cz/video/chatrajici-skvosty-ostravica-textilia/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-ostrave-zacina-rekonstrukce-byvaleho-obchodniho-domu-ostravica-textilia/]

Historie budovy sahá do let 1870–1871, kdy proběhla sbírka, z jejíhož výtěžku byly pořízeny pozemky na pravém břehu řeky Malše. Jako architekt byl osloven Ignác Vojtěch Ullmann, který má na kontě i slavné novorenesanční budovy v Praze. Nakonec ale plán přepracoval stavitel Karl Schmidt. 

Původně Německý dům byl využíván jako tělocvična, kino a knihovna. Po konci války zde sídlila Komunistická strana a deník Jihočeská pravda. Od roku 1963 je dům kulturní památkou. Během 60. let 20. století byly prostory hojně využívané také místními divadelními spolky.

V 90. letech dům získaly Městské kulturní domy a dlouhodobě se zde pod hlavičkou různých organizací pořádají koncerty, taneční kurzy i plesy. Od roku 1993 se objekt nazývá KD Slavie. Nyní čeká tento architektonický skvost rozsáhlá rekonstrukce. 

„Doufáme, že se nám podaří dodržet všechny termíny. Na stavbu jsme získali od ministerstva kultury dotaci ve výši 177 milionů. Její podmínkou ale je, že stavbu stihneme dokončit v požadovaném termínu a kolaudace bude v září 2025," vysvětlil náměstek primátorky Petr Maroš. Obnovu a přístavbu kulturního domu řeší město už od roku 2019. Vítěznou podobu navrhlo mezinárodní konsorcium ateliérů Chaix & Morel et Associés z Francie, Christian Anton Pichler a ateliéru Jan Proksa z Rakouska.

Nová podoba počítá s dostavbou budovy směrem k Jihočeskému muzeu, čímž vznikne více prostoru pro hlavní sál ve třetím patře. Po dokončení se rozšíří kapacita budovy i možnosti jejího využití. Hlavní sál nabídne 350 míst k sezení a při koncertech se tam vejde až 600 návštěvníků. Ve skleněné přístavbě bude sál pro 150 lidí a kavárna. „Hlavní náplní Slavie bude spolkový život. To je věc, která tady fungovala i dříve a my ji chceme zachovat,“ řekla náměstkyně primátorky Zuzana Kudláčková.

„Jsem nadšená a je pro mě příjemnou povinností tuto událost zahájit. Navíc se shoduje s termínem, kdy podáváme druhou přihlášku pro získání titulu Evropské hlavní město kultury 2028,“ uvedla primátorka Dagmar Škodová Parmová.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nova-brana-do-mesta-jak-bude-po-rekonstrukci-vypadat-vlakove-nadrazi-v-ceskych-budejovicich/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jihocesky-kraj-vyhlasil-soutez-o-navrh-na-novy-most-kosmonautu-pres-reku-malsi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/areal-vystaviste-ceske-budejovice-prochazi-promenou/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ceske-budejovice-budou-mit-novy-sportovni-a-volnocasovy-areal-od-atelieru-a8000/]

Ikonická budova architekta Leopolda Bauera dostane 170 nových oken. Půjde o repliky těch původních. Rekonstrukce zahrnuje také opravu fasády, výměnu vodovodní přípojky, postavení nákladního výtahu. Hotovo by mělo být do konce července příštího roku.Vše probíhá pod dohledem památkářů. 

Město kvůli rekonstrukci domu nechalo také pořídit podrobný 3Dmodel budovy, který výrazně pomůže při dalším projektování. 

Obchodní dům Breda vznikl v roce 1927. Tehdy byl největším obchodním domem v republice. Budovu vystavěla firma Breda & Weinstein podle návrhu vídeňského architekta Leopolda Bauera. Historie Bredy se ovšem začala psát už v roce 1898, dnešní podoba pak vznikla koncem 20. let přestavbou původního objektu. Stavba v centru Opavy nese znaky americké architektury. Obchodní dům byl vyprojektován jako nárožní budova s pěti nadzemními a dvěma podzemními patry. Skelet je železobetonový a vyplněný zdivem. Vrchol stavby zdobí římsa s lomenými oblouky a kruhovými okny. Dominantou celé stavby je pak skleněná hala v kopuli.

