Shrnutí článku v bodech:

• Na místě původní chalupy vznikla nová stavba inspirovaná krkonošskou architekturou
• Nejde o rekonstrukci, ale o současnou interpretaci původních principů
• Dům pracuje s tradičním objemem, strmou střechou a typickou dispozicí
• Hlavním prostorem je světnice s dochovaným trámovým stropem
• Dispozice propojuje historické uspořádání s dnešním způsobem bydlení
• Interiér se otevírá výhledům do krajiny
• Technické řešení je jednoduché a přizpůsobené horskému prostředí

Od zaniklé stavby k nové interpretaci

Na místě původní roubené chalupy zůstalo jen minimum zachovatelných konstrukcí a většina z nich byla ve špatném technickém stavu. Namísto snahy o doslovnou rekonstrukci se návrh soustředil na znovuobjevení charakteru stavby a jejího vztahu k místu.

Architekti se opřeli o základní principy krkonošské architektury, které vycházejí z náročných horských podmínek. Výsledná stavba pracuje s mohutnou střechou, tradičním objemem i proporcemi a navazuje na historické uspořádání domu bez použití prvoplánových historizujících prvků.

zdroj: Press Kit: Chalupa ve stráni | Mimosa architekti

Tradiční principy v současném pojetí

Základem návrhu je snaha vytvořit současnou stavbu prostřednictvím tradičních prostorových principů. Dispozice vychází z typického trojdělení a respektuje měřítko původní chalupy.

Klíčovým prvkem se stal dochovaný trámový strop, který určil výšku i proporce hlavního obytného prostoru. Světnice si tak zachovala charakter uzavřeného a intimního prostoru, typického pro historické horské stavby.

Současně bylo důležité otevřít interiér směrem do krajiny. Kombinace otevíravých a bezrámových zasklení umožňuje výhledy na okolní hřebeny, aniž by narušila rytmus fasády.

zdroj: Press Kit: Chalupa ve stráni | Mimosa architekti

Dispozice reagující na současný způsob užívání

Přízemí je organizováno kolem hlavního obytného prostoru. Světnice slouží jako společenské centrum domu a doplňuje ji pokoj pro hosty a komunikační jádro.

Původní přístavby byly transformovány na nové funkce odpovídající současným potřebám. Někdejší hygienické zázemí se proměnilo v saunu se zázemím, zatímco mezi svah a hlavní objem byla vložena technická a skladová část.

Ta zahrnuje prostory pro sportovní vybavení, technické zázemí i provozní funkce, které jsou pro horské prostředí zásadní. Podkroví pak nabízí otevřený prostor s ložnicemi orientovanými do štítů a výhledy na krajinu.

zdroj: Press Kit: Chalupa ve stráni | Mimosa architekti

Technické řešení v souladu s prostředím

Technické řešení stavby vychází z její polohy v krajině a usiluje o jednoduchý a spolehlivý provoz. Objekt je napojen na elektrickou síť, vytápění a přípravu teplé vody zajišťuje tepelné čerpadlo země voda s geotermálním vrtem.

Zásobování vodou je řešeno z místního zdroje a odpadní vody jsou zpracovávány ve vlastní čistírně. Důraz byl kladen na funkčnost a nenápadnost technologií, nikoli na demonstraci technologické soběstačnosti.

zdroj: Press Kit: Chalupa ve stráni | Mimosa architekti

Chalupa ve Strážném představuje současnou interpretaci tradiční horské architektury, která nevychází z doslovného kopírování historických forem, ale z pochopení jejich principů. Výsledkem je stavba, která přirozeně zapadá do krajiny, respektuje místní kontext a zároveň nabízí komfort odpovídající současnému způsobu života.

Základní informace o projektu

Studio: Mimosa architekti
Autoři: Jana Zoubková, Petr Moráček, Pavel Matyska, Eliška Vinklárková
Web: www.mimosa.cz

Umístění projektu: Strážné
Země projektu: Česká republika

Rok dokončení: 2025
Zastavěná plocha: 234 m²
Užitná plocha: 306 m²

Fotografie: Petr Polák

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dum-pro-brachu-kdyz-si-architekt-a-klient-vidi-do-hlavy/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zazemi-nove-lanovky-na-jested-dostava-konkretni-architektonickou-podobu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-onkologicky-pavilon-v-olomouci-zvysuje-kapacitu-moderni-lecby/]

Shrnutí článku v bodech:

• Udržitelnost je dnes klíčovým principem zahradní architektury
• Podporuje se biodiverzita a využívání původních druhů rostlin
• Důraz je kladen na efektivní hospodaření s dešťovou vodou
• Preferují se přírodní a recyklovatelné materiály s dlouhou životností
• Moderní technologie pomáhají snižovat spotřebu vody a energie
• Cílem je funkční a estetický prostor s respektem k životnímu prostředí

Podpora biodiverzity a práce s přírodou

Současná zahradní architektura se výrazně zaměřuje na podporu přirozených ekosystémů. Upřednostňují se původní druhy rostlin, které jsou lépe adaptované na místní podmínky a zároveň poskytují potravu a úkryt hmyzu i drobným živočichům. Místo rozsáhlých monokulturních trávníků vznikají rozmanitější plochy s vyšší ekologickou hodnotou.

Hospodaření s vodou

Změny klimatu přinášejí delší období sucha i intenzivní srážky. Zahradní projekty proto stále častěji pracují s retenčními nádržemi, vsakovacími plochami a „dešťovými zahradami“. Cílem je efektivně zadržet vodu v místě a využít ji pro zavlažování nebo přirozené ochlazení prostoru.

Přírodní materiály a dlouhá životnost

Udržitelnost se promítá také do výběru materiálů. Preferují se přírodní a recyklovatelné materiály s dlouhou životností. Důležitá je nejen estetika, ale i celková ekologická stopa projektu. Architekti i investoři stále více sledují původ materiálů a jejich dopad na životní prostředí.

Technologie a chytré řízení

Moderní zahrady využívají technologie pro efektivnější správu. Automatické zavlažovací systémy reagují na aktuální počasí a snižují spotřebu vody. Osvětlení i další prvky lze řídit tak, aby byly energeticky úsporné a šetrné k okolí.

Udržitelná zahradní architektura dnes není pouhým trendem, ale přirozenou součástí odpovědného navrhování. Spojuje estetickou kvalitu s respektem k přírodě a reaguje na aktuální environmentální výzvy. Výsledkem jsou prostory, které jsou funkční, dlouhodobě udržitelné a přínosné pro své uživatele i okolní krajinu.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nova-piazzetta-v-parizske-ulici-ma-kultivovat-verejny-prostor-v-centru-prahy/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/vliv-umele-inteligence-a-digitalizace-na-navrh-budov/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/proc-je-dnes-nejvetsim-luxusem-v-architekture-ticho/]

Shrnutí článku v bodech:

• Liberec představil návrh stanic nové lanovky na Ještěd

• Projekt klade důraz na minimalismus a ochranu krajiny

• Novinkou bude mezistanice pod vrcholem

• Dolní stanice vznikne u konečné tramvaje

• Kabina pojme asi 100 lidí, výkon cca 500 osob za hodinu

• Parkování se rozšíří na 782 míst

Moderní řešení s respektem k ikoně

Obnova lanovky na Ještěd patří mezi klíčové projekty města. Autoři návrhu navazují na tradici spojenou s Karlem Hubáčkem a jeho legendárním vysílačem s hotelem. Nové řešení pracuje s výrazně menším objemem staveb a snahou nechat dominantu hory co nejvíce vyniknout. Ambicí není pouze návrat provozu, ale vytvoření současného standardu bezpečnosti, komfortu i architektonické kvality.

Koncept počítá s minimalistickými objekty a obnovou charakteru krajiny včetně materiálů a vegetace. Horní stanice má obsahovat jen nezbytné provozní prostory a technologii, aby zásah do vrcholové partie byl co nejmenší.

„Návrh studia SIAL přináší řešení, které respektuje historii a zároveň otevírá prostor pro moderní a bezpečný provoz. Odstraňujeme starou lanovku nahoře a novou koncepčně výrazně zmenšujeme. Současně zprůhledňujeme pohled na Ještěd a dotváříme kopec, na němž stojí Hubáčkův legendární vysílač a hotel. S nadsázkou lze říci, že jsme ‚zabili‘ starého mastodonta a nahradili ho elegantním, vzdušným a moderním hrdinou, který zásadně promění vizuální zážitek všech návštěvníků unikátního Ještědu,“ říká náměstek primátora města Liberce pro architekturu, veřejný prostor a dopravní stavby Jiří Janďourek.

Zdroj: liberec.cz, vizualizace: Studio SIAL/město Liberec

Mezistanice propojí lanovku s turistickými trasami

Významnou novinkou je plánovaná mezistanice v horní části kopce. Ta umožní vystupování ještě před vrcholem a napojí lanovku na existující komunikaci směrem k Ještědce. Návštěvníci tak získají pohodlný přístup k hřebenovým trasám Ještědsko kozákovského hřbetu bez nutnosti pokračovat až na samotný vrchol.

Dolní stanice má vzniknout poblíž konečné tramvajové tratě a současného parkovacího domu. Navržena je jako třípodlažní objekt s odbavovací halou, zázemím pro cestující i menším občerstvením. Zajímavostí je, že podobné umístění bylo plánováno už ve třicátých letech minulého století.

Zdroj: liberec.cz, vizualizace: Studio SIAL/město Liberec

Kapacita i dopravní zázemí

Projekt počítá s lanovou dráhou s jednou velkokapacitní kabinou na dvou lanech. Kabina pojme přibližně 100 cestujících a přepravní výkon má dosáhnout asi 500 osob za hodinu. Součástí návrhu je také rozšíření parkovacího domu, jehož kapacita by se měla zvýšit z 529 na 782 míst.

Zdroj: liberec.cz, vizualizace: Studio SIAL/město Liberec

Architektura jako součást zážitku

Autoři zdůrazňují, že lanovka má být nejen dopravním prostředkem, ale i kvalitním veřejným prostorem. Výsledkem má být vizuálně lehké, moderní řešení, které citlivě doplní unikátní prostředí Ještědu a zároveň zlepší komfort návštěvníků.

Pokud bude projekt realizován v navržené podobě, může nová lanovka výrazně proměnit způsob, jakým se na Ještěd cestuje i jak je tato národní dominanta vnímána. Spojení současné technologie s citlivou architekturou má ambici vytvořit důstojného nástupce původní dráhy.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/liberec-predstavil-finalni-podobu-nove-lanovky-na-jested-pripomina-vesmirnou-kapsli/]

[https://www.tvarchitect.com/video/reportaz-s-architekty-banik-se-vrati-na-bazaly-stadion-nove-bazaly-bude-pro-ostravu-jednou-z-nejvyznamnejsich-staveb-poslednich-desetileti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dum-pro-brachu-kdyz-si-architekt-a-klient-vidi-do-hlavy/]

Shrnutí článku v bodech:

• Slavnostní vyhlášení Grand Prix Architektů – Národní ceny za architekturu 2025 proběhlo 20. října v pražské Nové Spirále.
• Hlavní cenu získal Jan Říčný (RCNKSK) za projekt Kaple Panny Marie Bolestné.
• Cenu za celoživotní dílo převzal Prof. Inf. arch. Martin Rajniš, průkopník dřevěných konstrukcí a ekologického přístupu v architektuře.
• Odborná mezinárodní porota v čele s Yamou Karimem (USA) hodnotila 155 přihlášených projektů.
• Mezi oceněné patří mimo jiné projekty AI Design, Ladislav Lábus – Architektonický ateliér, CASUA, CISARSTUDIO, Ateliér YYYY nebo Studio Primitive.
• Porota udělila také šest čestných uznání, mimo jiné za Bellarii v Českém Krumlově nebo komunitní centrum Sklad_13 v Řevnicích.
• Soutěž pořádá Obec architektů a patří k nejvýznamnějším architektonickým oceněním v České republice.

