Shrnutí článku v bodech:

• Druhá světová válka zásadně ovlivnila podobu českých měst a architektury.
• Válečné škody vedly k rozsáhlé poválečné obnově a nové výstavbě.
• Architektura byla po válce ovlivněna i ideologií a politickým směřováním.
• Vznikla řada staveb a urbanistických řešení, které formují města dodnes.
• Odkaz poválečné architektury je stále součástí veřejného prostoru i historické paměti.

Válečné škody a ztráty architektonického dědictví

Mnohá česká města utrpěla během války těžké rány. Bombardování poškodilo nejen průmyslové zóny, ale i historická centra. Zasažena byla například Plzeň, Brno nebo Praha. Vedle materiálních ztrát šlo také o ztrátu kulturní paměti, protože byly zničeny nebo nenávratně poškozeny budovy s významnou architektonickou hodnotou. Obnova pak často probíhala bez památkářského dohledu, což vedlo k necitlivým zásahům.

Rychlá obnova a nástup funkcionalismu

Po válce bylo třeba jednat rychle. Architektura se dostala pod tlak potřeby efektivity a jednoduchosti. Ve městech začaly růst funkcionalistické domy s plochými střechami a jednoduchými fasádami. Nešlo jen o estetiku, ale o pragmatismus. Účelnost nahradila ornament. Tento přístup vyhovoval i nastupujícímu režimu, který architekturu vnímal jako nástroj ideologie.

Budování nových měst a proměna urbanismu

Vedle jednotlivých staveb docházelo i k zásadnímu přehodnocení struktury celých měst. Vznikala nová sídliště, a to nejen jako obytné čtvrti, ale jako samostatně plánované městské celky s obchody, školami, kulturou. Urbanismus se stal centrálně řízeným procesem a přirozený vývoj měst byl na dlouho potlačen.

Dědictví poválečné architektury dnes

Mnoho staveb z této éry dnes stojí na rozcestí. Některé procházejí rekonstrukcemi, jiné čekají na demolici. Veřejná debata o hodnotě tzv. socialistického modernismu je čím dál živější. Postupně dochází k přehodnocení pohledu na architekturu 50. až 70. let, která byla dlouho vnímána pouze negativně. Mladí architekti dnes hledají inspiraci právě v tomto období, ať už z hlediska materiálového, dispozičního nebo koncepčního.

Den vítězství není jen historickým milníkem, ale i okamžikem, od kterého se začala psát nová kapitola české architektury. Byl to začátek obnovy, ale také období ztrát a kompromisů. Architektura po roce 1945 je svědectvím doby. Její idealismy, nedostatky i touhy po lepším světě se zapsaly do budov, které nás obklopují dodnes. A právě v jejich příbězích můžeme najít odraz nejen vítězství nad válkou, ale i cestu za novým kulturním sebevědomím.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dvorecky-most-se-otevira-nova-prazska-spojnice-prinasi-architekturu-inspirovanou-kubismem/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/fn-plzen-chysta-nejvetsi-stavbu-ve-sve-historii-novy-chirurgicky-pavilon-zmeni-podobu-nemocnice/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chalupa-ve-strani-navrat-horske-architektury-bez-nostalgie/]

[https://www.tvarchitect.com/video/dokumentarni-film-zdenek-lukes-70-let-vasne-pro-architekturu-a-historii/]

Shrnutí článku v bodech:

• Vila Grossmann v Ostravě vstupuje do třetího roku provozu s novým mobiliářem
• Město investovalo přes 10 milionů korun do obnovy interiérů
• Celková rekonstrukce vily přesáhla 132 milionů korun
• Rekonstrukce vychází z dochovaných historických plánů a fotografií
• Součástí obnovy jsou repasované kusy nábytku i nové repliky
• Vila byla původně postavena v letech 1922 až 1924 pro Františka Grossmanna
• Po rozsáhlé rekonstrukci se stala kulturním a společenským centrem
• Objekt dnes láká návštěvníky z Česka i zahraničí

Historická vila získává další vrstvu autenticity

Vila Grossmann patří mezi výrazné architektonické památky Ostravy a po rozsáhlé rekonstrukci pokračuje v postupném doplňování interiérů podle dochovaných historických podkladů. Město Ostrava v uplynulých měsících investovalo více než 10 milionů korun do nového mobiliáře, textilií, dekorativních prvků i dalších detailů, které mají přiblížit atmosféru vily z období mezi lety 1924 až 1933.

Návštěvníci mohou nově obdivovat například historické koberce,  nové zavěsy, záclony, vitráže, repliky původních prvků nebo repasovaný dobový nábytek. Součástí obnovy byly také nově vyrobené kusy nábytku vytvořené podle archivních fotografií a dochovaných dokumentů.

„Kromě již zmíněných nových závěsů a záclon na mosazných garnyžích v jednotlivých pokojích byly pro pánský pokoj vyrobeny repliky scházejících garnyží dřevěných. Nové malby přibyly na společenském podlaží v pánském pokoji, hudebním salonu, jídelně i zimní zahradě a v soukromém patře, konkrétně alkovně, toaletě a nice v dámské ložnici. Taktéž v soukromém patře byla dále doplněna i umělecká mosazná mříž v oblouku vedoucím k hostinskému pokoji. Celkové náklady na dovybavení interiéru přesáhly 10 milionů korun s DPH,“ konstatuje náměstek primátora pro investice Břetislav Riger.

zdroj: TZ_Vila Grossmann

Rekonstrukce založená na detailních historických podkladech

Projekt obnovy vily je výjimečný množstvím dochovaných archivních materiálů. K dispozici byly původní plány, dobové fotografie i podrobné soupisy mobiliáře a vybavení domácnosti.

Díky tomu bylo možné přesněji rekonstruovat podobu jednotlivých místností včetně barevnosti, rozmístění vybavení nebo charakteru textilií. Některé kusy byly repasovány, jiné vznikly jako novodobé repliky navazující na původní podobu interiéru.

Výraznou proměnou prošla například ložnice paní Grossmannové, kde byla obnovena historická nika s postelí a dekorativními prvky podle fotografií z 20. let minulého století.

zdroj: TZ_Vila Grossmann

Architektura první republiky s novým životem

Vilu si nechal v letech 1922 až 1924 postavit stavitel František Grossmann jako reprezentativní rodinné sídlo propojené s kancelářemi stavební firmy. Objekt byl ve své době známý luxusním provedením i technicky pokrokovým řešením.

Před rekonstrukcí však vila trpěla výrazným stavebním poškozením a dlouhodobě chátrala. Rozsáhlá obnova dokončená v roce 2024 vrátila objektu jeho původní charakter a otevřela jej veřejnosti.

zdroj: TZ_Vila Grossmann

Kulturní centrum i turistický cíl

Vila Grossmann dnes neslouží pouze jako architektonická památka. Objekt se stal místem kulturních akcí, komunitních setkání i společenských událostí. Konají se zde komentované prohlídky, výstavy nebo kulturní programy a vila se stává stále vyhledávanějším cílem návštěvníků z Česka i zahraničí.

zdroj: TZ_Vila Grossmann

Výjimečné prostředí si již vybrali také první novomanželé a vila se postupně zapisuje do společenského života města.

Vila Grossmann ukazuje, jak může citlivě obnovená architektonická památka získat nový život a zároveň si zachovat historickou autenticitu. Projekt obnovy dnes neslouží jen jako připomínka architektury první republiky, ale také jako příklad promyšlené práce s kulturním dědictvím a jeho současným využitím.

Podrobný program lze nalézt na webu ZDE.

[https://www.tvarchitect.com/video/reportaz-s-architekty-banik-se-vrati-na-bazaly-stadion-nove-bazaly-bude-pro-ostravu-jednou-z-nejvyznamnejsich-staveb-poslednich-desetileti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dvorecky-most-se-otevira-nova-prazska-spojnice-prinasi-architekturu-inspirovanou-kubismem/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-hleda-podobu-novych-dvoru-pds-vypisuje-dve-architektonicke-souteze-na-mestske-bloky/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/olomouc-planuje-novou-multifunkcni-halu-klicove-rozhodnuti-je-na-uohs-a-evropske-komisi/]

Shrnutí článku v bodech:

• Velikonoce mají ve starých českých chalupách jedinečnou atmosféru spojenou s tradicemi a venkovským prostředím.

• Historické interiéry a přírodní materiály podtrhují klidnou a autentickou podobu velikonočních svátků.

• Typické jsou jednoduché dekorace, přírodní barvy a ručně vyráběné ozdoby.

• I dnes lidé často navazují na staré tradice a přenášejí je do moderního bydlení.

• Velikonoce tak propojují historii, architekturu venkovských domů a současný způsob života.

Velikonoce jako duchovní i přírodní mezník

Zatímco dnes máme Velikonoce často spojené především s prodlouženým víkendem a pomlázkou, dříve představovaly skutečně hluboký mezník v životě vesnice i domácnosti. Byly svátkem nového života – ať už z pohledu víry, nebo příchodu jara, které se po dlouhé zimě přirozeně nabízelo jako čas obnovy.

Uklízelo se nejen symbolicky, ale doopravdy. Myla se okna, bílily se stěny, větralo se ložní prádlo. Staré chalupy s malými okénky a tmavými místnostmi najednou ožily světlem a čerstvým vzduchem. I samotné prostředí – dřevěné trámy, hlíněné podlahy nebo pec, ve které se pekl mazanec, měly vliv na to, jak silně lidé svátky prožívali.

Dům jako místo tradice

Chalupy a statky byly přirozeným centrem dění. V jediné větší místnosti se jedlo, slavilo i tvořilo. Děti malovaly vajíčka, ženy pletly pomlázky nebo pekly beránky, a všude panovala zvláštní klidná atmosféra. Na stěnách často visely náboženské obrazy, pod oknem byla lavice, kde se v podvečer sedávalo.

Velikonoce měly také silný komunitní rozměr. Sousedé si vyměňovali vajíčka, chodilo se na koledu nejen kvůli sladkostem, ale i jako výraz sousedské sounáležitosti. A právě architektura těchto starých domů s dvorem, zahradou a uzavřeným hospodářstvím, umožňovala jiný druh prožívání, než známe dnes.

Jak slavíme dnes a co z toho si uchovat

Dnes často žijeme v bytech, domech na předměstí nebo moderních novostavbách. Na první pohled to může vypadat, že se tradiční atmosféra vytratila, ale záleží na každém z nás, jak si domov vytvoříme. Už to, že si uděláme čas na jarní úklid, naaranžujeme si větvičky do vázy nebo upečeme vlastní mazanec, nás přibližuje k těm dávným zvykům.

Výhodou současného bydlení je větší komfort, ale zároveň i anonymita. Možná právě proto se v posledních letech znovu vrací obliba venkova, chalupaření a pobytů na statcích, protože nám připomínají něco, co ve městech ztrácíme. Prostor, klid, rituály.

Ať už tedy slavíme Velikonoce ve staré chalupě po prababičce, nebo v paneláku v centru města, podstatné je, že se zastavíme a připomeneme si, co tyto svátky znamenají. Není to jen o pomlázce a čokoládových zajících,ale o čase, který věnujeme sobě, své rodině a prostoru, který obýváme.

Velikonoce nejsou jen reliktem minulosti nebo dnem volna v kalendáři. Jsou svátkem, který může obohatit náš domov, ať už má podobu staré chalupy s trámovým stropem nebo moderního bytu. Stačí málo, trocha přírodních dekorací, vůně čerstvě upečeného mazance, smysl pro tradici a ochota vnímat prostor kolem sebe. A právě v tom spočívá krása Velikonoc. V propojení lidí, místa a času.

[https://www.tvarchitect.com/video/reportaz-s-architekty-banik-se-vrati-na-bazaly-stadion-nove-bazaly-bude-pro-ostravu-jednou-z-nejvyznamnejsich-staveb-poslednich-desetileti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-onkologicky-pavilon-v-olomouci-zvysuje-kapacitu-moderni-lecby/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jarni-priprava-verejnych-prostor-jak-mesta-ozivaji-po-zime/]

Shrnutí článku v bodech:

• Ostrava vyhlásila architektonickou soutěž na rekonstrukci historické svinovské sýpky

• Památkově chráněná stavba z poloviny 18. století je ve špatném technickém stavu, krov byl v roce 2025 odstraněn

• Cílem je citlivá rekonstrukce doplněná novou přístavbou a konverze objektu na městskou knihovnu s multifunkčním sálem

• Soutěž probíhá jako užší jednofázová projektová soutěž s omezeným počtem účastníků

• Investiční náklady na rekonstrukci jsou stanoveny na 98 milionů korun bez mobiliáře

• Vítězný návrh má být vybrán v září 2026 a následně dopracován do realizační dokumentace

• Projekt navazuje na dlouhodobou strategii města využívat architektonické soutěže pro významné veřejné stavby

• Detailní informace k architektonické soutěži naleznete ZDE

Záchrana jedné z nejstarších staveb ve městě

Svinovská sýpka je nemovitou kulturní památkou a připomíná zemědělskou minulost dnes převážně industriální Ostravy. Datace krovu byla při dendrologickém průzkumu stanovena do roku 1750. Objekt tvoří dva přiléhající objekty situované v prostoru bývalého hospodářského dvora rodu Wilczků, kde se původně nacházela svinovská tvrz.

Budova je v současnosti ve velmi neuspokojivém stavu. V létě 2025 bylo nutné odstranit krov v havarijním stavu. Město objekt odkoupilo za přibližně 2,2 milionu korun a nechalo jej staticky posoudit jako podklad pro další kroky vedoucí k jeho záchraně.

„Město hledá autora, který dokáže pro tuto historickou stavbu nalézt nejvhodnější řešení obsahující návrh knihovny s multifunkčním sálem, současně splňující požadavky soudobého provozu a užívání. Cílem našeho záměru je efektivní rekonstrukce stávajících objektů a přístavba objektu nového. S ohledem na charakter stavby i záměr její záchrany volíme tzv. užší architektonickou jednofázovou projektovou soutěž, kdy budou k podání návrhu vyzvány tři znalé ateliéry, mající zkušenost s rekonstrukcí starých objektů a jejich konverzemi nebo návrhy knihoven. Další tři dodavatelé budou vyzváni na základě podaných žádostí, po provedeném snížení počtu účastníků v soutěži,“ uvádí Markéta Langrová, radní města Ostravy, místopředsedkyně hodnotící poroty.  

zdroj: TZ_Ostrava

Soutěž na rekonstrukci a novou přístavbu

Cílem soutěže je nalézt architektonické řešení, které spojí citlivou rekonstrukci historické části s návrhem nového objektu. Budoucí podoba má respektovat charakter památky a současně splnit nároky moderního provozu.

Zvolena byla užší jednofázová projektová soutěž. K podání návrhu budou vyzvány tři ateliéry se zkušenostmi s rekonstrukcemi historických objektů či návrhy knihoven a další tři účastníci budou vybráni na základě podaných žádostí. Žádosti o účast je možné podávat do 26. března 2026. Vítězný návrh má být vybrán v průběhu září a soutěžní práce budou veřejně prezentovány v prosinci letošního roku.

Investiční náklady na rekonstrukci jsou aktuálně stanoveny na 98 milionů korun bez započtení mobiliáře.

„Zájemci o účast v soutěži mají možnost si místo prohlédnout, své žádosti o účast pak mohou podat do 26. března 2026. Podané žádosti, včetně portfolií dosavadních zkušeností zájemců, projedná porota a poté doporučí radním města vyzvat vybrané účastníky k podání návrhů v předpokládaném termínu do 24. srpna letošního roku. Vítězný návrh by měl být vybrán v průběhu září, soutěžní návrhy budou prezentovány v prosinci letošního roku. Autor vítězného návrhu by měl poté dopracovat návrh stavby včetně interiéru, připravit příslušné dokumentace pro povolení záměru a provedení stavby,“ vysvětluje Lukáš Semerák, zastupitel města, člen poroty a dodává „Našim cílem je záchrana jedné z nejstarších staveb ve městě, unikátní svým charakterem, která pro příští užívání snoubí staré s novým a lidem nabídne ideální řešení multifunkčního objektu, s významným bonusem knihovny.“ V soutěžní porotě zasedají jak zástupci města, starosta městského obvodu Svinov, tak zkušení architekti, jejím předsedou je architekt Petr Všetečka.

zdroj: TZ_Ostrava

Nová funkce jako komunitní centrum

Záměrem města je po rekonstrukci využít objekt jako městskou knihovnu s multifunkčním sálem. Prostor má sloužit nejen běžnému knihovnímu provozu, ale také besedám, autorským čtením, vzdělávacím programům, koncertům či divadelním představením.

Výsledkem by měl být multifunkční objekt, který propojí historickou hodnotu stavby s novým společenským využitím a nabídne městské části Svinov důstojné komunitní zázemí.

zdroj: TZ_Ostrava

Architektonické soutěže jako součást strategie města

Ostrava dlouhodobě využívá architektonické soutěže při přípravě významných projektů. V minulosti tímto způsobem vznikla řešení pro bývalá městská jatka, projekt fotbalového stadionu Nové Bazaly či řadu památníků a veřejných staveb. Také Nová radnice, dnešní dominanta města, byla realizována na základě soutěže vypsané již v roce 1923.

Rekonstrukce svinovské sýpky tak zapadá do širší strategie města, která spojuje ochranu historických hodnot s důrazem na kvalitní současnou architekturu.

Vyhlášení soutěže na rekonstrukci svinovské sýpky představuje další krok v systematickém přístupu Ostravy k obnově památkově cenných staveb. Projekt má ambici nejen zachránit významný historický objekt, ale také mu dát novou funkci odpovídající současným potřebám městské části.

Detailní informace k architektonické soutěži naleznete ZDE

[https://www.tvarchitect.com/video/reportaz-s-architekty-banik-se-vrati-na-bazaly-stadion-nove-bazaly-bude-pro-ostravu-jednou-z-nejvyznamnejsich-staveb-poslednich-desetileti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/poho-park-gabriela-v-karvine-meni-podobu-byvaleho-hornickeho-arealu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dum-pro-brachu-kdyz-si-architekt-a-klient-vidi-do-hlavy/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nova-piazzetta-v-parizske-ulici-ma-kultivovat-verejny-prostor-v-centru-prahy/]

Shrnutí článku v bodech:

• Architektura s námi komunikuje i bez slov prostřednictvím prostoru, světla a měřítka
• Lidské měřítko ovlivňuje, zda se v prostředí cítíme přirozeně a bezpečně
• Materiály a jejich povrch nesou emoce a vypovídají o charakteru stavby
• Světlo a stín pomáhají číst prostor a orientovat se v něm
• Vztah stavby k okolí ukazuje, zda chce být součástí města, nebo se od něj odděluje
• Číst architekturu je dovednost, kterou lze rozvíjet všímavostí a zkušeností

Architektura jako jazyk prostoru

Každá stavba něco sděluje. Někdy otevřenost a vstřícnost, jindy odstup nebo autoritu. Architektura pracuje s prostorem podobně jako jazyk se slovy. Záleží na tom, jak jsou prvky uspořádány, jak na sebe navazují a v jakém kontextu se objevují. Člověk nemusí být architekt, aby cítil, že se v některých místech pohybuje přirozeně a jinde s napětím nebo nejistotou.

Měřítko jako první signál

Jedním z nejdůležitějších čitelných znaků architektury je měřítko. Jinak působí dům, který respektuje lidskou výšku, tempo chůze a potřebu zastavení, a jinak stavba, která je navržena z pohledu auta nebo z dálky. Lidské měřítko vytváří pocit blízkosti a srozumitelnosti. Příliš velké nebo nečitelné objemy naopak mohou působit odtažitě a nehostinně.

Materiály a jejich řeč

Materiál není jen technická volba. Dřevo, kámen, beton nebo sklo mají každý svůj charakter a vyvolávají odlišné emoce. Hrubý povrch může působit pevně a trvale, hladký povrch lehce a křehce. Přirozené materiály často stárnou důstojně a nesou v sobě stopu času, zatímco jiné mohou po letech ztrácet výraz. I tím architektura sděluje, zda počítá s dlouhodobým užíváním nebo spíše s krátkodobým efektem.

Světlo, stín a orientace

Způsob, jakým je do stavby nebo prostoru přivedeno světlo, výrazně ovlivňuje jeho čitelnost. Světlé prostory působí otevřeně a bezpečně, tlumené světlo může podporovat soustředění nebo klid. Stín pomáhá strukturovat prostor a vytváří přechody mezi jednotlivými částmi. Architektura tak nenápadně vede pohyb, určuje tempo i místa, kde se chceme zastavit.

Vztah stavby k okolí

Dům nikdy neexistuje sám o sobě. Vždy je součástí ulice, náměstí nebo krajiny. To, jak se otevírá k okolí, jak reaguje na sousední zástavbu nebo veřejný prostor, je dalším důležitým sdělením. Aktivní parter, okna do ulice nebo vstup orientovaný k veřejnému prostoru říkají, že stavba chce být součástí města. Uzavřené fasády a odstup naopak vytvářejí bariéru.

Čtení architektury jako dovednost

Schopnost číst architekturu se dá trénovat. Stačí se při pohybu městem ptát, proč se na jednom místě cítíme dobře a jinde ne. Všímat si detailů, proporcí, návazností a vztahů. Architektura pak přestane být jen kulisou a stane se srozumitelným prostředím, které s námi vede tichý dialog.

Architektura k nám promlouvá neustále, i když o tom často nepřemýšlíme. Učí nás pohybu v prostoru, ovlivňuje naše chování a formuje každodenní zkušenost s městem. Umět ji číst znamená být pozornější k prostředí, ve kterém žijeme. A také si více vážit staveb, které fungují přirozeně, nenápadně a dlouhodobě.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/paralelni-draha-na-letisti-vaclava-havla-se-posouva-blize-k-realizaci/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zazraky-moderni-architektury-jak-vznikaji-mrakodrapy/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/kulturni-centra-a-jejich-role-ve-spolecnosti/]

Shrnutí článku v bodech:

• Státní hrad a zámek Český Krumlov získal status zvýšené ochrany UNESCO podle Druhého protokolu Haagské úmluvy
• Jde teprve o druhou památku v České republice s tímto mezinárodním statusem, vedle vily Tugendhat
• Zvýšená ochrana se vztahuje na kulturní dědictví nejvyšší hodnoty a zajišťuje jeho nedotknutelnost v případě ozbrojeného konfliktu
• Podmínkou udělení je silná právní ochrana, absence vojenského využití a detailní krizové plánování
• Pro návštěvníky se provoz památky nemění, objekt bude pouze označen mezinárodním symbolem zvýšené ochrany
• Status potvrzuje výjimečné postavení Českého Krumlova v oblasti památkové péče i architektury

Zvláštní ochrana pro kulturní dědictví nejvyšší hodnoty

Zvýšená ochrana podle Haagské úmluvy je určena pouze památkám mimořádného významu pro celé lidstvo. Nejde tedy o symbolické gesto, ale o právně závazný mezinárodní status. Památky se zvýšenou ochranou jsou v případě ozbrojeného konfliktu považovány za nedotknutelné a jejich napadení je kvalifikováno jako válečný zločin. Český Krumlov se tak zařadil mezi velmi úzkou skupinu kulturních statků s nejvyšší mírou mezinárodní ochrany.

„Jedná se o významný odborný a diplomatický úspěch České republiky a Národního památkového ústavu, který koordinoval přípravu nominační dokumentace. Zvýšená ochrana podle Druhého protokolu byla dosud udělena pouze vybraným kulturním statkům v několika zemích světa. Jsem ráda, že právě státní hrad a zámek Český Krumlov k nim patří. Současné i dlouhodobé ozbrojené konflikty, například v Iráku, Mali, Sýrii či na Ukrajině, ukazují, že ochrana kulturního dědictví v konfliktních situacích nabývá stále většího významu,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

zdroj: npu.cz

Přísné podmínky a dlouhá příprava nominace

Získání tohoto statusu není automatické ani rychlé. Památka musí splnit několik zásadních podmínek. Musí být chráněna kvalitními vnitrostátními právními a správními nástroji, nesmí být využívána pro vojenské účely a musí mít zpracované krizové plány pro různé typy ohrožení. Ty zahrnují nejen ochranu samotné stavby, ale i detailní evidenci a připravenost k případné evakuaci movitých památek. V případě Českého Krumlova šlo o proces trvající několik let, do něhož byly zapojeny instituce z oblasti kultury, obrany i zahraniční politiky.

Architektura připravená na krizové scénáře

Zajímavým aspektem celého procesu je důraz na praktickou připravenost památkového areálu. V minulosti zde probíhala taktická cvičení složek integrovaného záchranného systému, která simulovala mimořádné události včetně bezpečnostních hrozeb. Památková ochrana se tak v tomto případě neomezuje pouze na historickou hodnotu architektury, ale zahrnuje i moderní přístup k bezpečnosti, řízení rizik a krizovému plánování.

zdroj: npu.cz

Mezinárodní kontext a význam pro památkovou péči

Haagská úmluva vznikla jako reakce na masivní ničení kulturního dědictví během druhé světové války a její druhý protokol zpřísnil pravidla ochrany i pro vnitrostátní konflikty. Status zvýšené ochrany je v současném geopolitickém kontextu stále aktuálnější. Ozbrojené konflikty v různých částech světa ukazují, že kulturní dědictví zůstává zranitelné a jeho ochrana musí být systematická a mezinárodně koordinovaná.

