České republika jako nejsilnější a nejmocnější dodavatel pro německý a evropský automobilový průmysl

Podle slov zástupce skupiny CERTINA GROUP, pod kterou ISOLITE patří, jsou sice v České republice o něco vyšší náklady, ale jsou vyvážené jinými přednostmi, jako je kvalifikovaná a loajální pracovní síla.

„Díky tomuto přesunu vytvoříme na místě nové výrobní, skladovací a kancelářské prostory, které se nacházejí v těsné blízkosti našich zákazníků, a snížíme tak uhlíkový dopad distribuční logistiky. Jedinečné přednosti České republiky a zejména nového pozemku v Klášterci nad Ohří jsou mimo jiné skvělá dostupnost s nespornými logistickými výhodami, rozvinutý trh a výborná infrastruktura. A v neposlední řadě vysoce kvalifikovaní a motivovaní čeští zaměstnanci. Naše společnost představuje dlouhou tradici spojující německé inženýrství s řemeslným uměním a nyní je čas spojit nejlepší know-how ISOLITE a sílu České republiky jako nejsilnějšího a nejmocnějšího dodavatele pro německý a evropský automobilový průmysl,“ říká Dr. Stefan Brungs, generální ředitel společnosti ISOLITE.

Investiční potenciál průmyslových areálů je obrovský

Výstavba logistického centra GARBE Park Chomutov II je první společná investice společnosti GARBE Industrial Real Estate a investiční skupiny Progresus, která je zároveň vlastníkem RD Rýmařov a působí i na rezidenčním trhu. Domov v jejich dřevostavbách našlo již více než 26.000 rodin. V rámci investičních příležitostí nadále chtějí pokračovat v akvizicích dalších pozemků pro další industriální zóny.

„Průmyslový areál GARBE Park Chomutov II je pro nás prvním projektem ve světě industriálních nemovitostí, o které jsme se loni rozhodli rozšířit naši úspěšnou realitní divizi. Projekt stavěný v souladu s přísnými ESG standardy je pro nás odrazovým můstkem pro další spolupráci s renomovaným německým partnerem GARBE, kterou budeme nadále rozvíjet jak v tomto regionu, tak na dalších místech v České republice,” říká spoluzakladatel skupiny Progresus Lukáš Zrůst.

„Vidíme, že potenciál průmyslových areálů je stále obrovský, a to jak díky strategické poloze České republiky v srdci Evropy, tak s ohledem na požadavky nájemců, kteří stále častěji při výběru konkrétní nemovitosti zohledňují právě ESG parametry,“ říká Martin Polák, ředitel GARBE Industrial Real Estate pro střední a východní Evropu.

300 nových kvalifikovaných pracovních míst

Rozšíření industriální zóny vítá i starosta Klášterce nad Ohří. Centrum nabídne v regionu až 300 pracovních míst pro místní i nové obyvatele, kterým má podle slov starosty Klášterec rozhodně co nabídnout.

„Příchod silného a stabilního zaměstnavatele je pro každého starostu velkým přínosem. S vyšší a pestřejší nabídkou zaměstnání narůstá pochopitelně i zájem o bydlení v dané lokalitě a s příchodem ISOLITE budou mít obyvatelé Klášterce nad Ohří a přilehlých obcí další možnosti výběru,“ říká starosta Klášterce nad Ohří, Štefan Drozd.

„V posledních letech nám v regionu díky rozvoji logistických center a výrobních závodů významně narostla pracovní nabídka a Klášterec nad Ohří se tak stává pro lidi atraktivnější i díky své nabídce sportovního a kulturního vyžití a dostatkem míst ve školkách a školách,“ dodává na závěr Drozd.

Právě místní školky se rozhodla skupina GARBE a Progresus podpořit a v rámci slavnostní ceremonie došlo i na předání šeku na 30.000 Kč.

„Jsme rádi, když nám soukromý sektor pomáhá ve státním rezortu rozvíjet a podporovat kvalitní činnost naší organizace, protože chceme být kvalitní a udržet si kvalitu vzdělávání v Klášterci i do budoucích let. Sponzorský dar použijeme na nákup edukačních pomůcek a hraček pro rozvoj tvořivé činnosti. Částku rozdělíme do 5 mateřských škol, každá obdrží 6.000 Kč a zakoupí si vybrané pomůcky,“ říká ředitelka MŠ Klášterec nad Ohří Kateřina Herinková.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mezi-chomutovem-a-klastercem-nad-ohri-vyrusta-novy-logisticky-areal/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-rd-rymarov-lukas-zrust/]

České republika jako nejsilnější a nejmocnější dodavatel pro německý a evropský automobilový průmysl

Podle slov zástupce skupiny CERTINA GROUP, pod kterou ISOLITE patří, jsou sice v České republice o něco vyšší náklady, ale jsou vyvážené jinými přednostmi, jako je kvalifikovaná a loajální pracovní síla.

„Díky tomuto přesunu vytvoříme na místě nové výrobní, skladovací a kancelářské prostory, které se nacházejí v těsné blízkosti našich zákazníků, a snížíme tak uhlíkový dopad distribuční logistiky. Jedinečné přednosti České republiky a zejména nového pozemku v Klášterci nad Ohří jsou mimo jiné skvělá dostupnost s nespornými logistickými výhodami, rozvinutý trh a výborná infrastruktura. A v neposlední řadě vysoce kvalifikovaní a motivovaní čeští zaměstnanci. Naše společnost představuje dlouhou tradici spojující německé inženýrství s řemeslným uměním a nyní je čas spojit nejlepší know-how ISOLITE a sílu České republiky jako nejsilnějšího a nejmocnějšího dodavatele pro německý a evropský automobilový průmysl,“ říká Dr. Stefan Brungs, generální ředitel společnosti ISOLITE.

Investiční potenciál průmyslových areálů je obrovský

Výstavba logistického centra GARBE Park Chomutov II je první společná investice společnosti GARBE Industrial Real Estate a investiční skupiny Progresus, která je zároveň vlastníkem RD Rýmařov a působí i na rezidenčním trhu. Domov v jejich dřevostavbách našlo již více než 26.000 rodin. V rámci investičních příležitostí nadále chtějí pokračovat v akvizicích dalších pozemků pro další industriální zóny.

„Průmyslový areál GARBE Park Chomutov II je pro nás prvním projektem ve světě industriálních nemovitostí, o které jsme se loni rozhodli rozšířit naši úspěšnou realitní divizi. Projekt stavěný v souladu s přísnými ESG standardy je pro nás odrazovým můstkem pro další spolupráci s renomovaným německým partnerem GARBE, kterou budeme nadále rozvíjet jak v tomto regionu, tak na dalších místech v České republice,” říká spoluzakladatel skupiny Progresus Lukáš Zrůst.

„Vidíme, že potenciál průmyslových areálů je stále obrovský, a to jak díky strategické poloze České republiky v srdci Evropy, tak s ohledem na požadavky nájemců, kteří stále častěji při výběru konkrétní nemovitosti zohledňují právě ESG parametry,“ říká Martin Polák, ředitel GARBE Industrial Real Estate pro střední a východní Evropu.

300 nových kvalifikovaných pracovních míst

Rozšíření industriální zóny vítá i starosta Klášterce nad Ohří. Centrum nabídne v regionu až 300 pracovních míst pro místní i nové obyvatele, kterým má podle slov starosty Klášterec rozhodně co nabídnout.

„Příchod silného a stabilního zaměstnavatele je pro každého starostu velkým přínosem. S vyšší a pestřejší nabídkou zaměstnání narůstá pochopitelně i zájem o bydlení v dané lokalitě a s příchodem ISOLITE budou mít obyvatelé Klášterce nad Ohří a přilehlých obcí další možnosti výběru,“ říká starosta Klášterce nad Ohří, Štefan Drozd.

„V posledních letech nám v regionu díky rozvoji logistických center a výrobních závodů významně narostla pracovní nabídka a Klášterec nad Ohří se tak stává pro lidi atraktivnější i díky své nabídce sportovního a kulturního vyžití a dostatkem míst ve školkách a školách,“ dodává na závěr Drozd.

Právě místní školky se rozhodla skupina GARBE a Progresus podpořit a v rámci slavnostní ceremonie došlo i na předání šeku na 30.000 Kč.

„Jsme rádi, když nám soukromý sektor pomáhá ve státním rezortu rozvíjet a podporovat kvalitní činnost naší organizace, protože chceme být kvalitní a udržet si kvalitu vzdělávání v Klášterci i do budoucích let. Sponzorský dar použijeme na nákup edukačních pomůcek a hraček pro rozvoj tvořivé činnosti. Částku rozdělíme do 5 mateřských škol, každá obdrží 6.000 Kč a zakoupí si vybrané pomůcky,“ říká ředitelka MŠ Klášterec nad Ohří Kateřina Herinková.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mezi-chomutovem-a-klastercem-nad-ohri-vyrusta-novy-logisticky-areal/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-rd-rymarov-lukas-zrust/]

„Pro nájemce je projekt atraktivní jednak díky své poloze ve vyhledávané průmyslové zóně Verne u silnice R13 a dálnice D7 vedoucí přímo do Německa, ale také díky tomu, že hala bude splňovat nejvyšší ESG standardy udržitelné výstavby průmyslových nemovitostí dle certifikace BREEAM Excellent,“ říká Lukáš Zrůst, spolumajitel investiční skupiny Progresus, která zajišťuje majoritní financování projektu o celkové hodnotě přes půl miliardy korun.

Progresus, mezi jehož nejznámější aktiva patří největší český dodavatel dřevostaveb RD Rýmařov, vstoupil projektem u Chomutova vedle rezidenční výstavby také do oblasti industriálního developmentu s GARBE, renomovaným hráčem na tomto poli.

„Naše dlouhodobé rozvojové plány jsou postavené na inovativních a udržitelných projektech, a právě to máme s GARBE společné. Potenciál průmyslových areálů je v tomto ohledu obrovský jak díky strategické poloze České republiky v srdci Evropy, tak s ohledem na požadavky nájemců, kteří stále častěji při výběru konkrétní nemovitosti zohledňují také ESG parametry,“ popisuje Zrůst. 

Pro GARBE Industrial Real Estate je společný projekt se skupinou Progresus již třetí českou investicí v krátké době.

„První areál si od nás na období 15 let pronajal německý výrobce brýlí Fielmann Group, s jehož akciemi se obchoduje na frankfurtské burze. Také pro druhý průmyslový areál GARBE Park Chomutov II máme již nyní velkého renomovaného nájemce,“ říká Martin Polák, ředitel GARBE Industrial Real Estate pro střední a východní Evropu.