Rekonstrukce bývalého obchodního domu probíhá také v Ostravě. Kdysi ikonická Ostravica – Textilia se dočká opravy i nového využití. O historii i budoucnosti této budovy jsme informovali v pořadu Chátrající skvosty.

[https://www.tvarchitect.com/video/chatrajici-skvosty-textilia-ostravica/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/opava-odkoupi-ikonicky-obchodni-dum-breda/]

Budova je architektonicky velmi významná. Už leta je symbolem města Zlína i Zlínského kraje. Velkou rekonstrukcí prošel mrakodrap před dvaceti lety, před čtyřmi lety se uskutečnila první část revitalizace řešící především interiéry, nyní je na řadě druhá část zaměřená na exteriér.

Proto v těchto dnech startuje oprava poškozené části fasády, především pak poškozených břízolitové omítky. Poškozené cihlové pásky nahradí nově. Rekonstrukce se dočká i střecha díky novému oplechování a v plánu je i izolace budovy. Práce potrvají do konce letošního roku.  

Během opravy musí veřejnost počítat s uzavřeným vchodem z třídy Tomáše Bati, na krajský a finanční úřad se lidé dostanou pouze ze strany průmyslového areálu. Běžný provoz krajského úřadu stavební práce dál nijak neovlivní.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/slavny-vytah-v-batove-zlinskem-kralovstvi-je-po-rekonstrukci/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/unikat-mesta-zlina-mrakodrap-s-pojizdnou-kancelari-reditele-bati/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/batuv-mrakodrap-ve-zline-je-konstruktivisticka-pamatka/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ba-uv-mrakodrap-by-se-mel-zacit-do-konce-roku-opravovat/]

Návrh stavby vzešel z mezinárodní architektonické soutěže, v níž zvítězil newyorský ateliér Steven Holl Architects s českými partnery Architecture Acts. Návrh samotného koncertního sálu z hlediska akustiky zajišťuje celosvětově uznávaná japonská společnost Nagata Acoustic pod vedením Yasuhisu Toyoty. Projekt byl v roce 2021 prestižním americkým magazínem Architizer zařazen mezi 10 nejočekávanějších staveb světa. Ostrava řeší zároveň i proměnu celé lokality v okolí domu kultury a budoucího sálu. Očekává se, že v budoucnu by komplex mohlo navštívit až 500 tisíc lidí ročně. Předpokládá se, že stavba by mohla být dokončena v roce 2026. Velký koncertní sál nabídne kapacitu 1300 míst a najde zde zázemí Janáčkova filharmonie Ostrava. Součástí bude také multifunkční komorní sál s kapacitou 515 míst, edukační centrum, nahrávací studio, divadelní sál, přednáškový sál a restaurace.

Studio Steven Holl Architects se pyšní mezinárodním věhlasem díky kvalitě designu různých projektů, mezi něž patří muzea, různé instituce či rezidenční komplexy. V červenci 2001 časopis Time prohlásil Stevena Holla nejlepším americkým architektem.

Intenzivní přípravy nového koncertního sálu a související rekonstrukce DKMO pokračují

[https://www.tvarchitect.com/clanek/budouci-ostravsky-koncertni-sal-ma-svuj-model-ktery-muze-nyni-videt-i-verejnost/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostrava-se-konecne-docka-nove-koncertni-haly/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/koncertni-sal-v-ostrave-je-o-krok-blize-realizaci-mesto-hleda-zhotovitele/]

V rámci myšlenky komunitního financování však zašla ještě dál, než je dnes na trhu obvyklé. Partnerům nabízí možnost vlastnit fyzické akcie prostřednictvím akciových podílů v konkrétních firmách založených za účelem koupě jednotlivých nemovitostí, a být tak akcionářem jednotlivých firem se vším, co k tomu patří, tedy například hlasovacího práva na valných hromadách, kde akcionáři rozhodují o tom, jakým směrem se bude daná firma orientovat. Možnost fyzického vlastnictví aktiv je přitom velkou novinkou a bonusem pro potencionální investory. Výhodou je i časově neomezená investice, projekty v rámci platformy společnosti Pontiro jsou totiž dlouhodobé a jejich výnos je stabilní i v dlouhodobém horizontu mnoha let.  