Oslava architektury a inspirace pro budoucnost

Grand Prix Architektů – Národní cena za architekturu patří k nejvýznamnějším oceněním v české architektonické scéně. Letošní XXXII. ročník přilákal rekordních 155 přihlášených projektů, které ukázaly široké spektrum tvorby od veřejných budov přes interiéry až po krajinářské realizace. Soutěž se i letos stala místem, kde se setkávají různé generace architektů a názory na současnou podobu měst a krajiny.

Porota ve složení Yama Karim (USA) – předseda poroty a dlouholetý partner studia Daniela Libeskinda, Ana Luengo (Španělsko), Špela Videčnik (Slovinsko), Andrea Bacová (Slovensko) a Anna Svobodová (Česká republika) hodnotila přihlášené práce s důrazem na architektonickou kvalitu, funkčnost a udržitelnost.

Hlavní cena pro Kapli Panny Marie Bolestné

Grand Prix Architektů 2025 – Národní cenu za architekturu získal Jan Říčný z ateliéru RCNKSK za projekt Kaple Panny Marie Bolestné. Porotu zaujala duchovní čistota, citlivé zasazení do krajiny a precizní práce s detailem i světlem.
Vítěz si převzal tradiční velkou modrou kostku, kterou navrhl sklářský umělec Bohumil Eliáš starší a každoročně ručně vyrábí jeho syn Bohumil Eliáš mladší. Každá kostka je originál a symbolizuje osobitost vítězných děl.

Kaple Panny Marie Bolestné, foto: Ondřej Bouška; Jan Říčný

Celoživotní dílo: Martin Rajniš

Cenu za celoživotní dílo a velkou červenou kostku obdržel prof. Ing. arch. Martin Rajniš, vizionář, který svými konstrukcemi z přírodních materiálů ovlivnil generace architektů i studentů. Rada Obce architektů ocenila jeho přínos k rozvoji české architektury, odvahu a schopnost inspirovat mladé tvůrce.

Jan Vondrák, člen rady Obce architektů, partner ve studiu Mjölk architekti, k ocenění Martina Rajniše uvedl: „K Martinovi jsme jezdili na chatu stavět podivuhodné konstrukce, které tehdy vyjadřovaly odpor k rigiditě stavebních úřadů a zároveň s nadhledem doplňovaly okolí chaty na Maxově. Scházela se tam spousta studentů, kteří dychtivě naslouchali Martinovým úvahám o světě, architektuře i životě. Přenášel na nás své nadšení i zarputilost buldočí povahy, která ale neseděla každému. A ejhle – z těch studentů vyrostla celá generace úspěšných mladých architektů. Sebevědomých a zapálených lidí, kteří milují život a nebojí se stát si za svými názory.“

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-martin-rajnis/]

Ocenění v jednotlivých kategoriích

Kategorie Šetrná stavba
Projekt: Administrativní budova Arché
Autoři: Eva Jiřičná, Petr Vágner – ateliér AI Design
Cena: malá stříbrná kostka
Projekt si můžete prohlédnout ZDE

Administrativní budova Arché, foto: Sekyra Group

Kategorie Krajinářská architektura a zahradní tvorba
Projekt: Park U Vody
Autoři: Tereza Rapsová, Alice Boušková, Martina Tománková, Marie McClellan, Marie Pourghasem, Tereza Lacigová – ateliér YYYY
Cena: malá zelená kostka
Projekt si můžete prohlédnout ZDE

Park U Vody, foto: Petra Šalapková, Tom Šrejber

Kategorie Interiér
Projekt: BLUERIOT | Kanceláře DEVERON
Autor: Ing. arch. Tomáš Císař – CISARSTUDIO
Cena: malá žlutá kostka
Projekt si můžete prohlédnout ZDE

BLUERIOT | Kanceláře DEVERON, foto: Alex Shoots Buildings

Kategorie Architektonický design, drobná architektura a výtvarné dílo v architektuře
Projekt: Rošťák
Autoři: Jan Tyrpekl, Adam Ulrich, Jaroslav Kejř, Jan Hyk – Studio Primitive
Cena: malá modrá kostka
Projekt si můžete prohlédnout ZDE

Rošťák, foto:Jakub Hrab

Kategorie Rodinný dům
Projekt: Bytový dům s galerií – Malá Strana, Praha 1
Autoři: prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Ing. arch. František Košař, Ing. arch. Lukáš Grasse – Ladislav Lábus – Architektonický ateliér
Cena: malá modrá kostka
Projekt si můžete prohlédnout ZDE

Bytový dům s galerií – Malá Strana, Praha 1, foto: Tomáš Souček

Kategorie Rekonstrukce
Projekt: Padel Powers Smíchov
Autoři: Ing. arch. Martin Štrouf, Ing. arch. Petr Portych – Apostrof architekti s.r.o.
Cena: malá modrá kostka
Projekt si můžete prohlédnout ZDE

Padel Powers Smíchov, foto: Martin Štrouf

Kategorie Novostavba
Projekt: Rezidence Starokošířská
Autoři: Ing. arch. Oleg Haman, Ing. arch. Adam Homola, Ing. arch. Petr Neuman, spolupráce: Ing. arch. Petr Marek – CASUA
Cena: malá modrá kostka
Projekt si můžete prohlédnout ZDE

Rezidence Starokošířská, foto: Jan Kolský

Čestná uznání poroty

Porota udělila také šest čestných uznání za výjimečné architektonické počiny:

1. Bellarie v zahradě zámku Český Krumlov – Ateliér Domus, MH arch. Miloslav Hanzl

2. Usedlost na Slapech – Ateliér edit!

3. Rekonstrukce chalupy Borová Lada – Studio Plyš

4. Základní škola Duhovka – Ateliér ra15

5. Komunitní centrum Sklad_13 v Řevnicích – Sodomka*Sodomková Architekti

6. Rekonstrukce objektu DOV fa Leemon – Kamil Mrva Architects

O soutěži

Grand Prix Architektů pořádá Obec architektů od roku 1993. Každoroční pětici porotců tvoří čtyři zahraniční odborníci a jeden český architekt. Soutěž se dlouhodobě těší mezinárodní prestiži a porotci se mohou účastnit pouze jednou za život, což zvyšuje její exkluzivitu i renomé.

Předseda Obce architektů Oleg Haman k XXXII. ročníku GPA – Národní ceny za architekturu uvedl: „V letošním roce máme poprvé v porotě 4 ženy a 1 muže. Tím bylo jasně dáno, kdo bude předsedou. Ženy jsou v posuzování pečlivější a výsledek tomu odpovídá. Porota neměla jednoduchou roli, protože všechny finální projekty byly na velmi vysoké úrovni. Jsem rád, že se porota na vítězi tentokrát jednomyslně shodla. Soutěž  se stává celosvětově prestižní, protože můžete porotovat pouze jedenkrát za život, a porotci se začínají sami hlásit.“

Architektura, která inspiruje

Grand Prix Architektů každoročně ukazuje, jak silný a rozmanitý je současný český architektonický svět. Letošní oceněné projekty dokazují, že kvalitní architektura může být zároveň citlivá, inovativní i odpovědná vůči prostředí, ve kterém vzniká.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/grand-prix-architektu-2025-uzavrela-registrace-do-souteze-se-prihlasilo-155-projektu/]

Shrnutí článku v bodech:

• Pět finalistů ceny Architekt roku 2025 představují Atelier 111 architekti, Marek a Štěpán Chalupovi, David Kraus, ateliér Sporadical a Jan Šépka.
• Porota ocenila jejich dlouhodobý přínos, kvalitu práce a profesní integritu.
• Soutěž oceňuje výrazné počiny z posledních pěti let, nikoli celoživotní díla.
• Slavnostní vyhlášení proběhne 15. září 2025 v pražském CAMPu.
• Uděleno bude i čestné uznání a cena Architekt obci 2025.

Atelier 111 architekti

Barbora a Jiří Weinzettlovi se svým týmem dlouhodobě zaujímají citlivým přístupem k rekonstrukcím i novostavbám menšího měřítka. Do povědomí se zapsali projekty rodinných domů v Trhových Svinech a Jinonicích či archetypální chatou u rybníka na Vysočině. Jejich práce je oceňována pro cit k prostředí, detail i historickým souvislostem. Pozornost vzbudila i průsvitná hmota dílen Opatov u Svitav.

Dům Na Kozině od Ateliéru 111 architekti

Marek a Štěpán Chalupovi

Bratři Chalupovi patří už od 90. let mezi stálice české architektury. Jejich rukopis se vyznačuje sofistikovaným minimalismem a důrazem na detail. Mezi ikonické realizace patří vestibul stanice metra Kolbenova, hotel Metropol na Národní třídě, pavilon ČR na EXPO 2000 nebo sídlo banky ČSOB. V soutěžích sbírají úspěchy dodnes a své zkušenosti předávají také studentům architektury.

stanice metra Kolbenova

David Kraus

Architekt, pedagog, výtvarník a publicista, který se hlásí k principům „české cesty“ – jednoduchosti, pravdivosti a úzkému vztahu k místu. Je autorem oceňované betonárky ve Strančicích, mateřské školy Větrník v Říčanech nebo domova důchodců v Novém Bydžově. David Kraus odmítá módní efekty a pracuje s materiálovou poctivostí, čímž si vydobyl respekt u odborné i laické veřejnosti.

mateřská škola Větrník 

Sporadical

Ateliér vedený Alešem Kubalíkem, Josefem Kociánem a Veronikou Sávovou se od malých projektů postupně propracoval k větším stavbám a urbanismu. Jejich práce se vyznačuje empatií a vysokou kvalitou provedení napříč typologiemi. Zaujala například sportovní hala v Dolních Břežanech, mateřská škola v Humpolci či Brána do Borského parku v Plzni.

sportovní hala v Dolních Břežanech

Jan Šépka

Nepřehlédnutelná osobnost české architektury, známá originálními koncepty a odvážným využitím materiálů. V poslední době poutá pozornost především dostavbou Gočárových Automatických mlýnů v Pardubicích. Do jeho portfolia patří také vila Hermína s růžovou fasádou, dům v ocelovém korzetu či dlouho diskutovaný návrh Středoevropského fóra Olomouc. Své zkušenosti předává studentům na českých univerzitách.

dům v ocelovém korzetu

Soutěž Architekt roku, pořádaná společností ABF, upozorňuje na význam architektury pro rozvoj společnosti a kvalitu prostředí, ve kterém žijeme. Letošní ročník kromě hlavní ceny přinese také čestné uznání a ocenění Architekt obci 2025, jež zdůrazňuje spolupráci architektů s místní samosprávou. Výsledky budou vyhlášeny 15. září 2025 v pražském CAMPu.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/architekti-navrhli-pet-variant-noveho-dalnicniho-mostu-pres-vltavu-v-praze/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jaka-je-budoucnost-zamku-zelena-hora-pod-novymi-investory/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nova-kontrolni-stanoviste-prazskeho-hradu-maji-sveho-autora-vitezny-navrh-prinasi-citlive-reseni-pro-pamatkove-chranene-prostredi/]

Srhnutí článku v bodech:

• Pohled z vlaku odhaluje města z netradiční perspektivy, často zezadu, kde se ukazuje syrová a autentická architektura bez pozlátka

• Jízda vlakem vytváří vizuální rytmus, ve kterém se střídají průmyslové zóny, krajina i městské části, doplněné prvky železniční infrastruktury

• Nádraží jako architektonické brány do měst nesou historický, regionální i estetický význam

• Vlakem lze zahlédnout architektonické poklady, které bychom jinak přehlédli – od chátrajících mlýnů po moderní domy nebo kostely v dálce

• Okno vlaku se mění v pohyblivou galerii, která inspiruje a umožňuje vnímat prostor v jeho přirozené, neinscenované podobě

Architektura z druhé strany

Zatímco města obvykle známe z pohledu chodce nebo řidiče, pohled z vlaku nás zavede do jejich zadních traktů. Sledujeme dvorky, garáže, odvrácené fasády domů, technické zázemí továren nebo opuštěné areály, které jsou pro běžného kolemjdoucího neviditelné. Právě tato architektura má svůj osobitý půvab. Je často autentická, neuhlazená, ale o to pravdivější. Ukazuje reálný život města bez filtrů.