„O obsazení zbývajících ploch nyní vedeme jednání a očekávám, že do začátku léta budeme mít uzavřeny nájemní smlouvy i na tuto kapacitu. Jména nájemců bychom rádi zveřejnili při slavnostním vztyčování nosných sloupů na začátku června,“ dodává Veronika Zacha, Senior Business Development Manager ze skupiny GARBE.

Někteří developeři už také přistupují při výstavbě k využití materiálů s minimální uhlíkovou stopou či k izolaci z ekologických minerálních vat. Ve svých areálech využívají dešťovou vodu pro splachování a zavlažování a instalují fotovoltaiku. Mnozí také pracují se zelení a parkovými úpravami, aby okolí skladů a výrobních hal bylo přívětivější.

Například v parku GARBE České Budějovice vyroste další udržitelná hala o rozloze 20 000 m². Projekt začne v lednu 2023 a jeho dokončení je plánováno na listopad 2023. Výrobce vybavení pro vytápěcí a chladicí řešení a sanitární techniku využije halu pro skladování a lehkou výrobu. Stavba počítá se zavedením udržitelných řešení s maximální úsporou energií a s omezením provozních nákladů. Plánována je zelená fasáda. Park bude vybaven tepelnými čerpadly a solárními panely s cílem omezit uhlíkovou stopu na minimum.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ambiciozni-projekt-mesta-plzne-jde-do-finale/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/stavba-multifunkcni-haly-v-brne-je-o-krok-blize-realizaci/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/prazsti-hygienici-prisne-kontroluji-bourani-byvaleho-telecomu/]

„Rekonstrukce proběhla v celé budově i v jejím okolí. Z původního objektu zůstalo opláštění a skelet. Jedna část musela být zcela odstraněna. Uvnitř se rekonstruovalo téměř vše. V areálu se dokončuje park,“ říká Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora.

V nově zrekonstruovaných prostorách bývalých ostravských jatek zahájila činnost galerie umění PLATO. Po letech tak budova získává zázemí odpovídající současným evropským standardům. Návštěvníci zde najdou nově pět výstavních sálů, unikátní je především zcela nové řešení otočných stěn, díky kterému se jednotlivé sály dají otevřít, a propojit tak vnitřní expozice s venkovními prostory. Autorem rekonstrukce stavby je evropsky proslulý architekt a průkopník pohyblivé architektury Robert Konieczny. 

„Vzniklo zde šest otočných stěn, kdy dvě slouží jako vchod a ostatní jsou spojnicí mezi galerií a vnějším prostorem, což umožňuje rozšíření výstavního prostoru do exteriéru. Je to nejdůležitější prvek této budovy. Věřím tomu, že chystaný park vše velmi zpříjemní, “ říká architekt Robert Konieczny.

„Vytvořit zde galerii bylo hlavním zadáním architektonické soutěže. My jsme nikdy neuvažovali o jiném účelu, než budovu zasvětit současnému umění. Jsou zde také edukační prostory, kavárna a hostinské pokoje. Je možné prostory využívat pro školící účely i privátní akce,“ říká Tomáš Macura, primátor města Ostravy.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-mestska-jatka-v-ostrave/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pamatkove-chranena-budova-byvalych-jatek-v-ostrave-se-stava-centrem-umeni/]

[https://www.tvarchitect.com/video/chatrajici-skvosty-textilia-ostravica/]

[https://www.tvarchitect.com/video/revitalizovany-smetanuv-sad-v-ostrave-se-stal-mistem-traveni-volneho-casu-rodin-i-studentu-z-prilehle-skoly/]

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-promenila-park-ve-svinove-z-nevzhledne-plochy-na-zelenou-oazu-k-posezeni-relaxaci-i-vzdelavani/]

[https://www.tvarchitect.com/video/prokesovo-namesti-v-centru-ostravy-nabizi-mistnim-i-turistum-novy-verejny-prostor/]

„Naše společnost se soustředí na rozvoj developerských projektů především v Praze. Rozvíjíme projekty v oblasti rezidenčního bydlení, administrativních budov i obchodních center. V současné době rozvíjíme v Praze více jak milion metrů čtverečních nových ploch v rámci projektů Smíchov City, kde investice přesáhne více jak 20 miliard korun, Rohan City, kde vybudujeme zelené centrum Prahy s promenádou, ostrovem a byty a Žižkov City, kde vznikne více jak tři tisíce bytů. Klademe důraz na udržitelnost, aby šlo o ekologické šetrné projekty a snažíme se změnit tvář Prahy v 21. století,“ říká Luděk Sekyra, zakladatel společnosti Sekyra Group.

Projekt se opírá o principy tradičního města. Chybět proto nebude kvalitní veřejný prostor, parky, náměstí, škola a vyřeší se také doprava a parkování. „Toto místo prošlo obrovským vývojem. Tím, že se zde zastavil průmysl, zůstalo území volné a neprůstupné,“ říká Boris Redčenkov z ateliéru A69, který má na starosti urbanistický koncept území.

Podle plánů zde má v budoucnu vzniknout téměř 400 000 m² bytových, administrativních, obchodních či veřejných ploch, včetně 28 m širokého městského pěšího bulváru o délce jednoho kilometru, který protne celou čtvrť. Bulvár bude těžištěm celého projektu a místem setkávání. „Snažili jsme se vše napojit na stávající ulice, stále nám ale chyběla hlavní osa, a tak jsme vytyčili novou ulici, která propojuje Radlické údolí s náměstím Na Knížecí, což se stalo páteřní linií, která je dnes pěší zónou,“ říká Boris Redčenkov.

„Od 90. let zde dochází na Smíchově k velkému stavebnímu rozmachu, například pak v okolí Radlické ulice, kde byly v minulosti položeny základy vnímání toho, jak by rozvoj mohl pokračovat. Po roce 2010 stále ještě probíhala změna územního plánu v lokalitě jižního Smíchova, kde se diskutovalo o tom, jak se lokalita bude vyvíjet. Zde vznikl onen koncept dotvoření Smíchova, bylo tak navázáno na stávající strukturu a byla definována podoba nového města,“ říká Tomáš Homola, místostarosta městské části Praha 5.

Nová Smíchovská zástavba by měla vynikat pestrostí a rozmanitostí, a to především díky rozdílným přístupům architektonických kanceláří. O podobu Smíchov City–Sever a design jednotlivých domů se totiž postarala uznávaná studia, která zvítězila v nezávislé mezinárodní architektonické soutěži. Autorem urbanismu a nárožní administrativní budovy Na Knížecí je studio A69 Architekti. Budou zde také domy navržené architektonickými studii Kuba & Pilař architekti, Haascookzemmrich STUDIO 2050, Chalupa architekti, LÁBUS AA – Architektonický, D3A nebo Projektil.

„Koncept odrážející tradiční zástavbu a schopnost integrovat bytové domy, úřad i školu je cestou k udržitelnosti města, do budoucna se tak dá s tímto konceptem pracovat. Snažíme se na Smíchov navázat měřítkově, to že se na projektu bude podílet několik architektonických kanceláří, je zárukou barvitosti a různorodosti. Mohl by zde vzniknout katalog současné české architektury,“ říká Boris Redčenkov.

Tradiční Smíchov je oblíbenou a frekventovanou pražskou čtvrtí pro běžný život, práci i zábavu. Velkou výhodou je pak blízkost historického centra Prahy i letiště Václava Havla. Dos­tup­nost ještě více zlepší postavení nového dopravního uzlu či plánovaný nový ter­mi­nál smíchovského nádraží.

„Cílem bylo propojit čtvrť s existujícím Smíchovem, bariérou ovšem bylo náměstí Na Knížecí, které je momentálně dopravním terminálem. My jsme se proto rozhodli autobusovou dopravu přesunout blíže železniční stanici Smíchov. Tím se nastartovala myšlenka většího terminálu a prostor Na Knížecí se tím pádem uvolnil, vzniknout by zde mělo Smíchovské náměstí a příjemný veřejný prostor,“ říká Redčenkov.  

„V tomto projektu vytváříme plnohodnotnou městskou čtvrť, kde budou byty, škola, parky, komunitní centru a zcela nový bulvár. Bude to první velký kompaktní počin od doby Vinohrad, kdy se buduje zcela nová čtvrť v blízkosti historického centra Prahy. Věřím, že to bude čtvrť, která zásadním způsobem obohatí urbanismus Prahy,“ uzavírá Luděk Sekyra.  

Mohlo by vás zajímat: 

• Developer se dohodl s Prahou 5 na stavbě školy v nové čtvrti Smíchov City
• U jednoho stolu: Josef Pleskot a Dušan Kunovský nad projektem Rezidence Park Kavčí Hory
• U jednoho stolu - Petr Hlaváček, Josef Pleskot a Martin Krupauer na téma Vltavské filharmonie
• U jednoho stolu - Jakub Cigler, Petr Vágner a Dušan Kunovský nad projektem Centrum Nového Žižkova

„V současné době se objevují tendence přestavět tuto oblast na bytovou čtvrť, která by výrazně omezila možnosti jejího flexibilního využití. Tento problém se však netýká jen Malešic, ale mnohých dalších pražských průmyslových oblastí. V Praze totiž dosud neexistuje žádná analýza či strategie, která by myslela na budoucnost těchto produkčních ploch. Proto jsme se rozhodli vytvořit pro tyto oblasti jasná pravidla,“ říká Petr Hlaváček, I. náměstek primátora pro územní rozvoj.

Díky analýze by se mělo zjistit, jak moc v posledních desetiletích v hlavním městě takové produkční plochy ubývají a jaké nové vznikají. Odpovědět by měla i na otázku, jak takové lokality v budoucnu využít. Důležitou součástí analýzy bude i uplatnění moderních technologií a jejich dopad na životní prostředí. Cílem analýzy je také zhodnotit, zda jsou lokality vhodné pro vytvoření smíšených průmyslově-obytných čtvrtí. Platný územní plán Prahy totiž umožňuje v některých částech průmyslové oblasti smíšenou výstavbu, a tím i výstavbu bytovou. Návrh nového Metropolitního plánu prozatím počítá se zachováním průmyslového využití celé lokality.

Spolu s touto analýzou vypracuje IPR také konkrétní studii Malešické průmyslové oblasti, která bude sloužit jako modelový příklad. „Z našich dat víme, že ve čtrnácti vybraných výrobních areálech na území celé Prahy je asi 2000 provozoven zaměstnávajících přes 50 tisíc lidí. Tyto areály jsou v současnosti nositeli průmyslové a technologické tradice Prahy a působí v nich řada inovačních podniků. Detailně prověřit fungování těchto oblastí proto považujeme za velmi důležité,“ komentuje nový úkol pro IPR jeho ředitel Ondřej Boháč.