Co se mění pro návštěvníky a město

Pro běžné návštěvníky se fungování areálu nijak zásadně nemění. Hrad a zámek zůstává celoročně přístupný veřejnosti a nadále patří mezi nejnavštěvovanější památky v České republice. Viditelnou změnou bude pouze označení objektu mezinárodním symbolem zvýšené ochrany. Pro město i správce památky však nový status znamená dlouhodobý závazek udržovat nejvyšší standardy ochrany historického prostředí.

zdroj: npu.cz

Získání štítu zvýšené ochrany potvrzuje výjimečné postavení Českého Krumlova nejen v rámci České republiky, ale i v mezinárodním kontextu památkové péče. Pro architekturu a ochranu historických staveb jde o jasný signál, že kvalitní správa, dlouhodobé plánování a odpovědný přístup mohou vést k uznání na nejvyšší úrovni. Český Krumlov se tak stává nejen symbolem historické kontinuity, ale i moderního přístupu k ochraně kulturního dědictví.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rodinny-dum-v-letnanech-provereny-samotnym-architektem/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-usti-nad-labem-vznikne-multifunkcni-atleticka-hala-pro-2-200-divaku-projekt-cili-na-mezinarodni-uroven/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/domov-pod-kridly-jestedu-spojuje-tradici-a-moderni-design/]

Když se řekne zimní stavba, mnoha lidem se vybaví iglú. Tento typický obydlí Inuitů je mistrovským dílem jednoduchosti a funkčnosti. Iglú bylo tradičně stavěno ze sněhových bloků, které díky svým izolačním vlastnostem dokázaly udržet teplotu uvnitř kolem 0 °C, i když venku panovaly mrazy až -40 °C.

Stavba iglú nebyla pouze otázkou přežití – byla také příkladem hlubokého respektu k přírodě. Materiál byl vždy dostupný, snadno recyklovatelný a stavba samotná se dokončila během několika hodin. Moderní architekti se dnes inspirují těmito principy, zejména v oblasti udržitelnosti a rychlosti výstavby.

2. Alpy a horské chaty: Tradiční elegance vs. moderní design

V Alpách se zimní architektura vyvíjela z čistě praktického hlediska – ochrana před mrazem, větrem a sněhem. Tradiční horské chaty byly budovány z kamene a dřeva, s nízkými střechami, které bránily nahromadění sněhu. Silné zdi poskytovaly izolaci a interiéry byly často zařízeny jednoduše, ale účelně.

S rozvojem zimního turismu se horské chaty staly symbolem luxusu a designu. Moderní horské chaty kombinují sklo, beton a kov, aby nabídly nejen pohodlí, ale i dechberoucí výhledy na zasněžené vrcholky. Energetická účinnost zůstává důležitým tématem – mnoho současných chat je vybaveno solárními panely nebo geotermálním vytápěním.

3. Skandinávský minimalismus a hygge v zimě

Zimní stavby ve Skandinávii vždy odrážely důraz na funkčnost a pohodlí. Dřevěné domy s velkými okny umožňovaly maximalizovat přirozené světlo, které je během zimních měsíců nedostatkovým zbožím. Typická architektura také zahrnovala krby nebo kamna, jež se staly centrálním bodem domova.

Koncept „hygge“, tedy vytvoření příjemné a útulné atmosféry, se stal celosvětově populárním. Moderní skandinávská zimní architektura proto kombinuje minimalistický design s teplem přírodních materiálů, jako je dřevo nebo vlna, čímž vytváří harmonické prostředí.

4. Zimní festivaly a ledové hotely: Architektura jako umění

Zimní stavby nejsou pouze o funkčnosti – mohou být i uměním. Ledové hotely, jako je slavný ICEHOTEL ve švédském Jukkasjärvi, kombinují dočasnou architekturu s uměleckými prvky. Každý rok jsou stavby vytvořeny z ledu a sněhu, přičemž design se liší podle umělců, kteří na nich pracují.

Zimní festivaly, například slavný Harbin Ice and Snow Festival v Číně, představují úžasné ledové sochy a stavby, které fascinují miliony návštěvníků. Tyto stavby, byť dočasné, ukazují, jak lze spojit tradici a inovaci v zimní architektuře.

Historie zimních staveb nám ukazuje, že architektura je nejen odrazem kultury a technologie, ale také schopnosti adaptovat se na extrémní podmínky. Od jednoduchosti iglú přes elegance alpských chat až po umělecké ledové stavby – zimní architektura je bohatým zdrojem inspirace.

Dnešní architekti mohou čerpat z tradičních technik a kombinovat je s moderními technologiemi, aby vytvářeli stavby, které budou šetrné k přírodě, funkční a esteticky působivé. Ať už se jedná o horskou chatu, zimní hotel nebo moderní pasivní dům, jedno je jisté – zima zůstane fascinujícím obdobím, které architekturu posouvá o krok dál.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/domov-pod-kridly-jestedu-spojuje-tradici-a-moderni-design/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nove-bazaly-ziskaly-svou-podobu-vitezny-navrh-z-barcelony-cti-historii-mista-i-prumyslovy-charakter-ostravy/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/olomouc-vyhlasi-urbanistickou-soutez-na-premenu-lokality-u-trznice/]

Shrnutí článku v bodech:

• V Rokycanech začala rekonstrukce historické sokolovny, která byla od roku 2016 uzavřena kvůli havarijnímu stavu.
• Projekt za 586 milionů korun promění objekt v moderní kulturní a komunitní centrum.
• Historická část bude obnovena, vznikne nový multifunkční sál, kavárna, piazzetta i podzemní parkoviště.
• O budoucí podobě rozhodl vítězný návrh architektonického studia Rusina Frei.
• Dokončení stavebních prací se očekává do dvou let, otevření sokolovny pak na přelomu let 2027 a 2028.
• Město tak získá nový prostor pro plesy, koncerty, taneční kurzy i komunitní akce.

Od historického sálu k modernímu centru

Sokolovna byla postavena před 120 lety a desítky let patřila k hlavním kulturním i sportovním místům města. V roce 2016 ale musela být uzavřena kvůli napadeným stropním konstrukcím. Od té doby Rokycany hledaly cestu, jak objekt zachránit. Po převzetí areálu městem v roce 2018 se začal připravovat rozsáhlý projekt obnovy.

Výsledkem je investice ve výši 586 milionů korun, kterou město financuje především z vlastních zdrojů, část nákladů pokryje dotace zaměřená na snížení energetické náročnosti. Stavební práce odstartovaly v září letošního roku a podle plánu by měly skončit do dvou let. Následovat bude vybavení interiérů, otevření se očekává na přelomu let 2027 a 2028.

foto: redakce TVarchitect

Architektonická soutěž a nové využití

O budoucí podobě rozhodla už v roce 2021 architektonická soutěž, z níž vzešel vítězný návrh studia Rusina Frei. Ten kombinuje citlivou rekonstrukci historické části s novou výstavbou.

zdroj: web města Rokycany

Historický sál bude obnoven a nabídne kapacitu pro zhruba 400 návštěvníků. Kromě toho vznikne kavárna, zázemí pro účinkující, kanceláře a sociální zařízení. Nové přístavby z dvacátých a osmdesátých let půjdou k zemi a nahradí je moderní objekt s podzemním parkovištěm, multifunkčním sálem a vestibulem s recepcí. Součástí návrhu je i piazzetta, malé náměstíčko určené pro venkovní akce a komunitní setkávání.

Celý komplex bude bezbariérový a počítá se také s moderním technickým vybavením, které umožní pořádání akcí různého charakteru.

Aktuálně na místě probíhají bourací práce ( 10/2025 )

Foto: redakce TVarchitect

Návrat společenského života do Rokycan

Rokycany dlouhá léta postrádaly adekvátní kulturní prostory. Studenti museli pořádat maturitní plesy v Plzni nebo okolních obcích, taneční kurzy se konaly v provizorních podmínkách. Otevřením zrekonstruované sokolovny se situace zásadně změní a město získá moderní centrum, které naváže na tradici původní stavby a stane se opět důležitým místem setkávání.

Po letech čekání a složitých příprav se Rokycany dočkaly zásadní investice. Rekonstrukce sokolovny, která už od září běží, má nejen zachránit historickou dominantu, ale především vrátit městu důstojný prostor pro společenský a kulturní život.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/historicka-sokolovna-v-rokycanech-ozije-rekonstrukce-prinese-kulturu-i-sport/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nova-tramvajova-trat-propoji-malesice-s-centrem-prahy/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-plzni-zacal-fungovat-novy-turbokruhac-na-borskych-polich/]

Shrnutí článku v bodech:

• Ministerstvo životního prostředí vyčlenilo 500 milionů korun na renovace historicky a architektonicky cenných veřejných budov
• Dotace z programu ENERGov v rámci Modernizačního fondu cílí na obce, města, kraje, školy i neziskové organizace
• Projekty mohou získat až 50 % uznatelných nákladů podle výše dosažených energetických úspor
• Podpora se vztahuje na zateplení, modernizaci vytápění, řízené větrání, obnovitelné zdroje či využívání dešťové a šedé vody
• U památkově chráněných objektů se požaduje minimálně 10% úspora energie, s respektem k podmínkám Národního památkového ústavu
• Součástí iniciativy je i nová metodická příručka pro instalaci fotovoltaických elektráren na veřejné budovy
• Žádosti o dotaci lze podávat od 29. září 2025 do 30. dubna 2026

Půl miliardy pro obce, města i školy

Podpora míří zejména na rekonstrukce veřejných a neziskových objektů, které jsou zapsány v památkové ochraně nebo představují významné architektonické dědictví. Dotace pokryje až polovinu uznatelných nákladů, přičemž čím vyšší energetické úspory projekt přinese, tím větší podporu může získat. Žádosti o podporu lze podávat od 29. září 2025 do 30. dubna 2026.

„Na Ministerstvu životního prostředí se systematicky a dlouhodobě zaměřujeme na podporu komplexních renovací budov, a to i těch, které spadají pod památkovou ochranu. Prostředky z Modernizačního fondu umožní obcím, krajům, městům a dalším subjektům napříč Českou republikou provést nákladné renovace památkově a architektonicky cenných budov, a přitom tolik nezatížit veřejné rozpočty. V obdobné výzvě, kterou jsme vyhlásili před dvěma lety, jsme čtyřmiliardovou dotací podpořili 168 projektů,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Širší spektrum opatření

Finanční prostředky lze využít na komplexní renovace zahrnující zateplení, modernizaci otopných soustav, instalaci řízeného větrání, využívání šedých a srážkových vod i integraci obnovitelných zdrojů energie. Možná je i podpora dobíjecích stanic pro elektromobily. U památkově chráněných budov se počítá s minimální úsporou energie alespoň o 10 %, což zohledňuje jejich specifická omezení.

Důraz na odborný dohled i projektovou přípravu

Program ENERGov financovaný z Modernizačního fondu podpoří nejen samotnou realizaci projektů, ale i jejich přípravnou fázi, technický dozor a odborné posudky. Každá rekonstrukce musí respektovat podmínky stanovené Národním památkovým ústavem, aby byly zachovány původní architektonické hodnoty.

Nová metodická příručka pro města a obce

Ministerstvo zároveň chystá novou příručku, která obcím a městům poradí, jak efektivně instalovat fotovoltaické elektrárny na střechy veřejných budov. Publikace vysvětlí, jak projekty financovat s minimální spoluúčastí a jak využít vyrobenou energii pro vlastní potřebu nebo sdílení mezi objekty v rámci energetických komunit.

Modernizační fond otevírá další cestu, jak spojit ochranu kulturního dědictví s moderními úspornými technologiemi. Nová výzva ENERGov dává šanci obcím a institucím z celé České republiky snížit náklady na energie, zvýšit komfort uživatelů a současně zachovat historickou hodnotu budov pro budoucí generace.

Požádat o dotaci lze přímo ZDE.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/napojeni-severniho-rokycanska-na-dalnici-d5-je-hotove-nova-silnice-zlepsi-dopravu-i-kvalitu-zivota-v-regionu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-plzni-zacina-rust-projekt-sisters-dve-vyskove-veze-promeni-tvar-mesta/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/architektura-letist-jako-zazitek-ktery-zacina-jeste-pred-odletem/]

Shrnutí článku v bodech:

• Architektura na dovolené výrazně ovlivňuje naši náladu i zážitky

• Prostor, ve kterém bydlíme, může navodit klid a přinést inspiraci do vlastního života

• Letní architektura pracuje se světlem, stínem, materiály a propojením s okolím

• Nejvíce si pamatujeme atmosféru místa, ne vybavení nebo komfort

• Kvalitně navržený prostor zanechá hlubší vzpomínku než jakýkoli suvenýr

Prostor jako zážitek

Architektura na dovolené je jiná než doma. Je méně praktická a více atmosférická. Místo úložných prostor a ergonomie zde rozhoduje výhled, světlo, vzduch, stín a klid. Když se ubytujeme na novém místě, první dojmy nejsou jen o tom, zda je postel pohodlná. Vnímáme proporce, barvy, materiály a detaily, které utváří naši náladu. Pokud je prostor harmonický, automaticky se nám zpomalí dech a mozek přepne do režimu klidu.

Hotel jako kulisa dovolené

Mnoho lidí tráví většinu dovolené ve svém dočasném „domově“, ať už jde o hotel, penzion, apartmán nebo chatu. Architektonické řešení těchto míst má přímý vliv na zážitek samotný. Velké prosklené stěny, kontakt s přírodou, přirozené materiály nebo citlivě řešené osvětlení dokáží z obyčejného přespání udělat vzpomínku. Naopak nepřívětivý prostor, hlučné chodby nebo nelogické uspořádání mohou pokazit i krásnou lokalitu.

Paměť prostoru

Zajímavým jevem je to, že si z dovolené často neodnášíme detailní vzpomínky na konkrétní výlety, ale silné obrazy z prostoru. Kuchyňka, kde voněla ranní káva. Stůl na terase, odkud byl vidět západ slunce. Dlažba, která byla studená pod bosýma nohama. Architektura působí podprahově, ale intenzivně. Dokáže v nás vyvolat pocity, které se pak navždy spojí s konkrétním místem. Právě proto má prostor na dovolené takovou sílu.

Když se mění náš způsob vnímání

Dovolená je i momentem, kdy si lidé poprvé uvědomí, jak moc prostředí ovlivňuje jejich psychiku. Po týdnu stráveném v klidném, vzdušném a příjemném interiéru se mnozí vracejí domů s pocitem, že chtějí změnu. Chtějí víc světla, víc volnosti, méně zbytečností. Architektura na dovolené tedy může inspirovat ke změně životního stylu i bydlení. Mnozí architekti potvrzují, že právě během cestování si klienti začnou všímat toho, jak chtějí žít.

Letní specifika

V letních měsících má architektura jiné požadavky. Hledá se stín, proudění vzduchu, ochrana před přehřátím. Dovolené v jižních krajích často ukazují, jak se dá s teplem pracovat tradičně i současně. Silné zdi, vnitřní dvory, přirozená ventilace nebo přístřešky z přírodních materiálů jsou prvky, které učí i moderní architekty. Letní architektura je volnější, často experimentální a má své kouzlo právě v jednoduchosti a neformálnosti.

Architektura na dovolené není jen kulisou. Je součástí zážitku, která nás formuje stejně jako lidé, jídlo nebo příroda. Právě prostor, ve kterém trávíme klidné chvíle, se často stane tím, na co vzpomínáme nejvíc. A právě díky těmto vzpomínkám se architektura stává tichým společníkem našich nejhezčích dnů. Možná proto bychom měli i v běžném životě přemýšlet víc o tom, jaký prostor tvoříme pro sebe i pro druhé.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/kdyz-se-mesto-stane-hrdinou-jak-filmy-ovlivnuji-nase-vnimani-architektury/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/letni-festivaly-a-docasna-architektura-jak-meni-kulturni-akce-prostor-kolem-nas/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/architektura-a-voda-jak-vyuzit-vodni-prvky-ve-mestech/]

Shrnutí článku v bodech:

• Některé budovy ztrácejí svůj původní účel, ale to neznamená jejich konec
• Architekti hledají cesty jak je přetvořit a vrátit jim smysl
• Mezi časté přeměny patří konverze továren na byty, nádraží na galerie nebo kostelů na knihovny
• Klíčová je adaptivní rekonstrukce která zachová charakter stavby a přizpůsobí ji novému využití
• Recyklace architektury není jen udržitelná ale i kulturně přínosná

Změna funkce jako příležitost

Každá budova má svůj čas. Někdy se však okolnosti promění dřív než její zdi. Továrny přestanou vyrábět, školy se vylidní, nemocnice se přestěhují jinam. Ale architektura zůstává. Mnohé z těchto objektů se stávají symbolem proměn společnosti a nabízí prostor pro hledání nového významu. Přeměna nevyužitých objektů na byty, galerie nebo kulturní centra se stává běžnou součástí městského rozvoje. Není to jen o efektivitě, ale i o vztahu k historii a udržitelnosti.

Rekonstrukce nebo demolice

Před každým takovým objektem stojí otázka co dál. Zbourat, nebo zachovat a adaptovat? Demolice bývá rychlá a levná cesta, ale s sebou nese ztrátu historické a architektonické hodnoty. Naopak rekonstrukce může přinést druhý život s respektem k původní podobě. Ne každá stavba má však šanci. Klíčem bývá lokalita, technický stav a schopnost architektů a investorů najít novou funkci která dává smysl i ekonomicky.

Nová role paměti a emocí

Opuštěné stavby v sobě často nesou silný emocionální náboj. Mohou být připomínkou minulých etap života města nebo jeho obyvatel. Z toho důvodu je čím dál častější snaha nebourat úplně, ale zachovat alespoň fragment nebo tvar objektu. Někdy stačí zakomponovat historickou fasádu do nové budovy, jindy zůstane jen silueta nebo vnitřní dvůr. Takové detaily působí jako vizuální paměť prostoru a posilují vztah lidí k místu.

Udržitelnost a druhý život budov

V době klimatické krize nabývá téma opuštěných budov nový rozměr. Zachování a adaptace starších staveb je ekologičtější než výstavba nových. Nejde jen o šetření materiálem, ale i o omezení emisí a odpadu. Udržitelná architektura dnes vnímá staré objekty jako příležitost. Mnoho moderních projektů ukazuje jak lze skloubit současné nároky na energetickou úspornost s historickým charakterem.

Inspirace pro architekty i města

Opuštěné budovy se stávají výzvou ale i inspirací. V rukou kreativních týmů se mění v místa která ožívají novým smyslem. Příkladem mohou být komunitní centra v bývalých školách, coworkingy v továrnách nebo bydlení v bývalých kasárnách. Klíčem je odvaha, nápad a vize. Když se spojí s respektem k místu, mohou i ty nejopuštěnější stavby znovu získat důstojnost.

Budovy které ztratily svou původní funkci nemusí být odsouzeny k zániku. Naopak mohou být základem nové kvality života ve městech. Architektura na ústupu není slabinou ale výzvou, jak z minulého udělat budoucí a jak ze zbytečného vytvořit hodnotné. Je to cesta která propojuje historii, udržitelnost a kreativitu.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/sklarna-elias-palme-slavi-120-let-secesni-klenot-v-kamenickem-senove-ma-novou-sanci/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/architektura-podzemi-skryta-vrstva-mestskeho-zivota/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/okno-vlaku-jako-galerie-architektura-kterou-bezne-nevidime/]

Shrnutí článku v bodech:

• Stavba koncertního sálu v Ostravě vstoupila do druhé fáze, hlavní práce začaly v červenci 2025.

• Výstavba zahrnuje nejen nový sál, ale i rekonstrukci památkově chráněného Domu kultury města Ostravy.

• Hlavním provozovatelem bude DKMO s.r.o., největším nájemcem Janáčkova filharmonie.

• Autory návrhu jsou Steven Holl Architects a Architecture Acts.

• Vznikne multifunkční komplex s kapacitou přes 2600 míst, včetně koncertního, divadelního a komorního sálu.

• Náklady jsou odhadovány na 4,1 miliardy korun, financování je vícezdrojové.

• Dokončení je plánováno na druhou polovinu roku 2028.

Nová etapa, nový impuls

Dne 7. července převzalo Sdružení pro koncertní halu – IMOS Brno a IPS Třinec – staveniště a začalo s přípravnými a bouracími pracemi v interiéru historické budovy Domu kultury města Ostravy. Práce zahrnují i statické zkoušky a digitální monitoring.

„Aktuálně jsou prováděny práce na přípravě staveništní plochy a demontážní i bourací práce v interiéru stávající budovy. Současně byla zahájena příprava k provedení zkušebních pilířů tryskové injektáže a jejich statické zatěžovací zkoušce, a dále příprava digitálního monitoringu pro sledování deformačních parametrů trámového stropu vstupního lobby stávající budovy,“ vysvětluje Martin Mlčoch, správce stavby INVIN.

Z architektonické soutěže až k realizaci

Projekt vychází z návrhu světoznámého architekta Stevena Holla a českého studia Architecture Acts. První fáze výstavby zahrnovala vodohospodářské objekty, geotermální vrty a přípravu stavební jámy. Po úpravě základových konstrukcí a schválení změn stavebním úřadem se nyní rozběhla hlavní fáze realizace.

TV Architect přinesla rozhovor s architektem
Televize TV Architect přinesla rozhovor s architektem a dalšími osobnostmi spojenými s projektem koncertního sálu a rekonstrukcí DKMO. Diváci se v něm dozvědí více o architektonické vizi, akustice i dalších zajímavostech, které se s výstavbou pojí.

[https://www.tvarchitect.com/video/intenzivni-pripravy-noveho-koncertniho-salu-a-souvisejici-rekonstrukce-dkmo-pokracuji//]

Místo pro hudbu i komunitu

V novém kulturním centru vznikne koncertní sál s kapacitou 1300 míst, divadelní sál pro 490 osob, multifunkční komorní sál s kapacitou 515 míst, edukační centrum pro 200 návštěvníků a přednáškový multifunkční sál pro 120 osob. Součástí budou také nahrávací studio, prostory pro volnočasové aktivity, salonky, kavárna a restaurace. Cílem je nabídnout Ostravě nejen výjimečné akustické prostředí, ale i místo pro setkávání a kulturní život.

Nový vizuál i název

Součástí proměny je i nová vizuální identita a pojmenování budovy. V soutěži organizované společností Czechdesign vybírá město z pěti návrhů, jejichž podoba bude známa na konci roku.

Ambiciózní rozpočet a podpora z více zdrojů

Projekt za 4,1 miliardy korun financuje město, kraj, stát, Evropská unie i Evropská investiční banka. Významnou roli hraje také Nadační fond Koncertního sálu, který spojuje dárce a podporovatele kultury.

Ostrava realizuje jeden z nejambicióznějších kulturních projektů své historie. Nový koncertní sál, propojený s rekonstruovaným Domem kultury, má potenciál stát se nejen centrem hudebního dění, ale i symbolem moderní architektury a městského rozvoje.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostrava-se-konecne-docka-nove-koncertni-haly/]

Shrnutí článku v bodech:

• Pod městy se ukrývá složitá a funkční síť technických prostor, jako jsou kolektory, rozvody a infrastruktura, bez nichž by městský život nebyl možný.

• Podzemí poskytuje ochranu a stabilitu a to od historických útočišť až po moderní bezpečnostní prostory a řídicí centra.

• Specifická atmosféra podzemních staveb ovlivňuje lidské emoce. Mohou působit klidně, ale i tísnivě, a právě architektura má moc tyto pocity formovat.

• Roste zájem o využití podzemí v budoucnosti, například pro dopravu, bydlení či pěstování potravin. Důraz je kladen na udržitelnost a integraci do městské struktury.

• Podzemní architektura spojuje techniku, estetiku a paměť města a představuje nevyužitý potenciál pro jeho další rozvoj.

Podzemí jako funkční základ města

Většina lidí si ani neuvědomuje, jak rozsáhlou infrastrukturu skrývá městské podzemí. Slouží především jako prostor pro technické zázemí, které umožňuje každodenní život. V podzemí vedou kabely, potrubí, kolektory, rozvody vody, tepla nebo internetu. Je to svět, který musí být přesně navržený, přístupný, bezpečný a zároveň co nejméně viditelný. Architektura zde může být nenápadná, ale zároveň technicky promyšlená a vizuálně působivá. Její role je přitom naprosto zásadní.

Prostor, který chrání

Podzemí plní také ochrannou funkci. V historii sloužilo jako útočiště, sklad nebo bezpečný prostor v krizových situacích. Stavby pod zemí bývají odolnější vůči vnějším vlivům, mají stabilnější teplotu i atmosféru. I dnes se navrhují podzemní prostory s důrazem na bezpečnost, udržitelnost a efektivní využití. Může jít o nouzová útočiště, ale i o místa pro skladování, řízení provozu měst nebo řízení dopravy.

Emoce a atmosféra pod zemí

Architektura podzemí má specifickou atmosféru. Ticho, tlumené světlo, masivní konstrukce a někdy i chladné klima vytváří prostor, který působí jinak než běžné nadzemní stavby. Lidé mohou mít k podzemí různý vztah, pro někoho je to místo klidu a soustředění, pro jiné prostor, který vyvolává úzkost. Dobře navržené podzemní stavby ale umí tyto emoce citlivě pracovat ve prospěch uživatele.

Nevyužitý potenciál budoucnosti

Podzemní architektura se v posledních letech dostává více do popředí zájmu. V době, kdy města rostou do šířky i výšky, se hledá rovnováha v tom, jak využívat prostor pod povrchem. Urbanisté zvažují možnosti podzemního bydlení, farmaření, dopravy nebo recyklace. Výzvou zůstává integrace těchto prostor do celkové struktury města tak, aby byly funkční, udržitelné a zároveň příjemné pro život.