Vizuální rytmus železnice

Cesta vlakem má své tempo. Město přechází v průmyslovou zónu, ta se rozpadá do krajiny a ta se opět stahuje zpět do města. Tento přirozený vizuální rytmus doprovází pravidelnost kolejí, stožárů, návěstidel a opakujících se prvků železniční infrastruktury. Z pohledu architektury se stává zajímavým prvkem i to, co běžně považujeme za samozřejmé a to jsou například opěrné zdi, přechody, náspy nebo mosty.

Nádraží jako samostatný architektonický svět

Každé nádraží má svůj charakter. Od moderních dopravních terminálů přes historické budovy až po skromné zastávky se zrezlými cedulemi. Nádraží bývají místem pohybu, ale i zastavení. Jsou vstupní branou do města, často jeho prvním dojmem. Jejich architektura odráží dobu vzniku, regionální styl i funkčnost. Některé nádražní haly připomínají katedrály, jiné mají kouzlo drobných vesnických stanic, kde se čas zpomalí.

Architektonické poklady, které bychom jinak přehlédli

Z vlaku často zahlédneme stavby, které by nám zůstaly skryté. Staré vily na kopci, zchátralý mlýn u řeky, moderní rodinný dům u trati, kostel na horizontu. Každý z těchto záblesků může v divákovi zanechat stopu, přinést otázku nebo inspiraci. Právě tato nahodilost a nepředvídatelnost dělá z jízdy vlakem jedinečný architektonický zážitek.

Vlak jako plynoucí galerie

Sledovat krajinu a města z vlaku je podobné jako listovat obrazovou knihou. Každý pohled z okna přináší novou kompozici, nové světlo, jiný rytmus. Mění se měřítko, barvy, struktury. V jeden moment sledujeme ocelové konstrukce hal, za chvíli už jedeme kolem řeky lemované stromy a domky. Tento plynulý pohyb dává prostor přemýšlení i vnímání prostoru jako celku.

Cestování vlakem není jen dopravní prostředek. Je to způsob, jak se dívat na svět jinýma očima. Architektura, kterou z vlaku míjíme, nám ukazuje města v celé jejich pravdivosti i rozmanitosti. Nabízí pohled na prostor bez nánosů estetiky a marketingu. Je syrová, živá a často překvapivě krásná. Možná právě proto stojí za to se při příští jízdě neusadit jen s mobilem nebo notebookem, ale podívat se ven. Okno vlaku je možná ta nejdostupnější galerie architektury, jakou máme.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nakladove-nadrazi-zizkov-se-promeni-v-moderni-ctvrt-praha-schvalila-nejvetsi-zmenu-uzemniho-planu-v-historii/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/cestovani-a-architektura-proc-stavby-formuji-nase-cestovatelske-zazitky/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/architektura-a-voda-jak-vyuzit-vodni-prvky-ve-mestech/]

Ateliér A8000 se jako odborník na téma města a vody soustředí především na propojení historického centra s jihem Olomouce podél Mlýnského potoka. Vznikne zde promenáda pro pěší i cyklisty, řada možností pro trávení volného času i relaxování v zeleni s vodními prvky.

Lidé tak v budoucnu budou mít přístup k vodě a projekt zároveň bude sloužit jako základ pro budoucí dotvoření dlouhého koridoru bez bariér podél řeky. Právě Mlýnský potok se totiž má stát dominantou nového městského celku. Návrh počítá například s kavárnou či dětským hřištěm. Součástí plánu je také rekonstrukce zbořeného jezu a mezi zvažované varianty patří i vodácký kanál.

Cílem je vytvořit z lokality celoročně využívané rekreační území. Místo by mělo sloužit všem obyvatelům města a nejrůznějším cílovým skupinám, a to po celý den.

Architektonický ateliér A8000 se dlouhodobě tématu město a voda věnuje. Již dříve ateliér zpracoval například studii Město a voda 2020 v Českých Budějovicích. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ceske-budejovice-maji-novy-sportovni-areal-od-atelieru-a8000/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-kanade-vznikne-unikatni-turisticke-stredisko-podle-navrhu-studia-a8000/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dum-ostrov-ktery-je-jednim-z-hlavnich-piliru-promeny-jezera-medard-predstavuje-symbol-transformace-a-revitalizace/]

Prvním rezidentem bude umělec a architekt Vojtěch Radakulan, na druhou rezidenci galerie PLATO pozvala argentinskou architektku, kurátorku a edukátorku Rosario Talevi žijící v Berlíně.

Plato se zaměřuje na moderní a současné umění. Od září loňského roku sídlí v rekonstruované budově bývalých městských jatek. Zahrada o rozloze 9.000 m² byla založena v říjnu 2022 jako permakulturní, tedy ekologická a smysluplně uspořádaná pro lidi, rostliny i živočichy. Ostrava díky tomuto přístupu získala zřejmě první zahradu založenou na brownfieldu v Česku, navíc veřejnou a přímo v centru města.

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-dokoncila-zachranu-pamatkove-chranenych-jatek-a-otevrela-v-nich-galerii-soucasneho-umeni-plato/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pred-budovou-zrekonstruovanych-jatek-v-ostrave-vykvetla-prvni-brownfieldova-zahrada/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-mestska-jatka-v-ostrave/]

„Vítězné řešení je odlišné od nedalekého parku Komenského a má navazovat na nedávno zrekonstruované tržiště Pod Kaštany. Je před námi ještě náročná cesta k realizaci, ale ve výsledku může vzniknout opravdu osobitý, využívaný a živý veřejný park,“ uvedl primátor Jiří Korec.

Návrh podle poroty respektuje současný charakter parku, zachovává jeho atmosféru a směřuje k využití prostoru kolem zámku.

Jako velké plus porota také ocenila odkaz na uměleckou instalaci s názvem Zlínská zrcadla, která byla do parku umístěna při příležitosti 700. výročí od první písemné zmínky o Zlínu, a jejímž autorem je také Loom on the Moon. „Vítězný návrh s uměleckým motivem Zlínských zrcadel pracuje, využívá ho jako iniciaci pro další intervence a doplňuje prostor parku o další formy instalací na pomezí umění, drobné architektury a mobiliáře. Zároveň bude třeba projekt velmi dobře koordinovat s připravovanou rekonstrukcí zlínského zámku,“ nastínil primátor Jiří Korec.

Budoucí podoba parku

Návrh počítá s tím, že park bude průchozí stejně jako tomu bylo doposud. Cestičky budou převážně mlatové, částečně z protiskluzového kartáčovaného betonu. V místech současného parkoviště je navržena výsadba nových dřevin, která místo udělá intimnější. Se stáním pro auta se již nepočítá. Zachována by měla být pouze nejnutnější parkovací stání pro dopravní obsluhu a osoby se zdravotním tělesným postižením.

Mezi budovami zámku a bývalého soudu je navržena trojice vodních prvků. V těchto místech by se také měla odehrávat většina v parku pořádaných kulturních akcí. S kácením se počítá jen minimálně, především v nezbytně nutných případech a v případě dřevin s malou perspektivou dalšího růstu. Příjemná restaurační zahrádka by pak měla podle návrhu vzniknout na rozhraní parku u Bartošovy ulice. Hotovo by mělo být v roce 2026. Soutěžní návrhy budou pro veřejnost vystaveny od pondělí 8. ledna 2024 v pasáži Zlatého jablka.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/parky-jako-nedilna-soucast-urbanistickeho-celku/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jablonec-vyhlasil-soutez-na-promenu-tyrsovych-sadu/]

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-promenila-park-ve-svinove-z-nevzhledne-plochy-na-zelenou-oazu-k-posezeni-relaxaci-i-vzdelavani/]

Molo na přehradě Hrabina v Českém Těšíně bude prvním a významným prvkem celkové revitalizace přehrady a jejího okolí. Tato vodní plocha je určena spíše k turistice než ke koupání, molo zde ale najde své uplatnění. Bude totiž navrženo k posezení. Okolí Hrabiny projede v budoucnu celkovou revitalizací. Počítá se zde s novou sportovní zónou a letním kinem. Chybět nebudou ani cyklostezky a občerstvení.

Na Žermanické přehradě molo zase zvýší celkovou atraktivitu vyhledávané lokality. Také zde by měly dále vzniknout cyklostezky a další lákadla pro turisty.

Těrlická přehrada se má taktéž díky molům stát novou vyhledávanou lokalitou nejen místních, ale i turistů z jiných krajů či ze zahraničí. Zde chystaná cyklostezka propojí stávající komunikace v okolí přehrady a vytvoří ucelený okruh kolem celé vodní plochy.

V příštím roce se v Moravskoslezském kraji objeví ještě jedno molo, a to na přehradě Slezská Harta na hranici obcí Leskovec nad Moravicí a Razová. Vybudované molo bude sloužit k relaxaci, ukotvení malých plavidel, vstupu do vody a další rekreaci.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dum-ostrov-ktery-je-jednim-z-hlavnich-piliru-promeny-jezera-medard-predstavuje-symbol-transformace-a-revitalizace/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nove-vodni-atrakce-vzniknou-na-trech-mistech-v-moravskoslezskem-kraji/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/naucna-stezka-v-jizni-casti-sumavy-vypravi-pribehy-zdejsi-krajiny/]

Stezka se nachází v chráněné krajinné oblasti v těsné blízkosti rybníka. Na začátku trasy se tyčí totem, vysoký dřevěný kůl se směrovkami a informacemi, který označuje různé úseky stezky. Po cestě návštěvníci narazí na starou rybářskou baštu, infocentrum a další barevně rozlišené totemy, které slouží k lepší orientaci. Sloupy rozlišují jednotlivé úseky cesty, každý se svou přírodní charakteristikou. 

Cesta místy vede po dřevěných chodníčcích, které jsou nad rybníkem zakončené moly. Zajímavá je taktéž plovoucí platforma kousek od břehu, ke které se lze přitáhnout. Podél cesty se tu a tam objevují jednoduché, ale poutavé kovové infopanely s různými zajímavostmi. Návštěvníky na dobrodružné cestě jistě potěší také odlitky stop zvířat, které se v dřevěném chodníku nacházejí, či kmen se strážným košem.

„Naším cílem bylo, aby stezka zaujala návštěvníky, chtěli jsme do jednotlivých míst otisknout něco zajímavého, co je spojeno s tamní přírodou. Část chodníčku připomíná bobří hráz, ve vyvýšené ptačí budce pak lze obdivovat okolní krajinu,” říká Jan Kačer.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-jakub-heidler-a-jan-kacer-ze-studia-reaktor/]

„V projektech tohoto typu pracujeme s tisícovkami rostlin, které mají skvělé vlastnosti nejen pro čištění vzduchu a pohlcování hluku, ale také pro naše duševní i fyzické zdraví. Absorbují a neutralizují nezdravé částice ve vzduchu a zároveň přeměňují CO₂ na kyslík. To má za následek mnohem lepší vnitřní klima, které podle mnoha studií vede k nižší absenci nemocí, snížení únavy i bolestí hlavy mezi zaměstnanci a návštěvníky,“ říká jednatel společnosti Jungle Interiors Martin Lachman. 

Další výhodou mnoha rostlin na jednom místě je jejich schopnost regulovat vlhkost vzduchu. Když rostliny uvolňují kyslík, uvolňují také vlhkost. Vyšší vlhkost, ideálně kolem 40-50%, může přispět k lepší koncentraci a snížení vzdušných virů.  Rostliny tak jsou v této souvislosti skvělým řešením. Zároveň však díky systému spodní závlahy nedochází k nadbytečnému odparu vlhkosti do prostoru a nevznikají tím pádem další náklady na odvlhčování.

Od návrhu a až po péči

„Jsme zapojeni do vytvoření koncepce, celkového designu a výsadbového plánu do výkresů. Zahrady lze doplnit o architektonické prvky, jako jsou například altány, jezírka, nebo třeba hřiště na petang,“ říká Martin Lachman.

„Klíčové je sednout si s architekty a investorem a pobavit se o účelu budovy. Koncept bude jiný pro kancelářskou budovu, kde můžeme vytvářet místa, kde mohou lidé nejen relaxovat, ale potkávat se, pracovat, nebo obědvat. Naopak třeba u domu pro důchodce, u kterého se v Evropě takové projekty realizují, hledáme místa především pro klid, relaxaci, ale také pro zábavu. Po ujasnění konceptu a použitých prvků vytvoříme detailní projekt, kde je zakreslena každá rostlina,“ dodává Martin Lachman. 