Momentálně v lokalitě působí desítky firem, které zaměstnávají několik tisíc lidí. Například v oblasti menší výroby nebo skladování. Původní regulace pro ně byla příliš přísná ohledně kritérií pro zastavěnost plochy, počet podlaží nebo oblastech využití. Nová pravidla také pomohou zachovat zdejší ráz a ochrání místní industriální památky a další historické objekty, zároveň ale neomezí podnikatelskou činnost.

Dosud zde platila přísnější pravidla, která omezovala místní podnikatele, což mnohým z nich vadilo. Zastupitelé města teď ale schválili změnu, která naznačuje kompromis mezi zachováním ochrany místním industriálním památkám a podporou zájmů firem.

Hravé kanceláře

Dalším projektem studia jsou kanceláře BROADCOM Praha z roku 2017. Při jejich projektování bylo záměrně narušeno standardní půdorysné uspořádání jádro - chodba - kancelář. Jádro bylo dynamicky přetvarováno a vybaveno interaktivními prvky (grafity, sedací niky a zelené stěny). Zbylé prostory byly otevřeny do volného plovoucího prostoru s vloženými bloky z různých syrových materiálů - dřeva, cihel, kovu a betonu. Jednotlivé bloky sdružují uzavřené místnosti a polootevřený pracovní prostor. Díky různým velikostem a vzájemnému rozposunutí, pak mezi sebou nevytváří klasické chodby, ale volný prostor, který plynule navazuje na otevřená pracoviště.

Velmi zajímavým projektem je i spolupráce se společností Skypicker. Nové kanceláře se řešily ruku v ruce s rebrandingem, takže se Skypicker změnil v Kiwi.com. Samotné zadání se rodilo v souběhu s návrhy a jeho neustálé zpřesňování probíhalo až do kolaudace. Půdorys programátorského patra je velice členitý s mnohými zákoutími, je zde použito mnoho pestrých materiálů a struktur. Důležitá část projektu je věnovaná i relaxačním a zábavním prvkům, které mimo jiné zahrnují relaxační místnosti, houpačkové jednací kouty, travnaté posezení s výhledem na západ slunce, kinosál, fitness či saunu s masérnou. Kanceláře managementu jsou už střídmější, ale koncepčně blízké IT a call centrum je naopak řešeno maximálně efektivně a jednoduše. Téma nikdy nespícího města se odrazilo i v hravých uzamykatelných skříňkách a tapetách.

Architektonická kancelář Kaplan architekti momentálně pracuje na Vile v Nedvědici, jejíž realizace se odhaduje na rok 2020. Objekt je zasazen do svažitého pozemku tak, že podzemní patro je na severozápadní straně zcela zapuštěno do terénu, zatímco jihovýchodní fasáda je zcela otevřená výhledu na obec. Mezi objekty rodinného domu a zázemí vzniká soukromé atrium s bazénem. Na atrium navazuje prostorný obývací pokoj s jídelnou v rodinném domě a sauna s vinným sklepem v objektu zázemí. Polyfunkční dům v Ostravě, jehož realizace je opět plánována na rok 2020, je dalším projektem, na němž architektonické studio pracuje. V přízemí objektu je navržena restaurace se zázemím. Druhé a třetí patro bude využíváno jako soukromý byt pro početnou rodinu a v nejvyšším podlaží domu, v samotném těžišti dispozice, je navržena svatyně.

Studio se soustavně zajímá o rekonstrukci prostor brownfieldu Ponávka, jehož potenciál byl nejprve využit pro skladové plochy a retail. Jednoduše modifikovatelné boxy byly následně přestavěny na kancelářské budovy. Na zhodnoceném území nově vznikla studentská kolej Domeq, která přivedla do místa život i po „office hours“. Momentálně jsou ve výstavbě další dva „Domqy“ a nižší zástavba nabízející služby a vybavení pro nové obyvatele. V roce 2014 byl zrealizován projekt v obci Svobodné Dvory u Hradce Králové, kde se studio Acht podílelo na rekonstrukci a dostavbě bývalé cihelny.

Sollaron architects, s.r.o., Ing. Tomáš Zvára, jednatel

www.sollaron-architects.cz

Co ve své práci považujete za důležité?

Velmi důležitý je dialog mezi lidmi. Myslím si, že pokud ten nastane, má Brno našlápnuto k tomu stát se velmi zajímavou metropolí, kde se dané projekty můžou zajímavě rozšiřovat, projektovat a může vznikat něco, z čeho budeme mít všichni radost.

Jakou měrou se zapojujete do příslušných projektů?

V tom projektu jsme od studie, přes stavební povolení až po realizaci a spolupracujeme i na klientských změnách. Investor je s námi od začátku, od prvotní myšlenky až po okamžik, kdy se koncovým klientům předávají ty byty. Spolupráce s námi je tak skutečně dlouhodobá.

Další významné projekty ateliéru:

Polyfunkční domy Meridiem, Brno:

Polyfunkční komplex 4 domů v Brně Komárově. Stavba je navržena jako polyfunkční objekt. Objekt je kompletně propojen prvním podzemním podlažím kde se nachází parkovací a odstavná stání. Dané podlaží umožňuje jednoduše provozně, technicky i fyzicky propojení objektů A1, A2, A3 a objektu B. Dá se konstatovat spojení všech 4 objektů přes jednu společnou platformu, v které je umístěno technické zázemí. Dominantou návrhu je objekt A2, který má 13 pater. Boční objekty A1 a A3 jsou sedmipodlažní. Využití objektu B bude čistě pro komerční účely. Objekt B má za účel navázat na stávající území doplnit ho zkvalitnit funkci služeb v daném území a vytvořit jaký si filtr pro objekt A. Pro budoucí rezidenty vznikne v zahradě objektu dětské hřiště a jezero.

Bytový dům Rezidence Čepkovská, Zlín:

Bytový dům o 21 bytových jednotkách ve městě Zlíně. Koncepce vizuálně 3 oddělených domů vyšla z požadavku hlavní architekta Zlína. Jedná se o bytový dům má dvě plná podlaží a třetí ustupující. Aktuálně zpracováváme projekt pro stavební povolení. Termín zahájení výstavby je předpokládán na podzim 2019.

Průmyslový objekt sídlo společnosti ROBUR, Popůvky u Brna:

Sídlo společnosti Robur v Popůvkách u Brna byl dokončen v roce 2016. Stavba slouží z části pro potřeby administrativy společnosti a části jako sklad. Oranžová kostka na fasádě respektuje barevnost loga společnosti a v noci svítí.

Rodinné domy V Podlesí:

Rodinné domy V Podlesí. Jedná se o koncepční zastavovací studii možného využití jihovýchodního stahu s unikátním výhledem na celé město a široké okolí. Koncepce prověřila a řešila do důsledku veškeré aspekty nového území. Jedním z hlavních kritérií ze strany klienta bylo správné osazení domů do svahu a co nejvíce ctít stávající výškové uspořádání a navrhnout rodinné domy tak, aby si vzájemně nepřekáželi a bylo možné dosáhnout unikátního výhledu do údolí z většiny hlavních obytných místností v každém domě. Nyní se zpracovává projektová dokumentace v rozsahu Územního řízení.

Villa Lešetín, Zlín:

Vila dům o 13 bytových jednotkách ve středu města Zlína je aktuálně ve výstavbě. Termín dokončení je stanoven na zimu 2019/2020. Jedná se o dům přibližně čtvercového půdorysu o třech nadzemních podlažích a jednom podzemním. Podzemní podlaží slouží pro parkování osobních aut. Auta se do prostor podzemního parkování dostanou pomoci autoplošiny. Na základní tvar objektu navazují terasy, které mají prodloužit obytný prostor a umožnit tak budoucím klientům maximálně využívat jak vnitřních prostor, tak i venkovních teras. Toto propojení má za následek lepší propojení a funkční využití. Vila tak bude vůči svému okolí působit více vstřícně. Při pohledu z ulice však tyto terasy budou částečně filtrovat nevhodné průhledové osy do jednotlivých obytných ploch bytových jednotek.

Osobnosti současné architektury - Zdeněk Fránek

Příroda se musí prolnout s architekturou

Pro japonského architekta Suo Fujimota je hlavním mottem jednoznačně příroda a její prolínání s architekturou, vnímání vztahu vnitřku a vnějšku. „Uvnitř je architektura, venku příroda, když ty hranice rozostříte, můžete je k sobě přiblížit. Pokud dokážete spojit jednoduchost a složitost, můžete začít propojovat architekturu s přírodou,“ uvedl Fujimoto, který vyrostl v lesnaté části ostrova Hokkaido, načež se přestěhoval do Tokia – jednoho z těch šílených, chaotických míst na zeměkouli. Jak je možné k tématům přistoupit, ukázal na třech svých stavbách.

Dočasný pavilon v Londýně stíral hranice prostřednictvím konstrukce z ocelových trubek. „Můžete si vytvořit vlastní přístup, jak využívat prostor, je veřejný, otevřený a prostupný, přesto tu můžete spatřit někoho, kdo je v něm privátní, měkce chráněný jako v lese. Je to interaktivní prostředí, můžete si vybrat, jestli chcete být venku nebo uvnitř,“ vysvětlil Fijimoto.  Jeho další projekt propojil historii se současností. Tou tradicí byl životní styl, kdy si můžete díky příznivému počasí sednout na terasu i v únoru. Inovaci přinesly balkóny, které pojal architekt jinak, než je zvykem. Bytový dům ve francouzském Montpellier,který připomíná díky vysutým terasám kolem celého domu šišku nebo ananas, právě ožívá a architekt se těší, jak jej noví obyvatelé zabydlí. „U nových věcí nejde jen o to, že jsou nové, ale jak se zakomponují do života, co do něj mohou přinést nového,“ podotkl Fujimoto.  

Do třetice Fujimoto účastníkům summitu ukázal návrh, který by se měl postavit v Paříži. Pojmenoval jej Tisíc stromů a hovoří o něm jako o vznášejícím se lese, který je na střeše obytné budovy i na nižším ochozu. „Snažíme se vytvořit harmonii a kontrast zároveň, historii a budoucnost propojit, přinést nové pohledy na Paříž, aby lidé ještě více vnímali její krásu. Je to trošku bláznivý projekt – je nad magistrálou, kdysi tu byl zelený pás, ten ustoupil silnici a teď přišel čas, abychom sem zeleň vrátili, abychom revidovali současnost,“ uvedl architekt, který věří, že budeme žít v prostředí, kde se bude snoubit příroda s architekturou.

