<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom" version="2.0">
  <channel>
    <title>TVarchitect.com</title>
    <link>https://www.tvarchitect.com/</link>
    <description>TVarchitect.com - online televize o architektuře a stavebnictví</description>
    <atom:link xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom" href="https://www.tvarchitect.com/rss/nejmodernejsi-stavby/" type="application/rss+xml" rel="self"/>
    <language>cs-CZ</language>
    <copyright>TVarchitect.com</copyright>
    <item>
      <title><![CDATA[FN Plzeň chystá největší stavbu ve své historii. Nový chirurgický pavilon změní podobu nemocnice]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/fn-plzen-chysta-nejvetsi-stavbu-ve-sve-historii-novy-chirurgicky-pavilon-zmeni-podobu-nemocnice/</link>
      <description><![CDATA[<p class="isSelectedEnd"><span><strong></strong></span></p>
<blockquote>
<p data-start="0" data-end="26"><strong data-start="0" data-end="26">Shrnutí článku v bodech: </strong></p>
<ul data-start="28" data-end="615">
<li data-start="28" data-end="131">
<p data-start="30" data-end="131">Fakultní nemocnice Plzeň uzavřela rok 2025 s rekordním hospodářským výsledkem a stabilním rozpočtem</p>
</li>
<li data-start="132" data-end="224">
<p data-start="134" data-end="224">V roce 2026 má začít výstavba Pavilonu chirurgických oborů za přibližně 4 miliardy korun</p>
</li>
<li data-start="225" data-end="321">
<p data-start="227" data-end="321">Přibližně 3 miliardy korun bude financovat stát, zbytek pokryje nemocnice z vlastních rezerv</p>
</li>
<li data-start="322" data-end="409">
<p data-start="324" data-end="409">Nový objekt vznikne v areálu Lochotín a výrazně posílí kapacity chirurgických oborů</p>
</li>
<li data-start="410" data-end="510">
<p data-start="412" data-end="510">Po roce 2030 by měl umožnit postupný přesun vybraných oddělení z borské části areálu na Lochotín</p>
</li>
<li data-start="511" data-end="615">
<p data-start="513" data-end="615">Nemocnice zároveň plánuje další investice do modernizace infrastruktury a zdravotnických technologií</p>
</li>
</ul>
</blockquote>
<p class="isSelectedEnd"><strong><span>Rekordní rok a stabilní hospodaření</span></strong><br /><span></span></p>
<p class="isSelectedEnd"><span>Fakultní nemocnice Plzeň vstupuje do dalšího <strong>období rozvoje</strong> po velmi úspěšném roce 2025. Celkové výnosy nemocnice dosáhly <strong>přibližně 12,75 miliardy korun</strong> a hospodářský výsledek se poprvé v historii <strong>přiblížil jedné miliardě korun</strong>. Stabilní hospodaření umožnilo nejen další investice do infrastruktury a přístrojového vybavení, ale také <strong>mimořádné odměny pro zaměstnance.</strong></span></p>
<p class="isSelectedEnd"><span>Nemocnice zároveň pokračovala v modernizaci svých pracovišť. Mezi významné investice patřilo například <strong>otevření dvou nových lůžkových stanic kardiologické kliniky</strong> nebo nákup moderních diagnostických přístrojů včetně počítačové tomografie. V rámci projektů financovaných z Národního plánu obnovy došlo také k <strong>modernizaci rehabilitačních pracovišť</strong> a specializovaných onkologických center.</span></p>
<p class="isSelectedEnd"><span>„<em>Celkové náklady dosáhly téměř 11,8 miliardy korun. Největší položku představovaly osobní náklady ve výši 5,5 miliardy korun. Spotřeba materiálu činila 4,46 miliardy korun, z toho 2,36 miliardy připadlo na centrové léky využívané v řadě specializací – například v akutní péči, jako je onkologie či hematologie, nebo v chronických oborech, například revmatologii,“</em> <strong>uvedl ředitel FN Plzeň doc. MUDr. Václav Šimánek, Ph.D.</strong></span></p>
<p class="isSelectedEnd"><span><strong><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-27199-1105-781-.png" alt="" title="" /></strong></span></p>
<h6 class="isSelectedEnd"><span><strong>Zdroj: fnplzen.cz</strong></span></h6>
<p class="isSelectedEnd"><strong><span>Nový chirurgický pavilon za miliardy</span></strong></p>
<p class="isSelectedEnd"><span>Nejzásadnější změna však nemocnici teprve čeká. <strong>V roce 2026</strong> má začít výstavba pavilonu chirurgických oborů v hodnotě <strong>přibližně čtyř miliard korun</strong>. Půjde o jeden z největších stavebních projektů v historii Fakultní nemocnice Plzeň a zároveň o klíčový krok v dalším rozvoji zdravotnického areálu.</span></p>
<p><span>Nový objekt vznikne v <strong>lochotínské části nemocnice</strong> a výrazně posílí kapacity chirurgických oborů. Po jeho dokončení by měl umožnit postupný přesun vybraných oddělení a klinik z borské části areálu do modernějšího zdravotnického komplexu. Projekt tak přispěje k lepší organizaci zdravotnických provozů a vytvoří podmínky pro další <strong>rozvoj specializované péče.</strong></span></p>
<p class="isSelectedEnd"><strong><span>Další investice do moderní péče</span></strong><br /><span></span></p>
<p class="isSelectedEnd"><span>Vedle chirurgického pavilonu nemocnice plánuje i další velké projekty. Na Lochotíně by měl <strong>vzniknout také nový pavilon infekčních chorob</strong> s náklady kolem <strong>2,1 miliardy korun</strong>. Další investice zamíří například do modernizace urgentního příjmu, rekonstrukce interních oddělení nebo nákupu nových diagnostických přístrojů.</span></p>
<p class="isSelectedEnd"><span>Rozvoj nemocnice tak potvrzuje <strong>trend posledních let</strong>. Cílem je nejen modernizovat infrastrukturu, ale také zajistit dostupnou a špičkovou zdravotní péči pro celý region západních Čech.</span><br /><span></span></p>
<p class="isSelectedEnd"><span>Fakultní nemocnice Plzeň <strong>vstupuje do další fáze svého rozvoje</strong> s ambiciózními investicemi a stabilním hospodařením. Plánovaná výstavba nového chirurgického pavilonu představuje<strong> zásadní krok</strong>, který může v následujících letech výrazně proměnit podobu zdravotní péče v Plzni i celém regionu.</span></p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/reportaz-s-architekty-banik-se-vrati-na-bazaly-stadion-nove-bazaly-bude-pro-ostravu-jednou-z-nejvyznamnejsich-staveb-poslednich-desetileti/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/zazemi-nove-lanovky-na-jested-dostava-konkretni-architektonickou-podobu/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-onkologicky-pavilon-v-olomouci-zvysuje-kapacitu-moderni-lecby/]</p>]]></description>
      <category>Architektura a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/fn-plzen-chysta-nejvetsi-stavbu-ve-sve-historii-novy-chirurgicky-pavilon-zmeni-podobu-nemocnice/</guid>
      <pubDate>Wed, 15 Apr 2026 01:00:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-6160-1200-630-.png" type="image/png" length="1219830"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Jak navrhnout město pro generaci Z? Nová očekávání, nová architektura]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-navrhnout-mesto-pro-generaci-z-nova-ocekavani-nova-architektura/</link>
      <description><![CDATA[<h4 data-pm-slice="1 1 []"><span><strong>Generace Z chce reálný zážitek, ne jen obrazovky</strong></span></h4>
<p><span>Lidé z <strong>generace Z</strong> vyrůstali s internetem a chytrými technologiemi. Jsou zvyklí komunikovat online, ale to <strong>neznamená</strong>, že by o to víc netoužili po skutečných zážitcích. Právě naopak. Oceňují, když je prostor kolem nich zajímavý, když má atmosféru a dává <strong>jim možnost něco sdílet</strong> nebo objevovat.</span></p>
<p><span>Město, ve kterém se pohybují, by proto mělo být nejen funkční, ale i příjemné, různorodé a vizuálně podnětné. Důležitý není lesk nebo velikost, ale smysluplné detaily a prostředí, které nabízí zážitky a je otevřené všem.Město pro generaci Z musí být </span><span><strong>vizuálně podnětné</strong></span><span> (ano, i „Instagram friendly“), ale zároveň <strong>funkční a přístupné</strong>. Není to o okázalosti, ale o </span><span><strong>detailu, atmosféře a různorodosti</strong></span><span>.</span></p>
<h4><span><strong>Město jako platforma, ne kulisa</strong></span></h4>
<p><span>Generace Z preferuje <strong>aktivní zapojení</strong>. Chtějí věci ovlivňovat, spoluvytvářet, navrhovat. To platí i pro veřejný prostor. Uvítají města, která umožňují </span><span><strong>participaci</strong></span><span>, dávají prostor dočasným intervencím, komunitním projektům nebo mobilním strukturám.</span></p>
<p><span>Architektura budoucnosti tak možná nebude vždy pevná a trvalá. Naopak – </span><span><strong>měla by být adaptabilní</strong></span><span>, snadno upravitelná a přístupná ke změně. To, co je dnes bistro, může být zítra galerie nebo workshopy. Flexibilita a otevřenost jsou klíčem.</span></p>
<p><span><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-26389-1050-700-.jpg" alt="" title="" /></span></p>
<h4><span><strong>Udržitelnost jako samozřejmost, ne trend</strong></span></h4>
<p><span>Pro generaci Z není udržitelnost jen nálepkou. Očekávají, že město se s klimatem vypořádává systémově a to od </span><span><strong>dešťových zahrad</strong></span><span>, přes </span><span><strong>cyklodopravu</strong></span><span>, až po </span><span><strong>recyklaci a sdílení zdrojů</strong></span><span>. Oceňují zelené střechy, komunitní zahrady nebo možnost </span><span><strong>mikromobility</strong></span><span>.</span></p>
<p><span>Zároveň však kladou důraz i na </span><span><strong>duševní udržitelnost,</strong></span><span> tedy na to, aby město nenutilo člověka k přetížení, bylo přehledné, klidné a příjemné k životu. Design pro duševní pohodu je novou architektonickou výzvou.</span></p>
<h4><span><strong>Bydlení není jen vlastnictví</strong></span></h4>
<p><span>Generace Z přehodnocuje i vztah k bydlení. Pro mnohé není cílem vlastnit, ale </span><span><strong>mít přístup, </strong>tzn.</span><span> sdílet prostor, žít ve flexibilních jednotkách, střídat lokality. <strong>Sdílené bydlení</strong>, mikrobyty, studentské komunity i dočasné struktury nabízejí alternativu ke klasickému modelu.</span></p>
<p><span>Důležitá je ale kvalita a i malý prostor může být </span><span><strong>dobře navržený, zdravý a estetický</strong></span><span>. Generace Z umí ocenit chytré řešení, kreativní přístup i funkční minimalismus.</span></p>
<h4><span><strong>Technologie jsou všude </strong></span></h4>
<p><span>Pro digitální generaci je technologie přirozenou součástí života. Nejde o to, že město musí být „high-tech“, ale že má být </span><span><strong>chytré tam, kde to dává smysl</strong></span><span>. Nabízet informace v reálném čase, umožňovat digitální správu věcí, ale nezahlcovat.</span></p>
<p><span>Například </span><span><strong>chytré lavičky, navigace, veřejné Wi-Fi zóny nebo aplikace pro sdílení prostoru</strong></span><span> nejsou výstřelky, ale očekávaný standard. Město se má chovat jako služba, která běží tiše v pozadí.</span></p>
<p><span>Navrhovat město pro generaci Z znamená víc než jen oslovit novou cílovou skupinu. Znamená to <strong>přehodnotit vztah k prostoru</strong>, vlastnictví, spolupráci i pohodlí. Je to generace, která hledá smysl, rovnováhu, otevřenost a reálné zážitky. A právě architektura má šanci stát se nástrojem, jak jim tato očekávání naplnit. Důstojně, kreativně a udržitelně.</span></p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/chuze-jako-zaklad-urbanismu-jak-navrh-mest-podporuje-pesi-pohyb/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/revitalizace-zanedbanych-koutu-mesta-jak-z-nevyuzivanych-ploch-vznikaji-zive-prostory/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/architektura-s-dusi-proc-lide-hledaji-domovy-v-historickych-stavbach/]</p>]]></description>
      <category>Architektura a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-navrhnout-mesto-pro-generaci-z-nova-ocekavani-nova-architektura/</guid>
      <pubDate>Wed, 04 Jun 2025 01:00:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-5995-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="355758"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Letiště Václava Havla: rozšíření terminálů, lepší doprava a modernizace vzletové dráhy]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/letiste-vaclava-havla-rozsireni-terminalu-lepsi-doprava-a-modernizace-vzletove-drahy/</link>
      <description><![CDATA[<h4 data-start="467" data-end="520"><strong data-start="472" data-end="518">Rozšíření terminálů a nová organizace letů</strong></h4>
<p data-start="521" data-end="800">Terminály 1 a 2 projdou rozšířením, přičemž dokončení studie pro Terminál 2 je plánováno na květen 2025. Po přestavbě se změní rozdělení letů – Terminál 1 bude odbavovat lety do zemí Schengenu, zatímco Terminál 2 se zaměří na destinace mimo Schengen a nízkonákladové aerolinky.</p>
<h4 data-start="802" data-end="842"><strong data-start="807" data-end="840">Dopravní napojení a parkování</strong></h4>
<p data-start="843" data-end="1139">V rámci modernizace letiště dojde k <strong>přestavbě</strong> příjezdových komunikací i <strong>parkovacích domů</strong>. Stávající parkoviště budou nahrazena novými a estakáda u Terminálu 2 projde rekonstrukcí. Klíčovou změnou bude také <strong>napojení letiště na železnici</strong> a výstavba vlakové stanice, což výrazně zlepší dostupnost.</p>
<h4 data-start="1141" data-end="1190"><strong data-start="1146" data-end="1188">Probíhající a plánované stavební práce</strong></h4>
<p data-start="1191" data-end="1559">Letiště již realizuje několik projektů, včetně výstavby nového zásobovacího koridoru pod Terminálem 1, který usnadní zásobování obchodů a restaurací. Od března 2025 do června 2025 budou omezení na příjezdové komunikaci Aviatická a v srpnu 2024 začala rekonstrukce mostu v této ulici. Probíhá také výstavba kabelovodu a trafostanice, která bude dokončena v roce 2026.</p>
<h4 data-start="1561" data-end="1609"><strong data-start="1566" data-end="1607">Paralelní vzletová a přistávací dráha</strong></h4>
<p data-start="1610" data-end="1813">Po roce 2030 se plánuje <strong>výstavba paralelní vzletové dráhy</strong>, která umožní navýšení kapacity letiště a snížení hluku pro obyvatele Prahy a Kladna. Po jejím dokončení bude stávající vedlejší dráha zrušena.</p>
<h4 data-start="1815" data-end="1857"><strong data-start="1820" data-end="1855">Ekonomický přínos a financování</strong></h4>
<p data-start="1858" data-end="2080">Projekt bude financován z vlastních zdrojů letiště a externího komerčního financování, nikoliv ze státního rozpočtu. Modernizace přinese ekonomický růst, zvýšení HDP o 3,2 % a vytvoření téměř 4000 nových pracovních míst.</p>
<p data-start="2103" data-end="2502" data-is-last-node="" data-is-only-node="">Letiště Václava Havla se připravuje na budoucnost s cílem nabídnout cestujícím <strong>moderní a efektivnější prostředí</strong>. Rozšíření terminálů, lepší dopravní dostupnost i nová vzletová dráha pomohou letišti zvládnout rostoucí počet cestujících, který by v roce 2025 měl dosáhnout rekordních 18,4 milionu. Přestavba přinese <strong>nejen zvýšení kapacity</strong>, ale i větší komfort a bezpečnost pro cestující i zaměstnance.</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-chrani-sve-historicke-srdce-plan-pro-udrzitelny-rozvoj-centra-mesta/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/revitalizace-chotkovych-sadu-zapojte-se-do-budoucnosti-historickeho-parku/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/vitezne-namesti-ceka-promena-novy-navrh-prinese-prostor-pro-setkavani-a-odkloni-dopravu/]</p>]]></description>
      <category>Zajímavé projekty</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/letiste-vaclava-havla-rozsireni-terminalu-lepsi-doprava-a-modernizace-vzletove-drahy/</guid>
      <pubDate>Mon, 10 Mar 2025 01:00:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-5949-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="112224"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Podívejte se s námi na unikátní moderní rodinné domy přirozeně zasazené do přírody!]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/podivejte-se-s-nami-na-unikatni-moderni-rodinne-domy-prirozene-zasazene-do-prirody/</link>
      <description><![CDATA[<p>Domy, které vypadají jako by na svém místě stály už dlouhá desetiletí, přitom se jedná o moderní novostavby či přístavby, které naprosto souzní s okolní krajinou. Přinášíme vám zdařilé realizace, které najdete v různých končinách České republiky.</p>
<h3><strong>Dům se stodolou v Jizerských horách</strong></h3>
<p>Dvoupodlažní rodinný dům má velmi jednoduchou formu, která zapadá do krajiny Jizerských hor, a to i díky materiálovému zpracování. Dům i vedlejší stodolu architekti z ateliéru Labor 13 provázali rozlehlou terasou, a vytvořili tak útulný soukromý prostor. Stodola je menší než hlavní dům, ale oba objekty mají klasickou sedlovou střechu a střídmý ráz. Dům má plášť z dřevěného laťování a stodola s velkými vraty je zase postavená z lokálně těžených žulových kostek.</p>
<p><em>„Před čtyřmi roky za námi přišel kamarád, že uvažuje o stavbě roubenky v Jizerských horách. Vedle roubenky chtěl postavit doplňkovou stavbu, která by sloužila jako zahradní dům a technické zázemí. Dlouze jsme diskutovali o zadání, možnostech i výhodách jednotlivých staveb. Nakonec jsme se domluvili, že postavíme moderně i hlavní dům. Hlavní argumenty byly propojení stavby s okolní přírodou velkými okny a užití soudobých detailů a materiálů,“</em> říká <strong>Martin Vomastek</strong>, architekt z ateliéru Labor 13.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20406-260-173-.jpg" alt="" title="" /> <img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20410-264-176-.jpg" alt="" title="" /> <img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20407-265-176-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h3><strong>Skleněná přístavba proměnila starou chalupu na příjemné bydlení</strong></h3>
<p>Rekonstrukcí v duchu velkých kontrastů a zároveň harmonie prošla stará chalupa v Polubném v Libereckém kraji. 130 let starou stavbu se rozhodli architekti ze studia Mjölk ozvláštnit skleněnou přístavbou. Z čela nenápadná chalupa, z druhé strany neobvyklá moderní skleněná přístavba. </p>
<p>Nenápadný prosklený kvádr propojuje interiér s exteriérem. V přístavbě našla místo kuchyně, kde je dominantou<strong> </strong>pec a kamna. Přístavba je napojena na původní světnici, a rozšiřuje tak centrální prostor. Velmi zajímavý je lesklý strop obložený mosazí, který odráží každou změnu venkovní atmosféry. <em>„Ve staré stavbě jsme hledali různé kvality, materiály a místa, vše jsme zpřístupnili a zviditelnili. Za chalupou, kde stával přístavek, jsme přidali prosklenou hmotu, která rozšiřuje obytný prostor spodního patra. Kontrast a zároveň harmonie mezi klasickou světnicí a novým přístavkem je to, oč v naší architektonické hře šlo,“ </em>uvádí architekti ze studia <strong>Mjölk</strong>.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20409-263-175-.jpg" alt="" title="" /> <img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20412-263-175-.jpg" alt="" title="" /> <img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20411-301-175-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h3><strong>Rodinný dům u Plzně kombinuje tradice i moderní design</strong></h3>
<p>Stavba dokonale využívá atmosféru místa a přizpůsobuje se jí jak tvarem, tak i zvolenými materiály. Architekt Lukáš Janout při návrhu přímo vycházel z předností místa, které se nachází na louce v těsné blízkosti meandru lesa. Jedná se o dva vůči sobě vzájemně posunuté objemy se sedlovými střechami. Část k lesu je obložená prkny ze sibiřského modřínu, ta k vesnici je pak celá kamenná.</p>
<p><em>„Do části s výhledem na les jsem umístil hlavní obytný prostor a odsazením domů se vypořádal s tím, jak do místnosti dostat i západní slunce. Navíc v místě odtržení vznikly dvě terasy, jedna slunná a druhá stinná, která najde hojné využití v horkých letních dnech. Do druhého objemu jsem navrhl ložnice s hygienickým a technickým zázemím,“</em> říká architekt <strong>Lukáš Janout</strong>.  </p>
<p>Všechny materiály v interiéru a exteriéru jsou navrženy jako přírodní s cílem maximálně podpořit ducha celé stavby.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20414-263-175-.jpg" alt="" title="" /> <img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20415-263-175-.jpg" alt="" title="" /> <img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20413-144-175-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/festival-architektury-v-brne-predstavi-tiny-houses-a-glamping/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/moderni-rodinny-dum-se-stodolou-zapadl-do-razu-male-obce-v-jizerskych-horach/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/sklenena-pristavba-promenila-starou-chalupu-uprostred-jizerskych-hor-na-prijemne-moderni-misto/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/rodinny-dum-u-lesa-kombinuje-tradice-i-moderni-design/]</p>
<p> </p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/podivejte-se-s-nami-na-unikatni-moderni-rodinne-domy-prirozene-zasazene-do-prirody/</guid>
      <pubDate>Sun, 18 Aug 2024 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4885-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="227880"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Moderní rodinný dům Polánka provokuje svou černou moderní fasádou, do vesnického prostředí ale skvěle zapadl!]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/moderni-rodinny-dum-polanka-provokuje-svou-cernou-moderni-fasadou-do-vesnickeho-prostredi-ale-skvele-zapadl/</link>
      <description><![CDATA[<p>Polánka je místní částí Moravského Krumlova, kde si většina rodinných domů zachovává svou původní tvář. Také tento dům striktně respektuje tvarový archetyp místní zástavby, přesto je velmi výrazný. <em>„Tento dům jsem si navrhl pro svoji vlastní rodinu před několika lety. Původní stavení patřilo dědečkovi. Dům upozorňuje na to, že novostavby lze vytvářet i ve staré vesnické zástavbě, a přitom s respektem k místu. Černá barva fasády upozorňuje na díru, kterou jsme zaplnili. Dům by měl lehce provokovat, což se asi povedlo,“</em> říká architekt <strong>Radek Pasterný</strong>.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-21487-668-335-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Na fasádě se nachází černá stěrková omítka, na střeše černá falcovaná krytina. Černou barvu částečně narušují pouze části dřevěného obložení. Zatímco do ulice dům působí uzavřeným dojmem, do zahrady se naopak plně otevírá prostřednictvím velké prosklené plochy.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-21472-662-442-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Interiér je pojat kontrastně k černé. Celému prostoru dominují cementové stěrkové podlahy, pohledové betony na stropě a bílá výmalba na stěnách. Nábytek je vestavěný v bílé barvě doplněný o výrazné dubové masivní prvky. <em>„Interiéry jsme chtěli navrhnout jednoduše a stroze a dát vyniknout dřevěným prvkům. Například kuchyňský pult odkazuje na řeznický stůl, protože dědeček byl řezník. Jedná se o kus masivu vložený do středu centrálního prostoru,“</em> říká architekt <strong>Radek Pasterný</strong>.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-21478-661-333-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Provozně je stavba dělena na dva základní celky – průjezdnou garáž s půdou a na část určenou k bydlení. <em>„Nejvíce nás zaujala krásná zahrada. Rozhodli jsme se staré stavení zbourat a na místě vystavět nový dům. Limitovala nás frekventovaná silnice, která vede před domem, proto jsme dům lehce odklonili právě do krásné zahrady, kam se obytný prostor otevírá a nabízí dokonalé propojení s přírodou. Zachovali jsme průjezdnou garáž a půdorys prvního patra v moderním přepisu,“</em> říká architekt <strong>Radek Pasterný</strong>.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-21485-663-318-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p><span>Vnější plášť a krov domu jsou dostatečně zatepleny tak, aby spolu s technickým řešením zdravotně-technických instalací energeticky splňovaly požadavky pro pasivní dům. </span><span>Dům je vytápěn pomocí tepelného čerpadla systému země-voda, které dokáže nejen v zimě topit, ale v létě pasivně dům chladí. Dále v objektu funguje řízená rekuperace vzduchu.</span></p>
<p><span>[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-architekti-david-bures-a-radek-pasterny-z-atelieru-cl3/]</span></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/moderni-rodinny-dum-polanka-provokuje-svou-cernou-moderni-fasadou-do-vesnickeho-prostredi-ale-skvele-zapadl/</guid>
      <pubDate>Sat, 27 Jul 2024 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-5124-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="375483"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Ožívá odborníky oceňovaný projekt největší administrativní dřevostavby v tuzemsku]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/oziva-odborniky-ocenovany-projekt-nejvetsi-administrativni-drevostavby-v-tuzemsku/</link>
      <description><![CDATA[<p>Sdružení architektů a projektantů bude nyní pracovat na projektové dokumentaci do října příštího roku, kdy by chtěl podnik získat stavební povolení a zajistit potřebná stanoviska orgánů státní správy. Poté se počítá s vyhlášením veřejné zakázky na realizaci díla s předpokladem zahájení prací v roce 2026. Vlastní výstavba by měla trvat tři roky.</p>
<p>„<em>Jdeme do toho s cílem postavit pasivní dům, který bude vzorovou administrativní dřevostavbou, v jejíž nosné konstrukci a vybavení maximálně využijeme dřevo,“</em> řekl <strong>generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík</strong>.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-23420-724-410-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Brněnský ateliér Chybik+Kristof uspěl s návrhem LESY V LESE v architektonické soutěži již v roce 2016. Stavbu ale zastavila kůrovcová kalamita. <em>„Mnohé se od té doby změnilo včetně cen materiálů i podmínek stavby, takže je potřeba projekt aktualizovat a doplnit. Vzhledem k tomu je teď předčasné uvádět celkovou cenu stavby,“ </em>dodal <strong>Šafařík</strong>.</p>
<p>Nově by tak měla vzniknout budova, která z centrálního prostoru jakoby vrůstá do lesa a les do budovy. Dům má pět ramen, která navazují na foyer se vstupem. Každé rameno představuje jednu správní jednotku podniku. Střechy dvoupodlažních objektů budou porostlé zelení. Celá stavba by měla být kombinací jednoho velkého open space prostoru a buňkových kanceláří. Ty bude možné díky mobilním stěnám variabilně stavět, odstraňovat a upravovat podle potřeby.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-23421-726-430-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Stávající královéhradecká budova podniku ze 70. let minulého století s přilehlými garážemi a sklady je už na hranici životnosti. Provozním potřebám i běžným standardům obdobných kancelářských budov nevyhovuje už řadu let.</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/nova-dimenze-modularity-ve-vizovicich-se-otevrelo-vyvojove-inovacni-centrum-modularity/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/vinarstvi-lahofer-od-chybika-a-kristofa-miri-do-cannes-na-finale-architektonicke-soutezni-prehlidky-mipim-awards/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-ondrej-chybik-a-michal-kristof/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/oziva-odborniky-ocenovany-projekt-nejvetsi-administrativni-drevostavby-v-tuzemsku/</guid>
      <pubDate>Wed, 21 Feb 2024 00:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-5496-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="740111"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Novinky a trendy pro fasádní systémy. FVE implementované do zateplovacího systému nebo živé fasády!]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/novinky-a-trendy-pro-fasadni-systemy-fve-implementovane-do-zateplovaciho-systemu-nebo-zive-fasady/</link>
      <description><![CDATA[<p><em>„Nejsme realizátoři ani dodavatelé fotovoltaiky, ale zajímalo nás, jak tento v dnešní době již nezbytný prvek kreativně zasadit do fasády tak, aby se nesnížila jeho výkonnost. Radili jsme se s mnoha odborníky a došli jsme k závěru, že tento úhel neškodí funkčnosti a v mnoha případech je i žádoucí. Naší prioritou je pak zajistit, aby zateplení fasády fungovalo dobře i s komoditami, které jsou zde doslova navíc. Nejedná se ale pouze o fotovoltaické panely, ale třeba i o rostliny,“</em> říká <strong>Ondřej Svačina</strong>, jednatel společnosti Meffert ČR Spol, s.r.o.</p>
<p>Celý systém se skládá z na míru dělaných boxů, do kterých se vloží buďto panel, či fasádní zahrada. <em>„Každý architekt chce být originální, a právě tohle je ten prvek, který je nejen designový, ale i funkční,“</em> říká <strong>Ondřej Svačina.</strong></p>
<p>Co se zateplovacích systémů týká, aktuálně jsou nejžádanější materiály s polystyrenem, či s minerální vatou. Stále se ale vyvíjí nové typy izolace jako například vláknitá izolace či staronová PUR izolace. <em>„Tyto materiály jsou více směřované pro německý trh, naše firma je implementuje i u nás. Výhodou je slabší vrstva izolace či šetrnost vůči životnímu prostředí,“</em> dodává <strong>Ondřej Svačina.</strong></p>]]></description>
      <category>Materiály, technologie a konstrukce</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/novinky-a-trendy-pro-fasadni-systemy-fve-implementovane-do-zateplovaciho-systemu-nebo-zive-fasady/</guid>
      <pubDate>Tue, 09 Jan 2024 11:43:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-5414-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="790567"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Odlište svůj projekt kreativní fasádní omítkou, obkladovým cihelným páskem nebo fasádními profily na zateplovacím systému]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/odliste-svuj-projekt-kreativni-fasadni-omitkou-obkladovym-cihelnym-paskem-nebo-fasadnimi-profily-na-zateplovacim-systemu/</link>
      <description><![CDATA[<p><em>„<a href="https://www.meffert.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Kreativní fasády</a> mají svého architekta, který z nich vytvoří originál s vlastním podpisem. Tyto fasády navíc musí být realizovatelné a splňovat designové požadavky, a právě my se snažíme tyto požadavky realizovat. Vybíráme vhodné materiály a poskytujeme technické poradenství a snažíme se o to, aby společně dobře fungovala estetika, bezpečnost a realizovatelnost,“</em> říká <strong>Ondřej Svačina</strong>, jednatel společnosti Meffert ČR Spol, s.r.o.</p>
<p>Společnost <a href="https://www.meffert.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Meffert</a> v poslední době realizovala například budovu Nejvyššího kontrolního úřadu s předsazenými okny, kde byl kladen velký důraz na pevnost fasády. Společnost pracovala také pro developera Penta na novém hotelu v Hybernské ulici v Praze, kde bylo úkolem nakombinovat designovou fasádu ve vnitrobloku a cihelný obklad zvenčí. Zde bylo nutné řešit obklad i z hlediska akustiky.</p>
<p>V portfoliu společnosti Meffert lze dále najít i vnitřní a podlahové nátěry či materiály pro renovaci dřeva. <em>„Nejsme dodavatel materiálu, ale partner architektů na daném projektu. Naším cílem je podporovat originalitu daného architekta. Fasády i zateplovací systémy musí být hlídané přísným technickým dozorem. Již od počátku s architekty konzultujeme různé možnosti a varianty,“</em> říká <strong>Ondřej Svačina</strong>.</p>
<p>Společnost působí převážně na českém trhu, má ale i zázemí v Německu, kde se odborníci soustředí především na kvalitní vývoj materiálů tak, aby bylo vše realizovatelné.</p>]]></description>
      <category>Materiály, technologie a konstrukce</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/odliste-svuj-projekt-kreativni-fasadni-omitkou-obkladovym-cihelnym-paskem-nebo-fasadnimi-profily-na-zateplovacim-systemu/</guid>
      <pubDate>Mon, 08 Jan 2024 11:21:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-5413-1200-630-.jpeg" type="image/jpeg" length="379817"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Moderní rodinný dům se stodolou zapadl do rázu malé obce v Jizerských horách]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/moderni-rodinny-dum-se-stodolou-zapadl-do-razu-male-obce-v-jizerskych-horach/</link>
      <description><![CDATA[<p>Dvoupodlažní rodinný dům má velmi jednoduchou formu, která zapadá do krajiny Jizerských hor, a to i díky materiálovému zpracování. Dům i vedlejší stodolu architekti provázali rozlehlou terasou, a vytvořili tak útulný soukromý prostor. Stodola je menší než hlavní dům, ale oba objekty mají klasickou sedlovou střechu a střídmý ráz.</p>
<p>Dům má plášť z dřevěného laťování a stodola s velkými vraty je zase postavená z lokálně těžených žulových kostek.</p>
<p><em>„Před čtyřmi roky za námi přišel kamarád, že uvažuje o stavbě roubenky v Jizerských horách. Vedle roubenky chtěl postavit doplňkovou stavbu, která by sloužila jako zahradní dům a technické zázemí. Dlouze jsme diskutovali o zadání, možnostech i výhodách jednotlivých staveb. Nakonec jsme se domluvili, že postavíme moderně i hlavní dům. Hlavní argumenty byly propojení stavby s okolní přírodou velkými okny a užití soudobých detailů a materiálů,“</em> říká <strong>Martin Vomastek</strong>, architekt z ateliéru Labor 13.</p>
<p>Rodinný dům má velkoformátová posuvná okna, která jsou zdrojem přirozeného světla. Po otevření se pak interiér propojí s venkovní terasou.</p>
<p>Barvy a materiály z exteriéru se prolínají i celým interiérem. Využité je zde hlavně dřevo, zajímavý je také betonový strop, který představuje výrazný moderní prvek. Obytné podkroví zase osvětluje široký vikýř, který také zajímavě rámuje krásné výhledy.</p>
<p>Vybavení interiéru odpovídá celkovému konceptu stavby. Je zde množství prostorů určených k relaxaci, velmi zajímavé je pak vestavěné pódium s matrací, které je určené k odpočinku, přespání návštěv, či hře dětí.</p>
<p>Co se barev týká, architekti pracovali s odstíny dřeva, bílými omítkami a černými prvky, vznikl tak jednoduchý a nadčasový design.</p>
<p>V přízemí se nachází centrální prostor, který zahrnuje kuchyň, jídelnu a obývací pokoj s odpočinkovým místem u krbu a s výhledem do zahrady. Horní podlaží je určené k přespání. Útulný prostor využívá zkosení střechy. Vychytávkou je pak síť, která navazuje na spací prostor, slouží k relaxaci, či jako atrakce pro děti. </p>
<p>Majitelé domu mají k dispozici také saunu, odpočinkovou místnost s vinotékou či televizní místnost pro celou rodinu.</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/rodinny-dum-u-lesa-kombinuje-tradice-i-moderni-design/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/rodinny-dum-inspirovany-tradicnim-stavitelstvim-zapada-do-krusnohorske-krajiny/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/rodinny-dum-s-krasnymi-vyhledy-dokaze-splynout-se-svym-okolim/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/moderni-rodinny-dum-se-stodolou-zapadl-do-razu-male-obce-v-jizerskych-horach/</guid>
      <pubDate>Sun, 17 Dec 2023 00:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4843-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="199233"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Rodinný dům v Mladé Boleslavi pro mladou sportovní rodinu]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/rodinny-dum-v-mlade-boleslavi-pro-mladou-sportovni-rodinu/</link>
      <description><![CDATA[<p><a href="http://www.jakubchochola.cz" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Architekt</a> stál u projektu od samého začátku, tedy už od výběru pozemku. <em>„Pozemek byl zajímavý, ovšem zatížený břemenem, které odradilo několik kupců před námi. Další jeho drobnou nevýhodou bylo to, že byl cca 80 cm utopený oproti sousedům. Nicméně pouze díky těmto mínusům byl stále na prodej, zatímco na sousedních pozemcích již stály nové domy. Po úvodních skicách, co by na pozemku mohlo vzniknout, došlo k nákupu a řešení oddlužení pozemku, což trvalo asi rok. Rozhodně to za to stálo. Stále mě udivuje, jak málo pozornosti běžní stavitelé věnují výběru pozemku a soustředí se převážně na dům. Ale dle zkušeností je jasné, že pozemek je důležitější než dům samotný. Na špatném pozemku je velmi těžké postavit kvalitní dům, nicméně na kvalitním pozemku to jde prakticky samo,“</em> říká architekt <strong>Jakub Chochola</strong>.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20954-464-309-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Do celkového díla se rozhodně vepsala i velká důvěra majitelů. <em>„Můj záměr nebyl rozmělněn nekoncepčními a nepromyšlenými zásahy investora. Bez toho, aby architekt poznal dobře svého klienta, není možné navrhnout dům šitý klientovi na míru. Dále je nutný podobný pohled na svět a hodnoty mezi oběma stranami,“</em> doplňuje architekt<a href="http://www.jakubchochola.cz" target="_blank" rel="noopener noreferrer"> <strong>Jakub Chochola</strong></a>.</p>
<p>Stavební pozemek má tvar nepravidelného pětiúhelníku a na severní straně sousedí s lesem. Samotný dům je složen ze dvou hmot. Obytnou část tvoří jednoduchý obdélníkový hranol, z kterého vystupuje nižší objekt garáže se saunou tvaru nepravidelného polygonu reagujícího na tvar pozemku. Obě hmoty se částečně překrývají, aby z ulice nebylo vidět do zahrady. Průchod do zahrady je zjemněn zaoblenými rohy umožňující plynulejší průchod z ulice do domu.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20948-464-309-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Dům má jedno nadzemní podlaží a není podsklepený. Střechy jsou ploché. Propojení obývacího prostoru s krytou terasou a zahradou je docíleno stoprocentním <a href="https://www.tvbydleni.cz/video/podivejte-se-jak-obrovskou-roli-muzou-hrat-okna-vaseho-domu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">prosklením</a> od podlahy ke stropu a na celou šířku místnosti.</p>
<p>Přísun denního světla zajišťují střešní světlíky a světlovody v chodbě.<em> „Přes značný odpor stavební firmy světlíky instalovat, se jejich role opět ukázala jako nezastupitelná, protože dokážou přivést světlo doprostřed dispozice, kde by jinak byla tma,“</em> říká architekt <strong>Jakub Chochola</strong>.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20944-460-306-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Přes předsíň s tajnou šatnou se kolem WC a sušárny vstupuje do obytného prostoru s kuchyňským koutem, spíží, jídelnou a relaxační části, z které je přístupná pracovna. V severní části domu se nachází soukromá zóna s dvěma dětskými pokoji, dětskou koupelnou, technickou místností a ložnicí manželů s vlastní šatnou a koupelnou. Obývací prostor je bezprahově napojen na zastřešenou západní terasu posuvně zdvižným HS portálem. <a href="https://www.tvbydleni.cz/video/velka-sklenena-okna-a-dvere-bez-ramu-mohou-mit-neomezene-rozmery/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Okno</a> vyplňuje celou plochu západní stěny.</p>
<p>V interiéru najdeme lepené dubové podlahy, krbový blok, jehož součástí je vstup do spíže a pracovny. Jsou zde osazeny dveře se skrytou zárubní, které nejsou na první pohled viditelné. Výrazným prvkem obývacího pokoje je sytě žlutá kuchyň, která celý interiér krásně rozsvítí i v ponurých dnech. V předsíni se nachází tajná walk-in šatna navržená celá jako truhlářský výrobek.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20942-467-311-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Součástí objektu s garáží je zahradní domek a sauna, na kterou navazuje ochlazující jezírko osazené do záhonu s travinami. <em>„Součástí našeho návrhu domu byl i návrh zahrady, který byl zdárně zrealizovaný Janem Šafaříkem, který si dokázal bravurně poradit se všemi požadavky včetně instalace skoro dvoutunového kamene doprostřed zahrady. Organická plocha trávníku je vymezena ocelovými obrubníky a ostrůvkem se stromem, do kterého je zakomponován poklop studny a umístěna nabíjecí stanice pro automatickou sekačku. Záhony jsou řešeny jako štěrkové,“</em> říká <a href="http://www.instagram.com/jakub.chochola" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><strong>Jakub Chochola</strong></a>.</p>
<p>V severním rohu zahrady jsou umístěny vyvýšené záhony, dřevník a za domem pak jedlá část, kde jsou maliny, borůvky či ostružiny. Členění zahrady také počítalo s možností umístění hokejové a fotbalové branky na trávníku pro domácí trénink.</p>
<p><em>„Přestože stavební firma neměla ze začátku pro netradiční návrh velké pochopení a chtěla si věci dělat více po svém, tak díky dobré práci technického dozoru, trpělivosti investorů a pravidelného autorského dozoru architekta na stavbě se podařilo vytvořit dílo, z kterého mají jeho uživatelé podle jejich vlastní slov velkou radost i požadovaný užitek,“</em> uzavírá <strong><a href="http://www.instagram.com/jakub.chochola">Jakub Chochola</a>.</strong></p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-prazskych-klanovicich-vyrost-minimalisticky-dvojdomek-pro-surfare-inspirovany-zivotnim-stylem-na-bali/]</p>
<p>[https://www.tvbydleni.cz/video/velka-sklenena-okna-a-dvere-bez-ramu-mohou-mit-neomezene-rozmery/]</p>
<p>[https://www.tvbydleni.cz/video/podivejte-se-jak-obrovskou-roli-muzou-hrat-okna-vaseho-domu/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/rodinny-dum-v-mlade-boleslavi-pro-mladou-sportovni-rodinu/</guid>
      <pubDate>Sun, 14 May 2023 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-5020-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="559267"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Popularizace modulárních staveb. Společnost KOMA spouští školu modularity pro projektanty, architekty a konstruktéry]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/popularizace-modularnich-staveb-spolecnost-koma-spousti-skolu-modularity/</link>
      <description><![CDATA[<p>Jako první téma Školy modularity vybrala společnost téma Zásady navrhování modulárních budov. Seminář proběhne 15. června od 09.00 – 15.00 hodin ve Vizovicích přímo v sídle společnosti.</p>
<p><em>„Školu modularity jsme otevřeli z potřeby vzdělávat se v různých oblastech modularity více do hloubky. V rámci vzdělávání probereme konkrétní témata s odborníky na konkrétní oblast v malé skupince lidí. Semináře pořádáme 2× ročně. Jarní termín vždy věnujeme konkrétnímu tématu z oboru modulární výstavby, podzimní termín je pak více inspirativní na předem vybranou specializaci v modularitě. Tento rok na podzim plánujeme aktuální téma: modularita a umělá inteligence,“</em> říkají zástupci společnosti <strong>KOMA MODULAR</strong>.</p>
<p>Seminář je určený pro všechny, kterým se mohou zásady navrhování a modularity v jejich profesi hodit. Primárně pak pro projektanty, architekty a konstruktéry.</p>
<p>Do semináře je možné se <a href="https://forms.office.com/Pages/ResponsePage.aspx?id=ThtLpMZoQU-hn4uRVPaoK-AtPXkApkBAoM0oUzcHEV1URFFZVTFHTEJRR1FUMkZZQklJRVNITUZTSy4u"><strong>registrovat</strong></a> na stránkách společnosti. Kapacita je omezena na 20 míst.</p>
<p><span>Hlavní myšlenkou modularity je bezesporu schopnost prodloužení životního cyklu výrobků. Móda, trendy i technologie se rychle mění a posouvají dopředu. Zcela funkční výrobky se tak zbytečně nahrazují novými. Díky modularitě se ale mohou vyměnit jen ty moduly, které jsou zastaralé. </span>Důležitost modulární výstavby dokazují stavby, jako je první modulární letiště v Senegalu, bytový dům v Paříži či přístavba nemocnice v Karviné. </p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/nova-dimenze-modularity-ve-vizovicich-se-otevrelo-vyvojove-inovacni-centrum-modularity/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/karvina-ma-revolucni-projekt-funguje-zde-prvni-modularni-nemocnice-v-cesku/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/jaka-je-budoucnost-stavebnictvi-festival-priblizi-moderni-trendy-a-technologie/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/popularizace-modularnich-staveb-spolecnost-koma-spousti-skolu-modularity/</guid>
      <pubDate>Fri, 12 May 2023 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-5021-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="80905"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Unikátní multifunkční vestavba se stane dominantou  jednoho ze symbolů karlovarského lázeňství]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/unikatni-multifunkcni-vestavba-se-stane-dominantou-jednoho-ze-symbolu-karlovarskeho-lazenstvi/</link>
      <description><![CDATA[<p>Zcela jedinečné je pojetí vestavby, která se památkově chráněné budovy nebude dotýkat. Stojí na šesti ocelových nohách a v případě potřeby se bude moci kdykoliv odstranit. Konstrukce bude sloužit především jako sál, který bude využívat Karlovarský symfonický orchestr i filmové produkce a další kulturní události. Hlavní roli v tomto směru hraje variabilní pohyblivá konstrukce, díky které se může koncertní sál proměnit během chvíle na zázemí pro konference či plesy. Sál bude doplněn také multimediální expozicí, která připomene dějiny lázeňství ve světovém i místním kontextu. Chybět nebude kavárna, informační centrum a badatelna. Součástí projektu jsou i veškeré potřebné audiovizuální, scénické a akustické technologie Vestavba je tak napojena pouze na elektroinstalace. </p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20785-447-308-.png" alt="" title="" /></p>
<p><span></span><em><span>„Bylo to jako stavět plachetnici v láhvi. Nejprve jsme museli vše vyrobit a nanečisto sestavit v hale, abychom věděli, že nic nechybí. Poté bylo nutné vše očíslovat, rozložit a zase sestavit v atriu budovy. Šlo o mravenčí práci,“ </span></em><span>popisuje <strong>architekt Petr Hájek</strong>.</span></p>
<p><span>Konstrukce má výrazně červenou barvu. „<em>Náš návrh vychází z velkého respektu k historickému prostoru. Od začátku jsme věděli, že kolem původní stavby budeme chodit po špičkách. Chceme ji šetrně doplnit, obohatit, ale nenarušit. Někomu tvary sálu připomínají filmového transformera, někomu červeného kraba, který má ve své náruči prostor pro hudbu. Zvolená červená barva je archetypální s mnoha dalšími přesahy. Reprezentuje vzrušení a emoce, ale i strojovou estetiku konce 19. století,“</em> dodává <strong>architekt Petr Hájek.</strong></span></p>
<p><span><strong><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20787-445-594-.jpg" alt="" title="" /></strong></span></p>
<p>Akustické vlastnosti zajistí posuvné akustické stěny s motivy Slavkovského lesa. Přetáčivé trojúhelníkové panely dokážou prostor přizpůsobit nejrůznějším zvukovým požadavkům, neboť každá strana má přitom jinou funkci. Některá  zvuk pohlcuje, jiná odráží či rozptyluje. V budoucnu projekt také počítá s varhany. </p>
<p><em><span>„Návrh Petr Hájka pojímá vestavbu jako autonomní objekt. Plně přitom respektuje limity památkové ochrany a zároveň naplňuje akustické, provozní a technické požadavky špičkového sálu pro hudební produkci Karlovarského symfonického orchestru ale i dalších těles a uskupení, která budou zdejší prostor využívat nejen pro koncerty. Císařské lázně se návštěvníkům otevřou v červnu po celkové náročné rekonstrukci, na kterou čekaly více než dvacet let,“</span></em><span> říká <strong>hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.</strong></span></p>
<p>Slavnostní otevření Císařských lázní pro veřejnost proběhne 17. června 2023.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20793-426-301-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/rekonstrukce-karlovarskych-cisarskych-lazni-pokracuje-vznika-zde-svetovy-unikat/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-karlovych-varech-vznika-divadelni-korzo/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/unikatni-multifunkcni-vestavba-se-stane-dominantou-jednoho-ze-symbolu-karlovarskeho-lazenstvi/</guid>
      <pubDate>Fri, 21 Apr 2023 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4981-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="618229"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Karviná plánuje unikátní zelenou stavbu od známé londýnské architektonické kanceláře Grimshaw]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/karvina-planuje-unikatni-zelenou-stavbu-od-zname-londynske-architektonicke-kancelare-grimshaw/</link>
      <description><![CDATA[<p>Projekt by měl odrážet hlavní téma, kterým je propojení člověka s přírodou. <em>„Při tvorbě architektonické studie jsme se nechali inspirovat přírodou a její schopností vytvářet krásný a efektivní design,“ </em>komentuje finální podobu projektu prorektor pro strategii a komunikaci Slezské univerzity <strong>Tomáš Gongol</strong> a dodává:<em> „Snaha o co nejnižší energetickou i ekonomickou náročnost stavby vedla ke zmenšení rozsahu centrální budovy, ve které bude soustředěna hlavní část vzdělávacích aktivit pro studenty naší univerzity i pro veřejnost.“</em> </p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20558-408-233-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Centrální stavba bude unikátní v mnoha ohledech. Veřejnost se může těšit na různorodé vzdělávací aktivity i procházky nově vypěstovaným lesem s porostem a rostlinami příbuznými s prehistorickou flórou, ze které vznikalo uhlí. Další okrasné i užitkové zahrady včetně vodních ploch o celkové rozloze 50 hektarů nabídnou návštěvníkům prostor pro odpočinek i kulturní vyžití.</p>