Pro takovýto projekt je potřeba zajistit tisíce rostlin více než sto odrůd a druhů. „Vše umíme zajistit díky dlouhodobé spolupráci s širokou sítí našich dodavatelů. Vše od malých rostlin až po staleté olivovníky nebo velké palmy je pečlivě vybíráno a šetrně dovezeno pro váš projekt,“ dodává Martin Lachman. Součástí služby realizace zeleného atria je také výsadbový plán a pravidelná péče.

Toto kvalitní řešení dodává společnost Jungle Interiors ve spolupráci s dánskou firmou Palmproject, která v Evropě úspěšně realizovala a pečuje o desítky projektů.

Svažitý pozemek z ulice není vidět, skrývá se až za domem. Svah byl využit k tomu, aby zde mohlo vzniknout několik pobytových teras. Na nejvyšší terase je skořepinový bazén. Druhá terasa nabízí možnost posezení s přáteli u ohniště v podobě velké cortenové mísy. Tato terasa je zastíněná plachtami, které jsou kotvené do stěny domu. Velmi efektně a čistě vypadají opěrné zídky z pohledového betonu a levitující betonové schodiště. Atmosféru zahradě dodávají okrasné traviny, které jsou zde hojně zastoupeny. Poslední terasa přiléhá přímo k vile, je na ní trávník a okrasné záhony.

Zahrada skrývá ale ještě jednu terasu, ta byla umístěna na střeše garáže. Střecha je pochozí, najdeme zde několik vyvýšených záhonů se zeleninou.

Celkový design zahrady je čistý a moderní. Jednotlivé prostory se nikterak neruší a působí harmonicky. Pohledový beton, velkoformátová dlažba, dřevo, osvětlení a spousta rostlin, které se v květu střídají od jara do podzimu dodávají zahradě moderní vzhled odpovídající charakteru vily. V zimě pak prostoru dominují zlatavé trsy vysokých travin.

Na malé zahradě vyrostlo mnoho zákoutí, kde se dá nerušeně dělat vše, co moderní rodina k životu na zahradě potřebuje.

[https://www.tvbydleni.cz/clanek/vikendovy-dum-v-bukovanech-v-sobe-propojuje-moderni-prvky-i-tradicni-postupy/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/sklenena-pristavba-promenila-starou-chalupu-uprostred-jizerskych-hor-na-prijemne-moderni-misto/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/viteze-grand-prix-architektu-narodni-ceny-za-architekturu-2022-budeme-znat-koncem-rijna/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/moderni-horska-chata-vyrostla-v-souladu-s-prirodou-i-koloritem-krusnych-hor/]

„Projekt Parku Maniny a Koncepce Rohanského a Libeňského ostrova bude dalším střípkem v mozaice pražských ostrovů a krásně doplní už tak velmi poctivě revitalizovanou část Prahy. Jsem moc rád, že projekt pana architekta Fišera a jeho týmu přišel s inovativním řešením celé realizace, které zaručí vysokou míru protipovodňové ochrany pro celou lokalitu Libně, Karlína a Holešovic. Navrhované řešení skvěle kombinuje veřejný prostor, zeleň a bezpečnost vodního hospodářství,“ uvádí Michal Hroza, pražský radní pro technickou infrastrukturu.

„Rohanský ostrov je v současnosti neutěšený brownfield a přispívá neblaze k efektu tepelného ostrova ve své lokalitě. Naším cílem je nejenom tenhle efekt rozbít, ale také vrátit tohle místo do Prahy jako příjemnou součást života města a jeho obyvatel. A přesně to od budoucího řešení očekávám a těším se na jeho konečnou podobu,“ doplňuje Jana Komrsková, náměstkyně primátora.

„Vítězný tým nás přesvědčil tím, jak pracuje s terénem. Umožní rozšíření celkového využitelného území. Velmi dobře také zpracovává přístup k vodě, což je jednou z největších devíz každého území u řeky. Během celého procesu soutěžního dialogu jsme kladli důraz na zapojení místních obyvatel i stakeholderů. Naše vzájemná spolupráce výběrem vítěze nekončí. I dopracování návrhu bude provázet komunikace s místními a odborníky městské části Praha 8. Jako městská část máme „z první ruky“ informace o daném území a potřebách našich obyvatel, i proto budeme usilovat o to, abychom se stali správcem území a nového parku,“ říká Radomír Nepil, místostarosta Prahy 8.

Do mezinárodního soutěžního dialogu na vznik Studie Parku Maniny a Koncepce Rohanského a Libeňského ostrova se přihlásilo 13 multidisciplinárních týmů z celého světa. Vítězný návrh ještě nemá finální podobu, tým projekt dopracuje na základě dalších setkání a diskuzí s místními aktéry. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/stvanicka-lavka-jiz-mesic-slouzi-verejnosti-lide-si-tento-unikat-pochvaluji/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-primestsky-park-ochrani-prahu-pred-povodnemi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/povltavska-promenada-propoji-rohansky-park-rokytku-a-trojskou-kotlinu/]

Řešené území je rozdělené na projektovou a ideovou část: projektovou tvoří vlastní území Tyršových sadů, ideovou navazující území parku Nová Pasířská, ulice a prostranství lemující Tyršovy sady a prostor možné bezmotorové propojky parku s centrem města.

„V širších souvislostech uvažujeme o Tyršových sadech jako o jednom z důležitých parkových prostorů navázaných na řeku Nisu, kterou chápeme jako přírodní osu města. Proto počítáme i se souvislou cyklotrasou, jejíž vedení však musí v historickém parku maximálně respektovat stávající vzrostlé stromy,“ říká jablonecký náměstek primátora pro rozvoj a digitalizaci Jakub Chuchlík.

Cílem soutěže je citlivá aktualizace prostorové koncepce, maximální využití potenciálu místa v návaznosti na řeku a přizpůsobení se okolním budovám, mezi které patří například lázeňské domy či místní sokolovna.

„V zadání klademe důraz na zapojení řeky do parku, hospodaření se srážkovou vodou a dáváme prostor pro prověření návratu vodního prvku. Dalšími navrhovanými prvky by měl být malý objekt s toaletami a zázemím pro kulturní či vzdělávací společenské akce,“ doplňuje zadání Chuchlík.

V porotě zasednou krajináři Štěpán Špoula, Marie Gelová, architekt Jiří Žid a sochařka Monika Immrová.

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-promenila-park-ve-svinove-z-nevzhledne-plochy-na-zelenou-oazu-k-posezeni-relaxaci-i-vzdelavani/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostravsky-park-za-budouci-novostavbou-koncertniho-salu-se-promeni-v-atraktivni-misto/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/vyznamnou-prirodni-prazskou-lokalitu-trojmezi-ceka-rozsahla-revitalizace/]

Zadáním obce Kobylí bylo vytvořit rozhlednu, která přiláká turisty. Místem pro kobylskou rozhlednu se přirozeně stal Kobylí vrch, vinicemi osázený kopec s pozvolným sklonem a rovinatým vrcholem a současně nejvyšším bodem v širokém okolí. „Bylo nám jasné, že k návrhu musíme přistupovat s citlivým ohledem na krásné vinařské okolí. Smyslem stavby neměl být pouze výhled. Chtěli jsme nenarušit krajinu a splynout s okolím. Rozhodli jsme se vytvořit rozhlednu na motivy kruhu, jedná se spíše o nakloněnou rovinu či rampu z které je nádherný výhled, a přitom se nejedná o žádný stožár,“ říká architekt Jiří Vojtěšek. Výsledkem je rozhledna s výsečí 334° a nejvyšším bodem ve výšce 7,5 metrů. Atrakce je přístupná i pro vozíčkáře.

Vinařství Štěpán Maňák

„Zadáním rodiny Maňákových bylo vytvořit koncept galerie či showroomu, kde by bylo možné vína reprezentovat. Stavba vznikla přímo za vinařskou halou s krásným výhledem na místní kostel. Vytvořili jsme trojúhelníkovou stavbu, která se otvírá do prostranství před vinařstvím. Je zde kromě reprezentativních prostor i prodejna a tanková hala,“ říká Jiří Vojtěšek.

Mateřská škola Zaječí

Základní myšlenkou projektu rozšíření kapacity mateřské školy byla plně bezbariérová přístavba, která navazuje na stávající západní křídlo školky. „Cílem bylo vytvořit přístavbu během běžného provozu stávající školky, bourací práce jsme proto plánovali až na prázdniny. Budovy jsou propojené jak z hlediska stavebně-technického, tak provozního. Přístavba je tvořena ze dvou protínajících se kvádrů. Stavba navazující na stávající budovu je vstupní a zahrnuje šatnu, hygienické zázemí a administrativu. V druhé části najdeme dvě třídy mateřské školy,“ říká Jakub Roleček.

Bytový komplex Břeclav

Komplex vyrůstá v místech bývalé školky, která roky chátrala. Cílem bylo vytvořit bytový komplex se 3 zónami. „Rozhodli jsme se zachovat zdejší zeleň a budovy plánovat tak, aby stávající stromy a další rostliny spíše obklopovaly,“ říká Jakub Roleček. V severní části je zóna parkování s komunikací. Prostřední část je využita pro výstavbu 11 řadových dvojdomků a jednoho bytového domu. V jižní části pozemku je zóna stávající zeleně, která bude sloužit jako parkové prostředí pro obyvatele domu. „Aktuálně jsme získali stavební povolení a připravujeme konkrétní stavební práce,“ dodává Roleček.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“, kam si pravidelně zveme zajímavé osobnosti a společnosti, můžete vidět ZDE.

Zelené střechy nejsou v ČR žádnou novinkou a jejich výstavba je podporována celou řadou prostředků. V roce 2016 byl například vyhlášen dotační program Nová zelená úsporám, v rámci nějž mohli investoři čerpat finance i na výstavbu zelených střech. V roce 2019 pak poskytovalo dotace na zelené střechy město Brno a v roce 2020 přistoupily k podpoře zelených střech i Říčany. Díky všem těmto krokům se každoročně daří zvyšovat jejich podíl, v roce 2022 bylo například dokončeno rekordních 396 000 m2. Zelené střechy mají při ochraně klimatu neoddiskutovatelnou roli, přináší totiž zeleň do silně urbanizovaných oblastí, a přispívají tím nejen k lepšímu klimatu ve městech, ale i k podpoře přirozeného koloběhu vody v přírodě – dokáží totiž absorbovat značné množství srážkové vody a zajistit její odpaření zpět do ovzduší. Když se zkombinují s retenční nádrží, která umí srážkovou vodu zachytit a akumulovat a v dobách sucha využít na zavlažování zeleně, pak se výčet přínosů ještě prodlouží.

Ke konci roku zavládne modrozelená

Modrozelené střechy, neboli zelené střechy využívající moderní retenční systémy, totiž vedle zlepšení mikroklimatu a zvýšení atraktivity dotčeného území přispívají i ke zvýšení biodiverzity lokality, snížení účinků sucha, zvýšení ochrany povrchových vod a snížení rizika lokálních záplav tím, že v době silných přívalových dešťů snižuje zátěž kanalizace. Jejich výstavbu do budoucna usnadní i dnes představené řešení PolderRoof, které přeměňuje ploché střechy na inteligentní a řízenou akumulaci vody. Řešení z dílny firmy Wavin, která se dlouhodobě věnuje udržitelnému nakládání s vodou, sestává z nízké střešní retenční nádrže z recyklovaného polypropylenu, která se skládá na potřebnou velikost podobně jako stavebnice z jednotlivých boxů o rozměru 1100x1100x85 nebo 160 mm a s kapacitou 102 nebo 193 litrů. Automatická regulace hladiny pak slouží k řízenému vypouštění potřebného množství akumulované vody. Pokyn ji k tomu dává řídicí jednotka, která sbírá a vyhodnocuje meteorologická data a informace ze senzorů rozmístěných na střeše a v nádrži. V případě silných dešťů zajistí regulovaný odtok zbytkové vody a připraví kapacitu na nové srážky, v době sucha zase využije akumulovanou srážkovou vodu na zavlažování vegetace, která je nad nádrží vysazena. Součástí je i webová platforma, díky níž může všechny informace sledovat uživatel a na dálku v případě potřeby měnit nastavení. Sekundárně celé řešení přispívá k ochlazování okolí a izolaci budov. Řešení je vhodné pro všechny typy plochých střech, ať už ve stávajících nebo nových konstrukcích. V České republice bude k dispozici ke konci roku 2023, dá se tedy očekávat, že modrozelená již brzy vytlačí zelenou.