Ostuda na Vltavské a filharmonie v Londýně

Architekt Josef Pleskot neopomněl spojit architekturu s radostí z budování – tedy s něčím, čeho se nám v současnosti příliš nedostává. „Doporučoval bych Praze, aby tuto položku zařadila do svého repertoáru, případně do ní vkládala drobné pro buducnost,“ uvedl Josef Pleskot. Na předposledním zářijovém Summitu architektury a rozvoje hovořil o plánu postavit v okolí stanice metra Vltavská nový koncertní sál pro Prahu třetího milénia, k čemuž se politikové v předvolebním čase hlásili. Jelikož v metropoli se žádný pokrok neudál, obrátil se Josef Pleskot k Londýnu. Tam se totiž inspirovali Labskou filharmonií v Hamburku a podobně ikonickou stavbu i přes všechny peripetie s Brexitem už připravují.

„V druhé polovině 19. století znamenalo Národní divadlo rozkvět centra města. Koncertní síň na Vltavské by to samé mohla udělat pro dnešek. Divadlo těžilo z těsné blízkosti řeky a panoramatu, i to by se mohlo zhmotnit na Vltavské. Stavba se musí stát předmětem mezinárodní soutěže, podle mého je ale hrozně důležité, aby kontaktovala Vltavu, aby se stala předmostím Hlávkova mostu, aby aktivovala stavební činnost, která zcela jistě ovlivní i podobu brownfieldu Bubny,“ dodal architekt a člen SAR Josef Pleskot.

Veřejný prostor, zeleň na zdi a na střeše

„Co je mezi budovami, je stěžejní ve vývoji architektury. Jak si domy rozumí navzájem, jak spolu vytvářejí struktury. Ukazuje se, že projekty, které pracují v kontextu, dostávají dnes nejvyšší ocenění,“ soudí architekt, urbanista a člen SAR Pavel Hnilička. Na pojetí chystané proměny Vítězného náměstí v Dejvicích, které dnes vlastně žádným náměstím není, ukázal, jak by mohla změna veřejného prostoru uprostřed budov přinést nový prožitek z místa. Na Hniličkovu přednášku navázal děkan Fakulty architektury ČVUT Ladislav Lábus, který byl v porotě soutěže na revitalizaci Vítězného náměstí.  Kultura nezastavění je podle něj stejně důležitá, jako stavění. Pražanům a magistrátu už došlo, že veřejný prostor je velmi důležitý a stává se ještě důležitější pro mladou generaci, která má jiný životní styl než starší generace zvyklá odjíždět každý víkend na chalupu na Šumavu.

„Důležitý je každodenní život. Pořád si klademe otázky, jestli jsme dostatečně světoví – jsme světoví snad jen v tom, jak nestavět, ne stavět. Jsme jedineční v tom, jak se nedokážeme rozhodnout pro stavění. V lidech by neměla být nenávist k nové výstavbě, kterou zažívají architekti a developeři jako její hromosvody. Jak s tím ale pohnout?,“ zeptal se Lábus.  Možná i tím, že se budeme bavit o tom, jaké chceme udělat počiny v tom, co dělá město městem – ve veřejném prostoru, což je prostor, který by mohl stmelit lidi. Zároveň investice do zeleně a veřejných prostor je nesrovnatelně levnější než do metra nebo magistrál.

O tom, že nemusí jít zdaleka jen o velké projekty, které přinesou lidem lepší prostor pro život, hovořila také architektka Eva Jiřičná. Může jít o zeleň ve vnitroblocích nebo na střechách.  „Zeleň je právem každého občana, aby ji viděl, nebo jí měl dostatek. To je myslím krédo současného života, doufám, že se to rozšíří i sem,“ uvedla Eva Jiřičná. O možnostech zeleně na budovách promluvil i architekt a člen SAR Zdeněk Fránek a na příkladech rozhledny nebo projektu nové budovy Botanické zahrady doložil, jak je důležité, aby se děti od mala učily mít rády svět, ve kterém žijeme a nechovaly se macešsky k životnímu prostředí.

Experiment, kreativita a chobotnice na závěr

Jaký význam mají v architektuře i jiné veličiny než skleníkové plyny, jako například krása, emoce, experiment, kreativita a fantazie, přiblížili posluchačům známý britský architekt Ian Ritchie a následně i uznávaný německý urbanista slovenského původu Peter Gero. „Diskuse o regulacích není vůbec podstatná při tvorbě města, podstatný je nápad, masterplán, až potom změna územního plánu, který je spíše korzetem. Neplýtvejte příliš času na tvorbu výborných zákonů. Moje motto je, že ne hned vědomosti jsou důležité, ale fantazie, která nás přivede k řešení bez bariér. Pak přicházejí řešení, která jsou pionýrská jako třeba uložení hlavní cesty pod zem v Oslo,“ nabádal Peter Gero. I on se ale v závěru přednášky vrátil k tomu, že o úspěchu nových čtvrtí rozhoduje právě to, jak se podaří pracovat s veřejným prostorem.

Na příkladu obří revitalizace bývalé průmyslové čtvrti u hlavního nádraží King's Cross ukázal Ed Clark, zástupce britského architektonického ateliéru ARUP, jakými principy se developer řídil, aby mohla být označena za úspěšnou. „Developer pochopil, že prioritou je oživení veřejného prostoru, vytvoření komunitního centra. Pochopil také časovou souslednost – jako první přestavěl sýpku na uměleckou školu a jakmile se tam nastěhovali studenti, staveniště začalo žít. A nakonec vytěžil maximum z viktoriánského dědictví, staré věci pojednal novým způsobem, spojil historii s modernitou,“ vysvětlil Clark.

Architektonickou část summitu potom uzavřel vzpomínkou na práci s Janem Kaplickým – na plátně se objevila jeho nezapomenutelná chobotnice i řez vnitřními prostory Národní knihovny. „Nechci říkat, jestli jste ji měli postavit nebo ne. Jen jsem vám chtěl ukázat, jak jednoduše se dala postavit,“ podotkl Ed Clark.

SAR

Podľa údajov analytickej spoločnosti CEES Research počet aj objem verejných stavebných zákaziek zadaných investormi v roku 2018 bol najnižší za posledných šesť rokov.

V roku 2018 bolo ukončených a konkrétnym firmám zadaných 1050 zákaziek na stavebné práce v celkovej hodnote 1,1 miliardy eur, čo v medziročnom porovnaní predstavuje štvrtinový, respektíve pätinový pokles. Zároveň obidve hodnoty predstavujú rekordné šesťročné minimum.

„Stavebné investície na Slovensku nedosahujú výkonnosť západnej Európy. Aj po zohľadnení cenovej úrovne zaostávame dokonca i v porovnaní s niektorými štátmi východnej Európy. Ak nezlepšíme situáciu v stavebníctve, bude sa prehlbovať aj problém s nedostatkom pracovnej sily, a to škodí ekonomike celej krajiny. Existuje pritom silný multiplikačný efekt, teda ak sa darí stavebníctvu, darí sa aj celej ekonomike,“ uviedol predseda ZSPS.

Medzi priority na Slovensku stavební podnikatelia radia efektívnu dostavbu diaľnic, rýchlostných ciest, či modernizáciu železničných ciest. Výzvou je aj hĺbková obnova budov a energetická hospodárnosť, a tiež príprava na klimatické zmeny.

etrend.sk

Nejen nové nádraží

Necelých sto čtyřicet hektarů na dohled od centra zůstávalo téměř sto let nevyužitých. I když se s nimi dlouhodobě prioritně počítalo pro rozvoj města, opakovaně se vracela otázka umístění budoucího hlavního nádraží. Debata je téměř tak stará jako myšlenky na rozvoj celého území. V obou variantách přesunu nádraží, které vykrystalizovaly v posledních letech, by totiž nádraží vyrostlo v Jižní čtvrti. Pod taktovkou města proto vznikly urbanistické studie navrhující rozvoj oblasti v obou diskutovaných variantách – jak s nádražím u řeky, tak pod Petrovem.

Změnu přinesl červenec minulého roku, kdy vláda na základě priorit Brna, Jihomoravského kraje a dalších institucí posvětila přesun nádraží do oblasti dnešního dolního nádraží k řece Svratce. Kancelář architekta města Brna, která je zdejším hlavním koncepčním pracovištěm, tak mohla začít pracovat na podobě nové městské čtvrti s významnou dopravní stavbou v její jihovýchodní části. Schválená varianta přináší uvolnění rozsáhlých ploch dnes zabraných kolejemi. Plánováno je i odhalení historického viaduktu z první poloviny 19. století, který se z dopravní infrastruktury promění v technickou památku obklopenou novým městským parkem.

Vzhledem k rozsáhlosti celého projektu, kdy je jen přestavba brněnského železničního uzlu a navazující městské infrastruktury vyčíslena na více než čtyřicet miliard korun, spolupracuje už teď město, kraj, stát i Správa železniční dopravní cesty na společné strategii. A zapojuje se i soukromý sektor a veřejnost. Všichni totiž mají společný zájem na tom, aby celý projekt dopadl co nejlépe. Základy nové čtvrti by mělo mít Brno hotové, než se dokončí nové nádraží.

Domov až pro patnáct tisíc lidí

Hlavní výhodou nové městské čtvrti bude její rozmanitost a kompaktnost. Převažující bydlení doplní možnosti nákupů, kultury a volnočasových aktivit. Budoucí obyvatelé nebudou muset nikam dojíždět a pracovní příležitosti jim přinese například okolí ulice Heršpická. Dalších až patnáct tisíc nových obyvatel v docházkové vzdálenosti bude zároveň příležitostí pro historické centrum Brna. Jižní čtvrť ho posílí a přispěje k jeho pulzujícímu životu.

Nová čtvrť by neměla být smíšená jen ve smyslu funkcí, ale i co do složení obyvatel – měli by zde bydlet studenti, rodiny s dětmi i senioři. Vedle nových bytů, obchodů a kanceláří jim nabídne i kvalitní veřejná prostranství, parky či místa pro sportování.

Vedení města ale zdaleka nepočítá jen s Jižní čtvrtí. Široká oblast středu města a jeho jihovýchodního okolí totiž v sobě skrývá obrovský potenciál pro rozvoj Brna. Další plány se soustředí například na bývalé průmyslové areály Dřevopodniku, Mosilany nebo Špitálky a Šmeralových závodů. Do Brna dnes za prací přijíždí až osmdesát tisíc lidí denně a tyto části širšího centra města by spolu s novou Jižní čtvrtí mohly nabídnout kapacitu na bydlení pro třetinu z nich.

