Shrnutí článku v bodech:

• V Olomouci vzniká projekt 17square - moderní vysokoškolské koleje s prvky colivingu
• Nabídne různé typy pokojů a bohaté zázemí společných prostor
• Lokalita kombinuje blízkost centra s klidnou přírodní zónou
• Interiér se inspiruje městem, důraz je na udržitelnost a modrozelenou infrastrukturu
• Koleje budou propojené s veřejností díky obchodům a službám v přízemí

Nový standard studentského bydlení

Projekt 17square vychází z potřeb současné generace studentů, pro kterou je důležitá flexibilita, možnost sdílení i kvalitní soukromí. Architektonické řešení kombinuje různé typy pokojů a to od jednolůžkových až po třílůžkové buňky s odlišnou mírou soukromí a komfortu. Všechny jednotky jsou vybaveny pracovním stolem, úložnými prostory a kuchyňským modulem, přičemž hlavní vaření se odehrává v komunitních kuchyních.

Vizualizace: Studio Perspektiv, Ján Martin Púčik

„Flexibilní design, modularita, silná identita komunitních prostor a důraz na udržitelnost – to jsou dnes klíčové atributy coliving architektury. Projekty jako je 17square ukazují, jak lze v rámci colivingového řešení skloubit individualitu a komunitní charakter do jednoho funkčního celku,“ říká Ján Antal, Managing Partner Studia Perspektiv.

Prostory pro život, studium i zábavu

Srdcem kolejí jsou společné prostory, které podporují komunitní život a kreativitu. Studenti zde budou mít k dispozici coworkingové studovny, komunitní kuchyně, kino, fitness centrum, lounge zónu, prádelnu nebo gastro provozovnu. Koncept klade důraz na to, aby se zde studenti mohli potkávat, spolupracovat a sdílet zážitky, ale zároveň měli možnost odpočinku v soukromí.

Vizualizace: Studio Perspektiv, Ján Martin Púčik

Lokalita v blízkosti centra i přírody

Koleje se nacházejí v zeleném pásu parků nedaleko historického centra Olomouce. Lokalita kombinuje výhody městského života s klidným zázemím. Díky propojení pevných a odolných materiálů s přírodními prvky vzniká prostředí, které je funkční, estetické a příjemné pro každodenní život.

Inspirace městem a udržitelnost

Interiér projektu odráží charakter Olomouce a propojuje tradiční architektonické prvky, přírodní materiály a současný studentský styl. Součástí návrhu je i modrozelená infrastruktura, která přispívá k udržitelnosti. Vegetační úpravy zahrnují výsadbu stromů, keřů a trvalek, které zlepšují mikroklima a podporují biodiverzitu.

Vizualizace: Studio Perspektiv, Ján Martin Púčik

„Náš projekt 17square ukazuje, jak může vypadat studentské bydlení pro 21. století. Vytváříme živý prostor pro sdílení, studium i odpočinek, který odpovídá hodnotám nové generace – inkluzivní, digitální, komunitní a udržitelný,“ dodává Pavel Nádvorník, Development Director skupiny REDSTONE.

Koleje jako součást městského života

Přízemí objektu nabídne veřejně přístupné služby a obchodní prostory pro studenty i obyvatele okolí. V podzemní části vznikne fitness a gastro zóna s přístupem z vnitřního dvora. Cílem je, aby kolej byla nejen místem pro bydlení, ale i živým centrem pro komunitu.

Projekt 17square nastavuje nový standard studentského bydlení v Česku. Spojuje moderní design, promyšlenou funkčnost, udržitelnost a podporu komunitního života. Studenti v Olomouci tak získají prostor, který splňuje nároky současného životního stylu a zároveň obohacuje městské prostředí.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/druha-faze-stavby-koncertniho-salu-v-ostrave-odstartovala/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nova-kontrolni-stanoviste-prazskeho-hradu-maji-sveho-autora-vitezny-navrh-prinasi-citlive-reseni-pro-pamatkove-chranene-prostredi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/architekti-navrhli-pet-variant-noveho-dalnicniho-mostu-pres-vltavu-v-praze/]

Shrnutí článku v bodech:

• Některé budovy ztrácejí svůj původní účel, ale to neznamená jejich konec
• Architekti hledají cesty jak je přetvořit a vrátit jim smysl
• Mezi časté přeměny patří konverze továren na byty, nádraží na galerie nebo kostelů na knihovny
• Klíčová je adaptivní rekonstrukce která zachová charakter stavby a přizpůsobí ji novému využití
• Recyklace architektury není jen udržitelná ale i kulturně přínosná

Změna funkce jako příležitost

Každá budova má svůj čas. Někdy se však okolnosti promění dřív než její zdi. Továrny přestanou vyrábět, školy se vylidní, nemocnice se přestěhují jinam. Ale architektura zůstává. Mnohé z těchto objektů se stávají symbolem proměn společnosti a nabízí prostor pro hledání nového významu. Přeměna nevyužitých objektů na byty, galerie nebo kulturní centra se stává běžnou součástí městského rozvoje. Není to jen o efektivitě, ale i o vztahu k historii a udržitelnosti.

Rekonstrukce nebo demolice

Před každým takovým objektem stojí otázka co dál. Zbourat, nebo zachovat a adaptovat? Demolice bývá rychlá a levná cesta, ale s sebou nese ztrátu historické a architektonické hodnoty. Naopak rekonstrukce může přinést druhý život s respektem k původní podobě. Ne každá stavba má však šanci. Klíčem bývá lokalita, technický stav a schopnost architektů a investorů najít novou funkci která dává smysl i ekonomicky.

Nová role paměti a emocí

Opuštěné stavby v sobě často nesou silný emocionální náboj. Mohou být připomínkou minulých etap života města nebo jeho obyvatel. Z toho důvodu je čím dál častější snaha nebourat úplně, ale zachovat alespoň fragment nebo tvar objektu. Někdy stačí zakomponovat historickou fasádu do nové budovy, jindy zůstane jen silueta nebo vnitřní dvůr. Takové detaily působí jako vizuální paměť prostoru a posilují vztah lidí k místu.

Udržitelnost a druhý život budov

V době klimatické krize nabývá téma opuštěných budov nový rozměr. Zachování a adaptace starších staveb je ekologičtější než výstavba nových. Nejde jen o šetření materiálem, ale i o omezení emisí a odpadu. Udržitelná architektura dnes vnímá staré objekty jako příležitost. Mnoho moderních projektů ukazuje jak lze skloubit současné nároky na energetickou úspornost s historickým charakterem.

Inspirace pro architekty i města

Opuštěné budovy se stávají výzvou ale i inspirací. V rukou kreativních týmů se mění v místa která ožívají novým smyslem. Příkladem mohou být komunitní centra v bývalých školách, coworkingy v továrnách nebo bydlení v bývalých kasárnách. Klíčem je odvaha, nápad a vize. Když se spojí s respektem k místu, mohou i ty nejopuštěnější stavby znovu získat důstojnost.

Budovy které ztratily svou původní funkci nemusí být odsouzeny k zániku. Naopak mohou být základem nové kvality života ve městech. Architektura na ústupu není slabinou ale výzvou, jak z minulého udělat budoucí a jak ze zbytečného vytvořit hodnotné. Je to cesta která propojuje historii, udržitelnost a kreativitu.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/sklarna-elias-palme-slavi-120-let-secesni-klenot-v-kamenickem-senove-ma-novou-sanci/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/architektura-podzemi-skryta-vrstva-mestskeho-zivota/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/okno-vlaku-jako-galerie-architektura-kterou-bezne-nevidime/]

Po zhruba dvaceti letech od ukončení provozu se areál Nákladového nádraží Žižkov dočká razantní proměny. Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo 24. dubna 2025 změnu územního plánu, která umožní transformaci brownfieldu na obytnou čtvrť.

Na výstavbě se podílí investoři jako Sekyra Group, Central Group, FINEP, Penta a MY Park. Lokalita nabídne nejen byty, ale i pět mateřských škol, dvě základní školy, parky, tramvajovou trať a kulturní centrum v historické budově nádraží.

„Schválení této změny územního plánu je historickým milníkem pro Prahu. Nákladové nádraží Žižkov dlouhá léta symbolizovalo nevyužitý potenciál v srdci města. Dnes dáváme tomuto území novou budoucnost – vznikne tu moderní čtvrť, která nabídne bydlení, školky, školy, parky i kulturní centrum. Je to příklad odpovědného a promyšleného rozvoje, kde město jasně nastavilo pravidla a investoři se na něm férově podílí. Tento model chceme aplikovat i na dalších pražských brownfieldech. Praha se musí rozvíjet, ale zároveň musí myslet na kvalitu života svých obyvatel – a právě zde se to podařilo skloubit,“ říká primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda.

Kooperace města a investorů: model pro budoucnost

Dohody o spolupráci, tzv. plánovací smlouvy, zaručují participaci investorů na infrastruktuře. Město tak získá na rozvoj školství a údržbu veřejných prostranství příspěvky v celkové hodnotě 1,4 miliardy korun. Jedná se o první trojstrannou smlouvu tohoto typu v Praze.

Obytná čtvrť 21. století

Žižkov City, jak se projekt nazývá, přinese na území nejen moderní bydlení pro tisíce obyvatel, ale i dostatek zeleně, prostor pro umění, sport i zdravotnická zařízení. Každý z developerů přispěje svým dílem: Central Group postaví školku a park, Sekyra Group financuje základní školu, Penta investuje do území ve spolupráci s ateliérem Benthem Crouwel.

Nový kulturní a dopravní uzel

Praha také zakoupila historickou budovu NNŽ, která se promění v kulturní centrum s administrativními a komerčními prostory. Dopravní dostupnost zajistí nová tramvajová trať Olšanská–Habrová, jejíž výstavba je plánována na rok 2026.

Transformace Nákladového nádraží Žižkov přináší jeden z největších rozvojových projektů v dějinách Prahy. Díky spolupráci města a investorů zde vznikne čtvrť s kvalitní infrastrukturou a vysokou životní úrovní. Případ může sloužit jako model i pro další brownfieldy v hlavním městě.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-chce-z-trojmezi-rekreacni-zonu-se-soukromymi-vlastniky-planuje-jednat-o-vykupu-pozemku/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/kofola-stavi-nove-sidlo-v-dolnich-vitkovicich-industrialni-prestavbu-navrhl-architekt-josef-pleskot/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nova-etapa-pro-stadion-dolicek-rekonstrukce-zachova-charakter-a-prinese-moderni-zazemi/]

Historie Galerie Vaňkovka sahá až do roku 1864, kdy podnikatel Friedrich Wannieck spolu se svým společníkem Philipem Jellinkem zakoupili pozemek v brněnském Trnitém. Již o rok později zde vyrostla moderní strojírenská továrna zaměřená na výrobu cukrovarnické technologie. Spolupráce s významným vědcem Juliem Robertem vedla ke vzniku prvního difuzéru na světě, který způsobil revoluci v produkci cukru z řepy.

Během let se podnik rozšiřoval, zaměřoval se na výrobu parních kotlů a spolupracoval se zahraničními firmami. Na konci 19. století továrna vzkvétala a zaměstnávala stovky dělníků. Postupně se ale potýkala s hospodářskými výzvami a v roce 1901 byla připojena k První brněnské strojírně. V době mezi válkami zde probíhala výroba parních turbín, které se exportovaly do celé Evropy.

V průběhu 20. století se areál dostal do rukou různých majitelů, až nakonec upadl v zapomnění. V 90. letech se z něj stal brownfield čekající na nové využití.