[https://www.tvbydleni.cz/clanek/vyhnete-se-doma-nadmernemu-hluku-zpusobit-jej-muze-i-splachnuti-toalety/]

[https://www.tvbydleni.cz/clanek/vysoke-naklady-na-topeni-dokaze-redukovat-umela-inteligence/]

[https://www.tvbydleni.cz/clanek/ticho-v-dome-vite-do-ceho-se-vyplati-investovat/]

Luční část zahrady před galerií PLATO byla před několika dny prvně posekána. Už nyní tak mohou návštěvníci spatřit její budoucí obrysy. Zahrada se dá rozdělit do pěti částí. Najdete tu louky s divokými lučními trvalkami vhodnými pro sušší biotopy, trvalkové záhony po vzoru bylinných zahrádek našich babiček, tůňku o šířce 4 metrů a hloubce zhruba 1,5 metru, která postupně zaroste kosatci, orobincem, blatouchy, pomněnkami nebo puškvorci, stromy včetně starých odrůd jabloní, keře a také pobytový krátce střižený trávník pro aktivity galerie a návštěvníky kavárny a výstav.

Všechny části zahrady zvyšují biodiverzitu městského prostředí, poskytují hmyzu zdroj nektaru a pylu a také podmínky a výživu pro drobné živočichy. Na zahradě se už usadili ježci a zajíci, ve vodním biotopu se daří vážkám, šídlům nebo bruslařkám.

„Okolí nového sídla galerie PLATO věnujeme stejnou péči a přikládáme mu stejnou váhu jako výstavám a našim vzdělávacím aktivitám. Permakulturní principy, na nichž je zahrada založena, jsou navíc téměř manifestem našeho přístupu k budování celé instituce.  Investorem zahrady je město Ostrava. Nebylo to snadné, ale společně s ním a autorem konverze městských jatek jsme se nakonec propracovali k takové koncepci okolí galerie, které bude empatické nejen k lidem, ale také ke zvířatům. Konkrétní podobu vtiskla zahradě námi přizvaná odbornice na permakulturní design Denisa Tomášková.“ uvádí ředitel galerie PLATO Marek Pokorný.

Aktuálně se v zahradě chystá první zalévání z retenčních nádrží. „Skvělá zpráva je, že sazenice, stromy a louky se ujaly a prosperují tak, jak bylo zamýšleno. Některé rostliny přirozeně ještě nevyrostly, budou potřebovat čas a vhodné půdní podmínky, které jim budeme vytvářet bez použití chemie,“ hodnotí první jaro v osm měsíců čerstvé zahradě autorka konceptu výsadby, zahradní architektka Denisa Tomášková.

 „V počátečních stádiích zahrada vypadá trošku jako divočina, ale postupem času se může propracovat k zahradě působící velmi upraveně. Kolem PLATO jsme vysadili hodně kvetoucích rostlin a zároveň jsme se snažili jít cestou, kdy množství vložené energie je od počátku co nejmenší. Samozřejmě vždycky je ale potřeba péče, a navíc kvůli kontaminaci zeminy je tady velmi specifická situace,“ dodává autorka výsadby zahrady Tomášková. Do své podoby by podle ní zahrada měla dozrát zhruba za pět až sedm let.

Zahrada se bude v dalších letech rozvíjet nejen z hlediska výsadby, ale i vybavení. Postupně přibude například kompostér, mobiliář jako lavičky a odpadkové koše, herní prvky nebo třeba pergoly. Jednotlivé části budou vznikat ve spolupráci s umělci a umělkyněmi a také návštěvníky PLATO.

„Dnes už v podstatě nikdo nediskutuje o tom, že probíhá klimatická změna. Zeleň ve městech se mění, protože bývají delší období sucha. Trpí veškeré krátce střižené travní porosty a výsadby. Všechny rostliny, které nejsou adaptované na vznikající ostrovy sucha a horka, umírají. Klasická praxe je, že vytvoříme instantní typ záhonu, nasázíme tam rostliny, zasypeme je nějakým druhem mulče a pohnojíme pomalu uvolňujícím se syntetickým hnojivem. To, co ale ve skutečnosti potřebujeme udělat, je dostat do měst zeleň, která poskytne větší biodiverzitu a umožní lepší podmínky pro život hmyzu a drobných živočichů. A zároveň vytvořit situaci, která umožňuje vkládat do údržby zeleně méně energie,“ dodává Tomášková. 

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-dokoncila-zachranu-pamatkove-chranenych-jatek-a-otevrela-v-nich-galerii-soucasneho-umeni-plato/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-mestska-jatka-v-ostrave/]

Podle tiskové zprávy IPR konkrétní plány na sjezdovku nejsou ani součástí zadání soutěže, které je od začátku celého procesu veřejně dostupné. Vítězové jen zodpovědně do návrhu doplnili navazující projekty v širších vztazích, protože Soutok je právě o koordinaci záměrů v území. Soutěžící subjekty měly jako podklad k dispozici katalog existujících potenciálních záměrů a budoucích projektů v daném území a jeho těsném okolí. Projekt sjezdovky byl vítězným týmem do návrhu zanesen pouze proto, že je pro něj podán oficiální podnět na změnu územního plánu a že může řešení na Soutoku ovlivnit. 

IPR navíc projekt sjezdovky ani s tím spojeného přeložení nadzemního elektrického vedení nepovažuje pro dané území za vhodný. O změně územního plánu pro realizaci projektu sjezdovky však nebylo dosud rozhodnuto a je závislá na rozhodnutí Zastupitelstva hl. m. Prahy. Proces změny je natolik transparentní a několikrát projednávaný, že jejím základním smyslem není povolit, ale především prověřit její smysluplnost.

„Dlouhodobě klademe důraz na otevřenou veřejnou diskuzi. Veškeré projekty, na kterých pracujeme, se snažíme intenzivně vysvětlovat a prezentovat a zapojovat do nich veřejnost. O to více nás udivuje, že nás Arnika se svými obavami neoslovila a neověřila si informace ještě předtím, než se rozhodla pro šíření misinformací. Mohla také využít prostor pro doptání se při několika setkání v území, která proběhla. Je trochu překvapením, že tento bulvární způsob komunikace pozorujeme zrovna u subjektu, jehož hlavními hodnotami jsou demokratický přístup a otevřenost. Mylným spojováním sjezdovky s vítězným návrhem může Arnika jako organizace, která si klade za cíl chránit přírodu, paradoxně dát polibek smrti vzniku historicky největšího parku v Praze,“ říká Ondřej Boháč a doplňuje: „Velice nás mrzí i to, že byla lživě obviněna z předpojatosti také porota složena z  renomovaných krajinářských autorit ze zahraničí, jako je Michael Schwarze-Rodrian, Maike van Stiphout nebo Tereza Pastor.”

Organizace Arnika kromě samotné výstavby sportoviště upozorňuje také na pozemky, na kterých má sportovní areál disponující lyžařskou sjezdovkou, běžkařskou dráhou nebo dvěma stadiony vzniknout. Organizace celý projekt považuje za nezodpovědný, třeba kvůli celoroční výrobě umělého sněhu a tím pádem i energetické náročnosti s ohledem na klimatické závazky města.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-primestsky-park-ochrani-prahu-pred-povodnemi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/hleda-se-budouci-podoba-primestskeho-parku-soutok-v-praze/]

„Převedením tohoto pozemku do vlastnictví Prahy dojde k zásadnímu posunu při řešení celého prostoru Trojmezí a naplní se další krok směřující ke sjednocení plánování budoucnosti celé oblasti. Odkup má navíc význam i pro ochranu přírodní památky Meandry Botiče a zachování unikátní biodiverzity. Je totiž součástí jejího ochranného pásma. Kromě přírodní památky Meandry Botiče se tu nachází i několik retenčních nádrží nebo rozsáhlý zanedbaný ovocný sad s potenciálem pro posílení biodiverzity oblasti,“ říká pražský radní pro oblast majetku, transparentnosti a legislativy Adam Zábranský. „Formou směn, výkupů a dalších majetkoprávních operací chceme pro Pražany zajistit veřejnou přístupnost i dalších jejich oblíbených rekreačních lokalit, jako jsou koupaliště a parky,“ dodává Adam Zábranský. Materiál nyní bude postoupen k projednání Zastupitelstvem hl. m. Prahy.

Toto zanedbané a téměř nepropustné území by se ale v budoucnu mělo změnit na příjemný prostor pro trávení volného času. Hlavním cílem je vytvořit prostřednictvím citlivých zásahů bezpečnou a kvalitní krajinu s důrazem na péči o přírodní hodnoty. Zachováno by mělo být i zemědělské hospodaření a zjištění komunitního zahradničení. Obnoveny budou pěší i cyklistické trasy a konat by se zde mohly i environmentální vzdělávací programy.

„V minulém volebním období jsme za úzké spolupráce s dotčenými městskými částmi zadali zpracování krajinářské studie. Koncept studie byl představen veřejnosti na několika setkáních a na procházkách v území. Studie navrhuje postupnou revitalizaci tohoto rekreačního území. Pro realizaci jednotlivých kroků je potřeba majetková držba a jsem rád, že se nám podaří získat první pozemky. V tomto úsilí budeme dále pokračovat,“ zdůrazňuje Petr Hlaváček.

„Mám velkou radost, že hlavní město může přispět k tomu, aby bylo možné celé rozsáhlé území uchopit komplexně a s respektem k názorům obyvatel. Město v minulosti uzavřelo memorandum s dotčenými městskými částmi. kde příslíbilo zachování volnočasového charakteru oblasti ve volném čase. Oblast Trojmezí je mi velmi blízká také z toho důvodu, že ji sama využívám,“ říká náměstkyně primátora pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková.

„V průběhu minulého roku jsme pořádali několik participačních akcí, které obsáhly všechny lokality Trojmezí. Díky nim jsme mohli načerpat představy místních obyvatel, jak dané území co nejlépe využít a také je seznámit se závěry studie krajinářských architektů a mluvit s nimi o konkrétních krocích, které jsou do budoucna plánovány,“ doplňuje Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/hleda-se-budouci-podoba-primestskeho-parku-soutok-v-praze/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mezi-hostivari-a-zabehlicemi-by-mohl-vzniknout-biotop-i-komunitni-zahrada/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-primestsky-park-ochrani-prahu-pred-povodnemi/]

„Tato lokalita dožila a zaslouží si revitalizaci. Jedná se o významný veřejný prostor, a proto připravujeme architektonickou soutěž, která by měla být odrazovým můstkem pro následný projekt, stavební povolení a realizaci. Prezentace výsledků by měla proběhnout ještě tento rok,“ říká starosta Martin Mrkos. 

Podle České komory architektů je předmětem soutěže návrh urbanistického, architektonického a krajinářského řešení veřejného prostranství Kulturního domu ve Žďáře nad Sázavou. Soutěž bude jednofázová a předpokládaný termín vyhlášení je 31.5. 2023. 

Kulturní dům stojí v panelovém sídlišti Libušín, je ovšem nedaleko historického centra blízko rušné komunikace. Vznikl na základě studie architekta Milana Blahuta. Stavba byla realizována v druhé polovině 80. let. Vedle velkého sálu se v budově nachází restaurace, kanceláře a další užitné prostory. Vlastníkem budovy je město, které v roce 2013 investovalo do rekonstrukce.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nove-informacni-a-turisticke-centrum-vznikne-ve-zdaru-nad-sazavou/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nove-informacni-centrum-na-zelene-hore-navrhne-architekt-petr-stolin/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/na-zelene-zacaly-opravy-ambitu-za-vic-nez-sto-milionu/]

[https://www.tvarchitect.com/video/objevte-cesko-pamatky-unesco-z-ar-nad-sazavou/]

Nový projekt upravuje krajinu tak, aby dokázala zadržovat maximum vody. Navrhuje také síť propojených parků, lávky pro kola, pěší i koně nebo nové návštěvnické centrum. 