Inspirace z domova i ze zahraničí

Proměna nevyužívaného území na novou Jižní čtvrť je největším projektem v historii města a zatím i České republiky. Brno tak nemá v tuzemském prostředí na co navazovat. Obtížný úkol dát dohromady přání Brňanů, představy investorů i podmínky, za nichž bude nová čtvrť fungovat jako přirozená součást města, má na starosti tým městského architekta. Hlavním krokem je teď aktualizace územní studie, která oblast připraví na výstavbu. Nastaví totiž mantinely budoucí podoby Jižní čtvrti, vymezí dopravní i technickou infrastrukturu a určí jednotlivé etapy výstavby.

Zkušenosti s plánováním nových čtvrtí podobného rozsahu lze zatím získat jen v zahraničí. Kancelář hlavního architekta je proto sbírá v blízké Vídni, kde je inspirací chytrá čtvrť Aspern nebo výstavba v okolí hlavního nádraží. Čerpá i z proměny hamburského přístavu v moderní HafenCity. Do aktualizované územní studie se promítne i spolupráce s vlastníky zdejších pozemků. Tým brněnských architektů Aleše Buriana a Gustava Křivinky už například pro investory zpracoval urbanistickou ideovou studii na „dva bloky“ území nad ulicí Opuštěná, na které se podílel také světově uznávaný krajinářský architekt a urbanista Mark Johnson.

Podklady pro další změny přibývají i od zapojené odborné veřejnosti. Na konci minulého roku se na workshopu pořádaném v sídle městského architekta sešlo přes třicet architektů, urbanistů nebo odborníků na dopravu. A i jejich myšlenky a nápady mají pomoci s tím, aby rozvoj lokality Jižní čtvrti vytvořil z Brna jedno z nejdynamičtěji se vyvíjejících měst ve střední Evropě.

Development news, nyv

Psali jsme také:

V Brně vyroste nová Jižní čtvrť, o její podobě rokovali odborníci na workshopu

Největší spekulativní výstavba v Čechách

„Nezáleží na tom, jestli chce klient v průmyslovém parku pouze skladovat a distribuovat zboží, nebo i něco vyrábět. Všichni chtějí hlavně dostatek schopných zaměstnanců a co možná nejlepší napojení na dopravní infrastrukturu,“ řekl Tomáš Míček, ředitel P3 pro Českou republiku. Výši investice do nového areálu neuvedl. Projekt je aktuálně největší spekulativní výstavbou v České republice. Překonal dosud největší areál stavěný bez předem dojednaných zájemců, který vznikl na stém kilometru dálnice D5 v roce 2016.

Developeři staví haly bez nájemců

„Úspěšného pronájmu se tam však majitel dočkal až v loňském roce. Před spekulativní výstavbou je tedy vždy důležitý průzkum a přednájemní marketing. Ten výrazně snižuje riziko spekulativních projektů,“ uvedl Ferdinand Hlobil, partner v poradenské firmě Cushman & Wakefield. V době silné poptávky staví průmysloví developeři bez předem zajištěných nájemců čím dál více hal. V posledním čtvrtletí 2018 byl podíl spekulativní výstavby na celkové stavební aktivitě v tomto segmentu padesát čtyři procent, vyplývá z dat sdružení poradenských firem Industrial Research Forum. Naposledy bylo toto číslo na podobně vysokých hodnotách před minulou krizí.

e15.cz, red

Centrální stavební úřad

Jenou z klíčových sekcí v oblasti výstavby je záměr vytvoření Centrálního pražského stavebního úřadu. Je připraven první koncept, který obsahuje právní analýzy a harmonogram postupných kroků ke schválení Radou a Zastupitelstvem hl. m. Prahy.

„Jde o první koncepční věci, které předběžně projednáváme na úrovni Ministerstva pro místní rozvoj České republiky, jako celostátního garanta legislativy v dané oblasti. Je to dlouhodobý proces, ale odpovědně mohu říct, že neztrácíme čas,“ upřesnil Petr Hlaváček, první náměstek primátora.

Sdílené bydlení

Centrální stavební úřad je jedním z klíčových opatření, které má rozhýbat pražskou výstavbu a také zlepšit dostupnost bydlení. Podle účastníků dnešní pracovní snídaně se městská rada také zaměří na celkovou revizi bytového fondu, včetně problematiky sdíleného bydlení.

„Tam jsme narazili na poměrně zásadní problém. Řada poskytovatelů sdíleného bydlení nemá tuto živnost nahlášenou. Jde o problém jednak vybírání patřičných poplatků, ale zároveň nemáme přesný přehled o počtu takto pronajímaných bytů. Je to věc, na které teď intenzivně pracuji,“ uvedla radní Hana Kordová Marvanová.

Majetková účast města

Jan Chabr, radní pro majetek připomněl, že město potřebuje urychleně zpracovat ucelenou koncepci majetkové politiky metropole. V rámci své gesce připravuje společně s radní Marvanovou legislativní návrh pro možnost získání majetku státu samosprávou v rámci předkupního práva.

„Jednou z věcí, na které bych chtěl upozornit, je také práce na veřejně přístupném zobrazení informací o majetkových účastech města. A neméně důležitý je podle mě i připravovaný velký realitní inzertní portál ve spolupráci se všemi městskými částmi, na kterém se intenzivně pracuje,“ přiblížil část svých priorit Chabr.

Automobily a smogová situace

Petr Hlubuček, náměstek primátora kromě představení rozvoje „výstavních“ organizací zoologické a botanické zahrady informoval o projektech revitalizace zelených ploch na celém území metropole a nevyhnul se ani aktuální hrozbě smogové situace.

„Bedlivě sledujeme vývoj situace a jsme samozřejmě připraveni na vyhlášení smogové situace. Máme připravenou informační kampaň a určitý apel hlavně na řidiče, protože automobily jsou hlavním znečišťovatelem. Jsou to takové první kroky a na dalších opatřeních v delším časovém horizontu pracujeme i s Policií České republiky a městskými strážníky,“ řekl náměstek Hlubuček.

S ohledem na bezpečnostní otázky připomněl náměstek Hlubuček ještě snahu zvýšit možnost odměňování městských strážníků a také otevření nové základny poříčního útvaru Městské policie hl. m. Prahy.

Prioritní témata, která dnes byla na pracovní snídani představena:

Zapojení do přípravy nového stavebního zákona

Program dostupného bydlení pro mladé rodiny v Praze

Muzeum nesvobody

Jeden centrální stavební úřad

Metropolitní plán

Odblokování brownfieldů

Spolupráce na výstavbě bytů s družstvy a soukromým sektorem

Ozvučná deska

Citylogistika

Koncertní sál

Mobiliář

Administrativní budovy v Emauzích

Revitalizace Karlova náměstí

Pavilon goril v ZOO

Nová základna Městské policie

Revitalizace náplavek

DBK Budějovická

Plavecký areál Šutka

Staroměstská tržnice – výběr dodavatele rekonstrukce, zvolení způsobu budoucího provozu

Hybernská 4 – určení způsobu budoucího využití

Výměna a investice částí veřejného osvětlení

Řešení majetkové problematiky v oblasti Vidoule

nyv

K ideovým návrhům zóny jedna a šest se vyjádřilo více než osm set lidí. „Očekáváme, že s představením nových návrhů k centrální části se toto číslo významně navýší. K dispozici totiž máme jedenáct vizualizací," vysvětlil Zdeněk Havelka, výkonný ředitel. Po představení všech zón chtějí reakce a názory lidí investoři zohlednit.

Nalézt funkční mix

Centrální zóna sousedí se všemi ostatními a architekti měli uvažovat o možnosti zachování a případném budoucím využití objektu bývalé kotelny a komína. Zároveň měli nalézt funkční mix využití složený z rezidentních, administrativních a obchodních prostor, které doplní veřejné a volnočasové plochy.

Bydlení pro deset tisíc lidí

V současnosti se již pracuje na rekonstrukci objektu bývalé nářaďovny v severovýchodní části, která bude sloužit administrativě. První nájemníci už by se do ní mohli stěhovat koncem letošního roku.

Areál po bývalé Zbrojovce je dvacetihektarový brownfield na území Židenic. Jeho přestavba začala demolicemi v roce 2017 a bude postupovat po částech pravděpodobně více než deset let. Ze stovky objektů zůstanou stát jen čtyři, areál se stane prostupný a přístupný z více stran. Dnes je možné se do něj dostat jen z Lazaretní ulice. Bydlení by zde mělo v budoucnu najít okolo deseti tisíc lidí.

nyv

Tahounem je e-commerce

„Česká ekonomika roste, na poptávku má vliv především vývoj průmyslu a maloobchodu. Hlavním tahounem poptávky po průmyslovém developmentu je konkrétně e-commerce. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostly tržby internetových a zásilkových obchodů během tří čtvrtletí loňského roku o dvacet pět procent. Předběžné odhady tržeb o loňských Vánocích jsou významně nad předloňskou hodnotou," uvedl Pavel Dolák z poradenské firmy KPMG.

Podle Davida Plzáka z firmy Segro CR, která je majitelem, správcem a developerem skladů a lehkých průmyslových nemovitostí, jsou hlavně v Praze a okolí možnosti nabídky do značné míry vyčerpány. Firma nestačí pokrývat poptávku.

Budování logistických staveb

Nabídku podle developerů brzdí především příliš dlouhá doba na získání souhlasu dotčených orgánů a stavebního povolení. Negativně ji ovlivňuje také špatná dostupnost stavebních ploch.

Větší dynamiku bude mít podle developerů v příštích letech budování logistických staveb, myslí si to sedmdesát procent z nich. Průmyslové stavby preferuje třicet procent. V nových projektech se zohledňuje především nižší energetická a provozní náročnost. Lepší akustické vlastnosti nebo celková ekologičnost stavby jsou brány v úvahu jen částečně.

red

Staré nefunkční za nové a živé

„Areál na Zličíně je pro nás velkou výzvou. Jde o vůbec největší území, které budeme revitalizovat a které bychom chtěli změnit v živou rezidenční čtvrť se vším, co k tomu patří, tedy s množstvím obchodů, restaurací, služeb a s bohatou občanskou vybaveností,“ řekla Michaela Tomášková, výkonná ředitelka Central Group. „Tato oblíbená rezidenční lokalita si jistě zaslouží, aby dosluhující výrobní areál nahradilo funkční, živé město. Uvědomujeme si, že noví obyvatelé nechtějí v místě jen přespávat, ale potřebují veškeré služby a občanskou vybavenost, proto samozřejmě nyní s městskou částí jednáme o tom, jak by nové centrum na Zličíně mělo vypadat. Počítáme s vybudováním několika mateřských školek, náměstím s prostorem pro velkou školu a budovu nového úřadu. Středem lokality by měla vést tramvajová trať,“ dodala.