Podzemní svět je fascinující vrstvou měst, která zůstává většině lidí skrytá. Je to prostor, kde se propojuje funkčnost, bezpečnost, paměť i estetika. Architekti, urbanisté i veřejnost mají před sebou výzvu, jak s touto vrstvou zacházet v budoucnosti. Nejde jen o to, co stavíme nad hlavou, ale i o to, co se děje pod nohama. A možná právě v těchto neviditelných místech se skrývá klíč k dalšímu vývoji našich měst.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/cestovani-a-architektura-proc-stavby-formuji-nase-cestovatelske-zazitky/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/architektura-a-voda-jak-vyuzit-vodni-prvky-ve-mestech/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nova-sportovni-hala-v-budejovicich-se-promeni-i-v-koncertni-a-kongresove-centrum/]

Shrnutí článku – nemáte čas číst vše?

• Informační centrum Olomouc pořádá komentované prohlídky historického centra.

• Prohlídky probíhají celé léto a zahrnují i vzácně přístupná místa zdarma.

• Novinkou je trasa „Po stopách baroka v Olomouci“, připravená k 25 letům zápisu sloupu Nejsvětější Trojice do UNESCO.

• Účastníci mohou vystoupat na věž radnice nebo navštívit kostely a kaple, které běžně nebývají otevřené.

• Rezervace je možná online nebo osobně v infocentru.

„Prohlídka připomíná význam sloupu Nejsvětější Trojice pro město a zároveň zájemce seznámí s dalšími významnými barokními památkami v Olomouci. Lidé poznají krásné chrámy a kaple a objeví příběhy olomouckých soch a kašen,“ pozvala Miloslava Šinclová z oddělení cestovního ruchu a informačního centra olomouckého magistrátu. Doplnila, že při této komentované prohlídce je mimořádně zpřístupněna také kaple Božího Těla na Konviktu, kaple sv. Jana Sarkandra a k vidění jsou dokonce i vzácné varhany v kostele Panny Marie Sněžné.

Letní prohlídky v srdci Olomouce

Informační centrum Olomouc připravilo na letní měsíce sérii tematických prohlídek, které každoročně přibližují historii města široké veřejnosti. K tradičním trasám jako „Olomouc v kostce“ nebo „Za branami města“ letos přibyla i prohlídka s výstupem na 75 metrů vysokou radniční věž. To je za nás ideální způsob, jak si město prohlédnout z ptačí perspektivy.

Otevřené kostely a bezplatné vstupy

Ve vybraných termínech je možné nahlédnout také do olomouckých kostelů, a to zcela zdarma. Kromě dominanty v podobě katedrály sv. Václava jsou otevřeny i kostel Panny Marie Sněžné, Červený kostel, Husův sbor nebo bazilika na Svatém Kopečku.

Baroko v hlavní roli

Zcela novou trasou letošního roku je okruh „Po stopách baroka v Olomouci“, který vznikl při příležitosti 25. výročí zápisu Čestného sloupu Nejsvětější Trojice na Seznam světového dědictví UNESCO. Prohlídka zavede návštěvníky nejen ke sloupu samotnému, ale i k dalším barokním stavbám, kaplím a chrámům. Součástí je i mimořádné zpřístupnění kaple Božího Těla, kaple sv. Jana Sarkandra a prohlídka vzácných varhan v kostele Panny Marie Sněžné.

Komentované prohlídky jsou skvělou příležitostí poznat Olomouc jinak a to ať pro místní, nebo město navštěvujete poprvé. Díky kombinaci výkladu, atmosféry a přístupu do výjimečných prostor zažijete kulturní dědictví zblízka.

Rezervace je možná online na vstupenky.olomouc.eu nebo přímo v Informačním centru Olomouc. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/kdyz-se-mesto-stane-hrdinou-jak-filmy-ovlivnuji-nase-vnimani-architektury/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nove-vlakove-spojeni-na-letiste-promeni-dopravu-v-metropoli/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/letni-festivaly-a-docasna-architektura-jak-meni-kulturni-akce-prostor-kolem-nas/]

Sklárna Elias Palme, založená v roce 1849, se stala legendou ve výrobě lustrů a svítidel. V období své největší slávy exportovala do celého světa a její lustry zdobily palác tureckého sultána, operu La Scala v Miláně, nebo královskou operu v Římě. Kamenický Šenov díky sklářskému průmyslu nesl přezdívku Malá Paříž a firma Elias Palme sehrála klíčovou roli v jeho rozkvětu.

Budova sklárny z roku 1905 se secesním průčelím od architekta Adolfa Richtera byla nejen místem výroby, ale také reprezentativním prostorem, kde si zákazníci mohli prohlédnout výjimečné lustry na vlastní oči. Palmeho rodina se zároveň aktivně podílela na kulturním a společenském životě města. Zakládala muzea, divadla a stavěla domy pro zaměstnance s výhledem na továrnu.

Redakce TV Architect byla u toho

O zchátralém areálu jsme na webu TV Architect informovali již dříve v rámci pořadu „Chátrající skvosty“. V reportáži z roku 2021 jsme navštívili místo spolu s architektkou Terezou Šváchovou, tehdejší studentkou, která vytvořila pro Eliášku diplomovou práci. Její vize na přeměnu objektu v komunitní centrum se sklářským muzeem, kavárnou a ateliéry pro rekonstrukci svítidel se stala inspirací pro dnešní obnovu.

[https://www.tvarchitect.com/video/chatrajici-skvosty-6-dil-sklarna-elias-palme/]

Nadační fond Eliáška: nová energie a vize

Po letech nezájmu a komplikované majetkoprávní situace se v roce 2025 chopil iniciativy Nadační fond Eliáška, vedený mimo jiné sklářským patriotem Peterem Rathem a architektkou Terezou Šváchovou. Fond areál odkoupil a plánuje jeho komplexní revitalizaci. V budoucnu by měl sloužit jako živé kulturní a vzdělávací centrum se zaměřením na sklo, lustry a architekturu.

Plány zahrnují otevřený prostor pro veřejnost i odborníky, místo pro výstavy, workshopy, badatelnu, ale také kavárnu či prostory pro studenty sklářských škol. Projekt navazuje na hluboké kořeny města a zároveň míří k mezinárodnímu významu.

Nadační fond Eliáška, foto Filip Švácha

Podpora z kraje i města

Na obnově se chce fond spojit s partnery z veřejné i soukromé sféry. Iniciativu podpořil Liberecký kraj, město Kamenický Šenov i místní instituce včetně Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské. Podle hejtmana Martina Půty má Eliáška potenciál stát se důležitým kulturním a turistickým bodem Křišťálového údolí. Přislíbena je i pomoc s financováním a hledáním udržitelného provozního modelu.

Aktuální stav budovy, foto: Filip Švácha

Eliáška má před sebou náročnou, ale nadějnou cestu. Z místa, které roky symbolizovalo úpadek, by se opět mohl stát důstojný reprezentant českého sklářství. Pokud se vše podaří, Kamenický Šenov znovu zazáří jako centrum světelné krásy a lustry z Eliášky se možná opět stanou symbolem světové elegance.

Za Nadačním fondem Eliáška stojí: Peter Rath, Lukáš Polák, Barbora Masařová, Tereza Šváchová, Petra Matelová a Ondřej Plánička.

Podívejte se také na další díly pořadu Chátrající skvosty ZDE.

Ve filmu se prostředí stává vypravěčem. Dům, město nebo interiér nejsou jen místem, kde se odehrává děj, ale aktivně se podílejí na tom, jaké pocity v divákovi vznikají. Stísněná chodba může vyvolat napětí, vzdušné atrium naopak klid a otevřenost. Vizuální řešení prostoru vytváří atmosféru a podporuje náladu příběhu. Díky tomu si divák může vytvořit velmi silný emoční vztah k určitému typu architektury, i když ji nikdy osobně nezažil. Působivým příkladem je snímek Blade Runner, v němž deštivý a neonově nasvícený obraz Los Angeles vytvořil tak výraznou představu futuristické metropole, že ovlivnil nejen další filmy, ale i reálné návrhy architektů a urbanistů po celém světě. Podobně film Inception otevřel diskuzi o vnímání prostoru, času a představivosti a ukázal, že architektura může být prostředkem k ohýbání reality i emocí.

Město jako hrdina příběhu

Některá filmová města si divák zapamatuje víc než hlavní postavy. Není to náhoda. Městský prostor má schopnost nést význam, vystavět charakter a stát se součástí vyprávění. Ve chvíli, kdy se město stane dějištěm, které má vlastní identitu a roli, ovlivňuje i náš pohled na skutečná města. Pokud je prostředí ve filmu přitažlivé, čisté, dynamické nebo naopak tajemné a rozpadající se, vytváří to v nás určité očekávání, se kterým pak přistupujeme i ke skutečné architektuře.

Estetika, která formuje vkus

Filmy často ukazují ideální prostředí podle vizí svých tvůrců. Vytvářejí modely, jak může vypadat krásné bydlení, ideální městské prostředí nebo třeba futuristická kancelář. Tím nenápadně ovlivňují náš vkus i představy o tom, co považujeme za moderní nebo atraktivní. Architektura z filmového světa se tak může přenášet do reality nejen skrze inspiraci tvůrců, ale i díky očekáváním klientů, kteří si pod vlivem filmu vytvářejí vlastní představy o prostoru.

Architektura jako emocionální nositel

Jedním z nejzajímavějších aspektů filmového zobrazení architektury je její schopnost nést emoci. Prostor může být radostný, tísnivý, majestátní, uzavřený nebo otevřený. Ve filmu to vnímáme podvědomě, ale právě tyto emoce se často přenášejí i do našich reálných pocitů z architektury. Film tedy může sloužit jako citlivý barometr, který ukazuje, jak na nás různé prostory působí a proč.

Filmy nám ukazují architekturu jinýma očima. Pomáhají nám vnímat prostor nejen technicky, ale především emocionálně. Vytvářejí v nás představy, nálady a očekávání, která si pak přenášíme do každodenní reality. Pro architekty i širokou veřejnost je film cenným nástrojem, jak porozumět tomu, co prostor dělá pro člověka. Možná právě díky filmu se naučíme hledat v architektuře nejen funkčnost, ale i poezii.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/architektura-pro-radost-proc-nas-nektere-stavby-dokazou-rozveselit/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/architektura-a-turiste-jak-letni-turisticka-sezona-meni-tvar-mest/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-navrhnout-mesto-pro-generaci-z-nova-ocekavani-nova-architektura/]

Zdeněk Lukeš se narodil v domě z roku 1923, který navrhl slavný architekt Kamil Roškot – a to jaksi předurčilo směr, kterým se jeho život bude ubírat. Vyrůstal v Praze, odkud často přejížděl do Opavy. Politická situace však jeho cestu zkomplikovala. Rodiče vystoupili z KSČ a on nemohl studovat obor, který si přál.

Na Fakultě architektury se necítil dobře. Kvůli sporům s kantory školu po čtvrtém ročníku opustil a strávil půl roku jako pomocný zahradník ve Stromovce. Vzpomíná na to s úsměvem, protože parta disidentů a práce v přírodě mu tehdy paradoxně přinesly úlevu. Nakonec se ale na školu pokorně vrátil a studium dokončil.

Zdeněk Lukeš se svojí matkou

Invalidovna: mezi plány, prachem a poklady

První profesní kroky vedly Zdeňka Lukeše do pražské Invalidovny – drsného, ale inspirativního místa, kde pracoval v archivu architektury pod vedením Vladimíra Šlapety. Obklopen modely, výkresy a osobními pozůstalostmi více než 150 architektů jako byli např. Kotěra, Balšánek či Polívka, se postupně ponořil do teorie a historie architektury.

Podmínky byly často extrémní – v zimě mrzlo, v létě dusno, záchody daleko a topilo se uhlím. Přesto právě zde vznikla láska k tzv. „outsiderům“ české architektury, pozapomenutým autorům, jejichž příběhy p.Lukeš s oblibou odkrýval. Spolu s kolegy také vytvořil rozsáhlou kartotéku tisíců pražských staveb – šlo o detektivní práci v terénu i v archivech.

Učitel a vypravěč

Pedagogická činnost patří k důležitým kapitolám života Zdeňka Lukeše. Učil nejprve na gymnáziu PORG ( první obnovené reálné gymnázium ), později se stal děkanem Fakulty architektury v Liberci a nakonec dlouhá léta působil na americké univerzitě NYU v Praze. Tam sám změnil výukový přístup, místo frontálního vyprávění vodil studenty po pražských ulicích, učil je „dotýkat se architektury“. Výuka končila odevzdáním rukou psané knihy o vybrané stavbě a to včetně ilustrací.

Jeho studenti dodnes vzpomínají nejen na nabyté znalosti, ale i na lidský přístup. Mnozí se stali uznávanými architekty.

New York University in Prague

Pražský hrad: setkání s velkými jmény

V roce 1990 nastoupil Zdeněk Lukeš na Pražský hrad, kde se stal součástí odboru památkové péče. Nová éra pod vedením prezidenta Václava Havla přinesla obrovské změny – nejen personální, ale i estetické. Zdeněk Lukeš spolupracoval s architekty jako Josef Pleskot nebo Ladislav Lábus na rekonstrukcích klíčových prostor Hradu, včetně Jižních zahrad nebo Jízdárny.

Setkával se s prezidenty, umělci i rockovými hvězdami. Hrad navštívili například Rolling Stones, Joan Baez, Michael Jackson, Jean Tinguely i Dalajláma. Přesto se vždy držel v pozadí, soustředěn na architekturu, výstavy a odbornou práci.

Právě zde vznikly i ikonické projekty jako například výstava o Jože Plečnikovi nebo „Deset století architektury“.

Výstavy, knihy a veřejná činnost

Zdeněk Lukeš je autorem desítek knih, například populární série „Psí vycházky“, průvodců „Praha moderní“ nebo monografie o Josefu Gočárovi. Spolupracoval s TV Architect, Českou televizí i rozhlasem, vystupoval v talkshow a dodnes přednáší v Praze i po celé republice.

Rád objevuje „skryté poklady“ české architektury – neznámé stavby, pozapomenuté autory a zapomenuté příběhy. Ať už se jedná o Vinternitzovu vilu, pražské mosty nebo ženy-architektky první republiky, vždy přináší nové souvislosti a lidský rozměr.

Zdeněk Lukeš není jen historik architektury. Je to vypravěč, který stavbám vdechuje duši. Dokumentární film zachycuje nejen jeho kariéru, ale i přístup k životu. S pokorou, lehkostí, humorem a hlubokou láskou k architektuře. Zanechal otisk nejen ve zdech a výstavách, ale především v lidech, kteří díky němu začali hledat krásu kolem sebe.

Více se dozvíte v našem dokumentárním filmu výše.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-73-dil-skola-u-studanky/]

[https://www.tvarchitect.com/video/s-p-a-27-invalidovna/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-vladimir-slapeta/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-josef-pleskot/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-ladislav-labus/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-eva-jiricna/]

Vilu si nechal postavit podnikatel Franz Stross, který do Liberce přišel z Egypta. Jeho přáním bylo vybudovat dům ve svahu nad libereckou přehradou, který by připomínal parník. Oslovil proto významného německého expresionistického architekta Thilo Schodera (1888–1979), žáka Henryho van de Veldeho z výmarské uměleckoprůmyslové školy (pozdější Bauhaus). Schoder spolupracoval také se zakladatelem uměleckých dílen Wiener Werkstätte Josefem Hoffmannem.

Návrh vily vychází ze stylu dynamického expresionismu, v němž Schoder navrhl i řadu staveb v německé Geře. Inspiroval se teoriemi moderního bydlení Henryho van de Veldeho a prériovými vilami Franka Lloyda Wrighta v USA. Vila má tři podlaží, v nichž se nachází vstupní hala, obytné prostory, zimní zahrada, pracovna a ložnice s artdecovými detaily. Stavbu v roce 1925 realizoval liberecký stavitel Adolf Bürger.

Rodina Strossových musela v roce 1938 emigrovat do Jižní Ameriky kvůli rasové perzekuci. Během druhé světové války v domě sídlilo Gestapo. Dnes je vila centrálou Krajské hygienické stanice Libereckého kraje.

Na sklonku minulého století prošla budova rekonstrukcí, při níž však došlo ke změně původní cihlově červené barevnosti fasády. Strossova vila je jedinečným příkladem expresionistické architektury a od roku 1987 je památkově chráněná.

TV Architect děkuje vedení Krajské hygienické stanice Libereckého kraje za spolupráci a umožnění natáčení.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-spolkovy-dum-hlahol/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-siroka-ulice-v-praze/]

Budova Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy patří mezi významné historické stavby v centru Prahy. Rekonstrukce si klade za cíl nejen její modernizaci, ale i citlivé zachování architektonického dědictví.

Projekt zahrnuje:

• Kompletní rekonstrukci interiérů – nové vybavení, modernizace učeben a společných prostor.

• Přístavbu výtahu – zajištění bezbariérového přístupu.

• Úpravy vnitrobloků – revitalizace dvorků pro lepší využití prostoru.

• Výměnu technologií a rozvodů – modernizace infrastruktury budovy.

• Obnovu historické fasády a oken – důraz na autenticitu, repliky historických prvků.

Tento projekt je pilotním příkladem využití nejnovějších technologií v oblasti rekonstrukce historických budov. Kromě pečlivého řemeslného přístupu se pracuje s pokročilým 3D skenováním a metodologií BIM, což umožňuje detailní plánování a efektivní koordinaci prací.

Vizualizace projektu, zdroj: crestcom.cz

BIM a 3D skenování jako klíč k efektivní rekonstrukci

Jedním z nejmodernějších prvků rekonstrukce je již zmíněné využití BIM modelování (Building Information Modeling) a 3D laserového skenování. Celá budova byla přesně naskenována, což umožnilo vytvoření digitálního dvojčete objektu. Tento přístup přináší několik výhod:

• Dokonalá přesnost – všechny detaily budovy jsou zachyceny ve vysokém rozlišení.

• Lepší koordinace prací – snížení rizika chyb a efektivnější komunikace mezi projektanty, dodavateli a památkáři.

• Efektivnější rozhodování – vizualizace umožňují rychlé a přesné úpravy projektu.

„Projekt představuje úžasnou kombinaci rekonstrukce historické budovy s inovativním přístupem k projektování. Celý objekt, včetně všech detailů, zákoutí a fasád, byl přesně naskenován pomocí laserového 3D skenu,“ říká Jan Korbut, vedoucí ateliéru pozemních staveb z Obermeyer Helika.

Vizualizace projektu, zdroj: crestcom.cz

Financování a výzvy rekonstrukce

Rekonstrukce je financována z dotačního programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Původní dokumentace projektu musela být kvůli rostoucím cenám stavebních prací přepracována, aby došlo k optimalizaci nákladů. Celkové výdaje jsou odhadovány na 500 milionů korun.

Velkou výzvou je i samotná realizace stavebních prací, které budou probíhat za plného provozu fakulty. Výuka a akademický provoz budou přizpůsobeny tak, aby co nejméně ovlivnily každodenní chod školy. Hlavní stavební práce budou probíhat zejména v letních měsících, kdy je fakulta uzavřena.

Děkan Pedagogické fakulty UK doc. RNDr. Antonín Jančařík, Ph.D., k tomu dodává: „Rekonstrukce Pedagogické fakulty představuje významný krok k modernizaci při současném zachování historického dědictví budovy. Odměnou pro studenty i zaměstnance budou nově vybavené prostory, vylepšený výpůjční systém nebo nový vstup do budovy.“

Rekonstrukce Pedagogické fakulty UK je příkladem, jak lze spojit moderní technologie s respektem k historické architektuře. Přestože se jedná o komplexní proces s řadou výzev, díky pokročilým metodám projektování a pečlivé přípravě má tento projekt velký potenciál stát se vzorem pro další rekonstrukce památkově chráněných budov v České republice. Dokončení se očekává na konci roku 2026 a univerzita i odborná veřejnost s napětím sledují, jak se historická budova promění v moderní akademické centrum pro budoucí generace.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/florenc21-promena-prazskeho-brownfieldu-propoji-karlin-s-novym-mestem/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-chrani-sve-historicke-srdce-plan-pro-udrzitelny-rozvoj-centra-mesta/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/letiste-vaclava-havla-rozsireni-terminalu-lepsi-doprava-a-modernizace-vzletove-drahy/]

Jeden z centrálních prostorů Liberce, původně Tuchplatz, později Konrad Henlein Platz a Gottwaldovo náměstí, dnes opět Soukenné náměstí, prošel během let výraznými proměnami. Po válce přišel o jižní frontu domů, na jejímž místě vznikl v 70. letech obchodní dům Ještěd dle návrhu Miroslava Masáka. Tato stavba byla později zbořena a nahrazena novým nákupním centrem podle projektu Radima Kousala z ateliéru SIAL.

Ve 20. a 30. letech zde vyrostly významné stavby, které dodnes utvářejí charakter náměstí:

• Palác Donau ve stylu expresionismu a konstruktivismu od Adolfa Foehra (1880–1943), žáka Jana Kotěry, který je rovněž autorem pražských paláců Donau ve Spálené ulici a na Národní třídě.
• Obchodní dům Baťa (1930–1932) ve funkcionalistickém stylu, navržený Vladimírem Karfíkem (1901–1996), někdejším spolupracovníkem Le Corbusiera a Franka Lloyda Wrighta a dvorním architektem firmy Baťa.
• Výšková budova pro společnosti Assicurazioni Generali a Moldavia Generali (1937–1938), jedna z nejvyšších staveb tehdejší ČSR, navržená ve stylu německého neoklasicismu Fritzem Lehmannem (1889–1957), profesorem pražské německé techniky. V jejím přízemí se nacházela oblíbená kavárna Winkler, později Nisa.
• Obchodní dům Brouk a Babka v Pražské ulici, funkcionalistická stavba z druhé poloviny 30. let od Jana Gillara (1904–1967), žáka Josefa Gočára.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-negrelliho-viadukt/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-pamatnik-jana-palacha-dum-syna-a-dum-matky/]

Knihovna vznikla na základě veřejné architektonické soutěže (1994) na místě nacisty vypálené synagogy architekta Carla Königa, profesora vídeňské techniky, z roku 1899. Stavba smíření vznikla pod patronací německého prezidenta Romana Herzoga a českého prezidenta Václava Havla. Její součástí je i nová synagoga na trojúhelníkovém půdorysu (symbolizující polovinu Davidovy hvězdy), kterou spravuje liberecká židovská obec.

Vlastní knihovna s prosklenou fasádou a tzv. mediální stěnou, inspirovanou motivem typickým pro tvorbu francouzského architekta Jeana Nouvela, u nějž autor stavby dříve pracoval, zahrnuje veřejnou i vědeckou knihovnu, hudební a dětské oddělení a v suterénu depozitář vzácných knih. Součástí budovy je také víceúčelový sál, reprostředisko a kavárna.

Provoz knihovny je založen na tzv. americkém systému – návštěvníci si sami vybírají knihy z volně přístupných regálů a v případě zájmu o vypůjčení se zaregistrují. V kontextu české architektury jde o jedinečný objekt, jehož vznik podpořily nejen české instituce, ale i německé a švýcarské nadace. Velkou zásluhu na realizaci stavby měla také první ředitelka Věra Vohlídalová, která za svůj přínos obdržela Záslužný kříž od německého prezidenta.

Součástí stavby jsou i výtvarná díla Karla Malicha a Lukáše Rittsteina. Zřizovatelem knihovny je Liberecký kraj.

TV Architect děkuje vedení Krajské vědecké knihovny v Liberci za spolupráci a umožnění natáčení.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-psychiatricka-nemocnice-bohnice/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-mestske-divadlo-pardubice/]

Neorenesanční budova, zakončená 65 metrů vysokou věží, nahradila starší radnici z let 1599–1602, kterou navrhl Marek Spazio. Autorem projektu byl vídeňský architekt Franz von Neumann, žák profesora Friedricha von Schmidta na vídeňské umělecké akademii. Schmidt je známý především jako tvůrce vídeňské radnice.

Čtyřkřídlé stavbě s vnitřním dvorem dominuje centrálně umístěná věž, zakončená sochou rytíře Rolanda (za komunismu ji nahradila rudá hvězda). Výzdobu radnice vytvořili vídeňští umělci Theodor Friedl a Andreas Groll. Po dokončení stavby budovu navštívil císař František Josef I.

Motiv věže původní radnice později použil architekt Friedrich Ohmann při návrhu budovy libereckého muzea. Na fasádě současné radnice se nachází pamětní deska obětí okupace v roce 1968. Budova je dnes národní kulturní památkou.

Před radnicí dnes opět stojí Neptunova kašna z 19. století. V roce 1925 ji nahradila kašna od sochaře Franze Metznera a architekta Josefa Zascheho, kterou však v roce 1945 zničili sovětští vojáci.

TV Architect děkuje vedení Statutárního města Liberec a odboru kultury, školství a cestovního ruchu Magistrátu města Liberec za spolupráci a umožnění natáčení.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-tri-stavby-ladislava-machone-v-pardubicich/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-winternitzovy-mlyny/]

Jak se budovy přemísťují?

Proces přemístění budov zahrnuje několik klíčových kroků, které je nutné provést s maximální precizností a koordinací.

1. Podložení a zpevění konstrukce: Prvotně je třeba posoudit stav budovy. Týmy odborníků zkoumají statiku stavby, aby zajistily, že během pohybu nedojde k žádnému narušení. Poté se pod konstrukci umístí speciální ocelové nosníky, které slouží jako opora pro celý objekt. Tento krok je nesmírně důležitý, protože chyby v této fázi by mohly mít fatální důsledky.