Proměna v moderní společenské centrum

Nový život do Vaňkovky vdechla v roce 2005 německá společnost ECE, která zde vybudovala obchodní centrum propojující původní industriální architekturu s moderními prvky. Dnes zde návštěvníci naleznou více než 130 obchodů a deně sem zavítá kolem 40 tisíc lidí.

Galerie Vaňkovka se ale nestala jen místem pro nákupy. Je také centrem kulturních a společenských událostí, pořádá výstavy, koncerty a tematické akce.

Oslavy 20. výročí

Oslavy dvacátého výročí Galerie Vaňkovka proběhnou v sobotu 22. března 2025 od 16 hodin. Program zahájí adrenalinová SlackShow, po níž bude následovat videoanimace, která symbolicky přivede Vaňkovku k životu a přiblíží její bohatou historii. Chybět nebude ani vědomostní kvíz s cenami v celkové hodnotě 200 tisíc korun.

„Hlavní slogan oslav ‘20 let v srdci Brna‘ dokonale vystihuje roli, kterou Vaňkovka ve městě hraje. Jsme hrdí na to, že nenabízí jen nákupy, ale i prostor pro setkávání, kulturu a společenský život,“ říká ředitel centra Tomáš Knop.

Galerie Vaňkovka je ukázkovým příkladem toho, jak lze historické průmyslové prostory citlivě proměnit v moderní a živoucí centrum města. Dvacet let po svém otevření zůstává nejen důležitým obchodním uzlem, ale i místem, kde se psala a nadále bude psát historie Brna. Nadcházející oslava bude příležitostí nejen k bilancování, ale také k pohledu do budoucnosti tohoto ikonického místa.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/florenc21-promena-prazskeho-brownfieldu-propoji-karlin-s-novym-mestem/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/praha-chrani-sve-historicke-srdce-plan-pro-udrzitelny-rozvoj-centra-mesta/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pamatnik-osvoboditelum-v-plzni-nove-misto-historicke-pameti-ve-verejnem-prostoru/]

[https://www.tvarchitect.com/video/brnensky-brownfield-se-promeni-na-zivou-ctvrt-pro-praci-bydleni-i-zabavu/]

Jedním z hlavních důvodů, proč je přestavba brownfieldů tak atraktivní, je jejich potenciál pro vytvoření unikátních prostor s charakterem. Původní průmyslové budovy často nabízejí zajímavé architektonické prvky, jako jsou vysoké stropy, velká okna nebo cihlové zdi, které dodávají přestavěným prostorům osobitou atmosféru.

Mnoho úspěšných projektů kombinuje různé funkce - od bytů a kanceláří přes obchody a restaurace až po kulturní centra a veřejné prostory. Tato multifunkčnost pomáhá vytvářet živé komunity a atraktivní destinace pro místní obyvatele i návštěvníky.

Přestavba brownfieldů má také významný ekologický rozměr. Místo zabírání nové půdy na okrajích měst se využívají již existující plochy, což přispívá k udržitelnému rozvoji měst. Navíc, mnoho projektů klade důraz na energetickou účinnost a využívání obnovitelných zdrojů energie.

Příklady úspěšných přestaveb brownfieldů můžeme najít po celém světě. V Praze například vznikl z bývalé továrny na kabely moderní komplex Forum Karlín, který kombinuje kancelářské prostory s multifunkční halou pro kulturní akce. V Londýně se zase bývalá elektrárna Battersea Power Station proměnila v luxusní bytový komplex s obchody a restauracemi. 

Přestavba brownfieldů představuje skvělou příležitost, jak dát nový život zapomenutým místům a zároveň řešit problémy s nedostatkem prostoru v rostoucích městech. Tyto projekty nejen že přinášejí ekonomické a sociální benefity, ale také pomáhají zachovat industriální dědictví pro budoucí generace. S rostoucím důrazem na udržitelný rozvoj měst lze očekávat, že trend revitalizace brownfieldů bude v následujících letech ještě sílit.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/pred-budovou-zrekonstruovanych-jatek-v-ostrave-vykvetla-prvni-brownfieldova-zahrada/]

[https://www.tvarchitect.com/video/vyuzivame-recyklat-obnovitelne-materialy-zvazujeme-i-prefabrikaci-a-samozrejmosti-je-fotovoltaika-rika-alex-vesely-k-vystavbe-ctvrti-pod-hadi-v-brne/]

„Za projektem ateliérů naší uměleckoprůmyslové školy jsou hodiny a hodiny tvrdé práce, složitých majetkoprávních jednání a příprav. Jedná se pro tuto chvíli o největší krajský projekt v oblasti školství a i podle zástupců ministerstva pro místní rozvoj se jedná o příkladný záměr na revitalizaci brownfieldu,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Novostavba ateliérů nahradí stávající prostory školy ve Špindlerově ulici. „Uměleckoprůmyslová škola v Ústí nad Orlicí je z krajského pohledu unikátní a především spádová nejen pro náš kraj. Proto chceme posunout zázemí do podmínek 21. století, jelikož si to žáci, ale i pedagogové zaslouží. V nové budově budou umístěny učebny, dílny, ateliéry a potřebné zázemí pro výuku uměleckých oborů textilní výtvarnictví, užitná fotografie a média, průmyslový design, modelářství a návrhářství oděvů, grafický design a pro obor obalová technika. Součástí budou i dvě počítačové učebny. Ostatní učebny školy zůstanou v areálu v Zahradní ulici,“ popsal projekt krajský radní pro oblast školství Josef Kozel.

Podle odborníků se jedná o mimořádný projekt, který by mohl sloužit jako vzorový pro další regiony. „V poslední době se hodně mluví o kreativním průmyslu. Mnoho lidí neví přesně, co si pod tím představit, ale když tento termín blíže prozkoumáte, zjistíte, že nositeli kreativního průmyslu mohou být právě absolventi zdejší uměleckoprůmyslové školy. Ti, kteří mají talent, dovednosti a dokážou svou budoucí ekonomickou činnost založit na kulturních hodnotách nebo uměleckých vyjádřeních. My z Pardubického kraje se snažíme jim k tomu vytvářet co nejlepší podmínky, nyní tedy formou stavby nových ateliérů. Věřím, že se to úspěšně propíše do fungování školy i budoucích absolventů,“ řekl náměstek hejtmana pro investice a kulturu Roman Línek.

Revitalizaci území areálu Perla 01 v Ústí nad Orlicí má na starosti areál MS Architekti. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/usti-nad-orlici-planuje-vyraznou-promenu-kulturniho-domu-a-vypisuje-architektonickou-soutez/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-michal-sourek-ms-architekti/]

Soutěžící budou v území Žofinky navrhovat jak urbanistickou strukturu navrhované nové zástavby, tak její objemy a charakter zástavby, ale také i dopravní řešení, kostru veřejných prostranství a řešení modro-zelené infrastruktury. Cílem je začlenění území do struktur města a vznik důležitého propojení centra Ostravy s Dolní oblastí Vítkovic a pěší a cyklistické návaznosti na širší okolí.

 „Soutěž bude probíhat od června 2024 do dubna 2025. Porota architektonické soutěže vybere 5–7 účastníků na základě přihlášek s portfolii referenčních prací. Ti se pak zúčastní tří soutěžních workshopů, během kterých se porota, investoři, samospráva a další aktéři území zapojí do dialogu přímo se soutěžními týmy, “ vysvětlil Petr Návrat z plánovací kanceláře ONplan.

„S vítězem soutěže budeme jednat o zpracování územní studie s regulačními prvky pro celé řešené území a o přípravě projektu pro realizaci 1. etapy rozvoje Žofinky. Práce na rozvoji území máme v plánu zahájit v roce 2027,“ říká Libor Adámek, předseda správní rady společnosti Pod Žofinkou Holding a.s.

O výběru soutěžních týmů a na závěr i vítězného návrhu rozhodne soutěžní porota, ve které budou jak zástupci zadavatele a samosprávy, tak i nezávislí odborníci z řad architektů, urbanistů a krajinářských architektů. V porotě zasedne mimo jiné i architekt a urbanista Filip Tittl z kanceláře UNIT architekti, která se stala vítězem urbanistické soutěže na rozvoj pražského brownfieldu Florenc nebo architekt Ivan Reimann z uznávaného berlínského studia Müller Reimann Architekten, který porotu obohatí svými zkušenostmi z německého prostředí. Soutěžní návrhy budou posuzovat také odborníci v tématech udržitelné mobility a životního prostředí.

Veřejnost bude mít možnost se do soutěže zapojit i během 2. fáze soutěže, tedy na jaře 2025, kdy proběhne konzultace vybraných soutěžních návrhů.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ostravsky-mrakodrap-se-zrejme-dockal-noveho-majitele/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-nova-radnice-ostrava/]

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-promenila-park-ve-svinove-z-nevzhledne-plochy-na-zelenou-oazu-k-posezeni-relaxaci-i-vzdelavani/]

„Společnost PSN si jako jeden ze svých strategických cílů stanovila expandovat také na jiný trh, než je ten pražský. Po úspěšné pobočce v Pardubicích se čekalo i na vhodné akvizice v Brně. Objevila se příležitost koupě areálu na Plynárenské ulici, což nám dávalo smysl,“ říká Petr Pospíšil, ředitel brněnské pobočky společnosti PSN.

Brownfield, původně pozemky Jihomoravské plynárenské a následně dalších soukromých obchodníků s energiemi, leží na okraji centra v klidné čtvrti s výbornou dopravní dostupností do centra města. Jedná se o soubor 12 budov s dominantním osmipodlažním administrativním objektem.

„Chceme se zasadit o obnovu tohoto areálu, ale také o zvelebení jeho okolí. Velký důraz klademe na tvorbu veřejného prostoru. Rádi bychom navázali i na revitalizaci Svitavského nábřeží, což jednou bude vstupní brána do této lokality,“ říká Petr Pospíšil.

Aktuálně je v areálu zajištěna skladová, administrativní i výrobní funkce. Chybí zde ale rezidence, a právě o rozšíření v tomto směru se společnost aktuálně zasazuje. Architektonický návrh si vzal na starost ateliér A8000. Počítá se zde se 180 byty o různých dispozicích. „Hrajeme si zde s modularitou, což u těchto objektů není obvyklé. Chceme projekt přizpůsobit možnostem v budoucnu, ať už k prodeji, či k nájmu,“ říká Petr Pospíšil.

Společnost PSN má v Brně dalších šest nemovitostí. Jedná se například o multifunkční objekt na Juliánovském náměstí či činžovní dům na ulicích Antonínská a Fryčajova. Dále se jedná o průmyslové objekty.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dalsi-brnensky-brownfield-se-promeni-na-zivou-ctvrt-pro-praci-bydleni-i-zabavu/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-marek-padevet-reditel-rezidencnich-projektu-psn/]

„V PSN chceme probouzet nemovitosti k životu, nejde nám jen o demolici starších budov a výstavbu nových. Jsme si vědomi architektonické hodnoty části původní zástavby, proto budeme ve čtvrti Brno Jedna doplňovat stávající soubor objektů o chybějící funkce, zejména tu rezidenční,“ říká ředitel pobočky PSN v Brně Petr Pospíšil. Jednou z budov, kterou chce společnost uchovat v současné podobě, je objekt původní skladovací haly Jihomoravské plynárenské oceněný titulem Stavba roku.