Urbanistickou studii k projektu, který vznikne na tři sta šedesáti tisících metrů čtverečních plochy, hodlá společnost podobně jako v případě dalších svých velkých areálů zadat některému z předních českých architektonických ateliérů. Plocha pozemku dosahuje téměř třicet šest hektarů a je tak například třikrát větší než severní část Nákladového nádraží Žižkov, kde Central Group připravuje Parkovou čtvrť s velkým parkem a hodnotným veřejným prostorem pro zhruba až dva tisíce šest set bytů.

Současné využití zůstane zachováno

V současnosti je pozemek na Zličíně využíván jako tovární areál s velkou výrobní halou. Po dobu přípravy budoucího projektu, tedy patrně ještě mnoho následujících let, zůstane současné využití zachováno.

Jde o čtvrtou transakci podobného typu mezi PSN a společností Central Group v relativně krátké době. Central Group získal od PSN kromě areálu na Zličíně v posledních letech například pozemky pro výstavbu designového bytového domu Harfa Design Residence, areál v Krči naproti Thomayerově nemocnici a kancelářské budovy v Olšanské ulici na Žižkově.

nyv

Hlavní město ekologie

V Kodani uvolnily v uplynulých letech továrny místo moderním designovým kancelářím, cyklostezkám a metru. Nejpozději od roku 2009 po klimatické konferenci se pak z této hustě zalidněné skandinávské metropole stalo evropské hlavní město ekologie. Výstavba plánovaného "evropského Silicon Valley", jak projekt, který má vrátit zpracovatelský průmysl blíže centru města, nazval Brian Mikkelsen, bývalý ministr hospodářství a současný šéf svazu zaměstnavatelů, má začít v roce 2022. O osm let později by podle plánu měly být dány do prodeje první pozemky.

Malé ostrovy

Zkrátka nepřijde ani veřejnost, zvířata a rostliny. Všechny ostrovy mezi sebou propojí zelený pás. Zeleň bude mít na ostrovech celkovou rozlohu sedm set tisíc metrů čtverečních a bude sloužit k odpočinku nejen místních. Projekt s názvem Holmene (malé ostrovy), jehož náklady se odhadují na desítky miliard dánských korun (jedna dánská koruna odpovídá zhruba 3,4 českým korunám), ale zatím nemá zajištěno financování a projednat ho ještě bude muset dánský parlament.

nyv

Industriální park Trenčín má rozlohu sto dvacet tisíc metrů čtverečních. Leží u dálnice D1 v západním Slovensku, které je centrem automobilového průmyslu.

Současně s akvizicí oznámila společnost Redside vznik nového realitního podfondu, zaměřeného právě na průmyslové a logistické nemovitosti v regionu střední a východní Evropy. Industriální park Trenčín do nového realitního podfondu patří.

Profesionální správa fondů

Investiční společnost Redside poskytuje služby v profesionální správě fondů pro instituce a individuální investory. Ve svých pěti fondech spravuje aktiva za více než pět set milionů eur (přibližně 12,8 miliardy Kč). V Česku vlastní například obchodní centra v Českých Budějovicích, Hradci Králové, či Znojmě nebo pražská kancelářská centra Panorama Business Center a Smíchov Gate.

čtk, nyv

Když stejné hlasování probíhalo v roce 2010, vítězství si odnesl ružinovský projekt Gloria, na druhém místě skončil obytný dům Manhattan a třetí nejošklivější stavbou země se staly shodně projekty Jégého alej a River Park.

Kam kráčíš, slovenská architekturo

Tentokrát bude anketa zaměřena na stavby postavené v letech 2010 až 2018. Podobně jako před lety, i nyní zažívají na Slovensku období realitního boomu. Bude zajímavé porovnat, zda se slovenská architektura pohnula dál a jestli nové projekty zkvalitňují životní prostor.

Nejde jen o velké projekty, které jsou více pod drobnohledem veřejnosti. Je třeba si všímat i běžných staveb v menších městech či obcích. I proto server vyhlašuje anketu o slovenskou novostavbu (případně rekonstrukci), která se veřejnosti nejméně líbí.

Nastavení zrcadla developerům

Čtenáři mohou svého favorita přihlásit prostřednictvím formuláře na stránce reality.etrend.sk nebo na sociální síti na stránce TREND Reality. Odpovědi ve formuláři jsou anonymní, v případě zájmu k nim můžete napsat i vaše zdůvodnění výběru. 

Po týdnu bude sestaven seznam deseti staveb, o kterých bude veřejnost hlasovat. Výsledky budou zveřejněny na konci tohoto roku. Mají být i jakýmsi zrcadlem developerů a vysvědčením od veřejnosti.

red

zdroj: reality.etrend.sk

Na některých konkrétních opatřeních se diskutující shodli. V krátkodobém horizontu by pomohl rozhýbat zablokovanou výstavbu jeden centrální stavební úřad a rychlé projednání prioritních změn územního plánu pro dopravní stavby a bytové projekty. To zejména na brownfieldech, ve kterých je uzamčeno šedesát procent z celkových devadesáti tisíc připravovaných bytů. To jsou opatření, na kterých může začít pracovat Praha hned. Pomoci jí bude muset ministerstvo pro místní rozvoj s připravovanou dílčí novelou stavebního zákona zavádějící především fikci souhlasu a projednáním nového stavebního kodexu.

Kde stavba vázne, rostou ceny

Pavel Kliment, partner KPMG a člen SAR na grafech a statistikách jasně doložil přímou závislost počtu povolovaných bytů a růstu cen tam, kde se nepovoluje. Kupříkladu ve Varšavě rostly ceny bytů v letech 2015 až 2017 o 1,5 procenta, zatímco v Praze třinácti procentním tempem. V hlavním městě Polska připadá na sto tisíc obyvatel tisíc dvě stě třicet sedm povolených bytů, u nás jen tři sta sedm. „Varšava je krásným příkladem, jak tato přímá úměra funguje v praxi. Investice do dopravní infrastruktury spojené například s rozšířením linek metra, ochota stavět výškové budovy, podpora státu, historický vývoj, a hlavně významně rychlejší schvalovací procesy stojí za rekordním počtem nových bytů v tomto městě. Praha nebude nikdy povolovat nové byty v rozsahu Varšavy, ale stávající situace je extrém,“ uvedl Pavel Kliment.

Podobná je situace také v Mnichově, kde je bydlení drahé i pro Němce. Tam ovšem ceny rostly pomaleji – loni v Mnichově povolili třináct tisíc bytů, zatímco v Praze zhruba dva a půl tisíce. „Odhadujeme, že letos se prodá i vzhledem k novým, zbytečně restriktivním regulacím hypoték méně než pět tisíc bytů a povoleno bude jen zhruba dva tisíce dvě stě. Přitom by v Praze bylo potřeba stavět kolem deseti tisíc bytů ročně,“ podotkl Dušan Kunovský, člen SAR a šéf Central Group.

Miroslav Zámečník, ekonom České bankovní asociace doplnil, že ceny pražských bytů žene vzhůru nejen to, že se konjunktura potkala s nedostatečnou výstavbou. Praha je podle něho podobně jako jiné západní metropole pod vlivem globálních faktorů a investičních nákupů.

Rodný list pro brownfieldy

Petr Hlaváček, náměstek primátora odpovědný za územní rozvoj chce pomoci výstavbě především tak, že město rychle schválí čekající a „spící“ změny územního plánu pro bytovou výstavbu. Týká se to těch, které nejsou v konfliktu se zájmy města a znamenaly by posílení nabídkové strany trhu a dostupného bydlení.

Na pozemcích města a městských částí chce potom zkoušet experimentální družstevní bytovou výstavbu. Hlaváček upírá pozornost také k velkým rozvojovým plochám a k brownfieldům.  Pro ně by chtěl nechat vytvořit podrobné manuály s reálnými harmonogramy jejich odblokování. Každý z nich by měl získat „rodný list“. „Zapomněli jsme hledat řešení u kulatého stolu, nemůžeme spolu jednat prostřednictvím České pošty, která je v krizi,“ podotkl náměstek s tím, že důležitou debatu o vztahu veřejného a soukromého zájmu máme teprve před sebou.

Hana Marvanová, radní pro legislativu vidí jako prioritu především zrychlení schvalování procesů. „Povolování se musí stát absolutní prioritou, úřady musí dodržovat správní lhůty, jinak je to selhání státní správy,“ podotkla. Je třeba ale definovat soubor mnoha opatření, jedno kouzelné slovo, které by uhasilo současnou bytovou krizi, neexistuje. „Chceme také otevřít diskusi s developery, jak by město mohlo získat sociální byty. Zároveň od nich budu chtít vědět, kde přesně mají zaseknuté projekty a hledat systémové řešení,“ dodala.

Centrální úřad, digitalizace schvalování

Pohled z praxe nabídl účastníkům diskusního fóra šéf developerské společnosti Central Group. „Bytovou krizi nepomůže řešit nic jiného než zrychlení schvalování staveb, dostatek pozemků pro novou výstavbu a fungující tržní prostředí se zdravou konkurencí mezi developery a hypotéčními bankami bez zbytečných regulací,“ řekl Dušan Kunovský.

Kromě zajištění striktního dodržování lhůt všemi úřady, urychlení prioritních změn územního plánu a odstranění nadbytečných stavebních uzávěr navrhuje především digitalizaci schvalovacího procesu a zřízení jednoho centrálního pražského úřadu. „Oproti koncepci nové pražské koalice uvedené v programovém prohlášení by ale měl tento úřad fungovat nejen pro územní řízení, ale i pro stavební a společná řízení,“ uvedl Kunovský. 

Odvolacím orgánem by pro tento centrální úřad podle něho mělo být MMR s jasně stanoveným termínem pro vyřešení odvolání. Úřad by měl řešit stavby dopravní a technické infrastruktury, stavby občanské vybavenosti a větší bytové i nebytové stavby. „S účinností nového stavebního zákona v roce 2023 by tento úřad byl velmi snadno transformován na předpokládaný krajský stavební úřad,“ soudí Kunovský.

red

Mohlo by vás zajímat:
10 vizí a konkrétní kroky pro stavební rozvoj Prahy a ČR
Nový stavební zákon dělá první krůčky

Tři zóny

Servisní centrum má být rozděleno do tří zón, v první zóně bude montážní dílna a sklad součástek, v druhé zóně diagnostické centrum a prostor pro opravy karosérií. V té třetí bude myčka pro kamiony.