<p>Budova by se měla stát novým symbolem změny Karvinska. Moderní zelená budova bude zajímavě kontrastovat s betonovou věží dolu Darkov v sousedství. Pokud se povede k vytápění a chlazení použít zelenou energii, bude to jasný důkaz toho, že tento dosud černý region se opravdu může změnit k lepšímu.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20560-407-214-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p><em>„Jsem přesvědčen, že se lokalita výrazně pozitivně odrazí na životě ve městě a jeho okolí. Blízkosti města zajistí lepší začlenění do celkové infrastruktury města pro jeho následnou obsluhu a využití,” řekl primátor města </em><strong>Lukáš Raszyk</strong>.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20559-409-230-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>V areálu také vznikne unikátní univerzitní kampus pro výuku nového studijního programu zaměřeného na regenerativní rozvoj regionu a krajiny, který připravuje Slezská univerzita společně s Mendelovou univerzitou v Brně. Bude tu i prostor na profesní praxi studentů Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné i opavských součástí Slezské univerzity. Areál však nebude určen jen pro vysokoškolské studenty. <em>„V rámci vzdělávacích aktivit připravujeme bohatý program pro všechny věkové skupiny. Nabídneme krátkodobé i dlouhodobé vzdělávací kurzy pro širokou veřejnost i žáky mateřských, základních a středních škol. Dále plánujeme pořádání letních škol, příměstských táborů, odpoledních kroužků apod., do kterých se primárně zapojí obyvatelé z blízkého okolí. Vítáni budou také individuální návštěvníci, pro které budou připraveny komentované prohlídky či vzdělávací „samostudium“, odpočinkové zóny, místa pro aktivní trávení volného času i možnost občerstvení. V areálu bude také možné pořádat nejrůznější kulturní vystoupení nebo komunitní akce“</em> říká <strong>Tomáš Gongol</strong>.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20557-408-272-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Pokud bude projekt schválen k financování z evropského operačního programu, budou ještě letos zahájeny potřebné projekční práce. Se samotnou realizací stavby se pak počítá v letech 2026-2027. Žádost byla v uplynulých dnech dokončena, zkompletována a podána. </p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/narodni-pavilon-pro-expo-2025-bude-mit-podobu-sklenene-spiraly/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/umeni-ktere-kultivuje-verejny-prostor-mural-art-v-ceskych-ulicich/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/karvina-ma-revolucni-projekt-funguje-zde-prvni-modularni-nemocnice-v-cesku/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/karvina-planuje-unikatni-zelenou-stavbu-od-zname-londynske-architektonicke-kancelare-grimshaw/</guid>
      <pubDate>Wed, 22 Mar 2023 00:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4931-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="257373"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Národní pavilon pro EXPO 2025 bude mít podobu skleněné spirály]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/narodni-pavilon-pro-expo-2025-bude-mit-podobu-sklenene-spiraly/</link>
      <description><![CDATA[<p>Soutěž vyhlásila kancelář generálního komisaře společně s CCEA MOBA. Vítězné návrhy vybrala sedmičlenná odborná porota z celkem 38 zaslaných projektů. Druhé místo získal ateliér A69 – architekti. Třetí místo patří studiu Mjölk. Kancelář generálního komisaře nyní zahájí s vybranými architektonickými studii jednání, ze kterého nejpozději do konce dubna vzejde multioborový tým zajišťující projekt českého pavilonu.</p>
<p><em>„Neskutečně mě potěšil nebývalý zájem o architektonickou soutěž a počet odevzdaných návrhů. Dokazuje to pozitivní vnímání světové výstavy EXPO a její prestiž,“ </em>říká <strong>generální komisař české účasti na EXPO 2025 Ondřej Soška</strong> a dodává<em>: „</em><em>Chtěl bych poděkovat členům poroty, kteří k výběru vítězných návrhů přistoupili zodpovědně a po dvoudenním nezáviděníhodném rokování se shodli na třech konceptech, které mají dle mého názoru velkou šanci japonské návštěvníky oslovit a zaujmout. Jsme tak o krok blíž k úspěšné reprezentaci naší země na jedné z nejprestižnějších kulturně-byznysových platforem vůbec a já se velmi těším na další vývoj.“ </em></p>
<p>Návrh od architektonického studia Apropos Architects ve spolupráci s Terezou Šváchovou a Lunchmeat studio má zastoupení i ve švýcarském Curychu a nizozemském Haagu. Pavilon má představovat podle tvůrců sochání vitality.</p>
<p>Fasáda je navržena z tabulového spékaného skla, což odkazuje i na českou tradici řemeslného zpracování materiálu. <em>„Jako společnost se budeme dožívat vyššího věku v plné síle. K posílení vnitřní vitality si potřebujeme uvědomovat i společenské a kulturní hodnoty, neustále si je připomínat a posilovat. Proto pavilon ze dřeva a skla, řemeslně a kreativně pojatý, naplněný českým umem a kreativitou. Ve tvaru dynamické spirály jako té nejideálnější cesty,”</em> říká architektka <strong>Nikoleta Slováková</strong> ze studia Apropos Architects.</p>
<p>Na druhém místě se umístil návrh studia<a href="https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-boris-redcenkov-a69-architekti/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"> A69 – architekti</a>, které stojí mimo jiné za novou podobou <a href="https://www.tvarchitect.com/video/u-jednoho-stolu-ludek-sekyra-boris-redcenkov-a-tomas-homola-nad-projektem-smichov-city/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">smíchovského dopravního terminálu</a>.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20496-526-658-.png" alt="" title="" /></p>
<p>Třetí místo získalo studio Mjölk.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-20497-519-648-.png" alt="" title="" /></p>
<p>Odborné porotě předsedala světově uznávaná architektka <a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/eva-jiricna-prvni-dama-ceske-architektury-s-mnoha-ocenenimi-a-prestiznimi-projekty-po-celem-svete/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><strong>Eva Jiřičná</strong></a>, dalšími členy byli partner renomovaného architektonického studia Kengo Kuma and Associates <strong>Balasz Bognar</strong>, automobilový šéfdesignér <strong>Jozef Kabaň</strong>, architektka <strong>Markéta Smrčková, </strong>předseda České komory architektů <strong>Jan Kasl</strong>,  zakladatel Asociace českého průmyslového designu <strong>Martin Wichterle</strong> a generální komisař české účasti <strong>Ondřej Soška</strong>.</p>
<p>Česko by se v Ósace mělo prezentovat především českým sklem, vážnou hudbou i českými inovacemi, nanotechnologiemi, perspektivními startupy a talenty z regionů.</p>
<p><em>„Na výstavě v Ósace se očekává více než 80% účast japonských návštěvníků. A kromě architektonického řešení exteriérové části bylo důležité přihlížet i k plánovanému obsahu pavilonu a jeho komerční funkci. Zohlednit při výběru všechny tyto parametry bylo obtížné. I proto jsem ocenila rozmanitost odborné poroty a plodnou diskusi nad návrhy, kde každý z členů otiskl do hodnocení své zkušenosti a odlišný pohled na věc. Pro mě bylo velkým překvapením, že nám bylo ochotno nabídnout své nápady a čas takové množství týmů. Příprava nabídky tohoto rozsahu je časově i finančně velmi náročný proces, při kterém se týmy spojí, naučí se spolupracovat a řešit problémy. A i když nakonec nejsou mezi oceněnými, účast v podobných soutěžích je obohatí a rozšíří jejich schopnosti a rejstřík možností do budoucna,“ </em>uvedla architektka <strong>Eva Jiřičná</strong>.</p>
<p>EXPO je celosvětově nejvýznamnější akcí a skvělou příležitostí pro podporu a šíření dobrého jména Česka v zahraničí. V Ósace se EXPO konalo naposledy v roce 1970, tehdy zastupoval Československo pavilon od architekta <a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/autori-ceskoslovenskeho-pavilonu-v-osace-z-roku-1970-sve-dokoncene-dilo-nikdy-nevideli/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Viktora Rudiše</a>. Výstava se však konala během vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa, autoři pavilonu nemohli vycestovat do zahraničí a své dílo nikdy neviděli naživo.</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/autori-ceskoslovenskeho-pavilonu-v-osace-z-roku-1970-sve-dokoncene-dilo-nikdy-nevideli/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/betlemska-kaple-se-stala-letosnim-svedkem-predavani-cen-grand-prix-architektu/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/cesky-pavilon-pro-expo-2020-odhalen-jeho-technologie-vyrabi-vodu-ze-vzduchu/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-narodni-pavilon-pro-expo-2020-od-architektonickeho-atelieru-formosa/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/exkluzivne-expo2020-pohledem-zdenka-lukese-a-davida-vavry/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-boris-redcenkov-a69-architekti/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/pruvodce-vystavou-expo-2020/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/narodni-pavilon-pro-expo-2025-bude-mit-podobu-sklenene-spiraly/</guid>
      <pubDate>Thu, 09 Mar 2023 00:15:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4913-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="138190"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Odstartoval Stavební veletrh a Festival architektury v Brně]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/odstartoval-stavebni-veletrh-a-festival-architektury-v-brne/</link>
      <description><![CDATA[<p><strong>Stavební veletrh Brno</strong><strong> společně s </strong><strong>Festivale</strong><strong>m</strong><strong> architektury probíhají na brněnském výstavišti od 2. do 4. března. Brány akcí se otevírají v 9 hodin a zavírají v 18 hodin, poslední den o hodinu dříve.</strong> <strong>Vstupenky na Festival architektury 2023 jsou k prodeji <a href="https://etickets.bvv.cz/cs" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ZDE</a>. </strong></p>
<p><strong><a href="https://www.tvbydleni.cz/clanek/jaka-je-budoucnost-stavebnictvi-festival-priblizi-moderni-trendy-a-technologie/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Festival architektury</a> letos nabízí </strong>přehlídku technologií budoucnosti stavitelství i ukázky modulárních staveb. K vidění budou živé ukázky robotického tisku betonu i praktická ukázka modernizovaného stavebního procesu. Profesionálové i široká veřejnost se mohou přijít podívat na to, jak probíhá digitalizace stavebních procesů, tovární prefabrikace napříč materiály, robotikou i neodkladnou adaptací budov na stav energetiky.</p>
<p>Pokud se chystáte na stavbu vlastního bydlení, rozhodně nesmíte vynechat sobotní program, který bude zaměřený na rady ohledně návrhu půdorysu a realizace rodinného či víkendového domu. Odborníci poradí, jak při stavbě ušetřit peníze a vhodně využít prostor. </p>
<p><strong>Unikátní výstava </strong><a href="https://www.tvbydleni.cz/clanek/festival-architektury-v-brne-predstavi-tiny-houses-a-glamping/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><strong>TINY HOUSES</strong></a><span><strong> </strong></span></p>
<p>Letos se můžete těšit i na velký hit, kterým je malometrážní bydlení. Bydlet na malém prostoru, přesto se vším potřebným, je moderní! Současně se rozmáhá i glamping – stále populárnější komfortní turistické ubytování v přírodě. To vše přispívá k rozvoji modulárních a mobilních staveb, které dnes úspěšně nabízí řada malých i větších výrobců.</p>
<p>Jak takové bydlení vzniká, jaké je napojení na sítě a odpad či jak nejvhodněji vybavit kuchyň a koupelnu? To vše vám poradí odborníci, kteří se stavbou modulových domků mají velké zkušenosti. Dozvíte se i jakou zvolit tepelnou izolaci či jak být energeticky nezávislý. Odpovědi na všechny tyto a mnohé další otázky přinese přednáškový program Festivalu architektury 2023 v sobotu 4. března. Především si ale budete moci na vlastní oči prohlédnout a osahat konkrétní řešení včetně českých perel glampingu a modularity. K vidění jsou i vzorové místnosti v různém stylu pro rozdílný typ uživatelů. </p>
<p>Zájemci se na veletrhu dozvědí i aktuální informace o novinkách v dotacích na úsporné a ekologické bydlení. Pro ty, kdo potřebují poradit se zařízením svého bytu, budou na akci čekat interiérové designérky, které poskytnou v rámci této akce bezplatnou úvodní konzultaci.</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/jaka-je-budoucnost-stavebnictvi-festival-priblizi-moderni-trendy-a-technologie/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/festival-architektury-v-brne-predstavi-tiny-houses-a-glamping/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/odstartoval-stavebni-veletrh-a-festival-architektury-v-brne/</guid>
      <pubDate>Thu, 02 Mar 2023 10:58:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4904-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="546826"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Bydlení, modulární město, i zázemí pro umění - výstavba z prefabrikovaných modulů má v dnešním světě nezastupitelné místo ]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/bydleni-modularni-mesto-i-zazemi-pro-umeni-vystavba-z-prefabrikovanych-modulu-ma-v-dnesnim-svete-nezastupitelne-misto/</link>
      <description><![CDATA[<p>Prefabrikované stavební moduly společnosti <a href="https://www.tvbydleni.cz/profil/koma-modular/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">KOMA Modular</a> nacházejí stále větší uplatnění jak v České republice, tak ve světě. Tento způsob stavebnictví je efektivní, ekonomický a environmentálně udržitelný. Velkou výhodou je minimální objem vzniklého odpadu, variabilita i opakované využití.</p>
<p>Společnost funguje od roku 1992 a není pouze výrobcem jednotlivých modulů, nabízí také jejich pronájmy a zajišťuje výstavbu celých modulárních staveb. Na ty můžeme narazit v ulicích po celé republice i ve světě. Velký úspěch firma zaznamenala například během EXPO 2015 v Miláně, kde pomocí svých modulů realizovala český pavilon ve spolupráci s architektonickou kanceláří Chybík+Krištof, který získal bronzovou medaili za architekturu. Po skončení výstavy se pavilon rozložil na jednotlivé moduly, které se převezly do sídla firmy ve Vizovicích, kde slouží jako prostory pro zaměstnance.</p>
<p>Ve Vizovicích funguje také Vývojové inovační centrum modularity, které slouží primárně k vývoji nových výrobkových řad a speciálním projektům, které jsme s naší kamerou v minulosti navštívili.</p>
<p><iframe width="460" height="259" src="https://www.tvarchitect.com/i/nova-dimenze-modularity-ve-vizovicich-se-otevrelo-vyvojove-inovacni-centrum-modularity/" frameborder="0" data-mce-fragment="1"></iframe></p>
<p>Modu­lár­ní výstav­ba vzni­ká pre­fab­ri­ka­cí vel­ko­prosto­ro­vých modu­lů ve výro­bě a jejich mon­tá­ží na mís­tě stav­by. Je rych­lá, šetr­ná k pro­stře­dí a díky lin­ko­vé výro­bě a kon­t­ro­le kva­li­ty dosahu­je vyso­ké­ho stan­dar­du ve sta­veb­nic­tví. Modu­lár­ní výstav­ba je zno­vupo­u­ži­tel­ná a recyklo­va­tel­ná, tak­že vyu­ží­vá prin­ci­py cir­ku­lár­ní eko­no­mi­ky v praxi. Toto řešení je vhodné jak pro trvalé, tak dočasné stavby. KOMA Modular má na kontě několik školských zařízení, hotelů, zdravotnických zařízení, obchodů, čerpacích stanic či administrativních budov.</p>
<p><iframe width="460" height="259" src="https://www.tvarchitect.com/i/karvina-ma-revolucni-projekt-funguje-zde-prvni-modularni-nemocnice-v-cesku/" frameborder="0" data-mce-fragment="1"></iframe></p>
<p>Jednou ze zajímavých novinek je pop-up galerie, která vznikla u příležitosti Mistrovství světa ve veslování 2022. Jedná se o unikátní zázemí pro kulturní události, koncerty nebo výstavy. Dalším zajímavým projektem jsou pak modulární odpočívárny pro řidiče MHD v Brně. A například moduly z řady <a href="https://www.tvbydleni.cz/clanek/designovy-prostor-pro-relax/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Fashion line</a> se dají využít pro designové rekreační bydlení.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-19696-270-156-.jpg" alt="" title="" /> <img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-19695-274-156-.jpg" alt="" title="" /> <img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-19694-236-157-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Velkou novinkou společnosti je pak KOMA VALLEY. V tomto modulárním městě nedaleko Vizovic má vzniknout školka, tréninkové centrum, ubytovací kapacity, galerie v přírodě i lázně. Společnost tak chce poukázat na výhody modularity na reálném příkladu.</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/koma-modular-predstavuje-na-designbloku-nove-modularni-domky/]</p>
<p>[https://www.tvbydleni.cz/clanek/designova-vikendova-chata-muze-byt-hotova-i-za-vikend/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/bydleni-modularni-mesto-i-zazemi-pro-umeni-vystavba-z-prefabrikovanych-modulu-ma-v-dnesnim-svete-nezastupitelne-misto/</guid>
      <pubDate>Sat, 10 Dec 2022 00:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4749-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="102200"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Satelitní městečko s minimalistickou tváří, to je projekt studia monom]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/satelitni-mestecko-s-minimalistickou-tvari-to-je-projekt-studia-monom/</link>
      <description><![CDATA[<p><span>Zástavba rodinných domů má připomínat moderní vesnici. Nechybí tu jezírka, chodníky, zeleň i náves. </span>Na území 9 hektarů vyrostly jak řadové, tak i samostatně stojící objekty, které mezi sebou vytváří různá zákoutí. Hlavní je centrální prostor uprostřed lokality, kde se nachází dvě koupací jezírka.</p>
<p>Architekti ze studia monom dbali především na koncepční řešení celého areálu od urbanistického řešení po malé detaily, jako jsou například poštovní schránky.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-19315-344-243-.jpg" alt="" title="" /> <img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-19321-253-242-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p><em>„Je to jeden z našich současných hlavních projektů. Jedná se o velké území, kde by v budoucnu mělo bydlet až 700 lidí, což je jedna nová vesnice. Nejsou to jen rodinné domy, ale také veřejné prostory, infrastruktura a obchody. Nechceme obyčejný satelit, ale ucelený prostor, kde je rybník, sad, obchody, hospoda a další vybavenost pro lepší proázanost s původní zástavbou,“</em> říká architekt <strong>Igor Hobza.</strong> </p>
<p>Designová moderní vesnice má nabídnout příjemný domov a oživit dění v původní obci, kde žije zhruba padesát obyvatel. Po dokončení projektu zde najde místo k životu až 700 obyvatel. Projekt je rozdělen na pět etap, v současné době probíhá druhá.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-19314-345-231-.jpg" alt="" title="" /> <img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-19320-265-232-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-monom-igor-hobza-michal-bernart/]</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/clanek/vila-postavena-ve-30-letech-opet-ziskala-svuj-zasly-lesk/]</p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/satelitni-mestecko-s-minimalistickou-tvari-to-je-projekt-studia-monom/</guid>
      <pubDate>Fri, 11 Nov 2022 00:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4697-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="403011"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[V září proběhne první konference o modularitě u nás]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/v-zari-probehne-prvni-konference-o-modularite-u-nas/</link>
      <description><![CDATA[<p>Odborná konference bude mít netradiční koncept. Část akce se totiž odehraje na akademické půdě Univerzity Tomáše Bati, a druhá polovina přímo v areálu firmy <a href="https://www.tvarchitect.com/profil/koma-modular/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">KOMA MODULAR</a> ve Vizovicích. Celkem šest vystupujících se podělí o své zkušenosti a myšlenky, jak aplikovat modulární přístup do oblastí, jako je umění, průmysl, vzdělávání nebo vesmír. Modularita je totiž koncept, jehož prvky lze využít v mnoha oborech.</p>
<p><em>„Někteří lidé principy modularity využívají, aniž by si to vůbec uvědomovali. Jedná se v podstatě o rozdělení velkého celku na menší části, takzvané moduly, na které můžeme aplikovat již známé a osvědčené postupy. Samotné moduly je pak možné používat na více projektech nebo je zcela zaměnit. Využívá se tak principů cirkulární ekonomiky a konečné výrobky jsou více šetrné k životnímu prostředí,“</em> říká <strong>Stanislav Martinec</strong> majitel a ředitel společnosti KOMA MODULAR.</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/karvina-ma-revolucni-projekt-funguje-zde-prvni-modularni-nemocnice-v-cesku/]</p>
<p>Hlavní myšlenkou modularity je bezesporu schopnost prodloužení životního cyklu výrobků. Móda, trendy i technologie se rychle mění a posouvají dopředu. Zcela funkční výrobky se tak zbytečně nahrazují novými. Díky modularitě se ale mohou vyměnit jen ty moduly, které jsou zastaralé.</p>
<p>Mezi řečníky se objeví profesor Ján Košturiak, inovátor a prezident platformy INOVATO. Bývalý diplomat Ilja Mazánek, který stojí za konceptem modulárních letišť či David Pavlík, technologický ředitel logistické společnosti Shipmonk, který 5 let pracoval ve společnosti SpaceX Elona Muska. Umělecká oblast bude zastoupena Bárou Šlapetovou a Lukášem Rittsteinem, které můžete znát z výstavy ULTRA SUPER NATURAL v Centru současného umění DOX. Za oblast modularity a architektury vystoupí Ondřej Chybík, jeden z tvůrců oceňovaného modulárního pavilonu EXPO 2015.</p>
<p>[https://www.tvarchitect.com/video/nova-dimenze-modularity-ve-vizovicich-se-otevrelo-vyvojove-inovacni-centrum-modularity/]</p>
<p><strong> </strong></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/v-zari-probehne-prvni-konference-o-modularite-u-nas/</guid>
      <pubDate>Sun, 28 Aug 2022 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4589-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="402821"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[V pražských Klánovicích vyrostl minimalistický dvojdomek pro surfaře inspirovaný životním stylem na Bali]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/v-prazskych-klanovicich-vyrost-minimalisticky-dvojdomek-pro-surfare-inspirovany-zivotnim-stylem-na-bali/</link>
      <description><![CDATA[<p><em>„Mně osobně je blízká filosofie Ericha Fromma, který v knize Mít nebo být rozlišuje dvě skupiny lidí. Jedna má potřebu věci vlastnit a pak má často méně času a prostředků na to život pořádně žít. A ta druhá se soustřeďuje na to život žít a dělat to, co je baví. Menší dům znamená menší finanční investici, méně starostí s údržbou, menší provozní náklady a v neposlední řadě méně stresu,“</em> říká architekt <strong>Jakub Chochola</strong>.</p>
<p>Jednopodlažní dvojdomek s plochou střechou a obdélníkovým půdorysem se nachází na rovném pozemku v bezprostřední blízkosti lesa. Nahradil původní starší domek, který zabíral plochu 1 060 m<sup>2</sup>. Na této parcele tak mohly nově vzniknout dvě nezávislé stavby se společnou dělící stěnou na hraně pozemků. Z ulice se přitom může zdát, že se jedná jen o jeden objekt.</p>
<p>Západní část s dispozicí 4kk má sloužit k trvalému bydlení a východní rekreační část o dispozici 3kk je určena pro sezónní bydlení majitelů žijících převážně v zahraničí.</p>
<p>Domy jsou od sebe odděleny stěnou z betonových tvárnic. Na každé straně je parkovací stání pro jeden automobil a dílna. Za domem je zahradní domek se střechou z polykarbonátu.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-18057-656-437-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Střecha domu je osazena světlíky, které pouští světlo do míst, kam by se jinak nedostalo, a vytváří tím nezastupitelný světelný efekt. Na jižní fasádě z domu vystupuje ocelová pergola, která chrání velká okna před přehříváním a kryje terasu a vstupní prostor před deštěm. Jedná se o velmi atypický prvek domu. Strop je z dřevěných trámů a je zateplen polystyrénem a zakryt PVC folií.</p>
<p>Dům je založen na základových pasech. Stěny jsou z izolačních keramických tvárnic bez dalšího zateplení. Okna a dveře jsou hliníková z profilu Heroal od <a href="https://www.okna.eu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Okna.eu</a>. Fasáda je z hladké štukové omítky, která je natřená bílou barvou. Pergolu tvoří ocelové profily natřené do antracitové barvy oken. Podhled pergoly a jednoho obýváku je proveden z modřínových palubek. Dělící stěna mezi domy je vyzděna z betonových tvárnic s negativní spárou. Terasu a parkovací stání tvoří betonové dlaždice v přírodní šedé barvě. Oplocení je z drátěných svařovaných 2D panelů, brána a branka jsou z tahokovu. Příjezdová cesta je ze zatravňovacích dlaždic.</p>
<p>Mezi další výrazné a atypické prvky domu patří betonové broušené podlahy, zaoblené rohy u parkovacích stání, zrcadlo na fasádě u vstupu, kamenný obklad z travertinu u krbu procházející až do světlíku, koupelna inspirovaná ostrovem Bali, velké žulové kameny zasazeny do záhonů, okna a vstupní dveře na celou výšku místnosti, dveře se skrytou zárubní, prosklená stěna do koupelny, předsazený hliníkový rám s venkovní žaluzií, zapuštěné keramické sokly do omítky a také velké bezprahové posuvné portály, které maximálně propojují interiér se zahradou. V obývacím pokoji směrem do zahrady tak není žádná stěna, pouze velké čtyřdílné okno.</p>
<p>Interiér je řešen na míru vyráběným vestavěným nábytkem. Kuchyně jsou bílo-šedé, kombinace lamina a laminátu na pracovní desce. Skříně a zavěšené police tvoří kombinace bílého lamina a dubové nebo ořechové dýhy. Koupelna je inspirována indonéskou tradicí. Na podlahu zde byla použita betonová stěrka, dveře jsou lamelové v barvě mahagonu a jako odkaz na autorovo oblíbené Bali je zde větrací kamenná dlaždice osobně přivezená letadlem z Indonésie nad vanou. Vyniká zde i velkoformátová dlažba, která tvoří sprchovací kout. Koupelna je od chodby oddělena dubovou skleněnou stěnou s mléčným sklem. Za zmínku stojí i detaily v podobě parapetů a dveří, které mají boční hrany z dubové dýhy. Tato bezfalcově řešená dveřní křídla jsou osazena do ocelových zárubní se stínovou drážkou lícujících se zdí a nebo do skrytých zárubní s reverzním otevíráním.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-18082-638-957-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>V obývacích pokojích jsou provedeny lité betonové broušené podlahy. V ložnici pak najdeme podlahy z lepených dubových parket kladených do „stromečku“. Stínění oken je řešeno vnitřními závěsy.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-18088-636-424-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Západní dům má kromě jižní terasy ještě terasu severní, která je přístupná přímo z kuchyně, zde dopadá ranní slunce a je zde příjemně v letních horkých dnech. Na terasu navazuje venkovní finská sauna ve stejném vizuálním stylu jako zahradní domek.</p>
<p>Zahrada je řešena stejným principem - méně je více. Trávník zabírá malou část pozemku a má jednoduchý obdélníkový půdorys, kolem jsou záhony s různými druhy květin a keřů. V zahradě je také umístěna retenční nádrž na dešťovou vodu, která se používá na automatickou závlahu.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-18087-645-430-.jpg" alt="" title="" /></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/v-prazskych-klanovicich-vyrost-minimalisticky-dvojdomek-pro-surfare-inspirovany-zivotnim-stylem-na-bali/</guid>
      <pubDate>Wed, 01 Jun 2022 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4439-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="357733"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Interaktivní webinář: Jak navrhovat projekty tak, aby splnily nové legislativní požadavky bez zbytečných nákladů navíc]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-navrhovat-zdrave-usporne-domy-podle-platne-legislativy/</link>
      <description><![CDATA[<p><span>Od 1.1.2022 platí nová pravidla. Energetická optimalizace se stává nedílnou součástí již samotné studie. Budova splňující nové požadavky by měla optimálně propojit úsporný architektonicko-stavební koncept budovy, účinné technologie a případně i využít dostupné obnovitelné zdroje.</span></p>
<p><span>Interaktivní webinář s workshopem bude plných tipů a triků. Pomůže projekt vyladit tak, aby projektanti, stavebníci či architekti snadno splnili nové legislativní požadavky bez zbytečných nákladů navíc.</span> </p>
<p><span>Účastníci získají potřebné Informace z první ruky přímo od lektora, který se na přípravě vyhlášky podílel. Webinář je určen především architektům, projektantům a energetickým specialistům.</span><span> </span></p>
<p><span>Webinář je zaměřen tak, aby jeho účastníci získali především praktické dovednosti. Možné problémy proto budou řešeny za pomoci odborníků na reálných příkladech. Nemusíte se tak obávat nudného předčítání vyhlášek. Účastníci si navíc budou moci vše sami ověřit v energeticko-ekonomické optimalizaci.</span></p>
<p><strong>Co vše se dozvíte a naučíte:</strong><span> </span></p>
<ul>
<li>Jak navrhovat opravdu úsporné budovy - investičně i provozně </li>
<li>Jak hodnotit RD a BD podle nové legislativy  </li>
<li>Ukázka praktických příkladů a ekonomických souvislostí </li>
<li>Užitečné tipy a triky pro optimalizaci budov v návaznosti na legislativní změny vyhlášky č. 264/2020 Sb </li>
<li>Workshop, na kterém si účastníci sami vyzkouší optimalizaci domu </li>
</ul>
<h3><span><strong>Nejbližší termín webináře je 24. března 2022 v čase 8:30 – 15:30. </strong></span><strong>Přihlášky <a href="https://www.nzeb.cz/webinare/jak-navrhovat-nove-budovy-dnes-a-po-roce-2022-teorie-a-praxe-nzeb/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ZDE</a>!</strong><span> </span></h3>
<p><span><strong>Po celou dobu vás bude provázet lektor </strong></span><span><strong>Ing. Michal Čejka. Pro členy ČKAIT, ČKA a energetické specialisty s oprávněním jsou připravené zvýhodněné ceny.</strong></span><span> </span><strong>Webinář je zařazen do celoživotního vzdělávaní ENEX (3 body), ČKA (2 body) a ČKAIT (0,5 bodu) </strong></p>
<p><span>Pořadatelem webináře je <a href="http://www.pasivnidomy.cz" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Centrum pasivního domu, z.s.</a></span></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-navrhovat-zdrave-usporne-domy-podle-platne-legislativy/</guid>
      <pubDate>Sat, 19 Mar 2022 00:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4328-1200-630-.png" type="image/png" length="58804"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[TV Architect představuje - Sean Clifton, ředitel Jestico + Whiles]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-sean-clifton-jestico-whiles/</link>
      <description><![CDATA[<h3>Sakura</h3>
<p>Projekt s cílem spojit přírodu a bydlení na pražském Smíchově. Cílem bylo vytvořit byty se zahradami. Dům charakterizuje zejména unikátní soustava pochozích květníků pro desítky tisíc bylin a keřů. Celý obvod budovy tak pokrývá zeleň. Projekt se umístil mezi nejlepšími stavbami světa v mezinárodních soutěžích World Architecture Festival a WAN Awards. <em>„Sakura má zelené střechy, kde rostou i stromy, každý byt má dostatek slunce a spoustu přírody okolo. Na projektu jsme pracovali se zahradním ateliérem FLERA,“</em> říká <strong>Sean Clifton</strong>.</p>
<h3>Vila Průhonice</h3>
<p>Jedná se o rezidenční projekt s cílem propojit architekturu s přírodou. Dům je navržen jako dvoupodlažní se zapuštěným suterénem. Vstupní fasáda domu je charakteristická výraznými liniemi prosklených ploch, balkonu a přesahu střechy. Kancelář zde navrhla i interiér a zahrada pak byla realizována s pomocí zahradního studia FLERA.</p>
<h3>Interiér kanceláří IBS Rokal</h3>
<p>Díky zajímavému pojetí mají zaměstnanci zdejší developerské firmy přírodu doslova na dosah. Jedná se o interiéry kanceláří 21. století. Dvě patra budovy v Černošicích u Prahy nabízí díky venkovním terasám a skleněné fasádě nejen nádherné výhledy, ale také dostatek světla.</p>
<h3>Myslbek</h3>
<p>Budova Myslbeku prošla významnou rekonstrukcí. Modernizovány byly vstupní haly z ulice Na Příkopě a další společné prostory, jako jsou toalety a výtahové haly. Myslbek získal zelený certifikát BREEAM In-Use<em>.</em> „<em>Zde jsme dělali jen vnitřní rekonstrukci, používali jsme přírodní materiály, pracovali jsme se světlem, interiéry jsou moderní, museli jsme spolupracovat i s památkáři, kterým se projekt na Praze 1 velmi líbil,“</em>  říká <strong>Sean Clifton. </strong></p>
<h3>Pure White Hotel</h3>
<p>Na počátku byl starý pražský hotel, který už léta nesloužil. Architekti z Jestico + Whiles zde měli na starost kompletní rekonstrukci. <em>„Jsou zde jak starší materiály, tak moderní architektura. Podařilo se nám propojit starou a novou část a zachránit tak starý dům, který má spoustu energie,“</em> říká <strong>Sean Clifton</strong>.</p>
<h3>Hotel Andel´s</h3>
<p>Hotel se nachází v centru Prahy v blízkosti historického centra. <em>„Byl to můj první projekt v Česku, pracovali jsme zde i s jinými architekty. Líbí se mi, že když se sem za 20 let vrátíme, všichni jsou stále spokojení. Na proměně objektu se podílíme i v současné době,“</em>  říká <strong>Sean Clifton</strong>.</p>
<h3>Zuri Zanzibar</h3>
<p>Tento projekt získal jako první hotel na světě zlatou certifikaci EarthCheck oceňující trvale udržitelný design. Stylový komplex se nachází na třináctihektarovém pozemku přímo u pláže na severozápadním pobřeží zanzibarského ostrova Unguja. Zuri Zanzibar vyniká architekturou v africkém stylu s wellness službami. Z ekologického hlediska je zárukou trvale udržitelného rozvoje a odpovědného cestování. <em>„Na projektu jsme spolupracovali se zahradním architektonickým studiem FLERA, je zde přírodní klimatizace a vše je zasazeno do atmosféry Zanzibaru,“ </em>říká <strong>Clifton</strong><em>.</em></p>
<h3><strong>Mikulov</strong></h3>
<p><em>„V Mikulově máme aktuálně rozpracováno několik projektů. Jedním z nich je rezidenční projekt s 55 apartmány, kde spolupracujeme i s městem. Zde musíme být hodně citliví s ohledem na prostředí a historii města. Vše se staví v pasivním standardu. Jsou zde zelené střechy, zařízení na výrobu solární energie, technologie na šedou vodu a další. Pracujeme zde i na stavbě hotelu a také na realizaci wellness resortu s bazény, biotopem a pasivními domy. Chceme zde vytvořit i pasivní SPA,“</em> říká<strong> Sean Clifton.</strong></p>
<p>Kancelář Jestico+Whiles má na kontě také už čtvrtý projekt v Holandsku, jedná se realizaci resortů, každý z nich má zhruba 200 až 300 rodinných domů. Součástí projektu jsou i vodní plochy a nově vzniklý přístav, což odráží historii Holandska ovšem s využitím moderní architektury a materiálů šetrných k životnímu prostředí. <em>„Naším cílem je vždy stavět pasivní domy. Já sám jsem certifikovaný designér pasivních domů s možností certifikace. Chceme, aby lidé byli více propojeni s přírodou,“</em> říká<strong> Sean Clifton.</strong></p>
<p> V Praze pak kancelář pracuje na projektu Michelské pekárny na Praze 4. <em>„Aktuálně máme hotovou dokumentaci pro územní rozhodnutí. Také zde bude několik ekologických věcí, jako recyklovaný beton, zelené střechy a využití šedé vody,“</em>  říká <strong>Sean Clifton.</strong></p>
<p><strong>Podívejte se také:</strong></p>
<ul>
<li title="TV Architect představuje - Atelier Flera (Ferdinand Leffler)"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-atelier-flera-ferdninand-leffler/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">TV Architect představuje - Atelier Flera (Ferdinand Leffler)</a></strong></li>
</ul>]]></description>
      <category>Kategorie</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-sean-clifton-jestico-whiles/</guid>
      <pubDate>Wed, 16 Mar 2022 08:37:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4332-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="715939"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Kvalitní dřevostavby budete moci předat i vnoučatům, důležité je si vybrat správného dodavatele]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/kvalitni-drevostavby-budete-moci-predat-i-vnoucatum-dulezite-je-si-vybrat-spravneho-dodavatele/</link>
      <description><![CDATA[<p>Ne nadarmo je dřevo jedním z nejstarších využívaných materiálů pro stavbu domů. Má skvělé fyzikální a mechanické vlastnosti, které se díky moderním technologiím neustále vyvíjí. Moderní dřevostavby mají několik výhod. Těmi jsou rychlost výstavby, šetrnost k životnímu prostředí a dlouhá životnost, která může být i 150 let. To samozřejmě ovlivňují i určité faktory, jako je například kvalita dřeva či výběr správného dodavatele.</p>
<p><em> „Tvrzení, že dřevostavby mají nízkou životnost, jsem vždy považoval za jeden z největších mýtů, které u nás kolují. Pokud je dřevostavba postavena kvalitně, její životnost je plně srovnatelná s domy z cihel či betonu. Důkazem jsou příklady ze zahraničí, kde mají dřevostavby delší historii než u nás a lze to na nich lépe demonstrovat,“ </em>komentuje <strong>Jiří Buchal</strong>, generální ředitel RD Rýmařov, největšího stavitele dřevostaveb v České republice.</p>
<p>Téma životnosti dřevostaveb zkoumali i vědci na německé univerzitě v Lipsku v roce 2002. Výsledky studie ukazují, že moderní dřevěné domy se neliší z hlediska životnosti a zachování hodnoty od zděných domů.</p>
<p>Vědci Prof. Dr.-Ing. Stefan Winter a Dipl.-Ing. (FH) Daniel Kehl došli ve své studii k závěru, že moderní dřevěné domy se z hlediska trvanlivosti a zachování hodnoty neliší od zděných domů. Splňují nebo dokonce překračují všechny požadavky na tepelnou, vlhkostní, protipožární a zvukovou izolaci. Technická životnost dřevostaveb tak může při správné údržbě dosáhnout až několika set let.</p>
<p><em>„Dřevěný dům vydrží staletí. To konečně vyvrací zažitý předsudek, že montované domy mají kvůli kratší životnosti nižší hodnotu než masivní stavby,"</em> říká generální ředitel společnosti BDF <strong>Dirk-Uwe Klaas</strong>. „<em>Moderní montované domy ze dřeva mají stejnou životnost jako domy ze zdiva a betonu. Rozhodujícím důvodem je přísné zajištění kvality dřevostaveb, ke kterému se zavázali všichni členové Německého svazu montovaných staveb. V dřevostavbě můžete žít celý život, a ještě ji předat svým dětem a vnoučatům."</em></p>
<p>Vědci z katedry ocelových a dřevěných konstrukcí na univerzitě v Lipsku studovali a dokumentovali vývoj dřevěných panelů a dřevěných rámových konstrukcí od 60. let 20. století a porovnávali je s jinými stavebními metodami. Zjistili, že rozhodující konstrukční kritéria se v posledních desetiletích výrazně zlepšila.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-17380-675-222-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>Konstrukční vlastnosti dřevostaveb se vyvíjí spolu s vyspělými technologiemi a v posledních desetiletích se jejich kvalita navíc výrazně zlepšila. Moderní energeticky úsporné high-tech montované domy jsou totiž přizpůsobeny výstavbě budoucnosti.</p>
<p><em>„Na západ od nás roste popularita dřevostaveb opravdu dlouhodobě. Jsem rád, že zvýšený zájem pozorujeme už i u nás</em>,“ pokračuje <strong>Jiří Buchal</strong>. </p>
<p>V zásadě hodně záleží na dodavateli. Pokud si vyberete prokazatelně kvalitního a zkušeného dodavatele, můžete si být jisti tím, že dům vás přežije a bez problémů bude sloužit i minimálně následující generaci. Například společnost <a href="https://www.rdrymarov.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">RD Rýmařov s. r. o.</a> je český výrobce a dodavatel dřevostaveb. Staví rodinné domy na klíč a dodává dřevostavby i pro rezidenční developerské projekty. Firma stojí za rozvojem moderní výstavby na bázi prefabrikace dřeva v České republice. Ve spolupráci s vědeckým týmem ČVUT v Praze vyvíjí nové technologie. Důraz klade firma na zdravotní nezávadnost používaných materiálů. Ve všech požadavcích splňuje tuzemské normy i přísné normy tradičních zemí Evropské unie. V jejich základní nabídce lze najít tři desítky typových projektů včetně mnoha jejich variant a různých architektonických doplňků. Cílem společnosti je aplikovat současnou architekturu na prefabrikované domky tak, aby byly vhodné na jakýkoliv pozemek. Zároveň chtějí architekti z RD Rýmařov ukázat lidem, že vždy se dá vybrat takový typ domků, který bude korespondovat se současnou zástavbou v dané lokalitě.</p>
<p><em>„Na veřejnosti koluje stále řada mýtů a nepravd o dřevostavbách. Jsem rád, že s pomocí odborných studií i dobrých zkušeností majitelů kvalitních dřevostaveb se nám daří tyto mýty vyvracet. Dřevo má jedinečné vlastnosti a díky tomu je to stavební materiál budoucnosti,“ </em>dodává <strong>Jiří Buchal</strong>.</p>
<p><strong>Psali jsme také:</strong></p>
<h3 title="RD Rýmařov přichází s novou koncepcí výroby domů. Podívejte se na rozhovor s hlavním architektem."><a href="https://www.tvarchitect.com/video/rd-rymarov-prichazi-s-novou-koncepci-vyroby-domu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">RD Rýmařov přichází s novou koncepcí výroby domů. Podívejte se na rozhovor s hlavním architektem</a></h3>
<p><iframe width="450" height="253" src="https://www.tvarchitect.com/i/rd-rymarov-prichazi-s-novou-koncepci-vyroby-domu/" frameborder="0"></iframe></p>
<h3 title="TV Architect představuje - Nová technologie pro výstavbu domů - spojení dřeva a betonu"><a href="https://www.tvarchitect.com/video/nova-technologie-pro-vystavbu-domu-spojeni-dreva-a-betonu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">TV Architect představuje - Nová technologie pro výstavbu domů - spojení dřeva a betonu</a></h3>
<p><iframe width="450" height="253" src="https://www.tvarchitect.com/i/nova-technologie-pro-vystavbu-domu-spojeni-dreva-a-betonu/" frameborder="0"></iframe></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/kvalitni-drevostavby-budete-moci-predat-i-vnoucatum-dulezite-je-si-vybrat-spravneho-dodavatele/</guid>
      <pubDate>Thu, 10 Mar 2022 00:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4290-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="194320"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Skryté poklady architektury - 86. díl - Laserové centrum ELI Beamlines]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-laserove-centrum-eli-beamlines/</link>
      <description><![CDATA[<p>Areál sestává z administrativní části, technického zázemí a rozlehlé podzemní haly na skalním podloží, kde jsou umístěny nejvýkonnější lasery vyrobené v Kalifornii. Výrazným prvkem je střešní konstrukce s motivem průběžných lamel. Součástí prosklené haly je také komorní expozice věnovaná historii laserové techniky a též výstava archeologických nálezů z této cenné lokality, v níž se nachází i známé keltské oppidum. Technicistní ráz stavby zjemňují dřevěné obklady stěn a barevné prvky v interiéru. Další příklady kvalitní soudobé architektury i výtvarného umění najdeme i v jiných lokalitách Dolních Břežan.</p>
<p><strong>Laserové centrum ELI Beamlines<br /></strong>Bogle Architects<br />Za Radnicí 835, Dolní Břežany<br />2011-2018</p>
<p align="justify"><iframe width="100%" height="300" style="border: 0;" src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m14!1m8!1m3!1d10266.467290556446!2d14.4545738!3d49.96229!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x7d6e56a9a5ef2303!2sELI!5e0!3m2!1scs!2scz!4v1643823266194!5m2!1scs!2scz" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen" data-mce-fragment="1"></iframe></p>
<h3><a href="https://www.tvarchitect.com/channel/skryte-poklady-architektury-pohledem-zdenka-lukese/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE.</a></h3>]]></description>
      <category>Moderní stavby</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-laserove-centrum-eli-beamlines/</guid>
      <pubDate>Thu, 03 Feb 2022 05:19:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4249-1200-630-.png" type="image/png" length="2320173"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Akustika budoucího ostravského koncertního sálu se měří pomocí speciálního modelu ]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/akustika-budouciho-ostravskeho-koncertniho-salu-se-meri-pomoci-specialniho-modelu/</link>
      <description><![CDATA[<p> <em>„Každý koncertní sál je potřeba akusticky vyzkoušet na zmenšeném, avšak věrně propracovaném modelu. Díky tomu se vytváří dokonalá akustika, a je tak možné eliminovat např. nechtěné ozvěny. Rozptýlením zvukových vln se dosahuje velmi jemného rozložení zvuku v celém hledišti,“ </em>popisuje <strong>Yasuhisa Toyota</strong> z Nagata Acoustics. Po ukončení měření bude model převezen do Ostravy a zpřístupněn veřejnosti.<strong> </strong></p>
<p><strong><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-17008-572-572-.jpg" alt="" title="" /></strong></p>
<p><em>„Na projektu koncertního sálu pokračujeme v intenzivní práci. Vedle dokončeného modelu 1:10 je hotova také dokumentace pro společné stavební povolení a nyní probíhá její projednávání s dotčenými orgány státní správy, potřebné pro zahájení stavebního řízení. Stavba samotného koncertního sálu, spolu s rekonstrukcí Domu kultury města Ostravy, bude zahájena v druhé půlce roku 2022,“ </em>říká <strong>Tomáš Macura</strong>, primátor města Ostravy.<strong> </strong></p>
<p>Zajímavostí také je to, že do modelu budou instalovaná čalouněná křesílka a figurky z extrudovaného polystyrenu s vlasy a oblečky, které mají napodobit posluchače v sále. Bude se tak dát nasimulovat pohltivost posluchačů. I samotná přítomnost lidí totiž dokáže změnit akustické parametry prostoru. <em>„Naplánovány jsou tři série měření. Po prvních dvou sériích proběhne vyhodnocení, na základě kterého může dojít k úpravě některých detailů návrhu řešení. Poslední série měření tyto úpravy ověří. Cílem měření je ověřit, že tvar sálu vycházející z výpočtů a počítačového modelování a použité materiály zajišťují dokonalou akustiku,“</em> říká <span>Ing. arch. <strong>Jan Antoš</strong> ze společnosti Aveton.</span><strong> </strong></p>
<p><strong><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-17011-582-436-.jpg" alt="" title="" /></strong></p>
<p>Modely pro koncertní sály se dělají již desítky let. Možnosti vlastní modelace a následné akustické analýzy se navíc výrazně posunuly kupředu a výroba akustických modelů je dnes již běžnou praxí u všech velkých sálů.<span> </span></p>
<p>Autorem návrhu koncertního sálu, jehož součástí je také rekonstrukce Domu kultury města Ostravy, je přední americký architekt Steven Holl se svým studiem Steven Holl Architects z New Yorku ve spolupráci s pražským studiem Architecture Acts. Projekt je už nyní prestižním americkým magazínem Architizer zařazen mezi 10 nejočekávanějších staveb celého světa. Výsledné dílo má potenciál stát se novou ikonou významné kulturní metropole. Vedle velkého koncertního sálu s kapacitou 1300 míst nabídne budova zázemí pro 100členný orchestr Janáčkovy filharmonie Ostrava, komorní sál s kapacitou 515 míst, edukační centrum s kapacitou 200 míst, nahrávací studio světových parametrů, divadelní sál s kapacitou 490 míst, restauraci, kavárnu, salónky a další prostory pro volnočasové aktivity.</p>
<p><strong>Psali jsme také:</strong></p>
<ul>
<li title="Koncertní sál v Ostravě byl zařazen mezi nejočekávanější stavby světa. Město má nově k dispozici studii sálu"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/ostrava-ma-k-dispozici-studii-nejocekavanejsi-stavby-sveta/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Koncertní sál v Ostravě byl zařazen mezi nejočekávanější stavby světa. Město má nově k dispozici studii sálu</a></strong></li>
<li title="Okolí Hlavního nádraží v Ostravě čeká revitalizace. Město hledá architekty "><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/okoli-hlavniho-nadrazi-v-ostrave-ceka-revitalizace-mesto-hleda-architekty/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Okolí Hlavního nádraží v Ostravě čeká revitalizace. Město hledá architekty</a></strong></li>
<li title="Odstartovala rekonstrukce památkově chráněné budovy hlavního nádraží v Plzni"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/odstartovala-rekonstrukce-pamatkove-chranene-budovy-hlavniho-nadrazi-v-plzni/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Odstartovala rekonstrukce památkově chráněné budovy hlavního nádraží v Plzni</a></strong></li>
<li title="Brněnské autobusové nádraží Zvonařka se po rekonstrukci otevřelo cestujícím"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/brnenske-autobusove-nadrazi-zvonarka-se-po-rekonstrukci-otevrelo-cestujicim/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Brněnské autobusové nádraží Zvonařka se po rekonstrukci otevřelo cestujícím</a></strong></li>
<li title="Ostrava bude mít mrakodrap podle návrhu Evy Jiřičné"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/ostrava-bude-mit-mrakodrap-podle-navrhu-evy-jiricne/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Ostrava bude mít mrakodrap podle návrhu Evy Jiřičné</a></strong></li>
</ul>
<p> </p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/akustika-budouciho-ostravskeho-koncertniho-salu-se-meri-pomoci-specialniho-modelu/</guid>
      <pubDate>Sun, 23 Jan 2022 00:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4233-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="125848"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Studentský tým ČVUT se už podruhé účastní prestižní mezinárodní soutěže ]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/studentsky-tym-cvut-se-uz-podruhe-ucastni-prestizni-mezinarodni-souteze/</link>
      <description><![CDATA[<p>Projekt představuje reakci na nedostupnost bydlení v Praze, a především pak na bydlení pro studenty. Model proto vzniká jako součást nástavby studentských kolejí Větrník<strong>.</strong> </p>