V rámci revitalizace oblasti plánuje developer v první řadě zorganizovat úklid prostorů kolem areálu. Vyčistit chce jak vlakové koleje, které jsou v současné době plné odpadků, tak nábřeží nedaleké Svitavy.

Brno Jedna ožívá

„Jedná se o lokalitu, která vyžaduje řadu změn, ať už ve vztahu k územnímu plánu nebo třeba k regulačnímu plánu. Nyní otevíráme témata s městskou částí a dotčenými orgány tak, aby budoucí podoba odpovídala co nejvíce představě strategického rozvoje města a jeho vnímání urbanismu a daného území. Osobně považuji spolupráci s městem za velmi dobrou. Všechny strany přistupují k jednáním konstruktivně a vstřícně. Jsme si vědomi důležitosti tohoto místa, a proto veškeré plánovací kroky koordinujeme s městem,“ uvádí ředitel pobočky PSN v Brně.

Místo pro život

„Přeměna takto velkého územního celku je během na dlouhou trať. Co se týče samotného developmentu, zahájení povolovacího řízení na výstavbu předpokládáme ještě v tomto roce. Aby zatím prostory neležely ladem, komerční jednotky stále pronajímáme. Stávající administrativní budovy sice odpovídají svému věku, ale pořád mají co nabídnout. Obsazujeme je tak dalšími nájemci, abychom čtvrti Brno Jedna vdechli nový život,“ popisuje Petr Pospíšil a dodává: „Současně jsme se rozhodli v rámci modernizace a proměny celé lokality pořádat nejrůznější akce pro širokou veřejnost. K jejich plánování budeme samozřejmě přistupovat s respektem k nájemcům, které nechceme za žádnou cenu omezovat. Rádi bychom tím obyvatelům Brna přiblížili naši vizi, jak lokalitu proměníme ve svěží a bezpečné místo, které by se mělo stát první volbou pro trávení volného času, bydlení i práci v Brně. Ostatně i současní nájemci si prostor v areálu chválí a sami jej využívají pro pořádání různých setkání.“

Největším benefitem projektu Brno Jedna je umístění téměř ve středu města s výbornou dopravní dostupností. Areál ležící poblíž řeky Svitavy se nachází jen pár minut od železniční stanice Brno-hlavní nádraží a několika tramvajových zastávek. Kolem komplexu vede oblíbená cyklostezka. „Potenciál lokality je skutečně výjimečný a vychází z umístění v rámci centra města. Máme zde kompletní občanskou vybavenost, dopravní infrastrukturu, veškeré inženýrské sítě apod. Rádi bychom se v rámci možností podíleli na revitalizaci svitavského nábřeží, které, jak věřím, bude v budoucnu sloužit jako vstupní brána do nové čtvrti Brno Jedna,“ doplňuje Petr Pospíšil.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-kanade-vznikne-unikatni-turisticke-stredisko-podle-navrhu-studia-a8000/]

[https://www.tvarchitect.com/video/profilove-video-atelier-a8000/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-martin-krupauer-atelier-8000/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-marek-padevet-reditel-rezidencnich-projektu-psn/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-jeden-z-nejvetsich-developerskych-projektu-na-morave-brnenska-nova-zbrojovka-se-meni-v-mestskou-ctvrt/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mesto-na-vode-plne-udrzitelnych-modernich-technologii-takove-jsou-plany-studia-a8000-na-jezere-medard-na-sokolovsku/]

Luční část zahrady před galerií PLATO byla před několika dny prvně posekána. Už nyní tak mohou návštěvníci spatřit její budoucí obrysy. Zahrada se dá rozdělit do pěti částí. Najdete tu louky s divokými lučními trvalkami vhodnými pro sušší biotopy, trvalkové záhony po vzoru bylinných zahrádek našich babiček, tůňku o šířce 4 metrů a hloubce zhruba 1,5 metru, která postupně zaroste kosatci, orobincem, blatouchy, pomněnkami nebo puškvorci, stromy včetně starých odrůd jabloní, keře a také pobytový krátce střižený trávník pro aktivity galerie a návštěvníky kavárny a výstav.

Všechny části zahrady zvyšují biodiverzitu městského prostředí, poskytují hmyzu zdroj nektaru a pylu a také podmínky a výživu pro drobné živočichy. Na zahradě se už usadili ježci a zajíci, ve vodním biotopu se daří vážkám, šídlům nebo bruslařkám.

„Okolí nového sídla galerie PLATO věnujeme stejnou péči a přikládáme mu stejnou váhu jako výstavám a našim vzdělávacím aktivitám. Permakulturní principy, na nichž je zahrada založena, jsou navíc téměř manifestem našeho přístupu k budování celé instituce.  Investorem zahrady je město Ostrava. Nebylo to snadné, ale společně s ním a autorem konverze městských jatek jsme se nakonec propracovali k takové koncepci okolí galerie, které bude empatické nejen k lidem, ale také ke zvířatům. Konkrétní podobu vtiskla zahradě námi přizvaná odbornice na permakulturní design Denisa Tomášková.“ uvádí ředitel galerie PLATO Marek Pokorný.

Aktuálně se v zahradě chystá první zalévání z retenčních nádrží. „Skvělá zpráva je, že sazenice, stromy a louky se ujaly a prosperují tak, jak bylo zamýšleno. Některé rostliny přirozeně ještě nevyrostly, budou potřebovat čas a vhodné půdní podmínky, které jim budeme vytvářet bez použití chemie,“ hodnotí první jaro v osm měsíců čerstvé zahradě autorka konceptu výsadby, zahradní architektka Denisa Tomášková.

 „V počátečních stádiích zahrada vypadá trošku jako divočina, ale postupem času se může propracovat k zahradě působící velmi upraveně. Kolem PLATO jsme vysadili hodně kvetoucích rostlin a zároveň jsme se snažili jít cestou, kdy množství vložené energie je od počátku co nejmenší. Samozřejmě vždycky je ale potřeba péče, a navíc kvůli kontaminaci zeminy je tady velmi specifická situace,“ dodává autorka výsadby zahrady Tomášková. Do své podoby by podle ní zahrada měla dozrát zhruba za pět až sedm let.

Zahrada se bude v dalších letech rozvíjet nejen z hlediska výsadby, ale i vybavení. Postupně přibude například kompostér, mobiliář jako lavičky a odpadkové koše, herní prvky nebo třeba pergoly. Jednotlivé části budou vznikat ve spolupráci s umělci a umělkyněmi a také návštěvníky PLATO.

„Dnes už v podstatě nikdo nediskutuje o tom, že probíhá klimatická změna. Zeleň ve městech se mění, protože bývají delší období sucha. Trpí veškeré krátce střižené travní porosty a výsadby. Všechny rostliny, které nejsou adaptované na vznikající ostrovy sucha a horka, umírají. Klasická praxe je, že vytvoříme instantní typ záhonu, nasázíme tam rostliny, zasypeme je nějakým druhem mulče a pohnojíme pomalu uvolňujícím se syntetickým hnojivem. To, co ale ve skutečnosti potřebujeme udělat, je dostat do měst zeleň, která poskytne větší biodiverzitu a umožní lepší podmínky pro život hmyzu a drobných živočichů. A zároveň vytvořit situaci, která umožňuje vkládat do údržby zeleně méně energie,“ dodává Tomášková. 

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-dokoncila-zachranu-pamatkove-chranenych-jatek-a-otevrela-v-nich-galerii-soucasneho-umeni-plato/]

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-mestska-jatka-v-ostrave/]

Obnovy obrovského brownfieldu se ujala jedna z největších realitních a investičních společností v Česku, skupina CPI Property Group, která zde chystá vystavět unikátní městskou čtvrť. „Chceme zde vytvořit místo pro lidi, jednat se bude o areál krátkých vzdáleností, budou zde byty, administrativní prostory, občanská vybavenost i nové náměstí. Nová zbrojovka bude žít nonstop, lidé zde budou pracovat, chodit do školy, využívat místní služby a bavit se,“ říká Miroslav Pekník, development director CPI Property Group.

Stavět se bude v etapách, první je Jižní zóna o rozloze čtyř hektarů navazující na Vojenskou nemocnici a původní zachovanou správní budovu Zbrojovky s typickou věží.

„Areál je opravdu velký, my jsme proto uspořádali soutěž a následně zvolili architektonický ateliér Kuba & Pilař architekti, který vytvořil masterplan. Jednotlivé bloky pak budou mít na starosti další vybraní architekti. Areál proto bude velmi rozmanitý,“ říká Miroslav Pekník.

V areálu dříve stávalo na 110 budov, především rakousko-uherské dělostřelecké dílny, které byly převážně zbourány. Z původních objektů se rekonstrukce dočkají čtyři. Zůstala zde například výtopna s komínem, která se bude měnit na pivovar a komunitní centrum a bude tvořit srdce projektu.

„Klidová zóna s hřištěm na plážový volejbal, park, letní kino, bistro nebo vyhlášená kavárna Industra jsou v areálu lidem k dispozici již teď v zadní části před ZET.office. Aktuálně odstartovala první etapa, kdy se začíná měnit jižní část areálu. Velice aktivně komunikujeme i se samotným magistrátem města, funguje zde koordinace i diskuze, nejen s městem ale i s městskými organizacemi. Přímo s městem jsme podepsali spolupráci na 15 let a chystají se i další smlouvy na výstavbu jednotlivých ulic, školy, protipovodňových opatření či nového mostu,“ říká Miroslav Pekník.

Co se dopravy týká, v Nové Zbrojovce jsou dnes pouze areálové, účelové komunikace. To se nicméně začne brzy měnit, vzniknout zde má kompletní nová infrastruktura včetně dopravního napojení na okolní silnice. Zahájena bude výstavba samotné městské třídy, která bude tvořit páteřní komunikaci pro pěší, cyklisty, auta, hromadnou dopravu i zásobování.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nove-mestske-ctvrti-ktere-zmeni-podobu-dnesniho-brna/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/cpi-properity-group-koupila-pozemek-u-stanice-metra-nadrazi-holesovice/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/cpi-hotels-modernizuje-hotely-spolecnost-jde-naproti-ekologickym-trendum/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/sdileny-zivotni-styl-se-odrazi-i-v-developerskych-projektech/]

V těchto dnech odstartovaly v místě úklidové práce a vyklízení zdemolovaného objektu, který po několik let sloužil i jako útočiště pro lidi bez domova. Samotná demolice bude zahájena po získání pravomocného územního rozhodnutí, jak předpokládá dohoda, kterou soukromý investor uzavřel s městem. Územní rozhodnutí by měl investor získat do konce letošního roku.

Noví vlastníci zde chtějí vybudovat obchodní a administrativní objekty, v druhé etapě pak bytové domy. Město Plzeň má s investory uzavřenou dohodu, je tak připraveno prodat developerům pozemky ve chvíli, kdy zbourají torzo bývalého autosalonu.

„Vítám, že investor postupuje podle dohody s městem Plzní a směřuje k demolici celého objektu, který je nepěknou vizitkou jedné z hlavních dopravních tepen v naší metropoli,“ reagoval primátor města Plzně Roman Zarzycký.

„Z dohody o spolupráci, kterou jsme uzavřeli s investory, vyplývá, že objekt Carimexu má být zdemolován nejpozději ke konci září příštího roku. Teď už nic nestojí v cestě, aby tato ostuda Plzně zmizela, je to zlom v procesu,“ uvedl Pavel Bosák, technický náměstek primátora Plzně.