2. Oddělení od základů: Po zajištění budovy se odstraní její spojitost s původními základy. Tento proces obvykle zahrnuje odřezání stavby od základů a nahrazení původních nosníků posuvnými prvky.

3. Použití transportní techniky: Pro samotný pohyb budovy se využívají hydraulické zvedáky, které budovu zvednou na ocelové kolejnice nebo kolová podvozková zařízení. Tento pohyb je pomalý a extrémně precizní – budova se posunuje rychlostí jen několika centimetrů za minutu, aby bylo možné monitorovat její stabilitu.

4. Upevňování na novém místě: Jakmile je budova přemístěna na nové místo, odborníci ji opět upevní na předem připravené základy. Tento proces zahrnuje naprosté sladění se základy, aby byla zachována stabilita a bezpečnost.

Příklady ze světa:

• Shanghai, Čína: Jedním z nejznámějších případů je přemístění budovy o váze 7 600 tun. Historická stavba byla posunuta o 62 metrů kvůli rozšíření městského prostoru. Tento projekt vyžadoval využití robotických nohou, které simulovaly pohyb chůze.

• Indianapolis, USA: V Indianě byla historická budova o váze tří tisíc tun přemístěna o několik stovek metrů, aby uvolnila místo pro stavbu dálnice. Tento projekt zahrnoval využití hydraulických podvozků, které zajistily plynulý transport.

Proč se budovy přemísťují?

Přemístění budov má různé důvody, od praktických a ekonomických až po ochranu kulturního dědictví.

• Záchrana kulturního dědictví: Mnoho historických staveb by jinak muselo ustoupit modernizaci měst. Díky přemístění lze tyto stavby zachovat pro budoucí generace.

• Ekonomické důvody: Někdy je levnější přemístit budovu než ji zbourat a znovu postavit.

• Zlepšení infrastruktury: Přemístění umožňuje efektivnější využití městského prostoru, například při stavbě silnic nebo železnic.

Přemístění budov je technicky náročný proces, který vyžaduje precizní plánování a špičkovou technologii. Tento proces ukazuje, že se architektura může pohybovat a přizpůsobovat měnícímu se světu. Příklady z celého světa dokazují, že přemístění budovy nemusí být jen záležitostí velkých měst, ale může přinést řešení mnoha praktických problémů, a to s respektem ke kulturnímu a historickému dědictví.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/architektura-v-zimnim-kabate-jak-si-budovy-poradi-se-snehem-a-mrazem/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/historie-zimnich-staveb-od-iglu-po-moderni-horske-chaty/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/kulturni-centra-a-jejich-role-ve-spolecnosti/]

Villa Fitz je budova s dlouhou historií, která sahá až do 19. století. Tato novorenesanční vila byla v minulosti významným místem, odkud se odcházelo na vojenskou službu, ale v průběhu let ztratila svůj původní účel a začala chátrat.

Rekonstrukce, vedená Lukášem Janoutem z ateliéru LUNI Architekti, si kladla za cíl zachovat historickou atmosféru budovy, přičemž ji doplnila o moderní prvky. Díky pečlivému přístupu architektonického týmu se podařilo vytvořit harmonické spojení tradice a současnosti. Vila dnes nabízí prostor, který je nejen esteticky působivý, ale také plně funkční.

Luxusní ubytování pro každého

Villa Fitz disponuje 13 prostornými pokoji a apartmány, které uspokojí i ty nejnáročnější hosty. Interiér kombinuje elegantní historické detaily s moderním designem. Každý pokoj je vybaven komfortním nábytkem, kvalitními lůžky a technologiemi, které odpovídají standardu 21. století.

Zvláštní důraz byl kladen na výhledy – některé pokoje nabízí pohled na okolní zeleň nebo historické jádro Rokycan. Pro hosty hledající maximální soukromí jsou k dispozici apartmány s terasou, které umožňují relaxaci pod širým nebem.

Wellness a fitness: Relaxace i aktivní odpočinek

Wellness centrum Villa Fitz je místem klidu a regenerace. Hosté zde najdou saunu, vířivku a relaxační zónu, která je navržena tak, aby nabídla maximální pohodlí. Wellness je ideální nejen pro hosty hotelu, ale i pro místní obyvatele, kteří si chtějí užít chvíli odpočinku.

Součástí areálu je také moderní fitness centrum vybavené špičkovými stroji. Na rozloze 200 m² mohou návštěvníci využít vybavení pro silový i kardio trénink. Fitness je přístupné jak pro začátečníky, tak pro pokročilé sportovce a nabízí i možnost individuálního tréninku.

Gastronomický zážitek v elegantní restauraci

Jedním z hlavních lákadel Villa Fitz je její restaurace, která přináší spojení moderní gastronomie s tradiční českou kuchyní. Šéfkuchař klade důraz na čerstvé suroviny a sezónní nabídku, což se odráží v každém pokrmu.

Restaurace pojme až 56 hostů a v letních měsících nabízí možnost posezení na dvou prostorných terasách s výhledem do přilehlého parku. Interiér restaurace kombinuje útulnost s elegancí, díky čemuž je ideálním místem jak pro romantické večeře, tak pro větší rodinné oslavy či pracovní obědy.

Prostor pro společenské a kulturní akce

Villa Fitz není jen o relaxaci, ale také o setkávání. Prostory vily jsou uzpůsobeny pro pořádání konferencí, workshopů či kulturních událostí. Velký sál, vybavený moderní audiovizuální technikou, pojme až 40 hostů a je ideálním místem pro firemní akce či školení.

Součástí nabídky jsou také menší salónky, které mohou sloužit pro komornější setkání, například soukromé oslavy či diskusní večery. Architekti a provozovatelé kladli důraz na flexibilitu prostoru, aby vila mohla nabídnout různé typy využití podle aktuálních potřeb.

Villa Fitz představuje spojení historického dědictví s moderním způsobem života. Díky pečlivé rekonstrukci a vizi ateliéru LUNI Architekti se z chátrající budovy stalo živé místo plné elegance a funkcionality.

Vila nabízí návštěvníkům nejen luxusní ubytování a gastronomické zážitky, ale také prostor pro odpočinek, zábavu a kulturní setkávání. Rokycany tak získaly nový symbol, který obohacuje místní komunitu a přitahuje návštěvníky z celé České republiky.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/roztyly-plaza-moderni-administrativni-budova-ziskala-oceneni-stavba-roku-2024/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/plzenske-divadlo-dostane-novou-tvar-planuje-se-multifunkcni-sal-a-galerie-v-atriu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/florenc-se-zmeni-mezinarodni-souteze-hledaji-podobu-nove-mestske-ctvrti/]

Průchod ulicí 28. října je tak zároveň procházkou po architektonických vrstvách Prahy. Mnohé budovy zde stojící prošly zajímavými úpravami a proměnami, díky kterým ilustrují bohatou historii architektury a její postupné proměny. Jedním z významných domů je Dům U Zlatého úlu, který stojí na rohu s ulicí Na Můstku a má původ již ve 14. století. Tento čtyřpodlažní dům, v němž se dodnes prolínají barokní a klasicistní prvky, je jedním z příkladů toho, jak historické budovy mohou reagovat na proměny v architektonických stylech a potřebách.

K dalším významným stavbám patří Palác ARA na adrese 28. října 1, který je jedním z příkladů modernistické architektury z meziválečného období. Stavba dokončená ve funkcionalistickém stylu nabízí pohled na architekturu, která v té době začala dominovat českým městům a reflektuje moderní prvky, které byly ve 20. letech považovány za symboly pokroku a národního sebevědomí. Palác ARA byl původně obchodním domem, což mu dodává i určitou sociální symboliku jako součásti nové republiky a jejího důrazu na podnikavost a ekonomickou soběstačnost​.

Ulice 28. října se postupně stala i důležitým místem pro setkávání, kulturní aktivity a veřejné akce. Z historického hlediska tu nacházíme spojení mezi architekturou a společenskými změnami – od prvních demonstrací a politických událostí až po současné oslavy státních svátků. Oslavy a vzpomínkové akce 28. října se pravidelně konají v ulicích Prahy, včetně této klíčové tepny, kde lidé oslavují vznik samostatného státu a kde se místní architektura stává symbolickým prostředím pro národní připomínky.

Ulice 28. října v Praze je mnohem víc než jen historickou spojnici mezi významnými místy; je jedinečnou připomínkou národních hodnot a architektonických stylů, které vznikaly a rozvíjely se v reakci na proměny doby. Dnes nám její budovy připomínají, že architektura může vyprávět příběhy o odvaze a touze po samostatnosti. Svým jménem a bohatou historií inspiruje nejen pamětníky minulosti, ale i současné návštěvníky a turisty, kteří zde mohou obdivovat harmonii mezi historickými odkazy a moderním městským prostředím.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/studie-vltavske-filharmonie-je-hotova/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rekonstrukce-historickych-budov-jak-zachovat-minulost-pro-budoucnost/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/projekt-primestskeho-parku-soutok-ziskal-prestizni-mezinarodni-oceneni/]

Ve stylu art deco projektoval v letech 1924-1925 palác Passage s populární pasáží, která propojuje třídu Míru s ulicí Za pasáží. Investory byli pardubičtí stavitelé Antonín Kratochvíl a František Veselý. V pasáži bylo 18 obchodů, populární Hofmanova kavárna a cukrárna, v podzemí pak restaurace. Čela kleneb vyzdobil freskami Machoňův švagr malíř Alexandr Vladimír Hrska. Na průčelí do tř. Míru jsou plastiky alegorií řemesel od Karla Dvořáka a keramické vlysy Karla Pokorného. Na budovu měla navazovat městská tržnice dle Machoňova návrhu, ta však nebyla nikdy postavena. V roce 2013 prošla stavba rekonstrukcí dle projektu Miroslava Petráně.

Budova Ředitelství pošt a telegrafů (dnes Krajský úřad)
náměstí Republiky 12, Pardubice
1923-1925
Ladislav Machoň

Budova Ředitelství pošt a telegrafů byla Machoněm navržena a postavena v letech 1923-1925, stavěla firma V. O. Medka. Velkorysý koncept uzavírající náměstí na půdorysu „L“ je proveden ve stylu art deco s prvky neoklasicismu. Ve vestibulu jsou u paty schodiště dva mramoroví zubři od Jaroslava Horejce, v patře je velkorysá artdecová vstupní hala.

Budova reálného gymnázia (dnes SPŠE a VOŠ)
ul. Karla IV. 13, Pardubice
1925-1929
Ladislav Machoň

Protější budova reálky ve stejném stylu z let 1925-1929 má rovněž průčelí ze žlutých cihel v kombinaci s omítanými partiemi. Dominantou je nárožní věžová nástavba s měděným obkladem. V nárožní partii je umístěna plastika Jinoch od Karla Pokorného. Součástí komplexu je i tělocvična a dům ředitele.

Machoň navrhl dále v Pardubicích v konstruktivistickém stylu budovy pošty (tř. Míru 105) a finančních a soudních úřadů (Na Třísle 118).

TV Architect děkuje tiskovému oddělení Krajského úřadu Pardubického kraje za spolupráci a umožnění natáčení v prostorách někdejší Budovy Ředitelství pošt a telegrafů a Rozvojovému fondu Pardubice za spolupráci a umožnění natáčení v prostorách Machoňovy pasáže.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Winternitzovy mlýny
Mezi Mosty 436, Pardubice
1909-1911, 1912-1922, 1926
Josef Gočár

TV Architect děkuje Nadaci Automatické mlýny za spolupráci a umožnění natáčení v prostorách Winternitzových mlýnů.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

TV Architect děkuje vedení Městského divadla v Pradubicích za spolupráci a umožnění natáčení.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Dům, který se nachází v centru České Lípy, prošel během staletí mnoha změnami. Po svém dokončení sloužil úředníkům panství Kouniců, postupně se však jeho využití měnilo. Byl zde umístěn sklad soli, vojenská nemocnice, celnice a v první polovině 20. století zde sídlilo české gymnázium. V poválečných letech dům sloužil Svazarmu, než se stal obětí dalšího požáru v roce 2015.

Poslední požár, způsobený svařovacími pracemi na střeše, způsobil domu nenahraditelné škody. Budova ztratila střechu a do její konstrukce několik let zatékalo, což vedlo k jejímu rapidnímu zchátrání. V roce 2018 proto město Česká Lípa dům odkoupilo za 1,9 milionu korun, aby zabránilo jeho úplnému zničení.

Náročná rekonstrukce za stovky milionů korun

Rekonstrukce Kounicova domu, jejíž náklady dosáhnou 262 milionů korun, je jedním z největších projektů svého druhu v České Lípě. Město se rozhodlo financovat opravy z vlastních prostředků, přičemž se pokouší získat dotace z programů zaměřených na obnovu brownfieldů a kulturních památek. Podle starostky Jitky Volfové je město na tuto finanční zátěž připraveno, přičemž na začátku roku 2024 disponovalo ve svých fondech a na účtech téměř 1,123 miliardy korun.

Práce na rekonstrukci jsou již v plném proudu. V současnosti probíhají bourací práce a archeologický průzkum. Kvůli rozsahu prací je částečně uzavřena Berkova ulice, která prochází kolem domu. I přesto však zůstávají všechny místní obchody přístupné.

Budoucnost Kounicova domu

Po dokončení rekonstrukce, které je plánováno na rok 2026, se do Kounicova domu přestěhuje Dům dětí a mládeže Libertin. Ten dosud sídlí v pronajatých prostorách, které již nevyhovují jeho potřebám. Přesun do nových prostor v historickém objektu umožní Libertinu rozšířit své aktivity a nabídnout dětem a mládeži z České Lípy ještě lepší zázemí pro jejich volnočasové aktivity.

Rekonstrukce Kounicova domu představuje nejen oživení významné památky, ale i investici do budoucnosti města. Tento projekt ukazuje, jak je možné citlivě skloubit respekt k historii s potřebami moderního městského života, a zároveň přinést nový smysl místům, která by jinak zůstala zapomenuta. V roce 2026 se Česká Lípa dočká nejen obnovené historické památky, ale i nového centra pro komunitní život mladých obyvatel města.

Vstupní brána a hřbitovní zeď Ďáblického hřbitova v Praze
Při Ďáblické ulici, Praha 8 – Střížkov
1912-1913
Vlastislav Hofman

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Modernizace kina Kosmos respektuje původní architektonický koncept. Stavba si zachová svůj ikonický tvar zborceného hyperbolického paraboloidu s půdorysem tvořeným třemi zakřivenými stěnami, což ji nadále staví na špici světové architektury své doby. Přestože tato rekonstrukce přináší nutnost zásadních technických úprav, jejím cílem je respektovat a zachovat autenticitu původního návrhu.

Mezi nejvýznamnější zásahy patří rekonstrukce střechy, která je v současném stavu nevyhovující. Střešní konstrukce bude obnovena s maximálním důrazem na zachování jejího původního vzhledu, přičemž současně dojde k výměně akustických obkladů, elektroinstalace a dalších technologií, které dosluhují a již nejsou ekonomicky ani technicky udržitelné.

Neméně důležitým prvkem modernizace je i plánovaná redigitalizace promítací techniky. Kosmos, jedno z nejnavštěvovanějších jednosálových kin v Česku, si zaslouží moderní vybavení, které zajistí návštěvníkům prvotřídní zážitek. Nový 4K projektor s RGB laserem slibuje nejen vynikající obraz, ale také výrazné snížení provozních nákladů.

Součástí technologické modernizace bude i instalace pokročilého zvukového systému Dolby Atmos, který divákům přinese prostorový zvukový zážitek, jaký nemá obdoby. Tento systém, jenž je standardem mezi nejlepšími kiny na světě, zajistí, že návštěvníci kina budou zcela ponořeni do děje na plátně, obklopeni trojrozměrným zvukem, který je přenese přímo do středu akce.

Rekonstrukce kina Kosmos je příkladem citlivého přístupu k modernizaci kulturního dědictví, který kombinuje úctu k historickému významu stavby s potřebou přizpůsobit ji současným technickým a ekologickým standardům. Výsledkem bude nejen revitalizovaný architektonický skvost, ale i kulturní centrum připravené sloužit dalším generacím filmových nadšenců a milovníků moderní architektury.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nove-letni-kino-maji-prachatice-na-jihu-cech/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/legendarni-prazske-kino-atlas-se-opet-otevrelo-verejnosti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/trutnov-po-rekonstrukci-otevrel-kino-vesmir-s-dvema-saly/]

Hradozámecká noc je událostí, kterou pořádá Národní památkový ústav již od roku 2010. Od té doby si získala obrovskou popularitu mezi milovníky historie, architektury a romantiky. Akce se neúčastní jen státní památky, ale i objekty v rukou dalších vlastníků, což z ní činí opravdový celonárodní svátek.

Letos se centrem Hradozámecké noci stane státní zámek Konopiště, jedno z nejvýznamnějších historických sídel České republiky, známé jako bývalé sídlo následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Tento zámek, obklopený nádhernými zahradami a lesy, nabídne návštěvníkům mimořádné prohlídky, ukázky dravců, šermířské souboje a koncert, který bude celý večer provázet.

Oživené příběhy a neobvyklé zážitky

Hradozámecká noc není jen o prohlídkách v nezvyklém čase. Návštěvníci se mohou těšit na pestrý program plný dobových událostí, hudby, tance, ale i na jarmarky, šermířské souboje, ukázky sokolnictví a mnohé další aktivity. Na některých místech dokonce ožívají legendy a dávno zapomenuté příběhy, které dýchají historií a dodávají každému objektu nový rozměr.

Letos je program navíc obohacen o připomenutí 820. výročí svatořečení sv. Prokopa, které Klášter Sázava propojil s Hradozámeckou nocí. Na mnoha památkách, včetně zámků Ploskovice a Zákupy, budou mít návštěvníci možnost nahlédnout do života Habsburků, jednoho z nejvýznamnějších šlechtických rodů, jejichž osudy jsou úzce spjaty s českými zeměmi.

Kde zažít Hradozámeckou noc

Do Hradozámecké noci 2024 se zapojí památky po celé zemi. Kromě státních hradů a zámků ve správě NPÚ se akce zúčastní také mnoho dalších objektů, například Valdštejnský palác v Praze, sídlo Senátu Parlamentu ČR, Jurkovičova vila v Brně, hrady Špilberk, Loket či Orlík nad Humpolcem. Na své si přijdou i ti, kteří zavítají na zámky Miroslav, Častolovice, Nová Horka nebo Radim.

Praktické informace

Podrobnosti o programu na jednotlivých památkách, včetně informací o vstupném a možnostech rezervace vstupenek, naleznete na webových stránkách daných objektů. Kompletní seznam zapojených památek je k dispozici na oficiálních stránkách Národního památkového ústavu.

Ať už se rozhodnete navštívit jakoukoli památku, Hradozámecká noc 2024 vám nabídne zážitky, na které budete dlouho vzpomínat. Nenechte si ujít tento jedinečný večer, kdy se minulost potkává s přítomností pod hvězdným nebem.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/verejnosti-se-otevrelo-obnovene-piano-nobile-hlavni-budovy-statniho-zamku-ploskovice/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-pardubickem-zamku-zacne-rekonstrukce-podle-navrhu-ai-design/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jindy-nepristupny-zamek-v-hornim-centru-liberce-otvira-brany-verejnosti/]

Zatímco žádný jiný dvůr na severní parkánové hradbě Pražského hradu není přístupný veřejnosti, dvůr Nového proboštství se otevírá všem. Dvě nové přístavby, postavené na místě původních hospodářských stavení, slibují nejen vizuální zážitek, ale i možnost příjemného posezení. Západní přístavba bude hostit prosklenou kavárnu, kde si návštěvníci mohou vychutnat kávu s jedinečným výhledem, zatímco východní přístavba nabídne univerzální obchodní jednotku.

Citlivá rekonstrukce s ohledem na historii

Hlavní budova Nového proboštství prošla důkladnou rekonstrukcí, která byla vedena snahou o co nejvěrnější zachování historického charakteru. Památková obnova se zaměřila na rehabilitaci interiérů i exteriérů, čímž se budově vrátila její původní podoba z konce 19. století. Výběr materiálů a barev byl pečlivě sladěn, aby se podařilo zachovat harmonii mezi historickými a moderními prvky.

Unikátním prvkem interiéru jsou zachovaná kachlová kamna, jejichž sedmnáct řad kachlů bylo zrestaurováno do původní podoby. Dřevěné kazetové stropy s bohatou výmalbou, které zdobí kapli a hlavní schodiště, prošly pečlivým procesem restaurování, který zahrnoval nejen opravu poškozených částí, ale i obnovu výmalby a sjednocení celkového vzhledu.

Přístavby s respektem k historickému kontextu

Nové přístavby ve dvoře vznikly v místech původních hospodářských stavení a jejich design byl pečlivě navržen s ohledem na historický kontext. Západní křídlo, které nahradilo někdejší stáje, je určeno pro kavárnu, zatímco východní křídlo nahrazuje přístavbu a kočárovnu. Použité materiály, jako je vyhnánovský pískovec, dřevěné podlahy a prosklená fasáda se subtilními ocelovými rámy, dodávají přístavbám moderní, ale zároveň nadčasový vzhled.

Nový život pro dvůr a kašnu

Součástí rekonstrukce je také revitalizace dvora, který je nově vydlážděn žulovými dlaždicemi z lomu Březinka. V prostoru, kde byl původně plánován Mockerův altán, byla osazena kamenná vyhlídka s kašnou, jež je kombinací mrákotínské žuly a litého bronzu. Tento prvek nejen obohacuje dvůr esteticky, ale také dotváří atmosféru klidu a harmonie.

Harmonické propojení historie a současnosti

Rekonstrukce a dostavba Nového proboštství představuje excelentní příklad toho, jak lze citlivě obnovit historický objekt a zároveň ho adaptovat na potřeby současnosti. Nové veřejné prostory, které projekt přináší, obohatí nejen návštěvnický zážitek, ale také přispějí k dalšímu prohloubení významu Pražského hradu jako živoucího centra historie a kultury. Tento jedinečný projekt demonstruje, že i v srdci historického města může vzniknout moderní architektura, která respektuje minulost a zároveň směřuje do budoucnosti.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/brnensky-brownfield-ponavka-se-meni-v-rezii-architektu-ze-studia-acht/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/svatoprokopske-poutni-misto-na-sazave-se-dockalo-obnovy-podle-navrhu-studia-acht/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/obnova-kostela-v-lanech-pod-taktovkou-studia-acht/]

Psychiatrická nemocnice Bohnice
Ústavní 7, čp. 91/VIII, Praha 8 – Bohnice
1906-1926
Václav Roštlapil

TV Architect děkuje vedení a oddělení komunikace a vnějších vztahů Psychiatrické nemocnice Bohnice za spolupráci a umožnění natáčení.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Muzeum města Brna nyní plánuje vdechnout vile nový život. Ve spolupráci s Židovskou obcí Brno zde vznikne Centrum židovské kultury, které bude využívat všechny prostory vily – dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní. Zahrada bude sloužit jako místo pro komunitní akce, zejména pro obyvatele Masarykovy čtvrti.

Rekonstrukce vily bude náročná, jak je tomu u všech památek. Hlavním cílem bude zachovat původní prvky domu, jako jsou systémy markýz a rolet, dlažba a teracové obklady.

Projektová dokumentace bude připravena s ohledem na plánované otevření výzvy Ministerstva financí, které se očekává příští rok v květnu. Radní již schválili investiční příspěvek ve výši 7,1 milionu korun na přípravu projektové dokumentace potřebné pro stavební povolení a realizaci stavby.

Zastupitelstvo se bude touto záležitostí zabývat v září, kdy rozhodne o dalším postupu. Projekt slibuje nejen obnovu historické vily, ale i obohacení kulturního života v Brně.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-lannova-vila/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-grossmannova-vila/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-vila-tugendhat/]

Porota ocenila návrh ATELIER 111 architekti za jeho maximální respekt ke stávajícímu areálu a zachování jeho historického ducha. Architekti zcelili zástavbu při jižní straně a přidali moderní objekt, který je jasně materiálově odlišný, ale v souladu s měřítkem okolní zástavby. Nový objekt graduje kompozici areálu, nabízí flexibilní možnosti pro pořádání akcí a je rozdělen do dvou úrovní, což umožňuje samostatné využití budov.

Porota také vyzdvihla velkorysé zacházení s dvorem, který je rozdělen do dvou částí – jedna pro bývalou tiskárnu a druhá pro nový objekt, jenž vytváří nový reprezentativní prostor naproti radnici. Multifunkční sál v novém objektu je navržen s ohledem na budoucí potřeby města, přičemž návrh nezatěžuje stávající objekt náročnou rekonstrukcí. Návrh také umožňuje etapizaci výstavby a je realizovatelný s přiměřenými náklady, což je z pohledu památkové péče plně akceptovatelné.

Vítězný návrh ATELIER 111 architekti představuje citlivou a inovativní revitalizaci historického areálu Steinbrenerovy tiskárny ve Vimperku. Tento projekt slibuje přinést městu nový kulturní a společenský prostor, který bude sloužit nejen místní komunitě, ale i návštěvníkům z širšího okolí. Město Vimperk se těší na realizaci tohoto významného projektu a věří, že se stane důležitým krokem k dalšímu rozvoji města a zachování jeho historického dědictví.