<p><em>„Modelová jednotka představuje koncept, který bude aplikovatelný na jakoukoliv budovu s podobnou typologií. Podle tohoto modelu by v budoucnu mohlo vznikat i bydlení pro důchodce, mladé rodiny, či sociální služby. Návrh využívá modulární prefabrikované dřevěné řešení, které urychlí výstavbu.</em> <em>Naším cílem je vytvořit model toho, jak bychom chtěli žít na studentských kolejích. Vytvořit dostatek soukromí, ale také podmínky pro socializaci studentů. Zároveň nabídnout řešení, které nezatěžuje životní prostředí.</em>“ prozradil <strong>Zdenko Malík</strong>, student Fakulty stavební a zaměstnanec UCEEB ČVUT.</p>
<p>Studentský tým je složen z 35 studentů z různých oborů bakalářského, magisterského a doktorského studia převážně z ČVUT –<strong> </strong>Fakulty stavební, Fakulty strojní, Fakulty architektury, ale podílejí se i studenti z Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a České zemědělské univerzity v Praze. Tým bude při realizaci podpořen i odborníky ze strany vyučujících ze zúčastněných fakult a výzkumných pracovníků z UCEEB.</p>
<p>Modelová demonstrační jednotka, která vzniká v rámci nástavby bude po dokončení rozebrána a dovezena do německého Wuppertalu, kde proběhne v červnu 2022 finále soutěže. <em>„Tato jednotka má koupelnu, kuchyň, ložnici i balkon. Vše se rozebere a přemístí do Německa, poté se modul opět dopraví do České republiky. Momentálně se jedná o tom, jak se bude tato konkrétní jednotka dále využívat,“</em> říká <strong>Malík</strong>.</p>
<p>Studenti by stavbu měli dokončit v jarních měsících. Ve Wuppertalu se utká s domy dalších 17 týmů z Evropy a Asie.</p>
<p>Před Stavební fakultou ČVUT v pražských Dejvicích už stojí stavba zvaná Air House, která se 2012–2013 zúčastnila jako vůbec první český zástupce mezinárodní soutěže o nejefektivnější ekologický dům Solar Decathlon. Tehdy šlo o to, jak by podle studentů ČVUT měl vypadat dům budoucnosti. Projekt získal celkově bronzovou medaili, dále první místo za architektura a další sdílená první místa za další disciplíny.</p>
<p><strong>Psali jsme také:</strong></p>
<ul>
<li><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/modularni-domek-muze-byt-hotovy-jiz-za-vikend/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Modulární domek může být hotový již za víkend</a></strong></li>
<li><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/modularni-stavby-setri-penize-cas-i-zivotni-prostredi/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Modulární stavby šetří peníze, čas i životní prostředí</a></strong></li>
<li><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-clt-panely-material-ktery-otevira-dvere-vystavbe-budoucnosti/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">TV Architect představuje - CLT panely - materiál, který otevírá dveře výstavbě budoucnosti</a></strong></li>
</ul>
<p><strong></strong></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/studentsky-tym-cvut-se-uz-podruhe-ucastni-prestizni-mezinarodni-souteze/</guid>
      <pubDate>Wed, 19 Jan 2022 00:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4226-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="205207"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Modulární domek může být hotový již za víkend]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/modularni-domek-muze-byt-hotovy-jiz-za-vikend/</link>
      <description><![CDATA[<p>Vizovická firma Koma Modular nabízí příbytek, který je připravený k obývání téměř ihned. Je jako dělaný pro milovníky přírody a relaxu. Vše je tvořeno z prefabrikovaných modulů Fashion Line Relax. Modulární stavebnice je navíc velmi designová. Velkou výhodou je, že si klient sám může navolit vlastní materiálovou a barevnou konfiguraci.</p>
<p>Fashion Line Relax se pyšní novým technologickým řešením, ale také novým designem. Díky stavebnici umožňující jednoduchou výrobu i výstavbu, lze běžný postup stavebních prací zkrátit z měsíců až na jeden víkend. Zákazník si vybere typ fasády či barvu obkladů. V několika málo dnech pak zákazník dostane hotový produkt, který je připraven k okamžitému užívání.</p>
<p>Domek lze nakonfigurovat na stránkách společnosti. Základem je pak výběr vhodné velikosti. Příbytek se dodává ve třech rozměrových variantách. Nejmenší varianta <a href="https://fashion-line.eu/single/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Single</a> nabízí 22,5 m², kde se nachází malá koupelna s wc a sprchou, místo na sklápěcí postel a kuchyň. Střední varianta <a href="https://fashion-line.eu/double/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Double</a>  má 36 m²<sup> </sup>, největší je pak model 54 m², což odpovídá menšímu bytu pohodlného rozměru.</p>
<p>Jakékoliv moduly lze také snadno vyměnit nebo vrátit, aniž by byla nutná jejich demolice, což má pozitivní ekologický a ekonomický dopad.</p>
<p>Vybírat si na on-line <a href="https://www.fashion-line.eu/relax/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">konfigurátoru</a> můžete již teď, firma plánuje sériovou výrobu produktové řady <a href="https://www.fashion-line.eu/relax/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Fashion Line Relax</a> spustit v polovině tohoto roku. Pak už bude záležet jen na vás, kdy budete chtít vyrazit na své neobyčejné místo v přírodě.</p>
<p>Ve Vizovicích přicházejí s novou vizí modulární architektury. Podívejte se také na vývojové inovační centrum modularity, které představuje pokračování spolupráce společnosti KOMA MODULAR a architektonického studia Chybík+Krištof. Tento tandem společně v minulosti vytvořil například Český pavilon EXPO 2015 oceněný bronzovou medailí za architekturu, City moduly a třeba i Manifesto Market na pražském Smíchově. </p>
<h3 title="Nová dimenze modularity. Ve Vizovicích se otevřelo Vývojové inovační centrum modularity"><a href="https://www.tvarchitect.com/video/nova-dimenze-modularity-ve-vizovicich-se-otevrelo-vyvojove-inovacni-centrum-modularity/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Nová dimenze modularity. Ve Vizovicích se otevřelo Vývojové inovační centrum modularity</a></h3>
<p><iframe width="640" height="360" src="https://www.tvarchitect.com/i/nova-dimenze-modularity-ve-vizovicich-se-otevrelo-vyvojove-inovacni-centrum-modularity/" frameborder="0"></iframe></p>
<p><strong> </strong></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/modularni-domek-muze-byt-hotovy-jiz-za-vikend/</guid>
      <pubDate>Wed, 12 Jan 2022 00:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4220-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="686592"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[TV Architect představuje - Radnice a kulturní centrum v Brně a nové zdravotnické budovy od architekta Adama Rujbra]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-adam-rujbr-architects/</link>
      <description><![CDATA[<h3>Radnice a kulturní centrum v Brně</h3>
<p><em>„Začínáme zde další fázi projektové dokumentace. Je to rekonstrukce bývalého kina a radnice v Judrově. Budova byla postavená v 70. letech. Kino už nemá využití, a proto se radnice rozhodla vytvořit zde kulturní a komunitní centrum. Probíhat tady budou divadelní představení, svatby i koncerty. Využíváme podstatu původní budovy a snažíme se jí dát moderní charakter,“</em> říká architekt <strong>Adam Rujbr</strong>.</p>
<h3>Dětská léčebna se speleoterapií v Ostrově u Macochy</h3>
<p><em>„Léčebna se nachází v Moravském Krasu, kde je také Císařská jeskyně. Jezdí sem na pobyty děti, které trpí astmatem a dýchacími potížemi. Většinu času tráví právě v této jeskyni, prostředí má totiž dobré léčebné účinky,“ </em>říká <strong>Rujbr</strong>. Pozemek navazuje na území s rodinnými domy. Tvar budovy je inspirován archetypem domku z dětské kresby, rozděleným do pěti funkčně odlišných částí. Jedná se o dvoupodlažní budovu bílé barvy, část objektu je zapuštěná pod terén. Díky svažitosti terénu je objekt přístupný v obou podlažích. „<em>Léčebna slouží také jako škola a počítá se s tím, že bude využívána i veřejnosti. Snažili jsme se zde vytvořit komunitní prostředí,“</em> říká <strong>Adam Rujbr</strong>.</p>
<h3>Fakultní nemocnice Olomouc</h3>
<p>Jedná se o novostavbu pavilonu. Zajímavé je, že uvnitř najdou pacienti maketu bytu či auta, kde budou moci trénovat orientaci, chůzi a další dovednosti v rámci rehabilitace. <em>„Navrhujeme pavilon, který bude sloužit čtyřem klinikám, bude zde interna, oddělení rehabilitací, plicní a infekční oddělení. Je to velký stavební objem na poměrně malé parcele. Budova bude v pasivním standardu,“</em> říká <strong>Adam Rujbr</strong>.</p>
<h3>Další díly pořadu „TV Architect představuje“ můžete vidět<span> </span><a href="https://www.tvarchitect.com/channel/tv-architect-predstavuje/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ZDE</a></h3>
<p><strong>Mohlo by vás zajímat:</strong></p>
<ul>
<li><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/rozhvor-fakultni-nemocnice-v-olomouci-otevrela-novou-hemato-onkologickou-kliniku-od-architekta-adama-rujbra/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Rozhovor: Fakultní nemocnice v Olomouci otevřela novou Hemato-onkologickou kliniku od architekta Adama Rujbra</a></strong></li>
<li><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/adam-rujbr-promenil-stare-ruiny-na-penzion-souznici-s-jihoceskou-prirodou/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Adam Rujbr proměnil staré ruiny na penzion souznící s jihočeskou přírodou</a></strong></li>
<li><strong></strong><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/depozitar-vychodoceskeho-muzea-v-pardubicich-od-adama-rujbra-je-jiz-v-provozu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">TV Architect v regionech - Depozitář Východočeského muzea v Pardubicích od Adama Rujbra je již v provozu</a></strong></li>
<li><strong></strong><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/fakultni-nemocnice-v-olomouci-otevrela-prvni-energeticky-uspornou-kliniku-v-cechach/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Energeticky úsporná klinika od Adam Rujbr Architects</a></strong><strong></strong><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/adam-rujbr-architects/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"></a></strong></li>
<li><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/adam-rujbr-architects/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">TV Architect představuje - Adam Rujbr Architects</a></strong></li>
<li><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/adam-rujbr-architects/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"></a></strong><strong></strong><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/adam-rujbr/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Olomoucká nemocnice staví podle projektu Adama Rujbra pavilon v pasivním energetickém standardu, první u nás</a></strong></li>
<li><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/na-strakonicke-ulici-v-praze-vznikne-obchodni-centrum-podle-architekta-adama-rujbra/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Na Strakonické ulici v Praze vznikne obchodní centrum podle architekta Adama Rujbra - aktualizováno</a></strong><strong></strong></li>
<li><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-depozitar-vychodoceskeho-muzea-od-adama-rujbra-spojuje-historii-a-soucasnost/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Nový depozitář Východočeského muzea v Pardubicích od Adama Rujbra spojuje historii a současnost</a></strong></li>
</ul>]]></description>
      <category>Architektura a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-adam-rujbr-architects/</guid>
      <pubDate>Thu, 16 Dec 2021 08:59:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4174-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="444701"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Nová dimenze modularity. Ve Vizovicích se otevřelo Vývojové inovační centrum modularity]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/nova-dimenze-modularity-ve-vizovicich-se-otevrelo-vyvojove-inovacni-centrum-modularity/</link>
      <description><![CDATA[<p>Přední český výrobce modulárních staveb společnost <a href="https://www.tvarchitect.com/profil/koma-modular/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">KOMA MODULAR</a> má nové centrum modularity. Na vlastní stavbě tak demonstruje, že modulární stavba nemusí být striktně pravoúhlá, uvnitř totiž nelze najít ani jeden pravý úhel. Právě v této budově začnou vznikat nové inovativní myšlenky a také budoucnost modulární výstavby.</p>
<p><em>„Postupně jsme od prvních kontejnerů přešli na sofistikované modulární stavby, a to si vyžaduje složitější řešení a koncentraci mozků z Čech i ze světa. Bylo potřeba vytvořit propojovací místo, které bude základem pro další vývoj,“</em> říká <strong>Stanislav Martinec</strong>, majitel a jednatel společnosti Koma Modular s.r.o.</p>
<p>Budova vývojového centra obsahuje jeden centrální prostor určený zhruba pro 12 zaměstnanců. Primárně se jedná o sdílený open space, ale lze zde vytvořit pomocí speciálních závěsů i dočasnou soukromou kancelář. Výhodou jsou taktéž menší zálivy v překryvech modulů, které vytváří jednotlivá soukromá místa a zajímavě člení prostor. Eliminují se tak negativa klasických open space kanceláří.</p>
<p><em>„Využili jsme City moduly, které mají nepravidelný tvar, což evokuje obrovskou skládačku. Jedná se tedy o jednotlivé moduly spojené stěnami, je to určitá ukázka možnosti využití modularity k vytvoření většího prostoru. Hodně jsme se soustředili i na to, abychom využili nové povrchy fasád i interiérů. Vše</em><em> si</em><em> vyrábíme sami,“</em> říká <strong>Martinec.</strong></p>
<p>Velké prosklené plochy umístěné mezi jednotlivými moduly pak místu dodávají vzdušnost a světelnost, což umocňují ještě dva světlíky ve střeše objektu, které zvyšují světelnou výšku.</p>
<p><em>„Vnitřní prostor je velmi zajímavý, je to jakási laboratoř s čistým interiérem a rychle rekonfigurovatelný</em><em>m</em><em> prostor</em><em>em</em><em>. Moduly jsou uvnitř černé, kontrastem jsou pak bílé plochy, vše je tedy jednoduché, což vyvolává pocit čisté myšlenky,“</em> říká <strong>Martinec</strong>.  </p>
<p>Tato budova ukazuje, že typové moduly v kombinaci s atypickými komponenty dokážou modulární stavbu zase o kousek posunout a oprostit se od pravoúhlých stereotypů.</p>
<p><strong>KONTAKT:</strong> <a href="https://www.koma-modular.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">www.koma-modular.cz</a></p>
<p><strong>Mohlo by vás zajímat:</strong></p>
<ul>
<li title="Karviná má revoluční projekt, funguje zde první modulární nemocnice v Česku"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/karvina-ma-revolucni-projekt-funguje-zde-prvni-modularni-nemocnice-v-cesku/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Karviná má revoluční projekt, funguje zde první modulární nemocnice v Česku</a></strong></li>
<li title="Modulová výstavba víceúčelových budov nabízí široké možnosti budoucího využití"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/modulova-vystavba-viceucelovych-budov-nabizi-siroke-moznosti-budouciho-vyuziti/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Modulová výstavba víceúčelových budov nabízí široké možnosti budoucího využití</a></strong></li>
<li title="První nemocniční stavba sestavená z modulů se otevřela v Karviné"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/prvni-nemocnicni-stavba-sestavena-z-modulu-se-otevrela-v-karvine/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">První nemocniční stavba sestavená z modulů se otevřela v Karviné</a></strong></li>
<li title="Modulový domek se může stát tím správným útočištěm pro víkendy s rodinou"><strong><a href="https://www.tvbydleni.cz/clanek/hledate-moderni-a-stylove-vikendove-utociste-pro-celou-rodinu-poradime-vam-jak-vybrat-ten-spravny-modulovy-domek/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Modulový domek se může stát tím správným útočištěm pro víkendy s rodinou</a></strong></li>
</ul>]]></description>
      <category>Moderní stavby</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/nova-dimenze-modularity-ve-vizovicich-se-otevrelo-vyvojove-inovacni-centrum-modularity/</guid>
      <pubDate>Mon, 13 Dec 2021 13:58:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4146-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="1243784"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Karviná má revoluční projekt, funguje zde první modulární nemocnice v Česku]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/karvina-ma-revolucni-projekt-funguje-zde-prvni-modularni-nemocnice-v-cesku/</link>
      <description><![CDATA[<p>Společnost <a href="https://www.tvarchitect.com/profil/koma-modular/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Koma Modular</a> se do projektu vrhla po zku­še­nos­tech s nemoc­nič­ní­mi budo­va­mi v zahra­ni­čí. Velkou výhodou bylo především to, že stavba vznikla velmi rychle.</p>
<p><em>„Od podpisu smlouvy po kolaudaci uplynulo devět měsíců. Samotná stavba pak trvala dva měsíce. Je to budova, která má nízkoenergetické provedení. Budova je připravená na další případnou přístavbu čtvrtého podlaží,“</em> říká <strong>Karel Kolínský</strong>, obchodní ředitel společnosti KOMA.</p>
<p>Zvenku je budova střídmá s dominantní kombinací bílé a šedé omítky zvýrazňující okenní otvory. Fasádu oživují schodiště na obou koncích budovy schovaná za šedou odsazenou konstrukci.</p>
<p>Základní prostorově-funkční jednotku tvoří čtyři buňky o různých šířkách sestavené k sobě, vznikl tak typický trojlůžkový pokoj s vlastní bezbariérovou koupelnou. Prostory ordinací jsou řešeny podobně. Stávající budovu nemocnice spojují s novou přístavbou komunikační krčky, které jsou taktéž vytvořeny z modulů.</p>
<p>Prv­ní patro je urče­no pro násled­nou péči, v dru­hém pat­ře je orto­pe­dic­ké oddě­le­ní s <span>18</span> stan­dard­ní­mi lůž­ky a <span>4</span> lůž­ky jed­not­ky inten­ziv­ní péče. Sou­čás­tí přístavby je i výtah, tep­lo­vod­ní tope­ní a vzduchotechnika. </p>
<p><em>„Výhodou jsou náklady a nízká spotřeba, vše je tady osazené led žárovkami, budova je energeticky v kategorii A, jsou zde také splněné veškeré legislativní požadavky, co se týká hlučnosti a požární bezpečnosti. V případě další stavby bych už volil jen tuto modulární výstavbu,“</em> říká ředitel nemocnice <strong>Tomáš Canibal</strong>.</p>
<p><strong>Kontakt</strong></p>
<ul>
<li><a href="https://www.koma-modular.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">www.koma-modular.cz</a></li>
</ul>
<p><strong>Psali jsme také:</strong></p>
<ul>
<li title="KOMA MODULAR představili na Designbloku nové modulární domky"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/koma-modular-predstavuje-na-designbloku-nove-modularni-domky/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">KOMA MODULAR představili na Designbloku nové modulární domky</a></strong></li>
<li title="Modulová výstavba víceúčelových budov nabízí široké možnosti budoucího využití"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/modulova-vystavba-viceucelovych-budov-nabizi-siroke-moznosti-budouciho-vyuziti/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Modulová výstavba víceúčelových budov nabízí široké možnosti budoucího využití</a></strong></li>
<li title="První nemocniční stavba sestavená z modulů se otevřela v Karviné"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/prvni-nemocnicni-stavba-sestavena-z-modulu-se-otevrela-v-karvine/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">První nemocniční stavba sestavená z modulů se otevřela v Karviné</a></strong></li>
</ul>]]></description>
      <category>Moderní stavby</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/karvina-ma-revolucni-projekt-funguje-zde-prvni-modularni-nemocnice-v-cesku/</guid>
      <pubDate>Fri, 19 Nov 2021 09:33:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-4122-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="69110"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Zajímavá venkovská sídla lákají k rekreaci i trvalému žití]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/zajimava-venkovska-sidla-lakaji-k-rekreaci-i-trvalemu-ziti/</link>
      <description><![CDATA[<h3>Dům na stromě</h3>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/dum-na-strome-nabizi-lidem-silny-autenticky-zazitek-v-bezprostrednim-kontaktu-s-krajinou/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Tree House</a> je velmi zajímavý počin mladého architekta Jana Tyrpekla. Tree House najdete v obci Hrusice nedaleko Říčan u Prahy. Jedná se o experimentální a organickou architekturu. Objekt ze dřeva se nachází na pastvině pro ovce. Jedná se o dvě dřevěné platformy, které jsou zavěšeny nezávisle na sobě. Strop nese svěšený dřevěný prstenec, na kterém je zavěšený transparentní plášť z polykarbonátu. Druhý vodící prstenec je připevněn k podlaze. Dům tedy nabízí výhled 360° do krajiny. Do objektu se vstupuje po padacích schodech. Objekt se tvarově přizpůsobil korunám stromů. Sídlo slouží v současné době jako místo pro rekreaci, workshopy a happeningy.  </p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-15580-577-387-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h3>Rodinný domek v Zadní Třebáni</h3>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/rodinny-domek-v-zadni-trebani-zaujme-tvarem-i-fasadou/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Atypický rodinný domek</a> od architektů z 0,5 studio se nachází ve vzrostlé zahradě kousek od Berouna v Zadní Třebáni. Už na pohled zaujme svou geometrií a černou fasádou z opalovaného dřeva. Objekt zaujme především svou sedlovou střechou, která je ovšem diagonálně položená. Fasáda z opalovaného dřeva je dělaná pomocí tradiční japonské metody Shou-sugi-ban.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-15583-574-348-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h3>Rodinný dům - Mníšek Krušné hory</h3>
<p>Dům vyrost na pozemku ve výšce 750 metrů nad mořem na základech starého stavení. <a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/rodinny-dum-inspirovany-tradicnim-stavitelstvim-zapada-do-krusnohorske-krajiny/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Architekti Stempel &amp; Tesař</a> se při jeho stavbě inspirovali tradiční horskou architekturou. Dům jen pár metrů od německých hranic byl navržen jako klasická venkovská zástavba. Fasádu tvoří tmavá opalovaná modřínová prkna. Srdce celého domu pak představuje zimní zahrada, která je umístěná mezi jídelnou a obývacím pokojem. Jak v interiéru, tak i ve vnějším designu stavby dominuje modřínové dřevo v tmavém odstínu. Po vzoru předků byla vybrána i střecha z pálené střešní tašky v šedém glazování. Dům vykazuje minimální energetickou spotřebu.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-15584-620-464-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h3>Mlýn ve Středních Čechách</h3>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/cesky-mlyn-jak-z-pohadky-podivejte-se-s-nami-na-unikatni-dilo-architektu-stempel-tesar/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Starý mlýn</a> poznamenala léta bez péče. Obnoveny musely být všechny zásadní konstrukce tak, aby se nevytratilo kouzlo staletí. Dominantou domu architektů Stempela a Tesaře  je roztětí, které vzniklo proto, aby sem architekti přivedly více světla a prostoru. Vzniklá terasa pak vytváří přechodový prostor mezi interiérem a exteriérem, což většinou u malých osamocených domků není obvyklé.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-15581-588-440-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h3>Domek na Křivoklátsku</h3>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/maly-domek-za-dreva-na-krivoklatsku-i-po-deseti-letech-vypada-stale-sveze/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Stavba ze dřeva</a> vznikla na základech staré stavby z 50. let jako přístavba. Dům je z dřevěných křížem lepených panelů a modřínového obkladu. Z původního objektu zůstala zachována garáž, která se využila pro technické zázemí domu. Nad ní A.LT architekti posadili centrální prostor domu. Vzhledem k značně svažitému pozemku se objekt postavil na dřevěné sloupy založené na patky. Dům se odsadil od svahu pro lepší světelnost. Dispozice objektu je navržena jako 4+kk. V přízemí je obývací prostor s kuchyní a toaletou. V patře jsou dva pokoje s pracovnou a koupelnou.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-15585-569-379-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h3>Chata v Jizerských horách</h3>
<p>Nad údolím Horské Kamenice vyrostl na samotě <a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/netradicni-chata-pripominajici-ptaci-budku-vyrostla-v-jizerskych-horach/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">černý domek</a> připomínající spíše severskou architekturu. Původně se přitom jednalo o nedostavěnou chatu z 80. let. Šedivý brizolit nahradilo černé dřevěné obložení. Až abstraktně působí dřevěný obklad, který přechází i na střešní plochy, díky tomu střecha, zeď a komín splývají v jeden celek. Velmi zajímavě vymysleli architekti ze studia mjölk některá z oken, kterým dali kulatý tvar ořezáním fasádního obložení. Zastavěná plocha zabírá 107 m2. Interiér chatky je velmi jednoduchý a funkční.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-15579-585-329-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h3>Dřevostavba v Krkonoších</h3>
<p>Architekt Zdeněk Fránek navrhl stavbu na samotě v odlehlé části Krkonoš. Základní tvar domu vychází ze starého objektu, který na pozemku kdysi stával. Architekt se snažil zachytit souznění funkcí a podstaty přírodního člověka. <a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/dum-v-odlehle-casti-krkonos-vystihuje-spojeni-cloveka-s-prirodou/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Dřevostavba s železobetonovými základy</a> je usazena do svahu, fasádu tvoří celistvý plášť z modřínových latí, interiér je čistě bílý. Dominantou jsou prosklené stěny, které zaplňují celou výšku místností a zároveň slouží jako oko do krajiny. Stavbu tvoří jeden objekt téměř kopírující stavební půdorys zdemolovaného domu. </p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-15577-607-342-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h3>Vila v srdci Krkonoš</h3>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/zajimava-vila-v-horskem-stredisku-s-geometrickymi-prvky-ma-za-ukol-prekonat-generace/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Vila v srdci Krkonoš </a>našla místo nad špindlerovskou kotlinou. Úkolem bylo postavit rodinné sídlo nad Špindlerovým Mlýnem, která poslouží jak k trvalému bydlení, tak jako místo pro setkávání širší rodiny. Realizace je prací architektonického studia RA15. Plášť domu je vytvořen z železobetonu a ocelových prvků. Ani konstrukce, ani fasáda nejsou ze dřeva. Architekti použili v plné míře moderních materiálů, jako hliník, beton, sklo a ocel. Vnější forma domu vychází z tradic místní lidové zástavby. Je horizontálně členěná na sokl, obytné podlaží a strmou střechu. Dominantou jsou jednotlivé prvky na fasádě v podobě tradičního laťování, které nově získalo funkci slunolamu. Dům i přes moderní pojetí vychází z historie.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-15578-554-406-.jpg" alt="" title="" /></p>
<h3>Dům v Polubném</h3>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/dum-v-polubnem-od-architektu-under-construction-architects-v-sobe-skryva-unikatni-tocite-schodiste/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Rodinný dům</a> se nachází v Horním Polubném v Jizerských horách. Bylo zde vytvořeno unikátní rekreační sídlo, které v sobě ukrývá vše potřebné pro odpočinek velké rodiny, která se sem sjíždí za rekreací a sportem. Dům ve snahu nápaditě kopíruje svažitý terén a zaujme především svou dřevěnou fasádou, která dokonale souzní s přírodou.  Protože je dům zasazen do stráně, přístup do něj vede skrz tunel od příjezdové cesty. Dominantou a ústředním prvkem celého domu je pak točité schodiště z pohledového betonu, které prostupuje každým patrem domu. Fasáda je obložena dřevem s velkým prosklením.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-15582-575-324-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p><strong>Doporučujeme také:</strong></p>
<ul>
<li title="TV Architect představuje: under-construction architects (Erika a Vladimír Vašutovi)"><a href="https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-under-construction-architects-erika-a-vladimir-vasutovi/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><strong>TV Architect představuje: under-construction architects (Erika a Vladimír Vašutovi)</strong></a></li>
<li title="TV Architect představuje: Projekty studia Stempel &amp; Tesař architekti (Jan Jakub Tesař)"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-projekty-studia-stempel-tesar-architekti-jan-jakub-tesar/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">TV Architect představuje: Projekty studia Stempel &amp; Tesař architekti (Jan Jakub Tesař)</a></strong></li>
<li title="Architekti nové generace - 0,5 studio (Pavel Nový a Vít Svoboda)"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/architekti-nove-generace-0-5-studio-pavel-novy-a-vit-svoboda/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Architekti nové generace - 0,5 studio (Pavel Nový a Vít Svoboda)</a></strong></li>
<li title="Osobnosti současné architektury - Radek Lampa a Libor Hrdoušek (RA15)"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-radek-lampa-a-libor-hrdousek-ra15/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Osobnosti současné architektury - Radek Lampa a Libor Hrdoušek (RA15)</a></strong></li>
<li title="TV Architect představuje: Zdeněk Fránek, Fránek Architects"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/profilove-video-zdenek-franek-franek-architects/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">TV Architect představuje: Zdeněk Fránek, Fránek Architects</a></strong></li>
<li title="Architekti nové generace - Jan Tyrpekl"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/architekti-nove-generace-jan-tyrpekl/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Architekti nové generace - Jan Tyrpekl</a></strong></li>
</ul>
<p> </p>
<p> </p>
<p> </p>
<p><strong> </strong></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/zajimava-venkovska-sidla-lakaji-k-rekreaci-i-trvalemu-ziti/</guid>
      <pubDate>Sun, 22 Aug 2021 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3965-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="106493"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Nejmodernější technologie ve stavebnictví nalézají stále nové možnosti ]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/nejmodernejsi-technologie-ve-stavebnictvi-nalezaji-stale-nove-moznosti/</link>
      <description><![CDATA[<p>Stavení najdeme na západ od italské Ravenny v malém městečku Massa Lombarda. Jeho autorem je Mario Cucinella. Prototyp domu má název TECLA.<o:p></o:p></p>
<p>Cílem stavby je ukázat, že moderní technologie lze využít v různých částech světa s využitím jakýchkoli místních materiálů, které jsou k dispozici. Obzvláště užitečný může být ve venkovských oblastech, kde je těžší získat průmyslové stavební materiály.<o:p></o:p></p>
<p>Tisk z hlíny má ale i své nevýhody. Co se 3D tisku týká, jde o mnohem pomalejší proces než u rychleschnoucího betonu, který se už pro tisk běžně používá. Vše ale samozřejmě záleží na klimatu. Další nevýhodou je omezení výšky stavby.<o:p></o:p></p>
<p>Stavba TECLA má rozlohu 60 m2, tvoří ji dva kruhové prostory spojené dohromady. Rezidence zahrnuje obývací prostor, ložnici a koupelnu. Objekt aktuálně prochází strukturálním a tepelným testem, což je zásadní krok pro budoucí úpravy ve velikostech projektů. </p>
<p><strong>Psali jsme také:</strong></p>
<ul>
<li title="Největší trojrozměrný tištěný dům v Evropě vzniká kousek za českými hranicemi"><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/nejvetsi-trojrozmerny-tisteny-dum-v-evrope-vznika-kousek-za-ceskymi-hranicemi/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Největší trojrozměrný tištěný dům v Evropě vzniká kousek za českými hranicemi</a></li>
<li title="První český 3D tištěný dům z betonu je na světě"><a href="https://www.tvbydleni.cz/clanek/prvni-cesky-3d-tisteny-dum-z-betonu-je-na-svete/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">První český 3D tištěný dům z betonu je na světě</a></li>
</ul>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/nejmodernejsi-technologie-ve-stavebnictvi-nalezaji-stale-nove-moznosti/</guid>
      <pubDate>Fri, 16 Apr 2021 00:10:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3750-1200-630-.jpeg" type="image/jpeg" length="453969"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[TV Architect představuje - Národní pavilon pro Expo 2020 od architektonického atelieru Formosa]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-narodni-pavilon-pro-expo-2020-od-architektonickeho-atelieru-formosa/</link>
      <description><![CDATA[<p>Jejich návrh, který vybrala odborná porota, bude reprezentovat Českou republiku na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji. Akce se kvůli pandemii přesunula na letošní rok. Národní pavilon se bude nacházet v zóně <strong>„Sustainability“</strong> na pozemku s plochou 2 200 m<sup>2</sup> a bude stejně jako na EXPO 2015 v Miláně první u jednoho z hlavních vstupů na výstaviště.</p>
<p><strong>Výraz „sustainability“ představuje jedno z velkých témat současné doby.</strong> Udržitelný rozvoj, anglicky Sustainable development, je takový způsob rozvoje lidské společnosti, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Mezi hlavní cíle udržitelného rozvoje patří zachování životního prostředí budoucím generacím v co nejméně pozměněné podobě.</p>
<p><em>„Bylo nám velmi blízké téma vody a zahrady. Jsou to témata, kterým se věnujeme, navíc máme zkušenosti s tím, že víme, jak to na takových výstavách funguje. Máme zkušenosti například z instalace v Miláně. Tak jsme si řekli, že do soutěže půjdeme,“</em> prozradil <strong>Jindřich Ráftl</strong>, co je vedlo k tomu se soutěže zúčastnit.</p>
<p>Odbornou komisi architektů, kterou tvořili architekti<strong> Eva Jiřičná</strong>, <strong>Miroslav Řepa</strong>, <strong>Zdeněk Lukeš</strong>, <strong>Michael Klang</strong>, <strong>David Vávra</strong> a zástupci akademické, umělecké a podnikatelské obce <strong>Tomáš Matuška</strong>, <strong>Jan Kukla</strong> a <strong>Radek Špicar</strong>, oslovil vítězný návrh originálním pojetím organické struktury obrůstající kvadratické linie výstavního prostoru.</p>
<p><em>„Vítězný návrh je podle mého soudu jediný, který sjednocuje architektonické řešení pavilonu s hlavní myšlenkou expozice, kterou se chce Česká republika v Dubaji prezentovat,“</em> uvedla <strong>Eva Jiřičná</strong>.</p>
<h3>Technologie S.A.W.E.R.</h3>
<p>Srdcem celého projektu národní expozice je <strong>systém S.A.W.E.R. vyrábějící vodu ze vzduchu</strong> s využitím solární energie a proměňující suchou poušť v kvetoucí zahradu. Uměleckou expozici vytvoří monumentální instalace designového skla, kterou na své náklady vyrobí podle návrhu Maxima Velčovského společnost LASVIT. V pavilonu bude také prostor pro českou restauraci a pro dvoutýdenní rotační výstavy.</p>
<p><em>„Je to unikátní česká technologie, která umí ze vzduchu vytvářet vodu. Spojení technologie a přírody je nám velmi blízké. Zároveň jsme chtěli vytvořit srozumitelný symbol pro identifikaci pavilonu, a tak jsme vytvořili hned u vchodu velký mrak z trubek, které se mění v živý organismus, jenž prorůstá celým prostorem,“</em> prozradil <strong>Jan Tůma</strong>.</p>
<p>Technologie je tak přirozeně vpracována do organismu pavilonu a společně s ním ukazuje fungování hybridního ekosystému, v jehož rámci samostatně spolupracují příroda a technologie. Prolínání těchto dvou na první pohled odlišných světů vytváří nečekanou symbiózu.</p>
<p><em>„Největší výzvou bylo najít polohu mezi high-tech a futuristickou formou. Vytvořit něco unikátního, co se bude dát zrealizovat. Něco, co je sofistikované, ale zároveň to upoutá širokou veřejnost,“</em> doplnil <strong>Jan Tůma</strong>.</p>
<p>V současnosti je postaveno zhruba 80% pavilonu. Dokončují se práce na zahradě, před pavilonem a v průběhu jara dorazí do Dubaje první rozměrné exponáty. V brzké době se také bude instalovat dominanta, tedy ikonický mrak. Během léta pak proběhnou dokončovací práce.</p>
<p>EXPO 2020 v Dubaji proběhne v termínu od 1. října 2021 do 31. března 2022. Jedná se o první světovou výstavu, která se uskuteční v regionu MENA &amp; SA (na Středním východě, v Africe a jižní Asii) a také je poprvé hostitelem arabská země.</p>
<h3>Podívejte se také:</h3>
<ul>
<li><a href="https://www.tvarchitect.com/video/cesky-pavilon-pro-expo-2020-odhalen-jeho-technologie-vyrabi-vodu-ze-vzduchu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><strong>Český pavilon pro Expo 2020 odhalen. Jeho technologie vyrábí vodu ze vzduchu.</strong></a></li>
<li><a href="https://www.tvarchitect.com/profil/r-frm/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><strong>Profil: R/FRM</strong></a></li>
</ul>
<h3>Psali jsme také:</h3>
<ul>
<li><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/cesky-pavilon-na-expo-2020-ceka-na-dokonceni-fasady-stavbu-by-nemela-ohrozit-ani-vymena-dodavatele/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Český pavilon na Expo 2020 čeká na dokončení fasády. Stavbu by neměla ohrozit ani výměna dodavatele.</a></strong></li>
<li><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/cesky-spagetak-uz-roste-v-dubaji-pavilon-reprezentujici-cesko-na-svetove-vystave-v-dubaji-skryva-prelomove-technologie/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><strong>Český „špageťák“ už roste v Dubaji. Pavilon reprezentující Česko na Světové výstavě skrývá přelomové technologie.</strong></a></li>
</ul>]]></description>
      <category>Architektura a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-narodni-pavilon-pro-expo-2020-od-architektonickeho-atelieru-formosa/</guid>
      <pubDate>Mon, 15 Mar 2021 14:30:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3690-1200-630-.png" type="image/png" length="2169942"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[U jednoho stolu - Petr Hlaváček, Josef Pleskot a Martin Krupauer na téma Vltavské filharmonie]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/u-jednoho-stolu-petr-hlavacek-josef-pleskot-a-martin-krupauer-na-tema-vltavske-filharmonie/</link>
      <description><![CDATA[<p>Praha je nejen kouzelné místo v centru Evropy, ale také dynamicky se rozvíjející kulturní a hospodářské centrum i atraktivní turistický cíl. Nové kulturní centrum by se mělo stát přirozeným doplněním toho stávajícího historického, je ale nutné vnést do jeho zadání veřejný i kulturní rozměr, jenž by mohl naplnit dlouholeté volání po vzniku nového koncertního sálu odpovídajícímu nárokům 21. století.</p>
<p><strong>V Praze nevyrostl koncertní sál pro symfonickou hudbu již více než 100 let</strong>. Nejmladší, Smetanova síň Obecního domu, byla otevřena koncem roku 1912 a Dvořákova síň Rudolfina byla dokončena roku 1885. Oba sály sice prošly rekonstrukcí, stále se ale jedná o historické budovy, které neodpovídají požadavkům 21. století.</p>
<h3>Projekt realizace Vltavské filharmonie bude proto zásadním impulsem rozvoje nového centra Prahy.</h3>
<p>Jako vhodné místo pro Vltavskou filharmonii byl vybrán jeden z nejdůležitějších pražských brownfieldů na území Holešovice-Bubny-Zátory. Nová stavba filharmonie v této lokalitě u řeky Vltavy se stane symbolem jeho přeměny, zároveň tak začne nový přirozený rozvoj Prahy. Umístění nové koncertní budovy na nábřeží Vltavy je navíc více než symbolické.</p>
<p><em>„Vztah k centru Prahy je tady velice významný, to území je zvláštní v tom, že se v něm spojuje historická Praha a nová městská konfigurace malého pražského Manhattanu, jakožto Holešovic. Řeka Vltava se tady odchyluje a vytváří jedinečné logo města, které není snad jinde ve světě. Prolínají se zde dva městské světy, místo předznamenává důležitý impuls pro rozvoj pražského centra,“</em> říká <strong>architekt Josef Pleskot</strong>, člen spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze.</p>
<h3>Vltavská filharmonie</h3>
<p>Ambicí Prahy je prosazovat se nejen jako město památek, ale i jako centrum inspirativní živé kultury. Což by měla stavba nové budovy výrazně posílit a podpořit. Vltavská filharmonie bude místem, kde se pravidelně budou setkávat nejrůznější kultury.</p>
<p><em>„Centrum musí sloužit po Pražany, kteří nejdou jen za hudbou, ale celkově za kulturou a společenským životem. To není dům, ale kus města,“</em> uvedl vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie <strong>Martin Krupauer</strong>.</p>
<p><strong>Stavbu špičkového koncertního sálu už také odsouhlasili pražští radní.</strong> Vycházeli při tom ze studie využitelnosti od mezinárodního konsorcia firem, které vede proslulý ateliér <strong>Henning Larsen</strong> a jehož dalšími členy jsou konzultantské firmy <strong>AEA</strong> a <strong>Buro Happold</strong>. O projektu, který díky analýze dostal první reálné obrysy, bude nyní ještě jednat Zastupitelstvo hlavního města Prahy.</p>
<p><em>„Udělali jsme důležité rozhodnutí pro vznik nového koncertního sálu, který se stane impulsem pro zahájení tolik potřebné proměny zanedbaného území Bubny-Zátory a vznik moderního městského centra na levém břehu Vltavy. Naší ambicí je získat novou architektonickou dominantu Prahy a oživit kulturní život v metropoli. Předpokládané zahájení stavby v roce 2027 je samozřejmě podmíněno dalšími schvalovacími procesy,“</em> konstatoval 1. náměstek primátora <strong>Petr Hlaváček</strong>.</p>
<p>Architektonická soutěž by pak mohla být vyhlášena ve druhé polovině letošního roku a předcházet jí bude podrobnější analýza financování provozu filharmonie.</p>
<p>Analýza také popsala a doporučila konkrétní parametry koncertního sálu a celé budovy filharmonie, jeho zapojení do kulturní mapy města, využití jednotlivých prostor i výši investice, možnosti provozování a ekonomiku jeho fungování.</p>
<p>Budova Vltavské filharmonie by měla mít celkem tři sály: hlavní - koncertní pro 1 800 diváků, malý sál pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 míst.</p>
<p><em>„Vzniknout by měl prostor pro spoustu dynamických aktivit, vše bude doplněno multifunkčním sálem. Prostor má být doplněn knihovnami, místy pro workshopy i zábavným dějištěm pro děti,“</em> doplnil <strong>Petr Hlaváček</strong>.</p>
<p><strong>Místo by se mělo stát centrem každodenního kulturního života v Praze.</strong> Počítá se i s využitím venkovního veřejného prostranství pro kulturní program. Filharmonie podle odhadů přiláká ročně přes 600 tisíc návštěvníků, venkovní a přilehlé prostory pak dalších celkem až 1,2 milionu.</p>
<p><em>„Já si myslím, že ta multifunkčnost je důležitá také z ekonomického hlediska. Ten dům musí fungovat a měl by být také propustný, aby v něm lidé něco zažili, aby si tam mohli dát kávu nebo posedět v restauraci. Což u koncertních sálu ve světě je poměrně podceněno,“</em> říká <strong>Zdeněk Lukeš</strong>, člen spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze.</p>
<p>Náklady na samotnou stavbu experti odhadují na cca 5,3 miliardy korun. Investorem má být město, případně město ve spolupráci se státem nebo i soukromým sektorem. Odborníci doporučují, aby vlastníkem filharmonie bylo město a provozovalo ji prostřednictvím jím ovládané společnosti.</p>
<p><em>„Praha má šanci získat novou architektonickou dominantu se špičkovým koncertním sálem, který nabídne jedinečný hudební zážitek. Město se díky tomu přiblíží významným světovým hudebním metropolím,“</em> říká <strong>Martin Krupauer</strong>.</p>
<p>Budova by navíc měla nabídnout zcela nový pohled na panorama hlavního města. <em>„Pokud bychom si stoupli na budoucí střechu filharmonie, uvidíme celé pražské důležité panorama, počínaje hradem, Petřínem, Malou Stranou, Starým Městem až po Vítkov směrem k mezihoří, kde stojí libeňský plynojem. To jen tak snadno nyní nejde spatřit,“</em> říká <strong>architekt Josef Pleskot</strong>.</p>
<p>Podle předběžného časového harmonogramu by mohla být stavba Vltavské filharmonie zahájena v roce 2027. Dokončení budovy je předpokládáno na rok 2031.</p>
<h3>Podívejte se také:</h3>
<ul>
<li><a href="https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-petr-hlavacek-architekti-headhand/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Osobnosti současné architektury - Petr Hlaváček (Architekti Headhand)</a></li>
<li><a href="https://www.tvarchitect.com/video/osa-josef-pleskot/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Osobnosti současné architektury - Josef Pleskot</a></li>
<li><a href="https://www.tvarchitect.com/video/profilove-video-atelier-a8000/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">TV Architect představuje: Atelier A8000</a></li>
</ul>
<h3>Psali jsme také:</h3>
<ul>
<li><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/stavba-spickoveho-koncertniho-salu-vltavske-filharmonie-v-prazskych-holesovicich-ziskava-realne-obrysy/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Stavba špičkového koncertního sálu Vltavské filharmonie v pražských Holešovicích získává reálné obrysy</a></li>
<li><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/koncertni-sal-na-vltavske-je-o-krok-blize-k-realizaci-praha-zmeni-uzemni-plan/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Koncertní sál Vltavské je o krok blíže k realizaci, Praha změní územní plán</a></li>
</ul>]]></description>
      <category>Architektura a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/u-jednoho-stolu-petr-hlavacek-josef-pleskot-a-martin-krupauer-na-tema-vltavske-filharmonie/</guid>
      <pubDate>Wed, 10 Mar 2021 06:39:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3684-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="203952"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[První nemocniční stavba sestavená z modulů se otevřela v Karviné]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/prvni-nemocnicni-stavba-sestavena-z-modulu-se-otevrela-v-karvine/</link>
      <description><![CDATA[<p>Nový pavilon Karvinské hornické nemocnice rozšířil stávající oddělení ortopedie. Stavba se skládá z 77 modulů. V přízemí se nachází ambulance, prv­ní patro je urče­no pro násled­nou péči, ale nyní je připraveno slou­žit pro paci­en­ty s covi­dem. V nejvyšším pat­ře pokračuje lůžková část a lůžka jed­not­ky inten­ziv­ní péče. Sou­čás­tí dodáv­ky byl výtah, tep­lo­vod­ní tope­ní a vzduchotechnika. </p>
<p>Kombinací několika typů modulů byla vytvořena přehledná dispozice splňující všechny požadavky nemocničního provozu. Základní prostorově-funkční jednotku tvoří čtyři buňky o různých šířkách sestavené k sobě, čímž vznikl typický trojlůžkový pokoj s vlastní bezbariérovou koupelnou. Stávající budovu nemocnice spojují s novou přístavbou komunikační krčky, vytvořené rovněž z modulů. Díky kompozici jednotlivých dílů se podařilo zajistit jasnou a přehlednou dispozici zjednodušující orientaci především pacientům.</p>
<p>Vnější vzhled budovy charakterizuje střídmá kombinace bílé a šedé omítky zvýrazňující okna.</p>
<p><strong>Doporučujeme také:</strong></p>
<p title="Chtěli jsme přijít s něčím odlišným, kvalitním a cenově dostupným, říká designérka nových modulárních domků"><a href="https://www.tvbydleni.cz/video/chteli-jsme-prijit-s-necim-odlisnym-kvalitnim-a-cenove-dostupnym-rika-designerka-novych-modularnich-domku/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Chtěli jsme přijít s něčím odlišným, kvalitním a cenově dostupným, říká designérka nových modulárních domků</a></p>
<p title="Modulový domek se může stát tím správným útočištěm pro víkendy s rodinou"><a href="https://www.tvbydleni.cz/clanek/hledate-moderni-a-stylove-vikendove-utociste-pro-celou-rodinu-poradime-vam-jak-vybrat-ten-spravny-modulovy-domek/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Modulový domek se může stát tím správným útočištěm pro víkendy s rodinou</a></p>
<p title="KOMA MODULAR představili na Designbloku nové modulární domky"><a href="https://www.tvarchitect.com/video/koma-modular-predstavuje-na-designbloku-nove-modularni-domky/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">KOMA MODULAR představili na Designbloku nové modulární domky</a></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/prvni-nemocnicni-stavba-sestavena-z-modulu-se-otevrela-v-karvine/</guid>
      <pubDate>Tue, 16 Feb 2021 00:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3640-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="69110"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Česká architektura až v Antarktidě. To je cíl českých studentů, kteří přišli se zajímavým návrhem výzkumné stanice]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/ceska-architektura-az-v-antarktide-to-je-cil-ceskych-studentu-kteri-prisli-se-zajimavym-navrhem-vyzkumne-stanice/</link>
      <description><![CDATA[<p>Stanice dříve známá jako Eco-Nelson se nachází na Nelsonově ostrově v souostroví Jižní Shetlandy. Stojí na místě, kde se polárníci zastavují, před pokračující cestou na stanici J. G. Mendela. Každoročně se do těchto končin vydávají i čeští polárníci. Na Antarktidě se studenti museli vypořádat se silným větrem, vlhkostí, nízkými teplotami a vysokým UV zářením. Velkou překážkou pak pro ně bylo téměř nemožné kopání do země. „Získali jsme data meteorologického měření z nejbližší stanice. Provedli jsme počítačové simulace k nalezení optimální podoby. Vznikl aerodynamický tvar, aby se zmenšil odpor vzduchu, zároveň ale aby se netvořily závětrné strany, kde by se kumuloval sníh. V Antarktidě slunce svítí ze severu a v letním období skoro celý den, ale je nízko. Náš návrh stanice proto počítal i s optimálním umístěním solárních panelů,“ poukazuje na některá specifika stavby v tak extrémních podmínkách <strong>Martin Kaftan</strong>, vedoucí Ústavu experimentální tvorby na Fakultě architektury VUT.</p>