Součástí má být také zákaznické centrum s prodejnou. V areálu by mělo vyrůst sto devatenáct parkovacích stání, většina z nich pro nákladní vozidla.

Proč právě tam?

Investor si vybral tuto plochu vzhledem k přítomnosti objektů u dálnice D2, které se využívají jako logistické haly. Poukazuje také na soulad s funkčním využitím, které pro dotčené území definuje územní plán Bratislavského samosprávného kraje i samotné obce.

Proti podepsání územního rozhodnutí se postavila občanská platforma Lozorno pro občany. Ta na sociální síti kritizuje rozhodnutí končícího starosty Ľubomíra Húbeka vydat územní rozhodnutí těsně před předáním úřadu.

Připomínají i odpor obyvatel obce Lozorno vůči projektovému záměru, který podle jejich názoru znehodnotí bonitu nemovitostí v těsném sousedství logistického areálu. Svou nelibost chtějí projevit i účastí na ustavujícím zasedání zastupitelstva ve středu 5. prosince.

Starosta pouze plní příkazy

Starosta reagoval textem na webu obce, ve kterém poukazuje na to, že územní rozhodnutí je kvalifikovaným rozhodnutím stavebního úřadu, vycházejícího ze zjištění a závěrů správního řízení.

„Správním orgánem ve správním řízení je vždy obec, jejímž jménem starosta pouze koná v administrativních vztazích v rámci výkonu samosprávy, jakož i přeneseného výkonu státní správy, a tedy ve vztahu k starostovi obce jde pouze o funkční příslušnost k rozhodnutí v rámci správního orgánu,“ píše Húbek.

Připomíná, že do doby skončení svého mandátu musí plnit povinnosti statutární obce v souladu se zákonem.

nyv

Manderlák

Příběh první výškové budovy v Československu připomíná peripetie s dnešními developerskými projekty. Stala se však součástí identity města. Manderlák, jak Bratislavané budovu dodnes nazývají, sice netrumfne kostelní věže, ale zůstal dlouhých třicet čtyři let nejvyšším polyfunkčním domem ve městě. Až koncem šedesátých let ho přerostla budova na patronce v současnosti známá jako Westend Tower.

Od té doby se Bratislava stále více táhne do výšky. Už tehdy byly známy plány na první stometrovou budovu – sídlo Československé televize Bratislava bylo se sto sedmi metry nejvyšší v zemi až do dokončení centrály Národní banky Slovenska v roce 2002. „Mladá republika potřebovala uskutečnit několik staveb, které patří do národní typologie. Bylo to období velkého optimismu a výrazné dynamiky etablování a uspořádání nového státu, proto jsme si řekli, že je to chvíle na sebevědomé gesto. Proto ta výška,“ vzpomíná architekt Pavel Paňák, jeden z autorů vítězného návrhu banky.

Národní banka Slovenska

Právě sto jedenáct metrů NBS se mělo stát stropem pro výškové budovy. Navrhla to Urbanistická studie výškového zónování, kterou si město objednalo před pěti lety. Mezitím totiž panorama Bratislavy změnila padesátka výškových staveb, ať už lokálního významu (od čtyřiceti šesti metrů), nebo s celoměstským působením (od šedesáti metrů). Studie je hotová necelý rok a navrhovaná maximální výška je již překonána. Kromě loni dokončených dvojčat Panorama City jsou známé další čtyři výše projekty. Developerská společnost HB Reavis už začala stavět první z nich, administrativní Nivy Tower při budoucí nové autobusové stanici.

Věžáky vyrůstaly v Bratislavě bez jakékoliv koncepce, a proto jsou roztroušeny po celém městě. Pokud se na něčem magistrát, odborníci i obyvatelé shodují, je to právě tento fakt. Aupark Tower, Tři věže, River Park, Manhattan, Panorama City, Retro, UniCredit Bank v Šancově, Vienna Park, bytové domy na Dlouhých dílech či v petržalském Ovsišti a loukách jsou podle studie příklady nekoncepčně umístěných výškových budov.

Boom po roce 2000

Přestože se do výšky začalo stavět již před čtyřmi desetiletími, skutečný boom přišel po roce 2000. Od té doby vyrostly až tři čtvrtiny bratislavských věžáků. Podle architekta Petra Zalmana, který hlavní město dlouhodobě mapuje a nedávno vydal Urbanistický atlas Bratislavy, je za tím ukončení výroby v továrnách blízko centra. „Po roce 2000 najednou zůstaly tyto velké plochy opuštěné a prošly různými převody za různých okolností na nových vlastníků,“ říká. Druhým důvodem bylo podle něj schválení nového územního plánu v roce 2007, po desetiletých přípravách.

Základní dokument navádějící výstavbu neobsahuje dostatečně definovanou výškovou regulaci, ale upravuje spíše hustotu zástavby a funkční využití ploch. Pro developery je tak často snazší postavit dvě tři výškové budovy jako klasický městský blok, který by při stejném počtu bytů nebo ploše kanceláří zabral větší část pozemku.

Dobíhání reality

Přímo v územním plánu je zmíněna potřeba definovat lokality vhodné pro výškové stavby. Město při zadání studie úkol rozšířilo o návrh výškové hladiny pro celé území města včetně zatím nezastavěných lokalit. Urbanista Vladimír Hrdý, který na studii spolupracoval, říká, že jasná pravidla měla být již součástí územního plánu. „Dokument jen dobíhá realitu, ale pár let skluzu nadělá hodně na obraze města,“ upozorňuje. Kdyby město nezakoupilo jednu tramvaj, na provozu MHD by to nebylo cítit, ale za ty peníze by mohlo obstarat tolik chybějících dokumentů, že jejich přínosu pro město by si lidé všimli, míní Hrdý.

Jako koláč

Z devíti výškových budov, jejichž výstavba je plánována v příštích letech, vyroste až sedm v lokalitě mezi terminálem Nivy a Dunajem. Bývalou průmyslovou zónu mají rozparcelovánu největší developeři – J & T Real Estate, HB Reavis a Penta Investments. Tři bytové věžáky Sky Parku od Penty se stejně jako Nivy Tower už začaly stavět. J & T Real Estate zas spustil prodej bytů v Klingerce a představil i výškovou dominantu rozšíření Eurovea. Pokud ji úřady schválí se vším všudy, stane se prvním mrakodrapem na Slovensku podle oficiálně uznávaných kritérií. Nové věžáky doplní Panorama City a Tower 115, čímž vznikne čtvrť, které se již nyní říká nový bratislavský Downtown, City či Manhattan.

Nápad postavit výškovou budovu v této lokalitě vznikl již před více než padesáti lety. Soutěž na podobu rozšíření centra města k dnešní Pribinově ulici přinesla budovu Presscentra (Tower 115), která byla dokončena v roce 1980 a sídlily v ní redakce tištěných médií. Tehdejší plány s dalšími výškovými budovami už nepočítaly.

nyv

Stanice metra

Město si však při prodeji dalo důležitou podmínku. Na základě územního plánu developera se zavázalo spolu s plánovaným objektem vybudovat i stanici metra. Ta měla být zbudována alespoň v hrubé stavbě.

„Investor však prostory stanice bude moci využívat pro jiné účely. Jako hotovou i s příslušenstvím je povinen odevzdat ji až ke dni realizace stavby nosného dopravního systému – metra nebo „rýchloelektričky“, uvedl údajně ještě v roce 2006 Karel Kolady, náměstek primátora.

Objekt postavený nad stanicí metra měl mít tři podzemní a šest až osm nadzemních podlaží. Právě v jednom z podzemních podlaží měla stát i plánovaná zastávka. Její hloubka byla údajně navržena i v souvislosti se zastávkami na Kamenném náměstí a petržalském břehu. Stanice mohla být využita i pro potřeby podzemní tramvaje.

Investiční potenciál

Projekt výstavby polyfunkční budovy v centru města se ale za dvanáct let nikam nepohnul. Pozemky jsou dnes ve vlastnictví společnosti Lenar. Až do září byl jejím konečným uživatelem Peter Korbačka, který stojí v čele developerské společnosti J&T Real Estate. Před pár týdny se však změnil majitel.

Nově je jediným akcionářem společnosti Náš první realitní z portfolia Poštovní banky. „Byl to oboustranně výhodný obchod, jehož podrobnosti zůstávají předmětem obchodního tajemství,“ říká Daniela Stričková, mluvčí J&T Real Estate.

„Lokalitu Eurovea City vnímáme jako jedno z nejlukrativnějších území v Bratislavě s velkým investičním potenciálem. Jsme velmi rádi, že se nám do našeho portfolia podařilo získat prvotřídní aktivum, které našim klientům zajistí udržitelný a stabilní výnos,“ říká Vladimír Salkovic, člen představenstva První penzijní správcovské společnosti Poštovní banky.

Obě firmy mají přitom k sobě blízko, když už teď spolupracovaly nebo spolupracují na projektech v Bratislavě (Nová Vlárska), Prešově (EPER) či nově i v Nitře (Rezidence Kynek). „Naše spolupráce bude samozřejmě pokračovat, máme za sebou několik úspěšných projektů a mnoho dalších nás ještě čeká,“ naznačuje Stričková.

Co tam vyroste?

Co vyroste na bratislavském pozemku, to je prozatím sporné. „Informace o budoucím developmentu budou zveřejňovány průběžně,“ říká Salkovic.

Již nyní je však jasné, že pozemek bude začleněn do vznikajícího komplexu, který je pod patronací J&T Real Estate. „Tento pozemek je součástí nově vznikající čtvrti Eurovea City, která vznikne propojením několika projektů mezi Starým mostem a Mostem Apollo na nábřeží Dunaje,“ naznačuje D. Stričková.

red

Dvě budovy 

Park nabízí dvě budovy o celkové rozloze 126 989 metrů čtverečních. Prostory mohou být využity prostřednictvím jediného nájemce nebo více klienty a vytvořit takzvaný "multi tenant building". Prostory budou navrženy a vyrobeny podle konkrétních požadavků klienta a to v nejvyšším standardu třídy-A na průmyslovém trhu.