Atelier 111 architekti byl založen v roce 2007 v Praze Jiřím Weinzettlem. Zaměřuje se především na tvorbu bytových a občanských staveb, návrhy interiérů a úpravy veřejných prostranství. Sídlo atelieru se nachází v Praze a jeho působnost zahrnuje také jižní Čechy. Architekturu ateliéru nejlépe charakterizuje kontextuální přístup, koncepční myšlení a střídmost. Projekty atelieru jsou známy svou citlivostí k okolnímu prostředí a důrazem na funkčnost a estetiku.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rekonstrukce-a-upravy-hal-v-holesovicke-trznici-i-nadale-pokracuji/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/revitalizace-namesti-republiky-v-plzni-predstavuje-sanci-na-novy-zivot-mestskeho-srdce/]

Unikátní databáze je stále ve vývoji. Dokončena by měla být zhruba do čtyř let. Již nyní je zpracováno 24 objektů, do konce roku jich má být 90. Zájemci mohou objekty třídit podle měst, architektů nebo typologie. Odborníci například již zpracovali historii lázeňských domů v Teplicích nad Bečvou, obchodního domu Baťa v Hranicích, sokoloven v Kojetíně a Lipníku nad Bečvou, rodinných vil i železničních stanic v Hranicích a Teplicích nad Bečvou, a také vojenského mauzolea v Hranicích. Současné fotografie jsou doplněny dobovými snímky.

Projekt vznikl díky členům spolku Za krásnou Olomouc. AMOP je jedinečný tím, že nezkoumá pouze jedno město, ale celé Přerovsko. Během následujících čtyř let bude databáze doplněna edukačními aktivitami pro školy i širokou veřejnost.

Na Moravě jsou podobně zpracovány také objekty ve Zlíně, Jihlavě a Tišnově.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/tisnov-bude-mit-vlastni-architektonicky-manual/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mesto-zatec-ma-jedinecneho-pruvodce-po-mistni-architekture/]

Právě Český sál se stal jádrem celého komplexu, který vznikal v letech 1892–1893. V té době zde nechali bratři Puppovi vystavět další novostavby. Nový Grandhotel Pupp byl postaven podle plánů vídeňských architektů Příhody a Němečka ve stylu vznosné francouzské neorenesance. Soubor jednotlivých budov Grandhotelu byl do dnešní podoby scelen v neobarokní palác až v roce 1907. V roce 1936 se Puppům podařilo koupit poslední nárožní dům Boží oko a ještě před začátkem 2. světové války ho architektonicky začlenit do příčného křídla Grandhotelu.

Grandhotel Pupp i většina lázeňské části města přečkaly válku bez větší újmy. Hotel se ovšem nevyhnul znárodnění. V roce 1950 se Karlovy Vary staly dějištěm festivalu, o který se předtím dělily s Mariánskými Lázněmi. Grandhotel Pupp od té doby slouží k ubytování nejvýznamnějších festivalových hostů.

Po roce 1950 se ovšem hotel přejmenoval na Grandhotel Moskva. Klientela se změnila, hotel zaplnili zotavující se dělníci, rolníci a generalita československé armády, luxusní apartmá s oblibou využívali komunističtí prominenti. Název vrátila hotelu až Sametová revoluce. Hned poté došlo k převedení na akciovou společnost, vyrovnání se s rodinou Puppů a uzavření dohody o užívání tradiční ochranné známky Grandhotel Pupp.

V roce 1994 se prezidentem filmového festivalu stává český herec Jiří Bartoška a zahajuje jeho nejslavnější éru. I když byl Grandhotel Pupp vždy domovem nejvýznamnějších festivalových hostů, teprve od tohoto roku pravidelně přijíždějí skutečné hvězdy světového filmu. Chodbami hotelu za tu dobu prošly stovky herců, režisérů i dalších slavných filmařů, namátkou Renée Zellweger, Jamie Dornan, Salma Hayek, John Travolta, Miloš Forman či Robert Redford.

Grandhotel Pupp se také již několikrát dostal do hledáčku světových filmových producentů. Proběhlo zde například natáčení filmů Poslední prázdniny s Queen Latifah a Gérardem Dépardieu a bondovky Casino Royale s Danielem Craigem a Evou Green.

Hotelový komplex je po architektonické stránce velmi zdařilý, stejně tak i jeho výtvarná stránka.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-bude-vypadat-pitko-pred-vridelni-kolonadou-zname-vitezny-navrh/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/lonska-architektonicka-novinka-vyroste-na-filmovem-festivalu-v-karlovych-varech-i-letos/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nejlepsimi-stavbami-karlovarskeho-kraje-jsou-nemocnice-cheb-a-vridelni-kolonada/]

Breda by v budoucnu měla nabídnout mix komerčního a veřejného využití. V budově budou malé obchody, kavárny či restaurace, ale třeba i prostory pro školy. Počítá se s využitím prostoru kolem Bredy a propojení s otevřeným spodním patrem.

Předsedkyně poroty Gabu Heindl k soutěži uvádí: „Chtěla bych pogratulovat městu Opavě. Jeho vedení se nebojí zodpovědnosti, kterou s sebou nese převzetí iniciativy za rekonstrukci památkově hodnotné budovy ve veřejném zájmu a nenechává tento úkol na soukromých investorech. V této soutěži jsme vybrali v celodenní diskuzi maximálně kvalitní projekt respektující historické hodnoty a přinášející nový pohled na architekturu prospěšnou pro město, který jeho autoři ve spolupráci s městem a občany mohou dovést do kýženého cíle - významného přínosu a pozitivní změny pro město Opava a jeho obyvatele.“

Kromě Gabu Heindl byli dalšími nezávislými porotci vlámský architekt Jan de Vylder, Jindřich Vybíral, rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, z ČVUT Fakulty architektury Jana Zdráhalová a Boris Redčenkov, a také architekt a propagátor architektury Adam Gebrian.

Obchodní dům Breda vznikl v roce 1927. Tehdy byl největším obchodním domem v republice. Budovu vystavěla firma Breda & Weinstein podle návrhu vídeňského architekta Leopolda Bauera. Historie Bredy se ovšem začala psát už v roce 1898, dnešní podoba pak vznikla koncem 20. let přestavbou původního objektu. Stavba v centru Opavy nese znaky americké architektury. Obchodní dům byl vyprojektován jako nárožní budova s pěti nadzemními a dvěma podzemními patry. Skelet je železobetonový a vyplněný zdivem. Vrchol stavby zdobí římsa s lomenými oblouky a kruhovými okny. Dominantou celé stavby je pak skleněná hala v kopuli.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chatrajici-obchodni-dum-breda-v-opave-ceka-dalsi-faze-rekonstrukce/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/startuje-dalsi-cast-rekonstrukce-obchodniho-domu-breda/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/sberatelsky-skvost-historicke-parkety-z-opavskeho-ikonickeho-obchodniho-domu-breda-jsou-nyni-k-dispozici/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/byvaly-obchodni-dum-breda-v-opave-odryl-poklad/]

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Libeňský most
Praha 7 Holešovice-Bubny, Praha 8 Karlín, Libeň
1925-1928
Pavel Janák, František Mencl

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Účastníci akce budou moci navštívit například zámecký pivovar, brandýskou katovnu, budovu barokní piaristické koleje, projít si židovskou čtvrť včetně synagogy a hřbitova. Otevře se i část rezidence, ve které pobýval Ludvík Salvátor Toskánský. Lidé budou moci nahlédnout také do hřbitovní kaple staroboleslavského hřbitova.

Lákadlem akce má být rovněž novorenesanční vila brandýského podnikatele a majitele továrny na zemědělské stroje Františka Melichara známá jako Melicharova vila. Navrhl ji pražský architekt Václav Roštlapil, který stál například za návrhem pražské Strakovy akademie. Objekt postavený v roce 1902 dnes vlastní Středočeský kraj.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pamatkove-chranena-kantorova-vila-v-jablonci-se-docka-obnovy/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nova-oranzerie-i-fantova-budova-se-staly-hlavnimi-lakadly-festivalu-otevrenych-budov/]

Objekt byl vystavěn v roce 1934 podle projektu Heinricha Kulky, žáka a blízkého spolupracovníka klasika moderní architektury Adolfa Loose. Vilu si nechal postavit lékař Alfréd Kantor a jde o jeden z nejcennějších objektů tohoto stylu v regionu. 

Čtyřpodlažní dům připomíná slavnou Müllerovu vilu v Praze. I když prošel v 60. letech necitlivou přestavbou, stále je zde řada zachovalých původních prvků navržených Kulkou.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jablonec-vyhlasil-soutez-na-promenu-tyrsovych-sadu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/starou-fasadu-jabloneckeho-muzea-ozdobi-specialniho-skla-podle-navrhu-terezy-svachove/]

Město nyní nechá budovu prozkoumat statiky a provede monitoring stávajících inženýrských sítí i koncepci sanace objektu.

Budova stojí v historické části Kroměříže v ulici Na Kopečku. Stávající přízemní objekt je pouze částí někdejší staré vodárenské věže z doby biskupa Karla II. z Liechtensteinu-Castelcorna. Původní vodárenská věž měla čtyři až pět podlaží. Kolem objektu dříve protékal mlýnský náhon z řeky Moravy pohánějící sousední mlýn i vnější lopatkové kolo vodárny, které bylo v místě dnešní velké klenuté niky. „Lopatkové kolo pohánělo čerpací stroj v přízemí, který do nejvyššího podlaží věže čerpal pramenitou vodu přiváděnou vodovodním potrubím z kopce Barbořina. Na vrcholu věže byly měděné kotle jako rezervoáry, odkud byla voda rozváděna samospádem,“ popsala mechanismus Jana Gregorová z odboru investic, která má na starost péči o památky v majetku města.

Současnou podobu objekt získal ve 30. letech 19. století, kdy po modernizaci vodárny byla horní patra věže rozebrána. „Vodárna sloužila svému účelu až do konce 19. století, kdy město vybudovalo nový vodovod. Ve 20. letech 20. století pak byl již nepotřebný náhon z řeky Moravy zatrubněn,“ doplnila Gregorová. Objekt nyní slouží jako sklad nářadí a dalších předmětů pro nedaleké tenisové kurty.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-58-dil-letenska-vodarna/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-podolska-vodarna/]

Kromě zmiňovaných míst, která se těšila vysoké návštěvnosti měli lidé zájem nahlédnout také do Hrzánského či Lichtenštejnského paláce. Lákala ale i méně známá místa jako staré loděnice v Podolí, Vinohradská sokolovna, nebo funkcionalistické garáže Pod Slovany. Lidé si nenechali ujít ani návštěvu industriálních prostorů továrního komplexu Koh-i-noor ve Vršovicích. Otevřena byla také neorenesanční Hlávkova kolej ČVUT s nádhernými sgrafity navržená Josefem Fantou. Unikátem bylo i zpřístupnění kaple Božího hrobu na Zderaze od Jana Blažeje Santiniho-Aichela, která svým vzhledem vychází z podoby kaple stojící uvnitř Chrámu Božího hrobu Ježíše Krista v Jeruzalémě. 

„Svátek architektury a dobrovolnictví jsem si letos opravdu moc užila. Sama jsem během soboty a neděle zavítala do několika budov a moc mě těší, když vidím, že návštěvníky v otevřených budovách vítají i ministři nebo starostky, a že se prohlídek ujímají i sami architekti nebo majitelé budov. Představují je v kulturních, historických i architektonických souvislostech, což přispívá k propojení s místní komunitou,“ hodnotí zakladatelka a kreativní ředitelka festivalu Andrea Šenkyříková. 

Město otevřené pro všechny 

Hlavním tématem letošního ročníku festivalu Open House Praha byla myšlenka města otevřeného a přístupného pro všechny, která se prolínala celým programem. Kromě speciálních prohlídek pro děti tak na některých budovách probíhaly i další inkluzivní akce. Bezbariérové tematické akce byly realizovány v rámci projektu Open House Europe s podporou Evropské unie. 

„Máme radost, že jsme zaznamenali velký zájem o specifické prohlídky pro osoby se sluchovým nebo zrakovým handicapem, které skutečně zprostředkovávají architekturu všem. Potěšil mě i velký úspěch, který měla městská hra Open Senses,“ komentovala ředitelka festivalu Klára Veselá. 

Jako každý rok i letos hlavní program doplnily nejrůznější vzdělávací akce. Doprovodný program zahrnoval workshopy či debaty odborníků.

Festival už tradičně připomněl i několik významných architektů, jejichž výročí narození připadala na letošní rok. Mezi nimi nechyběli Josef Fuchs (*130 let) a Oldřich Tyl (*140 let), spoluautoři Veletržního paláce. Velký zájem pak vzbudila přednáška připomínající letošní výročí 50 let od zahájení provozu pražského metra. 

Nově i s aplikací 

Letošní novinkou byla aplikace Open House Praha, která nabízela nejen všechny praktické informace týkající se otevírací doby a prohlídky, ale rovněž průběžně aktualizované údaje o čekací době v budovách, délce prohlídek a chat. 

Open House Praha neznamená jen květnový festival, pořádající nezisková organizace nabízí prohlídky zajímavých budov či procházky po Praze během celého roku.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-pamatnik-jana-palacha-dum-syna-a-dum-matky/]

[https://www.tvarchitect.com/video/open-house-praha-kramarova-vila/]

[https://www.tvarchitect.com/video/open-house-praha-fakulta-strojni-cvut-v-praze/]

Provoz Stříbrného domu

V domě bude fungovat Jihlavský architektonický manuál, tedy elektronická a částečně i tištěná databáze odborných textů zaměřených na historickou architektonickou tvorbu Jihlavy. Vznikne zde i architektonická badatelna, v rámci které se budou mapovat, katalogizovat i prezentovat místní architektonické hodnoty, a to s důrazem na jejich ochranu i další rozvoj. To vše opět s přidanou hodnotou v podobě workshopů pro veřejnost a vzdělávacích programů pro základní školy.

Dům se stane také centrem kultury a vzdělání. Provoz domu zajistí Brána Jihlavy, zázemí však bude sloužit i dalším subjektům. Samotná Brána Jihlavy bude v renovovaných prostorách vytvářet marketing města i celého regionu, zaměří se také na tvorbu služeb a produktů cestovního ruchu, jako jsou průvodcovské služby či zážitkové expozice prezentující kulturní dědictví města. V rámci vzdělávání se zaměří na různé programy pro školy i veřejnost, a to opět na téma architektury a historie města. V domě funguje také čajovna, mezi jejíž program patří i lekce jógy či meditace.

Vedle toho zde bude fungovat také Centrum dokumentárního filmu. To zde povede audiovizuální digitální archiv či mediatéku kulturního dědictví města, dále bude provozovat tvůrčí dílny a projekty. Bude také mapovat zajímavá místa regionu a poskytovat lokační servis profesionálům – tedy vyhledávat a nabízet lokace pro natáčení filmů. Zaměří se také na vzdělávání a programy pro školy.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-terminal-vrt-u-jihlavy-zna-svoji-podobu-podivejte-se/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jihlava-zahajila-stavbu-areny-podle-navrhu-atelieru-chybik-a-kristof/]

Ikonickou budovu město Opava koupilo předloni a loni začala její oprava. Momentálně se koná architektonická soutěž na využití Bredy. Do ní se přihlásilo 40 zájemců. Pět z nich prošlo do dalšího kola. Finální návrh bude znám 14. června.

Obchodní dům Breda vznikl v roce 1927. Tehdy byl největším obchodním domem v republice. Budovu vystavěla firma Breda & Weinstein podle návrhu vídeňského architekta Leopolda Bauera. Historie Bredy se ovšem začala psát už v roce 1898, dnešní podoba pak vznikla koncem 20. let přestavbou původního objektu. Stavba v centru Opavy nese znaky americké architektury. Obchodní dům byl vyprojektován jako nárožní budova s pěti nadzemními a dvěma podzemními patry. Skelet je železobetonový a vyplněný zdivem. Vrchol stavby zdobí římsa s lomenými oblouky a kruhovými okny. Dominantou celé stavby je pak skleněná hala v kopuli.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chatrajici-obchodni-dum-breda-v-opave-ceka-dalsi-faze-rekonstrukce/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/startuje-dalsi-cast-rekonstrukce-obchodniho-domu-breda/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/sberatelsky-skvost-historicke-parkety-z-opavskeho-ikonickeho-obchodniho-domu-breda-jsou-nyni-k-dispozici/]

Stavba nyní dřímá pod vrstvou poválečných úprav a třeba z velkorysého Wiesnerova prosklení dvoupodlažního parteru zbyla jen spoušť malých formátů. Ale klenot na nejlepší brněnské adrese svůj potenciál naplní, a to díky zásahu architektů. Probíhá zde pečlivá obnova za využití moderních technologií. Vznikne zde nadstandardní bydlení, moderní kanceláře, butikové prodejny a špičkové gastro. Obnovy se dočká i kinosál v podzemí. Celkem zde vznikne 5 sálů vzájemně propojených.

 „V interiéru je řada dochovaných prostor a zařízení, máme se při obnově čeho chytit. Jdeme cestou replik a kvalitních retrosérií. Tato budova má obrovský potenciál,“ říká architekt Martin Habina.

Ateliér Habina řeší dva hlavní úkoly, a to jednak rehabilitaci původních Wiesnerových velkoformátových prosklených ploch a dalších částí fasády zpustošených náletem v roce 1944 i následně realizovanými pokusy o „obnovu“, a dále pak nalezení optimálního průsečíku obnovy vnitřní funkční struktury i interiérů s dnešními požadavky. Velkým oříškem je zejména zajištění dostatečných kapacit parkovacích stání.

„Máme ambici výkladce obnovit do původního stavu. Dáváme sem dvojsklo, původní zrezlé nosné profily nahrazujeme novými. Cílem je obnovit původní řešení bez přerušení tepelného mostu,“ dodává Martin Habina.

„Strategii jsme postavili na vizi spojení dokonalé obnovy unikátní modernistické památky a moderního městského paláce splňujícího ty nejnáročnější požadavky na uživatelský komfort, funkčnost a udržitelnost,“ dodává Martin Habina.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-lednici-vyrostlo-zazemi-pro-adventure-minigolf-a-beachvolleyball/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-v-regionech-atelier-habina/]

Funkce objektu pro vodoléčebné lázeňské procedury nebyla nikdy změněna, byla zde používána obyčejná voda v nejrůznějších formách většinou k prokrvení a masáži svalů. 

Rekonstrukce byla zahájena na konci března 2021 a hlavním cílem byla záchrana výjimečného architektonického díla Dušana Jurkoviče. Bývalá plovárna s bazénem a kabinkami u Vodoléčebného ústavu po rekonstrukci již nebude sloužit ke koupání, ale vzniká zde okrasný biotop.

Vodoléčebný ústav i Sluneční lázně jsou kulturní památkou. Kromě standardního návštěvnického využití by měl areál poskytovat ideální zázemí pro konání kulturních akcí pro dospělé i děti.

Celý areál bude také připomínat skladatele Leoše Janáčka, který v lázeňském městě často pobýval. Dominantou hlavní prohlídkové trasy v expozici ve Vodoléčebném ústavu je zrestaurovaná Jurkovičova Odpočívárna vybavená replikami původního mobiliáře z roku 1902. Nechybí zde ani části původního mlýna, na jehož místě byl Vodoléčebný ústav vystavěn. Druhé podlaží je věnováno právě Leoši Janáčkovi a jeho tvorbě.

Areál zažil největší slávu v období první republiky, nyní má ambici stát se dalším turisticky atraktivním místem Luhačovic pro následující generace.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dusan-jurkovic-lidova-tvorba-v-rukach-genia/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pred-10-lety-vyhorela-chata-libusin-jak-dnes-vypada-perla-dusana-jurkovice/]

Palác KOVO
Zdeněk Edel a kol.
Jankovcova 2, čp. 1518/VII, Praha 7 - Holešovice
1974-1977

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Procházka s názvem Kafka v ulicích se uskuteční v pondělí 29.4.2024. v 16:30. Projdete se ulicemi, dvorky a tajnými průchody Starého města, dozvíte se, kde Franz Kafka žil, tvořil a setkával se s přáteli a dalšími umělci. Dozvíte se například i to, kam chodil malý Franz do školy, nebo kde bydlela Milena Jesenská. Procházka bude doplněna i krátkými ukázkami z knih německy píšící menšiny té doby.

Další tematická akce připomínající Franze Kafku se uskuteční v rámci festivalového víkendu 18. a 19. května v Goethově institutu. Ve foyer bude ke zhlédnutí výstava unikátních fotografií s názvem Fotoalbum rodiny Kafkových. Najdete tu fotografie zachycující spisovatele a jeho příbuzné, z nichž mnohé dosud nebyly nikdy publikovány. Prohlédnout si pak můžete celý secesní palác včetně sklepní sauny zbudované v dobách, kdy objekt sloužil jako velvyslanectví NDR.

V neděli 19. května budete moci v rámci festivalu navštívit Nový židovský hřbitov, který je největší v Česku. Kromě obřadní síně a modlitebny můžete obdivovat funerální díla slavných českých umělců. Najdete tu mimo jiné i hrob Franze Kafky od Leopolda Ehrmanna ve tvaru šestibokého krystalu.

O festivalovém víkendu bude zpřístupněn i opulentní neobarokní palác postavený na sklonku 19. století pro pojišťovnu Assicurazioni Generali. Palác je dnes známý pod jménem Forum a údajně zde jako zaměstnanec pojišťovny legendární spisovatel pracoval.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jubilejni-desaty-rocnik-tradicni-architektonicke-akce-open-house-praha-se-letos-zameri-na-vyznamna-vyroci/]

Dalším zajímavým počinem společnosti je rekonstrukce sýpky ve Velkých Pavlovicích. „Jedná se o obnovu staré opuštěné sýpky, která se využívala v minulém století na uskladňování zemědělské techniky. Původně sýpka však zásobovala celý kraj jídlem. Budově hrozila demolice, my jsme sem nakonec vnesli nový život. Vznikla zde velmi citlivě provedená vestavba,“ říká Patr Malena.

Společnost malang pracuje mimo jiné i na architektonicky zajímavých novostavbách. Mezi ně patří i projekt Bytové domy v Kroměříži od ateliéru DRNH. „Stavíme ve velmi citlivé lokalitě, která je pod památkovou ochranou, vzniká zde něco zcela unikátního,“ říká Rober Man.

V současné době společnost pracuje na státním zámku Uherčice či na státním zámku ve Vranově nad Dyjí a na zámku v Janovicích.

Cenu Historické město roku dostává už třicet let sídlo, které je odborníky vybrané jako nejlepší při realizaci Programu regenerace Městských památkových rezervací a Městských památkových zón. Žatec se stal vítězem v jubilejním roce, kdy Program regenerace slaví 30 let své existence. Na druhém až třetím místě této soutěže byla vyhlášena města Jablonec nad Nisou a Moravské Budějovice.

Žatec je známý pro svou tradici chmelařství. V jeho historickém jádru se nachází 12 nemovitých kulturních památek. Střed Žatce byl v roce 1961 prohlášený památkovou rezervací, nabízí řadu architektonicky významných staveb od doby románské po secesi. Mezi významné stavby patří například židovská synagoga či historické měšťanské domy.

Vítěz celostátního kola získává nejen prestižní ocenění, ale také finanční odměnu 1 milion Kč. K tomu patří také odměna 100 tisíc Kč pro výherce krajského kola v Ústeckém kraji.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pamatka-ktera-predstavuje-prvni-priklady-mestskeho-stredovekeho-stavitelstvi-v-zemi-se-dockala-obnovy/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/historicky-mederuv-dum-v-centru-zatce-se-po-sesti-letech-oprav-otevrel-verejnosti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pamatkove-chranene-nadrazi-v-zatci-se-docka-rekonstrukce/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zatecke-divadlo-ceka-rekonstrukce-ma-odhalit-prvky-zakryte-za-minuleho-rezimu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mesto-zatec-ma-jedinecneho-pruvodce-po-mistni-architekture/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mesto-zatec-zije-architekturou-novinkou-je-publikace-o-slavnych-vilach/]

[https://www.tvarchitect.com/video/zatec-national-gems-ii/]

Cílem návrhu bylo skloubit rekonstrukci původní stavby s novou kulturně-společenskou funkcí. Objekt kostela se nacházel ve velmi špatném stavu. Bylo nutné zpevnit jeho základy, provést sanaci vlhkého a zasoleného zdiva, opravit poničené omítky a štuky nebo vyčistit a doplnit fasádní obklad. Kompletně se prováděly nové podlahy a veškerá souvrství pod nimi až na úroveň terénu. Jedním z největších zásahů byla oprava střechy. Krov byl díky zatékání rozsáhle poškozen a hrozil zřícením, proto došlo k jeho výměně s maximální snahou o navrácení původních, nepoškozených prvků. Novodobá krytina z falcovaných plechů byla nahrazena čtvercovými měděnými šablonami ve formátu původní krytiny. Na místa původních dekorativních prvků střechy, jež se nezachovaly, byly doplněny soudobé artefakty z dílny olomouckého sochaře Jana Dostála.

Nové využití kostela si žádalo také nutné provozní zázemí, které ovšem nebylo možné zbudovat v původních prostorách. Proto byla vytvořena nová přístavba, kde se nachází veškeré sociální zázemí. Umístěna je mezi hlavní lodí kostela a objektem ředitelství knihovny. Vytváří tak spojnici vstupní prostor s recepcí a kavárnou. Interiéru přístavby dominuje beton v jemném růžovém odstínu. Velké plochy betonu a skla dávají vyniknout dekoraci v podobě rozsáhlé stěny vyplněné starými knihami otočenými hřbety dozadu s večerním podsvícením, a výrazným závěsným svítidlům z barevného skla. Co se exteriéru týká, fasády i střecha objektu jsou z černého hliníkového plechu. Díky návrhu se otevřela veřejnosti dříve oplocená část okolního prostoru. Vznikla zde piazzetta se zelení a mobiliářem. 