<p><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-13638-796-448-.jpg" alt="" title="" /></p>
<p>V Antarktidě jsou lidé odkázáni na stavbu bez pomoci strojů. Kromě samotné stavby musí architekti vymyslet i možnost získávání energie. Zatím se nejvíce přiklánějí k solárním panelům a generátou. Toto řešení nabízí využítí odpadního tepla k vytápění stanice. Užitečnou kuriozitou je zvažované vybavení stanice ekologickou spalovací toaletou, která promění odpad na popel.</p>
<p>Současný stav 30 let staré stanice Eco-Nelson je nevyhovující. Čeští polárníci by chtěli stanici v budoucnu využívat jako sklad a zázemí pro výzkum. „Jsou to staré chladící boxy z ruských lodí, které tam původní majitel dopravil. Uvnitř plechových boxů je sice izolace, ale dostala se tam plíseň. V Antarktidě sice plíseň sama o sobě není, ale v přímořských oblastech je problém s velkou vlhkostí. Některé stanice se dokonce vlivem plísně časem rozpadnou,“ shrnuje současný stav <strong>Martin Kaftan</strong>.</p>
<p>Architekti spolupracují mimo jiné s Aloisem Suchánkem, který má zkušenost s výstavbou polárních stanic. „Pan Suchánek říká, že má několik zásad: jakoukoli část musí být schopni unést 4 chlapi, minimální velikost šroubu je čtrnáctka a do železářství je daleko. Na základě toho jsme vymysleli stanici složenou z překližkových dílů. Jsou to takové krabice, které se dají sestavit v Česku a na místě už se jenom zamknou do sebe. Do Antarktidy už přijedou vyplněné tepelnou izolací, která odolá plísním. Vymýšlíme také ukotvení do pohyblivého podloží. Jedna možnost je postavit základ jako rošt z pražců, což je řešení z Mendelovy stanice, nebo využít kovové klece (gabiony), které by se na místě vyplnily kameny, “ říká <strong>Kaftan</strong></p>
<p>Prototyp menšího skladu chtějí architekti vytvořit v právě budované robotické laboratoři na Fakultě architektury a následně ho otestovat v nějaké horské oblasti, kde by vyzkoušeli alespoň extrémní podmínky co se týče vlhkosti.</p>
<p> </p>
<p> </p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/ceska-architektura-az-v-antarktide-to-je-cil-ceskych-studentu-kteri-prisli-se-zajimavym-navrhem-vyzkumne-stanice/</guid>
      <pubDate>Wed, 03 Feb 2021 00:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3620-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="266500"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[KOMA MODULAR představili na Designbloku nové modulární domky]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/koma-modular-predstavuje-na-designbloku-nove-modularni-domky/</link>
      <description><![CDATA[<h3>Chtěli jsme přijít s něčím odlišným, kvalitním a cenově dostupným, říká designérka nové řady Fashion Line</h3>
<p>Celý projekt Fashion Line není jen o odlišné fasádě. Při jeho návrzích tu rozebrali a nově navrhli veškeré díly. Od konstrukce až po stránku designu. Výsledkem jsou tři typy domků. Z jednoho modulu o rozměrech 22 metrů čtverečních až po sestavu ze tří částí o ploše 54 metrů.</p>
<p><em>„Vytvořili jsme vlastně úplně prefabrikovaný produkt, který dokážeme skládat do větších celků. To nám také umožňuje, že veškeré ty díly držíme skladem a jsme schopni garantovat rychlé dodání v řádu týdnů. To je velká odlišnost a tou druhou je design. My jsme se snažili přijít s výrobkem, který bude odlišný, kvalitní a cenově dostupný,“</em> popisuje designérka <strong>Adéla Bačová</strong>.</p>
<p>Základní konstrukce je z velmi odolných pozinkovaných profilů, které odolají korozi. Zvuková izolace zase nabízí kýžený klid. Řada Fashion Line slibuje i úsporu nákladů na energie a díky tomu, že se jedná o stavebnici, je možné si v případě stěhování vzít s sebou celý dům.</p>
<p><em>„My jsme tu základní verzi připravili tak, aby byla pro zákazníka v podstatě okamžitě obyvatelná, chápeme, každý si nemůže dovolit tou plnou verzi. Součástí té základní verze je plně vybavená koupelna, osvětlení, veškeré obklady a fasáda. Jediné, co tam chybí je kuchyňská linka, postel nebo klimatizace, ale myslíme si, že to jsou věci, které si každý zákazník představuje jinak,“</em> vysvětluje designérka.</p>
<p>Modul si případný zákazník může upravit podle svých představ. Na výběr je celá řada vnitřních povrchů, podlahy nebo fasáda. Tento typ bydlení je podle výrobce ideální pro rekreační bydlení a pro ty, kteří si hodně potrpí na design a originalitu.</p>
<p><em>„Do budoucna chceme přicházet s novými kolekcemi fasád, povrchů a barevností a budeme ten design neustále obměňovat,“</em> dodává závěrem Bačová.</p>
<p>Vedle řady Fashion Line, plánuje společnost Koma také řadu Studio, které bude určené pro menší provozovny jako jsou kavárny, bary nebo kadeřnictví. Jako poslední připravují řadu Office, která nabídne reprezentativní kancelářské prostory.</p>]]></description>
      <category>Architektura a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/koma-modular-predstavuje-na-designbloku-nove-modularni-domky/</guid>
      <pubDate>Tue, 13 Oct 2020 17:12:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3423-1200-630-.png" type="image/png" length="2815069"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Rozhovor: Fakultní nemocnice v Olomouci otevřela novou Hemato-onkologickou kliniku od architekta Adama Rujbra]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/rozhvor-fakultni-nemocnice-v-olomouci-otevrela-novou-hemato-onkologickou-kliniku-od-architekta-adama-rujbra/</link>
      <description><![CDATA[<p lang="cs" align="justify">Místo, kde se pacient bude cítit dobře. To byl hlavní záměr architekta Adama Rujbra při práci na novém pavilonu pro Fakultní nemocnici Olomouc. Pavilon disponuje vším, co by měla pasivní budova mít. Je zde například použito řízené větrání vzduchotechniky s rekuperací, využití odpadního tepla ze vzduchotechniky a nechybí ani zelená střecha, která pomáhá zadržovat vodu.</p>
<p lang="cs" align="justify"><em>„Ta budova je také napojena na systém potrubní pošty, takže i logistika v rámci areálu je tím nějakým způsobem udělána příjemněji a efektivněji. Ti pacienti, kteří tam jsou, tak dostávají cytostatika míchaná přímo na míru a nemusí si pro ně chodit do lékárny. Místo toho je ta lékárna rovnou pošle potrubní poštou,“</em> popisuje architekt Adam Rujbr.</p>
<h3 lang="cs" align="justify">Léčivá architektura v praxi</h3>
<p lang="cs" align="justify">V čem spočívá efekt léčivé architektury? V tom, že se v budově cítíte dobře. Pokud se nemocný cítí uvolněně, probíhá zotavení lépe.</p>
<p lang="cs" align="justify"><em>„Hodně jsme pracovali se světlem. Orientaci budovy jsme změnili a otočili ji tou širší stranou k jihu. Takže jsme získali maximum slunečního svitu po dobu ordinační doby. Díky velkému prosklení vzniká velmi pozitivní pocit z toho světla, navíc je tam pohled do parku. I všechny čekárny mají okna a hodně přirozeného světla,“</em> vysvětluje architekt.</p>
<p lang="cs" align="justify">Pro Fakultní nemocnici Olomouc je to již druhá realizace z pera ateliéru Adama Rujbra. O jeho kvalitách může svědčit i fakt, že právě jeho realizace budovy II. interní kliniky-gastroenterologické a geriatrické se dočkala prestižního ocenění a dostala se dokonce do finále 12. ročníku soutěže E.ON Energy Globe.</p>
<h3 lang="cs" align="justify">Podívejte se také:</h3>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/video/depozitar-vychodoceskeho-muzea-v-pardubicich-od-adama-rujbra-je-jiz-v-provozu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Depozitář Východočeského muzea v Pardubicích od Adama Rujbra je již v provozu</a></p>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/video/adam-rujbr-architects/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">TV Architect představuje: Adam Rujbr Architects</a></p>]]></description>
      <category>Inovace a technologie</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/rozhvor-fakultni-nemocnice-v-olomouci-otevrela-novou-hemato-onkologickou-kliniku-od-architekta-adama-rujbra/</guid>
      <pubDate>Thu, 08 Oct 2020 00:16:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3416-1200-630-.png" type="image/png" length="2146717"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Stavba metra D se odkládá na jaro příštího roku]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/stavba-metra-d-se-odklada-na-jaro-pristiho-roku/</link>
      <description><![CDATA[<p style="text-align: justify;">Metro D v první fázi spojí Pankrác a Písnici. „Před koronakrizí jsme říkali, že bychom chtěli začít stavět letos v září. Podle aktuálního vývoje bychom v optimistické variantě mohli začít stavět na jaře příštího roku, podle pesimistické o půl roku později, to jest na podzim příštího roku," uvedl vedoucí oddělení komunikace pražského dopravního podniku (DPP) Daniel Šabík. „Čtvrtou linku pražského metra bychom rádi zprovoznili ve druhé polovině roku 2028, bude ale záležet na tom, kdy budeme moci začít stavět první úsek,“ doplnil.</p>
<p style="text-align: justify;">Kvůli epidemii koronaviru se prodlužily například lhůty v tendrech na firmu, která provede stavební práce v úseku mezi Pankrácí a Olbrachtovou. „Během nouzového stavu procesy stavebního řízení běžely mnohem pomaleji, respektive v omezeném režimu,“ uvedl Šabík. O stavební povolení na úsek Pankrác-Nové Dvory podnik požádal na konci loňského roku. Stavební řízení se protáhlo také kvůli námitkám a jejich vypořádání, které bylo pracnější.</p>
<p style="text-align: justify;">DPP dokončil v létě loni zahájený geologický průzkum na dvou ze čtyř míst. V místech dokončeného průzkumu chystá podnik ještě jeden až tři průzkumné geologické vrty do prostoru tzv. obratových kolejí budoucí stanice metra Pankrác. Vrty se uskuteční z povrchu. Na zbylých dvou potrvá průzkum až do léta příštího roku. Většina tunelů z geologického průzkumu bude součástí budoucího metra D.</p>
<p style="text-align: justify;">Kromě průzkumu DPP vyhodnocuje nabídky uchazečů v tendru na zhotovitele stavby a monitoring úseku Pankrác-Olbrachtova. „Nicméně čekáme v této záležitosti na rozhodnutí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Současně běží stavební řízení na úsek Pankrác D - Nové Dvory,“ uvedl Šabík. V budoucnu má být postaven úsek z Pankráce na náměstí Míru. Kam povede případně metro z náměstí Míru, zatím nebylo rozhodnuto. Jednou z variant bylo náměstí Republiky, podle druhé by měla trasa zamířit na Žižkov a dále do Vysočan. Celková předpokládaná cena je 72,6 miliardy korun a investorem je DPP.</p>
<p style="text-align: right;"><strong>Zdroj fotogalerie: IPR Praha</strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Psali jsme také:</strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/metro-d-se-vraci-do-uzemniho-planu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Metro D se vrací do územního plánu</a></strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/dohoda-s-majiteli-pozemku-pro-metro-d-budou-si-moci-postavit-kancelare-a-byty/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Dohoda s majiteli pozemků pro metro D. Budou si moci postavit kanceláře a byty</a></strong></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/stavba-metra-d-se-odklada-na-jaro-pristiho-roku/</guid>
      <pubDate>Mon, 14 Sep 2020 07:36:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3378-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="438063"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Stavbami roku Plzeňského kraje se staly budovy Konplan a Lokalita Bolevec]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/stavbami-roku-plzenskeho-kraje-se-staly-budovy-konplan-a-lokalita-bolevec/</link>
      <description><![CDATA[<p style="text-align: justify;">Administrativní budova Konplan si titul odnesla za originální návrh a přesvědčivou realizaci. Podle poroty objekt vyniká fasádou tvořenou kovovými lamelami, které jsou místy prolomeny ostrůvky zeleně. „Cenu jsme udělili za suverénní architektonický počin, jenž, i díky svým urbanistickým kvalitám, výrazně překonává měřítko regionu,“ komentoval volbu člen odborné poroty Petr Klíma. Objekt Konplan zároveň vyhrál v hlasování veřejnosti. Druhou stavbou roku je Lokalita Bolevec, kde rozmístění rodinných domů na okraj pozemků nahrazuje 3,5 metru vysoké protihlukové stěny, které by tu jinak musely vzniknout. „Ocenili jsme zejména originální schéma zástavby a výrazově čistou soudobou architekturu, která dokázala navázat na půvab starých statků a usedlostí,“ uvedl předseda poroty Miloslav Michalec.</p>
<p style="text-align: justify;">Cenu poroty dostala nová knihovna ve Spáleném Poříčí za doplnění nové stavby do celkového kontextu historické zástavby a čestné uznání poroty získala rekonstrukce mateřské školy v Klenčí pod Čerchovem. Porota vyzdvihla hlavně nápadité řešení zahrady s herními a zážitkovými prvky z přírodních materiálů, které využívají dešťovou vodu.</p>
<p style="text-align: justify;">Cenu hejtmana Plzeňského kraje si odnesla za invenční technické řešení rekonstrukce historického mostu a doplnění atraktivní lávky na trati Pňovany - Bezdružice. Cena primátora města Plzně připadla Bytovému domu Sylván v Plzni.</p>
<p style="text-align: justify;">Také Cenu Krajské hospodářské komory v Plzeňském kraji získala stavba určená pro bydlení. „Bytový dům v Radyňské ulici si cenu zasloužil zejména za to, jak se svým netradičním řešením vymezuje vůči často banálnímu pojednání fasád zateplovaných domů. Zvenčí překvapuje syrovými plechovými deskami s rezavou patinou a přitom zapadá do kontextu ulice, zformované v závěru 19. století. Je třeba ocenit také jeho obytné kvality,“ zhodnotil předseda představenstva hospodářské komory Petr Chvojka.</p>
<p style="text-align: justify;">Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR udělil cenu rovněž bytovému domu. Obytný celek Papírnická v Plzni nabízí klidné nádvoří se stromy, bez parkovacích míst, která jsou umístěna v jiné části budovy. Soukromé prostory bytů i vnitroblok s velkorysou společnou terasou se tu otevírají směrem k řece Radbuze.</p>
<p style="text-align: right;">Autor fotogalerie: <strong><a href="https://www.stavbarokupk.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Stavba roku Plzeňského kraje</a></strong></p>
<p style="text-align: left;"><strong>Psali jsme také:</strong></p>
<p style="text-align: left;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/plzen-prestavi-byvale-kancelare-a-laboratore-na-socialni-byty/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Plzeň přestaví bývalé kanceláře a laboratoře na sociální byty</a></strong></p>
<p style="text-align: left;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-zatocit-s-vizualnim-smogem-v-plzni-maji-nove-hned-dva-manualy/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Jak zatočit s vizuálním smogem? V Plzni mají nově hned dva manuály</a></strong></p>
<p style="text-align: left;"><strong>Podívejte se:</strong></p>
<p style="text-align: left;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/chatrajici-skvosty-1-dil-mestske-lazne-plzen/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Chátrající skvosty - 1. díl - Městské lázně, Plzeň</a></strong></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/stavbami-roku-plzenskeho-kraje-se-staly-budovy-konplan-a-lokalita-bolevec/</guid>
      <pubDate>Wed, 09 Sep 2020 02:18:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3371-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="62334"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Koncertní sál v Ostravě byl zařazen mezi nejočekávanější stavby světa. Město má nově k dispozici studii sálu]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/ostrava-ma-k-dispozici-studii-nejocekavanejsi-stavby-sveta/</link>
      <description><![CDATA[<p style="text-align: justify;">Budova bude šetrná k životnímu prostředí. „Stavba bude výjimečná nejen svým vizuálním řešením, ale slibuje rovněž ekologickou udržitelnost, což Ostravu posouvá opět do popředí světového zájmu," uvedl primátor Tomáš Macura (ANO). Do budovy se bude světlo přivádět pomocí soustavy světlíků, které ale zároveň bude možné zatemňovat. V objektu se počítá s využitím javorového dřeva.</p>
<p style="text-align: justify;">Sál by měl být vytápěný tepelnými čerpadly, zvažuje se i využití důlních vod, prosklené části budou ze speciálního skla, aby se zamezilo úniku tepla.  „Investiční návratnost všech tří systémů se pohybuje řádově v jednotkách let. Využijeme při tom důlní vodu, která se nachází v hloubce čtyř set metrů pod stávajícím domem kultury. Vodu využijeme jak pro vytápění, tak chlazení budovy. Zkušebními vrty, které se budou konat už od srpna, zpřesníme finální variantu využití vody. Také opláštění budovy bude speciální, aby nedocházelo k tepelným ztrátám v zimě či přehřívání v létě,“ řekl Macura pro Moravskoslezský deník.</p>
<p style="text-align: justify;">Martin Kopáč z <a href="http://acts.archi/about/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Architecture Acts </a>popisuje novou podobu koncertního sálu tato: „Uvažujeme o přírodních materiálech - šedě lazurované dřevěné obklady v kombinaci s šedým nebo modrým polstrováním sedaček a součástí toho návrhu je i návrh varhan, které budou provedeny v bronzu.“ Sál bude vybudován tak, že hlediště bude kolem celého pódia.</p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Absence vlastního zázemí</strong></p>
<p style="text-align: justify;">Koncem příštího roku by měla být k dispozici dokumentace pro povolení stavby. „V roce 2022 proběhne příprava podkladů pro soutěž na zhotovitele, samotná soutěž, podpis smlouvy a zahájení stavby jako takové. Stavba je v tuto chvíli odhadována na 32 měsíců," řekla náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová (ANO). První koncert v nové hale by tak návštěvníci mohli slyšet v roce 2024.</p>
<p style="text-align: justify;">Podle Jana Žemly, ředitele Janáčkovy filharmonie Ostravy, která bude sál využívat, by jeho výstavba neměla ohrozit fungování filharmonie. „Janáčkova filharmonie jako jeden z největších českých orchestrů existuje již 70 let. Od svého vzniku nikdy neměla koncertní sál, nikdy neměla vlastní zázemí. Vždycky, a i v této době, funguje v provizoriu. Stavbou koncertního sálu s adekvátním zázemím se konečně přiblíží evropským standardům," míní Žemla.</p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Přebudování společenského sálu</strong></p>
<p style="text-align: justify;">Kromě vzniku nového koncertního sálu se proměny dočká i samotný Dům kultury města Ostravy, který ve svých prostorách nabídne kompletní zázemí pro filharmonii, zkušebny, edukační centrum i nahrávací studio. Náklady na celý projekt a jeho výstavbu jsou odhadovány na 2,2 miliardy korun, město stále počítá s pomocí kraje i státu.</p>
<p style="text-align: justify;">Studie přístavby sálu s kapacitou 1300 míst, jejíž součástí bude také prosklený vestibul či kavárna, počítá s přebudováním současného společenského sálu v kulturním domě na komorní prostor s kapacitou 475 míst. Sály budou využívány pro hudební produkce napříč hudebními žánry.</p>
<p style="text-align: right;">Autor fotogalerie: <a href="https://fajnova.cz/projekt/koncertni-sal-a-rekonstrukce-domu-kultury-mesta-ostravy/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">fajnova.cz</a></p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Psali jsme také:</strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/cena-architekt-obci-2018-porotu-uchvatila-revitalizovana-ostrava-ci-obec-prostredni-becva/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Cena Architekt obci 2018. Porotu uchvátila revitalizovaná Ostrava či obec Prostřední Bečva</a></strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/prvni-architektonickou-soutez-v-letosnim-roce-vyhlasuje-ostrava/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">První architektonickou soutěž v letošním roce vyhlašuje Ostrava</a></strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Podívejte se:</strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-national-gems-ii/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Ostrava | Národní poklady II</a></strong></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/ostrava-ma-k-dispozici-studii-nejocekavanejsi-stavby-sveta/</guid>
      <pubDate>Tue, 04 Aug 2020 06:29:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3321-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="232546"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Titul Nejlepší rekonstruovaný komerční projekt HOF Awards získala budova A v pražském BB Centru ]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/xx/</link>
      <description><![CDATA[<p style="text-align: justify;">Vyhlášení výsledků a děkovné řeči letos proběhly formou live streamu 27. května. Organizátorem soutěže je Roberts Publishing Media Group, vydavatel odborného realitního časopisu CIJ.<strong> </strong></p>
<p style="text-align: justify;">Administrativní Budova A v pražském BB Centru prošla v roce 2018 celkovou revitalizací vnějšího pláště i vnitřních prostor. Rekonstrukce budovy o celkové pronajímatelné ploše 21 600 m<sup>2</sup> probíhala ve spolupráci s jejím výhradním nájemcem, přední českou bankou MONETA Money Bank, jejíž centrála má v Budově A své sídlo. Autorem návrhu renovace je architektonický ateliér A8000.</p>
<p style="text-align: justify;">Objekt vlastní investiční a developerská společnost PASSERINVEST GROUP, která jako odpovědný městský investor neustále rozvíjí areál BB Centra a modernizuje stávající objekty tak, aby trvale nabízely prvotřídní služby. "„Ocenění v soutěži Hall of Fame – Best of the Best, Nejlepší rekonstruované komerční projekty, pro Budovu A je pro nás potvrzením, že odvádíme kvalitní a dobrou práci. Děkuji kolegům a všem, kteří se na této citlivé a účelné rekonstrukci podíleli a udržují BB Centrum stále atraktivní a vyhledávané,“ uvádí k získanému ocenění Radim Passer, zakladatel a CEO Passerinvest Group.</p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Psali jsme také:</strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/profilove-video-atelier-a8000/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">TV Architect představuje: Atelier A8000</a></strong></p>
<p style="text-align: justify;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/budova-a-v-bb-centru-zvitezila-v-soutezi-cij-awards/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Budova A v BB Centru zvítězila v soutěži CIJ Awards</a></strong></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/xx/</guid>
      <pubDate>Thu, 18 Jun 2020 02:38:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3267-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="836865"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Rezidence Oskarka: První česká rezidentní novostavba podrobená hodnocení svého dopadu na vnější okolí]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/rezidence-oskarka-prvni-ceska-rezidentni-novostavba-podrobena-hodnoceni-sveho-dopadu-na-vnejsi-okoli/</link>
      <description><![CDATA[<p align="justify" style="text-align: justify;">Vlivem globální změny počasí dochází i ke změnám ve vnímání vlivu architektury veřejných prostranství na člověka. Hlavním nástrojem adaptace a zlepšení mikroklimatu je dlouhodobě ověřená ekologická technologie – městská zeleň.</p>
<p align="left" style="text-align: justify;">Vegetační plochy efektivně řeší zadržování a odpar vody, zachytávání prachových částic a proměnu oxidu uhličitého na kyslík. Vlivem těchto vlastností se mohou i zastavěné oblasti v letních měsících přirozeně ochlazovat a celoročně udržovat lepší kvalitu vzduchu. Pro zachování rozumné ekonomie návrhů je vhodné optimalizovat projekty pomocí pokročilých projekčních softwarových programů.</p>
<p align="left" style="text-align: justify;">Nově budovaný objekt <strong>Rezidence Oskarka</strong> je postavený na konceptu, díky kterému nedojde jeho realizací ke zhoršení tepelného komfortu celé oblasti. V jeho nejbližším okolí naopak dojde k výraznému zlepšení zejména prostřednictvím optimální koncepce zelené infrastruktury z jižního směru. Při tropickém dni dojde k maximálnímu zvýšení průměrné teploty lokality nejvýše o 0,135°C. Tato hodnota demonstruje minimální emisi tepla z vlastního objektu do okolí.</p>
<p align="left" style="text-align: justify;">Projekt je první budovou na území ČR, která překročila hodnotu 50 bodů tepelného komfortu (Pozn. 100 bodů = les dobře vyvinutým bylinným, keřovým i stromovým patrem; mezinárodní certifikace GREENPASS.). Pro srovnání: optimalizované halové konstrukce zatím dosáhly maximálního skóre 35 a hodnocená bytová výstavba na Slovensku nejlépe dosáhla 40 bodů.</p>
<p align="left" style="text-align: justify;">Projekt přesahuje nastavenou úroveň běžně realizovaných projektů a zařazuje se do elitní společnosti pokročilých návrhů. Projekt by již s tímto hodnocením prošel náročným výběrovým řízením města Vídně podle nové požadované koncepce moderní bytové výstavby, která je v sousedním Rakousko mimořádně přísná.</p>
<p align="justify" style="text-align: justify;">Lepších výsledků by v tomto případě bylo možné dosáhnout se současnou geometrií sledované lokality už jen za přispění všech majitelů okolních parcel, které zásadně ovlivňují přehřívání silničního povrchu páteřní komunikace této lokality - ulice Oskara Nedbala. Pro další markantní zlepšení by byla nezbytná spolupráce s městem, které by muselo zřídit lokality se zelenými ostrovy v ulicích.</p>
<p align="left" style="text-align: justify;"><strong>Projektovaná oblast přirozeně zadrží většinu dešťových srážek</strong></p>
<p align="left" style="text-align: justify;">Pouze 27 % srážek odteče do stokovací sítě, což je benefit i pro město, které tak drobně uspoří na množství přečišťované dešťové vody. Díky navržené zelené infrastruktuře a zeleným střechám dojde ke spotřebování nejméně 19,37 kg CO2 za den.</p>
<p align="left" style="text-align: justify;">Celý okolní prostor navržené lokality má dle tepelného štítku hodnocení venkovního prostředí 66,75% v poli teploty 29 – 35°C. Toto pole se koncentruje okolo cílového objektu, protože ten svým stíněním a aktivním přístupem k redukci šíření tepla vedením, sáláním i prouděním. Společně s aktivním působením zeleně pak dochází k minimálnímu šíření tepla do okolí, tak jak potvrzuje propočet tepelné zátěže projektu na okolí, který je vyčíslen na hodnotu + 0,135°C.</p>
<p align="left" style="text-align: justify;"><strong>Tento parametr prokazuje zamezení vytvoření tepelného ostrova v dané lokalitě.</strong></p>
<p align="left" style="text-align: justify;"><strong>Přečtěte si také na TVbydleni.cz: <a href="https://www.tvbydleni.cz/clanek/rezidence-oskarka-prvni-zivy-zeleny-bytovy-dum-v-ceskych-budejovicich/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Rezidence Oskarka: První živý zelený bytový dům v Českých Budějovicích</a></strong></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/rezidence-oskarka-prvni-ceska-rezidentni-novostavba-podrobena-hodnoceni-sveho-dopadu-na-vnejsi-okoli/</guid>
      <pubDate>Tue, 16 Jun 2020 09:45:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3265-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="1087714"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Plánujeme audio sestavu pro dům, byt, zahradu nebo komerční prostor]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/planujeme-audio-sestavu-pro-dum-byt-zahradu-nebo-komercni-prostor/</link>
      <description><![CDATA[<h3>Navštivte showroom VOIX v reportážích na <a href="https://www.tvbydleni.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">TVbydleni.cz</a>:</h3>
<h4 title="Láska ke zvuku a designu - vybíráme audio do domácnosti">Láska ke zvuku a designu - vybíráme audio do domácnosti</h4>
<h4 title="Láska ke zvuku a designu - vybíráme audio do domácnosti"><iframe width="640" height="360" src="https://www.tvbydleni.cz/i/laska-ke-zvuku-a-designu-vybirame-audio-do-domacnosti/" frameborder="0"></iframe><br /><br /></h4>
<h4 title="Jak hraje audio za 12 miliónů pro nejnáročnější?">Jak hraje audio za 12 miliónů pro nejnáročnější?</h4>
<h4 title="Jak hraje audio za 12 miliónů pro nejnáročnější?"><iframe width="640" height="360" src="https://www.tvbydleni.cz/i/jak-hraje-audio-za-12-milionu-pro-nejnarocnejsi/" frameborder="0"></iframe></h4>
<h4 title="Kino ve vlastním domě? Proč ne!">Kino ve vlastním domě? Proč ne!</h4>
<h4 title="Kino ve vlastním domě? Proč ne!"><iframe width="640" height="360" src="https://www.tvbydleni.cz/i/kino-ve-vlastnim-dome-proc-ne/" frameborder="0"></iframe><br /><br /></h4>]]></description>
      <category>Inovace a technologie</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/planujeme-audio-sestavu-pro-dum-byt-zahradu-nebo-komercni-prostor/</guid>
      <pubDate>Mon, 25 May 2020 00:43:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3242-1200-630-.png" type="image/png" length="2127672"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[TV Architect představuje - Jan Řežáb, majitel a ředitel developerské skupiny JRD]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-jrd/</link>
      <description><![CDATA[<p align="justify">Jan Řežáb dlouhodobě usiluje o popularizaci problematiky energeticky úsporného a environmentálně šetrného bydlení v České republice. Často byl iniciátorem nových řešení a postupů. Stavěl například první pasivní bytové domy, začínal s využíváním systémů řízeného větrání, teplovzdušného vytápění a rekuperace. První bytový dům stavěl především pro sebe a svou rodinu a splnil si tak svůj sen o energeticky úsporném bydlení. Pro svoji matku nechal postavit dokonce unikátní dům s aktivní energetickou bilancí, který více energie vyrobí, než spotřebuje. Podobně ekologicky smýšlí i většina zaměstnanců firmy, která žije v energeticky pasivních bytech vybudovaných JRD s.r.o. Jak sám Řežáb přiznává, mnoho kolegů se rekrutovalo právě z řad zájemců o jeho rezidenční projekty.</p>
<p align="justify">Začátky však nebyly snadné. „Potřebovali jsme udělat dobrou obálku budovy. To bylo lehce po roce 2000, kdy nejsilnější izolace byla šesticentimetrová, my jsme potřebovali 20. Tehdy nebyla lepidla, museli jsme v garáži vymýšlet hmoždinky. Známá nebyla ani trojskla v oknech, která jsou dnes již standardem,“ vzpomíná Řežáb.</p>
<h3 align="justify">Nové moderní technologie</h3>
<p align="justify">JRD s.r.o. do dnešních dní vybudovala na 23 projektů. V letech 2003 až 2006 byly realizovány první projekty JRD Vila Velká Chuchle a Vila Štěrboholy, oba projekty vždy se třemi nízkoenergetickými byty. Jednalo se o první stavby s teplovzdušným vytápěním a rekuperací tepla v České republice v komerční sféře. Vila ve Štěrboholech měla také střešní instalaci fotovoltaického systému. Projekt Vila Velká Chuchle získal ocenění Stavba s ekologickým přínosem pro rok 2005.</p>
<p align="justify">V období let 2004 až 2008 byly postaveny moderní třípodlažní bytové Viladomy Dolní Měcholupy 1, 2 a 3 s celkem 18 byty. Stavby byly realizovány v nízkoenergetickém standardu, projekt Dolní Měcholupy 1 získal ocenění Energetický projekt roku 2007. V roce 2008 společnost JRD úspěšně dokončila developerský projekt Rezidence Dolní Měcholupy určený pro 43 rodin. Při výstavbě byly využity nové moderní technologie, například fotovoltaická střešní instalace, a vybudován i takzvaný energeticky plusový byt. Projekt získal ocenění v soutěži Český energetický a ekologický projekt roku 2008.</p>
<p align="justify">Mezi lety 2008 až 2010 byly v lokalitě Prahy 10 realizovány další tři bytové vily nazvané Viladomy Dolní Měcholupy 5, 6 a 7 s celkem 23 byty. V Uhříněvsi pak projekt Viladomy U Obory s 38 byty a také projekt Rodinné domy Za Nadýmačem. Přestože projekty vznikaly v době, kdy kvůli celosvětové finanční krizi zaznamenal realitní trh v ČR značný pokles, byly všechny vyprodány ještě před svým dokončením.</p>
<h3 align="justify">Získal „ekologického Oskara“</h3>
<p align="justify">V roce 2012 dokončila společnost JRD dva exkluzivní projekty v lokalitě starých Strašnic: Vila Augustus s 9 luxusními byty a Vila Pod Altánem se šesti nadstandardně řešenými byty. Oba projekty získaly několik odborných i laických ocenění. Energeticky pasivní bytová vila Pod Altánem obsadila v roce 2012 první místo a nízkoenergetická vila Augustus druhé místo v mezinárodní soutěži moderních stavebních projektů s výjimečnou energetickou, konstrukční a architektonickou hodnotou Building Efficiency Awards (BEFFA). Bytový dům Vila Pod Altánem získal Cenu České komory architektů v soutěži Český energetický a ekologický projekt roku 2009 a Vila Augustus obsadila 2. místo mezi rezidenčními projekty v soutěži Best of Reality 2013. Vila Augustus zvítězila v soutěži Fasáda roku 2014 v kategorii Bytový dům – novostavba.</p>
<p align="justify">Energeticky aktivní dům v Plzni-Bolevci, který nechal pro svou maminku Jan Řežáb postavit, získal v roce 2013 „ekologického Oskara“, když zvítězil v kategorii Kutil prestižní soutěže E.ON Energy Globe Award ČR 2013. Tento dům uspěl také v 11. ročníku soutěže Český energetický a ekologický projekt/stavba/inovace roku 2012, kde získal Cenu veřejnosti. Ve stejné soutěži byl oceněn také projekt Rezidence Trilobit, který si odnesl Cenu hlavního města Prahy.</p>
<p align="justify">V červnu 2014 byl dokončen luxusní komorní projekt Vila Na Výsluní s 16 byty. Pětipodlažní dům je citlivě zasazený do zahrady původní vily z 30. let minulého století ve vyhledávané lokalitě pražských Strašnic. Svou architekturou z dílny Podlipný Sladký architekti záměrně odkazuje k době, kdy funkce estetická a užitná tvořily jeden harmonický celek. Koncepci domu ocenila i odborná porota v prestižní soutěži Nejlepší z realit − Best of Reality 2014, ve které Vila Na Výsluní zvítězila v nejsilněji obsazené kategorii rezidenčních projektů.</p>
<h3 align="justify">Posun do administrativy</h3>
<p align="justify">Na podzim 2015 byl zkolaudován komorní energeticky pasivní projekt Viladům Uhříněves s 3 velkými byty o dispozicích 4+kk. Dům se vyznačuje originální architekturou, promyšlenými dispozicemi bytových jednotek a je citlivě zasazený do příjemné a klidné lokality pražské Uhříněvsi s jedinečnými výhledy do přilehlého parku Obora. V únoru 2016 dokončila JRD již druhou etapu energeticky úsporného projektu Ecocity Malešice. Obě etapy tvoří celkem 5 bytových domů se 110 slunnými jednotkami v dispozicích 1+kk až 5+kk a velikostech až 133 m².</p>
<p align="justify">V létě 2016 JRD zkolaudovala poslední etapu projektu Park Hloubětín, čímž uzavřela výstavbu nejrozsáhlejšího energeticky pasivního projektu v České republice. Park Hloubětín tvoří 3 samostatné budovy s celkem 127 zdravými, úspornými a environmentálně šetrnými byty. V roce 2017 proběhla kolaudace vily Nefrit, kterou JRD uzavřela výstavbu komorního projektu Vily Diamantica na okraji Prokopského údolí.</p>
<p align="justify">Momentálně má JRD s.r.o. ve stavbě 10 projektů, dalších 25 připravuje. Společnost se postupně posouvá i do administrativy. Na pražském Smíchově má již větší administrativní projekt s územním rozhodnutím. Současně s tím plánuje i několik městských čtvrtí, které mají přes 1000 bytů.</p>]]></description>
      <category>Inovace a technologie</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-jrd/</guid>
      <pubDate>Mon, 06 Apr 2020 16:17:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3187-1200-630-.png" type="image/png" length="8309047"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Domem roku 2020 se stala novostavba na Vysočině]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/domem-roku-2020-se-stala-novostavba-na-vysocine/</link>
      <description><![CDATA[<p style="text-align: justify;">Anketa Dům roku 2020, kterou vyhlašuje časopis Můj dům, má absolutního vítěze. Čtenáři a odborná porota hlasováním rozhodli, že se jím stane rodinný dům v kraji Vysočina. Navrhli jej architekti Martin Kareš a Robert Rais z atelieru Europrojekta. Loni se absolutním vítězem stal rodinný dům v Plzeňském kraji od architekta Jiřího Zábrana.<o:p></o:p></p>
<p style="text-align: justify;">Vítězná stavba je dvoupodlažní se zastavěnou plochou 206 metrů čtverečních. „Dům postavený v nové čtvrti středně velkého moravského města za střízlivou elegantní architekturou ukrývá promyšlený interiér s množstvím unikátních řešení a perfektních detailů. Dokonalost provedení přidává k vysoké umělecké známce i vysokou hodnotu technickou," uvedli organizátoři.<o:p></o:p></p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Nedaleko Humpolce</strong><o:p></o:p></p>
<p style="text-align: justify;">Druhé místo v hlasování čtenářů v kategorii domů s plochou do 250 metrů čtverečních získal rodinný dům nedaleko Humpolce navržený architektem Radkem Hadrbolcem.<o:p></o:p></p>
<p style="text-align: justify;">Cenu Interiér roku porota udělila rodinnému domu v pražském Šáreckém údolí. Autorkou byla návrhářka Radka Kubková. Titul Zahrada roku získal rodinný dům ze Středočeského kraje, autory návrhu jsou Václav Cihelka a ateliér Partero.<o:p></o:p></p>
<p style="text-align: justify; background: white; box-sizing: border-box; font-variant-ligatures: normal; font-variant-caps: normal; orphans: 2; widows: 2; -webkit-text-stroke-width: 0px; text-decoration-style: initial; text-decoration-color: initial; word-spacing: 0px; margin: 0cm 0cm 7.5pt;"><strong><font color="#333333" face="Arial, sans-serif"></font>Psali jsme také:</strong></p>
<p style="text-align: justify; background: white; box-sizing: border-box; font-variant-ligatures: normal; font-variant-caps: normal; orphans: 2; widows: 2; -webkit-text-stroke-width: 0px; text-decoration-style: initial; text-decoration-color: initial; word-spacing: 0px; margin: 0cm 0cm 7.5pt;"><strong><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/dum-na-vetrnem-kopci-pasivni-dum-roku-2017/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Dům na větrném kopci, pasivní dům roku 2017</a></strong></p>]]></description>
      <category>Zprávy a aktuality</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/domem-roku-2020-se-stala-novostavba-na-vysocine/</guid>
      <pubDate>Tue, 25 Feb 2020 08:24:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3134-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="671988"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Učiliště v pražských Hrdlořezích se promění ve smart building]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/uciliste-v-prazskych-hrdlorezich-se-promeni-ve-smart-building/</link>
      <description><![CDATA[<p>Z vysloužilé budovy, která již dlouhou dobu nesplňovala standardní podmínky pro výuku, vznikne inteligentní pasivní budova. Střední škola COPTH (Centrum odborné přípravy technickohospodářské) v Českobrodské ulici v Praze již od září roku 2019 prochází razantní proměnou, za níž stojí projektant a architekt projektu společnost <a href="http://ecoten.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Ecoten</a>.</p>
<p><em>„Při průzkumech jsme mimo jiné zjistili, že je stavba plná azbestu, vyskytoval se v obvodovém plášti i ve vnitřních konstrukcích. Při odstraňování jsme museli budovu zabalit do speciálního igelitu, vytvořit podtlak, aby nedošlo ke kontaminaci okolí, a postupně azbest odstranit,“</em> popisuje průběh rekonstrukce Ing. Jiří Tencar, Ph.D., generální ředitel společnosti Ecoten.</p>
<h3>Odvážný projekt energeticky nulové budovy</h3>
<p>Projekt revitalizace školní budovy vznikl díky <a href="http://penizeproprahu.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Operačnímu programu Praha – pól růstu ČR (OP PPR)</a>, do kterého byla škola spolu s několika dalšími budovami přihlášena. Jedná se o program hlavního města Prahy, který pomáhá čerpat finance z fondů EU a zaměřuje se na čtyři prioritní osy – z toho jedna se týká právě udržitelné mobility a energetických úspor.</p>
<p>Podle původního zadání se z budovy měla stát energeticky nenáročná stavba, tento cíl se ale podařilo dalece přesáhnout. „Vytvořili jsme projekt budovy, která je energeticky nulová, a navíc ještě inteligentní. Podařilo se nám totiž implementovat několik zajímavých inovativních technologií,“ dodává Jiří Tencar s tím, že se jedná například o fotovoltaickou elektrárnu, zařízení pro nakládání se šedou i dešťovou vodou či moderní systémy řízení provozu.</p>
<p>Snahou bylo také najít alternativu ke klasickým hliníkovým lehkým plášťům. Volbu vyhrál dřevěný obvodový plášť, který je výsledkem českého aplikovaného výzkumu ČVUT. Dosahuje tepelných vlastností, na které hliníkové pláště téměř nedosáhnou, a jeho environmentální stopa je navíc velmi malá.</p>
<h3>Škola prvním držitelem zlatého certifikátu SBToolCZ</h3>
<p>V projektu nebyla opomenuta ani zeleň, která zde funguje například jako stínění na jižních fasádách nebo jako extenzivní zelená střecha. Velký důraz je kladen i na komfort studentů, kteří budou mít zároveň možnost vidět, jak se použité technologie chovají v praxi. Zajímavostí bude třeba fotovoltaická elektrárna s velikou baterií na střeše nebo takzvaný systém prediktivního řízení, který se postará o optimalizaci provozu budovy. <em>„Budeme vědět den dopředu spotřebu energií v objektu, objem výroby fotovoltaických panelů či stav baterie,“</em> upřesňuje Jiří Tencar.</p>
<p>Nemalá pozornost byla věnována i bezpečnosti budovy. Kromě standardního zabezpečení bude v areálu také kamerový systém a kartový systém při vstupu do školy – studenti se budou muset při příchodu registrovat pomocí čipu. Provozní systém budovy tak bude znát aktuální počet osob, čemuž následně přizpůsobí všechny své dílčí systémy jako např. vzduchotechniku. Motivací pro studenty k „čipování“ bude propojení systému se sítí Wi-Fi a s výdejem obědů.</p>
<p>Unikátní projekt se vymyká běžným standardům především svou komplexností. S revitalizací budova získala zlatý certifikát kvality SBToolCZ, který hodnotí úroveň komplexní kvality staveb. Jedná se o český národní certifikační systém, který se zaměřuje na tři základní pilíře pro inteligentní budovy – environmentální, sociálně-kulturní a ekonomicko-organizační.</p>
<p><strong> Celková částka rekonstrukce je 220 milionů Kč bez DPH a její dokončení je odhadováno na květen 2021.</strong></p>
<p>S použitými technologiemi se škola stane moderní živou „dílnou“ 21. století. Díky spolupráci s <font color="#0563c1"><u><a href="http://www.praha.eu/jnp/cz/index.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Magistrátem hl. m. Prahy</a></u></font>, který projektu zajistil financování z evropských fondů, dostane vize modernizovaných středních škol reálnou podobu a bude využitelná i pro další projekty.</p>
<p>„<i>Operační program Praha – pól růstu má čtyři prioritní osy, z toho jedna se týká udržitelné mobility a energetických úspor na majetku hlavního města Prahy. V rámci výzvy na inteligentní budovy plánujeme renovovat celkem tři školské budovy – Českobrodskou a dále dvě budovy v areálu střední odborné školy Jarov,“</i> <font color="#000000">říká PhDr. Mgr. Vít Šimral, Ph.D. et Ph.D., radní hl. m. Prahy pro oblast školství, sportu, vědy a podpory podnikání, a dodává: </font><em>„Budovy byly vybrány tak, aby docházelo k co nejvyššímu navýšení energetické efektivity. Z budov, které jsou momentálně v rámci EPC hodnocení jako E, F, nebo G dochází k posunu na hodnoty C, B a A.“</em></p>
<p><em><img src="https://www.tvarchitect.com/photo-pg-10680-1104-177-.jpg" alt="" title="" /></em></p>]]></description>
      <category>Inovace a technologie</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/uciliste-v-prazskych-hrdlorezich-se-promeni-ve-smart-building/</guid>
      <pubDate>Sat, 28 Dec 2019 15:16:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3060-1200-630-.png" type="image/png" length="8319180"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[TV Architect v regionech - Properity]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-v-regionech-properity/</link>
      <description><![CDATA[<p>Mezi další projekty společnosti patří například bytový a obchodní komplex EDEN, který vytvořil novou dominantu Králova Pole na nároží ulic Purkyňova Královopolská. V době dokončení se jednalo o nejvyšší bytovou stavbu v Brně. Se svými cca 200 jednotkami a 170 parkovacími místy v hromadné garáži se řadí i k největším realizovaným projektům pro bydlení v dané lokalitě. Známý je též projekt Hippokrates, který je citlivě a ohleduplně zasazen do bezesporu nejprestižnější lokality v Brně – Masarykovy čtvrti, která je již 150 let nejatraktivnější vilovou a rezidenční čtvrtí v Brně. Rezidence Bartoloměj od společnosti Properity je zase známá jako jedna z nejpříjemnějších lokalit pro klidné procházky a výlety do neporušené přírody, přitom se stále nachází v dostupné vzdálenosti od centra města.</p>
<p>Z projektů to však není vše. Properity je podepsána i za Národním stavebním centrem - montovaných a mobilních rodinných domů, apartmánovým rekreačním domem Studnice či rodinným hotelem Pod Bílou skálou. Z připravovaných projektů, které přijdou do prodeje v roce 2020, stojí za zmínku dva spojené se sportem a rekreací, a to GO UP Brno východ, GO UP Brno západ a dva polyfunkční objekty v centru Brna.</p>]]></description>
      <category>Architektura a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-v-regionech-properity/</guid>
      <pubDate>Mon, 16 Dec 2019 00:07:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3041-1200-630-.png" type="image/png" length="2073890"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[TV Architect v regionech - K4 Architects &amp; Engineers]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-v-regionech-k4-architects-a-engineers/</link>
      <description><![CDATA[<p align="justify">Mezi nejvýznamnější zakázky K4, jejichž stavební náklady se pohybují v miliardách korun, jsou obchodní centra Galerie Vaňkovka v Brně a Forum Nová Karolina v Ostravě. Kromě retailu se firma zaměřuje také na kancelářské budovy a rezidenční výstavbu, představitelem v této oblasti je Waltrovka v Praze, která v sobě snoubí moderní administrativní budovy Aviatica, Dynamica a Mechanica a rozsáhlou obytnou část. Administrativní komplex Florentinum v Praze nebo Technologický park v Brně jsou dalšími neméně významnými projekty z kancelářského portfolia. Naproti tomu Ponava City v Brně nebo aktuálně projektované objekty v Jižním centru v Brně jsou hlavními představiteli rezidenčních objektů, kterými se K4 zabývá. V Jižním centru v Brně hodlá K4 využít rozvojového místa v blízkosti nově budovaného nádraží, které je naplánováno nedaleko tohoto objektu.</p>
<p align="justify">Také se podílí na projektu Lesy v lese, se kterým v K4 uspěli ve sdružení s architekty z CHKAA v architektonické soutěži o návrh nového administrativního centra Lesů České republiky v Hradci Králové. „Je to zajímavá práce, spolupracujeme s mladým týmem kreativních architektů a stavařů z architektonického studia Chybík+Krištof,“ přibližuje Schneider. Nové sídlo Lesů ČR nahradí nevyhovující budovu ze 70. let minulého století.  Nový koncept je založen na myšlence znovuzalesnění místa, do kterého se vkládá dvoupodlažní pětiprstá stavba, jež vrůstá do lesa a zároveň les prorůstá do budovy. Půjde tedy o ukázkou využití dřeva coby stavebního materiálu. Zelená architektura je podle Schneidera velké téma, které však vyžaduje zvýšení investičních nákladů. Přesto doufá, že se v budoucnu stane zelená architektura standardem.</p>]]></description>
      <category>Architektura a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-v-regionech-k4-architects-a-engineers/</guid>
      <pubDate>Mon, 18 Nov 2019 00:09:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-3010-1200-630-.png" type="image/png" length="2018113"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Projekt BLOCK B je v rukách AFI Europe. Slibuje moderní prostory pro bydlení a práci]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/projekt-block-b-je-v-rukach-afi-europe-slibuje-moderni-prostory-pro-bydleni-a-praci/</link>
      <description><![CDATA[<ol>
<li><strong><em>Mohla byste představit tento projekt?</em></strong></li>
</ol>
<p>BLOCK B vznikne na rohu <strong>ulic Thámova a Pernerova v pražském Karlíně</strong> nedaleko <strong>stanice metra Křižíkova</strong>. Projekt jsme koupili od <strong>společnosti Karlín Group</strong> s již platným stavebním povolením na výstavbu víceúčelové budovy s celkovou užitnou plochou cca 10 400 metrů čtverečních. Převládající funkcí bude bydlení, nicméně chybět nebudou ani prémiové kanceláře a maloobchodní jednotky. Výstavbu zahájíme ještě letos v zimě. Předpokládaný termín dokončení je v závěru roku 2021.</p>
<ol start="2">
<li><em> </em><strong><em>Čím je projekt specifický?</em></strong></li>
</ol>
<p>Nápaditou architekturou a bezesporu atraktivní lokalitou, kterou se Karlín během posledních několika let stal. Leží nedaleko centra, nabízí kompletní občanskou vybavenost, dostatek zeleně a spoustu možností pro příjemné trávení volného času. Lidé tu chtějí nejen bydlet, ale i pracovat. Osobně jsme se o tom přesvědčili při realizaci našeho <strong>kancelářského centra AFI Karlí</strong>n, které se nachází jen pár kroků odsud a je již kompletně obsazeno.</p>
<ol start="3">
<li><em> </em><strong><em>Jak budou budovy členěny?</em></strong></li>
</ol>
<p>Stávající objekty budou zrekonstruovány a doplněny o vestavbu tvaru „L“, ve které se budou nacházet byty. V rámci novostavby vzniknou dva ozeleněné dvorky pro rezidenty.</p>
<ol start="4">
<li><em> </em><strong><em>Kolik pracovních míst projekt nabídne?</em></strong></li>
</ol>
<p>Vzhledem k tomu, že převažující funkcí je bydlení, předpokládáme, že v komerčních jednotkách bude pracovat několik desítek lidí. Nicméně to bude záležet na konkrétním nájemci a jeho činnosti.</p>
<ol start="5">
<li><em> </em><strong><em>Proč bylo zvoleno právě slovinská kancelář Bevk Perović arhitekti?</em></strong></li>
</ol>