Na prvním místě se umístil soutěžní tým složený ze tří ateliérů: katalánských krajinářů zaměřujících se na environmentální design EMF (ES-CAT), pražských architektů NORMA (CZ) a francouzského ateliéru PARETO (FR). Krajina bude upravena tak, aby zadržovala co nejvíce vody. Příměstský park tak ochrání Prahu před potenciální povodní. 

„Vítězný návrh mě velmi potěšil, protože se v něm snoubí přístupy a opatření, které jsem si jako Praha vytyčili v klimatickém plánu. Budoucí podoba příměstského parku přispěje k biodiverzitě daného území, zajistí lepší zadržování vody v krajině skrze revitalizaci břehů obou řek a také k přírodě šetrnou protipovodňovou ochranu obcí s ním sousedícím. Návrh naplňuje cíle udržitelného rozvoje města, ke kterému se jako Praha hrdě hlásíme,“ komentuje Jana Komrsková, náměstkyně primátora pro oblast životního prostředí. 

 „Porota se jednomyslně shodla, že tento návrh je nejlepší v celé soutěži, označila ho jako inspirativní, vizionářský, ale zároveň i pragmatický. Návrh nabízí velmi jasnou strategii na mnoha úrovních. Master plan je detailní, odpovědný a pečlivě zpracovaný, zahrnuje další regionální aspekty. Jedná se o kompletní partituru, která ukazuje, jak postupně realizovat změny. Navíc porota oceňuje pečlivou práci na detailech, které přispívají k vlastní strategii, například navržené návštěvnické centrum. Autoři prokázali svou citlivost v návrhu projednání a argumentace, což bude v následujících krocích klíčové,“ shodli se porotci pod vedením krajinářského architekta Michaela Schwarze-Rodriana.

Mezinárodní porotě předsedal krajinářský architekt Michael Schwarze-Rodrian, dále v ní zasedli krajinářská architektka Maike van Stiphout, architekt Martin Rusina, koordinátorka projektů EUROPARC Teresa Pastor, teoretička architektury Jana Tichá, náměstkyně primátora hl. m. Prahy Jana Plamínková, zastupitelka MČ Praha-Zbraslav Zuzana Vejvodová, radní MČ Praha-Lipence Martin Vanko, ředitel investičního odboru Magistrátu hl. m. Prahy Petr Kalina.

Soutěžní návrhy si můžete prohlédnout od 27. dubna do 10. května v Bílém sále CAMPu. Výstavu doplní jednotlivé dílčí projekty, jako je předpolí Radotínské a Černošické lávky, obnova údolnice Berounky nebo nové bezpečné propojení historických center Zbraslavi a Radotína.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-se-meni-praha-verejna-prostranstvi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-se-meni-praha-mestske-casti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/trojska-kotlina-se-zmeni-k-nepoznani-vznikne-zde-park-i-nova-stezka/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rohansky-ostrov-se-opet-stane-ostrovem-navic-prahu-ochrani-pred-povodnemi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/hleda-se-budouci-podoba-primestskeho-parku-soutok-v-praze/]

Dílo Jana Tyrpekla se mnohdy nachází na pomezí mezi architekturou a land-artem, či volným uměním. Mezi zajímavé projekty patří například Forest temple, Hnízdo či Tree house. Jeho malé stavby vzbudily velký zájem odborné veřejnosti, architekt za ně získal tři nominace na Českou cenu za architekturu. Jeho nejznámějším projektem je útulna, jejímž základem je malý pohraniční bunkr ve Vratěníně u Znojma.

„Jedná se o experimentální stavby určené k odpočinku a meditaci. Je to malý, leč přívětivý prostor. Řopík má jednoduchou dřevěnou konstrukci, která je svým charakterem pravým opakem svého betonového podstavce,“ říká Jan Tyrpekl.

Architekt je autorem také Útulny v Milínově. V tomto případě jde o nápad na realizaci rekreačnho sídla dvou manželů, který se díky zásahu architekta změnil v zajímavý projekt. Stavba získala cenu Stavba roku 2021 v rámci Plzeňského kraje. Útulna je umístěna mezi pastvinami s výhledem do širokého okolí a aktuálně slouží i k pronájmu.

Architekti nové generace - Jan Tyrpekl

Zajímavé útulny najdeme také v Krkonošském národním parku. Chrání turisty před nepříznivým počasím. Pro KRNAP je nejen navrhli, ale také vyrobili studenti Fakulty architektury ČVUT v Praze. „Projekt design-build na Fakultě architektury spočívá v tom, že student si projekt sám nakreslí a pak i sám realizuje. Získá tak vlastní fyzickou zkušenost s materiálem a se stavbou,“ řekl Dalibor Hlaváček, děkan Fakulty architektury ČVUT. Součástí projektu byl také průzkum terénu daných lokalit.

Každý z těchto přístřešků je navržen pro jedno konkrétní místo na území Krkonoš a jejich podoba je mu přizpůsobena. Příkladem je trojúhelníková útulna s chladně znějícím jménem Atüln, jejíž dominantou je velké okno v čelní stěně. Útulny byly oceněny také v regionální soutěži Krkonošská cena za architekturu.

Velmi výraznou je také útulna s názvem KØMEN u Balvanového vodopádu. Zvolený tvar má symbolizovat kámen, inspirací se stal právě vodopád v její blízkosti. Stavba má nepravidelný tvar ovšem pevnou konstrukci. Fasáda je z lesklého falcovaného plechu, vnitřní prostor pak využívá světlého dřeva. Stavba získala nominaci na ocenění Česká cena za architekturu 2020.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dum-na-strome-nabizi-lidem-silny-autenticky-zazitek-v-bezprostrednim-kontaktu-s-krajinou/]

[https://www.tvarchitect.com/video/architekti-nove-generace-jan-tyrpekl/]

Porota byla složená z nezávislých odborníků, zástupců města Ostravy a městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.

„Porota soutěže hodnotila pozitivně, že se návrh nesnaží konkurovat novostavbě koncertního sálu, naopak jí přirozeně poskytuje zázemí příjemné reprezentativní městské zahrady. Autoři dle porotců také výborně zohlednili všechna specifika parku, ať už se jedná o jeho historii, nebo množství uměleckých děl, která se zde nachází,“ uvedl předseda poroty, krajinářský architekt Petr Velička.

Začátek realizace proměny parku se odhaduje na rok 2026.

Město Ostrava celkově prochází velkou architektonickou proměnou. Kromě významných budov, jako je zmiňovaná nová koncertní síň, procházejí revitalizací i nejrůznější parky, veřejná prostranství, parkovací domy či administrativní budovy. 

[https://www.tvarchitect.com/video/intenzivni-pripravy-noveho-koncertniho-salu-a-souvisejici-rekonstrukce-dkmo-pokracuji/]

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-dokoncila-zachranu-pamatkove-chranenych-jatek-a-otevrela-v-nich-galerii-soucasneho-umeni-plato/]

[https://www.tvarchitect.com/video/chatrajici-skvosty-textilia-ostravica/]

[https://www.tvarchitect.com/video/prokesovo-namesti-v-centru-ostravy-nabizi-mistnim-i-turistum-novy-verejny-prostor/]

[https://www.tvarchitect.com/video/revitalizovany-smetanuv-sad-v-ostrave-se-stal-mistem-traveni-volneho-casu-rodin-i-studentu-z-prilehle-skoly/]

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-promenila-park-ve-svinove-z-nevzhledne-plochy-na-zelenou-oazu-k-posezeni-relaxaci-i-vzdelavani/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/budouci-ostravsky-koncertni-sal-ma-svuj-model-ktery-muze-nyni-videt-i-verejnost/]

LIVESPORT – Ofis jako Stroj

Jedná se o nový koncept kanceláří v šestém patře administrativní budovy v Nových Butovicích. Architekti zde navrhli futuristický prostor pro vytváření nových myšlenek a propojení lidí. Princip datové technologické firmy akumulující informace z celého světa se propisuje do vnitřní filozofie kanceláří. „Zadáním bylo přizpůsobit se nové brandové vlně společnosti přenášející data sportovních utkání z celého světa. My jsme se chtěli oprostit od sportu a při tvorbě interiéru jsme se soustředili spíše na rychlost a nové technologie k přenosu dat. Tak trochu jsme navázali na Corbusiera, který tvrdil, že dům je stroj na bydlení a stejně tak kanceláře jsou stroj na business - proto kanceláře jako stroj,“ říká Jakub Heidler.

Allen&Overy

Flexibilní kanceláře navržené dle firemní kultury. Pracují zde ti nejlepší právní specialisté, kteří vyžadují focus roomy, ale zároveň i práci v komunitě. Často pracují z domova, ale potřebují mít i k dispozici ty nejmodernější technologie, z větší části umístěné v cloudu. „Vznikl zde moderní inovativně vyhlížející prostor, který evokuje listování v zákoníku, či vytváření smlouvy,“ říká Jakub Heidler.

INFINIT SEN

V malebném ladovském kraji nedaleko meandrů řeky Sázavy vzniklo nové moderní wellness. Prostor je přístupný skrze podzemní podlaží sousedního hotelu, kde najdeme recepci, šatny, sprchy a zázemí. „Přišli jsme s konceptem pohádkového místa. Sauny zde reprezentují truhly, které jsou obložené dřevem a mají na sobě pulzující magické runy. Místo má celkově úžasnou magičnost, na první dojem se může zdát, že jde o běžný wellness, nám se ale podařilo sem dostat příběh, kdy návštěvníci postupně odkrývají tajemství. Každá sauna má jedinečný design šitý přímo na míru,“ říká architekt Jan Kačer.

Komerční banka – pobočka budoucnosti

Jedná se o nové pobočky banky pro celou Českou republiku. „Naším úkolem bylo propojit online bankovnictví s fyzickým prostorem, proto jsme navrhli brandově podpořený styl mobilní banky do interiéru, kdy je možné celý prostor sbalit a přenést ho jinam. Jednotlivé místnosti připomínají tablet, vše je vytvořeno z nábytku z typových prvků, které se dají zavěsit a snadno přemístit,“ dodává Jakub Heidler.

Radobýl

Projekt uprostřed Litoměřic s krásným výhledem na horu Radobýl je inspirován krásou Českého středohoří. „Jedná se o architekturu inspirovanou těžbou čediče od hmotového uspořádání až po drobné detaily v interiérech. Například fasáda připomíná svou strukturou škrábání vzniklé těžbou,“ říká Jan Kačer.

„S celým ateliérem se snažíme expandovat i do zahraničí, příkladem je chystaný projekt na Zanzibaru. Zde vzniká butikový resort složený z 15 vodních vil propojených s přírodou. Dále chystáme velké množství rezidenčních projektů v horách i na okraji Prahy. Pracujeme také na dalších kancelářských projektech,“ dodává architekt Jan Kačer.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“, kam si pravidelně zveme zajímavé architekty, můžete vidět ZDE.

Rozhledna na Pekelném kopci

Rozhledna na Pekelném kopci stojí jižně u Třebíče na místě s bohatou kulturní tradicí. Základní geometrie stavby je tvořena dvěma vzájemně otočenými pravoúhlými rámy čtvercového půdorysu, které jsou doplněny svislými diagonálami z masivních dřevěných prvků a subtilními ocelovými sloupky. Takto vytvořená konstrukce je velmi odolná proti vodorovnému zatížení větrem a založená na jednoduchém řádu. „Hledali jsme základní pincipy, z kterých je možné vytvořit bohatý celek. Stavba na Pekelném kopci je založena na jednoduchém geometrickém principu a rotaci základního konstrukčního prvku. Vícenásobným použitím základních pravidel a prvků pak vzniká celková kostra stavby – konstrukce a formy současně. Vnější konstrukce vynáší vrcholový ocelový rám – korunu stavby, ze které je vyvěšeno vřetenové schodiště.“ říká architekt Pavel Jura.