Společnost nyní připravila investici do komerční budovy v areálu bývalých Škodovo závodů v Plzni s názvem R64. Zde je k mání plocha o rozměrech více než 4000 m². „Naším cílem je vybudovat komerční nemovitost s vyšší návratností, kterou budeme pronajímat. Budova se nachází ve Škodových závodech v Plzni v rozvíjející se části. Hodnota investice je 50 milionů korun private equity a skládá se z nákupu budovy a její rekonstrukce. Počítáme i s dotacemi, a tak by se celková hodnota budovy mohla pohybovat kolem 80 milionů korun,“ říká Jan Schejbal. 

Projekt počítá s minimálním výnosem 10% ročně s tím, že se dividenda budou každý rok zvyšovat o inflaci. „V tuto chvíli prodáváme akcie první fáze, což je 20 milionů korun, tato část by měla být ukončena v polovině června. Minimální možnost vkladu je 50 tisíc korun.  Druhá fáze pak bude dokončena do konce letošního roku,“ říká Jan Schejbal. Platforma také v současné době připravuje nájemní smlouvu s velkým stabilním partnerem, který v plzeňském areálu již působí. 

Prohlídka budovy ve Škodových závodech v Plzni probíhá pravidelně každý týden. 

Společnost Pontiro také už nyní chystá další obdobný projekt v Ostravě a v plánu má investice i v rezidenčním segmentu.

[https://www.tvbydleni.cz/clanek/komunitni-investovani-s-revolucni-myslenkou-investice-v-plzni-zajisti-dlouhodobe-vynosy-i-moznost-stat-se-akcionarem/]

 

Novinkou by měl být výtah, který zajistí bezbariérový přístup. Obnova se bude týkat i přilehlého okolí nádražní budovy. V současnosti město připravuje ve spolupráci s architektem návrh vzniku parku u nádraží.

Areál železniční stanice Žatec byl postaven v letech 1871-1873 inženýrem Josefem Chválou podle plánů pro velké stanice. V roce 1902 bylo Adolfem Schrayerem přistavěno honosné schodiště a restaurační pavilon. Žatecké nádraží je jedinečně a celistvě zachovaný soubor drážních budov vzniklý v letech 1871–1873 na trati Buštěhradské dráhy a Plzeňsko-březenské dráhy. Areál také představuje významný urbanistický prvek. Honosná přístavba schodiště nádraží navazuje na Roosveltovu ulici, která představuje reprezentativně koncipovanou městskou třídu. Budova je významná po architektonické stránce i vzhledem k množství dochovaných autentických prvků jako je historická dlažba, litinové sloupy či zábradlí nástupiště.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zatecke-divadlo-ceka-rekonstrukce-ma-odhalit-prvky-zakryte-za-minuleho-rezimu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mesto-zatec-ma-jedinecneho-pruvodce-po-mistni-architekture/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mesto-zatec-na-lounsku-nadale-usiluje-o-zapis-na-seznam-svetoveho-dedictvi-unesco/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/na-prohlidku-zatecke-synagogy-si-bude-muset-verejnost-jeste-pockat/]

Tato vestavba je unikátní nejen pro město a kraj, ale půjde o jeden z nejmodernějších prostorů svého druhu, který dokáže měnit své dispozice podle aktuální potřeby. Podle odborníků se jedná o světový unikát. Autorem architektonického řešení je architekt Petr Hájek.

Slavnostní zahájení provozu je naplánované na tři večery, a to 15., 16 a 17. června.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rekonstrukce-karlovarskych-cisarskych-lazni-pokracuje-vznika-zde-svetovy-unikat/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/unikatni-multifunkcni-vestavba-se-stane-dominantou-jednoho-ze-symbolu-karlovarskeho-lazenstvi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/karlovy-vary-hledaji-novou-dominantu-vstupu-do-vridelni-kolonady/]

Jednat se má o poměrně náročnou stavební akci. Projekt počítá s navrácením původní novorenesanční členitosti pláště divadla s odpovídajícími architektonickými prvky včetně obnovy zaklenutých okenních otvorů. Budou vyměněny okenní i dveřní výplně, provedeny nové vstupy, odstraněn sokl z pískovce a nahrazen slezskou žulou, barevnost fasád bude sjednocena v odstínu perlová bílá.