<p><strong>Slovinskou kancelář Bevk Perović arhitekti</strong> si vybral původní developer, společnost Karlín Group, v mezinárodní soutěži. My jsme projekt koupili již s jejich architektonickým návrhem, se kterým se ztotožňujeme a nebudeme nijak zásadně měnit.</p>
<ol start="6">
<li><em> </em><strong><em>Kolikátý projekt AFI v České republice to je?</em></strong></li>
</ol>
<p>Naše společnost působí v <strong>České republice</strong> od roku 1997. Za tu dobu jsme dokončili 9 projektů a další 3 jsou aktuálně ve výstavbě. Kromě toho také pronajímáme prostory <strong>Paláce Broadway</strong>, který se nachází v <strong>pražské ulici Na Příkopě</strong>.</p>
<h3><u>Dokončené projekty:</u></h3>
<ul>
<li><strong>kancelářské komplexy Classic 7 Business Park (3 fáze, celkem 35 000 m<sup>2</sup>), AFI Karlín a AFI Vokovice</strong></li>
<li><strong>rezidenční projekty Korunní Dvůr, Tulipa Rokytka a Tulipa Modřanská rokle</strong></li>
<li><strong>nákupní centra Palác Flora (dokončeno 2003 / prodáno 2011) a AFI Palác Pardubice (dokončeno 2008 / prodáno 2014)</strong></li>
<li><strong>logistický park D8 European Park (dokončen 2007 / prodán 2014)</strong></li>
</ul>
<h3><u>Projekty ve výstavbě:</u></h3>
<ul>
<li><strong>rezidenční projekt Tulipa Třebešín (750 bytů)</strong></li>
<li><strong>multifunkční projekt AFI City zahrnující kanceláře, maloobchodní prostory a bytové domy pod názvem Tulipa City (500 bytů)</strong></li>
</ul>
<ol start="7">
<li><em> </em><strong><em>Chystá AFI ještě další projekty v rámci České republiky?</em></strong></li>
</ol>
<p>Ano, v současnosti pracujeme na přípravě dalšího<strong> rezidenčního projektu v Praze</strong> a dále jednáme o dalších potencionálních akvizicích.</p>
<p>O společnosti <a href="https://www.tvarchitect.com/profil/afi-europe-doron-klein/#profile=tab1" target="_blank" rel="noopener noreferrer">AFI Europe</a> se dozvíte víc na stránkách TV Architect.</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/projekt-block-b-je-v-rukach-afi-europe-slibuje-moderni-prostory-pro-bydleni-a-praci/</guid>
      <pubDate>Mon, 08 Jul 2019 09:59:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2816-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="695670"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Rekonstrukce budovy B pražského BB Centra: Budeme plnit současné nároky na tepelnou prostupnost]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/rekonstrukce-budovy-b-prazskeho-bb-centra-budeme-plnit-soucasne-naroky-na-tepelnou-prostupnost/</link>
      <description><![CDATA[<h3><strong>Budovu B čeká kompletní rekonstrukce. Co se změní?</strong></h3>
<p>Celkovou modernizací Budova B získá novou <strong>keramickou fasádu</strong> v zemitých tónech, která spolu s novodobým moderním designem bude plnit i současné nároky na tepelnou prostupnost. Součástí <strong>rekonstrukce</strong> bude také velkorysá průchozí recepce, před níž vznikne veřejné otevřené <strong>atrium se zahradou</strong>, posezením a vodními prvky. Přízemí budovy pak doplní nově vzniklé samostatné obchodní jednotky s možnostmi stravování. Střešní terasa nabídne nájemcům budovy relaxační prostor s množstvím zeleně.</p>
<p>Součástí rekonstrukce je <strong>modernizace veškerých technologií</strong> zajišťujících kvalitní vnitřní prostředí. Hlavní vstup bude přemístěn z Vyskočilovy ulice na západní stranu budovy, kde vznikne malé náměstí, tzv. piazzetta se vzrostlými stromy, posezením a vodním prvkem. Po renovaci obvodového pláště a technologií bude objekt splňovat standardy <strong>energetického štítku kategorie B</strong>, který garantuje úsporný a efektivní provoz. Část přízemí objektu obsadí ordinace lékařů a směrem do<strong> Vyskočilovi ulice</strong> budou tři nové <strong>retailové jednotky</strong>.</p>
<p>Budova B nabízí k pronájmu 14 336 m2 kancelářských ploch v 8 nadzemních podlažích, 1 193 m2 obchodních ploch v přízemí a 244 parkovacích stání.</p>
<p><a href="http://www.budovaB.cz">www.budovaB.cz</a></p>
<h3><strong>Jaké technologické úpravy budovu čekají?</strong></h3>
<p>Nový <strong>systém VZT, rozvody elektro, topení / chlazení, LED osvětlení</strong>.</p>
<p><strong></strong></p>
<h3><strong>Jaké změny se chystají na BB Centrum jako takové?</strong></h3>
<p>V loňském roce jsme investovali 170 milionů korun, bez jakýchkoliv <strong>dotací a příspěvků od státu</strong> – do neziskových projektů. V <strong>BB Centru</strong> tak vzniklo náměstí s vodními prvky u <strong>budovy Brumlovka</strong>, zřídili jsme osvětlený a řízený přechod pro chodce přes Vyskočilovu ulici, otevřeli jsme <strong>veřejný atletický stadion</strong>, postavili jsme pavilon pro střední a základní křesťanskou školu, či jsme zrekonstruovali pěší podchod pod magistrálou a doplnili ho o umělecké dílo v podobě <strong>autorské mozaiky Jana Lukeše</strong>.</p>
<p>V roce 2019 probíhá kompletní rekonstrukce Budovy B a jejího okolí, kdy např. vznikne <strong>nová piazzeta</strong> a zelený vnitroblok pro veřejnost, včetně <strong>rekonstrukce ulice Želetavská</strong> a zároveň se plánuje začátek výstavby <strong>bytového domu Oliva a objektu Rezidence V3</strong> pro krátkodobé a dlouhodobé pronájmy.</p>
<p>V budově Brumlovka v BB Centru jsme lotos na ploše 45 m 2 vybudovali multimediální místnost „<strong>BB CENTROOM</strong>“ pro reálnou a zároveň nadčasovou prezentaci historie, současnosti a budoucnosti rozvoje BB Centra. Zde tak svým obchodním partnerům či zástupcům firem, kteří hledají nové moderní kanceláře, můžeme jednoduše představit, co BB Centrum nabízí. Cílovou skupinou je ale i široká veřejnost, kterou zajímá nabídka rezidenčního bydlení v místě nebo zástupci veřejného sektoru a státní správy či studenti, které zajímá <strong>urbanismus</strong>, <strong>společenská odpovědnost, životní prostředí, moderní město a infrastruktura</strong>.</p>
<p>nyv</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/rekonstrukce-budovy-b-prazskeho-bb-centra-budeme-plnit-soucasne-naroky-na-tepelnou-prostupnost/</guid>
      <pubDate>Wed, 26 Jun 2019 10:05:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2806-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="299337"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Rozhovory s osobnostmi: TV Architect zpovídala architektku Evu Jiřičnou nejen ohledně jejího návrhu žižkovských věží]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/rozhovory-s-osobnostmi-tv-architect-zpovidala-architektku-evu-jiricnou-ohledne-jejiho-navrhu-zizkovskych-vezi/</link>
      <description><![CDATA[<p><strong>Stavba</strong>, jíž obavatelé Prahy říkají <strong>Telecom</strong> nebo <strong>Mordor</strong>, by měla být v budoucnu zdemolována a na jejím místě pak vyrostou odstupňované věže. Jak ale řekl Dušan Kunovský, vzhledem k velkému množství nežádoucích látek nacházejících se v základech budovy, bude třeba bývalou chloubu Prahy zlikvidovat postupně a <strong>ekologicky</strong>.</p>
<h3>Žižkovské věže</h3>
<p>Jedním z limitů zadání bylo, aby věže nepřesáhly sto metrů, což se <strong>architektům</strong> podařilo. V blízkosti budov bude mateřská školka s rozlehlou zahradou a hřištěm pro děti.</p>
<p>„<span lang="cs-CZ">Design se vyvinul v souladu s technologií tak, aby byl výsledek nejenom esteticky zajímavý, ale také odpovídající nejvyšším technickým možnostem,“ </span><span lang="cs-CZ">vysvětlila <a href="https://www.tvarchitect.com/profil/eva-jiricna/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">architektka Eva Jiřičná</a>, která uvedla pro <strong>TV Architect</strong>, že její velkou inspirací je příroda a vůbec způsob, jak příroda staví.</span></p>
<p>Ve spodních patrech navrhl <a href="https://www.tvarchitect.com/profil/ai-design/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ateliér AI Design </a>ve spolupráci s londýnskou kanceláří ARUP rozsáhlé <strong>komerční prostory pro služby, obchody, restaurace a kavárny</strong>. Návrh pak také klade důraz na přítomnost rozsáhlého veřejného prostoru, fontány a uměleckých děl. Podle <strong>společnosti Central Group</strong> se zde veřejnosti otevře bezmála sedmdesát procent z celkové rozlohy tohoto pozemku, tedy plocha zabírající asi 27.000 m2. To odpovídá rozloze tří <strong>Staroměstských náměstí</strong>.</p>
<p>Podle Evy Jiřičné bylo spojení s <strong>londýnským architektonicko-inženýrským ateliérem ARUP</strong> jasnou volbou vzhledem k tomu, že jde o renomovanou společnost. Podle česko-britské architektky je to také společnost, která velmi dobře umí pracovat s <strong>moderními technologiemi</strong> a navrhovala řadu z těch nejunikátnějších a nejsložitějších technických řešení staveb po celém světě, včetně <strong>dostavby Gaudího chrámu Sagrada Familia v Barceloně, opery v Sydney, nejdelšího mostu přes moře, Hong Kong-Zhuhai-Macau bridge, Inkubátoru pro univerzitu v Austrálii a nebo stadion Optus v Austrálii</strong>.</p>
<p>„Návrh paní architektky Jiřičné nepřináší jen výjimečnou architekturu a pokročilé světové inženýrství, ale nabízí také lidem z okolí možnost vzniku skutečného <strong>Centra Nového Žižkova</strong>. <strong>Projekt</strong> jsme tak nazvali proto, že intenzivně vnímáme potřebu vytvořit atraktivní a živý veřejný prostor v této části města, kterou čeká velmi dynamický rozvoj. Kvalitní venkovní prostor s rozsáhlou zelení lidem umožní trávit zde volný čas, setkávat se, zkrátka žít ve městě,“ říká za Central Group Dušan Kunovský.</p>
<p>Architektka Jiřičná promluvila také o větrných zkouškách, které jsou u výškových budov důležitou součástí. Podle ní větrné zkoušky díky kulatému půdorysu vyšly úplně ideálně, tudíž balkony budou moci být rozšířením životního prostoru bytů.</p>
<h3>V porotě usedli Pleskot nebo Fránek</h3>
<p>Porota soutěže se bez okolků může honosit přívlastkem hvězdná. Předsedou poroty byl známý architekt a vysokoškolský pedagog Zdeněk Fránek, v porotě dále zasedl nejoceňovanější český architekt <a href="https://www.tvarchitect.com/profil/josef-pleskot/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Josef Pleskot</a>, hlavní autor pražského <a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/metropolitni-plan-se-otevira-prazanum-zacalo-informacni-turne/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Metropolitního plánu</a> <strong>profesor Roman Koucký</strong> a známý <strong>propagátor architektury, umělec a herc David Vávra</strong>. Sestavu pěti porotců uzavřel šéf Central Group Dušan Kunovský.</p>
<p>Ateliér AI Design společně se zmíněnou kanceláří ARUP se svým návrhem žižkovských věží zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži, kterou pořádala společnost Central Group. Do soutěže se přihlásilo celkem devadesát osm ateliérů z třiceti zemí světa.</p>
<p>Vítězství může těšit o to víc, že za sebou česko-britský tým nechal taková jména, jako je <a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/architekt-nejlepsiho-pripravovaneho-projektu-sveta-sou-fujimoto-soutezi-o-moznost-stavet-v-praze-pro-central-group/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Sou Fujimoto</a> nebo<strong> </strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/ian-ritchie-verim-v-podstatu-krasy/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Ian Ritchie</a> a mnoho dalších.</p>
<p>Návrh Evy Jiřičné byl porotou kladně hodnocen mimo jiné i proto, že respektuje pravidlo chystaného Metropolitního plánu, kdy nové stavby nemají přesahovat stometrovou hranici. Nejnižší <strong>věž</strong> měří kolem osmdesáti metrů, prostřední zhruba devadesát metrů a ta nejvyšší není vyšší než sto metrů.</p>
<p>„Spolu s paní architektkou Jiřičnou si uvědomujeme, že výška je v Praze vždy velkým tématem a že tato stavba bude hodně diskutována a bude mít také své hlasité odpůrce. Ale kde jinde by měly vznikat vyšší stavby než na místě, kde už dnes stojí stávající <strong>výšková telekomunikační budova</strong> a kde jsou na dominantní stavbu všichni v Praze už zvyklí? Pozemek se navíc nachází daleko mimo území Pražské památkové rezervace a je v sousedství stávajících nových vyšších staveb", hodnotí návrh Kunovský.</p>
<h3>Věže jako chobotnice</h3>
<p>Ten také řekl TV Architect, že spolu s tímto návrhem vznikla otázka, zda tento projekt nechá vedení Prahy pohřbít, jako tomu bylo například v případě kontroverzní <strong>Chobotnice architekta Jana Kaplického</strong> nebo naopak nechá projekt realizovat.</p>
<p>Podle něj se vzhledem k <strong>vysokému nárůstu obyvatel</strong> metropole musí rozhodnout, zda se chce zvětšovat do šířky a stavět na okrajích a za městem, nebo naopak stavět hustěji a do výšky. Jiná cesta není," dodává Dušan Kunovský</p>
<p>Podívejte se ve videu výše, co ještě o žižkovských věžích prozradili jejich tvůrci Eva Jiřičná a Petr Vágner a jak je hodnotí Dušan Kunovský, šéf Central Group.</p>
<p>nyv</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/rozhovory-s-osobnostmi-tv-architect-zpovidala-architektku-evu-jiricnou-ohledne-jejiho-navrhu-zizkovskych-vezi/</guid>
      <pubDate>Tue, 25 Jun 2019 15:41:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2797-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="3278153"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Roztančené věže Evy Jiřičné nahradí známý pražský Mordor]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/roztancene-veze-evy-jiricne-nahradi-znamy-prazsky-mordor/</link>
      <description><![CDATA[<p><strong>Stavba</strong>, jíž obavatelé Prahy říkají <strong>Telecom</strong> nebo <strong>Mordor</strong>, by měla být v budoucnu zdemolována a na jejím místě pak vyrostou odstupňované věže. Jak ale řekl Dušan Kunovský, vzhledem k velkému množství nežádoucích látek nacházejících se v základech budovy, bude třeba bývalou chloubu Prahy zlikvidovat postupně a <strong>ekologicky</strong>.</p>
<h3>Žižkovské věže</h3>
<p>Jedním z limitů zadání bylo, aby věže nepřesáhly sto metrů, což se <strong>architektům</strong> podařilo. V blízkosti budov bude mateřská školka s rozlehlou zahradou a hřištěm pro děti.</p>
<p>„<span lang="cs-CZ">Design se vyvinul v souladu s technologií tak, aby byl výsledek nejenom esteticky zajímavý, ale také odpovídající nejvyšším technickým možnostem,“ </span><span lang="cs-CZ">vysvětlila <a href="https://www.tvarchitect.com/profil/eva-jiricna/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">architektka Eva Jiřičná</a>, která uvedla pro <strong>TV Architect</strong>, že její velkou inspirací je příroda a vůbec způsob, jak příroda staví.</span></p>
<p>Ve spodních patrech navrhl <a href="https://www.tvarchitect.com/profil/ai-design/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ateliér AI Design </a>ve spolupráci s londýnskou kanceláří ARUP rozsáhlé <strong>komerční prostory pro služby, obchody, restaurace a kavárny</strong>. Návrh pak také klade důraz na přítomnost rozsáhlého veřejného prostoru, fontány a uměleckých děl. Podle <strong>společnosti Central Group</strong> se zde veřejnosti otevře bezmála sedmdesát procent z celkové rozlohy tohoto pozemku, tedy plocha zabírající asi 27.000 m2. To odpovídá rozloze tří <strong>Staroměstských náměstí</strong>.</p>
<p>Podle Evy Jiřičné bylo spojení s <strong>londýnským architektonicko-inženýrským ateliérem ARUP</strong> jasnou volbou vzhledem k tomu, že jde o renomovanou společnost. Podle česko-britské architektky je to také společnost, která velmi dobře umí pracovat s <strong>moderními technologiemi</strong> a navrhovala řadu z těch nejunikátnějších a nejsložitějších technických řešení staveb po celém světě, včetně <strong>dostavby Gaudího chrámu Sagrada Familia v Barceloně, opery v Sydney, nejdelšího mostu přes moře, Hong Kong-Zhuhai-Macau bridge, Inkubátoru pro univerzitu v Austrálii a nebo stadion Optus v Austrálii</strong>.</p>
<p>„Návrh paní architektky Jiřičné nepřináší jen výjimečnou architekturu a pokročilé světové inženýrství, ale nabízí také lidem z okolí možnost vzniku skutečného <strong>Centra Nového Žižkova</strong>. <strong>Projekt</strong> jsme tak nazvali proto, že intenzivně vnímáme potřebu vytvořit atraktivní a živý veřejný prostor v této části města, kterou čeká velmi dynamický rozvoj. Kvalitní venkovní prostor s rozsáhlou zelení lidem umožní trávit zde volný čas, setkávat se, zkrátka žít ve městě,“ říká za Central Group Dušan Kunovský.</p>
<p>Architektka Jiřičná promluvila také o větrných zkouškách, které jsou u výškových budov důležitou součástí. Podle ní větrné zkoušky díky kulatému půdorysu vyšly úplně ideálně, tudíž balkony budou moci být rozšířením životního prostoru bytů.</p>
<h3>V porotě usedli Pleskot nebo Fránek</h3>
<p>Porota soutěže se bez okolků může honosit přívlastkem hvězdná. Předsedou poroty byl známý architekt a vysokoškolský pedagog Zdeněk Fránek, v porotě dále zasedl nejoceňovanější český architekt <a href="https://www.tvarchitect.com/profil/josef-pleskot/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Josef Pleskot</a>, hlavní autor pražského <a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/metropolitni-plan-se-otevira-prazanum-zacalo-informacni-turne/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Metropolitního plánu</a> <strong>profesor Roman Koucký</strong> a známý <strong>propagátor architektury, umělec a herc David Vávra</strong>. Sestavu pěti porotců uzavřel šéf Central Group Dušan Kunovský.</p>
<p>Ateliér AI Design společně se zmíněnou kanceláří ARUP se svým návrhem žižkovských věží zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži, kterou pořádala společnost Central Group. Do soutěže se přihlásilo celkem devadesát osm ateliérů z třiceti zemí světa.</p>
<p>Vítězství může těšit o to víc, že za sebou česko-britský tým nechal taková jména, jako je <a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/architekt-nejlepsiho-pripravovaneho-projektu-sveta-sou-fujimoto-soutezi-o-moznost-stavet-v-praze-pro-central-group/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Sou Fujimoto</a> nebo<strong> </strong><a href="https://www.tvarchitect.com/video/ian-ritchie-verim-v-podstatu-krasy/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Ian Ritchie</a> a mnoho dalších.</p>
<p>Návrh Evy Jiřičné byl porotou kladně hodnocen mimo jiné i proto, že respektuje pravidlo chystaného Metropolitního plánu, kdy nové stavby nemají přesahovat stometrovou hranici. Nejnižší <strong>věž</strong> měří kolem osmdesáti metrů, prostřední zhruba devadesát metrů a ta nejvyšší není vyšší než sto metrů.</p>
<p>„Spolu s paní architektkou Jiřičnou si uvědomujeme, že výška je v Praze vždy velkým tématem a že tato stavba bude hodně diskutována a bude mít také své hlasité odpůrce. Ale kde jinde by měly vznikat vyšší stavby než na místě, kde už dnes stojí stávající <strong>výšková telekomunikační budova</strong> a kde jsou na dominantní stavbu všichni v Praze už zvyklí? Pozemek se navíc nachází daleko mimo území Pražské památkové rezervace a je v sousedství stávajících nových vyšších staveb", hodnotí návrh Kunovský.</p>
<h3>Věže jako chobotnice</h3>
<p>Ten také řekl TV Architect, že spolu s tímto návrhem vznikla otázka, zda tento projekt nechá vedení Prahy pohřbít, jako tomu bylo například v případě kontroverzní <strong>Chobotnice architekta Jana Kaplického</strong> nebo naopak nechá projekt realizovat.</p>
<p>Podle něj se vzhledem k <strong>vysokému nárůstu obyvatel</strong> metropole musí rozhodnout, zda se chce zvětšovat do šířky a stavět na okrajích a za městem, nebo naopak stavět hustěji a do výšky. Jiná cesta není," dodává Dušan Kunovský</p>
<p>TV Architect přináší exkluzivní video z prezentace projektu: <a href="https://www.tvarchitect.com/video/rozhovory-s-osobnostmi-tv-architect-zpovidala-architektku-evu-jiricnou-ohledne-jejiho-navrhu-zizkovskych-vezi/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Rozhovory s osobnostmi: TV Architect zpovídala architektku Evu Jiřičnou nejen ohledně jejího návrhu žižkovských věží</a></p>
<p>Psali jsme také: </p>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/profil/eva-jiricna/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><span>Profil: </span>Eva Jiřičná</a></p>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/profil/ai-design/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><span>Profil: </span>AI Design, Eva Jiřičná a Petr Vágner</a></p>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/video/osa-josef-pleskot/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Osobnosti současné architektury – Josef Pleskot</a></p>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/metropolitni-plan-se-otevira-prazanum-zacalo-informacni-turne/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Metropolitní plán se otevírá Pražanům. Začalo informační turné</a></p>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/video/ian-ritchie-verim-v-podstatu-krasy/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Ian Ritchie: Věřím v podstatu krásy</a></p>
<p>nyv</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/roztancene-veze-evy-jiricne-nahradi-znamy-prazsky-mordor/</guid>
      <pubDate>Thu, 20 Jun 2019 09:43:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2783-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="4538674"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[The Flow Building rostoucí na pražském Václavském náměstí je odkazem na slávu české architektury]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/the-flow-building-rostouci-na-prazskem-vaclavskem-namesti-je-odkazem-na-slavu-ceske-architektury/</link>
      <description><![CDATA[<h3><strong>Představte našim čtenářům budovu The Flow Building.</strong></h3>
<p><strong>The Flow Building</strong> je <strong>vlajkový developerský projekt společnosti Flow East</strong>, který vyrůstá <strong>na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice</strong> od poloviny roku 2018. Jedná se o multifunkční budovu, jež nabídne takřka 15 000 metrů čtverečních kancelářských prostor třídy A a 6 000 metrů čtverečních vysoce kvalitních maloobchodních prostor.</p>
<p>Budova bude mít tři podzemní a devět nadzemních podlaží, krom tří pater určených pro retail a sedmi pater sloužících ke zřízení prvotřídních, energeticky efektivních a <strong>udržitelných kanceláří</strong> poskytne také dvě podlaží parkingu – se 129 místy k stání včetně 50 vyhrazených pro <strong>nabíjení elektromobilů</strong>.</p>
<p>Jedná se o víceúčelový projekt kombinující design 21. století s <strong>nejmodernějšími technologiemi</strong> – a zároveň respektující <strong>architektonický charakter místa</strong>, kde je situován: v srdci <strong>historického obchodního centra staré Prahy</strong>.</p>
<h3><strong>Co je cílem budovy The Flow Building?</strong></h3>
<p>Budova má za cíl poskytnout kancelářské a maloobchodní prostory odpovídající <strong>nejvyšším technologickým i environmentálním standardům</strong> – a zároveň se stát ikonickým objektem na mapě pražské architektury, který bude po následující staletí určovat charakter Václavského náměstí.</p>
<p>Václavské náměstí je samo o sobě nejlepší lokalitou pro komerční nemovitosti – vyznačuje se skvělou dopravní dostupností, úrovní služeb i <strong>občanské vybavenosti</strong>. <strong>Zaměstnancům</strong> nájemců prostor The Flow Building její centrální poloha ušetří při dojíždění do práce nemálo času – což může být při dnešní situaci trhu práce pro firmy velkou konkurenční výhodou.  </p>
<p>Zároveň jsme přesvědčeni o tom, že nová The Flow Building napomůže celkové, tolik potřebné obnově Václavského náměstí a jeho proměně v příjemné, přátelské a živé <strong>centrum města</strong>.</p>
<h3><strong>Čím je inspirovaný vzhled této rohové budovy? Odkazuje nějak k Praze nebo k historii Václavského náměstí?</strong></h3>
<p>Inspirací, které design budovy podle <strong>návrhu studia Chapman Taylor</strong> ovlivnily, bylo více: Chtěli jsme budovu veskrze moderní, ale zároveň odkazující na bohatou tradici a slávu české – a pražské architektury. Budova zaujímá čelní pozici na rohu Václavského náměstí a Opletalovy, pro její architekturu jsou typické čisté linie a fasádu zdobí vertikální prvky.</p>
<p>The Flow Building ale rovněž využívá <strong>architektonického jazyka</strong> budov ze svého blízkého okolí: Většina exteriérových prvků bude bílá, stejně tak je světlý na fasádě použitý kámen – <strong>spišský travertin</strong>. Ten je aplikován i na sousedním <strong>Hotelu Jalta</strong>, tím pádem The Flow Building plynule vizuálně naváže na stávající zástavbu. Na fasádě lze najít dále prvky inspirované <strong>secesí</strong>, jež je v zástavbě Václavského náměstí a přilehlého centra Prahy četně reprezentována.</p>
<h3><strong>Proč byl zvolen název The Flow Building?</strong></h3>
<p>Samozřejmě je zde přímá souvislost s názvem společnosti Flow East jako takové. Vedle toho jsou zde ale další motivy, jež za pojmenováním stojí: Praha se etablovala jako významné mezinárodní centrum obchodu, inovací, vzdělání a kultury. Naším úmyslem bylo v designu i účelnosti The Flow Building zachytit ducha nepřetržitého koloběhu města, jeho „<strong>flow</strong>“.  Proto tedy tento název, který podle nás toto vše výstižně postihuje.</p>
<h3><strong>Čím se budova liší od ostatních budov svého druhu?</strong></h3>
<p>The Flow Building je po dlouhé době první moderní stavbou, která na Václavském náměstí vyroste „od základů“. Jedná se o projekt, který je unikátní svým <strong>designem</strong> – jak již bylo popsáno v předchozích odpovědích – i skutečně výjimečnou mírou šetrnosti nakládání s energiemi. Udržitelná řešení, která jsme v domě uplatnili, odpovídají <strong>mezinárodnímu standardu certifikace BREEAM na úrovni Excellent</strong> – a toto hodnocení chceme pro budovu po jejím dokončení také získat.</p>
<h3><strong>Jak bude budova členěna uvnitř?</strong></h3>
<p>Budova je navržena tak, aby její prostory nabízely nájemcům nejvyšší možnou <strong>flexibilitu</strong>, kanceláře lze vybavit v několika typech rozvržení podle přání nájemce. Za zmínku stojí také velkorysost půdorysu jednotlivých pater umožňující pronajmout jednomu nájemci až 2 500 metrů čtverečních. V <strong>interiérech</strong> je kladen důraz na dostatek denního světla a systém pro <strong>regulaci vnitřního klimatu</strong> tak, aby bylo pracovní prostředí vždy maximálně příjemné. Hrdí jsme i na to, jakými panoramatickými výhledy se The Flow Building pyšní: ze střešních dvouúrovňových teras bude vidět na <strong>Národní muzeum i na Pražský hrad</strong>.</p>
<h3><strong>Jaké moderní technologie budova obsahuje?</strong></h3>
<p>Mezi technologiemi, jež The Flow Building využije, můžeme zmínit nejmodernější <strong>VRV tepelná čerpadla pro vytápění a chlazení</strong> (kterými je vybavena např. i <strong>nová budova Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT v Praze</strong>), kvalitní trojité zasklení snižující vnitřní tepelné zisky v létě a tepelné ztráty v zimě, inteligentní venkovní žaluzie, energeticky úsporné výtahy s <strong>rekuperací a systémem DSC (Destination Control System)</strong> či inteligentní energeticky úsporné <strong>LED osvětlení</strong>.</p>
<h3><strong>Jaké jsou na její stavbu reakce? </strong></h3>
<p>Stavba probíhá podle plánu a bez komplikací, předpokládáme tedy, že bude dokončena ve stanoveném termínu, v roce 2020. Věříme, že <strong>benefity</strong>, které po svém otevření přinese, ocení jak její nájemci, tak všichni <strong>rezidenti</strong> i návštěvníci Václavského náměstí.</p>
<p>nyv</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/the-flow-building-rostouci-na-prazskem-vaclavskem-namesti-je-odkazem-na-slavu-ceske-architektury/</guid>
      <pubDate>Wed, 12 Jun 2019 09:23:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2749-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="1287098"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Multifunkční O2 universum by měli otevřít nejspíš v září ]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/multifunkcni-o2-universum-by-meli-otevrit-nejspis-v-zari/</link>
      <description><![CDATA[<p><strong>Náklady na výstavbu multifunkčního a kongresového centra napojeného na O2 arenu</strong> jsou 1,2 miliardy korun a na místě hrubé stavby původně plánované "<strong>malé arény</strong>" ho od října 2017 staví firmy <strong>Metrostav a Syner</strong>. Hrubá stavba, která byla původně určena pro malou arenu s <strong>hokejovou tréninkovou plochou</strong>, byla v roce 2004 zakonzervována.</p>
<h3>Rozloha je padesát tisíc metrů čtverečních</h3>
<p>Nový komplex, který navazuje na O2 arenu z jižní strany, má rozlohu téměř padesát tisíc metrů čtverečních ve čtyřech <strong>podlažích</strong>. Po dostavbě bude mít až <strong>jednadvacet sálů různých velikostí s kapacitou deset tisíc návštěvníků</strong>. Největší sál s kapacitou čtyři a půl tisíce lidí bude využíván i pro pořádání středně velkých <strong>koncertů a sportovních utkání</strong>. Tribuny budou zatahovací a výška sálu 12,5 metru umožní pořádat například <strong>tenisové, basketbalové, florbalové nebo volejbalové zápasy</strong>.<br /> <br /> Jednou z prvních akcí v O2 universum bude 13. listopadu <strong>koncert Pražské filharmonie</strong>, která zahraje <strong>Beethovenu 9. symfonii</strong>. Prvním potvrzeným mezinárodním kongresem je <strong>17. světový kongres anesteziologů WFSA</strong> od 5. do 9. září 2020.</p>
<h3>Hotel s fitness a kavárnou</h3>
<p>Nový hotel bude mít i sedm <strong>konferenčních místností</strong> pro padesát až tři sta lidí, <strong>hotelovou restauraci, fitness, kavárnu a bar</strong>.<br /> <br /> „Hotel vyroste pouhých několik desítek metrů od O2 areny, tudíž přístup z hotelu do haly bude opravdu mimořádně pohodlný, bezproblémový a rychlý. Ročně bychom se po vybudování kongresového centra chtěli dostat na celkovou návštěvnost O2 areny a O2 universum kolem jednoho a půl milionu osob,“ uvedl Schaffer.</p>
<p>nyv</p>
<p>Psali jsme také:</p>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/budova-o2-universum-rozsiri-o2-arenu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Budova O2 universum rozšíří O2 arenu</a></p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/multifunkcni-o2-universum-by-meli-otevrit-nejspis-v-zari/</guid>
      <pubDate>Thu, 18 Apr 2019 09:14:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2561-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="170492"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Na sklenku vína, západ slunce a koncert. Ateliér Chybik+Kristof navrhl originální vinařské zázemí]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/na-sklenku-vina-zapad-slunce-a-koncert-atelier-chybik-kristof-navrhl-originalni-vinarske-zazemi/</link>
      <description><![CDATA[<p><strong>Návrh vinařského zázemí Lahofer</strong> pochází z dílny ateliéru Chybik+Kristof, který v minulosti realizoval například <strong>bytový komplex Waltrovka v Praze 5</strong>. Hlavním požadavkem zadavatele bylo, aby stavba zapadala do <strong>krajiny jihomoravských vinic</strong> a aby se v ní zračila jejich <strong>historii</strong>.</p>
<h3>Odkaz na dlouhou historii moravských sklípků</h3>
<p>Výsledkem je návrh, který tvoří několik <strong>konstrukčních modulů</strong> poskládaných po celé délce budovy. Každý z nich opisuje šířku viničního řádku a postupně prochází návštěvnickou halou.</p>
<p>Zhruba v polovině, kde se stavba svažuje, plánují architekti vyhloubit <strong>podzemní část</strong> tak, aby výsledek odkazoval na dlouhou historii viničních sklípků, které se k <strong>Moravě</strong> pojí už od <strong>prvopočátku</strong>.</p>
<h3>Terasa a la řecký amfiteátr</h3>
<p>Samotná výrobna pak bude mít dvě části. Stavba má podle <strong>architektů</strong> působit především vzdušně a korespondovat s okolní krajinou, odrůdy vína se tak budou vyrábět ve dvou menších prostorech.</p>
<p>Součástí konstrukce bude kromě sklepů a výroben také <strong>střešní terasa</strong>. Ta se inspirovala <strong>řeckými amfiteátry</strong> a má ambici pojmout <strong>velké koncerty a divadelní inscenace</strong>.</p>
<p>Vinařství bude dominovat <strong>beton</strong>, doplněný o <strong>dřevěnou a skleněnou fasádu</strong>, která poskytne výhled na jižní část vinic. Západ slunce a dobré víno si tam návštěvníci vychutnají na jaře příštího roku, kdy by měli <strong>dělníci</strong> <strong>stavbu</strong> dokončit.</p>
<p>nyv</p>]]></description>
      <category>Moderní stavby</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/na-sklenku-vina-zapad-slunce-a-koncert-atelier-chybik-kristof-navrhl-originalni-vinarske-zazemi/</guid>
      <pubDate>Wed, 17 Apr 2019 09:44:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2553-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="363504"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Novinka z ČVUT:  Vyvinuli zde systém, který by mohl snížit spotřebu energie budov]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/novinka-z-cvut-vyvinuli-zde-system-ktery-by-mohl-snizit-spotrebu-energie-budov/</link>
      <description><![CDATA[<p><strong>Systém</strong> maximálně využívá <strong>elektřinu z fotovoltaických panelů</strong>. Pokud se jí vyrábí dostatek, <strong>tepelné čerpadlo</strong> začne odebírat teplo z okolního prostředí a ohřívat <strong>zásobník tepla</strong> a <strong>přebytečné teplo ukládá do zemního zásobníku bez použití běžné elektrické sítě</strong>. „Ta se využívá především v <strong>zimě</strong>, kdy čerpadlo odebírá nahromaděné teplo ze zemního zásobníku o výrazně vyšší teplotě, než je venku. Pracuje tak s mnohem vyšší výkonností při vytápění budovy,“ řekl <strong>Tomáš Matuška z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT</strong>.</p>
<h3>Kratší doba ekonomické návratnosti</h3>
<p>Vysoká energetická soběstačnost takovýchto budov zkracuje dobu ekonomické návratnosti. Při <strong>současných cenách energie</strong> se podle TA ČR podobný projekt zaplatí do deseti let. <strong>Nový systém</strong> by také mohl snížit využívání <strong>neobnovitelné primární energie</strong> pod dvacet <strong>kilowatthodin</strong> na metr čtvereční za rok, což je podle výzkumníků zhruba třetina <strong>energetické náročnosti českých domů</strong>.</p>
<h3>Lepší kvalita života díky technologii</h3>
<p>„Výborné výsledky projektu a jejich zavedení do <strong>stavební praxe</strong> přispějí nejen ke snižování energetické náročnosti budov, ale i ke zvyšování kvality života obyvatel a <strong>životního prostředí</strong>. Projekt se může okamžitě uplatnit v široké míře a navíc <strong>posílí výkonnost a růst konkurenceschopnosti firem</strong>, zabývajících se výstavbou budov a jejich vytápěním,“ dodal <strong>předseda TA ČR Petr Konvalinka</strong>. Agentura projekt podpořila více než 8,2 milionu korun.</p>
<p>nyv</p>
<p>Další inspiraci k tématu můžete nalézt na stránkách <strong>TV Architect</strong> například v <a href="https://www.tvarchitect.com/profil/t-power/#profile=tab1" target="_blank" rel="noopener noreferrer">profilu společnosti T-Power</a>. </p>]]></description>
      <category>Materiály, technologie a konstrukce</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/novinka-z-cvut-vyvinuli-zde-system-ktery-by-mohl-snizit-spotrebu-energie-budov/</guid>
      <pubDate>Tue, 16 Apr 2019 09:08:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2537-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="143340"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Tak trochu vodní svět bez filmového plátna. Dánové navrhli plovoucí město]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/tak-trochu-vodni-svet-bez-filmoveho-platna-danove-navrhli-plovouci-mesto/</link>
      <description><![CDATA[<p>Koncept <strong>plovoucího města odolného proti přírodním katastrofám</strong> představil <strong>dánský architekt Bjarke Ingels a společnost Oceanix v sídle Spojených národů v New Yorku</strong>. Má být odpovědí na nedostatek dostupného bydlení ve městech i zvedání mořské hladiny. Oceanix pro záměr nyní hledá <strong>investory</strong>. Jak by mělo město vypadat, na to se podívejte v <strong>galerii</strong>.</p>
<p>nyv</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/tak-trochu-vodni-svet-bez-filmoveho-platna-danove-navrhli-plovouci-mesto/</guid>
      <pubDate>Thu, 11 Apr 2019 13:24:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2525-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="239128"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Přestože nestojí, lze ho vidět. YIT přichází s průlomovou technologií prohlídky bytů]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/prestoze-nestoji-lze-ho-videt-yit-prichazi-s-prulomovou-technologii-prohlidky-bytu/</link>
      <description><![CDATA[<p>„V dnešní <strong>digitální době</strong> je téměř nutností, abychom se posouvali vpřed a nabídli našim klientům co nejlepší představu o jejich budoucím bydlení. Ve většině případů totiž platí vysoké částky za něco, co ještě nemohou vidět v dokončeném stavu. Proto je velmi důležité, abychom jim dokázali nový domov co nejvíce přiblížit a oni si ho mohli lépe představit. Začali jsme online konfigurátorem na našem webu, kde si zájemce může v jednotlivých místnostech vyzkoušet různé varianty standardů a vybavení, jak by k sobě ladily. Nyní jsme vše doplnili <strong>zážitkem na vlastní oči</strong>, kdy klient díky virtuální realitě může procházet celým bytem a své volby dekorů, barevností a typů vybavení vidí jako v reálné podobě,“ říká <strong>Dana Bartonová, obchodní ředitelka YIT Stavo</strong>.</p>
<h3>Virtuální realita - budoucnost v prodeji realit</h3>
<p>Přestože <strong>virtuální realita</strong> primárně slouží pro <strong>zábavu</strong>, přinesla obrovské možnosti využití také při <strong>prodeji nemovitostí</strong>. Ačkoliv projekt ještě nestojí, zájemci mají příležitost si o novém bytě udělat obrázek a nekupovat tak zajíce v pytli. Přímo v <strong>kanceláři YIT</strong> lze prostřednictvím<strong> speciálních brýlí</strong> procházet jednotlivé pokoje v typově vybraných bytech v <strong>aktuálních projektech Aalto Cibulka a Ranta Barrandov</strong> i v připravovaném projektu <strong>Parvi Cibulka</strong>.</p>
<p>Udělají si představu o dispozicích a velikosti místností a prohlédnou si i výhledy z oken. Toto <strong>virtuální prostředí</strong> jim umožní měnit také samotný vzhled bytu jako jsou například podlahy a dveře, v koupelnách potom obklady, dlažba a sanita. Nezůstalo však jen u interiéru: při prohlídce lze nahlédnout i do okolí – do parku se zelení, jež obklopuje projekty. „Taková služba ušetří desítky hodin <strong>času</strong>, ale hlavně poskytne dokonalý obraz bydlení, které si klient navrhl podle svých představ. Není divu, že je virtuální realita při prodeji bytů stále populárnější. Na nedávném <strong>veletrhu For Habitat</strong> si ji návštěvníci na našem stánku mohli vyzkoušet a byl o ni obrovský zájem,“ dodává Dana Bartoňová.</p>
<h3>Jak to funguje?</h3>
<p>Speciální brýle s virtuální realitou se řadí do <strong>HMD zařízení (Head-mounted Display)</strong>. Tato technologie je založena hlavně na obrazovém vjemu. Hlavním rozdílem mezi displejem a virtuální realitou je velikost sledovaných objektů. Zatímco klasická prezentace na monitoru může zkreslovat skutečnou velikost budov a bytů, při nasazení brýlí jsou objekty vidět v reálných dispozicích. Navíc se díky pohybovým senzorům v brýlích můžete libovolně rozhlížet, což ještě umocní virtuální zážitek. Využití virtuální reality v oblasti bydlení přináší v kombinaci s možnostmi navrhování interiéru obrovskou škálu využití, která ušetří čas i peníze.</p>
<p>red</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/prestoze-nestoji-lze-ho-videt-yit-prichazi-s-prulomovou-technologii-prohlidky-bytu/</guid>
      <pubDate>Thu, 11 Apr 2019 13:06:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2524-1200-630-.jpeg" type="image/jpeg" length="427433"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Budova A v BB Centru je po rekonstrukci opět „Áčková“]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/budova-a-v-bb-centru-je-po-rekonstrukci-opet-ackova/</link>
      <description><![CDATA[<p>Majitelem objektu je <strong>investiční a developerská společnost PASSERINVEST GROUP</strong>, která jako odpovědný městský investor neustále rozvíjí <strong>areál BB Centra</strong> a modernizuje stávající objekty tak, aby trvale nabízely prvotřídní služby. Zároveň zkvalitňuje městské prostředí díky budovaným parkům, dětským hřištím a místům určeným ke sportu a relaxaci. Celková investice do rekonstrukce Budovy A byla ve výši pět set milionů korun.</p>
<h3>Střešní zahrada</h3>
<p>Nejvýraznějším zásahem je úprava fasády – původní omítku nahradily hladké <strong>plechové kazety</strong> v bílé barvě, předsazená ocelová konstrukce směrem na <strong>Vyskočilovu ulici</strong> je zvýrazněna tyrkysovým nátěrem. Nově je na střeše v sedmém nadzemním podlaží vybudována <strong>střešní zahrada</strong> o rozloze čtrnáct set metrů čtverečních s altánky, vzrostlou zelení a odpočinkovými zónami a další zelené plochy v prosklených atriích v přízemí. Rekonstrukce Budovy A probíhala od dubna 2017 do října 2018.</p>
<p>Čistota a jednoduchost dispozičního řešení budovy byla zachována, stejně jako prosklený vršek atria, kterým celou budovou prostupuje přirozené světlo. Budova je nově vybavena šesticí výtahů s inteligentním cílovým řízením a pro vytápění a chlazení je použit plošný sálavý <strong>stropní systém aquatherm black.</strong> Původní pult recepce ve tvaru <strong>bílé améby</strong> byl nahrazen dle zadání nájemce, aby tvarem i barevnou kombinací odpovídal značce <strong>MONETA Money Bank</strong>.</p>
<h3>Technologie a trendy se mění</h3>
<p>Během rekonstrukce Budovy A byla provedena oprava přilehlých chodníků a byl vybudován přechod pro chodce přes Vyskočilovu ulici i nový záliv pro <strong>autobusovou zastávku MHD</strong>. MONETA Money Bank má v přízemí své centrály pobočku s bankomaty a pro veřejnost otevřenou samoobslužnou <strong>kantýnu Perfect Canteen</strong>.</p>
<p>„Budovu A jsme postavili v roce 2002 jako třetí projekt vznikajícího areálu BB Centrum. Svému účelu sloužila šestnáct let, nicméně <strong>technologie i trendy</strong> se mění a bylo nyní potřeba investovat do rozsáhlejších úprav. Chceme trvale udržovat vysoký standard BB Centra, a to nejen rozsahem nabízených služeb, ale i udržením prvotřídní kvality dříve postavených kancelářských budov,“ říká k rekonstrukci <strong>Radim Passer, zakladatel a generální ředitel Passerinvest Group</strong>.</p>
<p>PASSERINVEST GROUP, nyv</p>
<p>O společnosti PASSERINVEST GROUP se dozvíte více na <a href="https://www.tvarchitect.com/channel/passerinvest-group/">webu <strong>TV Architect</strong></a>.</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/budova-a-v-bb-centru-je-po-rekonstrukci-opet-ackova/</guid>
      <pubDate>Wed, 10 Apr 2019 13:46:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2517-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="163681"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Bydlení na Marsu: Studenti architektury navrhli model vesmírného příbytku]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/bydleni-na-marsu-studenti-architektury-navrhovali-vesmirne-pribytky/</link>
      <description><![CDATA[<p>Dva metry vysoký <strong>model</strong> stojí v <strong>atriu ČVUT</strong> od pátku, kdy byl slavnostně odhalen. Jeho kulovitý tvar tvoří seskládané panely, které jsou utkané z <strong>přírodních vláken</strong>. <strong>Konopné</strong> je silné čtyři milimetry, <strong>jutové lanko</strong> má průměr dva milimetry. Vlákna byla napuštěna roztokem z <strong>klihu</strong>, který zajistil jejich vytvrzení.</p>
<h3>Pavučinový vzor</h3>
<p><strong>Mladí architekti</strong> nejdříve vytvořili šablonu, do které měl zapůjčený cobot vyplétat pavučinový vzor. Bylo však zapotřebí vyrobit jeho koncové řešení. Studenti proto navrhli nádobku z vlastního <strong>recyklovaného PETu</strong>, která byla připevněna na rameni robota a kterou procházela při tkaní vlákna, která byla současně namáčena lepidlem.<br /> <br /> „Studenti museli robota požadovaný úkol naučit, tedy ukázat mu, jaké pohyby má vykonat, aby každý panel správně utkal. Podařilo se jim to na jedničku a to během několika dní,“ uvedla <strong>Kateřina Slánská, marketingová manažerka společnosti Universal Robots</strong>, která <strong>kolaborativního robota</strong> k tomuto projektu zdarma zapůjčila. Jednalo se o <strong>typ robota UR5</strong>, který unese zátěž až do pěti kilogramů.</p>
<h3>Ekopavilon z přírodních materiálů</h3>
<p><strong>Výrobu obydlí na Mars</strong> měli <strong>studenti</strong> zadanou jako ročníkové cvičení v rámci <strong>Experimentálního ateliéru Achten-Nováková na Fakultě architektury</strong>. „Do značné míry pracujeme experimentálně a v průběhu přípravy přicházíme na nové postupy, které mají zajímavý vliv na konečný výsledek. Zadání bylo využít robota v kombinaci s <strong>parametrickým navrhováním</strong>. Ve finále se z domku na Mars vyvinul <strong>ekopavilon z přírodních materiálů</strong>,“ vysvětluje <strong>Kateřina Nováková</strong>, která ateliér spoluzakládala a tento projekt vedla s kolegy z <strong>Delftu</strong>.<br /> <br /> Během semestru vzniklo jedenáct návrhů, páteční realizace se dočkal pouze ten vítězný. Pracovalo na něm čtyřicet jedna studentů, z toho třicet tři bylo studentů z nizozemského Delftu. Tamní technická univerzita na projektu spolupracovala od samého začátku.</p>
<h3>Důležité zkušenosti pro studenty</h3>
<p>Vzniklý pavilon se do <strong>vesmíru</strong> pravděpodobně nepodívá, ale svůj hlavní účel splnil. Díky tomuto projektu si studenti vyzkoušeli práci od počátečních <strong>návrhů</strong> až po konečnou <strong>realizaci</strong>, a to za využití nových technologií a mezinárodní spolupráce. „Naši coboti běžně pracují v bezprostřední blízkosti lidí a dobře víme, že je lze použít k mnoha různým účelům. I pro nás však byla <strong>vesmírná stavba</strong> premiérou,“ dodala Slánská.</p>
<p>nyv</p>]]></description>
      <category>Moderní stavby</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/bydleni-na-marsu-studenti-architektury-navrhovali-vesmirne-pribytky/</guid>
      <pubDate>Wed, 10 Apr 2019 12:38:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2514-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="1745793"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Pouštní růže bude on nynějška vyprávět příběh Kataru]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/poustni-ruze-bude-on-nynejska-vypravet-pribeh-kataru/</link>
      <description><![CDATA[<p><strong>Muzeum</strong> na svých padesáti dvou tisících metrů čtverečních vystavuje nejrůznější <strong>artefakty</strong> včetně <strong>koster živočichů</strong>, návštěvníci se také dozvědí zajímavosti z <strong>katarské historie</strong>, i z dob, kdy byla <strong>země pod vládou Osmanů či Britů</strong>. Zajímavým prvkem je také<strong> umělá laguna</strong>. <strong>Úřady</strong> nicméně odmítly zveřejnit přesnou částku, za niž bylo muzeum vybudováno.</p>
<h3>Místo vypoví příběh Kataru</h3>
<p>„Tohle je prestižní místo, které vypráví příběh státu Katar, o jeho historii a kultuře, které jsou významnou součástí <strong>Perského zálivu</strong>,“ uvedl <strong>Mansoor Bin Ebrahim Al Mahmoud, poradce vedení katarských muzeí</strong>.</p>
<p>Zdaleka tím nejdiskutovanějším je <strong>tvar samotné budovy</strong>, který má připomínat <strong>pouštní růži</strong>. Muzeum navrhl <strong>francouzský architekt Jean Nouvel</strong>. Podle něj byla stavba velkou výzvou. „Uvnitř najdete spoustu zajímavého prostoru o nečekaných proporcích, má to rytmus a pro návštěvníky budou některé věci jistě velmi překvapivé,“ řekl o svém díle architekt. Doplnil, že muzeum se má <strong>stát symbolem země</strong>.</p>
<h3>Pobočka Louvru</h3>
<p>Pro Nouvela se nejednalo o první projekt, který na <strong>Arabském poloostrově</strong> zrealizoval. Architekt stojí rovněž za <strong>pobočkou francouzského Louvru</strong>, která se před dvěma lety otevřela v <strong>Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech</strong>.</p>
<p>nyv</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/poustni-ruze-bude-on-nynejska-vypravet-pribeh-kataru/</guid>
      <pubDate>Mon, 08 Apr 2019 11:15:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2501-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="219005"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Summit architektury a rozvoje: Trendem je zelená architektura a svět mezi budovami ]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/summit-architektury-a-rozvoje-trendem-je-zelena-architektura-a-svet-mezi-budovami/</link>
      <description><![CDATA[<p>Jaká tedy podle nich <strong>současná architektura</strong> je?  <strong>Trendem</strong> je jednoznačně <strong>příroda</strong>, <strong>zeleň</strong> prorůstající nejrůznějšími způsoby do budov a okolo nich. Prostor mezi budovami, který je veřejný, je potom naléhavým tématem ve světě i u nás podobně, jako <strong>snoubení historie a modernou</strong> vyúsťující v novou energii. Do architektury se promítají <strong>civilizační hrozby</strong>, ale <strong>kreativita, nespoutanost, experimenty a fantazie</strong> nepřestávají být <strong>nástroji architektů</strong>, kteří se snaží vytvořit prostředí, ve kterém by se lidem lépe žilo teď i v budoucnosti.     </p>
<h3>Příroda se musí prolnout s architekturou</h3>
<p>Pro <strong>japonského architekta Suo Fujimota</strong> je hlavním mottem jednoznačně příroda a její prolínání s architekturou, <strong>vnímání vztahu vnitřku a vnějšku</strong>. „Uvnitř je architektura, venku příroda, když ty hranice rozostříte, můžete je k sobě přiblížit. Pokud dokážete spojit jednoduchost a složitost, můžete začít propojovat architekturu s přírodou,“ uvedl Fujimoto, který vyrostl v <strong>lesnaté části ostrova Hokkaido</strong>, načež se přestěhoval do <strong>Tokia</strong> – jednoho z těch šílených, chaotických míst na zeměkouli. Jak je možné k tématům přistoupit, ukázal na třech svých stavbách.</p>