Akátová věž

Rozhledna na kopci Výhon u Židlochovic je unikátní stavba z akátového dřeva vysoká necelých 18 metrů. Navržena je na pravidelném kruhovém půdorysu třiceti dřevěných akátových sloupů. Díky kruhové konstrukci mají návštěvníci výhled do okolí v celém rozsahu 360°. „Akát je velmi dobrá konstrukční dřevina, je velmi tvrdá a dobře odolává plísním a dalším škůdcům. Problémem je, že roste poměrně křivě, tudíž je obtížné najít rovné řezivo, což byl i problém u této stavby,“ říká architekt Pavel Jura.

Každý sloup se skládá z fošen, které mají stejnou tloušťku. Počet fošen směrem nahoru řídne, návštěvníkům se tak postupně otevírá pohled do krajiny. „Cílem bylo udělat rozhlednu tak, aby měla ponechaný vnitřní volný prostor. Lidé tak při pohledu zdola vidí nad sebou nekonečnou spirálu, která běží proti světlu. Stejně jako u jiných staveb i zde usilujeme o jednoduchost návrhu, tedy o společná pravidla konstrukce a formy,“ dodává Pavel Jura.

Rozhledna Kaplice

Rozhledna stojí na Hradišťském vrchu u města Kaplice na Českokrumlovsku. Rozhledna stojí ve výšce 780 metrů nad mořem a je vysoká zhruba 30 metrů. Její půdorys odkazuje na tvar pentagramu. Konstrukce stavby kombinuje modřínové dřevo a ocelové pozinkované prvky. „Místo stavby bylo původně keltským hradištěm, v širším kontextu leží v krajině a kultuře jižních Čech. Návrh stavby je tedy založen na principech keltských haťových konstrukcí – sloupové konstrukce proplétané menším profilem a geometrii pentagramu – pětilisté růže jako rodového znaku Rožmberků. Subtilní prvky haťových konstrukcí mají různou délku. Vnější podoba stavby tak není na první pohled zcela pravidelná, i když je založena na pravidelné geometrii i principech,“ říká architekt Pavel Jura.

„Vždy jsme toho názoru, že stavba musí nejen z kontextu místa vycházet, ale i tento kontext dále rozvíjet. Naším úkolem je proto „dešifrovat“ místo stavby a přenést do staveb lokální charakter. Stejně tak je důležitý historický kontext místa, neboť každá stavba je jen jednou z vrstev vývoje a na předchozí vrstvy musí logicky navazovat tak, aby nepřerušila kontinuitu vývoje," uzavírá architekt Pavel Jura.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-v-regionech-jura-et-consortes-architekt-pavel-jura/]

„Cílem úprav bylo odstranit asfaltové plochy a nahradit je mlatovými chodníčky a dosadit novou zeleň. Vysazeny byly trvalkové záhony a různé traviny. V prostoru jsou také broučkoviště či krmítka, která slouží jako výukový prvek,“ říká Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora města Ostravy.

„Jednotlivé enviromentální prvky slouží školám a školkám jako venkovní učebny, zároveň jsme tím posílili i funkci lesa. U všeho lze najít informační tabule," říká Magda Cigánková Fialová, krajinářská architektka.

Tento park není jediným zeleným počinem, který se v poslední době realizoval. Další úpravou prošly například Smetanův sad, Farská zahrada, Havlíčkovo nábřeží či nové terasy na břehu řeky Ostravice.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rekonstrukce-mestskych-jatka-v-ostrave-prinasi-zcela-unikatni-reseni-pohyblivych-sten/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/namesti-edvarda-benese-v-centru-ostravy-by-v-budoucnu-melo-slouzit-k-odpocinku-i-spolecenskym-aktivitam/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/havlickovo-nabrezi-v-ostrave-se-meni-na-atraktivni-lokalitu/]

„Uvítali jsme nastavení jasných a transparentních pravidel spolupráce mezi městem a soukromými investory, které umožní odblokovat výstavbu. Odsouhlasení změny územního plánu je důležitým mezníkem v revitalizaci Rohanského ostrova. Lokalita představuje dnes nejrozsáhlejší nevyužívané území v sousedství historického jádra Prahy. Bez této změny by nebylo možné uskutečnit plnohodnotný rozvoj lokality tak, jak ho předpokládá schválená urbanistická studie,“ uvedl Leoš Anderle, výkonný ředitel společnosti Sekyra Group.  

„Dohoda mezi městem a společností Sekyra Group je jasným důkazem, že metodika funguje skvěle. Jedná se o již několikátý příklad, kdy se podařilo výrazně urychlit povolovací procesy a odemknout zablokované a nevyužité území pro výstavbu,“ komentoval výsledek Petr Zeman, zastupitel a předseda Výboru pro územní rozvoj Zastupitelstva hl. m. Prahy.

Radnice předpokládá, že plánovaná škola za zhruba miliardu korun by měla pojmout více než 800 dětí.   

Výstavba projektu Rohan City byla v blízkosti historického centra Prahy zahájena loni na podzim. Vzniknout zde má nové zelené centrum o rozloze 380 tisíc m² převážně bytových, ale i administrativních a obchodních ploch. Dominantou projektu budou dvě rezidenční věže a od uznávané architektky Evy Jiřičné. Chybět nebudou ani obchody, kavárny, služby, zdravotnická zařízení, plochy pro relaxaci a sport.

[https://www.tvarchitect.com/video/u-jednoho-stolu-ludek-sekyra-boris-redcenkov-a-tomas-homola-nad-projektem-smichov-city/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ulice-v-projektu-smichov-city-ponesou-jmena-vyznamnych-zen/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-sekyra-group-leos-anderle/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-ludek-sekyra-sekyra-group/]

„Oblast, o které se bavíme, je v současné chvíli rozpadlá na několik částí a trpí absencí dlouhodobé koncepce rozvoje, kterou by někdo naplňoval. Hrozí, že dílčí necitlivé zásahy by mohly vést k nevratné devastaci posledních zbytků říční krajiny v Praze. Soutěž, kterou jsme vyhlásili, pomůže tento opomenutý prostor začlenit zpět do života nejen Pražanů,“ říká Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora pro oblast územního rozvoje.

S vítězným krajinářským architektem či urbanistou bude uzavřena smlouva o dlouhodobé spolupráci na tvorbě „guide plánu“ krajiny a založení příměstského parku Soutok. Ten bude návodem, jak celé území dále rozvíjet.

Cílem je obnova okolí řeky, protipovodňová opatření, návrh lávek, pěší a cyklistické propojení a návaznost na spoje městské hromadné dopravy.

„Tuto iniciativu určitě vítáme, protože může přispět k adaptaci na nepříznivé dopady měnícího se klimatu. Jde o cennou říční krajinu, která je potenciálně významnou rekreační oblastí pro občany,“ uvádí Eva Tylová, místostarostka městské části Praha 12.

„Za projekt příměstského parku Soutok jsem velice rád, a to hned ze dvou důvodů. Zaprvé se jedná o významnou přeshraniční spolupráci mezi Středočeským krajem a Prahou a zadruhé zde v rámci revitalizace proběhne krajinářské řešení okolí lávky v Dolních Černošicích, poprvé se bude tak bude tato lokalita řešit jako součást veřejného prostranství s vazbami na okolní prostředí. Vstupní bod Černošice přinese kromě rekonstrukce lávky také autobusovou zastávku PID či řešení evakuačního bodu pro Dolní Černošice,“ říká Filip Kořínek, starosta města Černošice. 

Projekt vychází z Memoranda o spolupráci na rozvoji a budoucím využití území kolem soutoku Berounky a Vltavy uzavřeném mezi hl. m. Prahou, místními městskými částmi a městem Černošice. Vítězný návrh bude znám v dubnu příštího roku.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/promenu-nejcennejsi-prazske-prirodni-lokality-predstavuje-vystava/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/terminal-dlouha-mile-na-trase-z-prahy-na-letiste-zna-svoji-podobu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novou-stanici-metra-depo-zlicin-navrhne-atelier-petr-stolin-architekt/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-62-dil-cast-1-upravy-prazskeho-hradu-pavel-janak/]

Cílem rekonstrukce bylo zbavit se nešetrných zásahů, které zde byly prováděny především v průběhu 20. století. Konkrétně zde byla špatně zvolena kombinace trávníků, asfaltu, betonových ploch, antuky, zámkové dlažby a různých typů dlažebních kostek. Také technický stav konstrukcí byl na hranici životnosti a neodpovídal moderním technickým nárokům.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-61-dil-upravy-prazskeho-hradu-otto-rothmayer/]

Zahrada by měla nově sloužit k přijímání zahraničních delegací, pořádání mobilních výstav, ale i veřejnosti.  

Úpravy zahrady navázaly na rekonstrukci sídla vlády, která po téměř třech letech skončila před dvěma lety.

Na území dnešního areálu Strakovy akademie bývala zahrada už od 15. století. Budova akademie v těchto místech vyrůstala v letech 1891 až 1896 podle návrhů a plánů architekta Václava Roštlapila. Po dokončení sloužila podle přání hraběte Jana Petra Straky jako studentská kolej pro nemajetné syny českých šlechtických rodin. Po druhé světové válce byla vyhrazena pro potřeby nové československé vlády a od roku 1993 je Strakova akademie sídlem české vlády.

Mohlo by vás zajímat:

• Skryté poklady architektury pohledem Zdeňka Lukeše
• Pražský prostor pro umění Kunsthalle se otevře už zítra
• Španělský sál: Unikátní reprezentativní prostory Pražského hradu, na jejichž rekonstrukci se podíleli i slavní rockeři

„Přestože emauzské budovy od Karla Pragera, mimo jiné autora Nové scény, nejsou památkově chráněné, chceme k nim přistupovat maximálně citlivě. Věřím, že výsledek rekonstrukce ocení nejen odborná veřejnost, ale také všichni návštěvníci Emauz. S realizací se pak začne v roce 2024,“ říká náměstek primátora Petr Hlaváček.

Samotný areál nebyl nikdy dokončen tak, jak to Karel Prager plánoval, IPR se už dlouhodobě snaží co nejvíce se jeho myšlenkám přiblížit.

„IPR při vzniku CAMPu už jednou jasně prokázal, že tento druh architektury je možné citlivě aktualizovat pro současný provoz. Věřím, že rekonstrukce celého areálu Emauzy by jednoho dne mohla být vzorem pro to, jak adekvátně zacházet s poválečnou architekturou,“ říká člen gremiální rady IPR a editor knihy o architektuře z let 1958-89 Vladimír 518.

V rámci rekonstrukce bude nutné především sanovat nosnou konstrukci a vyřešit nevyhovující statiku budov. Dojde ke kompletní výměně lehkého obvodového pláště, který bude nahrazen replikou původního opláštění. Plánována je také výměna technologií vytápění, chlazení a vzduchotechniky, aby došlo k snížení energetické náročnosti budov. Nové prostorové uspořádání administrativní části je řešeno novým ztvárněním koncepčních východisek původní architektury.

Součástí úprav pak bude i revitalizace prostranství mezi budovami. Vzniknout zde má nový park s vyhlídkou na Prahu.

„Vnímáme, že se jedná o významnou investici města, je to však jediná možnost, jak budovy zachránit pro další generaci. V případě, že by město tento soubor prodalo, dá se vzhledem k absenci památkové ochrany předpokládat, že by případný soukromý investor přistoupil k demolici budov,“ dodává Hlaváček.

„IPR sídlí v budovách, které jsou z pohledu architektury Prahy velmi důležité. Vznikly totiž jako takový architektonický „hub“ a od té doby tu vždy působily instituce, které se věnují rozvoji města. Plánovaná rekonstrukce je vrcholem našich dlouholetých snah o zpřístupnění areálu veřejnosti. Před dvěma lety jsme např. odstranili bariéry bránící prostupnosti areálu, trávníky jsme osadili lehátky a pravidelně zveme návštěvníky na prohlídky areálu např. v rámci Dne architektury či Open House Praha,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč.