Kromě Carimexu se počítá i s tím, že v rámci demolice zmizí také přilehlá myčka aut, servis a prodejna automobilů. Součástí nového areálu budou podzemní parkoviště, důraz bude mimo jiné kladen i na architekturu objektu a zeleň, se kterou se v místě počítá.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-plzni-jsou-pripravene-projekty-ktere-vyznamne-promeni-dlouho-zanedbane-lokality/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nejvetsi-nepovolena-stavba-v-plzni-pujde-do-zari-2024-k-zemi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nepovolena-stavba-v-plzni-na-rokycanske-pujde-k-zemi-vyroste-zde-novy-komplex/]

„Jsme mezinárodní developer, 80% našich aktivit máme v zahraničí, kde se nám staví výrazně snáz než v České republice, která je hodně svázaná pravidly a složitým stavebním zákonem. Aktuálně stavíme například v polské Varšavě, jsou zde výrazně nižší ceny oproti Praze. Staví a povoluje se zde také výrazně více bytů, kupní cena bytu je zhruba poloviční, nájemné je podobné jako v Praze. Takže to může být zajímavá investice pro Čechy,“ říká Marcela Fialková, ředitelka strategie UDI Group.

Ve Varšavě vzniká pod taktovkou společnosti UDI Group celkem 960 bytů v rámci projektu Classic Ursus. Aktuálně zde odstartovala výstavba již druhé etapy, ve které vznikne celkem 272 bytů ve dvou bytových domech. Součástí etapy je také náročná rekonstrukce památkově chráněné původní vstupní budovy do továrny Ursus.

Srbsko

„V Srbsku připravujeme svůj prozatím největší projekt Duga s 2300 byty a téměř 40 000 m² kanceláří,“ říká Marcela Fialková.

Projekt vyroste v lokalitě na kraji původní industriální zóny, jejíž součástí je přístaviště Danube Port ve Starém Bělehradě v městské části Viline Vode na pravém břehu Dunaje. Komplex bude kopírovat linii zrušeného železničního koridoru, který bude nahrazen zeleným pásem v podobě parku. Na celou oblast byla vypsána mezinárodní architektonická soutěž, které se zúčastnili významné evropské ateliéry. Vítězem se stal Ian Bogle z Velké Británie, který v místě spolupracuje s tamním ateliérem ZAP. V Bělehradě skupina aktuálně staví 500 bytů v projektu Lastavice a chystá další projekty.

Česká republika

Jedním z významných dokončených projektů skupiny UDI Group v Praze je Triangl - kombinovaný projekt v lokalitě Prahy 5 – Stodůlky na křižovatce ulic Jeremiášova a Holýšovská. Kombinuje 124 bytových jednotek, 1 800 m² komerčních ploch a 131 podzemních parkovacích stání.

„V Praze máme několik bytových projektů, napřklad v Lužinách připravujeme bytovou přístavbu 15 podlažní věže na obou stranách stávajícího obchodního centra. Projekt je v těsné blízkosti metra a navazuje na obchodní centrum. Další projekt ve formě hotelového ubytování chystáme na Žižkově. Zdejší městské části jsme nabídli celé jedno podlaží k pronájmu na 10 let za jednu korunu. Byty tak mohou sloužit jako dostupné bydlení pro potřebné občany,“ říká Marcela Fialková. Největším připravovaným projektem UDI Group v Praze jsou pak kanceláře a byty na Smíchově.

Společnost nově také koupila pozemek v Brně na nábřeží řeky Svitavy, zde vznikne taktéž ubytování hotelového typu. „Aktuálně naše největší výstavba v České republice se týká logistiky. Jeden projekt finišuje na exitu 34 dálnice D1 směrem od Prahy, zde je 50 000 m² ploch. Další projekt o rozloze 130 000 m² je ve výstavbě i na dálnici D5 u Přehýšova,“ říká Marcela Fialková.

UDI Group chystá velmi výrazný projekt také v maďarské Budapešti, kde firma staví kanceláře i byty a hledá další příležitosti ve všech segmentech včetně logistiky. Skupina diverzifikovala také své podnikání mimo Evropu a nově připravuje projekty v Kostarice a Panamě.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/cesky-developer-zahajil-stavbu-nekolika-stovek-bytu-ve-varsave/]

Vanguard Prague

V pražských Modřanech vyrostl rezidenční projekt v bývalé továrně Microna na letecké přístroje. Vanguard Prague je dům nabízející 150 exkluzivních loftů. Projekt má specifickou industriální atmosféru.

„Je to naše srdcová záležitost a zároveň velmi náročný projekt. Jedná se o naprosto výjimečnou stavbu pro bydlení i práci. Dům jsme rozřízli a dovnitř jsme implementovali auto-výtah, tím si každý přímo s autem vjede do vlastního patra přímo k obývacímu pokoji. V domě je také výjimečný wellness s 20metrovým bazénem.  Prostory nabízíme jako Shell&Core, což znamená, že si budoucí majitelé mohou prostory upravit podle vlastních představ, a realizovat tak vlastní architektonická řešení,“ říká Marek Padevět ze společnosti PSN.  

TV Architect představuje - Marek Padevět, ředitel rezidenčních projektů PSN

Nová Elektra 

Nová Elektra je bytový projekt v bezprostřední blízkosti bývalé továrny na žárovky. Název odkazuje na průmyslovou historii západní části Hloubětína. V roce 1921 zde byla založena továrna na žárovky Elektra, v roce 1932 ji koupila nizozemská firma Philips a po druhé světové válce byla znárodněna a fungovala pod názvem Tesla. Komplex továrny byl vybudován ve 20. letech 20. století na jižní straně Poděbradské ulice. Projekt Nová Elektra nabízí atraktivní bydlení a skvělou dostupnost do centra.

Developerské projekty - 14. díl - Nová Elektra k prodeji

Čtvrť Emila Kolbena

Čtvrť Emila Kolbena je moderní čtvrť s kvalitním městským bydlením a bohatým veřejným prostorem s odkazem na industriální minulost tohoto místa. Projekt v těsné blízkosti vysočanského toku řeky Rokytky vzniká v duchu odkazu Emila Kolbena. Některé bytové domy jsou zde dokonce pojmenované po dcerách vynálezce. Továrna, kterou pražských Vysočanech založil Emil Kolben, bývala světovou chloubou. V lokalitě je například i naučná stezka, která seznámí místní s historií místa a životem Emila Kolbena. Dále tady jsou lavičky i venkovní kanceláře pro zaměstnance na home office.

„Je velmi důležité, aby se s brownfieldy do budoucna aktivně pracovalo. Nikdo nechce, aby uprostřed jeho města byly nějaké staré továrny, rozbořené stavby, nefunkční prostory, plochy kontaminované látkami z předešlých průmyslových výrob. Je to nutnost pracovat na brownfieldech v Praze. Nabízejí obrovský potenciál proto, aby se město nemuselo rozrůstat jen do šířky. Nemusejí se pak budovat nové sítě a nová infrastruktura. Je dobré tady vytvářet nové čtvrti,“ řekl Petr Michálek, generální ředitel Skanska Reality.

TV Architect představuje - Petr Michálek, generální ředitel Skanska Reality

Galerie umění PLATO

Historie ostravských jatek sahá do konce 19. století. Město tehdy zainvestovalo do zařízení, které ve své době bylo nejlepší v Rakousko-Uhersku. Jatka fungovala v různých fázích až do roku 1965, kdy se přestěhovala do Martinova, poté nevyužívaný objekt začal chátrat. Nyní se ale podařilo budovu jatek opět přivést k životu, slouží jako galerie umění.

„Rekonstrukce proběhla v celé budově i v jejím okolí. Z původního objektu zůstalo opláštění a skelet. Jedna část musela být zcela odstraněna. Uvnitř se rekonstruovalo téměř vše. V areálu se dokončuje park,“ říká Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora města Ostravy.

V nově zrekonstruovaných prostorách zahájila činnost galerie umění PLATO. Po letech tak získává zázemí odpovídající současným evropským standardům. Návštěvníci zde najdou nově pět výstavních sálů, unikátní je především zcela nové řešení otočných stěn, díky kterému se jednotlivé sály dají otevřít, a propojit tak vnitřní expozice s venkovními prostory.

Autorem rekonstrukce stavby je evropsky proslulý architekt a průkopník pohyblivé architektury Robert Konieczny. 

Ostrava dokončila záchranu památkově chráněných jatek a otevřela v nich galerii současného umění PLATO

Galerie Josefa Gočára

V areálu bývalých Automatických mlýnů v Pardubicích vzniká nová galerie. Ta bude věnována slavnému architektovi Josefu Gočárovi, který je zároveň autorem hlavní budovy mlýnů. Rekonstrukce začala v polovině roku 2020 a hotovo by mělo být v příštím roce. Aktuálně je galerie stavebně hotová, následovat bude zařizování interiérů. První výstavy budou moct lidé navštívit nejspíš v létě. Stavbu mlýnů navrhl architekt Josef Gočár a je národní kulturní památkou. Nové výstavní prostory budou mít pět nadzemních podlaží. V interiéru bude využita bílá barva, dřevěné podlahy či původní betonové či zděné stěny. Schody do pater jsou z původních dřevěných trámů. Po dokončení bude mít budova industriální patinu. Vrátí se sem také historická okna, která budou z vnitřní strany uzpůsobena současným požadavkům na vytápění a propustnost světla. Zajímavostí je, že zde zůstanou zachované některé původní mlynářské technologie.

Přístav

V pražských Holešovicích v prostorách bývalé truhlárny vznikl industriální prostor s názvem Přístav. Tento hub je dílem architektů ze studia REAKTOR, kteří zde zároveň našli své zázemí. Pracují zde nejen oni, ale i další architekti, stavaři, grafici či designéři, kterým tento sdílený prostor nabízí příjemné a kreativní útočiště. Většina materiálů zde zůstala v původní surové podobě. Najdeme zde spoustu zajímavých detailů, jako jsou průmyslové lampy, kovové regály či originální industriální nábytek.

TV Architect představuje - Jakub Heidler a Jan Kačer ze Studia Reaktor

[https://www.tvarchitect.com/clanek/premena-byvale-tovarny-meopta-v-prazskych-kosirich-byla-zavrsena-kolaudaci/]

[https://www.tvbydleni.cz/video/byli-jsme-prvni-kdo-s-kamerou-nahledli-do-noveho-industrialniho-projektu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/promena-brnenske-spitalky-v-chytrou-mestskou-ctvrt-a-stylove-bydleni-v-blizkosti-centra/]

[https://www.tvbydleni.cz/video/developerske-projekty-garden-lofts/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/gocarova-galerie-v-pardubicich-se-navstevnikum-otevre-v-lete/]

Zapomenutý tovární areál v části Kukleny se proměnil v udržitelné bydlení se spoustou technologických vychytávek. Dříve se přitom jednalo o zapomenutou okrajovou část Hradce Králové. Nyní se tato lokalita mění, a to především díky projektu Cihlovka, který byl v tomto území první vlaštovkou. Koncept Cihlovky odpovídá bydlení 21. století i životnímu stylu nově oživené části města.

„Jedná se o industriální místo, kde je hodně co zlepšovat. Snažili jsme se zachovat co nejvíce konstrukcí. Jsou zde šetrné technologie, které šetří peníze obyvatelům i životní prostředí. V první etapě se jednalo o konverzi budovy, kde vzniklo 21 bytů. V druhé etapě bude 50 bytů a vytvoří společně příjemný vnitroblok,“ říká Tomáš Vrbický.