Úpravy se dočká také prostor před vstupem do divadla z Partyzánské ulice, kde vznikne nová opěrná zeď z pohledového betonu osazená podél chodníku svítidly. Pochozí plocha bude provedena z tvarované zámkové dlažby. Hlavní vstupy do budovy budou pro slavnostní využití nasvíceny.

„Čeká nás náročné období, kdy nejenže bude divadlo na několik měsíců zcela uzavřeno, ale stavební práce se dotknou také nejbližšího okolí. Věřím ale, že nakonec budou spokojeni příznivci divadelní scény i všichni, kteří ocení nový vzhled divadla,“ řekl bruntálský místostarosta Petr Rys.

V průběhu rekonstrukce bude divadlo zcela uzavřeno.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rekonstrukce-ikonickeho-kina-vesmir-v-trutnove-se-blizi-do-finale/]

Novinkou by měly být dva výtahy pro bezbariérový přístup a také muzeum bylinkářství, které je před dokončením. Vzniká zde také zázemí pro účinkující, restaurace a sklady. Projektantem je architekt Jan Soukup, který připravuje rekonstrukce stěžejních památek v kraji a na obnově jízdárny spolupracuje od začátku.

Jízdárnu ve Světcích nechal vybudovat v letech 1858–61 kníže Alfréd I. Windischgrätz. Téměř 160 let stará monumentální jízdárna je výjimečným architektonickým skvostem. Zájem o objekt je i mezi filmaři, natáčel se zde například životopisný film o Marii Terezii.

Budova světecké jízdárny v sobě spojuje prvky průmyslové architektury s představou aristokratické stavby. Objekt má velmi výrazný krov s takzvanou lucernou, tedy hranolovým světlíkem, díky kterému je hala přirozeně osvětlena. V době svého vzniku se jednalo o naprostý unikát. Dispoziční řešení bylo plně podřízené účelu. V Jízdárně bylo možno ustájit 24 koní. Nejkrásnější místností je knížecí lóže s výhledem do jízdárenské haly.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jizdarnu-svetce-ceka-dokonceni-kompletni-rekonstrukce-hotovo-by-melo-byt-do-konce-roku-2023/]

Vizí nadace je historicky citlivě opravit stávající budovy usedlosti a přistavět novostavbu, kde se bude nacházet zdravotnická část. Skloubí tak historického ducha místa s funkčním účelem. Projekt proměny má na starosti tým Petr Hájek Architekti, který zvítězil mezi 48 architektonickými studii. Novou podobu domku, kde bude kavárna, pak navrhli architekti z týmu nadace František Brychta a Ivana Dvořáková. Oprava bývalého domu zahradníka začala na podzim, objekt se nacházel ve velmi špatném stavu. Kromě kavárny by zde měla najít zázemí i nadace Vlčkových. 

Kromě vybudování hospicu a zároveň záchrany zdevastované památky Cibulka je cílem nadace také zvyšovat povědomí o dětské paliativní péči a potřebách rodin s nevyléčitelně nemocnými dětmi. Vlčkovi tak navazují na aktivity své šest let fungující charitativní organizace Zlatá rybka, jejímž posláním je plnit přání dětem, které mají život ohrožující onemocnění. 

O osudu dlouho prázdné usedlosti se jedná od 90. let minulého století. Celý opravený areál chce nadace otevřít 22. října 2026.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/prvni-opravy-se-na-usedlosti-cibulka-chystaji-uz-na-podzim/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novou-podobu-prazske-usedlosti-cibulka-navrhne-studio-petr-hajek-architekti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/budouci-podobu-usedlosti-cibulka-budeme-znat-v-unoru/]

Rekonstrukce začne demolicí budov, které nemají historickou hodnotu, nebo nejsou potřebné. „Odstraněny budou dodatečně postavené ocelové tribuny a také část restaurace vysunutá do vnitřního prostoru. Na původních betonových stupních tribun zimního stadionu jsou navrženy nové tribuny pro zhruba dva tisíce diváků,“ vysvětlil náměstek primátora Michal Kokošek.