„Hlavní prostor tvoří vstupní foyer, kterému dominuje ocelová knihovna přes celou jednu stěnu interieru. Knihy odkazují na provoz knihovny, současně vylepšují akustiku prostoru a celá konstrukce skrývá technické instalace. Do knihovny je zapuštěna sestava pro kavárenské vybavení umístěné za recepčním pultem. Ten je proveden z tenkostěnného betonu v růžovém odstínu a navazuje na další betonové povrchy-podlahy, nábytek nebo stěny. Shodně je proveden také pult v šatně nebo dvířka skříněk. Beton nosných stěn byl ponechán jako pohledový, stejně tomu tak bylo i u monolitických podlah v přístavbě, které jsou obdobně jako pulty probarveny do červena. V tomto odstínu byly realizovány i nové teracové podlahy v kostele. Červená barva tak vytváří pojítko mezi budovou kostela a moderní přístavbou,“ uvádí ke své práci ateliér-r.

Atelier-r navrhl i koncepci interiéru a přizval Denisu Strmiskovou k detailnějšímu návrhu interiérových prvků jako je osvětlení, nábytek typový i nábytek a míru. Elegantní svítidla z probarveného skla jsou významným prvkem. Kavárenské posezení tvoří kombinace dřevěných a plastových židlí doplněných o pohodlná polstrovaná křesílka. Shodné dřevěné židle z masivního ořechu slouží i v prostoru kostela jako variabilní hlediště. Stojací lampy připomínající moderní pochodně umocňují jejich příjemnou atmosféru. 

Prostor kostela byl v maximální možné míře navrácen do původního stavu. Nově byl proveden například paraván z dílny sochaře Jana Dostála. Soudobé je také osvětlení kostela.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-architekt-miroslav-pospisil-atelier-r/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/czech-interior-award-zname-nejlepsi-ceske-soukrome-i-komercni-interiery-cenu-tv-bydleni-ziskava-unikatni-vstupni-hala-rodinne-vily/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/aplikacni-centrum-baluo-predstavuje-dokonale-propojeni-technickych-i-funkcnich-pozadavku-s-architektonickymi-kvalitami/]

V kategorii velkých obnov se na druhém místě umístilo Městské muzeum, bývalý Wenkelův obchodní dům v Jaroměři na Náchodsku, za ním skončila zámecká oranžerie v Letohradu na Orlickoústecku. Mezi památkami, které podstoupily malou obnovu skončila na druhém místě oprava barokní zahradní zdi se štukovým reliéfem domu U Censorů v Praze 1, na třetím místě boží muka s plastikou Odpočívajícího Krista v Rokycanech.

Památky nemusejí být státem prohlášenými kulturními památkami. Kromě historických budov to mohou být například i parky, sochy, veřejné prostory, varhany a jiné umělecko-řemeslné předměty. Pořadatelé oceňují majitele, kteří jsou si vědomi kulturně historických stránek svých objektů a podle toho o ně pečují.

Jízdárna ve Světcích u Tachova

Téměř 160 let stará monumentální jízdárna je výjimečným architektonickým skvostem. Jedná se o druhou největší jízdárnu ve střední Evropě. Stavba má velmi zajímavou historii. Nechal ji vybudovat v letech 1858–61 kníže Alfréd I. Windischgrätz. Budova světecké jízdárny v sobě spojuje prvky průmyslové architektury s představou aristokratické stavby. Objekt má velmi výrazný krov s takzvanou lucernou, tedy hranolovým světlíkem, díky kterému je hala přirozeně osvětlena. V době svého vzniku se jednalo o naprostý unikát. Dispoziční řešení bylo plně podřízené účelu. V Jízdárně bylo možno ustájit 24 koní. Nejkrásnější místností je knížecí lóže s výhledem do jízdárenské haly. Aktuálně je jízdárna čerstvě po rekonstrukci, která trvala 23 let a stála v součtu 175 milionů korun.

Kaple Bolestné Matky Páně kostela Nanebevzetí Panny Marie v Jevíčku

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jizdarnu-svetce-ceka-dokonceni-kompletni-rekonstrukce-hotovo-by-melo-byt-do-konce-roku-2023/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rekonstrukce-jizdarny-svetce-u-tachova-pokracuje-hotovo-bude-na-zacatku-pristiho-roku/]

Návštěvníci se budou moci podívat i do technického zázemí nebo na střešní terasu Veletržního paláce, jedné z realizací architektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla (*140 let). V době svého vzniku patřila tato osmipodlažní konstruktivistická stavba, svého druhu největší na světě, k absolutní špičce moderní architektury. Kromě výstavních prostorů zde bylo kino, restaurace a kavárna na střešní terase. V roce 1974, tj. před 50 lety, však palác zničil obrovský požár. Po dlouhých diskuzích bylo rozhodnuto tuto výjimečnou stavbu obnovit pro potřeby Národní galerie. V seznamu budov je ještě jedna nenápadná realizace od architekta Oldřicha Tyla – Garáže Pod Slovany na Novém Městě. V době své největší slávy nabízely garáže prvotřídní servis pro vozy své zámožné klientely a některé detaily z jejich bohatého vybavení se podařilo uchovat až dodnes. 

„V souvislosti s letošními jubilanty jsme ve spolupráci se Zdeňkem Lukešem připravili v rámci doprovodného programu na úterý 14. května od 18 hodin přednášku věnovanou tvorbě Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse, která se uskuteční v netradičních prostorách klubu Fuchs2. Objekt bývalé restaurace u rušné magistrály je posledním mementem kdysi slavného a dnes již zbouraného areálu zimního stadionu na ostrově Štvanice, kde se psaly sportovní dějiny. Přednáška přiblíží nejen historii místa, ale lidé budou mít také příležitost se podívat, jak prostor v posledních letech ožil alternativní kulturou a uměleckými instalacemi,“ říká Andrea Šenkyříková, kreativní ředitelka festivalu.

Během víkendu zájemci nahlédnou i do Základní školy a Mateřské školy Bílá, označované jako malý klenot československého funkcionalismu, který vynesl svému velmi mladému autorovi Janu Gillarovi (*120 let) mezinárodní uznání. Školní areál byl dokončen před devadesáti lety po vzoru nizozemských a německých škol typu open-air, jeho základem byl železobetonový skelet. Důraz byl kladen na maximalizaci plochy učeben, jejich přirozené osvětlení a propojení s okolní zelení. 

K zástupcům českého funkcionalismu patří také stavby od Adolfa Benše (*140 let) jako budova Elektrických podniků Praha – Bubenská 1 a Terminál 4 na Letišti Václava Havla.

Letošních 70 let od úmrtí Josefa Fanty připomene festival zpřístupněním neorenesanční budovy Hlávkovy studentské koleje, která byla slavnostně otevřena před 120 lety. Její fasádu zdobí sgrafita s motivy studentů, zemských znaků a svatováclavské orlice. Po několikaleté rekonstrukci budou otevřeny úchvatné secesní prostory v severním křídle Fantovy budovy Hlavního nádraží. K nahlédnutí bude i vládní salonek na 1. nástupišti, kde trávil čas při čekání na vlak císař František Josef I. nebo prezident T. G. Masaryk. Fantovo dílo připomene i budova Ministerstva obchodu a průmyslu ČR s ikonickou prosklenou kopulí, do které budou moci lidé v rámci festivalu vystoupat. 

Posledního letošního jubilanta Karla Hubáčka (*100 let) připomene netradiční umělecký prostor Divadla DISK se střechou ve tvaru ponorky. Návštěvníci si budou moci prohlédnout nejen divadelní zázemí, ale i spletité podzemní chodby, jejichž historie sahá až do dávných středověkých dob. Karel Hubáček se také podílel se svým architektonickým ateliérem SIAL na rekonstrukci již zmiňovaného Veletržního paláce.

 Infocentrum

Od 13. května se otevře v prostorách Kampusu Hybernská (Hybernská 998/4, Praha 1) festivalové infocentrum a nabídne možnost zakoupení Festivalového průvodce, limitované edice merchandise i dalších materiálů. 

Praktické informace

Většina budov a prostorů je otevřena po oba víkendové dny od 10 do 18 hodin, existují ale výjimky. Konkrétní časy zpřístupnění a další informace (např. o bezbariérovosti) najdou lidé na stránkách akce. Vstup do budov je zdarma bez nutnosti předchozí registrace. Prohlídky budou odbavovány průběžně nebo v předem avizovaných časech (nevidomí, neslyšící, děti či AJ). Informace o aktuálním provozu v otevřených budovách se lidé budou moci dozvědět v nové festivalové aplikaci, která bude ke stažení pro systémy Android i iOS na začátku května. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novy-projekt-na-podporu-turismu-predstavuje-vyznamna-mista-spojena-s-tomasem-batou/]]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zdenek-lukes-zamiril-do-plzne-pojdte-s-nami-prozkoumat-treti-nejvetsi-synagogu-v-evrope-i-interiery-adolfa-loose/

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zdenek-lukes-slavi-70-narozeniny-k-nasemu-blahoprani-se-pripojuji-i-vyznamne-osobnosti-ceske-architektury/]

TV Architect děkuje Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v Praze za spolupráci a umožnění natáčení.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Letošní novinky

Nové prohlídkové trasy a prostory se otevřou pro návštěvníky na státním zámku Litomyšl. Od července budou moci návštěvníci zavítat například do historické kuchyně či na zámeckou věž. Nový návštěvnický okruh bude zpřístupněn na státním zámku Uherčice. Od konce dubna lidé budou moci nahlédnout do obnovených zámeckých komnat prvního patra východního křídla. Jejich dochovaná umělecká výzdoba patří k nejhodnotnějším prvkům celého areálu. Nová trasa Šumavská klenotnice na státním hradu Velhartice pak zavede návštěvníky do dosud nepřístupných prostor sklepení. Přenese je do doby nástupu Jiřího z Poděbrad na královský trůn, kdy zde byly ukryty korunovační klenoty. Na státním zámku Lysice skončila obnova zahrady a celková rekonstrukce všech objektů zahradnictví včetně jedinečné technické památky – fíkovny s posuvnou střechou. Prohlídka zámecké zahrady s unikátní sloupovou kolonádou s krytou pergolou, založené v období renesance, bude volná nebo komentovaná s průvodcem. Kompletní obnovou, včetně restaurování interiérů, nástěnných maleb, mechanismu kouzelného stolečku a grotty, prošel Letohrádek Bellaria na státním hradu a zámku Český Krumlov a od září ho představí nová návštěvnická trasa. Obnovenou barokní lékárnu včetně dobových herbářů a původního vybavení, například lisu na rostliny nebo laboratorních vah a dalších zajímavostí, si budou moci od začátku letošní sezóny prohlédnout návštěvníci kláštera Zlatá Koruna. Lékárna původně patřila jezuitskému řádu v Jihlavě.

Po stopách šlechtických rodů 2024

Letošní ročník projektu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů nese podtitul Habsburkové – domovem i v Českých zemích. Veřejnosti představuje, jak Habsburkové a zejména reprezentanti toskánské panovnické linie bydleli v Čechách a na Moravě v 18. až 20. století a jak zděděná či zakoupená sídla přizpůsobovali svému vkusu i zálibám. Zaměřuje se na ty členy rodu, kteří v Čechách a na Moravě pobývali dlouhodobě a měli zde svá zázemí a domovy. Hlavními objekty jsou státní zámky Konopiště, Ploskovice a Zákupy. Tyto památky nabídnou nové okruhy či večerní prohlídky. Hlavním počinem na Moravě v rámci roku Habsburků bude na státním zámku Velké Losiny zpřístupnění apartmánu Alžběty Amálie Habsburské, sestry Františka Ferdinanda d'Este. Novinky nabídne i státní hrad Bouzov. V rámci projektu jsou také připraveny odborné akce, výstavy, přednášky.

Státní zámek Konopiště bude 24. srpna centrem tradičního vyvrcholení návštěvnické sezony, Hradozámecké noci 2024.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/sazavsky-klaster-odkryl-velka-tajemstvi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/slavnou-vilu-tugendhat-si-muzete-projit-prostrednictvim-virtualni-prohlidky/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/tachov-otevrel-zrekonstruovanou-jizdarnu-ve-svetcich/]

Praha nyní vytvoří novou investiční akci a vysoutěží nového zhotovitele, který práce dokončí.

„Mám radost, že se nám podařilo najít pozitivní řešení, protože Šlechtovka si ho opravdu zasloužila. Museli jsme ale uvolnit dalších 200 milionů korun, protože předchozí městská rada už rozpočet stavby nejenom vyčerpala, ale i přečerpala. My jsme tak museli zahájit zcela novou investiční akci,“ vysvětlil Jiří Pospíšil, náměstek primátora pro oblast kultury. 

Budoucím správcem objektu bude hlavní město, odbor hospodaření s majetkem pražského magistrátu.

V budově vzniknou tři samostatné gastro provozy: restaurace, cukrárna a zahradní restaurace s výdejními okénky a výčepem. Součástí prací je také výstavba kolonády, altánu, sanace svahu nad budovou a stavba samostatného objektu WC včetně přípojek.

Uvnitř stavby je zapotřebí doplnit příčky, vybudovat výtah a svislé rozvody vody a kanalizace. Dále se jedná o rozvody elektra, vzduchotechniky, měření a regulace, chlazení a topení. Stavba zahrnuje i úpravy střechy, povrchové úpravy stávající opěrné zdi, realizaci proskleného zastřešení nad zásobovací rampou či kompletní rekonstrukci sklepů ve svahu.

Upravena bude také přilehlá zahrada Kaštanka, na které se dnes nachází zařízení staveniště. Vysázeno zde bude nových 25 kaštanů.

Již více než 20 let pracuje na projektu záchrany Šlechtovy restaurace architektonická kancelář Hulec & Špička Architekti. „Projekt prošel spoustou peripetií. Jak těmi legislativními a finančními, tak i přírodními. V současné době je hotová první etapa rekonstrukce, bohužel ale došly finance a čeká se na to, kdy bude nalezen zhotovitel pro dokončení. Velký sál Šlechtovy restaurace již funguje, chybí zde ovšem kompletní dokončení zahrady, altánu a gastro zařízení,“ uvádí architekt Mikuláš Hulec.

Historie objektu

Raně barokní budova, později Šlechtova restaurace v Královské oboře Stromovka, byla postavena v letech 1689–1692 jako letohrádek pro císaře Leopolda I. Habsburského. Objekt zažil mnoho oprav, přestaveb a dostaveb, nejvýznamnější v letech 1855–1858 pod vedením Bernarda Gruebera. Již takto přestavěnou si v roce 1882 budovu pronajal Václav Šlechta a jeho potomci zde pak provozovali restauraci až do 2. světové války.

Od roku 1950 však budova postupně chátrala, opakovaně vyhořela a patřila mezi nejohroženější pražské kulturní památky. Od 90. let se pokouší hlavní město Praha o obnovu této památky.

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-mikulas-hulec/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/slechtova-restaurace-ziskava-zpet-svou-krasu/]

Jízdárna byla postavena v letech 1857 až 1862 podle plánů chebského architekta Adama Haberzettla. Budova dlouhá 60 metrů a vysoká 26 metrů má všechny místnosti pro koně i návštěvníky pod jednou střechou. Nejvzácnější částí jsou dřevěný krov a skleněný strop. Budova v sobě spojuje prvky průmyslové architektury s představou aristokratické stavby. V době svého vzniku se jednalo o naprostý unikát. Dispoziční řešení bylo plně podřízené účelu. V Jízdárně bylo možno ustájit 24 koní. Nejkrásnější místností je knížecí lóže s výhledem do jízdárenské haly.

Budova po druhé světové válce chátrala. Byla zde tělocvična pro vojáky a také sýpka na obilí. V roce 1985 byla dokonce určená k odstřelu, v té době se také stala častým terčem rabování. V devadesátých letech památku koupilo město a díky dotaci od Ministerstva kultury začaly opravy. Do roku 2008 se městu podařilo staticky zajistit konstrukce, objekt zastřešit a prostory stavebně obnovit. Od roku 2021 díky penězům EU bylo vybudováno technické zázemí, zabezpečení, dva výtahy, opravily se fasády, malby a krov.

Zájem o objekt je i mezi filmaři, natáčel se zde například životopisný film o Marii Terezii.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rekonstrukce-jizdarny-svetce-u-tachova-pokracuje-hotovo-bude-na-zacatku-pristiho-roku/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jizdarnu-svetce-ceka-dokonceni-kompletni-rekonstrukce-hotovo-by-melo-byt-do-konce-roku-2023/]

Dřevěná chata Libušín byla otevřena 6. srpna 1899. Její interiér byl vyzdoben freskami a grafity s motivy valašských a slovenských pověstí podle návrhu výtvarníka Mikoláše Alše. Portréty jsou dílem akademického malíře Karla Štaplera. Stavby na Pustevnách vznikaly podle principů skládání a kombinování různých prvků a motivů lidového stavitelství. Byly převzaty jak z lokalit Valašska, tak z lokalit Slovenska. Stavby na Pustevnách mu vynesly označení „Básník dřeva“ a mezinárodní proslulost.

V roce 1947 hrozila stavbám (kromě Libušína a sousední chaty Maměnka tvoří areál i objekty Pustevenka a Valašská zvonice) kvůli jejich špatnému technickému stavu demolice. Podruhé hrozil areálu zánik na přelomu 80. a 90. let, kdy byla kvůli nedostatku peněz zastavena rekonstrukce objektů. Celou situaci navíc komplikoval spor o vlastnictví objektů.

V roce 1995 se vlastníkem areálu stalo Valašské muzeum v přírodě a ve stejném roce byl areál vyhlášen národní kulturní památkou. V roce 1996 zahájilo muzeum rekonstrukci Libušína a Valašské zvonice, které byly zpřístupněny veřejnosti v roce 1999. Ve stejném roce byla zahájena rekonstrukce útulny Maměnka.

Při vyšetřování požáru kriminalisté zjistili, že oheň nebyl založen úmyslně a že ho nezpůsobila závada na elektroinstalaci. Místem požáru vyšetřovatelé určili těleso komína. Případ se poté dostal ke vsetínskému okresnímu soudu, podle obžaloby způsobil neštěstí Pavel Pryszcz z Karvinska, který v roce 2007 zanedbal opravu komínových těles. Okresní soud ve Vsetíně nakonec Pryszcze zprostil obžaloby.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-jakub-masak-z-atelieru-masak-partner/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/po-sestilete-rekonstrukci-se-verejnosti-otevre-chata-libusin/]

Spolkový dům Hlahol
Josef Fanta
Masarykovo nábřeží 16, Vojtěšská 5, Praha 1 - Nové Město, čp. 248/II
1903-1905

TV Architect děkuje vedení Zpěváckého spolku Hlahol v Praze za spolupráci a umožnění natáčení v jejich prostorách.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Návštěvníci virtuální prohlídky mohou například ze všech stran prozkoumat třeba mechanismus ovládání oken, od něhož běžné návštěvníky odděluje páska se zákazem vstupu.

Brněnskou funkcionalistickou vilu dal koncem 20. let minulého století postavit textilní podnikatel Fritz Tugendhat. Objekt od roku 2001 patří na seznam kulturního dědictví UNESCO, kam se dostala jako jedenáctá česká památka. Unikátní dům, který navrhl slavný architekt Ludwig Mies van der Rohe, bývá označován za stavbu, která určila nová měřítka moderního bydlení a která patří k základním dílům světové moderní architektury.

Virtuální prohlídka nemá v žádném případě nahradit fyzickou návštěvu vily. „Žádná fotografie tohoto domu nemůže zprostředkovat ten správný dojem. Člověk se musí v tomto domě pohybovat, jeho rytmus je jako hudba,“ uvedl kdysi slavný architekt Ludwig Hilberseimer. Nejlepší formou poznání vily proto zůstává klasická prohlídka. I tak si ale lidé mohou udělat prostřednictvím moderních technologií alespoň obrázek o jedinečnosti objektu.

Je také třeba připomenout, že vila Tugendhat již nějaký čas nabízí speciální prohlídky i ledem se sluchovým postižením.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-vila-tugendhat/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/brnenska-vila-tugendhat-nabizi-moznost-prohlidek-pro-sluchove-postizene/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zahrady-brnenskych-vil-tugendhat-a-low-beer-jsou-opet-propojene/]

Podle nových plánů bude využití budovy víceúčelové. Záměr počítá se zhruba 170 malými byty a ateliéry o ploše mezi 20 a 43 metry čtverečními, většina jednotek nepřesáhne plochu 25 metrů. Podle architekta Ivo Nahálky má rekonstrukce nádraží v co nejvyšší míře zachovat jeho původní podobu. Byty v horní části budovy vzniknou v podkroví a v prostorách, kde dříve byly kanceláře. V části objektu budou takzvané micro-apartments v podobě, kterou zatím v Česku není nikde jinde možné vidět.

Po obou stranách památky podle plánu investorů vyrostou novostavby s byty, které budou s bývalým nádražím propojené prosklenou pasáží na úrovni ulice. Propojenými budovami bude podle architekta možné projít i na druhou stranu směrem k železničním kolejím, kde bude další pasáž. V podzemí budou garáže. Projekt nabídne i sdílené prostory jako prádelnu, tělocvičnu nebo společenskou místnost.

Secesní budova nádraží vznikla v souvislosti s výstavbou tzv. Pražské spojovací dráhy, která propojovala nádraží Smíchov a dnešní Hlavní nádraží. Do provozu byla uvedena v roce 1905. Budova ovšem od ukončení provozu v 60. letech chátrá. Před několika lety se dokonce začala propadat střecha a poté bylo nutné uzavřít kvůli bezpečnosti přilehlý chodník.

[https://www.tvarchitect.com/video/architektonicka-a-interierova-spolecnost-archina-design-slavi-30-let-od-sveho-vzniku/]

[https://www.tvarchitect.com/video/dila-architektu-1-dil-king-s-resort-archina-design/]

[https://www.tvarchitect.com/video/dila-architektu-10-dil-archina-design-hotel-ascanio/]

Developerská firma už má také prvního velkého nájemce. Celá jedna budova bude sloužit jako soukromá klinika. V zástavbě budou ale i restaurace a kavárny. Developer si přeje, aby zde bylo velké množství kulinářských konceptů od malých bister a foodtrucků po klasické hospody a velké restaurace.

Budovy mají být ekologicky šetrné, což zahrnuje například využití dešťové vody pro splachování a závlahy, v budovách bude úsporné osvětlení, v garážích a kolárnách budou stanice pro dobíjení aut a kol na elektřinu.

Bývalý Prior je jedním z posledních zástupců architektonického stylu brutalismus v Brně. Projekt vznikl v roce 1975 ve spolupráci dvou architektů – Zdeňka Řiháka a Zdeňka Sklepka. Otevření se centrum dočkalo v roce 1984. Architekti vyprojektovali rozlehlý dvoupatrový objekt obdélníkového tvaru, do jehož středu nasadili nadstavbu o výšce pěti pater. Prodejní plochy obou pater dosahovaly rozlohy 9 000 metrů čtverečních.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-se-meni-brno-vyznamne-projekty-v-moravske-metropoli/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-kavarna-era-brno/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-hotel-avion-brno/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/po-20-letech-prace-je-hotovo-mesto-brno-ma-novy-uzemi-plan/]

Podle vedení divadla by v dohledné době měla být vypsána soutěž. Projekt je již hotový a stavební povolení platné. Rekonstrukci a financování musí ještě definitivně schválit vláda.

Opravy by nijak neměly změnit vnější vzhled budovy. Zachovány zůstanou i všechny původní architektonicky hodnotné vnitřní prostory.

Budova se dělí na dvě části. Jedna část přiléhá k baroknímu klášteru, je transparentní, s hladkým pláštěm z determálního skla. Druhá část se zvedá na masivních pilířích, mezi kterými se otevírá volný průchod na divadelní piazzetu. Nová scéna je obložena více než čtyřmi tisíci tvarovkami, které tvoří typický vzhled této ikonické budovy. Tvarovky nesou různé profily, takže dohromady skládají mohutný reliéf. Celá stavba působí jako svébytná plastika. Je to unikátní příklad využití skla.

Uvnitř budovy se nachází kávárna s výhledem na Národní třídu, divadelní piazzetu i Voršilské zahrady. Uvnitř je také umístěno mobilní hlediště, které může být využito pro tiskové konference či matiné. Samotný divadelní sál má kapacitu 400 míst a je bezbariérově přístupný.

V současnosti repertoár tvoří představení Laterny magiky, Činohry, Baletu, Opery a řada vlastních projektů i pohostinských vystoupení, scénických diskuzí či jednorázových akcí, které se odehrávají jak v budově Nové scény, tak na piazzetě Národního divadla.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ikonicky-obchodni-dum-kotva-se-uzavrel-pred-rekonstrukci/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jake-stavby-jsou-spojeny-s-udalostmi-sametove-revoluce/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jaka-je-historie-hradebniho-korza-v-praze/]

Široká ulice
Josefov V a Staré Město I, Praha 1

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Rekonstrukci Kotvy, jejíž podobu navrhli na přelomu šedesátých a sedmdesátých let Věra a Vladimír Machoninovi, by měla provést česká developerská společnost Sekyra Group.

Podoba domu by měla zůstat v zásadě zachována, ale bude nutná například sanace azbestu ve fasádě. Promění se rovněž okolí Kotvy, kdy například zmizí nynější vstup do potravin. Rekonstrukce potrvá dva roky. 