Sousedství 

V Kuklenách mezi Labským náhonem a Olympií by mělo vzniknout osm bytových domů, u nichž se společnost NOHO bude snažit dosáhnout futuristického cíle, tedy uhlíkové neutrality za provozu. Pokud by se to podařilo, šlo by o první lokalitu svého druhu v ČR.

„Tento projekt je také v lokalitě Kukleny. Bude to první pasivní dům v Hradci Králové. Chceme technologie posunout na vyšší úroveň a udělat zde doslova ráj na zemi. Lidem chceme předat dobrý život, což zahrnuje i sousedské mezilidské vztahy. Od začátku jsme tuto myšlenku chtěli vepsat do projektu, čemuž odpovídá název projektu. Bude zde spousta veřejných a poloveřejných prostor pro komunitní život. Myšlenka sousedství je promítnuta do celého projektu,“ říká Tomáš Vrbický.

Sousedství je nyní ve fázi schvalování stavebního povolení. Celý projekt je navržen v pasivním standardu, součástí bude fotovoltaika, zelená střecha, rekuperace, stínění nebo tepelná čerpadla. Pokud vše půjde podle plánu, první obyvatelé se do nových bytů nastěhují za tři roky.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“, kam si pravidelně zveme zajímavé osobnosti a společnosti, můžete vidět ZDE.

Za architektonickým návrhem hotelu stojí ateliér Schindler Seko Architekti. Spodní část hotelové budovy nabídne retailové jednotky dostupné jak z ulice Hybernská, tak z vnitřního atria, které propojí přestřešení a nástupiště Masarykova nádraží s křižovatkou U Bulhara. Provozovatelem hotelových služeb bude známý mezinárodní řetězec Motel One.

„Srdcem celého návrhu je atrium, které bude přístupné všemi pasážemi. Jedna lidi přivede na nástupiště, další do Opletalovy ulice a jiná zase k hlavnímu nádraží. Součástí projektu je také rozšíření chodníku u Hybernské ulice a přibude i stromořadí, vznikne tak atraktivní městský bulvár,“ říká architekt Jan Schindler.

Hotel se stane součástí revitalizace oblasti kolem Masarykova nádraží. Projekt zvaný Masaryčka je vlajková loď společnosti Penta Real Estate. Obrovský brownfield se promění v místo, které vnese do centra hlavního města novou kvalitu každodenního života. Místo se má stát novým centrálním pulzujícím srdcem Prahy. V lokalitě vznikne také nová nádražní budova, unikátní architektonické dílo autorů z ateliéru Zahy Hadid.

My pro vás už nyní připravujeme reportáž o stavbě tohoto unikátního hotelu.

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-jan-schindler-a-ludvik-seko-schindler-seko-architects/]

[https://www.tvarchitect.com/video/u-jednoho-stolu-jakub-cigler-a-petr-palicka-nad-projekty-masarykovo-nadrazi-a-nova-waltrovka/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/projekt-masarycka-dostal-zelenou/]

Projekt Livo Homes bude rozdělen do dvou etap a aktuálně se počítá s nejbližším možným zahájením výstavby projektu v roce 2026. „Klidná lokalita na okraji Prahy s perfektní dopravní dostupností do jejího centra nabízí ideální místo na bydlení pro mladé rodiny. Atraktivitu lokality chceme ještě navýšit výstavbou bytů, které budou cenově dostupnější a mohou sloužit jako startovací bydlení pro mladé,“ uvedl Ondřej Beneš, ředitel akvizic Skanska Residential.

Pozemek je situován v blízkosti centra městské části Satalice, kde se dříve nacházel areál podniku České Dřevařské Závody Praha a.s. Sousedí se základní školou a v docházkové vzdálenosti je k dispozici veškerá občanská vybavenost jako například obchod s potravinami, pošta nebo mateřská škola. Lokalita nabízí také řadu příležitostí pro volnočasové aktivity.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/prvni-velky-bytovy-dum-ze-dreva-vyroste-v-prazskych-radlicich/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-skanska-reality-petr-michalek/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nove-vznikajici-rezidencni-ctvrt-modransky-cukrovar-budou-zdobit-umelecka-dila-developer-na-ne-vyhlasuje-soutez/]

¨[https://www.tvarchitect.com/clanek/skanska-by-mela-dokoncit-novou-ctvrt-ve-vysocanech-do-roku-2023/]

Renomované prostory zachovávají industriální design technické památky. Kromě kanceláří nabídne objekt i prototypové prostory s moderním vybavením, konferenční zázemí, laboratoře včetně deset metrů hluboké nádrže pro testování podvodních dronů, zasedací místnosti a další.

Srdcem TechToweru bude Seat Up Space v posledním patře s výhledem na celé město. Půjde o komunitní prostor pro setkávání zástupců firem. V přízemí TechToweru bude multifunkční sál s plochou 600 metrů čtverečních pro výstavy, konference a semináře, jídelna a zázemí budovy. Ve třetím a čtvrtém patře pak největší kanceláře.

Areál bývalého Světovaru byl postaven před první světovou válkou podle návrhu Bohuslava Štrébla jako konkurence Prazdroji. Ležácké sklepy byly vybudovány z kvalitního železobetonového skeletu s klenbovými skořepinami a cihlovými vyzdívkami. Po válce tu působila armáda.

Autory architektonického řešení TechToweru jsou architekti Tereza Vojtěšková a Milan Varvařovský.

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-dokoncila-zachranu-pamatkove-chranenych-jatek-a-otevrela-v-nich-galerii-soucasneho-umeni-plato/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nevyuzivane-industrialni-stavby-a-jejich-konverze/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/odstartovala-stavba-prvni-etapy-modranskeho-cukrovaru/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/brnensky-brownfield-ponavka-se-meni-v-rezii-architektu-ze-studia-acht/]

Nová městská čtvrť vyroste v Brně v oblasti známé jako Špitálka. Město hodlá využít západní nevyužitý pozemek brněnských tepláren. Cílem je výstavba inovativní moderní čtvrti, kde se bude pohodlně bydlet, pracovat a trávit volný čas. Oblast Špitálky přímo navazuje na historické centrum města a je zároveň součástí ochranného pásma městské památkové rezervace. Jde o území s vysokou hustotou zastavění a uzavřenou blokovou strukturou. Nacházejí se zde bývalé výrobní areály, které byly dříve průmyslovým centrem města. Dnes tyto chátrající budovy tvoří velkou část místních brownfieldů. Autorem ideového návrhu je pražský ateliér Aulík Fišer architekti. Konkrétní architektonicko-urbanistická studie, tzv. masterplan, je však zatím zpracovaná pouze na část areálu. Autorem je architektonická kancelář A8000, která má na starosti také návrh dominanty celé lokality. Tou se stane dlouhodobě nevyužívaná chladící věž, která bude v budoucnu sloužit jako EVENT HUB. Prezentovat se zde budou moci firmy či obyvatelé sídlící v přilehlém CITY HUBU. Věž zároveň poslouží jako vyhlídka na Brno.

Projekt Mosilana

Území po bývalých textilních továrnách na vlněné sukno Mosilana se nachází hned v sousedství dnešní Špitálky. V budoucnu by zde měla vzniknout obytná čtvrť s velkou rekreační plochou okolo Svitavského náhonu. Areál Mosilany vznikl v Brně po 2. světové válce sloučením několika továren na území o rozloze asi čtyř hektarů. Místo sice vypovídá o textilní minulosti světového formátu, dlouhá léta ale chátrá. V současné době se pracuje na tvorbě architektonicky-urbanistické studie, a to formou soutěže. Návrhy odevzdalo celkem pět architektonických kanceláří - Pelčák a partner architekti, KOGAA, Ov architekti, AiD team a.s. a zahraniční Jestico + Whiles.

Trnitá

Území nové čtvrti Trnitá o velikosti zhruba 140 hektarů v těsné blízkosti historického jádra města se bude v příštích letech zásadně rozvíjet. Jedná se o velký krok ve spojitosti s rozvojem jižní části Brna. Územní studie například požaduje, aby v každém bloku bylo vždy zastoupeno alespoň 30 % bydlení a 30 % zeleně. „Pomocí závazných regulativů chceme zajistit, aby nová čtvrť byla smíšená a s převahou bydlení a aby zde byl dostatek zeleně a zelených vnitrobloků. Mimo jiné požadujeme, aby ve vybraných blocích byly přístupné terasy a vyhlídky jako veřejné prostory a aby všechny střechy byly navrženy jako zelené," řekl ředitel Kanceláře architekta města Brna Michal Sedláček. Nová čtvrť Trnitá nabídne bydlení až pro 15 tisíc lidí, veřejné a kancelářské budovy i široké možnosti trávení volného času. Bude to čtvrť lemovaná parkem a oživeným nábřežím Svratky s novým hlavním nádražím. Jejím centrem povede padesát metrů široký bulvár, který bude lemován obchody a službami v přízemí domů a stromořadími. Důležitými prvky bulváru jsou široké chodníky a pruhy pro cyklisty. Jeho součástí bude tramvajová a motorová doprava. Tramvajová trať povede z centra bulvárem až k novému hlavnímu nádraží, odtud dále směrem k Plotní a mostu přes Svratku. Směry nezajištěné tramvajemi budou obsluhovány autobusy nebo trolejbusy. Součástí studie je také požadavek na zajištění správného hospodaření s dešťovou vodou jako ochrany před klimatickými změnami.

Nová Zbrojovka

Do revitalizace 22hektarového areálu v Brně-Židenicích, který dnes nese název Nová Zbrojovka, v současnosti investuje společnost CPI Property Group. Plánuje vytvořit novou městskou čtvrť, jejíž součástí budou administrativní a bytové budovy, ale také škola a školka, kulturní centrum nebo multifunkční sportovní hala. V areálu dříve stávalo na 110 budov, které byly převážně zbourány. Rekonstrukce se dočkají čtyři původní objekty. Architektonicko-urbanistickou studii pro lokalitu zpracovala architektonická kancelář Kuba & Pilař architekti. Zbrojovka Brno pařila v meziválečném období k největším armádním dodavatelům na světě. Po válce se zde vyráběly traktory Zetor.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-v-regionech-architekti-ladislav-kuba-a-tomas-pilar-atelier-kuba-pilar-architekti/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-jan-aulik-a-jakub-fiser-z-atelieru-aulik-fiser-architekti/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-martin-krupauer-atelier-8000/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-sean-clifton-jestico-whiles/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/promena-brnenske-spitalky-v-chytrou-mestskou-ctvrt-a-stylove-bydleni-v-blizkosti-centra/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/byvala-mosilana-v-brne-zrejme-znovu-ozije/]

Součástí projektu je mimo jiné rozšíření stávajícího počtu kolejí ze sedmi na devět, rekonstrukce všech nástupišť, vybudování nové platformy nad kolejištěm, která odstraní bariéry v území, umožní přístupy na jednotlivá nástupiště a nabídne přímý přestup na linku metra B. Výběrové řízení na zhotovitele by mělo být vypsané na jaře, v průběhu letošního roku by pak měly začít i samotné stavební práce. Hotovo bude v roce 2026.

Cílem rozsáhlých úprav, které Správa železnic chystá, je přinést cestujícím komfort odpovídající dnešní době. V lokalitě vznikne více nástupišť a kolejí, které propojí centrum Prahy s letištěm.

Nad kolejištěm by měla vzniknout nová platforma, která zajistí prostupnost územím, propojí Florenc s Hybernskou a Masarykovou ulicí s hlavním nádražím. Součástí úprav je také vznik nového vestibulu pro cestující. Z něj povedou eskalátory, schodiště a výtahy rovnou na jednotlivá nástupiště. Část platformy se osadí zelení a vznikne tak klidová oáza přímo v centru metropole.