Cílem rekonstrukce je vytvořit sportovní a wellness zázemí v moderní třípatrové budově. Velmi zajímavé bude vnější podsvícení lamel, které bude působit jako přirozený poutač. Zájem kolemjdoucích má přitáhnout i prosklení v přízemí haly. 

Revitalizace areálu počítá s obnovou historické haly z 50. let 20. století s důrazem na industriální kvalitu objektu. Respektuje původní železobetonovou konstrukci s ocelovými rámy, zmizet by však měly ocelové tribuny. Vzniknout má sportovní zázemí, které bude sloužit nejen současným potřebám výcviku mládeže, ale také veřejnému a komerčnímu užívání haly. 

„Příkladů zdařilé revitalizace velikostně podobných stadionů je v zahraničí celá řada. Přitom je vždy třeba respektovat historii a specifika místa, revidovat a obnovit jeho společenské vazby. Historickou halu je třeba revitalizovat, nikoli nechat zchátrat a nahradit novým objektem,“ říká architekt David Wittassek.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nova-budova-vysoke-skoly-polytechnicke-v-jihlave-stoji-na-miste-poprav/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-peci-pod-snezkou-vznikne-aquacentrum/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nevsedni-interier-zubni-ordinace-vita-pacienty-opave/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-jiri-rezak-a-david-wittassek-qarta-architektura/]

Oprava Brány Matky Boží zahrnuje kompletní obnovu omítky, památka tak získá původní podobu ze začátku 20. století. Součástí obnovy je i celková úprava interiérů památky, vytvoření a umístění moderní interaktivní expozice v horních patrech brány, která bude tematicky zaměřena na vývoj jihlavského městského opevnění od první poloviny 13. století až po jeho postupné probourávání po zrušení vojenské pevnosti ve druhé polovině 18. století. Novinkou bude také prohlídková trasa po části zachovaného hradebního parkánu. Možnost vyhlídky zůstane zachována.

Brána Matky Boží je vysoká 24 metrů a vznikla v době výstavby města a hradebního systému na počátku 2. poloviny 13. století, dodnes je typickým symbolem města. V současnosti je brána přístupná veřejnosti jako vyhlídková věž. Od června 2007 je zde  umístěna výstava reprodukcí obrazů akademického malíře Gustava Kruma.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nova-budova-vysoke-skoly-polytechnicke-v-jihlave-stoji-na-miste-poprav/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jihlavska-arena-od-studia-chybik-krystof-je-zase-o-krok-blize-realizaci/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jihlavska-multifunkcni-hala-nahradi-tamejsi-zimni-stadion-pripravuje-se-architektonicka-soutez/]

Signatáři připomínají i to, že uskutečnění většiny významných budov, které v Plzni vznikly v 19. i 20. století, předcházely architektonické soutěže. Transparentní architektonická soutěž podle nich představuje nejlepší způsob, jak najít kvalitní řešení pro stavby, které podstatně ovlivní veřejný prostor na řadu desetiletí.

„Pořádání soutěží pro veřejné stavby a pro městské i krajinářské prostory navíc patří k základům zdravé sebevědomé společnosti. Díky mechanismu soutěže se výrazně zvyšuje šance, že bude vybrán návrh, který obstojí i v daleké budoucnosti. Naopak absence soutěže představuje riziko, že se realizuje nevhodné a v poměru k výsledným kvalitám často nehospodárné řešení,“ uvádí signatáři.

Postup hejtmanství ale obhajují někteří radní s tím, že u metody design and build je výhoda, že vybraný dodavatel se postará jak o dokumentaci, tak o stavbu jako takovou. Chystají se také veřejné semináře pro odbornou veřejnost, architekty a zastupitele.