Areál Emauzy je denně přístupný veřejnosti. V rámci osmého ročníku festivalu Open House Praha se navíc budou konat komentované prohlídky věnované historii i současnému provozu celého areálu. Návštěvníci se tak budou moci podívat do pivovarských sklepů z 19. století, či navštívit Pragerovy kostky.

Psali jsme také:

• Vychází nejrozsáhlejší publikace o předrevoluční architektuře. Celý měsíc mohou zájemci navštívit i výstavu s ní spojenou

Mezi projekty atelieru Flera patří jak soukromé zahrady, tak veřejná městská prostranství i developerské projekty. „Je rozdíl mezi developerskými projekty a veřejným prostranstvím města. U města většinou je zájem tvořit pro lidi. U developerů se v poslední době ukazuje spousta partnerů, kteří jsou si vědomi toho, jak je zeleň důležitá. Myslím, že je důležité, aby developeři cítili zodpovědnost za veřejný prostor a aby jejich projekty přinášeli něco městu,“ říká Leffler.

Bikepark, Vratislavice nad Nisou

Jedná se o lokalitu v sousedství lesoparku. Cílem bylo šetrně propojit tato místa a vytvořit park, kde budou moci lidé sportovat i odpočívat. Je zde mnoho klidových zákoutí, ale i singltrailové dráhy, okruh pro pumptrack a také skill centrum.

Park “Drama věků“

Tento projekt byl vytvořen ve Štětkovicích nedaleko Sedlčan pro developera Passerinvest Group. Cílem bylo vytvoření prostoru pro aktivní i fyzický odpočinek, ale především nasměrování lidí v dnešní uspěchané společnosti k hodnotám, které nás přesahují.

„Kladu si za úkol propojit developerské projekty a veřejné prostranství a naučit lidi, aby byli uctiví k planetě. Nás, jako krajinářské architekty, veřejnost může poslouchat, ten přesah je na nás,“ říká Leffler.

Atelier Flera také učí širokou veřejnost, jak se starat a žít ve své zahradě. Vytvořili proto nejen vlastní youtubový kanál, ale také nabízejí online kurzy. Jejich cílem je naučit majitele zahrad vnímat prostor a ten si pak přizpůsobit vlastním potřebám a estetickým preferencím.

Žijte ve své zahradě

„Online kurz, který vede lidi k tomu, jak žít ve své zahradě. Jak zacházet s dešťovou vodou, jak se starat o rostliny, jak uvažovat o prostoru, učíme je projektovat zahrady. Kurz by měl lidem přinést to, že bude více zeleně a méně neosobních trávníků obehnaných živými ploty. Máme i youtubový kanál, kde zdarma sdílíme užitečné rady,“ říká Leffler.

A co by podle Ferdinanda Lefflera nemělo chybět na žádné zahradě? „Každá zahrada, kde jsou děti, by měla mít kutloch. Hrady a zámky, které se staví, jsou často nevyužívané, ale kutloch je zahradní sídlo, které roste s dětmi. Nejprve slouží jako tajný úkryt na hraní, později jako klubovna. Něco takového by měla mít každá zahrada,“ dodává Leffler.

„Největší výzvou pro mě je, že když se na danou zahradu vrátím a vidím, že tam majitel opravdu žije. Že lavice jsou ošoupané, po cestách se chodí. Líbí se mi, když vše funguje, jak má a je vidět, že jsme se trefili a dokázali jsme se dostat k podstatě toho, co člověka do té zahrady dostane,“ říká Ferdinand Leffler.  

Další díly pořadu „TV Architect představuje“ můžete vidět ZDE

Některé městské parky nebývají v dobré kondici, roky zanedbané péče se na nich podepsaly a pozvolna ztrácejí i schopnost plnit své funkce. „Jedním z našich cílů je citlivou kultivací a revitalizací přeměnit místa, která byla doposud nepřístupná, nebo byla v takovém stavu, že se je lidé báli navštěvovat, na kvalitní veřejný prostor, kde lidé budou rádi trávit svůj volný čas,“ vysvětluje Jana Mastíková, hlavní architektka studia LOXIA. 

Na kvalitní veřejný prostor s dostatkem zeleně je proto potřeba myslet už při navrhování nových rezidenčních objektů. „Kdykoliv začínáme s novým projektem, naše první myšlenka směřuje k tomu, že součástí návrhu by měl být park. Dostatek zeleně považujeme, především u projektů ve větších městech, za zcela zásadní. Nicméně je potřeba myslet na to, že park musí do projektu dobře zapadnout, aby se stal jeho přirozenou součástí a místní obyvatelé měli zájem ho využívat,“ říká Jana Mastíková.

„Kvalitní veřejný prostor je nesmírně důležitou a nepostradatelnou částí každého urbanistického celku, protože je zdrojem volnočasového dění a života. Potřeba lidí sdružovat se, potkávat se, vyměňovat si zboží či názory, nebo prostě trávit společně volný čas je v nás hluboce zakořeněná a stav veřejného prostoru je rozhodující pro to, aby tato potřeba byla naplňována. Spokojený život nelze vést jen za vchodovými dveřmi bytu nebo domu. Přitom ale stále vídáme propastné rozdíly mezi kvalitou prostředí uvnitř a vně,“ vysvětluje architektka a dodává: „cíl je spojovat bydlení a veřejný prostor do jednoho funkčního celku, a přidávat tak městům další rozměr.“

Studio LOXIA stojí například za návrhem aktuálně probíhající revitalizace parku Folimanka pod Nuselským mostem na Praze 2. Dalším příkladem je také veřejný prostor na Praze 6 - park Kajetánka. Revitalizace tohoto parku byla součástí komerčního projektu bytových domů. 

„Podobu veřejného prostoru je potřeba vždy dopředu dobře promyslet. Nemusí být nutně velký, ale musí nabízet aktivity a služby, které obecně lidé vyhledávají, aby se nestal jen botanickou zahradou nebo expozicí nápadů či jednoúčelovým prostorem pro minoritu, ale aby byl přínosem pro rezidenty i lákadlem pro návštěvníky z okolí,“ říká Jana Mastíková. 

Mezi rezidenční projekty, součástí jejichž návrhu je kvalitní veřejný prostor, patří například Chateau Troja Rezidence s  romantickými zahradami s vodními prvky v podobě fontánek či vodotrysků, bytový dům na Zahradním Městě s dětským hřištěm, sportovním hřištěm a psím parkem, rezidenční areál Malešický Háj s parkem plným zeleně a amfiteátrem kolem centrálního stromu či projekt Nad Čimickým údolím s rozsáhlým parkem se zelení, vodními prvky, dětskými hřišti a piknikovou zónou s grilem.

Ekologická úloha parků ve městech

Parky plní především ve městech, která jsou plná betonu a asfaltu, nezastupitelnou ekologickou úlohu. Spoluvytvářejí ekosystém města, podílejí se na produkci kyslíku a zároveň výrazně snižují prašnost. Hrají také velmi významnou roli při boji s horkem a suchem. Parky jsou ale také důležitým azylem pro faunu. Na rozdíl od intenzivně zemědělsky obdělávaného venkova jsou městské parky vhodným útočištěm pro hmyz, ptactvo i drobné savce, kteří se zde navíc těší z absence predátorů. „Ekologická témata jsou stále více akcentována, diskutována a projevují se ve všech oblastech našeho života a napříč všemi odvětvími. Obnovu zeleně, která již neplní svou funkci, stejně jako vytváření nových zelených ploch a výsadbu nové zeleně považuji za správný směr, kterým v našich projektech i nadále půjdeme,“ uzavírá hlavní architektka studia LOXIA.

TV Architect představuje - LOXIA architects (Jana Mastíková)

Psali jsme také:

• Z pera architektů: školka budoucnosti propojí modernu s přírodou
• Rekonstrukce Chateau Troja Residence finišuje
• Na pražském Břevnově vznikla nová rezidence Radimova. Architekti si při stavbě museli poradit s neobvyklým terénem
• YIT zahájila již osmou etapu projektu Suomi Hloubětín

Cílem obnovy je tak zajištění bezpečnosti u přestárlých nebo narušených stromů a porostů. Plánována je ale i obnova mlatových cest, ohradních zdí i drobných historických staveb. Součástí obnovy jsou i nové expozice.

Jako první přijde na řadu ořez a kácení nemocných stromů. Na jaře se poté přidají zahradnické práce jako výsadba nových stromů, údržba trávníků a výsadba tisíců cibulovin.

Průhonický park založil hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca roku 1885. Budoval jej prakticky až do své smrti v roce 1936. Park patří k největším přírodně krajinářským parkům v Evropě, od roku 2010 je součástí památkové rezervace s ochranou UNESCO.

Zajímá vás více o krajinářské architektuře. Podívejte se na náš pořad: TV Architect představuje - Terra Florida (Lucie Vogelová)

Portál je určen pro odborníky i milovníky kvalitní architektury, ale i pro veřejnost, která se ráda pohybuje venku. Zájemci zde najdou mimo jiné i seznam akcí z oboru. Ať už jde o přednášky či akce pro děti, workshopy či exkurze.

„Pracujeme i na záložce, která by měla ukázat rozplánované projekty. Chceme ukázat i krajinné plány nebo věci, které chtějí města postavit. Vše je ale v začátcích,“ říká Vogelová.

Cílem je zviditelnit krajinářskou architekturu a ukázat veřejnosti, že nejen parky, ale další veřejná prostranství mají své autory. Lze tady proto dohledat i autory míst a jejich záměry.

„Jedná se o mladý projekt, vše se ještě dotváří. Do budoucna plánujeme, že vytvoříme redakční radu, aby vše bylo pod odborným dohledem a mohlo se jednat o vizitku krajinářské architektury,“ dodává Lucie Vogelová.

TV Architect představuje - TERRA FLORIDA (Lucie Vogelová)

„Navážeme na mnoho úvah a studií lokality Trojmezí. Jde nám o hledání potenciálu a možností různých charakterů přírody, oddechu a rekreace. Skloubíme vše v návrhu studie, která bude klást důraz na respektování širokého údolí Botiče, maximální ochranu nezastavitelných ploch v okolí vodních toků a stabilizaci kompaktně zastavěného území okolo Trojmezí,“ vysvětluje některé z cílů studie první náměstek primátora Petr Hlaváček. 

Studie je rozdělena na dvě části – analytickou a návrhovou. První se bude věnovat stavu krajiny a půdy. Zabývat se bude i zapojením stávajících retenčních nádrží a třeba i umístěním volnočasových aktivit. Mluví se i o vzniku biotopového koupaliště a úpravy by se mohly dočkat i místní sady z kterých by v budoucnu mohla vzniknout komunitní zahrada. Uvažuje se také o cyklostezce či hipotrase. Co se technické části týká, ta bude řešit zadržování vody, příkopy, průlehy a rýhy, zpomalující odtok dešťové vody. 

„Jedná se logický krok, který jsme slibovali. Je nedílnou součástí řešení majetkoprávního vypořádání celého území. Cílem je jednoznačná definice hranice nezastavitelného území Trojmezí, jeho volnočasového charakteru a tím dání jasné budoucnosti rozvoje lokality,“ říká radní pro správu majetku Jan Chabr. 

„V území chceme udržet šetrné zemědělství. Studie proto navrhne vhodná opatření pro citlivé hospodaření s vodou a půdou. Velké plochy polí by měly být rozděleny alejemi a remízky, aby se zabránilo erozi. Budeme spolupracovat i se Střediskem ekologické výchovy hl. m. Prahy Toulcův Dvůr, což je jedna z nejvýznamnějších aktivit v území,“ vysvětluje záměry studie ředitel IPR Ondřej Boháč. 

Práce budou průběžně konzultovány jak se zástupci městských částí, tak s veřejností.

Psali jsme také:

• Praha se zaměří na lepší správu zeleně. Zvýší se tak odolnost vůči klimatickým změnám
• Praha má první 3D tištěné parkourové hřiště na světě
• Šest návrhů se dostalo do druhého kola soutěže na budoucí podobu prostranství holešovické Pražské tržnice
• Nová lávka přes Berounku od Josefa Pleskota bude hotová za dva roky