Ve stanici bude celkem šest bezbariérových nástupišť. Rekonstrukcí projde kolejiště, veškeré technologie, trakční vedení a napájení. Stavba bude probíhat z velké části za provozu. Přestavba Masarykova nádraží je součástí modernizace železnice z centra Prahy do Kladna.

V této lokalitě vznikne také nové nádraží - unikátní architektonické dílo autorů z ateliéru Zahy Hadid. „Projekt Masaryčka, který zahrnuje jak samotné nádraží, tak i další plochy až k Florenci, bude realizován v několika etapách s plánovaným dokončením v letech 2023 – 2026. Dvě budovy jsou od ateliéru Zahy Hadid, navazovat bude přestřešení a na druhé straně nádraží je už ve výstavbě hotel,“ dodává Petr Palička, Country Managing Director ze společnosti Penta Real Estate.

Projekt zvaný Masaryčka je vlajková loď společnosti Penta Real Estate. Obrovský brownfield patřící k Masarykově nádraží vnese do centra hlavního města novou kvalitu každodenního života. Místo se má stát novým centrálním pulzujícím srdcem Prahy.„Díky projektu Masaryčky se i ulice Na Florenci rozšíří o pět metrů. Vzniknou zde masivní chodníky. Samotný objekt je rozdělen na dvě části, které propojí dané území a udělají jej propustným. Ti, co v budoucnu přijedou vlakem, ihned vystoupí na ulici, kde budou obchody a restaurace. Toto místo propojí Masarykovo nádraží jak s Florencem, tak s hlavním nádražím,“ říká architekt Jakub Cigler.

U jednoho stolu - Jakub Cigler a Petr Palička nad projekty Masarykovo nádraží a Nová Waltrovka

Developer Luděk Sekyra odstartoval v roce 2020 stavbu nové městské čtvrti Smíchov City. Proměna tamního brownfieldu bude jednou z výrazných změn, které Prahu v následujících letech čekají. Jde o největší projekt v moderních dějinách. Smíchov City je projekt plánovaný v místě jednoho z největších brownfieldů v Praze. V místech bývalého nákladového nádraží na ploše téměř 20 hektarů by měla vyrůst zcela nová čtvrť. Jednat se má o největší jednorázový projekt v historii České republiky a stane se symbolem proměny Prahy v 21. století. Projekt sklidil po­zi­tiv­ní ohlasy i od komisařů UNESCO, kteří ocenili, že nová zástavba nijak nenaruší světové památkové dědictví. Stavba byla zahájena v září 2020 a má probíhat až do roku 2032. Projekt se opírá o principy tradičního města. Chybět proto nebude kvalitní veřejný prostor, parky, náměstí, škola a plány zahrnují i řešení dopravy a parkování. Podle plánů zde má v budoucnu vzniknout téměř 400 000 m² bytových, administrativních, obchodních či veřejných ploch, včetně městského pěšího bulváru o délce jednoho kilometru, který protne celou čtvrť. „V tomto projektu vytváříme plnohodnotnou městskou čtvrť, kde budou byty, škola, parky, komunitní centru a zcela nový bulvár. Bude to první velký kompaktní počin od doby Vinohrad, kdy se buduje zcela nová čtvrť v blízkosti historického centra Prahy. Věřím, že to bude čtvrť, která zásadním způsobem obohatí urbanismus Prahy,“ uzavírá Luděk Sekyra. Nová Smíchovská zástavba by měla vynikat pestrostí a rozmanitostí, a to především díky rozdílným přístupům architektonických kanceláří.

U jednoho stolu - Luděk Sekyra, Boris Redčenkov a Tomáš Homola nad projektem Smíchov City

Rohan City - Sekyra Group

Dosud nevyužívané a zanedbané území Rohanského ostrova, tedy lokalita od Karlína po Libeň se dočká velké proměny. Vznikne zde až 4 000 bytů a velký přírodní park. Významným přínosem je také to, že území bude po revitalizaci plnit funkci protipovodňové ochrany Prahy. Také na vzniku této čtvrti se podílí několik architektonických studií, což zaručí pestrost a různorodost jednotlivých staveb. Nechybí jména jako Eva Jiřičná či Jakub Cígler. Předpokládané dokončení je plánováno na rok 2030. Celkově se počítá s byty a pracovními místy pro jedenáct tisíc lidí, investice překročí 20 miliard korun. „Naše společnost se soustředí na rozvoj developerských projektů především v Praze. Rozvíjíme projekty v oblasti rezidenčního bydlení, administrativních budov i obchodních center. V současné době rozvíjíme v Praze více jak milion metrů čtverečních nových ploch v rámci projektů Smíchov City, kde investice přesáhne více jak 20 miliard korun, Rohan City, kde vybudujeme zelené centrum Prahy s promenádou, ostrovem a byty a Žižkov City, kde vznikne více jak tři tisíce bytů. Klademe důraz na udržitelnost, aby šlo o ekologické šetrné projekty a snažíme se změnit tvář Prahy v 21. století,“ říká Luděk Sekyra, zakladatel společnosti Sekyra Group.

Osobnosti současné architektury - Luděk Sekyra (Sekyra Group)

Nákladové nádraží Žižkov - Central Group, Sekyra Group, Penta Real Estate, Finep, Amádeus Real, Geosan Development

Dalším obřím brownfieldem, který prochází proměnou je nádraží Žižkov. Tato zástavba však není v hlavní režii pouze jednoho developera. Jako první položil základní kámen investor Central Group, následovat jej v příštích letech budou Sekyra Group, Penta Real Estate, Finep, Amádeus Real a Geosan Development. Celkem má na třiceti hektarech bývalého nádraží vyrůst zhruba sedm a půl tisíce bytů. Historická budova nákladového nádraží by měla být zachována, a navíc by měla představovat centrální objekt nové čtvrti. Funkcionalistická budova ze 30. let minulého století, která je po sérii úředních a politických sporů od roku 2013 chráněnou kulturní památkou, se tak dočká obnovy. Podle předběžných plánů se má stát společensko-kulturním centrem nové čtvrti. Přesídlit by sem měl Národní filmový archiv. Celá lokalita by si pak měla zachovat industriální charakter. Autorem urbanistické koncepce je ateliér Jakuba Ciglera. V sousedství území nákladového nádraží se nachází také budova bývalého Telecomu. Právě tady by měl vyrůst rezidenční projekt podle plánů architektky Evy Jiřičné a Petra Vágnera ze studia AI-DESIGN.

U jednoho stolu - Jakub Cigler, Petr Vágner a Dušan Kunovský nad projektem Centrum Nového Žižkova

Bubny-Zátory 

Už několik desítek let se řeší budoucnost jednoho z největších pražských brownfieldů. Plánů, jak se zanedbaným územím naložit bylo za tu dobu mnoho, žádné se však nedočkaly realizace. Nyní už to však vypadá nadějně a na 110 hektarech by měla vyrůst nová a moderní městská čtvrť, která nabídne mix administrativních budov, bytových domů i potřebnou zeleň. K prvnímu kopnutí do země by mohlo dojít okolo roku 2025. Kompletní nová čtvrť by mohla vzniknout okolo roku 2040. Nová čtvrť by měla propojit Letnou a Holešovice a nabídnout bydlení až pro 25 tisíc obyvatel. Hustota zalidnění by tak byla podobná jako na Vinohradech. I proto studie myslí také na vnik administrativních budov, kde by měly najít práci tisíce lidí. Návrh také počítá s vybudováním škol, školek i místem s kulturním vyžitím. „Máme skvělou příležitost vytvořit funkční čtvrť, která reaguje na aktuální potřeby města – zejména nedostatek bydlení. Bydlení by proto mělo tvořit alespoň 60 procent, což se nám podařilo propsat do zadání studie,“ uvedl náměstek primátora Petr Hlaváček. Autory územní studie jsou Pelčák a partner architekti a ThomasMüllerIvanReinmann architekten GmbH z Berlína.

Osobnosti současné architektury - Petr Hlaváček (Architekti Headhand)

Nové Dvory - Pražská developerská společnost

Lokalita Nových Dvorů v Praze 4 a Praze 12 je klíčovým, téměř 50hektarovým územím pro rozvoj města. Také zde má vzniknout nová městská čtvrť u budoucí stanice metra D Nové Dvory a také místa pro rekreaci a sport. Územní studii zpracovalo studio UNIT architekti. „Díky tomu, že lokalita je v majetku hlavního města, bude mít především rezidenční charakter a pro její nové obyvatele vybudujeme veškerou potřebnou infrastrukturu. Po změně územního plánu bude možné na Nových Dvorech postavit až 2000 městských bytů. Výstavba celé čtvrti bude probíhat v etapách a zabere deset let,“ říká Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro územní rozvoj. „Nové Dvory se nestaví jen pro nové obyvatele. Dnes prázdné místo tvoří přirozené centrum pro širší okolí. Díky nové vybavenosti tak bude mít proměna této lokality pozitivní vliv i na okolní čtvrti a kvalitu života v nich. Velké úsilí jsme věnovali koordinaci dopravních staveb, rozmístění vybavenosti a uspořádání nové výstavby tak, aby vzniklo uživatelsky přívětivé a komfortní prostředí. Výstup z metra a přestup na tramvaj a autobusy se odehraje v kultivovaném prostoru nového náměstí lemovaném obchody a službami,“ dodává Filip Tittl z UNIT architekti.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-sekyra-group-leos-anderle/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/finalni-verze-uzemni-studie-bubny-zatory-v-praze-se-predstavi-odbornikum-i-verejnosti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/vedeni-prahy-resi-jak-budou-vedeny-site-technicke-infrastruktury-v-budouci-mestske-ctvrti-bubny-zatory/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-petr-hlavacek-architekti-headhand/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/central-group-v-praze-planuje-novou-mestskou-ctvrt-autorem-projektu-je-architekt-jakub-cigler/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-jakub-cigler-architekti/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-ludek-sekyra-sekyra-group/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/povltavska-promenada-propoji-rohansky-park-rokytku-a-trojskou-kotlinu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rohansky-ostrov-se-stane-atraktivnim-mistem-pro-bydleni-i-odpocinek/]

Za návrhem stojí architekt Jakub Cigler, který zde zkombinoval industriální charakter budovy s nadčasovým finským stylem. Přesto, že objekt původní továrny není památkově chráněn, při revitalizací na moderní loftové bydlení kladla YIT důraz na zachování řady historických prvků. Jde například o původní velikosti a členění oken, pojistky na informační systém pater či zvonky u bytových dveří. Ve dvou ze sedmi samostatných vstupů byla naproti poštovním schránkám použita původní světla. Vedle teracového schodiště je částečně zachováno také zábradlí, to stávající bylo včetně madel repasováno a s ohledem na dodržení normových požadavků pouze doplněno o nové výplně. U vchodu G je nainstalována původní pamětní deska na památku obětí 2. světové války. Objekt navíc disponuje funkčním krytem civilní ochrany III. kategorie.

„Budova Meopty dominuje panoramatu Cibulky již od 60. let minulého století a vždy na mne působila jako velký parník zakotvený v části města. Tuto důstojnost jsem se snažil v celém projektu ponechat. Parvi Cibulka tvoří v podstatě sedm bytových domů v řadě, díky centrálnímu vstupu se službami v pasáži však přitom působí jako rezidenční palác,” doplňuje architekt Cigler.