<p><strong>Dočasný pavilon v Londýně</strong> stíral hranice prostřednictvím <strong>konstrukce z ocelových trubek</strong>. „Můžete si vytvořit vlastní přístup, jak využívat prostor, je veřejný, otevřený a prostupný, přesto tu můžete spatřit někoho, kdo je v něm privátní, měkce chráněný jako v lese. Je to <strong>interaktivní prostředí</strong>, můžete si vybrat, jestli chcete být venku nebo uvnitř,“ vysvětlil Fijimoto.  Jeho další projekt propojil historii se současností. Tou tradicí byl životní styl, kdy si můžete díky příznivému počasí sednout na terasu i v únoru. Inovaci přinesly balkóny, které pojal architekt jinak, než je zvykem. <strong>Bytový dům ve francouzském Montpellier</strong>,který připomíná díky <strong>vysutým terasám</strong> kolem celého domu <strong>šišku</strong> nebo <strong>ananas</strong>, právě ožívá a architekt se těší, jak jej noví obyvatelé zabydlí. „U nových věcí nejde jen o to, že jsou nové, ale jak se zakomponují do života, co do něj mohou přinést nového,“ podotkl Fujimoto.  </p>
<p>Do třetice Fujimoto účastníkům summitu ukázal <strong>návrh</strong>, který by se měl postavit v <strong>Paříži</strong>. Pojmenoval jej <strong>Tisíc stromů</strong> a hovoří o něm jako o vznášejícím se lese, který je na střeše obytné budovy i na nižším ochozu. „Snažíme se vytvořit harmonii a kontrast zároveň, historii a budoucnost propojit, přinést nové pohledy na Paříž, aby lidé ještě více vnímali její krásu. Je to trošku bláznivý projekt – je nad magistrálou, kdysi tu byl zelený pás, ten ustoupil silnici a teď přišel čas, abychom sem zeleň vrátili, abychom revidovali současnost,“ uvedl architekt, který věří, že budeme žít v prostředí, kde se bude snoubit příroda s architekturou.</p>
<h3>Ostuda na Vltavské a filharmonie v Londýně</h3>
<p><strong>Architekt Josef Pleskot</strong> neopomněl <strong>spojit architekturu s radostí z budování</strong> – tedy s něčím, čeho se nám v současnosti příliš nedostává. „Doporučoval bych <strong>Praze</strong>, aby tuto položku zařadila do svého repertoáru, případně do ní vkládala drobné pro buducnost,“ uvedl Josef Pleskot. Na předposledním zářijovém Summitu architektury a rozvoje hovořil o plánu postavit v okolí <strong>stanice metra Vltavská nový koncertní sál</strong> pro Prahu třetího milénia, k čemuž se politikové v předvolebním čase hlásili. Jelikož v metropoli se žádný pokrok neudál, obrátil se Josef Pleskot k <strong>Londýnu</strong>. Tam se totiž inspirovali <strong>Labskou filharmonií v Hamburku</strong> a podobně ikonickou stavbu i přes všechny peripetie s <strong>Brexitem</strong> už připravují.</p>
<p>„V druhé polovině 19. století znamenalo <strong>Národní divadlo</strong> rozkvět centra města. <strong>Koncertní síň na Vltavské</strong> by to samé mohla udělat pro dnešek. Divadlo těžilo z těsné blízkosti řeky a panoramatu, i to by se mohlo zhmotnit na Vltavské. <strong>Stavba</strong> se musí stát předmětem <strong>mezinárodní soutěže</strong>, podle mého je ale hrozně důležité, aby kontaktovala <strong>Vltavu</strong>, aby se stala předmostím <strong>Hlávkova mostu</strong>, aby aktivovala stavební činnost, která zcela jistě ovlivní i podobu <strong>brownfieldu</strong> <strong>Bubny</strong>,“ dodal <strong>architekt a člen SAR Josef Pleskot</strong>.</p>
<h3>Veřejný prostor, zeleň na zdi a na střeše</h3>
<p>„Co je mezi budovami, je stěžejní ve <strong>vývoji architektury</strong>. Jak si domy rozumí navzájem, jak spolu vytvářejí struktury. Ukazuje se, že projekty, které pracují v kontextu, dostávají dnes nejvyšší <strong>ocenění</strong>,“ soudí <strong>architekt, urbanista a člen SAR Pavel Hnilička</strong>. Na pojetí chystané <strong>proměny Vítězného náměstí v Dejvicích</strong>, které dnes vlastně žádným náměstím není, ukázal, jak by mohla změna veřejného prostoru uprostřed budov přinést nový prožitek z místa. Na Hniličkovu přednášku navázal <strong>děkan Fakulty architektury ČVUT Ladislav Lábus</strong>, který byl v porotě soutěže na revitalizaci Vítězného náměstí.  Kultura nezastavění je podle něj stejně důležitá, jako stavění. Pražanům a magistrátu už došlo, že veřejný prostor je velmi důležitý a stává se ještě důležitější pro <strong>mladou generaci</strong>, která má jiný životní styl než starší generace zvyklá odjíždět každý víkend na <strong>chalupu na Šumavu</strong>.</p>
<p>„Důležitý je každodenní život. Pořád si klademe otázky, jestli jsme dostatečně světoví – jsme světoví snad jen v tom, jak nestavět, ne stavět. Jsme jedineční v tom, jak se nedokážeme rozhodnout pro stavění. V lidech by neměla být nenávist k nové výstavbě, kterou zažívají architekti a <strong>developeři</strong> jako její <strong>hromosvody</strong>. Jak s tím ale pohnout?,“ zeptal se Lábus.  Možná i tím, že se budeme bavit o tom, jaké chceme udělat počiny v tom, co dělá město městem – ve veřejném prostoru, což je prostor, který by mohl stmelit lidi. Zároveň investice do zeleně a veřejných prostor je nesrovnatelně levnější než do metra nebo magistrál.</p>
<p>O tom, že nemusí jít zdaleka jen o velké projekty, které přinesou lidem lepší prostor pro život, hovořila také <strong>architektka Eva Jiřičná</strong>. Může jít o zeleň ve vnitroblocích nebo na střechách.  „Zeleň je právem každého občana, aby ji viděl, nebo jí měl dostatek. To je myslím krédo současného života, doufám, že se to rozšíří i sem,“ uvedla Eva Jiřičná. O možnostech zeleně na budovách promluvil i <strong>architekt a člen SAR Zdeněk Fránek</strong> a na příkladech rozhledny nebo projektu <strong>nové budovy Botanické zahrady</strong> doložil, jak je důležité, aby se děti od mala učily mít rády svět, ve kterém žijeme a nechovaly se macešsky k životnímu prostředí.</p>
<h3>Experiment, kreativita a chobotnice na závěr</h3>
<p>Jaký význam mají v architektuře i jiné veličiny než <strong>skleníkové plyny</strong>, jako například krása, emoce, experiment, kreativita a fantazie, přiblížili posluchačům <strong>známý britský architekt Ian Ritchie</strong> a následně i uznávaný <strong>německý urbanista slovenského původu Peter Gero</strong>. „Diskuse o regulacích není vůbec podstatná při tvorbě města, podstatný je nápad, <strong>masterplán</strong>, až potom změna územního plánu, který je spíše korzetem. Neplýtvejte příliš času na tvorbu výborných zákonů. Moje <strong>motto</strong> je, že ne hned vědomosti jsou důležité, ale fantazie, která nás přivede k řešení bez bariér. Pak přicházejí řešení, která jsou pionýrská jako třeba uložení hlavní cesty pod zem v <strong>Oslo</strong>,“ nabádal Peter Gero. I on se ale v závěru přednášky vrátil k tomu, že o úspěchu nových čtvrtí rozhoduje právě to, jak se podaří pracovat s <strong>veřejným prostorem</strong>.</p>
<p>Na příkladu obří <strong>revitalizace bývalé průmyslové čtvrti u hlavního nádraží King's Cross</strong> ukázal <strong>Ed Clark, zástupce britského architektonického ateliéru ARUP</strong>, jakými principy se developer řídil, aby mohla být označena za úspěšnou. „Developer pochopil, že prioritou je oživení veřejného prostoru, vytvoření komunitního centra. Pochopil také časovou souslednost – jako první <strong>přestavěl sýpku na uměleckou školu</strong> a jakmile se tam nastěhovali studenti, staveniště začalo žít. A nakonec vytěžil maximum z <strong>viktoriánského dědictví</strong>, staré věci pojednal novým způsobem, spojil historii s modernitou,“ vysvětlil Clark.</p>
<p>Architektonickou část summitu potom uzavřel vzpomínkou na práci s <strong>Janem Kaplickým</strong> – na plátně se objevila jeho nezapomenutelná <strong>chobotnice</strong> i <strong>řez vnitřními prostory Národní knihovny</strong>. „Nechci říkat, jestli jste ji měli postavit nebo ne. Jen jsem vám chtěl ukázat, jak jednoduše se dala postavit,“ podotkl Ed Clark.</p>
<p>SAR</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/summit-architektury-a-rozvoje-trendem-je-zelena-architektura-a-svet-mezi-budovami/</guid>
      <pubDate>Tue, 02 Apr 2019 13:14:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2473-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="2759995"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[V nových projektech Skanska Reality teče šedá voda. Developer tak chrání životní prostředí]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/v-novych-projektech-skanska-reality-tece-seda-voda-developer-tak-chrani-zivotni-prostredi/</link>
      <description><![CDATA[<p><span><strong>Bytový dům Botanica K</strong>, který jako první v ČR získal <strong>mezinárodní environmentální certifikaci BREEAM Excellent</strong>, také jako první svým obyvatelům představil <strong>systém pro hospodaření s tzv. šedou vodou</strong>. Jeho principem je recyklace použité vody z umyvadel, van a sprch a její opětovné použití zejména k splachování toalet. Díky tomu je možné ušetřit dvacet šest procent běžné spotřeby pitné vody. Skanska své zkušenosti uplatní na dalším rezidenčním projektu <strong>Čertův vršek</strong> a je připravena je sdílet v profesní komunitě, aby mohly být právní normy a hygienické a stavební předpisy doplněny o požadavky nové technologie.  </span></p>
<h3><span>Přelomový projekt </span></h3>
<p><span>„Bytový dům Botanica K byl pro nás v mnoha ohledech přelomový, protože jsme jej od počátku připravovali tak, aby získal vysoké hodnocení environmentální certifikace BREEAM. Jeho součástí bylo také promyšlené hospodaření s pitnou vodou, jejíž spotřebu se nám podařilo snížit celkem až o čtyřicet procent dvěma způsoby. Instalací <strong>úsporných armatur</strong> pokleslo množství odebírané pitné vody zhruba o čtrnáct procent. Část odpadních vod z umyvadel, van a sprch jsme recyklovali na tzv. šedou vodu, kterou jsme následně využili především ke <strong>splachování toalet</strong>. Tak jsme snížili spotřebu pitné vody o dalších dvacet šest procent,“ uvádí <strong>Petr Dušta, projektový manažer Skanska Reality</strong>, který měl rezidenční komplex Botanica K v <strong>pražských Jinonicích</strong> na starosti. </span></p>
<p><span>V projektu Botanica K bylo v roce 2018 znovu využito dvacet šest procent z celkové spotřeby pitné vody. V konkrétních hodnotách to znamená, že z celkového nátoku pitné vody do domu o objemu čtyři tisíce osm set třicet čtyři metrů krychlových bylo pro splachování WC recyklováno tisíc dvě stě čtyřicet jedna metrů krychlových šedé vody, tj. 1 241 000 litrů. Takový objem vody by byl spotřebován, kdybyste si každý den po dobu dvaceti dvou a půl let napouštěli vanu o standardním objemu sto padesát litrůl. Ušetřená pitná voda představuje sedmdesát pět plných cisteren, každá o objemu šestnáct kubíků. </span></p>
<p><span>Z celkové produkce šedé vody bylo pro splachování WC znovu využito 53,10 %, a podíl produkce ŠV z celkového nátoku pitné vody do domu činí 48,30 %.</span></p>
<h3><span>Efektivní ochrana životního prostředí</span></h3>
<p><span>„Šetření pitnou vodou považujeme za jeden z významných příspěvků k <strong>ochraně našeho životního prostředí</strong>, proto jsme se vydali namáhavou, nicméně ve finále úspěšnou cestou recyklace pitné vody na našich <strong>rezidenčních projektech</strong>. Po úspěšné realizaci na Botanice K chceme tento systém instalovat také na Čertově vršku a dalších projektech. Zkušenosti, které jsme jako první v ČR získali v rámci schvalovacích procesů (projekčních, hygienických a stavebních) chceme sdílet v odborné komunitě, aby bylo možné pro novou technologii upravit potřebné předpisy a normy,“ říká <strong>Petr Michálek, ředitel Skanska Reality</strong>. </span></p>
<p><span>Skanska Reality, nyv</span></p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/v-novych-projektech-skanska-reality-tece-seda-voda-developer-tak-chrani-zivotni-prostredi/</guid>
      <pubDate>Mon, 25 Mar 2019 12:40:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2432-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="126245"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Na Strakonické ulici v Praze vznikne obchodní centrum podle architekta Adama Rujbra - aktualizováno]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/na-strakonicke-ulici-v-praze-vznikne-obchodni-centrum-podle-architekta-adama-rujbra/</link>
      <description><![CDATA[<h3 style="text-align: left;">Představil byste budovu Obchodní centrum Strakonická?</h3>
<p style="text-align: left;"><strong>Obchodní centrum Strakonická</strong> je plánováno jako soubor dvanácti pronajímatelných maloobchodních komerčních ploch v uspořádání tzv. <strong>retail parku</strong>, což znamená, že komerční jednotky jsou přístupné přímo z ulice, nikoliv z obchodní pasáže, jak to známe z velkých obchodních center. Každá obchodní jednotka má vlastní skladové zázemí v suterénu budovy. Veškeré obchodní jednotky jsou orientovány přímo do <strong>ulice Strakonická</strong>, což je rušná páteřní komunikace, kudy denně projedou desítky tisíc aut. Úzká parcela lemující tuto ulici nás inspirovala k vzniku lineární stavby, kde budou řazené snadno dostupné obchodní jednotky viditelné přímo z ulice.</p>
<h3 style="text-align: left;">Liší se něčím tato budova od jiných obchodních center?</h3>
<p style="text-align: left;">Pravděpodobně půjde o <strong>největší užití zelené fasády na obchodním centru</strong>.</p>
<h3 style="text-align: left;">Jaká bude dostupnost tohoto obchodního centra?</h3>
<p style="text-align: left;">Předpokládáme, že většina návštěvníků přijede automobilem přímo nově vybudovaným sjezdem ze Strakonické. <strong>Parkovací místa</strong> jsou situována podél celé budovy, navíc doplněna podzemní garáží. Místa zaměstnanců jsou z důvodu úspory místa navržena nad sebou na sklopných zakladačích. Výhodou pro pěší návštěvníky je bezprostřední blízkost <strong>autobusové zastávky</strong>, centrum bude dostupné i z přilehlých ulic pěšími cestami. Široký chodník před budovou je krytý přesahem střechy.</p>
<h3 style="text-align: left;">Jste známý tím, že navrhujete nízkoenergetické budovy. Bude taková i tato budova?</h3>
<p style="text-align: left;">Budova je navrhována jako <strong>budova s nulovou spotřebou energie</strong> a také v souladu se <strong>zásadami cirkulární ekonomiky</strong>. Snažíme se centrum navrhnout tak, aby bylo šetrné nejen úsporným provozem, ale také ohleduplné ke svému okolí. Celá zadní fasáda například bude porostlá zelení a zelená bude i střecha. Budova svým tvarem bude tvořit <strong>přirozenou bariéru proti hluku</strong>. Nad vyvýšenými částmi střechy budou instalovány <strong>fotovoltaické panely</strong> pro <strong>výrobu elektrické energie</strong>. Vytápění i chlazení bude zajištěno <strong>tepelnými čerpadly</strong>. Budou zde vybudována čtyři místa pro <strong>nabíjení elektromobilů</strong>, ale počítá se s přípravou na rozšíření v závislosti na tom, jak bude stoupat tato potřeba v budoucnu. A v neposlední řadě bude navrženo šetrné hospodaření s vodou. Srážkové vody budou využívány pro zavlažování a přednostně vsakovány na vlastním pozemku.</p>
<h3><strong>Cirkulární ekonomika</strong></h3>
<p>Cirkulární ekonomika je koncept, který je integrální součástí <strong>udržitelného rozvoje</strong>. Zabývá se způsoby, jak <strong>zvyšovat kvalitu životního prostředí a lidského života pomocí zvyšování efektivity produkce</strong>.</p>
<p>Klíčové je, aby <strong>používané materiály</strong> byly navzájem odděleny do dvou nezávisle <strong>cirkulujících okruhů</strong>, jež se řídí rozdílnou logikou. První operuje s látkami organického původu, které jsou snadno odbouratelné a není u nich proto problém navrátit je zpět do <strong>biosféry</strong>. Druhý operuje se syntetickými látkami, jež by měly být do produktů vkládány tak, aby bylo možné je z nich následně <strong>extrahovat</strong> a opět použít, a nebylo tak nikdy nutné je do biosféry navracet.</p>
<p>O architektu Rujbrovi se dozvíte více na <a href="https://www.tvarchitect.com/profil/adam-rujbr-architects/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">profilu</a> na stránkách <strong>TV Architect</strong>.</p>
<p>Zajímat by vás také mohlo <a href="https://www.tvarchitect.com/video/adam-rujbr-architects/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Profilové video</a>.</p>
<p style="text-align: left;"> nyv</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/na-strakonicke-ulici-v-praze-vznikne-obchodni-centrum-podle-architekta-adama-rujbra/</guid>
      <pubDate>Mon, 18 Mar 2019 11:00:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2402-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="461699"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Zahrada v oblacích: Safdie Architects plní sny z říše pohádek]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/zahrada-v-oblacich-safdie-architects-plni-sny-z-rise-pohadek/</link>
      <description><![CDATA[<p>Projekt umístěný v centrální části <strong>čínského samosprávného města</strong> nese název <strong>Raffles City</strong> a jeho originalita je patrná jeho vzhledem. Dohromady jej tvoří osm různě vysokých věží, šest na jižní straně má mít dvě stě padesát metrů, dvě čelní, na severní straně, mají být ještě o sto metrů vyšší. Přes prostřední čtyři zadní věže <strong>stavební firma právě</strong> pokládá <strong>obří tubus</strong>. Ten bude sloužit jako dvě stě osmdesát metrů dlouhá <strong>zimní zahrada v oblacích</strong>.</p>
<h3>Centrální obchodní koridor</h3>
<p>Vše pak stojí na šestipodlažním pódiu, v němž kromě dvou set tisíc čtverečních metrů obchodní plochy bude zakomponovaná <strong>stanice metra, autobusové nádraží a přístaviště</strong>.</p>
<p>Hlavní tepnu interiéru představuje <strong>centrální obchodní koridor</strong>, jenž naváže na síť ulic venku a návštěvníka přivede až k <strong>historickému náměstí</strong> (v sousedství komplexu). Vnitřní ulice pódia budou osvětleny shora díky obrovským světlíkům a propojí jednotlivá vnitřní atria.</p>
<p>Střecha pódia je navržena jako veřejně přístupné zelené prostranství, ale budou zde i soukromé zahrady.</p>
<h3>Odpočinek v oblacích</h3>
<p>Veřejnost bude mít příležitost využívat odpočinkové a klidové zóny v již zmiňovaném tubusu, tedy ve výšce dvě stě padesát metrů nad městem. V něm bude nejenom <strong>vyhlídková terasa</strong>, ale také <strong>obří bazén</strong>, stezka v oblacích a také různá stravovací zařízení.</p>
<p>Právě pozvání veřejnosti do takto vysoko umístěných prostor je jedním z výjimečných rysů projektu.</p>
<h3>Ekologické byty a kanceláře</h3>
<p>Samotné věže pak budou mít smíšený způsob využití, kromě kanceláří zde údajně vzniknou <strong>byty</strong> dvou kvalitativních úrovní, standardní a vysoce luxusní, část <strong>mrakodrapů</strong> bude rovněž fungovat jako <strong>hotely</strong>. Celková plocha komplexu je vypočítána na osm set sedmnáct tisíc čtverečních metrů.</p>
<p>Architekti upozorňují, že už při návrhu stavby spolupracovali mj. i se zástupci <strong>americké Rady pro zelené budovy</strong>, aby už dopředu splňovala podmínky potřebné pro udělení <strong>Zlatého certifikátu LEEDS</strong> (<strong>certifikace ekologického stavitelství</strong>).</p>
<p>nyv</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/zahrada-v-oblacich-safdie-architects-plni-sny-z-rise-pohadek/</guid>
      <pubDate>Mon, 04 Mar 2019 11:40:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2351-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="62178"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[V Polsku roste moderní kancelářský komplex s vnitřní zahradou]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/v-polsku-roste-moderni-kancelarsky-komplex-s-vnitrni-zahradou/</link>
      <description><![CDATA[<p>„<strong>LIXA</strong> je nejprestižnější investicí do <strong>administrativních budov</strong> v historii <strong>společnosti Yareal</strong>. Rozhodli jsme se pro spolupráci se <strong>společností PORR</strong> na základě jejích rozsáhlých odborných zkušeností. V rámci projektu LIXA budou pro naše náročné nájemníky vybudovány prvotřídní <strong>kancelářské prostory</strong>. Proto také klademe obzvlášť velký důraz na zkušenost našich partnerů“, sdělil <strong>Eric Dapoigny, prezident Yareal Polska</strong> a dodal, že „kombinace <strong>inovativní architektury</strong> a <strong>designu</strong> se solidním provedením prací umožní individuální a nekonvenční uspořádání prostoru. Z kancelářských prostor je možný přímý přístup do vnitřní zahrady se zelení, jakou nenabízí žádná jiná výšková stavba v tomto regionu.“</p>
<h3>Vysoká kvalita provedení</h3>
<p>„Realizace impozantních a z architektonického hlediska výjimečných <strong>staveb</strong> bude probíhat v bezprostřední blízkosti <strong>kruhového objezdu Daszyński</strong>. Společnost PORR již postavila několik budov, například <strong>Varšavskou univerzitní knihovnu, centrálu varšavské burzy a Sea Towers v Gdyni</strong>. Tato stavební akce podtrhuje vysokou kvalitu provedení jak ze strany společnosti Yareal, tak ze strany našeho podniku“, vyjádřil se <strong>Dariusz Wietrzyński</strong>, který je <strong>odpovědný za realizaci bytových, administrativních a průmyslových staveb ve společnosti PORR</strong>.</p>
<p>Realizací projektu LIXA vznikne <strong>nové obchodní centrum</strong> v blízkosti centrálně umístěného kruhového objezdu Daszyński. Výstavbě komplexu LIXA předcházela demolice <strong>bývalé administrativní budovy Kredyt Bank</strong>. Zatím byla vybudována jen podzemní stěna a pro první dvě budovy komplexu se na <strong>křižovatce ulic Kasprzaka a Karolkowa</strong> betonuje základová deska. Po dokončení bude ve větší z obou administrativních budov <strong>hlavní sídlo banky BNP Paribas Bank</strong>.</p>
<h3>Komfort pro zaměstnance mezinárodních společností</h3>
<p>Projekt bude dokončován postupně: v první etapě budou podél Karolkowy ulice vybudovány dva objekty s celkovou plochou kolem dvacet osm tisíc metrů čtverečních vysoce kvalitních kancelářských ploch. Po dokončení bude administrativní komplex LIXA disponovat celkem asi šedesát pět tisíc metrů čtverečních kancelářských ploch. Tyto kanceláře poskytnou <strong>komfortní pracovní podmínky</strong> mezinárodním společnostem: zaměstnankyně a zaměstnanci, kteří budou v kancelářích komplexu LIXA pracovat, se díky nedaleké stanici metra, tramvajím a autobusům pohodlně dostanou na své pracoviště.</p>
<p><strong>Business-Hub</strong> je multifunkční a nabízí přístup do četných restaurací, kaváren a provozoven služeb, které k modernímu obchodnímu centru patří. Administrativní budova zahrnuje <strong>atrium a zahradu ve stylu univerzitního kampusu</strong>. Kromě zeleně bude ve středu zahrady umístěn pavilon, na který bude navazovat vstupní hala. Konferenční prostory a restaurace mohou být využívány pro pořádání konferencí a společenských akcí.</p>
<p>Projekt bude certifikován na základě <strong>mezinárodního certifikačního systému BREEAM</strong>. Vývěsní štít společnosti Yareal v oblasti investic do administrativních budov získal za trvalou udržitelnost při realizaci projektu <strong>hodnocení</strong> "Vynikající".</p>
<p>nyv</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/v-polsku-roste-moderni-kancelarsky-komplex-s-vnitrni-zahradou/</guid>
      <pubDate>Thu, 28 Feb 2019 12:13:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2338-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="727564"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[O krok blíž potrubní přepravě, chystají se ostré testy]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/o-krok-bliz-potrubni-preprave-chystaji-se-ostre-testy/</link>
      <description><![CDATA[<p>Ostré testy <strong>cestovní kapsle Quintero 1</strong> se plánují na duben letošního roku. První <strong>komerční linky v Číně a Spojených arabských emirátech</strong> by pak podle plánů měly začít fungovat v roce 2022. Informoval o tom web CNBC. „V <strong>Toulouse</strong> jsme navrhli a vybudovali skutečně komerčně životaschopný systém,“ řekl <strong>Dirk Ahlborn, generální ředitel společnosti HTT</strong>.</p>
<h3>Spojení s Elonem Muskem</h3>
<p><strong>Hyperloop Transport Technologies</strong> není spojená se známým podnikatelem Elonem Muskem, který je hlavním <strong>propagátorem konceptu hyperloopu</strong>. Jeho vlastní <strong>společnost Virgin Hyperloop One</strong> už má úspěšný test svého systému za sebou.</p>
<p>E15.cz, red</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/o-krok-bliz-potrubni-preprave-chystaji-se-ostre-testy/</guid>
      <pubDate>Wed, 27 Feb 2019 12:04:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2330-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="51079"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Chystá se rekonstrukce skokanského areálu ve Frenštátě, má přijít na půl miliardy korun ]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/chysta-se-rekonstrukce-skokanskeho-arealu-ve-frenstate-ma-prijit-na-pul-miliardy-korun/</link>
      <description><![CDATA[<p>Podle <strong>Jakuba Jandy, poslance a někdejšího skokana na lyžích</strong> by přestavba umožnila především zimní provoz můstků. „Dneska v <strong>České republice</strong> nemáme jeden jediný můstek schopný zimního provozu, co se týká K95. <strong>Frenštát</strong> by byl v tu chvíli jediný, jelikož <strong>Harrachov</strong> nám v létě zavřeli a my ty můstky i z hlediska podpory mládeže potřebujeme," uvedl Janda.</p>
<h3>Prodloužení nejdelšího můstku</h3>
<p>Kromě renovace a prodloužení nejdelšího můstku na délku K100 by se rozšířil i počet můstků ze čtyř na pět a přibyl by můstek K80. Ten by umožnil kvalitnější zázemí pro <strong>trénování juniorů</strong> a podle Jandy na těchto můstcích hodně skáčou rovněž ženy. „Byli bychom konkurenceschopní, co se týká <strong>Evropy</strong>, když přijede nějaký tým, tak tyto menší můstky potřebují,“ uvedl Janda. V areálu jsou ještě můstky K45, K20 a K9.</p>
<p>Areál by nabídl tribunu pro deset tisíc <strong>diváků</strong>. Kromě zázemí pro sportovce by se měl stát i <strong>turistickým lákadlem</strong>. Jeho součástí by byla například rozhledna na skokanské věži. Tribunu pro diváky by bylo možné využít pro pořádání <strong>kulturních akcí</strong>. V místě by vzniklo také muzeum věnované <strong>olympijskému vítězi Jiřímu Raškovi</strong>, po kterém je areál pojmenován.</p>
<h3>Dvě fáze rekonstrukce</h3>
<p>Počítá se s tím, že areál by se přebudoval ve dvou fázích: první by za ideálních podmínek měla být hotová v roce 2023, další do roku 2030. První etapa by podle odhadů stála tři sta patnáct milionů korun, druhá sto šedesát milionů. Podle Jandy je aktuálně cílem dostat projekt do <strong>Národního investičního plánu</strong> tak, aby na něj stát uvolnil peníze. „Kdyby se nám to tam podařilo zařadit, byla by připravovaná <strong>projektová dokumentace</strong> a další kroky,“ řekl Janda.</p>
<p>Aktuálně je k dispozici <strong>architektonicko-urbanistická studie</strong>, která stála zhruba sedm set tisíc korun a zaplatil ji kraj společně s Frenštátem pod Radhoštěm. Ideálně by přestavba mohla začít koncem roku 2020. „Je to výjimečné sportovní zařízení, takže si myslím, že to je krajské stříbro a máme dvě možnosti: buď to shnije, nebo s tím něco uděláme,“ řekl <strong>Stanislav Folwarczny, náměstek hejtmana</strong>.</p>
<p><strong>Tělovýchovné jednotě Frenštát pod Radhoštěm Moravskoslezský kraj</strong> před necelým rokem pomohl s odkupem pozemků pod skokanskými můstky. <strong>Kraj</strong> dal stejně jako město dotaci jeden a čtvrt milionu korun.</p>
<p>nyv</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/chysta-se-rekonstrukce-skokanskeho-arealu-ve-frenstate-ma-prijit-na-pul-miliardy-korun/</guid>
      <pubDate>Tue, 26 Feb 2019 15:59:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2324-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="3467991"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Na pražském Summitu architektury a rozvoje vystoupí světoznámý japonský architekt Sou Fujimoto]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/na-prazskem-summitu-architektury-a-rozvoje-28-brezna-vystoupi-svetoznamy-japonsky-architekt-sou-fujimoto/</link>
      <description><![CDATA[<p><strong>Summit architektury a rozvoje</strong> je určen pro zhruba dvě stovky zvaných vedoucích představitelů z řad odborné veřejnosti. V rámci summitu budou prezentovány zcela nové <strong>průzkumy veřejného mínění</strong> a zejména pak aktuální <strong>srovnávací analýza</strong>, která jasně pojmenuje místa, kde vznikají největší průtahy v povolování nových staveb.</p>
<h3>Kam kráčíš, matko měst?</h3>
<p>První blok konference s názvem: „Kam směřuje <strong>stavební rozvoj Prahy a ČR</strong> půl roku po volbách?“ se bude věnovat pokroku, který stát a hlavní město Praha dosáhly v oblasti stavebního rozvoje a zkrácení povolovacího procesu půl roku po komunálních volbách. Připravenou <strong>rekodifikaci stavební legislativy</strong> a novelu, která jí má předcházet, by měla komentovat <strong>Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj  a její náměstkyně Marcela Pavlová</strong>. Praha by ústy <strong>Petra Hlaváčka, prvního náměstka primátora</strong> a <strong>Hany Kordové Marvanové, radní pro legislativu a bydlení</strong>  měla informovat o tom, jak se bude stavět k problematice <strong>dopravy</strong>, k otázce <strong>podpory výstavby bydlení a zavedení centrálního stavebního úřadu</strong> pro velké stavby.</p>
<p>Investorský pohled na paralýzu Prahy a její možné odblokování přinese <strong>Dušan Kunovský, člen SAR a šéf společnosti Central Group</strong>. Zajímavé budou jistě i analýzy a srovnání se zahraničím od <strong>partnera KPMG Pavla Klimenta</strong>. <strong>Jiří Nouza, nedávno zvolený prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví</strong> by měl informovat o dopadech nekonečného povolovacího procesu na ekonomiku a celý obor stavebnictví.</p>
<h3>Setkání se Sou Fujimotem</h3>
<p>Ve druhé části konference pod názvem: „Jak se vyvíjí <strong>současná architektura</strong> v ČR a ve světě?“ vstoupí čtyři přední domácí a čtyři světoví architekti. Hlavní hvězdou bude Sou Fujimoto.</p>
<p>S <strong>extravagantním japonským architektem</strong> bude mít možnost se setkat také veřejnost. Den před konferencí totiž <strong>Sdružení pro architekturu a rozvoj</strong> zorganizovalo jeho vystoupení pro široké publikum v <strong>Centru architektury a městského plánování (CAMP)</strong>.</p>
<p><strong>Sou Fujimoto</strong> (1971) je jedním z nejznámějších japonských architektů. Rodák z <strong>ostrova Hokaido</strong> promoval na <strong>Tokijské univerzitě</strong> a v roce 2000 založil své vlastní studio – <strong>Sou Fujimoto Architects</strong>. Jeho práce oslovuje <strong>odborníky z architektonické obce</strong>, ale i širší veřejnost. Je známý hlavně neotřelou prací s prostorem, ke kterému ho podle jeho vlastních slov inspiroval <strong>Albert Einstein s jeho teorií relativity</strong>. Fujimotova práce je ovlivněna i budovami z rýsovacího prkna <strong>katalánského architekta Antoni Gaudiho</strong>. Většina jeho projektů je realizována v <strong>Japonsku</strong>, jsou lehké, prosvětlené a z počátku jeho kariéry byly charakterizovány prací s malými prostory. Kromě obytných domů Fujimoto navrhl například <strong>pavilon Serpentine Gallery v Londýně</strong>, nebo <strong>obytnou věž ve francouzském Montpellier</strong>. V současnosti učí na univerzitách v Tokiu a <strong>Kjótu</strong>.</p>
<p><strong>Program Summitu architektury a rozvoje, 28. 3., Obecní dům:</strong></p>
<p>9:00 – 11:00 BLOK 1 </p>
<p><strong><u>Kam směřuje stavební rozvoj Prahy a ČR půl roku po volbách?</u></strong></p>
<h3> Vystupující:</h3>
<ul>
<li><strong>Klára Dostálová</strong> – ministryně pro místní rozvoj (v jednání)</li>
<li><strong>Marcela Pavlová </strong>– náměstkyně ministryně pro místní rozvoj</li>
<li><strong>Hana Marvanová </strong>– radní pro oblast legislativy, veřejné správy a podpory bydlení HMP</li>
<li><strong>Petr Hlaváček </strong>– radní pro oblast územního rozvoje a územního plánu HMP</li>
<li><strong>Ondřej Boháč </strong>– ředitel Institutu plánování a rozvoje (IPR Praha)</li>
<li><strong>Dušan Kunovský </strong>– předseda představenstva Central Group, člen SAR</li>
<li><strong>Pavel Kliment </strong>– partner KPMG, člen SAR</li>
<li><strong>Jiří Nouza </strong>– prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR</li>
</ul>
<p>11:00 – 11:30 Coffee break<br />11:30 – 13:30 BLOK 2</p>
<p><strong><u>Jak se vyvíjí současná architektura v ČR a ve světě?</u></strong></p>
<h3>Vystupující architekti z ČR:</h3>
<ul>
<li><strong>Josef Pleskot </strong>– architekt, člen SAR</li>
<li><strong>Pavel Hnilička </strong>– architekt, člen SAR</li>
<li><strong>Zdeněk Fránek </strong>– architekt, člen SAR</li>
<li><strong>Ladislav Lábus </strong>– architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT</li>
</ul>
<h3>Vystupující zahraniční architekti připravující nové projekty v Praze:</h3>
<ul>
<li><strong>Eva Jiřičná </strong>– česko-britská architektka</li>
<li><strong>Sou Fujimoto </strong>– japonský architekt</li>
<li><strong>Ian Ritchie </strong>– britský architekt</li>
<li><strong>Peter Gero </strong>– německý urbanista</li>
</ul>
<p>13:30 – 14:30 Gurmánský obědový raut a networking<br />14:30 – 15:30 DOPLŇKOVÝ BLOK 3</p>
<p><strong><u>Nový stavební zákon a digitalizace veřejné správy</u></strong></p>
<p>Hlavní principy rekodifikace veřejného stavebního práva (Havel &amp; Partners)</p>
<p>Digitalizace veřejné správy </p>
<p>SAR, red</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/na-prazskem-summitu-architektury-a-rozvoje-28-brezna-vystoupi-svetoznamy-japonsky-architekt-sou-fujimoto/</guid>
      <pubDate>Tue, 26 Feb 2019 13:10:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2323-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="89532"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Česká rada pro šetrné budovy letos slaví. Je deset let na trhu a má nové členy]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/ceska-rada-pro-setrne-budovy-letos-slavi-je-deset-let-na-trhu-a-ma-nove-cleny/</link>
      <description><![CDATA[<p>První letošní setkání <strong>Green Building Club</strong> pořádané <strong>Radou pro šetrné budovy</strong> proběhlo 31. ledna. Rada přivítala nové členské společnosti, které se zabývají <strong>šetrným stavebnictvím</strong>, ať už jde o <strong>recyklování stavebních materiálů, zelené střechy, ventilace vzduchu nebo ergonomické vybavení kanceláří</strong>. Novými členy se stali: <strong>Danfoss, Ekola group, ERCTECH, Svaz zakládání a údržby zeleně, TEBRIX, VERA HAML Architects a také Hero &amp; Outlaw</strong>, která je současně novou komunikační agenturou Rady.</p>
<h3>Recyklovaný nábytek</h3>
<p>Setkání se uskutečnilo v sídle <strong>společnosti WAFE</strong>, která netradičně vyřešila přeměnu starého průmyslového objektu ve vlastní kancelář a <strong>showroom</strong>, spojené s <strong>uměleckou galerií s obrazy zapůjčenými od DSC Gallery</strong>. Původní objekt je z 30. let 20. století a pro veškeré vybavení kanceláře WAFE použilo <strong>recyklovaný nábytek</strong> a doplňky z jiných projektů.</p>
<p>V průběhu večera přiblížil svůj pohled na <strong>revitalizaci brownfieldů Adam Gebrian, popularizátor architektury</strong>. Upozornil, že pokud měníme kontext místa, je třeba revitalizaci pojmout jako celek i s přilehlou <strong>infrastrukturou</strong>. Za zdařilé projekty považuje <strong>areál Dolních Vítkovic v Ostravě</strong>, ze zahraničí potom <strong>sportovní a kulturní centrum SESC Pompéia v Sao Paolu a Guggenheimovo muzeum v Bilbau</strong>, kde varoval před přeceňováním „Bilbao efektu“.</p>
<h3>Bilbao efekt</h3>
<p>Výstavba muzea zahájila proces oživení lokality. Z města s <strong>industriální minulostí</strong>, které si prošlo ropnou krizí, čelilo <strong>vysoké nezaměstnanosti, sociální exkluzi a celkové degradaci</strong>, se stala <strong>významná španělská metropole</strong> a cílem turistů. Většina měst, která se po vzoru Bilbaa pokoušela o totéž, ale selhala. Snažila se přilákat turisty přivedením kultury do svých center – stavěla se divadla, galerie a koncertní haly. Zapomněla však na důležitost infrastruktury. Bilbao ještě před výstavbou muzea uvedlo do provozu metro pro zlepšení vnitřní mobility. Krom toho se věnovalo také externí dostupnosti města, <strong>zlepšení environmentálního a urbánního prostředí</strong> přesunem přístavu z centra a investovalo do lidí a <strong>nových technologií</strong>.</p>
<p>red</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/ceska-rada-pro-setrne-budovy-letos-slavi-je-deset-let-na-trhu-a-ma-nove-cleny/</guid>
      <pubDate>Wed, 13 Feb 2019 10:42:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2274-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="788150"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Pasivní domy v Česku jsou stále spíše výjimkou]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/pasivni-domy-v-cesku-jsou-stale-spise-vyjimkou/</link>
      <description><![CDATA[<p>„Uvedená čísla jsou pouze orientační. Přesné <strong>statistiky</strong> stále neexistují, a tak čerpáme z četnosti zájmu žadatelů o konzultace při projektu i výstavbě v <strong>Centru pasivního domu</strong>, dále z údajů <strong>programu Nová zelená úsporám</strong>, kde v minulém roce vzrostl počet zájemců z průměru předchozích let o více než třicet procent," uvedl Vanický.</p>
<h3>Rekuperace</h3>
<p>Pro pasivní dům je klíčové zpětné získávání tepla, takzvaná rekuperace, kdy systém trubek vyměňuje vzduch a teplo zůstává uvnitř. <strong>První dům</strong>, kterému se říká <strong>pasivní</strong>, byl postaven v roce 1990 v <strong>německém Darmstadtu</strong>.<br /> <br /> Nejvíce zájemců o tento druh výstavby je podle Vanického stále mezi <strong>investory a staviteli rodinných domů</strong>. „Nárůst ale registrujeme také ve veřejném sektoru. V minulém roce šlo konkrétně o základní a mateřské školy, nemocnice, obecní úřady, domy dětí a mládeže, dále domy pro seniory nebo kulturní centra," doplnil Vanický.</p>
<h3>Stále jde o výjimky</h3>
<p>Výstavba, která zohledňuje pasivní standardy, se podle něj rozšiřuje i do bytových domů. V oblasti <strong>klasického developmentu</strong> však jde stále spíše o výjimky. V loňském roce byl například zkolaudován <strong>bytový objekt U Perníkářky v Praze 5</strong>. V tomto roce se dokončuje objekt <strong>komunitního domu pro seniory v Týnci nad Labem</strong>.<br /> <br /> Příklady bytových domů z posledních let jsou <strong>projekty Ecocity Malešice nebo Hyacint Modřany v Praze</strong>. V pasivním standardu byly postaveny třeba i <strong>mateřská škola v Moravských Budějovicích nebo Semilech</strong>, <strong>základní umělecká škola Karla Malicha v Holicích, základní škola v Židlochovicích</strong>, dvanáct základních škol v okolí Prahy (například <strong>Psáry a Jesenice</strong>), <strong>dům pro seniory v jihomoravských Modřicích, nemocnice v Olomouci</strong> a ve <strong>Šternberku</strong> nebo <strong>veřejná knihovna v Rožnově pod Radhoštěm</strong>.</p>
<p>nyv</p>
<p>Psali jsme také:</p>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/profil/t-power/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><span>Profil: </span>T-Power</a><br /><a href="https://www.tvarchitect.com/profil/adam-rujbr-architects/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><span>Profil: </span>Adam Rujbr Architects</a><br /><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/dum-na-vetrnem-kopci-pasivni-dum-roku-2017/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Dům na větrném kopci, pasivní dům roku 2017</a><br /><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-projekt-spolecnosti-jrd-zdravy-omitkovy-system-a-system-rizeneho-vetrani/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Nový projekt společnosti JRD: Zdravý omítkový systém a systém řízeného větrání</a><br /><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/ve-strasnicich-se-chysta-velkolepy-projekt-energeticky-pasivni-klidny-pristav/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Ve Strašnicích se chystá velkolepý projekt, energeticky pasivní klidný přístav</a></p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/pasivni-domy-v-cesku-jsou-stale-spise-vyjimkou/</guid>
      <pubDate>Mon, 11 Feb 2019 13:35:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2260-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="207847"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Nová knihovna ve Finsku je stavbou budoucnosti, nabízí roboty, nahrávací studia i živé stromy]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/nova-knihovna-ve-finsku-je-stavbou-budoucnosti-nabizi-netusene-moznosti/</link>
      <description><![CDATA[<p>Výstavba <strong>knihovny</strong> stála devadesát osm milionů eur, tedy zhruba 2,5 miliardy korun a s jejími plány se začalo už před dvaceti lety. Stojí přímo naproti <strong>finskému parlamentu</strong> a její podobu navrhli <strong>architekti z finského ateliéru ALA Architects</strong>.</p>
<p>Mohutná budova má zvlněnou fasádu obloženou smrkovým dřevem a velká část její plochy je prosklená. Knihovna nese název <strong>Oodi</strong>,v češtině „<strong>óda</strong>”.</p>
<h3>Originální podlaží</h3>
<p>Knihovna má tři podlaží, z nichž každé má svou vlastní <strong>atmosféru</strong>. Přízemí reflektuje <strong>rychlý životní styl</strong> a tomu odpovídá jeho návrh umožňující jeho rychlé přestavění podle aktuální potřeby a způsobu využití. Je zde prostorné lobby pro <strong>společenské události</strong>, informační tabule knihovny, místo k odevzdání <strong>zapůjčených knih a kavárna</strong>.</p>
<p>Právě zde je také <strong>kino a víceúčelová hala</strong>, přičemž obě zařízení lze buďto uzavřít pro pořádání soukromých akcí, anebo naopak plně otevřít a propojit s <strong>lobby</strong>.</p>
<h3>Hudební i filmová a nahrávací studia</h3>
<p>V prvním patře návštěvníci mohou využít <strong>špičkově vybavené dílny a hudební či nahrávací i filmová studia</strong>. Jinými slovy, na tomto podlaží obyvatelé Helsinek mají možnost nejenom studovat, ale také poznávat a učit se novým věcem a pracovat na sobě.</p>
<p>Ráj knihomolů pak čeká návštěvníky ve druhém patře. Právě zde se <strong>čte, učí i odpočívá</strong>. I tady je kavárna a kromě jiného například i devět <strong>živých stromů</strong>.</p>
<h3>Děti i dospělí dohromady</h3>
<p>K velkým zajímavostem knihovny patří její uspořádání. <strong>Dětské oddělení</strong> není nikterak odloučeno od půjčovny pro dospělé. Naopak, malí čtenáři si chodí půjčovat své knihy do stejných prostor jako ti <strong>dospělí</strong>.</p>
<p>Dobře je vyřešena v knihovně <strong>akustika</strong>, která umožňuje pořádání koncertů nebo <strong>hlasitou filmovou produkci</strong> v přízemí, aniž by hluk zaléhal do druhého patra a rušil tak čtenáře například při studiu.</p>
<h3>Prvotřídní vybavení v interiéru</h3>
<p>Obří budova knihovny dává tušit, že v ní Finové nemají jen „běžnou pobočku” a zároveň i depozitář knih, kterých je v Oodi na sto tisíc svazků. Kromě toho v ní totiž návštěvníci mohou využít také kavárnu, restauraci, kino, hudební studio, překvapivě například i dílničky s 3D tiskárnami a laserovými řezačkami.</p>
<p>Jinými slovy, tato multifunkční budova na <strong>náměstí Kansalaistori</strong> nabízí Finům myslitelné možnosti a příležitosti ke společenskému a kulturnímu životu. Není divu, že se očekává návštěvnost až 2,5 milionu lidí ročně.</p>
<h3>Robotičtí knihovníci</h3>
<p>Populární je dále velké <strong>využití robotů při obsluze knižních sbírek</strong> i při zacházení s knihami a jejich evidencí. To vše má jediný účel, aby se <strong>lidští pracovníci</strong> mohli návštěvníkům knihovny věnovat osobně.</p>
<p> „Oodi symbolizuje základní hodnoty naší společnosti, jimiž jsou vzdělávání, kultura, rovnost a otevřenost. Propagace těchto hodnot je obzvláště důležitá v současné době, pro niž je příznačná nejistota. Oodi stojí pevně na straně naší obrany demokracie,” pronesl při <strong>zahajovacím ceremoniálu</strong> <strong>Jan Vapaavuori, starosta Helsinek</strong>.</p>
<p>red</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/nova-knihovna-ve-finsku-je-stavbou-budoucnosti-nabizi-netusene-moznosti/</guid>
      <pubDate>Thu, 31 Jan 2019 13:13:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2212-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="459665"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Černá kostka se v Ostravě stavět bude, architekti aktualizují její dokumentaci]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/cerna-kostka-se-v-ostrave-stavet-bude-architekti-aktualizuji-jeji-dokumentaci/</link>
      <description><![CDATA[<p><strong>Vědecká knihovna</strong> od svého vzniku v roce 1951 sídlí v nevyhovujících najatých prostorách <strong>Nové radnice na Prokešově náměstí v Ostravě</strong>. <strong>Projekt Černé kostky</strong> se kvůli vysokým nákladům nikdy neuskutečnil, kraj se později rozhodl od projektu upustit a hovořilo se i o možném umístění novostavby do <strong>Národní kulturní památky Dolní oblasti Vítkovice</strong>. Nynější vedení kraje se ale nakonec k Černé kostce vrátilo.</p>
<h3>Změní se interiér</h3>
<p><strong>Projekt</strong> je ale potřeba aktualizovat. Navenek by sice budova měla vypadat tak, jak ji <strong>architekti</strong> navrhli, změní se ale interiér, který bude vyhovovat aktuálním požadavkům knihovny a současným moderním trendům. „<strong>Rada Moravskoslezského kraje</strong> dnes schválila zakázku na aktualizaci <strong>projektové dokumentace</strong>, která je nezbytně nutná pro <strong>územní rozhodnutí</strong> a <strong>nové stavební povolení</strong>," uvedl Curylo. Přepracování projektu je podle něj tak finančně náročné proto, že se fakticky z osmdesáti procent vytváří projekt zcela nový.</p>
<p>V březnu by se krajští zastupitelé měli seznámit s <strong>novou studií</strong>. Pokud projekt podpoří, bude se na něm dále pracovat. Přípravy by měly skončit v létě 2020 a ještě na podzim by kraj začal hledat zhotovitele stavby. Samotná výstavba by mohla začít na jaře 2021 a trvat by měla přibližně dva roky. Podle dřívější dohody by zhruba osm set milionů korun měl zaplatit stát, dalších čtyři sta milionů korun kraj a sto padesát milionů korun <strong>město Ostrava</strong>.</p>
<h3>Přibude i parkovací dům</h3>
<p><strong>Novinkou</strong> je i <strong>výstavba parkovacího domu</strong>, který by se měl kvůli knihovně budovat. Podzemní parkování pod knihovnou sice zůstane zachováno, ale vybudovat by se měl i nový parkovací dům pro zhruba šest set až sedm set automobilů, který by měl kompenzovat výpadek parkovacích míst vzniklý výstavbou Černé kostky. Parkovací dům by podle Curyla hradil kraj spolu s městem a případně nějakým <strong>soukromým investorem</strong>.</p>
<p>čtk, nyv</p>
<p>Psali jsme také: </p>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/knihovna-se-stane-cernou-kostkou/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Knihovna se stane Černou kostkou</a></p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/cerna-kostka-se-v-ostrave-stavet-bude-architekti-aktualizuji-jeji-dokumentaci/</guid>
      <pubDate>Tue, 29 Jan 2019 13:07:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2194-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="336137"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Zeleno-růžový dům v údolí Calanca ve Švýcarsku]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/zeleno-ruzovy-dum-v-udoli-calanca-ve-svycarsku/</link>
      <description><![CDATA[<p><strong>Dům</strong> se nachází ve výšce jedenáct set metrů nad mořem na <strong>okraji malé obce Rossa</strong> nedaleko <strong>historického kostela</strong>. Jsou tu staré hrázděné domy, vedle nichž růžovo-zelený objekt ve tvaru křížové věže působí na první pohled možná příliš <strong>futuristicky</strong> a přesvědčit místní, že zapadá do kontextu okolní přírody, nebylo jednoduché. </p>
<h3>Přes odpor místních</h3>
<p>„Z tohoto kraje pocházejí moji předci," vysvětluje architekt Macullo důvod, proč se rozhodl umístit svůj atypický víkendový dům do <strong>malé horské vsi</strong> a proč si ho přes <strong>odpor místních</strong> prosadil.</p>
<p>Stavbu navrhl ve <strong>spolupráci s </strong><span style="font-weight: bolder;">Danielem Burenem,</span><strong> prominentním francouzským konceptuálním umělcem </strong>. Ten je také autorem růžových a zelených pruhů na fasádě domu.</p>
<h3>Barvy odkazují k přírodě</h3>
<p>„Zatímco zelená má evokovat <strong>travnatý povrch země</strong>, <strong>purpurově růžová</strong> zase <strong>červánkově zbarvenou letní oblohu nebo brambořík</strong>, který tu všude kolem roste. Uhlopříčka rozdělující barvy od sebe kopíruje úhel okolních hor,“ přibližuje architekt. </p>
<p><strong>Půdorys domu ve tvaru kříže</strong> se zaoblenými rohy evokuje věž. Spodní část je zpevněná železobetonem, horní část je pak ze dřeva. Neformálně působí i interiér z přírodního dřeva v <strong>tradičním alpském stylu</strong>. </p>
<h3>Okna jsou obrazy</h3>
<p>Okna jsou umístěna do různých výšek záměrně. Každé nabízí jiný pohled.  „Na stěnách nemáme obrazy, protože okna jsou obrazy,“ dodává architekt.</p>
<p>Na každém ze dvou podlaží má dům <strong>vlastní mezipatro</strong> a tvoří samostatný apartmán. Jeden nahoře pro <strong>Davida Maculla</strong>, druhý v přízemí pro jeho kamarádku Oxanu a její tři dcery. Společným i <strong>společenským prostorem je kuchyň s velkým jídelním stolem</strong>.</p>
<p>Dům je také navržený tak, aby byl <strong>nízkoenergetický a ekologický</strong>.</p>
<p>red</p>]]></description>