Otevřený dopis architektů hejtmanovi a zastupitelům Plzeňského kraje:

Vážení zvolení zástupci občanů Plzeňského kraje,

věříme, že s námi, architekty, stavebními inženýry a dalšími lidmi působícími v oboru sdílíte cíl dát v Plzni vzniknout kvalitnímu prostředí a splnit tak základní podmínku pro plnohodnotný život zdejších obyvatel. K zajištění takového prostředí vede zpravidla dlouhá cesta. Čím je celý proces transparentnější a čím poctivěji je veden, tím je výsledek lepší a kvalitnější. U veřejných staveb je jednou z jeho rozhodujících a zároveň nutných součástí architektonická soutěž, a to bez ohledu na to, která politická reprezentace je zrovna u moci. Je tomu tak i u připravované adaptace někdejších městských lázní na prostory Západočeské galerie v Plzni a dalších organizací. Jsme přesvědčeni, že tento záměr není možné uskutečnit bez architektonické soutěže. Proto jsme se rozhodli otevřeným dopisem upozornit na zásadně chybné rozhodnutí kraje soutěž neuspořádat. Právě soutěž představuje záruku, že v transparentním procesu a na základě odborného dialogu bude vybráno nejlepší dostupné řešení, které zároveň zajistí i hospodárné vynaložení veřejných prostředků. Přestože projekt nové budovy galerie v lokalitě U Zvonu patřil mezi nejkvalitnější a nejlépe připravené návrhy veřejných staveb v měřítku regionu i celé republiky, respektujeme rozhodnutí současného vedení Plzeňského kraje se jej vzdát. Zároveň podporujeme záchranu cenného objektu lázní. Vyzýváme Vás však, abyste postupovali zodpovědně a maximálně transparentně, a žádáme Vás, abyste své rozhodnutí nevypsat soutěž ještě přehodnotili.

Chátrající skvosty - 1. díl - Městské lázně, Plzeň

[https://www.tvarchitect.com/clanek/byvale-mestske-lazne-v-plzni-se-jeste-letos-zacnou-opravovat/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zchatrale-lazne-v-centru-plzne-uz-znaji-svou-cenu-kraj-jednal-s-italskym-majitelem-o-odkupu/]

Byla vyhlášena veřejná zakázka na dodavatele stavby, a to ještě před uzavřením všech smluv na externí financování. I to má své důvody. „Prvním z nich je ověřit si realizovatelnost projektu s ohledem na dostupné finanční zdroje. Pouze konkrétní nabídky získané v soutěži nám totiž představí reálnou cenu stavebních prací. Dále je nutné pracovat s předpokladem, že veřejná zakázka tohoto rozsahu může trvat 6-12 měsíců a s ohledem na skutečnost, že dostupnost některých externích zdrojů je časově limitována, bylo by nezodpovědné vytvářet zbytečné časové prodlevy. V neposlední řadě eliminujeme časové prostoje mezi realizací 1. fáze stavby, tedy přípravou území, a 2. fází projektu, kterou je samotná stavba, kdy 1. fáze bude ukončena právě na konci tohoto roku,“ vysvětluje náměstkyně pro investice Zuzana Bajgarová.

Radní zároveň rozhodli o podání žádosti o dotaci ve výši 600 mil. Kč v rámci adresné výzvy Ministerstva kultury ČR. „Je nanejvýš efektivní paralelně finalizovat externí financování a veřejnou stavební zakázku s tím, že samotné zahájení hlavních stavebních prací tak může následovat ihned po zasmluvnění zbývajících klíčových externích zdrojů. Těmi jsou právě dotační prostředky ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva kultury ČR a dále prostředky z III. pilíře Just Transition Mechanism, které představují kombinaci zvýhodněného investičního úvěru Evropské investiční banky a grantu Evropské komise. Definitivní rozhodnutí ohledně poskytnutí zbývajících finančních zdrojů bychom měli znát v červnu a k finalizaci potřebné smluvní dokumentace ohledně financování by pak mělo dojít v měsíci září tohoto roku. Podíl nenávratných externích finančních zdrojů na financování celého projektu by mohl, v závislosti na zvolené variantě, přesáhnout 40 % celkových nákladů,“ sděluje ostravský primátor Tomáš Macura a dodává: „Případné nezajištění finančních zdrojů v potřebné výši by bylo legitimním důvodem pro zrušení stavební zakázky. Město tedy nejde do žádného rizika.“

Na základě veřejné zakázky by měl být vybrán dodavatel stavebních prací pro druhou fázi stavební části projektu „KONCERTNÍ HALA MĚSTA OSTRAVY“ zahrnující přístavbu koncertní sálu a rekonstrukci stávajícího objektu Domu kultury města Ostrava. 