Projekt PARVI Cibulka je umístěn v ulici Naskové ve vilové lokalitě a v sousedství projektu Aalto Cibulka. Mezi oběma budovami YIT vytvořila soukromý vnitroblok s parkem a dětskými hřišti přístupný pouze rezidentům. Místo na okraji lesoparku Na Cibulce nabízí mnoho možností. V blízkém okolí je k dispozici veškerá občanská vybavenost, zábava, kultura i příroda.

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-jakub-cigler/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-jakub-cigler-architekti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/hruba-stavba-developerskeho-projektu-parvi-cibulka-je-uspesne-dokoncena/]

Tuto oblast celkově čeká unikátní přeměna. Jak by měla budoucnost této lokality vypadat, určuje nová strategie města. Vzniknout zde má nová městská čtvrť plná moderních technologií a inovativních přístupů, tedy první chytrá čtvrť v Brně s názvem RE:Špitálka.

Další částí této strategie je projekt Mosilana v oblasti ulic Křenová a Špitálka. Vzniká v brownfieldu bývalých textilních továren na vlněné sukno. Tato plánovaná moderní obytná čtvrť nabídne moderní bydlení i volnočasové aktivity. Revitalizace areálu zároveň umožní vznik rekreačního prostoru okolo Svitavského náhonu. 

V těchto místech již vzniká první vlaštovka. Krásný historický dům na rohu ulic Špitálka a Stavební nabídne po rekonstrukci svým obyvatelům finančně dostupné bydlení ve velmi slušném stavebním a interiérovém standardu.

Rezidence Stavební vzniká rekonstrukcí starého objektu jen malý kousek od centra. Nárožní dům nabídne vkusné bydlení v 34 bytech s výhledem na Špilberk. Vzniknout zde mají také parky a moderní pěší zóna.

Rohový dům bude kompletně rekonstruován včetně výtahu ve vnitrobloku. Jedná se o cihlovou stavbu z roku 1836 se zachovanými prvky architektury tehdejší doby, jejichž kompletní renovace dokreslí nevšední exteriér domu. Autorem rekonstrukce je architektonické studio PLUS MÍNUS NULA.

Stejně tak velmi citlivě budou tvořeny interiéry jednotlivých bytů i společných prostor. Architekti zde zachovávají eleganci historie a zároveň vkusně využívají moderní architekturu.

Rezidence Stavební bude působit jako dominanta celé ulice, a to především díky pojetí fasády, která je velmi jemná a elegantní. Ve vnitrobloku domu bude prosklený výtah, který v sobě snoubí atmosféru retro&future.

[https://www.tvarchitect.com/video/realizace-nastenne-malby-a-dlazby-ve-fakultni-nemocnici-u-sv-anny-v-brne/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-v-regionech-petr-malik-jednatel-a-vykonny-reditel-spolecnosti-msi-capital/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-v-regionech-jura-et-consortes-architekt-pavel-jura/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/po-20-letech-prace-je-hotovo-mesto-brno-ma-novy-uzemi-plan/]

„Projekt Energocentra se rodí zhruba dva roky. Využívá teplo odpadních vod, které se čistí na Císařském ostrově. Každou vteřinu čistírnu opouští tři metry kubické vyčištěných odpadních vod, které mají i v nejchladnějších měsících teplotu vyšší než 10 stupňů. Máme obrovskou příležitost využít tuto vodu pro získávání tepla až pro třetinu Prahy. Funguje to s úspěchem už desítky let v Dánsku nebo ve Švédku a není důvod, aby tomu tak nebylo i u nás. Splašky jsou navíc jediná surovina, které bude mít Praha vždy dostatek,“ říká náměstek pražského primátora Petr Hlaváček. Energocentrum je jedním ze záměrů, na jejichž konci by měla být Praha nezávislá na ruském plynu. V budoucnu by mohlo být využito Energocentrum v Bubenči i pro topení a chlazení Vltavské filharmonie, která vyroste u řeky v blízkosti stanice metra Vltavská. 

Technická studie zásobování sítěmi technické infrastruktury pro rozvojové území Bubny-Zátory prověřila, navrhla a stabilizovala umístění koridorů, zařízení a objektů technické infrastruktury, a to páteřního, ale i distribučního a rozváděcího charakteru. Jejím cílem bylo nalézt bezkolizní umístění sítí v uličním prostoru a zajištění dostatečného prostoru pro výsadbové pásy městské zeleně. Součástí studie je i návrh etapizace budování infrastruktury a odhad investičních nákladů. V Praze by tak vznikla soběstačná čtvrť, která by byla klimaticky neutrální.

Propojení na centrum

Jedním z klíčových témat studie je právě prověření zásobování území Bubny-Zátory teplem. Studie je zpracována ve dvou variantách. První počítá s využitím současného konvenčního zásobení teplem z centrálního systému, druhá právě s využitím zdroje tepla/chladu z nového Energocentra poblíž ústřední čistírny. Studie prověřila možnost zásobování jednotlivých bloků teplem i chladem, a co je podstatné – prověřila také možnost průchodu páteřního potrubí skrze území ke kolektoru Hlávkův most tak, aby v budoucnu bylo možné připojit na Energocentrum i centrální část Prahy.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jedna-z-nejvyznamnejsich-zizkovskych-ulic-bude-bojovat-s-klimatickymi-zmenami/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zhruba-za-pet-let-zacne-vyrustat-nova-mestska-ctvrt-v-lokalite-nove-dvory/]

Kromě urbanistické studie schválili radní také studii Jarovské třídy, která má propojit novou zástavbu s budoucím městským okruhem. Na severním okraji území podél Malešické ulice pak vznikne nová tramvajová trať. Plány počítají rovněž s dvouproudou silnicí, která by měla areál propojit s Jarovem.

V budoucnu má v nově vzniklé městské čtvrti na Žižkově žít až 15 000 obyvatel. Vzniknou zde parky, školy a školky.

Architektonická soutěž

Chystaná základní škola najde místo ve funkcionalistické budově nádraží. Na tu město uspořádá architektonickou soutěž. Budova je po sérii úředních a politických sporů od roku 2013 chráněnou kulturní památkou. Soutěž město vypíše také na návrh parku a dalších veřejných prostranství. Počítá se s místem o rozloze 16 000 m², kde bude zachována divoká zeleň, kde má domov několik druhů živočichů včetně těch chráněných. V pěších zónách pak bude zeleň kultivovaná, také v jezírkách bude spousta travin a zelených prvků.

V sousedství území nákladového nádraží se nachází také budova bývalého Telecomu. Právě tady by měl vyrůst rezidenční projekt architektky Evy Jiřičné a Petra Vágnera ze studia AI-DESIGN.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/projekt-novy-zizkov-od-architektky-evy-jiricne-muze-byt-nizsi-a-eko-smart/]

[https://www.tvarchitect.com/video/u-jednoho-stolu-jakub-cigler-petr-vagner-a-dusan-kunovsky-nad-projektem-centrum-noveho-zizkova/]

V ulici U Průhonu vznikne 138 bytů. Budova nabídne působivé interiéry s vysokými stropy. Budoucí rezidenti se mohou těšit nejen na privátní zahrady, střešní terasy, ale také na klidný a na zeleň bohatý vnitroblok. Součástí budou i dva exkluzivní mezonete s vlastním vchodem.

Komplex Astrid Garden bude citlivě zasazen do stávající zástavby. Dům obsahuje osm sekcí se dvěma, čtyřmi a šesti nadzemními podlažími. Díky této architektonické koncepci jsou sekce komorního charakteru, neboť mají vlastní vchod a výtah. Jedná se o novostavbu v místě bývalé továrny kosmetické značky Astrid s jednou rekonstruovanou budovou do ulice U Průhonu, jež bývala sídlem majitele této světoznámé značky.

Na střechách bude vysazena extenzivní zeleň, v úrovni parteru pak intenzivní zeleň různorodých travin a stromů. Části střech jednotlivých sekcí bytového domu budou osázeny extenzivní zelení, jež produkuje kyslík, zadržuje oxid uhličitý, zabraňuje přehřívání střech, absorbuje škodliviny ze vzduchu, filtruje částice prachu a zabraňuje jeho víření, zmírňuje tzv. efekt tepelného ostrova a redukuje výkyv teplot mezi dnem a nocí. Pro zavlažování střechy bude k dispozici dešťová voda z akumulační nádrže. Rezidenční projekt splňuje současné požadavky na využívání obnovitelných zdrojů a snižování spotřeby energií. V sekcích bytového domu do ulice U Průhonu je v bytech navržena rekuperace pracující na systému zpětného získávání tepla z odváděného vzduchu a napomáhající snížení nákladů na vytápění. Výtahy v objektu jsou vybaveny rekuperací elektřiny.

„Městská část Holešovice prochází v posledních letech dynamickou proměnou z původně industriální čtvrti na vyhledávanou rezidenční lokalitu. Jsme rádi, že k tomuto oživení přispívá také UBM. V roce 2021 jsme zde zkolaudovali Astrid Offices, environmentálně šetrnou a udržitelnou kancelářskou budovu s certifikací LEED Gold, která byla oceněna v prestižní soutěži „Best of Realty - Nejlepší z realit" v kategorii Nová administrativní centra. Na tento úspěch plánujeme navázat s bytovým domem Astrid Garden. Věříme, že budoucím vlastníkům nabídneme příjemné bydlení,“ říká Josef Wiedermann, jednatel UBM Development Czechia. 

Hlavní myšlenkou developera je postavit bytový dům s průchozím zeleným prostorem ve středu areálu. Pravidelně odstupňované fasády zajistí prosvětlení interiérů. „Promyšlené rozmístění nízkopodlažních částí objektů s pouhými 20 byty vytvoří v kombinaci se společnými prostory plnými zeleně příjemnou komorní atmosféru. Pocit bezpečí a klidu pak zajistí koncept uzavřeného prostoru,“ popisuje Josef Wiedermann.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/projekt-astrid-offices-spolecnosti-ubm-development-zahajil-stavebni-prace/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/ubm-zahajila-predprodej-prvni-stovky-bytu-v-projektu-arcus-city/]

[https://www.tvbydleni.cz/clanek/ubm-promeni-cukrovarnicky-palac-v-hotel-andaz-prague-prvni-hotel-retezce-hyatt-v-cesku/]

[https://www.tvbydleni.cz/clanek/spolecnost-ubm-ziskala-novy-rezidencni-projekt/]

Bytové domy Neumanka

Projekt vyrostl na ulici Neumannova v žádané Masarykově čtvrti v Brně. Jedná se o čtyři bytové domy s 47 bytovými jednotkami. „Jedná se o top segment z hlediska lokality i architektury. Autorem projektu je studio Kuba Pilař architekti. Celý projekt je netypicky pojat,“ říká Alex Veselý.

OC Futurum

Společnost Trikaya se na začátku roku 2018 stala spoluvlastníkem nákupního centra Futurum v Brně. Následovala kompletní rekonstrukce, která proběhla bez omezení provozu zdejšího hypermarketu. Rekonstruované centrum nabízí jak stávající, tak nové obchodní jednotky či moderní food court. Cílem rekonstrukce nebyla jen modernizace prostor, ale také oživení konceptu obchodního centra, které nemá sloužit jen k nákupům, ale také k trávení volného času. Velkou proměnou prošla i fasáda centra. „Pro koupi centra jsme se rozhodli z důvodu lepších dlouhodobých výnosů oproti bytovým projektům. Centrum nás zaujalo svou polohou a velkou zanedbaností. Cítili jsme zde velký potenciál. Rekonstrukce byla náročná a jsme hrdi na to, jak celý projekt dopadl,“ říká Alex Veselý.