Zaměřeno na brownfieldy

„V rámci naší mateřské společnosti v Americe funguje oddělení, které se specializuje na brownfieldy a jejich proměnu v moderní průmyslové prostory. Rozhodli jsme se jeho dlouhodobě budované know-how využít i v České republice a ukazuje se, že je to správná cesta. Klienti oceňují, že jsme pro ně oživili plochy, které se zdály být nepoužitelné, a obce zbavujeme ekologických zátěží a vytváříme příležitosti k dalšímu rozvoji. Po Týništi nad Orlicí a Chebu jsme se pustili do průmyslového restartu Ostrova a věříme, že to prospěje nejen místní ekonomice, ale i celému regionu, který přes svůj obrovský potenciál patří mezi strukturálně postižené kraje“, dodal Sovička.

Společnost Panattoni Europe je evropská pobočka jednoho z největších průmyslových developerů. Mateřskou společnost Panattoni Development Company založil v roce 1986 v USA Carl Panattoni. V následujících letech se objevovaly nové pobočky, nejdřív v USA a v Kanadě, poté ve Velké Británii a napříč celou Evropou.

nyv

Andrea Boschetti (1969, Bolzano)

Andrea Boschetti je architekt s doktorským vzděláním v urbanistickém plánování, které vystudoval na Univerzitním institutu architektury v Benátkách v Itálii. Část svého doktorského výzkumu realizoval také na Columbijské univerzitě v New Yorku.

Přednáší na univerzitách v Itálii i v zahraničí, například na Columbia University v New Yorku, Illinoiské univerzitě v Chicagu, Univerzitě v Ascoli, Univerzitě v Janově, Univerzitě v Benátkách atd.

Boschetti je vědeckým konzultantem a manažerem PGT, Územního plánování v Miláně a konzultantem pro architektonické a městské projektové aktivity a kulturní akce pro městské centrum v Turíně.

Od roku 2011 je redakčním konzultantem a zástupcem redakční rady PLAN časopisu Architektura a technologie v detailu. V roce 2012 se jako člen poroty pro mezinárodní soutěž designu projektu KILFD signature tower v Kuala Lumpur v Malajsii zúčastnil soutěže s názvem Koncepce rozvoje rekreačního prostoru na vysoké náhorní plošině v Naz-Sciaves v Itálii. V současné době působí jako ředitel ústředí společnosti Metrogramma v Moskvě.

„Pokud opravdu chceme zjednodušit a zrychlit stavební procesy, nespasí nás novela, ale ani nový stavební zákon. Musí dojít k rekodifikaci veřejného stavebního práva jako celku,“ reagovala Marcela Pavlová, náměstkyně Ministerstva pro místní rozvoj. Podle ní je třeba přehodnotit stávající model výkonu veřejné správy, územně správní členění státu a zredukovat velký počet dotčených orgánů státní správy.

Podle jejího názoru by bylo dobře zjednodušit kroky v pořizování územně plánovací dokumentace a zřídit výzkumnou instituci pro architekturu, urbanismus a územní plánovaní. Jak dodala, následovat by mělo politické rozhodnutí, zda je možné zredukovat počet obecných stavebních úřadů (dnes jich je sedm set dvacet) a zda je opravdu nutné mít specializované stavební úřady například pro dopravní stavby nebo vodní díla.

Pokud by se ministerstvo chtělo pustit do všech těchto kroků – a všechny jsou nutné – šlo by o revoluci ve stavebním právu a státní správě, zaznělo z pléna konference, které se účastnilo více než sto odborníků ze státní správy, samosprávy, architektury, urbanismu a developmentu.

„To je běh na dlouhou trať s velkou ambicí, my ale potřebujeme změny hned, město nečeká. Střední třída, která nebude mít kde bydlet, jej může opustit během pár let,“ reagoval na přednášku Pavlové ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřej Boháč. Dle něj jsou nejvhodnějšími lokalitami pro výstavbu moderní architektury a výškových budov brownfieldy na Smíchově a ve Vysočanech.

K tomu se vyjádřil člen Komise rozvoje území RMČ Prahy 9 Marek Doležal pro TV Architect mimo konferenci tak, že Praha potřebuje moderní architekturu a k té patří právě výškové budovy. Ty by měly stát například v pražských Vysočanech z důvodu ideální polohy této městské části, kde nebrání výhledu ani nenarušuje památkovou zónu. Investoři už v této lokalitě počítají s výškovými budovami jak administrativního typu, tak i bytového. V Praze 9 se mimo jiné tyčí nejvyšší bytová výšková budova v ČR - Rezidence Eliška.

„I když budeme mít nový zákon, pokud se nesjednotí výklad předpisů, mnoho se nezmění,“ soudí Renáta Pintová Králová, předsedkyně Sdružení pro architekturu a rozvoj. Podle ní je na stavební právo třeba edukovat i soudy, u nichž končí velká část napadených povolení. Pokud budou jejich rozsudky předvídatelné a jednoznačné, úředníci se nebudou bát rozhodovat.

Vedoucí Kanceláře Metropolitního plánu a tvůrce nové územní dokumentace Roman Koucký konstatoval, že ve chvíli, kdy musíme dělat konference o tom, jestli město potřebuje moderní architekturu, jsme na tom opravdu špatně. Upozornil, že v Praze se neustále vede diskuse nikoliv o tom, jak stavět, ale o tom, že nestavět je možná to nejlepší, což považuje za zločin proti městskosti. Koucký doplnil, že Praha je velmi nízké město – z osmdesáti procent je dvou až třípatrová, vysokých budov je v ní minimum. Metropoli je podle něho třeba v tomto směru dokomponovat. Na diskuse, zda v ní mají být výškové domy, je padesát let pozdě.

Zažitý dojem, že Pražané jsou zarytí odpůrci výšek, může být do jisté míry klamný, jak vyplynulo z květnového průzkumu veřejného mínění, ve kterém pro SAR agentura IPSOS oslovila přes tisícovku Pražanů. Jen šest procent dotázaných v něm vyjádřilo zásadní odpor k výškové výstavbě. „To není vůbec špatný výsledek,“ soudí Dušan Kunovský, majitel společnosti Central Group, největšího tuzemského rezidenčního developera. Kunovský nevidí důvod, proč by se Praha měla držet při zemi, vyšší budovy vzešlé z architektonických soutěží dál od centra a citlivě zasazené do kontextu by hlavnímu městu neměly uškodit.

Zatímco v roce 1969 stály v centru Londýna dvě vysoké věže a řešilo se, že jsou omylem a britská metropole nemá růst do výšky, po bezmála padesáti letech si Londýn bez mrakodrapů a „okurky“ Normana Fostera v těsné blízkosti historických památek nikdo neumí představit. Nedávno tam přibyla dokonce budova vysoká přes tři sta metrů a výšková hladina města se tak opět zvedla. „Můžeme to zastavit?“ položila si otázku architektka Eva Jiřičná, která žije v Londýně. „Od té doby, co lidé dokázali zvednout a položit na sebe dva kameny, mířili nahoru. Dokud budeme umět snít, půjdeme vysoko. I mravenci se snaží vylézt vysoko, jen ve svých stavbách nepotřebují klimatizaci jako my,“ konstatovala. Praha podle ní snese vysoké budovy, stejně jako snesla ve středověku vysoké věže a kostely. A když je bude stavět, neměla by se spokojit se solitéry. Výškové budovy by měly růst ve skupinách. Přednášku Jiřičná ukončila spolu s Albertem Einsteinem: „Musíme se dívat na hvězdy, abychom byli schopni chodit po zemi.“

„A mít odvahu a chuť stavět,“ navázal architekt a člen Sdružení pro architekturu a rozvoj Josef Pleskot. „Musíme mít odvahu zastavovat v Praze složitá území, jako je to u stanice metra Vltavská,“ apeloval. Město aktuálně prověřuje, zda by tam šla umístit nová koncertní hala pro minimálně dva tisíce posluchačů, která v metropoli chybí. Ta by se podle něho mohla stát tou ikonickou stavbou, jež městu chybí.

Že by se Praha měla stát městem krátkých vzdáleností, vysvětloval architekt, urbanista a člen Sdružení pro architekturu a rozvoj Pavel Hnilička. Hranicí, od které náklady na výstavbu a údržbu technické a veřejné infrastruktury prudce rostou, je sto obyvatel na hektar. „Při této hustotě obydlenosti začínají také fungovat pěší přesuny. Od padesáti obyvatel na hektar funguje MHD a třicet obyvatel na hektar znamená závislost na automobilu,“ deklaroval Hnilička. Průměrná hustota osídlení v Praze je přitom pouhých pětadvacet obyvatel na hektar.

Autoři Plánu správy a nakládání s památkou Světového dědictví Jan Sedlák a Miroslav Cikán upozornili, že v centru města, kde bývá hustota nejvyšší, klesl počet obyvatel na hektar na padesát a začíná se odtud vytrácet běžný velkoměstský život. Jedním z důvodů podle nich je, že se Praha na rozdíl třeba od Vídně v privatizaci bytů zbavila nástroje, jak život v centru ovlivnit.

O aktuálním problému Vídně pohovořil zástupce města Vídeň Rudolf Zunke. Vídni se zatím nepodařilo UNESCU vysvětlit, že nový šedesát šest metrů vysoký dům na hraně ochranného pásma památkové zóny autenticitu a chráněné hodnoty města rozhodně nezničí. „Každá generace potřebuje vlastní architektonickou řeč. Ta se přirozeně mění. My máme koncepci výškových budov, která neznamená jejich zákaz. Město z nich ale musí mít nějaký prospěch,“ vysvětlil Zunke.

Ať se vám to líbí nebo ne, Praha půjde do výšky,“ řekl na konferenci nizozemský architekt Pero Puljiz, který se spolupodílel na ikonické budově radnice v Hardenbergu na východě Nizozemska a podílel se příkladně i na plánu rozvoje města Vlasika nedaleko Moskvy. Odpovědí na nedostatek bytů a nákladovou udržitelnost města jsou v Amsterdamu právě výškové budovy a zintenzivnění hustoty výstavby. „Zvolili jsme pragmatický přístup,“ konstatoval Pero Puljiz. V Holandsku mají podle Puljize věže téměř ikonický význam – v jedné takové sídlí symfonie – a města používají výškovou výstavbu s kvalitním parterem a veřejným prostorem, aby lákala nové firmy, podniky a investory.

Pedagožka a kurátorka Národní galerie v Praze Radomíra Sedláková řekla, že výšková budova musí mít především své opodstatnění, musí být postavena na vhodném místě. Podle ní je cílem mnoha výškových budov demonstrovat bohatství a blahobyt investora.

nyv