Projekt koncertního sálu dostává Ostravu na kulturní mapu Evropy

Projekt vzešel z mezinárodní architektonické soutěže, jejímž vítězem se stal slavný newyorský ateliér Steven Holl Architects s českými partnery Architecture Acts. Návrh samotného koncertního sálu z hlediska akustiky zajišťuje celosvětově uznávaná s japonská společnost Nagata Acoustic pod vedením Yasuhisu Toyoty. Projekt byl v roce 2021 prestižním americkým magazínem Architizer zařazen mezi 10 nejočekávanějších staveb světa. Ostrava řeší zároveň i proměnu celé lokality v okolí domu kultury a budoucího sálu. Očekává se, že v budoucnu by komplex mohlo navštívit až 500 tisíc lidí ročně. Předpokládá se, že stavba by mohla být dokončena v roce 2026. Velký koncertní sál nabídne kapacitu 1300 míst a najde zde zázemí Janáčkova filharmonie Ostrava. Součástí bude také multifunkční komorní sál s kapacitou 515 míst, edukační centrum, nahrávací studio, divadelní sál, přednáškový sál a restaurace.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostrava-se-konecne-docka-nove-koncertni-haly/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/akustika-budouciho-ostravskeho-koncertniho-salu-se-meri-pomoci-specialniho-modelu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/budouci-ostravsky-koncertni-sal-ma-svuj-model-ktery-muze-nyni-videt-i-verejnost/]

[https://www.tvarchitect.com/video/intenzivni-pripravy-noveho-koncertniho-salu-a-souvisejici-rekonstrukce-dkmo-pokracuji/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostravsky-park-za-budouci-novostavbou-koncertniho-salu-se-promeni-v-atraktivni-misto/]

„Bylo to jako stavět plachetnici v láhvi. Nejprve jsme museli vše vyrobit a nanečisto sestavit v hale, abychom věděli, že nic nechybí. Poté bylo nutné vše očíslovat, rozložit a zase sestavit v atriu budovy. Šlo o mravenčí práci,“ popisuje architekt Petr Hájek.

Konstrukce má výrazně červenou barvu. „Náš návrh vychází z velkého respektu k historickému prostoru. Od začátku jsme věděli, že kolem původní stavby budeme chodit po špičkách. Chceme ji šetrně doplnit, obohatit, ale nenarušit. Někomu tvary sálu připomínají filmového transformera, někomu červeného kraba, který má ve své náruči prostor pro hudbu. Zvolená červená barva je archetypální s mnoha dalšími přesahy. Reprezentuje vzrušení a emoce, ale i strojovou estetiku konce 19. století,“ dodává architekt Petr Hájek.

Akustické vlastnosti zajistí posuvné akustické stěny s motivy Slavkovského lesa. Přetáčivé trojúhelníkové panely dokážou prostor přizpůsobit nejrůznějším zvukovým požadavkům, neboť každá strana má přitom jinou funkci. Některá  zvuk pohlcuje, jiná odráží či rozptyluje. V budoucnu projekt také počítá s varhany. 

„Návrh Petr Hájka pojímá vestavbu jako autonomní objekt. Plně přitom respektuje limity památkové ochrany a zároveň naplňuje akustické, provozní a technické požadavky špičkového sálu pro hudební produkci Karlovarského symfonického orchestru ale i dalších těles a uskupení, která budou zdejší prostor využívat nejen pro koncerty. Císařské lázně se návštěvníkům otevřou v červnu po celkové náročné rekonstrukci, na kterou čekaly více než dvacet let,“ říká hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

Slavnostní otevření Císařských lázní pro veřejnost proběhne 17. června 2023.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rekonstrukce-karlovarskych-cisarskych-lazni-pokracuje-vznika-zde-svetovy-unikat/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-karlovych-varech-vznika-divadelni-korzo/]