Obchodní dům Kotva je prvním obchodním domem postaveným v Praze po roce 1950. Projekt byl vybrán z veřejné soutěže v roce 1969. Kotva je z pohledu odborníků ojedinělým dílem české architektury rozhraní 60. a 70. let. Hřibová konstrukce v šestiúhelníkovém plástvovitém uspořádání dovoluje maximálně uvolnit půdorys každého podlaží a přizpůsobit ho proměnlivým potřebám. Zcela ojedinělé je pak urbanistické začlenění do struktury města.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/prazsky-obchodni-dum-kotva-se-pred-45-lety-otevrel-zakaznikum-v-budoucnu-jej-ceka-rekonstrukce/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zakladnou-mezinarodniho-filmoveho-festivalu-karlovy-vary-je-ikonicky-hotel-thermal/]

Víte, od kdy se v Praze vaří káva a kde tento nápoj mohli Pražané poprvé ochutnat? Kde se scházeli na kávu obrozenci nebo ve kterém podniku se zrodil Devětsil? Nejslavnější pražské podniky, i ty dávno zaniklé, jejich jedinečnou architekturu a příběhy jejich majitelů nabídne procházka v neděli 18.2. od 17:30.

Výprava do Stínadel I.

Kdo by neznal Stínadla, tajuplnou čtvrť, kterou tak nezapomenutelným způsobem popsal Jaroslav Foglar ve své románové trilogii. Zrodila se skutečně jen ve fantazii spisovatele?

Během komentované procházky ztemnělými uličkami Starého Města se možná dozvíte další zajímavé informace. Tajemství Rychlých šípů můžete odkrýt 3.2. a 15.2. 2024. V plánu je i výprava po Stínadlech II. 4.2. a 22.2. 2024.

Praha šlechtická II: Thunové na Malé Straně

Procházka vám představí šlechtický rod Thunů, který zásadním způsobem ovlivňoval českou historii po několik staletí. Původem jihotyrolský rod spojil svůj osud s českými zeměmi v 17. století. Na vrchol moci v českých zemích se Thunové dostali v 19. století, kdy se několik zástupců rodu stalo dokonce vrcholnými představiteli zemské politiky. Procházka začne u paláce na Hradčanech, který dnes slouží potřebám Ministerstva zahraničí. Další kroky povedou k ambasádám dvou evropských mocností. Procházka bude završena doporučením návštěvy malebného Malostranského hřbitova. Vyrazit můžete 4.2. v 15:00.

Architektura interaktivně II. – Baroko na Hradčanech a Malé Straně

Jaké z malostranských a hradčanských památek jsou postaveny v barokním stylu? Proč zrovna baroko je nejvíce zastoupeným architektonickým slohem nejstarší části Prahy? Najdeme na Malé Straně fasády domů, které nejsou dotčené pozdějšími úpravami? Naučte se v rámci interaktivní procházky rozeznávat charakteristické prvky barokního stavitelství, které se na našem území rozvíjelo v období od konce třicetileté války až do první poloviny 18. století. Workshop se uskuteční 11.2. 2024.

Hledání Páté čtvrti – Josefov

Procházka vás zavede do pražského Josefova. Za honosnými fasádami činžovních domů zde lze dodnes vycítit tajuplnou atmosféru prastarých uliček s jejich exotickými vůněmi a pohnutými lidskými osudy. Co zbylo do dnešních časů z dávného ghetta, kde stávaly zbourané barokní synagogy i renesanční palác Jakoba Baševiho? A co sochy, které mnohdy nepovšimnuty míjíme v ulicích Páté čtvrti? Odpovědi hledejte 11.2. 2024.

Skrytý svět mytických bytostí Starého Města

Věděli jste, že ulice města sdílíme s mnoha tajemnými bytostmi – pohádkovými vílami, jednorožci i draky, kteří vypadají jakoby vystoupili ze světa Harryho Pottera? Vydejte se do srdce Starého Města a pozvedněte svůj pohled o trochu výše než obvykle. Spatříte poutavé kamenné detaily na fasádách starobylých domů, které vás vtáhnou do středověkého duchovního univerza. Nahlédněte na známé pražské ulice a domy novýma očima a odhalte významy skryté v symbolice domovních znamení a architektonických článků. Procházka se koná 18.2. 2024.

V proudu času na Malé Straně

Vydejte se zpět v proudu času za poznáním zaniklých domů, příběhů a legend zachycujících skutečné události na Malé Straně. Komentovaná procházka představí architektonický vývoj jedné z nejstarších částí Prahy, která se pyšní celou řadou kostelů, historických paláců, památek a zahrad. Procházka se koná 18.2.2024.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-nejvyssi-purkrabstvi-prazskeho-hradu/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-dostavba-katedraly-sv-vita/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-kaprova-ulice-a-filozoficka-fakulta-univerzity-karlovy/]

Návrh od architekta Ludvíka Gryma, který v minulosti odsouhlasila Rada města Plzně, zpracovává architektonické, funkční a dispoziční řešení rekonstrukce budovy. To zahrnuje vojenskou expozici nazvanou Muzeum generála Pattona a dále plánovanou obnovu a vhodné využití zdejších Loosových interiérů, a to včetně jejich zpřístupnění veřejnosti a doplnění o potřebné administrativní prostory. V domě na Klatovské 19 původně bydlela rodina továrníka Hugo Semlera. Ta však musela uprchnout před nacisty a za války pak v budově sídlilo německé velitelství wehrmachtu.

Architekt Ludvík Grym má již zkušenosti například s realizací rekonstrukce bytu Viléma Krause v Bendově ulici 10 v Plzni, který byl navržen Adolfem Loosem stejně jako vysoce hodnotný interiér Semmlerova bytu v 1. patře domu na Klatovské 19.

Návrh nabízí řešení, kde spolu může existovat rovnocenné partnerství osobností Loose a Pattona a kde zároveň dochází k vytvoření živého a současného prostoru, v němž je kladen důraz na návštěvníka.

Mezi další významné akce, které Plzeň chystá patří například rekonstrukce tramvajové trati Koterovská, stavba parkovacího domu Světovar, stavba tribuny Atletického stadionu ve Skvrňanech i haly pro míčové sporty na Borských polích, příprava vývařovny pro městský ústav sociálních služeb, rekonstrukce DEPO2015 i Dělnického domu Peklo.

„Máme připravenou stovku skvělých projektů, které zlepší a zpříjemní život v Plzni. Slíbili jsme, že nebudeme stavět ‚pomníky‘ za miliardy korun, ale že budeme investovat do projektů, které Plzeňané pocítí v každodenním životě. Prioritou pro nás jsou infrastrukturní projekty, ale i opravy a záchrana památek a historicky hodnotných staveb, investice do sportovní infrastruktury a sportu nebo kultury. Mám velkou radost i z takových věcí, jako je třeba městský holubník, protože nás stojí málo peněz, ale dokážeme díky němu šetrnou cestou regulovat holubí populaci, a chránit tak památky v našem městě,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-byt-doktora-vogla-a-byt-krausovych-pusobeni-adolfa-loose-v-plzni/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-brummeluv-dum-pusobeni-adolfa-loose-v-plzni/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-semlerova-rezidence-pusobeni-adolfa-loose-v-plzni/]

Kaprova ulice
Josefov V a Staré Město I, Praha 1

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Kromě již zmiňovaných prací se také počítá s výměnou dlažby i renovací přístřešku na nástupišti. Střešní světlíky by se měly dočkat původního vzhledu a odstraní se nevhodné přístavby, díky čemuž vynikne samotná historická budova z roku 1873.

Renovací projde také odbavovací hala včetně pokladen a zázemí hned několika dopravců, cestující ocení přehlednější informační a orientační systém. Zlepší se také zázemí zaměstnanců a vzniknout by zde měl i nový komerční prostor.

Areál železniční stanice Žatec byl postaven v letech 1871-1873 inženýrem Josefem Chválou podle typových plánů pro velké stanice. V roce 1902 bylo Adolfem Schrayerem přistavěno honosné schodiště a restaurační pavilon.

Žatecké nádraží je jedinečně a celistvě zachovaný soubor drážních budov na trati Buštěhradské dráhy a Plzeňsko-březenské dráhy. Areál také představuje významný urbanistický prvek. Nejhodnotnější stavbou areálu je výpravní budova, která má zajímavé architektonické řešení, a navíc se může pochlubit řadou dochovaných prvků, jako jsou dlažby, litinové sloupy, zábradlí či nástupiště.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mesto-zatec-zije-architekturou-novinkou-je-publikace-o-slavnych-vilach/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zatec-a-krajina-zateckeho-chmele-se-staly-soucasti-svetoveho-dedictvi-unesco/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/na-prohlidku-zatecke-synagogy-si-bude-muset-verejnost-jeste-pockat/]

Spolek na záchranu obchodního domu Breda také letos chystá výstavu, která zmapuje život zakladatele Davida Weinsteina. Spolek nadšenců v čele s umělcem Kurtem Gebauerem bojuje za záchranu této architektonické památky. Již v roce 2021 uspořádal sbírku na nejnutnější opravy obchodního domu, a také budovu po 17 letech rozsvítil. Díky podpoře veřejnosti odhlasovali opavští zastupitelé její odkoupení a novým majitelem se stalo město Opava. Premiéra první části dokumentu proběhla v roce 2020 v kině Mír.

Obchodní dům Breda vznikl v roce 1927. Tehdy byl největším obchodním domem v republice. Budovu vystavěla firma Breda & Weinstein podle návrhu vídeňského architekta Leopolda Bauera. Historie Bredy se ovšem začala psát už v roce 1898, dnešní podoba pak vznikla koncem 20. let přestavbou původního objektu. Stavba v centru Opavy nese znaky americké architektury. Obchodní dům byl vyprojektován jako nárožní budova s pěti nadzemními a dvěma podzemními patry. Skelet je železobetonový a vyplněný zdivem. Vrchol stavby zdobí římsa s lomenými oblouky a kruhovými okny. Dominantou celé stavby je pak skleněná hala v kopuli. 

Nové využití objektu má vzejít z mezinárodní architektonické soutěže, která již probíhá a je ve fázi prvního kola, kdy bylo vybráno pět ateliérů. Druhé kolo určí finalisty a konečné návrhy dostane město do 26. dubna 2024.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/oziveni-opavske-bredy-je-zase-o-krok-dal/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chatrajici-obchodni-dum-breda-v-opave-ceka-dalsi-faze-rekonstrukce/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/startuje-dalsi-cast-rekonstrukce-obchodniho-domu-breda/]

„Gustav Geipel měl obrovské zásluhy na rozvoji města. Stál v čele úspěšné rodinné textilní továrny, jako městský radní nechal většinu ašských ulic vydláždit, zřídil fond na výstavbu gymnázia, věnoval pozemky na výstavbu školy, podporoval kulturní život, kostelu věnoval nádherné varhany, miliony zlatých věnoval na plicní sanatorium, krytí dluhů města a mnoho dalšího. Deset let po jeho úmrtí mu zde postavili i pomník. Po válce se stal vlastníkem vily stát,“ říká autor projektu poznejdomy.cz Radomír Kočí.  

V tomto roce vila konečně získala nového majitele a má určitě potenciál stát se znovu reprezentativním sídlem, popřípadě i objektem k bydlení. Jaké plány s objektem majitel má zatím není jasné. 

Tento dům a mnoho dalších historických objektů můžete najít na zajímavém webu poznejdomy.cz, který představuje nejen historii a architekturu opuštěných nemovitostí, ale i osudy jejích majitelů. Mnohdy zde najdete opravdu zajímavé architektonické kousky. Web je možné využít i jako turistický deníček. Je zde už přes 800 míst a zajímavá je například nabídka audioprůvodce. Pokud jednotlivá místa navštívíte, můžete je hodnotit a porovnávat zkušenosti s ostatními uživateli. Atraktivních funkcí postupně přibývá. Informace o jednotlivých stavbách se zájemci dozví vcelku hravou formou v podobě interaktivní mapy. „Naší snahou je nezahlcovat návštěvníky dlouhými texty. Přesto, že jsme v začátcích, snažíme se web intenzivně doplňovat každý den. Aktuálně lze vyhledat stovky míst. V blízké budoucnosti chceme, aby do databáze mohli přidávat tipy na zajímavá místa i samotní uživatelé,“ říká Radomír Kočí. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/poznavejte-opustene-ale-i-jinak-zajimave-domy-v-nove-databazi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ikonicka-vila-v-cernosicich-u-prahy-uz-neni-krejcirova-pojdte-se-s-nami-podivat-na-jeji-novou-image/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jaka-je-historie-schubertovy-vily-ktera-ceka-na-noveho-majitele/]

Nedávné rekonstrukce zahrnuly obnovu interiérů, ale také revitalizaci vnější fasády a výměnu střechy. Součástí modernizace bylo rovněž vybudování nového bezbariérového přístupu pomocí výtahu nebo restaurátorské práce v interiéru i exteriéru. Mezi nejrozsáhlejší patří kompletní restaurování dřevěného táflování stěn a kazetového stropu v bývalé jednací síni městské rady a dále kamenné prvky ve vstupních prostorách prvního patra, na fasádě a loubí budovy.  

V přízemí radnice vznikl prostor pro kavárnu a recepci, v prvním patře jsou pak výstavní plochy a druhé patro obsadí stálá expozice, která se bude věnovat historii pivařského a vinařského regionu. Aktuálně ji připravují architekti a hotová bude až na přelomu let 2025 a 2026.

Od začátku následujícího roku bude možné navštívit prohlídky radnice a mimo to budou moci zájemci nahlédnout i do jedinečného zasedacího sálu, kterému zásah restaurátorů dodal původní barevnost. Prohlídky se budou konat od úterý do pátku mezi 12:30 a 14:30 a o víkendech od 8:30 do 12:30.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zamecky-areal-kunratice-je-na-prodej-najde-noveho-majitele-v-elektronicke-aukci/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/kostel-nanebevzeti-panny-marie-v-neratove-znate-unikat-se-sklenenou-strechou/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/sazavsky-klaster-odkryl-velka-tajemstvi/]

Cílem stavebních úprav bylo zachovat původní budovu boudy očištěnou od nefunkčních přístaveb. Stavební úpravy zahrnovaly kromě nutných sanací také rozšíření provozu restaurace o prostor bývalé terasy a zřízení kapacitních toalet pro návštěvníky. Při rekonstrukci byly použity především tradiční řemeslné postupy.

Rekonstrukce proběhla za využití převážně tří materiálů – modřínového dřeva, nerez plechu a pohledového betonu. Masivní modřínové dřevo lze vidět především v interiéru, na venkovním obkladu podkroví a vyhlídkové terase. Dominantou je pak přístavba z pohledového betonu, který se propisuje v interiéru i exteriéru, což stavbě dodává surový vzhled. „Beton je materiál do horského prostředí. Dobře stárne, nemusí se vyměňovat a odolá místnímu počasí. A to je kvalita, kterou je ochrana přírody schopna akceptovat,“ vysvětluje Hradečný.

I přesto, že přístavba je postavena v duchu moderní architektury, podařilo se architektům objekt citelně zrealizovat, takže přístavba nekonkuruje stávající historické budově.

„Rekonstrukce byla dokončena v roce 2016. Návštěvníci zde najdou funkční restauraci a za příznivého počasí i krásné výhledy do krajiny,“ uzavírá Hradečný.

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-tomas-hradecny-ixa/]

Suterén domu byl na dobu středověku nezvykle vysoký. Na výšku mohl měřit až 4 metry. Nad ním byla dnes již jen částečně dochovaná valená klenba a podlaha vyššího podlaží, kterou tvořily nezdobené pálené dlaždice. „Tento objev je výjimečný stavem dochování. Takto dobře dochovaný suterén z období vrcholného pozdního středověku se nachází výjimečně,“ uvedl archeolog Národního památkového ústavu Zdeněk Neustupný, garant výzkumu v klášteře Sázava.

Kromě pozůstatků domu byly objeveny ale i další zajímavé předměty. Našlo se například početné množství úlomků středověkých kachlů a velké množství druhotně uložených lidských kostí. Celkově bylo v rámci terénní akce získáno několik tisíc nálezů, které jsou rozděleny do různých materiálových skupin. Vzácné jsou pak především předměty ze skla, například zlomky kruhových okenních terčíků a stolních nádob. Mezi zajímavosti pak patří umělé vejce pro slepici.

„Kolekce pozdně gotických kachlů, která byla objevena v zásypu sklepa, poukazuje na úroveň vybavení domácnosti a skutečnost, kdy nejpravděpodobněji v jedné z nadzemních částí nebo i přízemí domu byla umístěna bohatě zdobená kachlová kamna. Mezi reliéfními vyobrazeními na čelních vyhřívacích plochách jednotlivých kachlů jsou mimo jiné patrné husitské symboly,“ říká Blanka Černá.

„Jsme v úvodní etapě zpracování výsledků výzkumu. Kromě revize a digitalizace terénní dokumentace pořizujeme kresebnou a fotografickou dokumentaci vybraných nálezů. Některé předměty budou podrobeny dalšímu konzervátorskému a restaurátorskému zásahu. V několika případech se budeme snažit o rekonstrukci vybraných artefaktů,“ uvedl archeolog NPÚ a garant výzkumu Tomasz Cymbalak. Současně probíhá antropologické vyhodnocení kosterních pozůstatků z hrobu nalezeného v těsné blízkosti gotického domu. „Pozůstatky dospělého muže byly odhaleny ve starší nálezové situaci, kterou lze spojit s 12. stoletím. Podle předběžného antropologického posouzení to byl člověk navyklý namáhavé fyzické práci. Posléze, pomocí radiouhlíkového datovaní, proběhne pokus o přesnější stanovení doby, kdy tento člověk zemřel,“ doplnil Cymbalak.

Sázavský klášter založil na začátku 11. století poustevník Prokop. Usadil se v jeskyni nad řekou, ze které podle legendy vyhnal tisíc démonů. Nad ní poté vystavěl kapli Panny Marie a svatého Jana Křtitele. Ve spolupráci s přemyslovskými knížaty Oldřichem a Břetislavem I. tady vznikl po roce 1032 benediktinský klášter. Byl třetím nejstarším mužským benediktinským klášterem v Čechách. Od jiných se odlišoval používáním staroslověnštiny a písma hlaholice. Jazykovědci předpokládají, že v Sázavě vznikly vzácné rukopisy např. Pražské zlomky nebo část Remešského evangeliáře. Po smrti Prokopa se Sázava stávala poutním místem. 4. července 1204 byl Prokop oficiálně svatořečen.

Samotný Sázavský klášter prošel v posledních letech rozsáhlou obnovou. Autorem návrhu bylo Studio acht. Součástí komplexní rekonstrukce bylo restaurování barokního chrámu svatého Prokopa, věže a gotického trojlodí, dokončení a zpřístupnění krypty, vybudování komunitního a informačního centra v budově fary a celková obnova předpolí kostela. Studio acht má s rekonstrukcemi památek i církevních staveb dlouholeté zkušenosti.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/svatoprokopske-poutni-misto-na-sazave-se-dockalo-obnovy-podle-navrhu-studia-acht/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/obnova-kostela-v-lanech-pod-taktovkou-studia-acht/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/kostel-nanebevzeti-panny-marie-v-neratove-znate-unikat-se-sklenenou-strechou/]

Po roce 1945 byl zámek zkonfiskován a od roku 1957 v něm sídlilo entomologické oddělení Národního muzea. Od roku 2014 je budova nevyužita. 

Podle odborníků se jedná o pěknou ukázku palácového typu zámku s rozlehlým hospodářským dvorem, parkem a bažantnicí. V zámku je zachována část kvalitní štukatérské a malířské výzdoby a uměleckořemeslné prvky. V parku pak zbytky sochařské výzdoby.

Napříč Českou republikou hledá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nové vlastníky pro mnoho zajímavých nemovitostí, které nabízí v transparentních výběrových řízeních s elektronickou aukcí. Nabídky mají různý charakter od komerčních nemovitostí přes byty, rodinné domy, zemědělské usedlosti, historicky a architektonicky cenné objekty až po pozemky v exkluzivních lokalitách.

„Náš elektronický aukční systém se dlouhodobě ukazuje jako nejúspěšnější platforma pro prodej nepotřebného státního majetku. Zájemci mohou nakupovat majetek on-line z pohodlí svého domova a díky příhozům v elektronických aukcích se nám daří zvyšovat příjmy státního rozpočtu,“ uvedla generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zamek-zelena-hora-u-nepomuka-by-se-mohl-stat-v-budoucnu-klenotem-plzenskeho-kraje/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novogoticky-zamek-ve-skrivanech-jde-do-drazby/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/kostel-nanebevzeti-panny-marie-v-neratove-znate-unikat-se-sklenenou-strechou/]

Svou pověstnou skleněnou střechu dostal v roce 2007, v té době byly také obnoveny střešní římsy. Poté se opravila dlažba, kúr a dostalo se i na opravu vstupního schodiště. Od roku 2013 je kostel postupně vybavován novými prvky liturgického vybavení. V roce 2018 došlo k další rekonstrukci průčelí kostela, kterému byl vrácen původní barokní vzhled. Na věže se vrátily barokní báně a ve věžích se opět rozezněly zvony. Vše vytvořené podle původního návrhu.

Loni stavbaři zpevnili konstrukci střechy a asi ze dvou třetin instalovali nové sklo, zejména nad hlavní lodí kostela. Letos byla výměna skel dokončena.

Neratovský kostel je prosklenou střechou proslulý. V kostele se konají bohoslužby i kulturní akce.

Nápad prosklené střechy vzešel od pátera Jána Suchára, vznikla podle návrhu Ing. Arch. P. Dostála a Ing. J. Starého. Prosklená střecha dodává kostelu v Neratově jedinečnost. Místo je od roku 2011 zařazeno také mezi poutní místa královéhradecké diecéze.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/svatoprokopske-poutni-misto-na-sazave-se-dockalo-obnovy-podle-navrhu-studia-acht/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/obnova-kostela-v-lanech-pod-taktovkou-studia-acht/]

Velkolepost sálu můžeme připsat jak jeho velikosti, tak i výzdobě. Španělský sál je díky svým rozměrům vůbec největším slavnostním prostorem Pražského hradu. Délka 47 m, šířka 24 m z něj dělají unikátní monumentální prostor. Noblesu tomu všemu dodává také bohatě štukovaný strop ve výšce 13 metrů. Sál vystavěl severoitalský architekt raného římského baroka G. M. Filippi.

V první polovině 18. století byl Španělský sál zvýšen a přibyla horní řada oken. Další větší úprava pak proběhla v letech 1865-1868 k chystané, ale neuskutečněné korunovaci císaře Františka Josefa I. Podél sálu byla vytvořena tzv. klínová chodba, což vedlo k zazdění některých oken, která nahradily malby malíře J. A. Saeckeliho. V této době byly také položeny nové dubové parkety a stropy dostaly světlé tóny díky štětci Josefa Navrátila. Přibylo 8 nových velkých zrcadel a slavné sochy Věda, Průmysl, Obchod a Umění autora A. P. de Vigne. 

Ne vždy ale patřil Španělský sál jen blyštivým událostem. V 50. letech tady byly například vystaveny rakve s ostatky komunistických prezidentů Klementa Gottwalda a Antonína Zápotockého. Od 70. let minulého století na místě pak zasedal Ústřední výbor KSČ.

Dnešní podoba sálu je tak výsledkem několika rozsáhlých přestaveb. Z rudolfinské doby se zachovala část štukové výzdoby stěn. Většina děl ale byla odvezena jako válečná kořist do Švédska, jako habsburský královský majetek do Vídně a mnoho předmětů ze sbírek bylo za směšné peníze rozprodáno. Část sbírek, která v Praze zůstala, je součástí expozice Obrazárny Pražského hradu.

Velkou zajímavostí je pak to, že na současné podobě Španělského sálu se podílela jedna z nejslavnějších světových rockových kapel The Rolling Stones. Je všeobecně známo, že členové kapely měli velmi blízký vztah k bývalému prezidentovi Václavu Havlovi. Při návštěvě Prahy v roce 1996 mu darovali většinu současného osvětlení sálu. Dva tisíce žárovek se dá ovládat dálkovým ovládáním se stmívačem.  

Španělský sál má kapacitu 770 osob. Zpravidla dvakrát do roka, v souvislosti s oslavami státních svátků 8. 5. a 28. 10., se spolu s dalšími reprezentativními prostory otvírá návštěvníkům Pražského hradu.

Pražskému hradu a jeho architektuře se věnuje také teoretik Zdeněk Lukeš v pořadu Skryté poklady architektury. Vybrané díly můžete vidět zde:

• Skryté poklady architektury - 61. díl, část 1. - Úpravy Pražského hradu - Otto Rothmayer
• Skryté poklady architektury - 61. díl, část 2. - Úpravy Pražského hradu - Otto Rothmayer
• Skryté poklady architektury - 62. díl, část 1. - Úpravy Pražského hradu - Pavel Janák
• Skryté poklady architektury - 62. díl, část 2. - Úpravy Pražského hradu - Pavel Janák
• Skryté poklady architektury - 63. díl - Úpravy II. nádvoří a Středního křídla Nového královského paláce - Jaroslav Fragner
• Skryté poklady architektury - 43. díl - Pražský hrad – Sloupový sál
• Skryté poklady architektury - 33. díl, část 2. - Zahrada Na Valech, Pražský hrad
• Skryté poklady architektury - 30. díl - První nádvoří Pražského hradu
• Skryté poklady architektury - 31. díl - Třetí nádvoří Pražského hradu
• Skryté poklady architektury - 32. díl - Rajská zahrada, Pražský hrad

Muzejníci museli nejprve ubourat přístavek ve kterém byla tramvaj schovaná, dále vyklidili obytný prostor a zbavili nečistot. Už před vyklizením ale byla zřetelná řada dochovaných původních prvků jako jsou zašupovací dveře, části obložení stěn, osvětlovací tělesa nebo kožené stropní madlo pro cestující. Dokonce na jednom boku přestál původní nátěr včetně znaku města a nápisu „Tramvaj je v překvapivě dobrém a autentickém stavu. Chybí samozřejmě podvozek, původní majitel také odřízl jednu z nástupních plošin. Střecha přišla o svůj typický světlík a je porušená dlouhodobým zatékáním,“ zhodnotil stav Martin Krsek, který je kurátorem sbírky techniky v ústeckém muzeu.