      <category>Energeticky nezávislé stavby</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/zeleno-ruzovy-dum-v-udoli-calanca-ve-svycarsku/</guid>
      <pubDate>Mon, 28 Jan 2019 10:47:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2188-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="1279164"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Folklór zvaný Metro D: Geologický průzkum, jednání o pozemcích a metro bez řidiče]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/folklor-zvany-metro-d-geologicky-pruzkum-a-jednani-o-pozemcich/</link>
      <description><![CDATA[<p><strong>Geologický průzkum</strong> začne na <strong>Pankráci</strong> a celkem má vyjít zhruba na miliardu korun. Město na něj má vysoutěženou firmu. „V rámci geologického průzkumu už budou vznikat <strong>stavby</strong>, které budou následně využity pro samotnou realizaci tunelů metra,“ uvedl náměstek. Dodal, že se proto již dá hovořit o začátku <strong>stavby nové linky</strong>, která má propojit sídliště na jihu <strong>Prahy</strong> s centrem.</p>
<h3>Do spolku s Pentou ne</h3>
<p>Město chtělo za minulé politické reprezentace vytvořit <strong>společný podnik se skupinou Penta</strong> k rozvoji okolí nových stanic. Spolupráci se <strong>soukromými investory</strong> nezavrhuje ani nové vedení radnice, původní záměr však uskutečnit nehodlá. Podle Scheinherra je podstatné, aby kolem stanic metra, kde je dobrá dopravní dostupnost, vznikaly <strong>kanceláře</strong> a na ně navázané <strong>obchody a služby</strong>.<br /> <br /> <strong>Dopravní podnik</strong> a minulé vedení města při přípravě společného podniku argumentovaly snadnějším <strong>výkupem pozemků</strong>. Ten však podle náměstka zvládnou magistrát a DPP samy. „Na první etapu je už téměř vše vyřešeno,“ uvedl náměstek.</p>
<h3>Tramvaj zajede rovnou k metru</h3>
<p>Dodal, že město jednalo také s <strong>obchodním centrem na Pankráci</strong> ohledně dopravní obslužnosti. V době stavby linky D totiž bude stanice Pankrác na rok a půl uzavřena, a <strong>magistrát</strong> proto plánuje prodloužení tramvajové trati tak, aby zajížděla k metru. To je podle Scheinherra výhodné i pro rozvoj <strong>dopravní sítě a propojení MHD</strong>.<br /> <br /> Letos končí metru D platnost hodnocení stavby v procesu <strong>EIA</strong>, kdy je posuzován vliv stavby na životní prostředí. Hrnčíř řekl, že DPP požádá o prodloužení EIA. Podnik pak podá v listopadu žádost o stavební povolení na úsek mezi Pankrácí a <strong>Novými Dvory</strong>. Pro zahájení stavby je ještě nutná změna zákona o drahách, která umožní, aby vzniklo plánované <strong>automatické metro bez řidiče</strong>. Návrh změny minulé vedení města loni předalo do Sněmovny. „Věřím, že do konce února to (změnu) máme,“ řekl Hrnčíř.</p>
<h3>Zájmy městské části brzdí odkup pozemků</h3>
<p>V další fázi bude stavba pokračovat do Krče, kde se o pozemcích stále jedná. „Dnes jsem měl jednání s <strong>Prahou 4</strong> kvůli <strong>Nádraží Krč</strong>. Městská část tam má nějaké zájmy, takže se snažíme vyjít vstříc, abychom co nejdříve mohli uzavřít dohodu s vlastníky pozemků,“ vysvětlil náměstek.<br /> <br /> Metro z Pankráce do <strong>Písnice</strong> má vyjít zhruba na čtyřicet miliard, celkem až do stanice <strong>Náměstí Míru</strong> pak jde o investici za zhruba padesát miliard. Zástupci města chtějí jednat se státem o spolufinancování linky, protože se podle nich jedná o celorepublikově významnou dopravní stavbu.</p>
<p>red</p>
<p>Psali jsme také:</p>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/od-stolu-do-terenu-v-lete-by-mel-zacit-geologicky-pruzkum-pro-stavbu-metra-d/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Od stolu do terénu: v létě by měl začít geologický průzkum pro stavbu metra D</a></p>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/metro-d-se-vraci-do-uzemniho-planu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Metro D se vrací do územního plánu</a></p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/folklor-zvany-metro-d-geologicky-pruzkum-a-jednani-o-pozemcich/</guid>
      <pubDate>Thu, 24 Jan 2019 10:33:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2180-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="154219"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Nový projekt společnosti JRD: Zdravý omítkový systém a systém řízeného větrání ]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-projekt-spolecnosti-jrd-zdravy-omitkovy-system-a-system-rizeneho-vetrani/</link>
      <description><![CDATA[<p><strong>Komorní viladům U Pernikářky 7</strong> se nachází v klidné vilové čtvrti nedaleko <strong>sportovně-rekreačního areálu Ladronka</strong>, která nabízí vysokou míru soukromí. Tvoří ho deset slunných bytů v dispozicích 3+kk až 5+kk a společné prostory reprezentované <strong>stylovou lobby</strong> s nápaditým <strong>designem</strong> nebo <strong>privátní saunou s relaxační zónou</strong>. Mezonetové <strong>penthousy</strong> v posledních dvou podlažích doplňují prostorné střešní terasy s výhledy do <strong>údolí Motolského potoka</strong> a na <strong>panorama Cibulky a Košíř</strong>.</p>
<h3>Nízká energetická náročnost</h3>
<p><strong>Pavel Krumpár, obchodní ředitel JRD</strong>, dodává, že je nový projekt U Pernikářky 7 téměř vyprodaný. „Zájemci ocenili jeho kvalitní <strong>architektonický koncept</strong>, o kterém svědčí i ocenění v <strong>renomované realitní soutěži Best of Realty 2018</strong>, a energeticky pasivní standard. Viladům dosahuje nízké energetické náročnosti díky <strong>moderním technologiím a materiálům šetrným k životnímu prostředí</strong>.</p>
<p>Za zmínku stojí například <strong>automatický systém řízeného větrání s rekuperací tepla, pasivní konvektory nebo inovativní omítkový systém Baumit Klima</strong>, který jsme využili v jednom z bytů. Tato novinka je schopná velmi účinně regulovat vnitřní vlhkost a působí jako přirozená ochrana proti <strong>mikroorganismům</strong> a <strong>plísním</strong>. V interiéru tak vzniká zdravé a komfortní mikroklima.“</p>
<p>nyv</p>]]></description>
      <category>Bytové a rezidenční projekty</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-projekt-spolecnosti-jrd-zdravy-omitkovy-system-a-system-rizeneho-vetrani/</guid>
      <pubDate>Fri, 18 Jan 2019 09:44:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2165-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="1386954"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Kauza Kaplického blob: Současné vedení Prahy tuto stavbu odmítá]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/kauza-kaplickeho-blob-soucasne-vedeni-prahy-tuto-stavbu-odmita/</link>
      <description><![CDATA[<p>„Z našeho <strong>pohledu</strong> je nereálné, aby se <strong>Kaplického knihovna</strong> postavila za současného stavu. Tedy bohužel po <strong>smrti jejího autora</strong> a po uplynutí tak dlouhé doby od <strong>vyhlášení soutěže</strong>," uvedla Třeštíková.</p>
<h3>Pravděpodobně ji zrušíme</h3>
<p><strong>Vedení města</strong> v minulém volebním období za vlády bývalé <strong>primátorky Adriany Krnáčové</strong> schválilo loni v říjnu vypracování studie proveditelnosti výstavby. Podle Třeštíkové současné vedení <strong>Prahy</strong> její vypracování nechá pravděpodobně zrušit. Práce podle ní ještě nezačaly. „Tedy máme čas se s kolegy radními poradit a <strong>studii</strong> spíš zrušit," uvedla radní.</p>
<p>Studie proveditelnosti se měla kromě jiného zabývat formou zapojení se <strong>magistrátu</strong> do výstavby, stanovit využitelnost objektu, <strong>výši stavebních i provozních nákladů</strong> a dopad na <strong>cestovní ruch</strong> a postavení Prahy v rámci <strong>UNESCO</strong>. Stejně tak měla posoudit <strong>vliv na životní prostředí</strong> a stanovit harmonogram přípravy a stavby. Myšlenku výstavby <strong>blobu</strong> prosazovala mimo jiné <strong>Eliška Fuchsová Kaplicky, bývalá zastupitelka a vdova po architektovi</strong>.</p>
<h3>Soutěž skončila u soudu</h3>
<p><strong>Novostavbou</strong> chtěl <strong>tehdejší ředitel NK Vlastimil Ježek</strong> řešit nedostatek prostoru <strong>instituce</strong>. Soutěž schválená <strong>Mezinárodní architektonickou unií</strong> ale skončila u soudu kvůli tomu, že se v jejím průběhu měnila <strong>pravidla</strong>.</p>
<p>Proti stavbě se postavil <strong>tehdejší prezident Václav Klaus</strong> a vedení města v čele s <strong>exprimátorem Pavlem Bémem</strong>. Ze stavby nakonec sešlo. Následně někteří <strong>pražští politici</strong> hledali další vhodné pozemky pro stavbu, mimo jiné <strong>Stodůlky</strong>, <strong>Strahov</strong> nebo <strong>Pankrác</strong>. Před volbami v roce 2009 dokonce vznikla <strong>strana s názvem Blob</strong>, jejímž cílem bylo stavbu prosadit.</p>
<p>čtk, nyv</p>
<p>Psali jsme také:</p>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/krnacova-vzala-wolfovi-blob-a-predlozila-jej-sama/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Krnáčová vzala Wolfovi blob a předložila jej sama</a></p>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/pred-deseti-lety-odesel-kontroverzni-architekt-jan-kaplicky/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Před deseti lety odešel kontroverzní architekt Jan Kaplický</a></p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/kauza-kaplickeho-blob-soucasne-vedeni-prahy-tuto-stavbu-odmita/</guid>
      <pubDate>Fri, 18 Jan 2019 09:29:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2164-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="372059"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Developeři dlouhodobě uvažují nad výstavbou výškových budov v Praze]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/developeri-dlouhodobe-uvazuji-nad-vystavbou-vyskovych-budov-v-praze/</link>
      <description><![CDATA[<p>Podle architektky Evy Jiřičné Praha potřebuje více než jednu dominantu. „Pokud se v současnosti lidé budou dívat jen na jednu budovu, která není podobně slavná jako například Svatovítská katedrála, velký úspěch mít nebude. Musí se zvednout úroveň všech budov a musí jich být víc,“ tvrdí. Naráží tak na možnost výstavby výškových budov, v jejichž okolí by zároveň vznikla nová prostranství se zelení a zařízení pro děti a širokou veřejnost.</p>
<p>Podobné budovy stojí již v několika evropských městech. Například v Londýně nejvyšší budova Shard London Bridge měří tři sta deset metrů a je zároveň nejvyšší budovou v Evropské unii a druhou nejvyšší v Evropě. Podobné budovy však není jednoduché postavit.</p>
<h3><strong>Strukturovaně myslet</strong></h3>
<p>Výškové budovy musí mít opodstatnění a musí stát na vhodném místě. „Výšková budova na Václavském náměstí by mi velmi vadila, naopak kolem stanice metra Želivského, když bude pohledná, mi vadit nebude. Je nutné přemýšlet o výstavbě podle jednotlivých míst,“ myslí si Radomíra Sedláková, kurátorka Národní galerie v Praze.</p>
<p>Se Sedlákovou souhlasí i architekt Josef Pleskot. „Není možné jen obsazovat místa v Praze. Je nutné nad výstavbou přemýšlet, budovu zasazovat do širšího kontextu, strukturovaně a progresivně myslet,“ říká.</p>
<h3><strong>Budoucnost v brownfieldech</strong></h3>
<p>Výstavba jakékoliv budovy nejen v Praze ale představuje dlouhodobý proces. V případě získání stavebního povolení na bytový dům činí čekání až deset let. Situace se podle Dušana Kunovského, majitele společnosti Centram Group, zhoršuje. Aby se vše zrychlilo, daly by se ihned vyřešit kromě úpravy legislativy i změny územních plánů. Jinak by v roce 2030 mohlo v Praze chybět až padesát tisíc bytů.</p>
<p>Pomoci by mohla přestavba brownfieldů, tedy dostatečně nevyužívaných budov, jejichž rozloha jen v širší metropoli činí na devět set padesát hektarů. V celé Praze je to pak tisíc čtyři sta hektarů, což představuje přibližně tři sta třicet Václavských náměstí. Brownfieldy se nachází po celé republice, přičemž nejvíce z nich je v Libereckém kraji.</p>
<p>Nejlukrativnějším místem pro přestavbu brownfieldů v Praze jsou Vysočany. „Vysočany jsou v podstatě v ďolíku. Z jedné strany je prosecký kopec, z druhé strany pak kopec žižkovský. Žádná výšková budova by tak zde nevyčnívala,“ vysvětluje Marek Doležal, člen komise rozvoje Prahy 9.</p>
<p>lan</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/developeri-dlouhodobe-uvazuji-nad-vystavbou-vyskovych-budov-v-praze/</guid>
      <pubDate>Thu, 03 Jan 2019 11:18:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2096-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="424887"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Milovníci ryb a mořských plodů mohou slavit, ve Skandinávii postaví první podmořskou restauraci v Evropě]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/milovnici-ryb-a-morskych-plodu-mohou-slavit-ve-skandinavii-otevrou-prvni-podmorskou-restauraci-v-evrope/</link>
      <description><![CDATA[<p><strong>První evropská restaurace s výhledem na mořské dno</strong> má být hotová začátkem roku 2019 na <strong>nejjižnějším bodě norského pobřeží v Severním moři, nedaleko vesnice Baly</strong>. Pracovní název projektu zní <strong>Under</strong>, což má dvojí význam - v <strong>angličtině</strong> název lze přeložit jako "dolů" nebo "pod", v <strong>norštině</strong> může být přeložen jako "zázrak" či "úžas".</p>
<h3>Tři úrovně</h3>
<p>Tříúrovňová budova podle plánů studia zahrnuje <strong>panoramatické akrylové okno</strong> s délkou jedenáct metrů a výškou čtyři metry v restauraci, která se bude nacházet pět metrů pod hladinou moře. První úroveň má tvořit šatník, druhou bar, který má být zároveň přechodem mezi <strong>pobřežím a oceánem</strong>, a poslední samotná restaurace.</p>
<p><strong>Stavbu</strong> by měl tvořit především <strong>beton</strong> s tloušťkou jednoho metru, aby odolával tlaku vody, a architekturu přizpůsobili tak, aby <strong>restaurace</strong> v žádném případě nepřipomínala <strong>akvárium</strong> a aby nevyvolala pocit <strong>klaustrofobie</strong>. Část konstrukce bude řádně zapuštěná do pobřeží.</p>
<h3>Temné odstíny barev</h3>
<p>Barva vnitřní části stavby a osvětlení má respektovat <strong>prostředí</strong>, převládat mají barvy evokující tmavé a šedé sedimenty, skály či písek. Nejhlubší úroveň má střídat temné odstíny modré a zelené.</p>
<p><strong>Podnik</strong> by měl disponovat stoly pro osmdesát, maximálně sto hostů. <strong>Kuchyně restaurace</strong> by se přirozeně měla zaměřovat na <strong>rybí pokrmy a plody moře</strong>, cílem <strong>architektů</strong> je totiž poukázat na <strong>biodiverzitu mořského života</strong> v oblasti.</p>
<p>Budova má zároveň sloužit i <strong>vědeckým účelům</strong>, vytvoří podmínky pro výzkumníky, aby mohli <strong>sledovat mořskou flóru a faunu</strong>.</p>
<p>nyv</p>]]></description>
      <category>Moderní stavby</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/milovnici-ryb-a-morskych-plodu-mohou-slavit-ve-skandinavii-otevrou-prvni-podmorskou-restauraci-v-evrope/</guid>
      <pubDate>Tue, 18 Dec 2018 12:12:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2064-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="42432"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Ateliér Zaha Hadid Architects staví v Číně obří letiště]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/cina-stavi-dalsi-letiste-predci-spojene-staty-americke/</link>
      <description><![CDATA[<p>Do roku 2020 chce <strong>vláda</strong> ještě postavit nebo rozšířit více než sedmdesát <strong>letišť</strong>. Pokud budou uvedeny do provozu, <strong>Čína</strong> pravděpodobně v <strong>letecké dopravě</strong> předčí <strong>Spojené státy</strong>. Na jejích letištích by mělo od roku 2020 odbavovat ročně sedm set dvacet milionů cestujících. V zemi je nyní největší <strong>pekingské mezinárodní letiště</strong>.</p>
<h3>Sto milionů cestujících ročně</h3>
<p>Jeho služby ročně využívá kolem devadesát pět milionů cestujících. Tímto výkonem zůstává <strong>druhým nejrušnějším na světě</strong>. Portál iDNES se odvolává na informace <strong>americké televizní stanice CNN</strong>. Podle projektu by mělo nové letiště v roce 2025 vybavit sedmdesát pět milionů osob. Jeho výkon má postupně vyrůst až na sto milionů cestujících ročně.</p>
<p>Nové letiště bude mít sedm startovacích a přistávacích drah. Jejich počet výrazně zlepší <strong>manévrovací možnosti</strong> v jeho vzdušném prostoru. </p>
<p>red</p>]]></description>
      <category>Dopravní infrastruktura</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/cina-stavi-dalsi-letiste-predci-spojene-staty-americke/</guid>
      <pubDate>Thu, 13 Dec 2018 15:27:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2040-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="96810"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[V nevadské poušti může vyrůst město budoucnosti, co bude mít společného s kryptoměnami?]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/v-nevadske-pousti-muze-vyrust-mesto-budoucnosti-co-bude-mit-spolecneho-s-kryptomenami/</link>
      <description><![CDATA[<p>Tomu, že své sliby myslí <strong>Berns</strong> vážně, nasvědčuje mimo jiné i fakt, že v <strong>nevadské poušti</strong> stihl koupit dvaceti sedmihektarový pozemek v sousedství společností, jako jsou <strong>Google, Apple nebo Tesla</strong> a utratil za něj sto sedmdesát milionů dolarů, tedy zhruba 3,88 miliardy korun.</p>
<h3>Co je kryptoměna</h3>
<p>Kryptoměna je typ <strong>digitální měny či elektronických peněz</strong>, což je novodobý druh měny/peněz. <strong>Legislativně a z hlediska daní v ČR</strong> se však nejedná o měnu, ale o věc. Tyto peníze jsou tvořeny elektronicky. Kryptoměna se opírá o <strong>asymetrickou kryptografii</strong>, tj. šifrování, pro <strong>řetězení digitálních podpisů jednotlivých převodů, peer-to-peer sítě a decentralizaci</strong>.</p>
<p>Lokalita nese <strong>název Innovation park</strong> a nové chytré město má být řízeno díky technologii známé jako <strong>blockchains</strong>.</p>
<h3>Bezpečné zacházení s daty</h3>
<p>V současnosti je tento druh <strong>decentralizovaných databází</strong> známý zejména ve spojitosti právě s kryptoměnami, protože umožňuje mimo jiné <strong>bezpečné a přehledné obchodování</strong> s nimi. Ovšem právě bezpečný způsob zacházení s daty a jejich spravování má mít možnost využívat celé město, a to ke svému provozu obecně. Samozřejmě včetně jeho obyvatel, kteří tak získají bezpečný systém pro veškeré <strong>elektronické interakce</strong>.</p>
<p>„Kupříkladu <strong>obyvatelé</strong> budou moci využívat <strong>služby bankovnictví, volit a ukládat data v systému blockchains</strong> bez nutnosti používání prostřednických společností, nebo státu,” popisuje výhody nového města server New York Times.</p>
<h3>Využít nejmodernější technologie</h3>
<p>Tak, jako zní <strong>futuristicky</strong> systém řízení města, vypadají i vizualizace jeho budoucího vzhledu. Za ním stojí dvojice <strong>losangeleských studií</strong>, jimž dal miliardář za úkol v maximální míře využívat nejnovější technologie. „<strong>Efektivita, udržitelnost, průhlednost a využívání místních zdrojů</strong> nebudou předmětem kompromisů, ale záruky,” zaznívá na stránkách <strong>Bernsovy společnosti Blockchains</strong>.</p>
<p>„Spousta inovativních technologií změní způsob, jakým se budou obyvatelé města chovat v rámci svých každodenních životů, systém decentralizovaných databází bude v centru veškerého dění - především však bude udržovat všechny systémy poctivé, spravedlivé a demokratické,” slibuje společnost.</p>
<h3>Dopravní infrastruktura pod povrchem</h3>
<p>Samotný návrh není ještě do všech detailů dokončen, z prvních snímků je ovšem patrné, že v centru nového města budou spíše nízké budovy, s dopravní infrastrukturou ukrytou pod úrovní povrchu. Stavby na okraji pak údajně budou výškové. Vzhled celku má pak rezonovat s okolním pouštním prostředím, a to jak barevně, tak tvarově.</p>
<p>Projekt počítá s <strong>vytvořením rezidenčních budov</strong> nabízejících bydlení pro několik tisíc lidí, vše doprovodí nezbytné <strong>kancelářské budovy a obchodní centra</strong>. Architekti nezapomněli ani na prostory určené ke společnému a společenskému životu obyvatel.</p>
<p>Město bude rovněž šetrně zacházet s energiemi, v plánu je <strong>využití energie větru a slunečního záření</strong>, důležitá bude hlavně <strong>otázka vody</strong>, pro niž bude vytvořen oběh a bude se <strong>recyklovat</strong>.</p>
<h3>Bude to pekelná jízda</h3>
<p>Aktuálně čeká město na <strong>schválení příslušných úřadů</strong> - pokud se jej podaří získat, se stavbou by se mělo začít v příštím roce.</p>
<p>„Buď to bude ta nejúžasnější věc, anebo <strong>nejspektakulárnější průšvih v dějinách lidstva</strong>. Zatím nevím ještě, co z toho. Doufám samozřejmě v první možnost. Na každý pád to bude pekelná jízda,” řekl Berns pro <strong>New York Times</strong>.</p>
<p>nyv</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/v-nevadske-pousti-muze-vyrust-mesto-budoucnosti-co-bude-mit-spolecneho-s-kryptomenami/</guid>
      <pubDate>Wed, 12 Dec 2018 15:47:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-2035-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="94671"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Nový depozitář Východočeského muzea v Pardubicích od Adama Rujbra spojuje historii a současnost ]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-depozitar-vychodoceskeho-muzea-od-adama-rujbra-spojuje-historii-a-soucasnost/</link>
      <description><![CDATA[<h3>Základní popis a účel</h3>
<p>Stavba bude sloužit jako <strong>depozitář pro Východočeské muzeum v Pardubicích</strong>. Budou zde plochy pro příjem nálezů a dědictví, kdy tyto předměty projdou dále karanténou, dekontaminací, ošetřením a následně budou uloženy do jednotlivých místností depozitáře dle druhu. Samotný objekt je energeticky mimořádně úsporný. Stejně je přistupováno k <strong>materiálům</strong>, je použito téměř tisíc tun <strong>betonového recyklátu</strong>, zdi jsou z nepálené cihly a hliněné omítky, které pomáhají udržovat vnitřní klima.</p>
<h3>Architektonické řešení</h3>
<p><strong>Novostavba</strong> depozitáře stojí na místě bývalé <strong>jídelny</strong> a respektuje pavilonový charakter. Začleňuje se do stávajícího souboru budov, a přestože je pouze dvoupodlažní, dodržuje výškovou hladinu i takt okolních staveb. Přístupná je <strong>komunikací</strong> ze severu podél západní i východní <strong>fasády</strong>. Z jihu jsou situovány zastřešená <strong>nákladní rampa</strong> a vstupy do budovy.</p>
<p>Na rampu navazují sousední budovy a společně vytváří jakýsi dvůr, kde bude probíhat nakládka a vykládka exponátů v zákrytu a nebude tak negativně ovlivňovat okolí <strong>nadměrným hlukem</strong>. Zároveň bude tato část pohledově odcloněna.</p>
<p>Tvarově se jedná o <strong>jednoduchý kvádr</strong> obložený cor-tenovým plechem téměř čtvercového půdorysu působí jako obří zapomenutá <strong>patinou poznamenaná šperkovnice</strong>. Ze tří stran je budova prosta jakýchkoliv otvorů a z dominantních pohledů tak působí nedobytně. Stávající spojovací chodba mezi pavilony bude vybouráním stěn a oken transformována do podoby subtilní <strong>parkové kolonády</strong> hladce bíle omítnuté.</p>
<p>Komunikace bude nadále sloužit pro pohyb mezi pavilony, ale zároveň otevře průhledy do zahrady a nebude působit jako neprostupná bariéra. V případě deště nebo jiné nepřízně <strong>počasí</strong> bude<strong> pohyb</strong> probíhat ve skrytu. Z východní <strong>strany nového pavilonu</strong> depozitáře bude stát <strong>lávka</strong> dobudována do formy ostře lomené klikatice, jejíž ostrý hrot bude levitovat nad příjezdovou cestou. Pod novou stříškou povedou vyrovnávací rampy, umožňující <strong>příjezd osobním vozům</strong> na nákladní rampu a k depu k<strong>nihovny</strong> (sousední pavilon).</p>
<h3>Technologické řešení</h3>
<p>Objekt je z <strong>energetického hlediska mimořádně úsporný</strong>. Má moderní technologie jako <strong>rekuperaci</strong> a <strong>tepelné čerpadlo</strong> umístěné na extenzivní <strong>zelené střeše</strong>. Samotná konstrukce je <strong>železobetonový skelet</strong> s panelovým stropem na spřažených ocelobetonových nosnících. Obálku pak tvoří <strong>cor-tenová fasáda</strong>, což je druh korozi odolné slitiny oceli, provětrávaná mezera, vrstva minerální tepelné izolace tloušťky tři sta milimetrů, pálená cihla provázaná na nepálenou cihlu s hliněnou omítkou. Kombinace těchto cihel přináší <strong>velkou akumulační kapacitu tepla a vlhkosti</strong> a díky tomu dokáže pomoci snižovat výkyvy teploty a vlhkosti.</p>
<p>Adam Rujbr Architects, nyv</p>
<p>Psali jsme také:</p>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/na-strakonicke-ulici-v-praze-vznikne-obchodni-centrum-podle-architekta-adama-rujbra/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Na Strakonické ulici v Praze vznikne obchodní centrum podle architekta Adama Rujbra</a></p>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/fakultni-nemocnice-v-olomouci-otevrela-prvni-energeticky-uspornou-kliniku-v-cechach/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Energeticky úsporná klinika od Adam Rujbr Architects</a></p>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/video/kancelarske-centrum-fenix-jesenik/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Budova office center Fenix žije svým vlastním životem</a></p>
<div>
<div>
<div data-analytics="UA-108010315-1" data-key="$819318849382101" data-logo="https://www.tvarchitect.com/images/logo-video.png?v1" title="Budova office center Fenix žije svým vlastním životem" data-flowplayer-instance-id="0"><a href="https://www.tvarchitect.com/profil/adam-rujbr-architects/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Profil Adam Rujbr Architects</a></div>
</div>
</div>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-depozitar-vychodoceskeho-muzea-od-adama-rujbra-spojuje-historii-a-soucasnost/</guid>
      <pubDate>Wed, 05 Dec 2018 13:11:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-1997-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="7169093"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Další z projektů YIT je v hrubé stavbě, k dispozici je virtuální prohlídka]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/dalsi-z-projektu-yit-je-v-hrube-stavbe-tentokrat-je-to-aalto-cibulka/</link>
      <description><![CDATA[<p lang="zxx">Na budově <strong>Aalto Cibulka developer</strong> aktuálně osazuje okna a začal pracovat na fasádě. Uvnitř pak probíhají práce na rozvodech technického zařízení, vnitřních omítkách a betonáži podlah. „Výstavba rezidence Aalto Cibulka pokračuje velmi dobře a držíme se stanoveného plánu. Pro zájemce o bydlení v tomto projektu v sousedství <strong>přírodního parku Košíře-Motol</strong> jsme navíc připravili novinku. Abychom jim volbu co nejvíce ulehčili, budou si moct vybrané byty prohlédnout pomocí <strong>virtuální reality</strong>. V ní mohou snadno podle svých preferencí měnit barevnost podlah, dlažeb, obkladů, dveřních zárubní i typy např. sanitárního vybavení. Na vlastní oči tak v konkrétním prostoru uvidí, jak bude jejich nový domov vypadat,“ uvádí <strong>Dana Bartoňová, obchodní ředitelka YIT Stavo</strong>, a dodává: „Nabídku bytů v této atraktivní lokalitě <strong>Prahy 5</strong> navíc do budoucna plánujeme rozšířit. Nedaleko novostavby totiž v rámci přestavby původní <strong>industriální budovy Meopta</strong> vytvoříme dnes tak oblíbené bydlení loftového typu.“</p>
<h3 lang="zxx">Bývalý brownfield</h3>
<p lang="zxx">Aalto Cibulka vyrůstá na ploše bývalého brownfieldu v Praze 5 nedaleko parku Košíře-Motol. Dům ve tvaru vlnovky, na níž odkazuje i jeho název, zahrnuje byty v dispozicích 1+kk až 5+kk o velikostech až sto padesát šest metrů čtverečních s prostornými terasami či balkony. V nejvyšších patrech se budou nacházet <strong>penthousy</strong> se samostatným odděleným vstupem. Na přízemní jednotky budou pak navazovat <strong>předzahrádky</strong>. Vybrané byty jsou navíc koncipovány jako <strong>ateliéry</strong>, které lze zařídit jako <strong>kanceláře</strong>. Součástí rezidence bude také soukromý park. Vzhledem k tomu, že se areál nachází nedaleko <strong>přírodní památky Vidoule</strong>, koncipuje jej YIT jako uzavřený s naprostým vyloučením automobilové dopravy – svedena bude do <strong>podzemních garáží</strong>.</p>
<p lang="zxx">yit, red</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/dalsi-z-projektu-yit-je-v-hrube-stavbe-tentokrat-je-to-aalto-cibulka/</guid>
      <pubDate>Fri, 30 Nov 2018 09:24:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-1969-1200-630-.jpeg" type="image/jpeg" length="211379"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Tvůrci z ateliéru Black n´Arch otevřeli svůj vesmírný koráb]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/tvurci-z-atelieru-black-n-arch-otevreli-svuj-cyberdog/</link>
      <description><![CDATA[<p>Dvoupatrová <strong>stavba</strong> má svým tvarem připomínat <strong>hlavu a tělo psa</strong>, materiálem pak <strong>vesmírnou loď z budoucnosti</strong>. Cyberdog je prostor dělený na <strong>robotické pracoviště</strong>, <strong>vozíkovou dráhu</strong> umístěnou nad místy pro návštěvníky a prostor s projekcí. Tam se promítají <strong>ukázky ze světa technologií</strong>. Díky <strong>speciální úpravě skla pomocí folie určené pro projekci</strong> budou mít kolemjdoucí možnost vidět projekci i z pěší zóny před objektem.</p>
<h3>Nový koncept</h3>
<p>Celkové <strong>náklady</strong> na realizaci objektu přesáhly dvacet milionů korun. Náklady jsou takové z důvodu vývoje nového konceptu a použitých technologií a materiálů. Jak se píše na stránkách cyber-dog.cz: „Vše si objednáte přes <strong>mobilní aplikaci</strong>. Víno vám naleje <strong>robotická ruka</strong>. Objednávku doručí speciální distribuční systém.“</p>
<p>Autoři konceptu jsou <strong>výtvarník David Černý a architekt Tomáš Císař</strong>. Inspirací byl robot připravující míchané nápoje na zaoceánské lodi a roboti připravující drinky v<strong> Las Vegas</strong>. Robotická ruka v Cyberdogu je však slovy jeho tvůrců mnohem sofistikovanější.</p>
<p>„Spolupráce s <strong>Davidem Černým, Tomášem Císařem</strong> a jejich týmem funguje v rámci naší společnosti již více než rok. Cyberdog je prvním reálným výsledkem společných záměrů. Do architektury současné Prahy chceme přinášet nové a netradiční prvky, které ji ozvláštní a přinesou další kvalitu,“ vysvětluje <strong>Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema</strong>.</p>
<h3>Značková vína</h3>
<p><strong>Víno značky Dog in Dock z Vinařství Veselí nad Moravou</strong> pak na základě objednávek rozlévá přímo <strong>robot od Kuka Robotics</strong>. Vozíková dráha rozváží objednané víno a další občerstvení k jednotlivým stolkům umístěným v obou patrech objektu. Platby probíhají elektronicky prostřednictvím platebních bran. Vedle toho je samozřejmě možné platit i hotově u obsluhy vinárny.</p>
<p>K vínům Dog in Dock, která si lze v Cyberdogu objednat, patří například <strong>Pinot Blanc, Chardonnay, Frankovka či Zweigeltrebe rosé</strong>. Nechybí ale samozřejmě ani například <strong>voda Cyberdog</strong>, káva nebo džus. V rámci kuchyně si budou moci návštěvníci postupně vybrat z pravidelné denní nabídky <strong>polévek</strong> a dále pak také třeba <strong>wrap se zeleninou a krůtí šunkou, zeleninové saláty, smažené batátové hranolky, čokoládový dort či pečenou rolku s jahodovou náplní a ledovým cukrem</strong>.</p>
<h3>Interiér stavby vzdává hold</h3>
<p>Interiér Cyberdogu je díky <strong>Konsepti, společnosti Lucie a Davida Řezníčkových</strong>, vybaven předními světovými značkami. <strong>Židle Masters</strong> navrhl <strong>kreativní génius Philippe Starck</strong>. Vzdal tím hold třem <strong>světovým ikonám současného designu</strong> - <strong>Arne Jacobsenovi, Ero Saarinenovi a Charlesi Eamesovi</strong>. Tento bestseller mezi židlemi posbíral také řadu designových ocenění.</p>
<p>Celková <strong>kapacita vinárny</strong> je více než čtyřicet míst. Pro veřejnost bude Cyberdog otevřen každý den od 17.00 do 23.00 hodin.</p>
<h3>Kde je Cyberdog</h3>
<p>Cyberdog je umístěný na novém pěším korzu, které směřuje od stanice pražského <strong>metra trasy B Nové Butovice</strong>. Hned vedle nového objektu je <strong>plastika Davida Černého Trifot</strong>. Dvanáct metrů vysoká kráčející plastika z nerezu, kterou tvoří soubor fotoaparátů, představuje vývoj oboru fotografie za poslední desítky let. Součástí celého prostoru je dále <strong>Czech Photo Centre</strong> - multižánrový umělecký prostor, který je <strong>jednou z nejvýznamnějších galerií zaměřených na současnou fotografii v hlavním městě</strong>.</p>
<p>nyv</p>
<p>Mohlo by vás zajímat:</p>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/video/skupina-trigema/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Profilové video: Skupina Trigema</a></p>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/video/profilove-video-atelier-black-n-arch/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Profilové video: Ateliér Black n' Arch</a></p>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/cyberdog-kdyz-se-netradicni-architektura-a-moderni-technologie-snoubi-s-kvalitni-gastronomii/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Cyberdog: Když se netradiční architektura a moderní technologie snoubí s kvalitní gastronomií</a></p>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/problem-s-bytovou-vystavbu-sponuje-i-ceny-starsich-bytu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Problém s bytovou výstavbou šponuje i ceny starších bytů</a></p>
<div>
<div data-analytics="UA-108010315-1" data-key="$819318849382101" data-logo="https://www.tvarchitect.com/images/logo-video.png?v1" title="Profilové video: Ateliér Black n' Arch" data-flowplayer-instance-id="0">
<div data-analytics="UA-108010315-1" data-key="$819318849382101" data-logo="https://www.tvarchitect.com/images/logo-video.png?v1" title="Cyberdog: Když se netradiční architektura a moderní technologie snoubí s kvalitní gastronomií" data-flowplayer-instance-id="0">
<div>
<div></div>
</div>
</div>
</div>
</div>
<div>
<div>
<div data-analytics="UA-108010315-1" data-key="$819318849382101" data-logo="https://www.tvarchitect.com/images/logo-video.png?v1" title="Profilové video: Skupina Trigema" data-flowplayer-instance-id="0"></div>
</div>
</div>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/tvurci-z-atelieru-black-n-arch-otevreli-svuj-cyberdog/</guid>
      <pubDate>Wed, 28 Nov 2018 12:06:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-1953-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="9290224"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Nový územní plán Brna mohou ohrozit připomínky, míní nový radní]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-uzemni-plan-brna-mohou-ohrozit-pripominky-mini-novy-radni/</link>
      <description><![CDATA[<p>„Udělám všechno pro to, aby <strong>plán</strong> do konce roku 2022 byl. Kdyby to nešlo, musí se hledat <strong>cesty</strong>, jak situaci průběžně řešit a intenzivně na dokončení a vydání pracovat,“ řekl Chvátal. <strong>Současný územní plán</strong> totiž může platit podle zákona právě nejdéle do konce roku 2022. Tehdy by měl být vydán nový územní plán. Shodli se na tom <strong>Filip Chvátal, současný brněnský radní</strong> se svým předchůdcem <strong>Martinem Anderem</strong>.</p>
<h3>Developeři čekají</h3>
<p>Na nový <strong>územně plánovací dokument</strong> čekají mimo jiné i <strong>developeři</strong>, kteří už několik let říkají, že není kde stavět nové byty. Nový plán má nahradit ten současný z roku 1994 a má umožnit rozvoj města nejen v otázce <strong>bytové výstavby</strong>, ale například i v otázce budování nových potřebných silnic.<br /> <br /> Další dvě potenciální hrozby pro územní plán jsou připomínky k samotnému procesu, na němž ztroskotala v roce 2014 takzvaná velká aktualizace územního plánu. „Budeme pracovat tak, abychom tyto případné <strong>připomínky</strong> minimalizovali,“ řekl Chvátal. Poslední otázkou je, zda bude na velký úkol stačit <strong>vznikající tým pro tvorbu územního plánu</strong> <strong>Kanceláře architekta města Brna (KAMB)</strong>, jež dostala v srpnu usnesením rady přípravu na starosti a zda bude stačit kapacita <strong>Odboru územního plánování a rozvoje</strong>.<br /> <br /> Předchozí vedení města se nakonec rozhodlo, že se nebude tvořit územní plán nový, ale bude využit <strong>rozpracovaný koncept</strong>, který byl opuštěn nedodělaný téměř před deseti lety. „Myslím, že to byl dobrý krok, i když je potřeba některé věci aktualizovat, protože náhled na ně se po letech změnil. Rád bych ještě otevřel debatu o konceptu, co do něj ještě reálně můžeme dostat a co už nikoliv,“ míní Chvátal.</p>
<h3>Do budoucna více flexibility</h3>
<p>Rád by také, aby některé plochy nebyly definované tak striktně jako v minulosti, ale aby umožňovaly více <strong>flexibility</strong> do budoucna. „Nevíme nikdy s určitostí, jaké potřeby bude mít město za deset let. Také bych ještě do týmu tvůrců získal velice rád i další zkušenější urbanisty. O tom ještě s ředitelem Kanceláře architekta jednáme,“ řekl Chvátal.<br /> <br /> Nový územní plán údajně přinese novinku ve <strong>změně metodiky</strong>, <strong>jak regulovat výšku výstavby</strong>. Místo indexu podlažní plochy bude přesně stanovená maximální výška budov.<br /> <br /> Souběžně s tvorbou nového plánu pracuje tým na změnách současného plánu. Pokud by se podařilo jeden velký <strong>balík</strong> udělat, mohlo by to odblokovat některé lokality pro bytovou výstavbu ještě před vydáním nového územního plánu. „Změny bychom pak do něj chtěli ideálně propsat,“ řekl Chvátal.</p>
<p>nyv</p>
<p>Mohlo by vás také zajímat:</p>
<p><a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-brnensky-radni-chvata-s-tvorbou-noveho-uzemniho-planu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Nový brněnský radní chvátá s tvorbou nového územního plánu</a></p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-uzemni-plan-brna-mohou-ohrozit-pripominky-mini-novy-radni/</guid>
      <pubDate>Tue, 27 Nov 2018 13:32:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-1940-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="631480"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Projekt River Park 2 nabírá na obrátkách, přibude i Planetárium]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/projekt-river-park-2-nabira-na-obratkach-pribude-i-planetarium/</link>
      <description><![CDATA[<p>Zatímco <strong>Cresco</strong> připravuje polyfunkční blok A situovaný dál od centra v sousedství <strong>areálu Výzkumného ústavu vodního hospodářství, developer J &amp; T Real Estate</strong> přímo naváže na první fázi <strong>River Parku</strong> blokem C. Mezi oběma částmi bude veřejné náměstí s <strong>planetáriem</strong>, označené jako blok B.</p>
<p>Blok C má pak tvořit pět samostatně stojících objektů, jež budou propojeny podzemními garážemi s dvěma vjezdy z nábřežní cesty. Na <strong>Dvořákově nábřeží</strong> jsou navrženy dva bytové domy, na <strong>Nábřeží L. Svobody</strong> apartmánový dům a administrativní budova. Šikmo na ně bude uzavírat nové náměstí polyfunkční dům rovnoběžný s <strong>River Housem</strong>, objektem z první etapy čnícím nad <strong>Dunajem</strong>.</p>
<h3>Přes osm set parkovacích míst</h3>
<p>Všechny objekty mají výšku devět podlaží. Nejvyšší podlaží objektů vytvářejí střešní terasy. Uprostřed dvou linií budov vznikne klidný zelený vnitřní veřejný prostor nazvaný <strong>River Garden</strong>.</p>
<p>„V projektu je sedmdesát osm bytů a sedmdesát pět apartmánů. <strong>Kancelářská plocha</strong> tvoří dvanáct tisíc pět set pět čtverečních metrů a obchodní plocha tři tisíce devadesát dva čtverečních metrů,“ tvrdí <strong>Daniela Stričková, mluvčí J &amp; T Real Estate</strong>. V třípodlažních podzemních garážích má být pak celkem osm set čtyřicet čtyři parkovacích míst.</p>
<p>Náměstí je podle záměru koncipováno jako centrální veřejný prostor nábřeží v linii od <strong>Mostu SNP po most Lafranconi</strong>. „Část splatná k ulici Nábřeží armádního generála Ludvíka Svobody má spíše komunikační a shromažďovací charakter a část náměstí při Dunaji poskytne veřejnosti vysokou pobytovou kvalitu s nádhernými výhledy na Dunaj a jeho pravý břeh,“ popisuje záměr.</p>
<h3>Dunajská kapka</h3>
<p>Centrálním objektem náměstí bude budova Planetária charakterizovaná jako <strong>červená „dunajská kapka“</strong>, která bude mírně ponořena. S náměstím ji bude spojovat půlkruhové pobytové schodiště s integrovanou spirálovitou rampou, která poskytne vyhlídku a přechází do <strong>interiéru</strong>. Přes výstavní prostory se návštěvníci dostanou do hlavní části planetária, která je pod úrovní terénu. Takzvané <strong>digitárium</strong> má kapacitu sto čtyřicet míst.</p>
<p>„Objekt planetária naplňuje v rámci celého investičního záměru kulturně-společenskou a vzdělávací funkci. Momentálně není uzavřena dohoda o provozování planetária,“ upřesňuje Stričková.</p>
<p>Kolem Planetária jsou navrhovány pobytové <strong>veřejné terasy</strong>, díky nimž bude zabezpečený přístup do prostor Planetária a také <strong>mediatéky</strong>.“ Tyto pobytové terasy poskytnou prostor pro posezení a odpočinek všem návštěvníkům náměstí. Atraktivním prvkem bude <strong>vyhlídka na Dunaj a přístup k vodě</strong>,“ říká mluvčí.</p>
<p>Nábřeží vyústí u řeky do terasy s masivními schody – stupni k sezení – do břehu řeky. Je zde navržen i ponton o rozměrech deset krát šedesát metrů propojený dvěma lávkami s <strong>promenádou</strong>.</p>
<p>Druhá fáze vytvoří i pokračování nábřežní promenády pro <strong>pěší a cyklisty</strong>, se zachovaným stromořadím platanů. „Promenáda bude navazovat na <strong>architektonické řešení</strong> první etapy, přičemž zohledňuje požadavek města zachovat travertinovou zídku v celé délce území,“ říká Stričková. </p>
<h3>Kyperské společnosti</h3>
<p>Autorem <strong>architektonického návrhu River Parku 2 je studio GFI</strong>, které již spolupracovalo s developerem na více projektech, včetně připravované Eurovea 2. Podobně jako první část od <strong>Cresco</strong> předkládá i záměr na bloky B a C <strong>společnost Woal, bývalý Henbury Development</strong> vlastněný kyperskými společnostmi, založený oběma <strong>developery</strong>.</p>
<p>Záměr uvádí předpokládaný <strong>začátek výstavby</strong> v srpnu 2019 s dokončením v prosinci 2022. Odhadované náklady dosahují padesát milionů eur.</p>
<p>nyv</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/projekt-river-park-2-nabira-na-obratkach-pribude-i-planetarium/</guid>
      <pubDate>Mon, 26 Nov 2018 12:11:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-1932-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="79238"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Kolosální projekt Ekospolu je dokončen, Panorama Kyje už má své obyvatele]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/kolosalni-projekt-ekospolu-je-dokoncen-panorama-kyje-uz-ma-sve-obyvatele/</link>
      <description><![CDATA[<p>„Jde o završení jedné velké etapy nejen v <strong>historii Ekospolu</strong>, ale celé <strong>Prahy</strong>. Když jsme před jednou dekádou do této lokality přišli, nebylo zde vůbec nic. Nyní se celé místo změnilo k nepoznání. Vytvořili jsme <strong>novou městskou čtvrť s vlastními ulicemi i zastávkou MHD</strong>. Celý areál jsme koncipovali jako ideální místo pro rodinné bydlení uprostřed zeleně a přitom velmi dobře dopravně dostupné. Že nám náš záměr vyšel, potvrdily i prodeje jednotlivých etap. Vždy jsme totiž všechny byty vyprodali před dokončením stavby,“ říká <strong>Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol</strong>.</p>
<h3>Ideální lokalita</h3>
<p>Díky své poloze je lokalita ideální hlavně pro <strong>rodinné bydlení</strong>, <strong>menší jednopokojové byty</strong> pak využijí i <strong>sportovně založení jednotlivci</strong>. Blízkost <strong>stanice metra, vlastní autobusová zastávka</strong> i nedaleký <strong>Pražský okruh</strong> nabízí skvělé dopravní spojení. V blízkém okolí je navíc plná občanská vybavenost,“ vyzdvihuje klady projektu Korec.</p>
<p><strong>Projekt Panorama Kyje</strong> vyrůstá mezi stanicí metra Rajská zahrada a Pražským okruhem. „V bezprostředním okolí projektu je velké množství zeleně jako stvořené pro aktivní trávení volného času. Nejblíže jsou malebné <strong>zahrádkářské kolonie</strong>, v docházkové vzdálenosti pak najdeme také <strong>Hloubětínský park</strong>, <strong>Kyjský rybník</strong> či <strong>Bažantnici</strong>. Díky velkorysým předzahrádkám i novému dětskému hřišti je projekt <strong>klenotem</strong> rodinného bydlení,“ vyzdvihuje okolí projektu Korec. Společnost zde navíc financovala výstavbu dětského a sportovního hřiště.</p>
<h3>Zdravé, čisté a přitom praktické</h3>
<p>Kyje se zejména v posledních letech staly vyhledávaným a žádaným místem pro rodinné bydlení. Jedinečná lokalita dokonale splňuje všechny požadavky kladené na zdravé, čisté a přitom praktické moderní bydlení. Výhodou je například výborná dopravní dostupnost metra a <strong>dostatek zeleně</strong>.</p>
<p>V okolí bytového areálu se nachází několik <strong>mateřských, základních a středních škol, ordinace lékařů a veterinární ambulance</strong>. V nedalekém <strong>Hloubětíně</strong> je k dispozici plavecký areál s množstvím nákupních center, škol a mateřských školek. <strong>Nákupní centrum Černý Most</strong> je vzdáleno jen jednu stanici metrem. Díky nedalekému Pražskému okruhu se lze dostat do centra Prahy do čtvrt hodiny.</p>
<p>red</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/kolosalni-projekt-ekospolu-je-dokoncen-panorama-kyje-uz-ma-sve-obyvatele/</guid>
      <pubDate>Fri, 16 Nov 2018 13:05:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-1867-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="299518"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Ve Strašnicích se chystá velkolepý projekt, energeticky pasivní klidný přístav]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/ve-strasnicich-se-chysta-velkolepy-projekt-energeticky-pasivni-klidny-pristav/</link>
      <description><![CDATA[<p>Základní <strong>myšlenku</strong>, která inspirovala název <strong>nového projektu Green Port Strašnice</strong>, přibližuje <strong>Pavel Krumpár, obchodní ředitel JRD</strong>: „Každá lokalita, ve které plánujeme realizovat nový projekt, má svou <strong>historii, tradici, svůj příběh</strong>, který se snažíme respektovat a dále rozvíjet. Green Port Strašnice, tedy ‚zelený přístav’, vznikne na místě, kde sídlí <strong>Česká námořní plavba</strong>. Jednotlivé bytové domy i odpočinkový park proto ponesou detaily spojené s námořní tematikou. Blízko rozbouřených vod metropole tak vznikne klidný přístav obklopený zelení, který nabídne <strong>zdravé a energeticky úsporné bydlení rodinám s dětmi, mladým či starším párům i singles</strong>.“ </p>
<h3>Námořní symbolika</h3>
<p>V energeticky pasivním projektu Green Port Strašnice vzniknou tři bytové domy propojené obchodním parterem, do jejichž názvů se promítne <strong>námořní symbolika</strong> odvozená z <strong>lokální historie</strong>. Rezidenční areál nabídne sto padesát šest bytů v dispozicích 1+kk až 4+kk, zmíněné množství obchodních ploch a také malý <strong>park s relaxačními prvky</strong>.</p>
<p>Většinu bytových jednotek doplní <strong>předzahrádka</strong>, <strong>lodžie</strong> nebo <strong>terasa</strong> a rezidenti dostanou k dispozici společné prostory, jejichž součástí bude <strong>kočárkárna/kolárna</strong> a nadstandardní prvky pro cyklisty, jako například <strong>stojany na kola, venkovní myčka nebo servisní stanice</strong>. Některá parkovací stání v podzemním podlaží budou připravena pro případnou instalaci <strong>nabíjecích stanic pro elektromobily</strong>. „V Green Port Strašnice plně využijeme přírodní materiály a udržitelné technologie, které jsou šetrné k životnímu prostředí a zajišťují <strong>zdravé vnitřní mikroklima</strong>. V jeho základním vybavení tak budou izolační okna s trojskly a přípravou na předokenní žaluzie nebo <strong>automatický systém řízeného větrání</strong> s <strong>rekuperací tepla</strong>,“ upřesňuje Pavel Krumpár výhody energeticky pasivního standardu, ve kterém bude nový projekt realizovaný.</p>
<h3>Moderní urbanismus</h3>
<p><strong>Architektonický koncept</strong> rezidenčního areálu Green Port Strašnice navrhlo <strong>studio Podlipný Sladký architekti</strong>. „Hmoty jednotlivých bytových domů jsme koncipovali tvarově jednoduché s ustupujícím podlažím, které je materiálově a barevně odlišené od hlavní části objektů. Ty mají pravidelnou rastrovou fasádu ze světlých cihelných pásků, jež je tvořená okny a nikami zapuštěných lodžií. Vnitroblok jsme řešili jako parkově upravený odpočinkový prostor, kterým prochází mírně zvlněný chodník. <strong>Obchodní parter</strong> do <strong>ulice Počernická</strong> je částečně krytý a navazuje na velkorysý předprostor se sadovými úpravami,“ vysvětluje <strong>Luděk Podlipný</strong>, na kterého navazuje <strong>Pavel Krumpár</strong>: „Jsme rádi, že se nám podařilo prosadit a ve spolupráci s <strong>architekty</strong> navrhnout <strong>moderní urbanismus městské architektury</strong> pro 21. století a skloubit kompaktní zástavbu s <strong>environmentálně šetrnou a pasivní výstavbou</strong>.“</p>
<h3>Fotbalový stadion, park i fitko</h3>