Vůz byl vyrobila mezi lety 1900 a 1901 vagónka Weyer v Düsseldorfu pro pouliční dráhy v Krefeldu v Porýní-Vestfálsku. V roce 1911 proběhla přestavba na vlečný vůz a v roce 1924 ho společně s dalšími šesti stejného typu odkoupilo Ústí nad Labem. V té době město pořádalo velkou kulturní a hospodářskou výstavu na v prostorách dnešního městského a zimního stadionu a potřebovalo posílit kapacity městské hromadné dopravy. Krefeldské vozy pak byly nasazeny na běžné linky. Naposledy vozily cestující do Chabařovic a na Klíši kolem roku 1966. Dopravní podnik následně vozy rozprodal zájemců jako přístřešky.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-70-dil-koterova-primatorska-tramvaj/]

Při rekonstrukci vily se stavebníci snažili zachovat co nejvíce původních prvků, což se podařilo u schodiště, velké části oken a obkladů.

V současné době je připravena také rehabilitace zahrady, která na opravy domu naváže. Jedná se o pozemek mezi ulicemi Černopolní a Drobného, navazujícího na Lužánecký park. „Součástí dokončení rehabilitace bude i koncept volně přístupných zahrad vily Tugendhat, Löw-Beer a Arnoldovy vily, který bude návštěvníkům nabízet relaxační zelený vnitroblok na pozadí kontextu životního stylu 19. a 20. století s akcentem historického soužití české, německé a židovské komunity,“ přibližuje ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc.

Vila byla postavena Josefem Arnoldem a sloužila jako sezónní sídlo v rámci tzv. první vilové kolonie nad lužáneckým parkem, který vznikl dle urbanistického konceptu Heinricha Ferstela, jednoho z hlavních architektů vídeňské Ringstrasse.

Od 15. ledna 2024 bude vila ve zkušebním provozu. Veřejnosti bude objekt průběžně zpřístupňován v 1. čtvrtletí roku 2024 s nabídkou přednášek, komunitních setkání, edukačních programů, zapojování spolků a jiných specifických projektů. Od 1. května bude již k dispozici kompletně i se zahradou.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/vila-tugendhat-ma-nove-ochranne-pasmo-pobliz-domu-se-tak-nesmi-promenit-charakter-zastavby/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-secesni-brnenske-arnoldove-vile-vznikne-centrum-pro-milovniky-architektury/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/muzeum-mesta-brna-dostalo-do-spravy-arnoldovu-vilu-jeji-oprava-se-blizi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/brnenska-arnoldova-vila-zachrani-ji-norske-fondy/]

Jedná se o jednu z prvních velkých realizací Dobrovického rodáka Bedřicha Feuersteina, která se stala jeho nejslavnějším dílem. Plečnikův žák realizoval v dalších letech ještě řadu geometricky kubizujících staveb, ale nymburské krematorium představuje jeho ideově nejčistší dílo.

Krematorium se nachází na západním okraji města na městském hřbitově na Drahelickém předměstí. Objekt je chráněn jako kulturní památka. V roce 2017 byl prohlášen za národní kulturní památku. Tato stavba byla jedna z prvních českých puristických budov.

Forma je jednoduchá, půdorys přechází z obdélníku v přízemí do oválu v patře. Vnitřní prostor je charakteristický svými elementárními tvary, které nejsou dekorativní, nýbrž funkční. Obřadní síň je prosvětlena okny umístěnými po čtyřech jejích stranách.

Vzhled krematoria byl ovlivněn revoluční architekturou Boulaého a Ledouxe a osvícenskými idejemi, které zapůsobily na celou devětsilskou avantgardu.

Barevnost interiéru je střídmá, převažují tóny šedé a bílé. Zajímavá jsou především okna, členěná obrazcem kříže, který se jako spojující motiv objevuje v celém areálu.

Na začátku 50. let 20. století byla severní technická část přebudována do dnešní podoby. 

Podle města se vnější vzhled budovy změní především u severní přístavby z padesátých let minulého století, kde dojde k celkovému snížení stavby a sedlová střecha bude nahrazena střechou plochou.

Úpravy čekají i prostory pro pozůstalé, vzniknout by měla také expozice věnovaná zejména architektu Bedřichu Feuersteinovi. Novinkou by měl být zvon v hlavní věži, který původně architekt navrhl, ale dodnes zde nebyl umístěn.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novou-kulturni-pamatkou-se-v-jiznich-cechach-stala-ledererova-vila-v-jindrichove-hradci/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/do-konce-letosniho-roku-zacnou-bouraci-prace-v-plzenskych-laznich/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/byvaly-jezuitsky-seminar-v-klatovech-se-docka-rekonstrukce/]

Objekt nutně potřebuje opravy. Vzhledem k tomu, že se počítá také s novými provozy, bude potřeba i renovace vnitřních prostor. Do lázní je potřeba přivést více komerčních služeb, aby se uživily.

Opravy přijdou na miliony korun, úpravy pro rozšíření služeb pak asi na 20 milionů korun.

Zámecké lázně vznikly na počátku 21. století přestavbou secesní Zámecké kolonády postavené v letech 1910 – 1912 podle projektu vídeňského architekta Johanna Friedricha Ohmanna. Uvnitř Zámeckých lázní je rovněž pískovcový reliéf Ducha pramenů. Volně přístupný zůstal pouze altán s vývěrem Horního zámeckého pramene, Dolní zámecký pramen byl sveden do prostoru Tržní kolonády.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/hilton-potvrdil-zajem-o-alzbetiny-lazne-v-karlovych-varech/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nejlepsimi-stavbami-karlovarskeho-kraje-jsou-nemocnice-cheb-a-vridelni-kolonada/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chebsky-most-v-karlovych-varech-ceka-rekonstrukce-mezi-kterymi-navrhy-se-bude-vybirat/]

Seminář čeká kompletní rekonstrukce. Vzniknout by zde měly prostory pro Galerii Klatovy – Klenová, společenské sály i sdílené kanceláře. Sídlo by zde měly najít i městské instituce jako třeba správa památek a chybět nebude ani bistro. Obnovy se dočká i bývalá kaple, která byla zdevastovaná za minulého režimu, stejně jako zajímavé sklepy. Z horního patra pak budova nabídne návštěvníkům výhled na panorama Šumavy. Cílem je chátrající historický komplex poblíž náměstí začlenit do klatovského kulturního života.

Vrcholně barokní trojkřídlý objekt pochází z 1. poloviny 18. století, přes dvůr vede parkán. Komplex býval centrem barokního kulturního a společenského života. Jezuité odtud odešli v roce 1773 a pak objekt převzalo město. Památkou je od roku 1958, od roku 1992 je součástí památkové zóny. Dvoupatrový řadový dům v minulosti sloužil jak pro bydlení, tak jako pivovar, později pak jako sodovkárna.

Město by rádo s rekonstrukcí začalo v roce 2025.

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-pavla-melkova/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-josef-pleskot/]

[https://www.tvarchitect.com/video/profilove-video-pavla-melkova/]

Vila by měla získat novou střechu s původní krytinou a podkrovní prostory, kde vznikne multifunkční sál. Konat se zde budou nejrůznější akce zaměřené na architekturu. Další přednáškové sály vzniknou i v přízemí. 

V plánu je navýšení ubytovacích kapacit pro návštěvníky seminářů a také úprava zahrady. Dále by zde měla vzniknout restaurace i galerie. Provozovatelé chtějí zachovat co nejvíce původních prvků v interiéru i v zahradě. 

Vybudování centra, které bude věnované architektovi Janu Kaplickému doplní další odkaz rodiny Kaplických na Náchodsku. Město Náchod už loni schválilo memorandum o spolupráci s Nadačním fondem Kaplicky Centre.

Vila Čerych je dvoupatrový objekt s přilehlou zahradou. Jedná se o český klenot předválečné architektury. Autorem domu je jeden z předních českých architektů Otakar Novotný. Mimo jiné navrhl i budovu pražského Mánesa. Dominantou vily jsou římsy a oblouky a motivy rondokubismu i stylu art deco. K efektivním prvkům patří schodiště vedoucí do zahrady a velký dekorativní bazén. V rozích kdysi byly umístěné chrliče vody ve tvaru žabek. Vila je národní kulturní památkou, byla vystavěna jako svatební dar pro neteř Ladislava Bartoňe, Marii Bartoňovou - Čerychovou. 

V okolí byla také podle návrhu zahradního architekta Josefa Kumpána rozlehlá zahrada. Po válce byl dům zkonfiskován. Vila poté sloužila různým účelům, v roce 1949 se v ní usídlila krajská politická škola, od roku 1953 fungovala jako sídlo Okresního ústavu národního zdraví. Dům byl rodině vrácen až v roce 1990 v rámci restitucí.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mesto-nachod-se-mozna-bude-v-budoucnu-pysnit-stavbou-od-jana-kaplickeho/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pamatkove-chranena-vila-cerych-ktera-si-zahrala-i-ve-filmu-je-na-prodej/]

Vila se nachází v památkové zóně. I když stavební povolení hovoří o stavebních úpravách a přístavbě, fakticky podle spoluautora petice Víta Makariuse jde o nahrazení současné stavby novou s čtyřnásobnou podlahovou plochou a pěti patry. Nový dům má sloužit jako rodinná vila, spoluautor projektu je architekt Petr Kolář ze studia ADR. Lidem vadí také to, že stavební úřad Prahy 5 sousedy o stavebním řízení přímo neinformoval a pouze na úřední desce vyvěsil oznámení, o kterém nikdo nevěděl. Podle odpůrců by zbourání této architektonický významné stavby a její nahrazení moderní novostavbou narušilo charakter vilové čtvrti. Vilu však již dělníci bourají.

Schieszlova vila z roku 1912 je pojmenována podle prvorepublikového politika Josefa Schieszla. Jedná se o osobu z okruhu blízkých spolupracovníků Tomáše Garrigua Masaryka. Někteří z petentů také připomínají politikův složitý osud v době okupace nacisty a komunistického režimu. Zásah do vily tak považují za neúctu k historii.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ikonicka-vila-v-cernosicich-u-prahy-uz-neni-krejcirova-pojdte-se-s-nami-podivat-na-jeji-novou-image/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/detsky-hospic-na-cibulce-letos-otevre-prvni-opravenou-budovu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pamatkova-zona-smichov-v-praze-5-bude-zrejme-rozsirena/]

Vedle tradičních objektů mohou letos na podzim návštěvníci přijít také do hospitálu Kuks nebo na hrad Bezděz. Kuks se otevře během listopadových víkendů a o státním stávku 17. 11. Hrad Bezděz bude otevřený za příznivého počasí. Mezi dvacítku celoročně otevřených památek se řadí také státní zámek Telč a klášter Plasy. 

Začínají i přípravy na veřejností oblíbený Hradozámecký advent. Památky od prosince nabídnou adventní program. Budou to netradiční prohlídky po vánočně vyzdobených prostorách s kostýmovanými průvodci, výstavy betlémů, divadelní představení, koncerty, dílničky a soutěže. Na zámku Hrádek u Nechanic bude advent ve znamení harrachovského roku projektu Po stopách šlechtických rodů.   

Letosběhem hlavní návštěvnické sezony přišlo na státní hrady, zámky a další památky ve správě NPÚ celkem 4 083 229 návštěvníků. To je o 11 % víc než za prvních deset měsíců roku 2022 a o 25 % méně než za stejné období roku 2019. Nejnavštěvovanější památkou byl zámek Lednice, druhý byl Český Krumlov a třetí zámek Hluboká.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zamek-zelena-hora-u-nepomuka-by-se-mohl-stat-v-budoucnu-klenotem-plzenskeho-kraje/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-jizdarne-ve-svetcich-u-tachova-finisuje-rekonstrukce/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/novogoticky-zamek-ve-skrivanech-jde-do-drazby/]

Karlovy Vary zatím příchod provozovatele hotelů vítají. Už nyní má totiž městská akciová společnost ztrátu 130 milionů a podle odhadů dál poroste. Město nemá nyní ani na základní opravy, natož na investice za víc než miliardu. V posledních letech doplácí jen na provoz 20 milionů korun ročně. Peníze chybí například na zlepšení energetické náročnosti budovy.

Alžbětiny lázně jsou poslední lázeňské zařízení ve městě, které je v rukou samosprávy. Město vlastní ještě Zámecké lázně, ty ale dlouhodobě pronajímalo a nyní hledá znovu nájemce.

Informace o pokračování jednání s řetězcem Hilton mají radní zastupitelům předložit na jejich zasedání 23. ledna příštího roku.

Budova Alžbětiných lázní byla postavena na počátku 20. století jen pro letní provoz. Jméno získala po císařovně Alžbětě Bavorské, která Vary navštívila v roce 1892. Jedná se o jednu z architektonických dominant města. Zatímco střecha budovy je pseudobarokní, fasáda a linie jsou již secesní. K budově přiléhá park ve francouzském stylu se čtyřřadou alejí a fontánou. Interiéry jsou po rekonstrukcích soudobé.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jak-bude-vypadat-pitko-pred-vridelni-kolonadou-zname-vitezny-navrh/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-karlovych-varech-vznika-divadelni-korzo/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-karlovych-varech-se-otevira-novy-koncertni-sal/]

Stejně jako Kotěra vycházel i Novotný ze soudobé anglické vilové architektury. Charakteristický je vysoký asymetricky umístěný štít v uličním průčelí. Novotný navrhnul také realizovanou vnitřní výzdobu, zařízení i nábytek, a to ve stylu inspirovaném skotským architektem Ch. R. Mackintoshem.

„Vilu navrhl Kotěrův žák, tehdy začínající architekt Otakar Novotný, který se později proslavil především projektem pražské budovy Spolku výtvarných umělců Mánes. Na budově vily dodnes najdeme autenticky dochované prvky, které kombinují anglickou vilovou architekturu se zdobnými kotěrovskými detaily, jako jsou geometrické motivy, florální motivy nebo kombinace kontrastních povrchů," uvedl Jakub Drozda z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

Za 2. světové války sloužil dům jako ubytovna Hitlerjugend. Po válce pak dům rodina prodala státu kvůli nedostatku financí, od té doby objekt chátral.  V 90. letech se dostala do rukou soukromého majitele, který zde provedl zdařilou rekonstrukci.

Součástí objektu je i rozlehlá zahrada, která vytváří oázu klidu mezi Pražskou a Miřiovského ulicí.

Letos již Ministerstvo kultury v jižních Čechách přidalo na seznam kulturních památek pět dalších objektů. Jsou to Hardtmuthova vila v Českých Budějovicích, návesní kaple v Herbertově, kovárna v Číčenicích na Strakonicku, nový most v Písku a železniční most přes řeku Lužnici na trase Tábor - Bechyně.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mesto-zatec-zije-architekturou-novinkou-je-publikace-o-slavnych-vilach/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/poznavejte-opustene-ale-i-jinak-zajimave-domy-v-nove-databazi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jizni-cechy-maji-12-novych-kulturnich-pamatek/]

Pražské vodní stavby Františka Sandera
Holešovice-Bubny, Nové Město, Smíchov, Praha 7, 1, 2 a 5
1905-1923

TV Architect děkuje společnosti Prague Boats za spolupráci a umožnění natáčení tohto dílu z plavby po Vltavě.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Ve své době dům způsobil malou revoluci. Projekt tehdy Karel Hubáček vypracoval s kolegy Vlastimilem Šedem, Josefem Patrmanem a Václavem Bůžkem v rámci Krajského projektového ústavu v Liberci. Vytvořili několik alternativ kombinujících různé hmotové, výškové a dispoziční řešení včetně dvojdomů. Projekt měl předvést levný, dostupný a kvalitní dům pro nejširší vrstvy obyvatel a dokázat, že ho lze vytvořit i s minimem prostředků. Zůstalo však jen u tohoto prototypu, do kterého se po skončení výstavy nastěhoval Karel Hubáček s rodinou.

Podle odborníků lze dům přirovnat ke corbusierovsky laděnému funkcionalismu. Na fasádu byly využity tehdy revoluční materiály, například experimentální panely z pěnobetonu a drcené a velice tvrdé lisované břidlice. Dalším progresivním materiálem byla omítka Cerami vyráběná v licenci britské firmy Pyrok IG.

Kraji nemovitost nabídli architektovi synové. Část interiéru by měla být uvedena do podoby, kdy zde žil Karel Hubáček se svou rodinou. Konat by se zde mohly různé výstavy a stejně tak část zahrady bude využívaná pro pořádání kulturních akcí. Prohlídky a události by mělo mít na starosti Severočeské muzeum v Liberci.

Tento montovaný dům patří bezesporu k nejzajímavějším realizacím přelomu padesátých a šedesátých let 20. století.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/hrabalova-chata-se-uz-v-unoru-otevre-lidem/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/vila-znameho-cestovatele-se-otevrela-verejnosti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zikmundova-vila-se-otevre-verejnosti/]

Závislou část hodnotící komise tvoří primátor města Tomáš Navrátil, opavští radní a vedoucí oddělení hlavního architekta magistrátu. Nezávislou část komise bude tvořit profesorka Gabu Heindl jako předsedkyně poroty. Dále renomovaní architekti Jan de Vylder, Jindřich Vybíral, Jana Zdráhalová a Boris Redčenkov. Náhradníky byli jmenováni architekt Adam Gebrian a historik a památkář Martin Strakoš.

„Jsem osobně rád, že jsme dnes našli vzájemnou shodu a podařilo se nám schválit nejen zadávací dokumentaci pro výběrové řízení, ale i obě komise, tedy její závislou i nezávislou odbornou část. Věřím, že prestižní jména členů komise budou zárukou, že město Opava získá to nejvhodnější možné řešení pro využití objektu bývalého obchodního domu Breda a jeho následná realizace odstartuje novou éru tohoto symbolu, na kterém záleží snad každému občanu Opavy," uvedl opavský primátor Tomáš Navrátil.

Soutěžní dialog bude probíhat v několika fázích, přičemž v jednotlivých fázích může zadavatel jednat s účastníky zadávacího řízení samostatně.

Cílem je najít vhodnou architektonickou podobu domu a využití odpovídající 21. století. Objekt by měl podle města plnit roli společenského a kulturního centra. O budoucnosti objektu v minulosti diskutovali také obyvatelé města, architekti, podnikatelé a další skupiny laické i odborné veřejnosti. Poznatků by se nyní měli ujmout profesionálové, kteří navrhnou ideální využití i podobu budovy.

Stavba v centru Opavy nese znaky americké architektury. Obchodní dům byl vyprojektován jako nárožní budova s pěti nadzemními a dvěma podzemními patry. Skelet je železobetonový a vyplněný zdivem. Vrchol stavby zdobí římsa s lomenými oblouky a kruhovými okny. Dominantou celé stavby je pak skleněná hala v kopuli.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/startuje-dalsi-cast-rekonstrukce-obchodniho-domu-breda/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chatrajici-obchodni-dum-breda-v-opave-ceka-dalsi-faze-rekonstrukce/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/opava-odkoupi-ikonicky-obchodni-dum-breda/]

V pořadu naší televize Skryté poklady architektury se vydal zmapovat Vyšehradský železniční most, Palackého most, Most Legií, Mánesův most či Jiráskův a Štefánikův most.

V několika dílech důkladně popsal okolnosti vzniku mostních konstrukcí, jejich osudu v průběhu uplynulých let až do dnešní doby, zhodnotil jejich aktuální stav i funkci, uměleckou výzdobu a věnoval se i příběhům architektů, kteří mosty projektovali.

Věděli jste, že Vyšehradský železniční most nemá oficiální název a uvažuje se o jeho demontáži? Nebo že při stavbě Palackého mostu byly poprvé u nás použity kesony? Dozvíte se ale i to, proč Most Legií nesl v minulosti jméno slavného skladatele, či kdo je autorem Jiráskova a Štefánikova mostu.

Sledujte pořad Skryté poklady architektury a poznejte nejen pražské mosty ale i další významné architektonické stavby pohledem Zdeňka Lukeše. Velmi zajímavá je například i procházka Plzní, kde se v několika dílech seznámíte s tvorbou slavného architekta Adolfa Loose.

Skryté poklady architektury - 114. díl - Vyšehradský železniční most

Skryté poklady architektury - 115. díl - Palackého most

Skryté poklady architektury - 116. díl - Jiráskův a Štefánikův most

Skryté poklady architektury - 117. díl - Most Legií

Skryté poklady architektury - 118. díl - Mánesův most

Mánesův most
Mečislav Petrů – František Mencl, Alois Nový
Praha 1-Staré Město – Praha 1-Malá Strana
1910–1914

TV Architect děkuje společnosti Prague Boats za spolupráci a umožnění natáčení tohto dílu z plavby po Vltavě.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

„V tom není Praha ani Česká republika výjimkou, podobný proces můžeme pozorovat na západ i na východ od našich hranic. Poměr příznivců a odpůrců se mění ve prospěch zachování architektury druhé poloviny 20. století. O mnoho významných staveb a interiérů jsme však již přišli, o to naléhavěji vyvstává potřeba chránit ty, které ještě zbývají,“ říká Matyáš Kracík za kurátorský tým Národního památkového ústavu.

Cílem výstavy je přiblížit roli Národního památkového ústavu (NPÚ) při ochraně poválečné architektury, představit časté problémy a popsat aktuální stav ochrany tohoto kulturního dědictví. Výstava tak návštěvníka vtáhne nejen do minulosti, ale donutí ho i přemýšlet o důležitosti zachování a ochraně architektonického dědictví pro budoucí generace.

Hlavní část výstavy tvoří pražské metro, které se stalo předmětem průzkumu a dokumentace v posledních letech. Výstava se soustředí na původní architektonické řešení tohoto nejrozsáhlejšího veřejného interiéru, který v období normalizace vznikl a má památkový potenciál. K vidění jsou kromě nákresů i fyzické vzorky obkladů metra – například ikonické „puklice“ z trasy A nebo charakteristiky jednotlivých tras metra a vybraných stanic.

Výstava nabízí i zajímavý doprovodný program:

• Čtvrtek 26. 10. 2023 v 18:00: Přednáška historičky architektury Anny Cymer (PL)
•  Středa 1. 11. 2023 v 18:00: Přednáška historika architektury Dániela Kovácse (H)
• Úterý 21. 11. 2023 v 15:00: Komentovaná prohlídka areálu Betlémské kaple s historikem a pedagogem architektury Lukášem Beranem
• Úterý 21. 11. 2023 v 16:30: Sympozium o areálu Betlémské kaple a architektu Jaroslavu Fragnerovi
• Čtvrtek 23. 11. 2023 v 18:00: Přednáška publicisty Owena Hatherleyho (UK)
• Procházka ve spolupráci s týmem Mapamátky

[https://www.tvarchitect.com/clanek/poznavejte-opustene-ale-i-jinak-zajimave-domy-v-nove-databazi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/za-svezeni-v-prazskem-paternosteru-si-turiste-zaplati/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dve-vystavy-predstavi-dedictvi-i-soucasnou-podobu-architektury-plzenskych-skol/]

TV Architect děkuje společnosti Prague Boats za spolupráci a umožnění natáčení tohto dílu z plavby po Vltavě.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE

Hejtmanství již v minulosti zvažovalo, že by zámek sloužil jako reprezentativní sídlo úřadu pro zahraniční i domácí návštěvy. V plánu bylo i školící centrum pro potřeby kraje, samospráv nebo pro komerční účely.

Nebylo ale jisté, zda by přestavba byla rentabilní. Obec Skřivany záměr prodeje zámku vítá. Obávala se, aby areál nezůstal opuštěný.

Dražba památky je naplánovaná na 22. listopadu. Jedná se o prodej celého areálu, tedy včetně zámeckého parku s pozemky o celkové rozloze 41 500 metrů čtverečních. Zámek je aktuálně v majetku kraje.

Budova zámku je členitá, převážně dvoupatrová v neogotickém stylu. Kolem se nachází rozlehlý park, jehož součástí je i cukrovar či náhon s vodní elektrárnou. Západně při zámku se nachází také hospodářská budova – bývalá kočárovna.

Mezi dřívější majitele zámku patřili například Maxmilián Ledvinka z Orlové Skály, který na zámku jako vychovatele svých dětí zaměstnával Františka Ladislava Čelakovského. Dalším vlastníkem byl Gustav Ledvinka či Adolf Ritter ze Záhony. Dalšími majiteli zámku byli Liebigové.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mesto-zatec-zije-architekturou-novinkou-je-publikace-o-slavnych-vilach/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zamek-zelena-hora-u-nepomuka-by-se-mohl-stat-v-budoucnu-klenotem-plzenskeho-kraje/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zamek-v-litomysli-ktery-je-na-seznamu-unesco-se-letos-docka-rekonstrukce/]

Štefánikův most
Vlastislav Hofman – Otakar Širc
Praha 1-Nové a Staré Město – Praha 7-Holešovice-Bubny
1949 - 1951

TV Architect děkuje společnosti Prague Boats za spolupráci a umožnění natáčení tohto dílu z plavby po Vltavě.

Podívejte se také na další díly pořadu Skryté poklady architektury ZDE