<p>Nový projekt Green Port Strašnice vyroste <strong>nedaleko bulváru Vinohradské ulice</strong>, přímo u <strong>autobusové zastávky Na Palouku</strong> a v docházkové vzdálenosti od <strong>stanice metra A – Želivského</strong>. Tato lokalita nabízí bohatou občanskou vybavenost. V blízkém okolí se nachází <strong>multifunkční sportovní areál TJ Bohemians</strong>, <strong>mateřské, základní i střední školy</strong>, <strong>nemocnice, restaurace a obchody</strong>. K aktivnímu trávení volného času vybízí také nedaleký <strong>Malešický park</strong>, <strong>sportovní centrum Hector</strong> a <strong>posilovna BBC</strong>.</p>
<p>nyv</p>
<p>Zdroj: cijeurope.com</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/ve-strasnicich-se-chysta-velkolepy-projekt-energeticky-pasivni-klidny-pristav/</guid>
      <pubDate>Fri, 16 Nov 2018 10:29:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-1864-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="338940"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Penta se chystá rozšířit slovenský projekt Sky Park o další věž]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/penta-se-chysta-rozsirit-slovensky-projekt-sky-park-o-dalsi-vez/</link>
      <description><![CDATA[<p lang="zxx">Čtvrtý věžák má stejně jako ostatní tři <strong>rezidenční budovy</strong> třicet jedna nadzemních podlaží a výšku 103,8 metrů. Totožné je i <strong>architektonické řešení</strong>, <strong>developer</strong> uveřejnil první <strong>vizualizaci</strong> rozšířeného projektu.</p>
<h3 lang="zxx">Stovky dalších bytů</h3>
<p lang="zxx">Do nabídky projektu v <strong>Zóně Čulenova ve Starém Městě</strong> tak přibude dalších dvě stě šedesát čtyři bytů a tři sta sedmdesát dva podzemních parkovacích míst. Součástí budovy mají být i <strong>obchodní prostory a občanská vybavenost</strong>.</p>
<p lang="zxx">„Momentálně je už téměř osmdesát pět procent bytů v prvních třech rezidenčních věžích prodaných. Další <strong>rezidenční věž</strong>, která je kopií předešlých, přinese nejen rozšíření <strong>projektu Sky Park od Zahy Hadid</strong>, ale i nové veřejné prostory od ateliéru této jedinečné architektky," říká <strong>Michal Padych, ředitel pro rezidenční projekty v Penta Real Estate</strong>.</p>
<h3 lang="zxx">Vliv na životní prostředí</h3>
<p lang="zxx">Projekt dodatečné budovy je ve stádiu <strong>posuzování vlivů na životní prostředí</strong>. Vznikne namísto původně plánované výškové budovy v rámci <strong>nerealizovaného projektu Lipový park</strong> v sousedství dočasného autobusového nádraží. Projekt se tak opět přibližuje dřívějším verzím , kdy vítězný návrh soutěže počítal se sedmi věžáky a první realizační projekt s paticí výškových budov.</p>
<p lang="zxx"><strong>Rozloha nového pozemku</strong> je téměř sedm tisíc čtverečních metrů. Penta ho odkoupila od <strong>společnosti Wexford</strong> v průběhu tohoto roku. Kromě nové věže se díky rozšíření projektu zvětší i rozloha parku na více než třicet tisíc čtverečních metrů.</p>
<h3 lang="zxx">Plánované dokončení</h3>
<p lang="zxx">První tři bytové věže se sedmi sty osmdesáti šesti byty a přes dva tisíce čtverečními metry obchodních prostor v parteru jsou již ve výstavbě. Střední budova číslo dvě je na úrovni pátého nadzemního podlaží. <strong>Dokončení</strong> je v plánu na konec roku 2019.</p>
<p lang="zxx">Součástí Sky Parku jsou také dvě <strong>administrativní budovy</strong> s celkovou pronajímatelnou plochou padesát pět tisíc čtverečních metrů, nižší z nich už disponuje i <strong>stavebním povolením</strong>. Druhá má být nejvyšší budovou projektu se sto šestnácti metry. </p>
<p lang="zxx">nyv</p>
<p lang="zxx"></p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/penta-se-chysta-rozsirit-slovensky-projekt-sky-park-o-dalsi-vez/</guid>
      <pubDate>Wed, 14 Nov 2018 13:43:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-1846-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="140855"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Hotel pod zemí, část pokojů pod vodou. V Číně otevřou originální hotel]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/hotel-pod-zemi-cast-pokoju-pod-vodou-v-cine-otevrou-originalni-hotel/</link>
      <description><![CDATA[<p>Hotel navrhla <strong>architektonická skupina Atkins</strong>, která stojí například za <strong>slavným dubajským hotelem ve tvaru lodní plachty Burdž al-arab</strong>. Stavba jedinečného <strong>hotelového komplexu Shimao Wonderland InterContinental</strong> trvala téměř deset let, zaměstnala na pět tisíc <strong>techniků, dělníků a architektů</strong> a v přepočtu vyšla na 6,7 miliardy Kč.</p>
<h3>Výhled na vodopády</h3>
<p>Hotelový komplex nabídne <strong>ubytování</strong> v třech stech třiceti šesti pokojích a apartmánech. Z balkonů pokojů, s výjimkou těch umístěných pod hladinou, se otvírá pohled na vodopády snášející se ze skalních stěn původního lomu.</p>
<p>Hotel je vybaven také <strong>tanečním sálem</strong> či <strong>konferenčními místnostmi</strong> pro tisícovku lidí. Milovníkům adrenalinových sportů hotel díky svému umístění mezi skalními stěnami může nabídnout takové zážitky jako <strong>bungee jumping</strong> či <strong>lezecké příležitosti</strong>.</p>
<h3>Hotel pod zemí</h3>
<p>Téměř celý hotel, šestnáct poschodí z celkových osmnácti, se nachází pod úrovní zemského povrchu. Jáma vzniklá lámáním kamene je osmdesát osm metrů hluboká a výstavba hotelu na její stěně představovala řadu technických problémů, ať už se jednalo o <strong>odvodňovací systém</strong>, <strong>dopravu stavebního materiálu</strong> nebo zajištění budovy proti přírodním katastrofám.</p>
<p>Umístění stavby uvnitř jámy lomu snižuje její dopady na životní prostředí. Střecha hotelu je pokrytá trávníkem, takže i vyčnívající dvě poschodí splývají s okolním terénem. Návštěvníci mohou tuto plochu využít k odpočinku. K provozu by měl hotel využívat <strong>geotermální a solární energii</strong>.</p>
<p>Zájemci o ubytování v hotelu si mohou začít rezervovat pokoje od 20. listopadu, píší <strong>čínská média</strong>. Cena se pohybuje kolem jedenácti tisíc korun za noc.</p>
<p>čtk, nyv</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/hotel-pod-zemi-cast-pokoju-pod-vodou-v-cine-otevrou-originalni-hotel/</guid>
      <pubDate>Tue, 13 Nov 2018 13:57:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-1840-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="246539"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Malá, ale velká rodinná kaple od Petra Pelčáka]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/mala-ale-velka-rodinna-kaple-od-petra-pelcaka/</link>
      <description><![CDATA[<p><strong>Rodinná kaple v podhůří Oderských vrchů</strong>, na polnostech v historickém vlastnictví rodu sedláků šikanovaném po komunistickém puči, je věnována <strong>památce</strong> stavebníkova <strong>dědečka</strong>. Stavebník ji postavil svépomocí. Do krajiny je vetknuta svojí polohou na hřebenu – avšak nikoli na vrcholu – svahu na hraně lesa, zapojením do rytmu <strong>třešňové aleje</strong> při polní cestě, svojí osou hledící východně na <strong>obec Osek a k vrchu Hostýnu</strong>.</p>
<h3>Zasklená roseta</h3>
<p>Vůči <strong>přírodě</strong> vystupuje přesnou <strong>geometrií svého těla</strong> určenou <strong>Le Corbusierovým Modulorem</strong>, jeho abstrahující bílou barvou a materialitou betonu šalovaného do kmenů stromů. <strong>Vertikální kanelování stavby</strong> dané otisky pečlivě řazených kmenů bednění lze vnímat jako motiv zasvěcený přírodě, avšak stejně tak jako <strong>základní motiv lidské kultury</strong> a <strong>odvěký sakrální symbol</strong>. <strong>Roseta</strong> východní fasády je „zasklena“ čirými a modrými skleněnými „kameny“, odpadem ze <strong>sklářských pánví při tavení skla</strong>, nazývanými skláři <strong>harklos</strong>. Kapli uvnitř vymalovala <strong>Hana Puchová</strong>, sochu vytesal <strong>Jiří Středa</strong>, zvon odlila <strong>zvonařská dílna Tomášková – Dytrychová</strong>.</p>
<p>red</p>
<p>Zdroj: earch.cz</p>]]></description>
      <category>Moderní stavby</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/mala-ale-velka-rodinna-kaple-od-petra-pelcaka/</guid>
      <pubDate>Tue, 13 Nov 2018 11:09:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-1837-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="199075"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Chytré město jako vize lepšího a zdravějšího života]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/chytre-mesto-jako-vize-lepsiho-a-zdravejsiho-mesta/</link>
      <description><![CDATA[<p><strong>Úvodní blok</strong> zahájil <strong>Peter Staněk</strong>, <strong>prognostik Ekonomického ústavu SAV v Bratislavě</strong> přednáškou <strong>Průmyslová revoluce a život ve Smart Cities</strong>, v níž prezentoval <strong>pohled na život</strong> jednotlivce i společnosti ve „Smart Cities“. Zdůraznil, že všechny aspekty jednotlivých „smart“ technologií vytvářejí propojený <strong>celek</strong>. Technologie umožní individuální produkci, která bude přizpůsobována na míru každému uživateli. Díky novým technologiím bude mít <strong>výroba</strong> všechny <strong>kognitivní funkce</strong>, její jednotlivé systémy díky své propojenosti dokážou reagovat na své okolí, samostatně jednat, rozhodovat.</p>
<p>Tyto procesy dále umožňují neustálé <strong>učení</strong>, zapamatování si, přizpůsobení se neustále se měnícím podmínkám okolí, schopnost pochopení informace a následné samostatné posuzování a řešení problémů. Všechny <strong>moderní technologie</strong> ale nevyřeší sociální potřeby člověka. Díky nim a s ohledem na výrazně prodlouženou dobu dožití bude mít člověk stále <strong>více volného času</strong>, který je nutné smysluplně využít. Zásadní význam pro jednotlivce bude mít nekončící <strong>celoživotní vzdělávání</strong>.</p>
<h3>Historické vize měst buducnosti</h3>
<p><strong>Města budoucnosti</strong> představil <strong>Michal Postránecký</strong>, činný <strong>architekt, tvůrce SYNOPCITY a vedoucí Centra Města budoucnosti CIIRC ČVUT</strong>. Posluchači se měli možnost seznámit s historickými vizemi „měst budoucnosti“ v podobě představ architektů a urbanistů od začátku dvacátého století. Exkurze vizí řešení <strong>městské architektury</strong>, <strong>energetiky, dopravy nebo inteligentních interiérů</strong> pokračovala až k roku 2018, kdy bylo založeno CCF CIIRC. Prezentací zájemce provedlo digitální dvojče tvůrce, díky němuž se mohli přenést do života Smart Cities v roce 2038.</p>
<p>Energie chytrých budov a měst byla tématem <strong>Pavla Kudelky, ředitele společnosti Fenix</strong>. Koncept <strong>budov s bateriovými úložišti</strong> se schopností reagovat na potřeby distribuční sítě představil na <strong>budově Office centra v Jeseníku</strong>, která je již dvacet měsíců v provozu. Dům fungující jako aktivní prvek energetické soustavy získal řadu prestižních ocenění a jeho koncept slibuje zajímavou návratnost již při stávajících cenách úložišť, a má tedy velký potenciál pro budoucnost.</p>
<p><strong>Rudolf Vacek, zástupce ředitele divize Real Estate finanční skupiny Penta Investments</strong>, prezentoval <strong>Přeměnu brownfields v Praze</strong>. Postupně byl představen dokončený <strong>projekt Florentinum</strong>, aktuálně realizovaný <strong>projekt Waltrovka</strong> a budoucí projekty <strong>Masarykovo nádraží a Nuselský pivovar</strong>.</p>
<h3>Chytrá Praha</h3>
<p>Druhý konferenční blok zahájil <strong>Vladimír Zadina, ředitel městské společnosti Operátor ICT Praha</strong>. V přednášce<strong> Praha – chytré město</strong> představil koncepci Smart Prague 2030, vycházející ze šesti strategických oblastí, kterými jsou: <strong>Mobilita budoucnosti, Chytré budovy a energie, Bezodpadové město, Lidé a město, Atraktivní turistika a Datová oblast</strong>.</p>
<p><strong>Lukáš Ferkl, ředitel UCEEB ČVUT</strong>, představil <strong>Budoucnost energetiky budov</strong>: trendy ve světě a v ČR. V úvodu přednášky seznámil s historií úspor energií v budovách na příkladu <strong>Německa</strong> a dále navázal seznámením s <strong>projektem Hybrid Geotabs</strong> a projektem plánované <strong>stavby knihovny v Dobříši</strong>.</p>
<p><strong>Vizi pro Stavebnictví a Průmysl 4.0</strong> představil <strong>Vladimír Mařík, ředitel CIIRC ČVUT</strong> a <strong>předseda výzkumné rady TA ČR</strong>. Zdůraznil, že Průmysl 4.0 je především <strong>novou filosofií řízení složitých systémů</strong>, vyžadující zásadní koncepční změnu v myšlení, která se musí uplatnit i ve stavebnictví (Stavebnictví 4.0).</p>
<p>Mohla by vás zajímat také <a href="https://www.tvarchitect.com/video/kancelarske-centrum-fenix-jesenik/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">reportáž</a> <strong>TV Architect</strong> ze zmíněného <strong>Office centra v Jeseníkách</strong>. </p>
<p>red</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/chytre-mesto-jako-vize-lepsiho-a-zdravejsiho-mesta/</guid>
      <pubDate>Thu, 08 Nov 2018 12:15:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-1822-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="293541"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Historie výškových staveb na Slovensku aneb jak si developeři krájejí Bratislavu]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/historie-vyskovych-staveb-na-slovensku-aneb-jak-si-developeri-kraji-bratislavu/</link>
      <description><![CDATA[<p><strong>Výškové budovy</strong> dorazily do <strong>Bratislavy</strong> z <strong>Chicaga</strong>. Americké velkoměsto nadchlo <strong>podnikatele Rudolfa Manderlu</strong> během návštěvy <strong>Světové výstavy v roce 1933</strong>. Po návratu koupil pozemek na okraji historického jádra a představil plány na dvanáctipodlažní věžák s obchodními prostory a byty. Projekt vyvolal zděšení obyvatel a městští úředníci ho chtěli zastavit v poloviční výši. Manderla nabídl městu část pozemku na vybudování křižovatky a mohl dům dostavět.</p>
<h3>Manderlák</h3>
<p>Příběh <strong>první výškové budovy v Československu</strong> připomíná peripetie s dnešními developerskými projekty. Stala se však součástí identity města. <strong>Manderlák</strong>, jak <strong>Bratislavané</strong> budovu dodnes nazývají, sice netrumfne kostelní věže, ale zůstal dlouhých třicet čtyři let nejvyšším polyfunkčním domem ve městě. Až koncem šedesátých let ho přerostla budova na patronce v současnosti známá jako <strong>Westend Tower</strong>.</p>
<p>Od té doby se Bratislava stále více táhne do výšky. Už tehdy byly známy plány na první stometrovou budovu – <strong>sídlo Československé televize Bratislava</strong> bylo se sto sedmi metry nejvyšší v zemi až do dokončení <strong>centrály Národní banky Slovenska</strong> v roce 2002. „Mladá republika potřebovala uskutečnit několik staveb, které patří do národní typologie. Bylo to období velkého optimismu a výrazné dynamiky etablování a uspořádání nového státu, proto jsme si řekli, že je to chvíle na sebevědomé gesto. Proto ta výška,“ vzpomíná <strong>architekt Pavel Paňák</strong>, jeden z autorů vítězného návrhu banky.</p>
<h3>Národní banka Slovenska</h3>
<p>Právě sto jedenáct metrů NBS se mělo stát stropem pro výškové budovy. Navrhla to <strong>Urbanistická studie výškového zónování</strong>, kterou si město objednalo před pěti lety. Mezitím totiž <strong>panorama Bratislavy</strong> změnila padesátka výškových staveb, ať už lokálního významu (od čtyřiceti šesti metrů), nebo s celoměstským působením (od šedesáti metrů). Studie je hotová necelý rok a navrhovaná maximální výška je již překonána. Kromě loni dokončených dvojčat <strong>Panorama City</strong> jsou známé další čtyři výše projekty. <strong>Developerská společnost HB Reavis</strong> už začala stavět první z nich, <strong>administrativní Nivy Tower</strong> při budoucí nové autobusové stanici.</p>
<p>Věžáky vyrůstaly v Bratislavě bez jakékoliv <strong>koncepce</strong>, a proto jsou roztroušeny po celém městě. Pokud se na něčem magistrát, odborníci i obyvatelé shodují, je to právě tento fakt. <strong>Aupark Tower, Tři věže, River Park, Manhattan, Panorama City, Retro, UniCredit Bank v Šancově, Vienna Park, bytové domy na Dlouhých dílech či v petržalském Ovsišti</strong> a loukách jsou podle studie příklady nekoncepčně umístěných výškových budov.</p>
<h3>Boom po roce 2000</h3>
<p>Přestože se do výšky začalo stavět již před čtyřmi desetiletími, skutečný boom přišel po roce 2000. Od té doby vyrostly až tři čtvrtiny bratislavských věžáků. Podle <strong>architekta Petra Zalmana</strong>, který hlavní město dlouhodobě mapuje a nedávno vydal <strong>Urbanistický atlas Bratislavy</strong>, je za tím ukončení výroby v továrnách blízko centra. „Po roce 2000 najednou zůstaly tyto velké plochy opuštěné a prošly různými převody za různých okolností na nových vlastníků,“ říká. Druhým důvodem bylo podle něj schválení <strong>nového územního plánu</strong> v roce 2007, po desetiletých přípravách.</p>
<p>Základní dokument navádějící výstavbu neobsahuje dostatečně definovanou výškovou regulaci, ale upravuje spíše hustotu zástavby a funkční využití ploch. Pro <strong>developery</strong> je tak často snazší postavit dvě tři výškové budovy jako klasický městský blok, který by při stejném počtu bytů nebo ploše kanceláří zabral větší část pozemku.</p>
<h3>Dobíhání reality</h3>
<p>Přímo v územním plánu je zmíněna potřeba definovat lokality vhodné pro výškové stavby. Město při zadání studie úkol rozšířilo o návrh výškové hladiny pro celé území města včetně zatím nezastavěných lokalit. <strong>Urbanista Vladimír Hrdý</strong>, který na studii spolupracoval, říká, že jasná pravidla měla být již součástí územního plánu. „Dokument jen dobíhá <strong>realitu</strong>, ale pár let skluzu nadělá hodně na obraze města,“ upozorňuje. Kdyby město nezakoupilo jednu tramvaj, na <strong>provozu MHD</strong> by to nebylo cítit, ale za ty peníze by mohlo obstarat tolik chybějících dokumentů, že jejich přínosu pro město by si lidé všimli, míní Hrdý.</p>
<h3>Jako koláč</h3>
<p>Z devíti výškových budov, jejichž výstavba je plánována v příštích letech, vyroste až sedm v lokalitě mezi <strong>terminálem Nivy a Dunajem</strong>. Bývalou průmyslovou zónu mají rozparcelovánu největší developeři – <strong>J &amp; T Real Estate, HB Reavis a Penta Investments</strong>. Tři bytové věžáky <strong>Sky Parku od Penty</strong> se stejně jako Nivy Tower už začaly stavět. J &amp; T Real Estate zas spustil prodej bytů v <strong>Klingerce</strong> a představil i výškovou dominantu rozšíření <strong>Eurovea</strong>. Pokud ji úřady schválí se vším všudy, stane se prvním mrakodrapem na <strong>Slovensku</strong> podle oficiálně uznávaných kritérií. Nové věžáky doplní <strong>Panorama City </strong>a<strong> Tower</strong> 115, čímž vznikne čtvrť, které se již nyní říká nový <strong>bratislavský Downtown</strong>, <strong>City</strong> či <strong>Manhattan</strong>.</p>
<p>Nápad postavit výškovou budovu v této lokalitě vznikl již před více než padesáti lety. Soutěž na podobu rozšíření centra města k dnešní <strong>Pribinově ulici</strong> přinesla budovu <strong>Presscentra</strong> (<strong>Tower 115</strong>), která byla dokončena v roce 1980 a sídlily v ní <strong>redakce tištěných médií</strong>. Tehdejší plány s dalšími výškovými budovami už nepočítaly.</p>
<p>nyv</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/historie-vyskovych-staveb-na-slovensku-aneb-jak-si-developeri-kraji-bratislavu/</guid>
      <pubDate>Thu, 08 Nov 2018 11:49:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-1816-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="84384"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Budovy už nikdy nebudou jako dřív. V čem budeme žít za pár let?]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/budovy-uz-nikdy-nebudou-jako-driv-v-cem-budeme-zit-za-par-let/</link>
      <description><![CDATA[<p>Jaké <strong>technologie</strong> zaměstnanci v <strong>moderních kancelářích</strong> chtějí a jaké skutečně používají? <strong>Systém rozpoznávání obličeje odemkne váš iPhone</strong>, otevře dveře do práce a nahradí dosud používané <strong>plastové kartičky</strong>. Budou vás v garáži nebo v kancelářské budově navigovat <strong>drony</strong>? A k čemu jsou v práci <strong>elektrické koloběžky</strong> nebo <strong>sdílená prádelna</strong>?</p>
<p>Nejen tyto otázky zodpověděli hosté historicky <strong>první odborné PropTech konference v České republice</strong>. „Naším cílem je představit to nejnovější ze světa technologií pro moderní budovy, ale s důrazem na skutečný přínos pro jejich obyvatele i návštěvníky. Podle nás totiž budovy nemusí být za každou cenu chytré, ale rozhodně musí být přátelské,“ vysvětluje <strong>Josef Šachta, spoluzakladatel a ředitel firmy Sharry Europe</strong>, která je <strong>hlavním partnerem konference Friendly Buildings</strong>.</p>
<h3>Coworking vstupuje do Prahy</h3>
<p>Na akci byla slavnostně představena nově založená <strong>česko-slovenská Proptech asociace</strong> a zároveň se hosté dozvěděli detaily o plánovaném vstupu <strong>mezinárodní coworkingové sítě</strong> do Prahy.</p>
<p>Coworking znamená v doslovném překladu spolu-práce. Jde o sdílený pracovní prostor pro nezávislé profesionály a jiné distanční pracovníky, kteří zde nezávisle na sobě vykonávají svou běžnou práci.</p>
<p>Celodenní událost byla rozdělený do čtyř tematických bloků. Hosté úvodní sekce nastínili své vize, jaké inovace komerční sektor opravdu potřebuje. Poté přišly na řadu nové způsoby, <strong>jak řešit a zabezpečit přístup do administrativních budov</strong> pro zaměstnance, návštěvníky i auta v garážích. Třetí část nastínila představy o tom, jak má vypadat <strong>interaktivní kancelářské prostředí</strong>. Na závěr pohovořili odborníci o tom, že sdílená ekonomika není jenom <strong>Uber</strong> a <strong>Airbnb</strong>, ale v pracovním světě lze sdílet například i prádelní skříň nebo elektrické skútry.</p>
<h3>Kam kráčíš, kancelářské prostředí</h3>
<p>Na jednom pódiu kulturního centra se setkali řečníci nejrůznějších sfér, aby nabídli svůj inspirativní pohled na kancelářské prostředí a směr, kterým by se jeho rozvoj měl ubírat v nejbližší budoucnosti.</p>
<p>Součástí odborné konference konané pod záštitou <strong>České rady pro šetrné budovy</strong> byl také <strong>miniveletrh inovativních řešení pro pracovní prostředí</strong>. K vidění byl například <strong>chytrý kancelářský nábytek, chytrý kávovar ovládaný přes mobilní aplikaci </strong>nebo<strong> virtuální realita</strong>.</p>
<h3>Není Pepper jako Pepper</h3>
<p>Ve <strong>videu TV Architect</strong> uvidíte mimo jiné i <strong>robota</strong>. Ten pomáhá hostům v <strong>pražském hotelu Pyramida</strong> s <strong>orientací</strong>. Jeho úkolem je poradit návštěvníkům s drobnými dotazy. Poradí s orientací v hotelu, nabídne turistické rady a informace o lokalitě nebo o službách hotelu. V budoucnu má zvládnout hosty také ubytovat. Komunikuje anglicky, do konce roku se má naučit česky a později i další jazyky.</p>
<p>Pepper, jak se <strong>humanoid</strong> jmenuje, má v sobě zabudovány čtyři <strong>mikrofony</strong>, dvě <strong>HD kamery</strong>, <strong>3D senzor</strong>, <strong>dotykové senzory</strong> zejména na rukou a nohou a také tři nárazníkové senzory.</p>
<p>nyv</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/budovy-uz-nikdy-nebudou-jako-driv-v-cem-budeme-zit-za-par-let/</guid>
      <pubDate>Wed, 07 Nov 2018 14:27:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-1815-1200-630-.png" type="image/png" length="880008"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Developer YIT pokračuje v zástavbě Hloubětína. Co tam chystá nového?]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/developer-yit-pokracuje-v-zastavbe-hloubetina-co-tam-chysta-noveho/</link>
      <description><![CDATA[<p>Výstavba <strong>Lappi Hloubětín</strong> na pozemku o ploše více než 2,5 hektaru bude probíhat ve čtyřech etapách. V rámci fází <strong>Tornio, Ranua a Kemi</strong> vyrostou tři <strong>bytové domy</strong> s celkem dvěma sty šedesáti jednotkami. Čtvrtá budova s názvem <strong>Osto</strong> nabídne komerční prostory a služby. „Tímto počinem po vzoru naší finské mateřské společnosti naplňujeme koncepci <strong>developmentu rozsáhlých městských celků</strong> a vytváříme plně soběstačnou čtvrť s veškerou občanskou vybaveností a zázemím,“ říká <strong>Vladimír Dvořák, jednatel a výkonný ředitel YIT Stavo</strong>.</p>
<h3>Etapy výstavby</h3>
<p>Polyfunkční projekt Lappi Hloubětín naváže na <strong>vznikající městskou čtvrť Suomi Hloubětín</strong>, která se od roku 2016 v rámci deseti fází výstavby čile rozrůstá. Na ploše původního devítihektarového <strong>brownfieldu</strong> dokončila YIT první tři etapy projektu (<strong>Espoo, Oulu a Turku</strong>) s téměř třemi sty padesáti novými byty a nedávno zahájila v pořadí již sedmou fázi <strong>Porvoo</strong> s šedesátkou bytů. Prodej více než osmdesáti jednotek v rámci fáze <strong>Pori</strong> 2019 a další čtyři bytové domy se sto čtyřmi byty s názvem <strong>Vantaa</strong> pak připravuje na třetí čtvrtletí příštího roku.</p>
<p>Závěrečnou desátou etapu <strong>Tampere</strong>, kdy v jediné výškové budově celého areálu vznikne šedesát osm jednotek, pak plánuje na konec roku 2019. Jako nová městská čtvrť bude celý projekt se svou širokou občanskou vybaveností a volnočasovým vyžitím sloužit nejen novým rezidentům, ale i širší veřejnosti. Centrálním bodem se stane <strong>náměstí s komerčními plochami pro drobné obchody a služby</strong> v parterech přilehlých domů. Součástí bude i rozsáhlý <strong>park</strong>.</p>
<h3>Dostatek soukromí</h3>
<p><strong>Architekti ze studia LOXIA</strong>, kteří stojí za urbanistickým řešením celého rezidenčního komplexu, vycházeli z nejlepších <strong>tradic severské architektury</strong> a současně akcentovali i bezpečnost a maximální soukromí budoucích obyvatel. „Při návrhu urbanistického řešení areálu jsme se inspirovali klasickými městskými bloky a jejich měřítkem, proto jsme jednotlivé etapy koncipovali jako <strong>uzavřená společenství</strong>. Každý takto vytvořený blok domů má vlastní <strong>soukromé patio</strong>, kde může být dětské hřiště, pergola nebo místo pro grilování. Patio slouží i jako prostor pro setkávání sousedů a podporuje tak komunitního ducha jednotlivých bloků. Bezpečnost zde pak zajišťují uzamykatelné branky, k nimž mají přístup pouze majitelé bytů,“ uvádí <strong>Milan Veselý, </strong><span style="font-weight: bolder;">architekt</span><span style="font-weight: bolder;"> </span><strong>ze studia LOXIA</strong>.</p>
<p>Nejen rezidentům bude sloužit i <strong>nová mateřská škola</strong> s prostornou zahradou dle návrhu<strong> finského architekta Jyrkiho Tasy</strong>. Ten s YIT spolupracoval i na výstavbě rozsáhlých městských celků přímo v <strong>Helsinkách</strong>. „YIT mi dala v návrhu školky volnou ruku, takže jsem mohl popustit uzdu své fantazii. Důraz jsem kladl zejména na použití neobvyklých tvarů a atypických struktur. Budovu školky proto formují oblé a organické linie a materiály připomínající <strong>ledové království</strong>. Díky všem těmto rysům si děti mohou snadno představovat mnoho tvarů z opravdové přírody,“ říká Jyrki Tasa.</p>
<h3>Inspirace Finskem</h3>
<p>Rezidenční komplex je výrazně inspirován Finskem. Všechny etapy projektu nesou jména významných finských měst a jejich městské erby posloužily jako inspirace pro jednotlivé prvky orientačního systému v areálu. Developer neopomněl ani informační panely. Ty obyvatelům i široké veřejnosti poskytnou nejen základní informace o finské čtvrti, ale seznámí je i se zajímavými <strong>fakty o Finsku</strong> a jeho městech. Také ulice a veřejná prostranství budou pojmenovány po známých finských osobnostech. <strong>Bytový dům Espoo</strong> tak bude lemovat ulice nesoucí jméno <strong>neurofyziologa a nositele Nobelovy ceny Ragnara Granita</strong>, k odpočinku bude sloužit přilehlý park pojmenovaný po <strong>autorce populárních dětských knížek o mumincích Tove Janssonové</strong>, do něhož YIT navíc plánuje umístit i sošky ve tvaru těchto postaviček. Další umělecká díla by se měla nacházet u nově vybudované <strong>zastávky tramvaje Vozovna Hloubětín</strong> – tu ozdobí <strong>zajíci běláci, typičtí pro Finsko</strong>. Na psí louce přímo v areálu by developer naopak rád vytvořil <strong>pomník spisovateli Mika Waltarimu</strong>.</p>
<p>O YIT se dočtete mimo jiné v článku <strong>TV Architect</strong> <a href="https://www.tvarchitect.com/clanek/finsky-developer-yit-slavi-deset-let-na-ceskem-trhu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Finský developer YIT slaví deset let na českém trhu</a>.</p>
<p>nyv</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/developer-yit-pokracuje-v-zastavbe-hloubetina-co-tam-chysta-noveho/</guid>
      <pubDate>Wed, 07 Nov 2018 14:11:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-1813-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="230689"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Nejlepší výšková budova se tyčí v Mexiku]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/nejlepsi-vyskova-budova-se-tyci-v-mexiku/</link>
      <description><![CDATA[<p><strong>Prestižní cenu pro nejlepší výškovou budovu International Highrise Award</strong> (IHA) letos získal <strong>mrakodrap Torre Reforma</strong> v <strong>hlavním městě Mexika</strong>. Budovu vysokou dvě stě čtyřicet šest metrů navrhl <strong>mexický architekt Benjamín Romano</strong> se svým <strong>studiem LBR&amp;A</strong>. Porotu zaujal nejen netradiční vnější formou, která připomíná obelisk a inspiruje se <strong>aztéckou kulturou</strong>, ale také inovativním technickým řešením. Díky němu je mrakodrap mimo jiné připraven odolat i silným zemětřesením, napsala <strong>agentura DPA</strong>.</p>
<h3>Silná konkurence</h3>
<p><strong>Mrakodrap v Mexiku</strong> uspěl v silné konkurenci dalších třiceti pěti výškových staveb z patnácti zemí. Nakonec porotci vybírali z pěti finalistů, mezi nimiž byly například návrhy <strong>slavných architektonických studií Herzog &amp; de Meuron či Ole Scheeren</strong>.<br /> <br /> „Tohle ocenění je pro mě obzvlášť cenné, protože ho získávám od svých kolegů, <strong>architektů, inženýrů, developerů,</strong> kteří umějí ocenit nejen stavbu jako takovou, ale i další aspekty, které jsou s ní spjaté - ať už jde o ty finanční, ekologické, konstrukční či zákonné,“ řekl autor vítězné stavby.</p>
<h3>Finanční odměna</h3>
<p>Cena IHA se uděluje od roku 2004 každé dva roky, pořadatelem je <strong>německé Muzeum architektury</strong> (DAM). Vítěz získává i finanční odměnu ve výši 50.000 eur (asi 1,3 milionu korun). Před dvěma lety cenu získal <strong>ateliér BIG</strong> za <strong>návrh rezidenční budovy VIA 57 West na newyorském Manhattanu</strong>.</p>
<p>nyv</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/nejlepsi-vyskova-budova-se-tyci-v-mexiku/</guid>
      <pubDate>Fri, 02 Nov 2018 10:01:00 +0100</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-1797-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="1384262"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Coliving: Levnější způsob bydlení budoucnosti?]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/video/coliving-levnejsi-zpusob-bydleni-budoucnosti/</link>
      <description><![CDATA[<p><span style="font-weight: bolder;">Coliving (</span><strong>Cohousing) </strong>vznikl jako reakce na běžné anonymní formy <strong>bydlení</strong> a z pragmatických důvodů, jako je <strong>participace, spolupráce a vzájemná výpomoc mezi lidmi</strong>. Historie tohoto <strong>fenoménu</strong> se začala psát v sedmdesátých letech dvacátého století v <strong>Dánsku</strong>, kde jsou dnes už stovky těchto <strong>společenství</strong>.</p>
<p>V osmdesátých letech byl tento koncept přenesen do <strong>USA</strong>, kde se od té doby rychle šíří. Existuje zde přes dvě stě cohousingů v nejrůznějších fázích vývoje – od <strong>projektů</strong> po <strong>realizace</strong>. Spoustu cohousingových společenství najdeme i v ostatních <strong>anglofonních zemích</strong>, jako je například <strong>Kanada, Austrálie, Nový Zéland</strong>, ale také v <strong>severní a západní Evropě</strong>.</p>
<p>Koncept cohousingu se nedávno začal šířit i do zemí <strong>jižní Evropy</strong> (<strong>Francie, Itálie, Španělsko</strong>), a dokonce i zemí <strong>Dálného východu</strong> (<strong>Jižní Korea, Japonsko</strong>). Přestože se jedná o země s odlišnou historickou a kulturní zkušeností, jiným ekonomickým postavením i legislativou, tak se v nich cohousing úspěšně šíří.</p>
<h3>Jak to funguje</h3>
<p>Jde o to přenést vysoký standard bydlení v hotelu do obyčejného bydlení. Každá domácnost má k dispozici plně zařízenou a zcela soběstačnou <strong>soukromou bytovou jednotku</strong>, stejně jako v běžném bydlení. Užitková plocha bytu je ovšem výrazně rozšířena o <strong>společné prostory</strong> (interiéry i exteriéry), které sdílejí stejnou měrou všichni obyvatelé <strong>komunity</strong>. Velmi důležitý je fakt, že se obyvatelé aktivně podílejí na fungování sousedského společenství (a většinou také iniciují projekt i vznik komunity).</p>
<p>K výhodám cohousingu patří nejen bližší <strong>mezilidské vztahy</strong>, ale také <strong>cena</strong>. Jedná se totiž o cenově dostupnější alternativu bydlení, což může být pro mnohé lidi vítanou možností. Především vzhledem k tomu, jak například v <strong>České republice</strong> rostou ceny bytů a ne každý si může byt dovolit.</p>
<h3>Napříč generacemi</h3>
<p>Přestože trend spolubydlení bývá často chápán jako způsob soužití mladých lidí během studií nebo po nich, cohousing jde ještě dál. V bytech tohoto typu se mohou setkávat mladí lidé, páry s dětmi i bez dětí se <strong>seniory</strong>, kteří si mohou vzájemně pomáhat, obohacovat se, mluvit spolu.</p>
<p>Typický cohousingový projekt je umístěn na okraji velkého <strong>města</strong> a žije v něm mezi patnácti a třiceti domácnostmi s obyvateli různého věku. Auta parkují na kraji pozemku, mezi domy jsou pouze cesty pro pěší, dětská hřiště a stoly s lavičkami. Ty umožňují neformální setkávání obyvatel.</p>
<p>Domy jsou řadové s relativně malou obytnou plochou, je v nich veškeré vybavení včetně kuchyně. Mají vlastní malé <strong>zahrádky</strong>, ale obyvatelé obvykle upřednostňují pobyt na <strong>předzahrádkách</strong>, které jsou otevřeny do společných prostranství. Tak se lze lépe setkávat se sousedy. V centru se nachází takzvaný <strong>společenský dům</strong>, jenž je středem komunitního života.</p>
<h3>Společné večeře</h3>
<p>Tam se obyvatelé mohou účastnit společných <strong>večeří</strong>, jsou zde herny pro děti, dílna, prádelna a další vybavení. Obyvatelé se dobře znají, protože spolu komunikují už od počátečních plánovacích fází, a vznikají tak mezi nimi různé vazby. Hlídají si navzájem děti, sdílejí společně i různé vybavení, které nepotřebuje každá rodina, například <strong>sekačku na trávu</strong>, nebo které by si některé rodiny nemohly dovolit.</p>
<p>Existují i <strong>vesnická společenství</strong>, nebo naopak společenství uprostřed <strong>velkých měst</strong>. Existují i malé cohousingy začínající na počtu dvou <strong>rodin</strong> nebo naopak velké se stovkami domácností. </p>
<p>Podívejte se na rozhovor <strong>TV Architect</strong> s <strong>Gaiou Arzilli</strong>, <strong>externí konzultantkou</strong> <strong>ateliéru Stempel&amp;Beneš</strong> při <strong>Fakultě architektury ČVUT v Praze</strong>, která svými slovy popisuje fenomén sdíleného bydlení.  </p>
<p>nyv</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/video/coliving-levnejsi-zpusob-bydleni-budoucnosti/</guid>
      <pubDate>Mon, 08 Oct 2018 10:24:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-1705-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="270584"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Slovenský projekt Eurovea City se začíná klubat na svět]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/slovensky-projekt-eurovea-city-se-zacina-klubat-na-svet/</link>
      <description><![CDATA[<p>Na pláži Starého města se zástupci developera setkali s médii, pozvanými hosty i veřejností, aby představili vizi s názvem Eurovea City. Cílem konceptu je sjednotit několik developerských projektů v oblasti do nové čtvrti. Ta kromě zásadní přeměny nábřeží rozšíří centrum k Dunaji, a vytvoří tak v Bratislavě novou moderní čtvrť.</p>
<p>Vizi prezentovali v příjemné letní atmosféře <strong>Peter Korbačka, majitel J&amp;T Real Estate, spolu s Olgou Hammer, PR a marketingovou manažerkou, Lubošem Kaštanem, projektovým manažerem a španělskou architektkou Beth Galí</strong>. Ji oslovil na spolupráci <strong>developer se slovenským ateliérem GFI</strong>. </p>
<h3>Místo pro lidi</h3>
<p>Eurovea je již dnes jedním z nejnavštěvovanějších a nejoblíbenějších míst v Bratislavě. Kromě funkce nákupního centra a služeb se stala místem setkávání, konání nejrůznějších akcí a především prostorem, v němž obyvatelé slovenského hlavního města rádi tráví volný čas. Dokazují to i čísla: od otevření komplexu v roce 2010 prošlo jeho branami bezmála sto milionů návštěvníků.</p>
<p>„Eurovea je krásným příkladem toho, jak si Bratislavané dokázali určité místo adoptovat. Chodí sem <strong>teenageři</strong> na první rande, konají se zde rodinné oslavy, svatby, chodí sem rodiny s dětmi jen tak si lehnout na deku a dějí se zde i smutné události. S Bratislavany zde zažíváme úplně všechno. Eurovea je součástí jejich života, a přesně to byl vždy náš cíl,“  řekla Olga Hammer.</p>
<p>Právě vztah lidí k této části města sehrál klíčovou roli při úvahách o její budoucnosti. „Považuji ji za jedno z nejživějších míst v Bratislavě," hovoří o atmosféře Eurovea Peter Korbačka. Ten stojí za vizí Eurovea City. „Ale o tom, zda je nějaké místo oblíbené u lidí, nerozhodují developeři nebo vedení města či odborníci, lidé si svá oblíbená místa vybírají sami. A tak se to stalo i v Eurovea – developer vytvořil podmínky a prostor, ale lidé rozhodli, jak chtějí tento prostor využívat,“ doplňuje.</p>
<p>Jak probíhaly úvahy nad ambiciózním plánem Eurovea City, také vysvětlil Peter Korbačka: „Eurovea se co do významu a rozsahu aktivit, které se tam dějí, stala něčím větším než běžným <strong>městským developmentem</strong>. Proto jsme přemýšleli, jak ji posunout dál a udělat z ní pro celé město ještě něco významnější, než je dnes. Rozhodli jsme se ji rozšířit a zvětšit, jakož i přidat více volného prostoru, sportovišť; a jakousi tečkou by mělo být kongresové centrum, které městu chybí. „Nejde tedy jen o byty, nakupování a administrativní budovy, ale zejména o volnočasové aktivity, které bude prostor poskytovat.“</p>
<h3>Pět v jednom</h3>
<p>Pod hlavičkou Eurovea City se spojí několik projektů, které již v oblasti stojí nebo se postupně budou realizovat. Jsou to <strong>Panorama City</strong> s přilehlými administrativními budovami <strong>Panorama Business, Eurovea 1 i 2 </strong>a<strong> Tower 115</strong>. Práce na jejich propojení se rozběhnou již začátkem příštího roku. Po dokončení a sjednocení všech projektů bude <strong>administrativa</strong> tvořit cca 285 000 metrů čtverečních, počet bytů dosáhne 1470, 95 000 metrů čtverečních budou tvořit obchodní provozy a kongresové prostory nabídnou 8500 metrů čtverečních. Celá zóna bude mít v budoucnosti asi tři tisícovky rezidentů, čtyřicet pět tisíc pracujících. Očekávaná denní návštěvnost je šedesát pět tisíc lidí.</p>
<h3>Proč právě Eurovea</h3>
<p>Rozhodnutí zastřešit celou čtvrt názvem Eurovea City pomůže dát celé čtvrti ucelenou koncepci. „Chtěli jsme, aby se to jmenovalo jednotným názvem. Před třiceti lety se to nazývalo <strong>zóna Pribinova</strong>. Eurovea si natolik získala srdce lidí, že je podle nás nejvhodnější tento prostor přejmenovat na Eurovea City,“ konstatoval Korbačka.</p>
<p>Součástí prezentace zóny bylo nejen představení názvu Eurovea City, ale i nové vizuální identity a loga. To je inspirováno původní ideou rovnoměrných barevných objektů, dostalo však stylizovanejší formu, kterou reflektuje nově vzniklou městskou oblast. Tvarem zas kopíruje panorama budov na <strong>břehu Dunaje</strong>. V kombinaci s tmavší paletou barev má evokovat komplexnost nové <strong>městotvorné čtvrti</strong>.</p>
<h3>Jasná identita</h3>
<p>Nejobsáhlejší část prezentace prvotních návrhů probíhala pod taktovkou Beth Galí, která navrhne veřejné prostory pro celou zónu. Pomocí skic, náčrtů a vizualizací vysvětlila základní východiska svého uvažování nad projektem. Podle jejích slov je důležité zejména hledání odpovědí na otázky, co a jak chceme v Bratislavě dosáhnout.</p>
<p>To úzce souvisí i s vývojem moderních míst, který je typický polycentrismem. Vznikají nové čtvrti, které jsou samy o sobě určitými centry. „Největší výzvou je to, aby tato nová centra byla plná života, byla <strong>dynamická</strong> a fungovala na podobném principu jako historické centrum města,“ vysvětluje architektka a dodává, že „na to, abychom toho dosáhli, potřebujeme splnit tři podmínky. Za prvé je to kvalita samotné architektury, za druhé kvalita veřejných prostor, které se tam budou nacházet, a za třetí samotné <strong>aktivity</strong>, co se tam budou vykonávat a kvůli kterým tam lidé chodí.“</p>
<p>Po dokončení přibudou nejen byty, kanceláře a obchody, ale i kongresové prostory, další dvě náměstí, parky a otevřená sportoviště. Dominantou čtvrti by měl být i stošedesátiosmimetrový <strong>obytný mrakodrap</strong>. Půjde tedy o budovy, které zásadně změní tvář <strong>Bratislavy</strong>.</p>
<p><strong>Architekt Radoslav Grečmal ze studia GFI</strong>, které se na projektu podílí, rovněž vnímá Eurovea City jako projekt, díky němuž si mohou Bratislavané se svým městem vytvořit vztah, který dosud chyběl. „Kromě rozšíření nákupních prostor Eurovea se rozšíří i oblíbená obytná část. Přibudou dvě nové administrativní budovy a třešničkou na dortu bude nejvyšší budova v Bratislavě,“ popisuje připravovaný projekt. „V souvislosti s vytvořením svébytné městské čtvrti Eurovea City pravděpodobně přijde i ke změně povrchů či mobiliář, to je už ovšem úkol paní architektky Beth Galí.“</p>
<p><strong>Eurovea City</strong>, tedy čtvrt ohraničená <strong>mostem Apollo, Landererovou, Dostojevského řadou a Šafaříkovým náměstím</strong>, by tedy měla přinést Bratislavanům nové, moderní centrum. Místo, které budou charakterizovat propracované veřejné prostory, odklon automobilů, přímý kontakt s řekou a samozřejmě architektura na světové úrovni. Jednoduše Eurovea, kterou lidé milují už dnes, přetavená do velké centrální městské zóny.</p>
<p>red</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/slovensky-projekt-eurovea-city-se-zacina-klubat-na-svet/</guid>
      <pubDate>Fri, 05 Oct 2018 12:45:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-1699-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="149543"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Apollo Business Center v Bratislavě vstane z popela]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/apollo-business-center-v-bratislave-vstane-z-popela/</link>
      <description><![CDATA[<p><strong>Businesscentrum Apollo I</strong> postavil <strong>HB Reavis</strong> v letech 2003 až 2005 podle návrhu <strong>studia Jančina Architekti</strong>. Budova má sedm nadzemních podlaží s pronajímatelnou plochou kanceláří 37 700 čtverečních metrů a šest tisíc čtverečních metrů obchodních prostor. V dvoupodlažní podzemní garáži je šest set padesát čtyři parkovacích míst, dalších třicet je venku po obvodu budovy.</p>
<h3>Největší transakce na Slovensku</h3>
<p>Po dokončení byla nominována na <strong>Stavbu roku</strong> ve stejnojmenné soutěži a získala <strong>Cenu za architekturu</strong> v kategorii občanských a průmyslových staveb. Krátce po dokončení budovu od developera odkoupil za sto jedenáct milionů eur <strong>fond Hannover Leasing</strong>. V té době šlo o největší realitní transakci na Slovensku. Po uzavření ji odkoupil HB Reavis zpět prostřednictvím <strong>společnosti Julesburg Investments Limited</strong>.</p>
<p>Přestože o problémech se statikou se mluvilo už v době nastěhování prvních nájemníků, oficiálně ji vlastník přiznal až v září 2015. Přitom ještě koncem předchozího roku realizoval Hannover Leasing modernizaci budovy. Apollo mělo stejného statika jako nedaleký <strong>komplex 3nity</strong>, kde se zhroutila střecha polyfunkční podnože bytových věží, nebo <strong>piešťanský Centroom</strong>. Jeho obyvatelé se museli narychlo vystěhovat.</p>
<p>„Problémy se statikou objektu byly takového závažného charakteru, že budovu bylo nutné uzavřít a přestat užívat. Následné statické posudky prokázaly závažné poškození statiky objektu a doporučili objekt <strong>asanovat</strong>,“ píše se v dokumentaci k demolicím a nové výstavbě.</p>
<p>Budova je na základě statického posudku zabezpečena před zhroucením díky podepření stropními deskami v kritických místech. Je v ní rozmístěno více než pět tisíc přenosných podpěr a několik dočasných ocelových sloupů a průvlaků.</p>
<h3>Odpad po bourání se znovu použije</h3>
<p>„Vzhledem k havarijní stav nosné konstrukce budov komplexu Apollo Business Center I je v tomto případě asanace velmi náročný technologický úkon, konstatuje dokumentace. Počítá se s osmdesáti tisíci tun odpadu z bourání. HB Reavis plánuje recyklovat sklo, kovy, sádrokarton či beton a zvažuje možné opětovné využití materiálů, například na stavbu chodníků.</p>
<p>Po zbourání původního Apolla I připravuje HB Reavis výstavbu nové budovy. Před dvěma lety developer informoval, že ji navrhne <strong>renomované britské studio Make Architects</strong>. Na projektu spolupracuje s <strong>domácím ateliérem Siebert + Talaš</strong>. „Jsme hrdí na to, že jsme součástí projektu, který stanovuje nové parametry v oblasti kancelářských prostor formou oživení nových přístupů k tvorbě a přípravě stavby,“ vyjádřil se k projektu <strong>Roman Talaš z ateliéru</strong>.</p>
<p>Na pozemku o rozloze téměř 1,3 hektaru vyroste nová budova, která zabere místo současných 10 368 jen 8 264 metrů čtverečních. Zato bude o jedno nadzemní podlaží vyšší. Celková podlahová plocha naroste z 57 600 na 61 600 metrů čtverečních. Pronajímatelná plocha kanceláří údajně dosáhne 47 300 metrů čtverečních, obchodů 4 140 metrů čtverečních a gastronomických provozů pět set metrů čtverečních. Počet podzemních parkovacích míst klesne na čtyři sta padesát čtyři, třicítka vnějších stání zůstane zachována, nezmění se ani plocha zeleně.</p>
<p>nyv</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/apollo-business-center-v-bratislave-vstane-z-popela/</guid>
      <pubDate>Fri, 05 Oct 2018 11:39:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-1698-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="80353"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Liberečtí hasiči mají novou, moderní zbrojnici]]></title>
      <link>https://www.tvarchitect.com/clanek/liberecti-hasici-maji-novou-moderni-zbrojnici/</link>
      <description><![CDATA[<p><strong>Zbrojnice</strong> tvarově připomíná vjezd do tunelu, navrhl ji <strong>architekt Vojtěch Šrut</strong>. Ten je členem dobrovolného sboru v <strong>Krásné Studánce</strong>. Zbrojnice se stavěla od loňského listopadu v rámci přeshraničního evropského projektu, podle<strong> Josefa Haziho, velitele výjezdové jednotky</strong> stará a nová budova nemohou být srovnávány. „Původní hasičárna byla stará téměř sedmdesát let a byla naprosto nevyhovující, zatímco ta nová je ve všech ohledech budovou <strong>21. století</strong>," řekl.</p>
<h3>Větší komfort</h3>
<p><strong>Novostavba</strong> je bezbariérově přístupná v přízemí. V přední části budovy vznikla garáž pro tři <strong>hasičské automobily</strong>, v zadní části mají hasiči zasedací místnost včetně zázemí, šatny a sociálního zařízení. Ve vestavbě je umístěna velitelská místnost, technická místnost a otevřená galerie nad společenskou místností. „Už nemusíme řešit teplou vodu ani topení, které jsme si dříve zajišťovali i pomocí přímotopů, a konečně máme více místa kolem <strong>techniky</strong>, takže při výjezdech nemusíme hromadně nasedat venku,“ dodal velitel.<br /> <br /> Hasiči z Krásné Studánky díky <strong>přeshraničnímu projektu</strong> získají ještě <strong>velitelské vozidlo</strong> a dopravní automobil pro devět lidí. „Nechtěli jsme pořizovat novou techniku do doby, než ji budeme mít kam zaparkovat. Už máme ale vysoutěženo. Za měsíc dostaneme velitelské auto a v únoru 2019 bychom měli převzít dopravní auto,“. Do evropského projektu s názvem "<strong>4 města zachraňují přes hranice</strong>" jsou kromě Liberce zapojeni i <strong>hasiči z Hrádku nad Nisou</strong> a <strong>německých měst Herrnhut a Žitava</strong>. Dohromady by měli získat na dotacích přes šedesát tři milionů korun.</p>
<h3>Jedna z nejvytíženějších jednotek</h3>
<p><strong>Dobrovolný sbor hasičů</strong> v Krásné Studánce letos slaví sto dvacet let od svého vzniku. Čítá přes sedmdesát členů, z toho dvaadvacet jich je zařazeno do výjezdové jednotky. „Jednotka dobrovolných hasičů z Krásné Studánky patří k našim nejvytíženějším jednotkám a jsem rád, že má konečně k dispozici odpovídající zázemí. Navíc je velkým plusem, že dobrovolní hasiči si svou novou zbrojnici v podstatě ušili na míru," řekl <strong>Tibor Batthyány, primátor Liberce</strong>.</p>
<p>ČTK, nyv</p>]]></description>
      <category>Města a urbanismus</category>
      <guid>https://www.tvarchitect.com/clanek/liberecti-hasici-maji-novou-moderni-zbrojnici/</guid>
      <pubDate>Wed, 03 Oct 2018 08:00:00 +0200</pubDate>
      <enclosure url="https://www.tvarchitect.com/photo-v-1689-1200-630-.jpg" type="image/jpeg" length="366173"/>
      <author>info@tvarchitect.com (TVarchitect.com)</author>
    </item>
  </channel>
</rss>