Čtvrť Pod Hády

Nová obytná lokalita se bude nacházet v areálu zchátralé a nevyužívané továrny Ergon v Brně Maloměřicích a Brně Obřanech. Před realizací dojde k demolici všech budov v areálu o rozloze 6,5 hektaru. Výstavba projektu proběhne v několika etapách. Čtvrť bude zahrnovat ideální mix typů bydlení hromadného a individuálního, včetně zázemí pro sektor služeb. Důraz je kladen na ekologický ráz projektu, dostatek zeleně na veřejných prostranstvích. „Tento projekt je zatím v přípravě. Megalomanské plány socialistického centrálního plánování nikdy nebyl dokončeny. My v současné době provádíme demolici objektů a zamýšlíme se i nad věcmi jako je občanská vybavenost a provázání s infrastrukturou. Zajímavé na projektu bude to, že zde neuvidíte na povrchu žádné auto. Děti si tady tak budou moci bezpečně hrát. Projekt bude velmi udržitelný, co se technologií týká. Propracovaná bude jak architektura, tak okolní zeleň,“ říká Alex Veselý.

Ponavia rezidence

Namísto zchátralé a opuštěné továrny na rohu ulic U Červeného mlýna a Staňkova vzniklo nové bydlení s podzemním parkováním a zelení ve vnitrobloku. V tomto bytovém domě v blízkosti centra Brna je 80 bytů. „Projekt má několik etap a vznikal postupně. Jedná se o typický městský projekt se sevřenou strukturou s parterem a kavárničkami v přízemí. Název pochází od lokality, kde protéká řeka Ponávka. Ve středověku zde byla stejnojmenná obec,“ říká Alex Veselý.

LANDMARK Office Building

V proluce na nároží dvou rušných ulic v centru Brna vyroste kancelářská budova se špičkovým pracovním prostředím pro náročnou klientelu ve standardu AAA. Projekt je připravován v souladu s normami certifikačního systému LEED, který se používá pro hodnocení kvality budov. Landmark Office Building usiluje o hodnocení LEED GOLD.

Rezidence Písky Blanko

Chystaný projekt výstavby čtyř stovek nových bytů v lokalitě blanenského sídliště Písečná. „Hledali jsme cíleně lokalitu na vlakové trati, která je blízko zastávky a s rychlým dojezdem do Brna. Budoucí obyvatelé tak budou žít v přírodě a zároveň rychle dojede do centra. Nebude tak prostředí zatěžovat automobilovou dopravou,“ říká Alex Veselý.

„Jedná se o bývalý hotel v centru města. Je to dominanta 80. let. My jsme navrhli přestavbu na terasovitý dům s výhledy do okolí a na centrum Luhačovic. Projekt se připravuje, je před vydáním stavebního povolení. Věříme, že stavba přinese zajímavý a svěží vítr do architektury Luhačovic,“ říká Jan Sedláček.

V Luhačovicích se jedná o výraznou stavbu, která se tyčí ve svahu s výhledem na celé město. Vzniknout zde mají lázeňské apartmánové byty, které budou sloužit jako druhé bydlení.

„Naším záměrem je doplnit stávající kapacity lázní, ne je nahradit. Vycházíme z tradice lázní, luhačovické promenády a funkcionalismu, který je blízký této čtvrti. Bude se jednat o apartmánový dům, kde budou byty ve vyšším standardu s terasami a balkony," doplňuje Sedláček.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-senaa-jan-sedlacek-vaclav-navratil/]

Rezidence na Lukách

„Jedná se o rekonstrukci bývalého výrobního areálu v brněnských Židenicích. Architektonické studio SENAA zde chystá přestavbu a dostavbu opuštěných budov. Vzniknout by zde měly dva bytové domy včetně parkovacího domu. Zajímavostí zde pak budou předzahrádky i samostatné zahrady. Tento projekt přispěje k budoucímu rozvoji této lokality," říká Václav Navrátil.

Statek v jižních Čechách

Aktuálně architekti pracují také na rekonstrukci jihočeského statku, který je památkově chráněný. Jedná se o kombinaci bydlení a technologické části. Místo by totiž mělo sloužit k výrobě ciderů z jablek z okolních sadů. 

„Barokní památkově chráněný statek projde kompletní rekonstrukcí. Jedno křídlo bude čistě obytné a ve starém barokním špýcharu bude degustační místnost se sklepem. Ke statku patří velký jabloňový sad," říká Václav Navrátil.

Cílem architektů je zde navázat na historii daného místa a zároveň jej přizpůsobit modernímu životu a současným standardům bydlení.

Psali jsme také:

• Luxusní rodinný dům s výhledem na Pálavu skvěle zapadl do malé moravské vesničky
• TV Architect v regionech - Architektonický ateliér SENAA

Dominantou lokality i by i nadále měl zůstat tovární komín na jehož obnově se již začalo pracovat. Komín by se měl snížit zhruba o půldruhého metru. Na koruně komína chce město umístit koš a nabídnout bydlení nějakému čapímu páru.

V areálu Bekonu se do budoucna počítá i s bydlením, po němž je ve městě se 7700 obyvateli poptávka. Vyloučena zatím není ani možnost družstevního bydlení. 

Psali jsme také:

• Liberec chystá velké investice, obnovy se dočká i budova Uran
• Liberecká úřednická budova dostane nový plášť
• Liberecký kraj hledá památku roku
• Největší liberecký brownfield možná opět ožije
• Přestavba liberecké vily na azylový dům se zpozdí

V srpnu chce investor vyhlásit jeden až dva vítězné návrhy a v listopadu vítězný návrh vyhodnotit a připravit jeho prezentaci. 

Město by si přálo mít v místech nové byty, ale také zeleň, jejíž součástí bude i protékající Svitavský náhon.

Areál Mosilany je dnes čtyřhektarovým brownfieldem na dohled historickému centru města s téměř 50 budovami. Nachází se mezi Křenovou, Vlhkou a Špitálkou, ze severu ho ohraničuje násep železniční tratě. Dlouhé roky zde v bývalých továrních budovách sídlily různé firmy. Místo starých průmyslových objektů zde investor plánoval postavit nový obytný soubor. Jeho plány však pozastavilo město tím, že zastavilo změnu územního plánu pro toto území a požádalo o zapsání areálu mezi památky.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-brne-se-bude-mluvit-o-budoucnosti-ikonicke-textilky-mosilana/]

Psali jsme také:

• Po 20 letech práce je hotovo – město Brno má nový území plán
• Město Brno v polovině ledna vypíše zakázku na stavbu koncertního sálu
• Brno postaví nový hospic pro nevyléčitelné děti
• Návrh nového územního plánu pro město Brno je na světě

• Územní studie nové brněnské čtvrti Trnitá už má hlavní principy

„Naše společnost se soustředí na rozvoj developerských projektů především v Praze. Rozvíjíme projekty v oblasti rezidenčního bydlení, administrativních budov i obchodních center. V současné době rozvíjíme v Praze více jak milion metrů čtverečních nových ploch v rámci projektů Smíchov City, kde investice přesáhne více jak 20 miliard korun, Rohan City, kde vybudujeme zelené centrum Prahy s promenádou, ostrovem a byty a Žižkov City, kde vznikne více jak tři tisíce bytů. Klademe důraz na udržitelnost, aby šlo o ekologické šetrné projekty a snažíme se změnit tvář Prahy v 21. století,“ říká Luděk Sekyra, zakladatel společnosti Sekyra Group.

Projekt se opírá o principy tradičního města. Chybět proto nebude kvalitní veřejný prostor, parky, náměstí, škola a vyřeší se také doprava a parkování. „Toto místo prošlo obrovským vývojem. Tím, že se zde zastavil průmysl, zůstalo území volné a neprůstupné,“ říká Boris Redčenkov z ateliéru A69, který má na starosti urbanistický koncept území.

Podle plánů zde má v budoucnu vzniknout téměř 400 000 m² bytových, administrativních, obchodních či veřejných ploch, včetně 28 m širokého městského pěšího bulváru o délce jednoho kilometru, který protne celou čtvrť. Bulvár bude těžištěm celého projektu a místem setkávání. „Snažili jsme se vše napojit na stávající ulice, stále nám ale chyběla hlavní osa, a tak jsme vytyčili novou ulici, která propojuje Radlické údolí s náměstím Na Knížecí, což se stalo páteřní linií, která je dnes pěší zónou,“ říká Boris Redčenkov.

„Od 90. let zde dochází na Smíchově k velkému stavebnímu rozmachu, například pak v okolí Radlické ulice, kde byly v minulosti položeny základy vnímání toho, jak by rozvoj mohl pokračovat. Po roce 2010 stále ještě probíhala změna územního plánu v lokalitě jižního Smíchova, kde se diskutovalo o tom, jak se lokalita bude vyvíjet. Zde vznikl onen koncept dotvoření Smíchova, bylo tak navázáno na stávající strukturu a byla definována podoba nového města,“ říká Tomáš Homola, místostarosta městské části Praha 5.

Nová Smíchovská zástavba by měla vynikat pestrostí a rozmanitostí, a to především díky rozdílným přístupům architektonických kanceláří. O podobu Smíchov City–Sever a design jednotlivých domů se totiž postarala uznávaná studia, která zvítězila v nezávislé mezinárodní architektonické soutěži. Autorem urbanismu a nárožní administrativní budovy Na Knížecí je studio A69 Architekti. Budou zde také domy navržené architektonickými studii Kuba & Pilař architekti, Haascookzemmrich STUDIO 2050, Chalupa architekti, LÁBUS AA – Architektonický, D3A nebo Projektil.

„Koncept odrážející tradiční zástavbu a schopnost integrovat bytové domy, úřad i školu je cestou k udržitelnosti města, do budoucna se tak dá s tímto konceptem pracovat. Snažíme se na Smíchov navázat měřítkově, to že se na projektu bude podílet několik architektonických kanceláří, je zárukou barvitosti a různorodosti. Mohl by zde vzniknout katalog současné české architektury,“ říká Boris Redčenkov.

Tradiční Smíchov je oblíbenou a frekventovanou pražskou čtvrtí pro běžný život, práci i zábavu. Velkou výhodou je pak blízkost historického centra Prahy i letiště Václava Havla. Dos­tup­nost ještě více zlepší postavení nového dopravního uzlu či plánovaný nový ter­mi­nál smíchovského nádraží.

„Cílem bylo propojit čtvrť s existujícím Smíchovem, bariérou ovšem bylo náměstí Na Knížecí, které je momentálně dopravním terminálem. My jsme se proto rozhodli autobusovou dopravu přesunout blíže železniční stanici Smíchov. Tím se nastartovala myšlenka většího terminálu a prostor Na Knížecí se tím pádem uvolnil, vzniknout by zde mělo Smíchovské náměstí a příjemný veřejný prostor,“ říká Redčenkov.  

„V tomto projektu vytváříme plnohodnotnou městskou čtvrť, kde budou byty, škola, parky, komunitní centru a zcela nový bulvár. Bude to první velký kompaktní počin od doby Vinohrad, kdy se buduje zcela nová čtvrť v blízkosti historického centra Prahy. Věřím, že to bude čtvrť, která zásadním způsobem obohatí urbanismus Prahy,“ uzavírá Luděk Sekyra.  

Mohlo by vás zajímat: 

• Developer se dohodl s Prahou 5 na stavbě školy v nové čtvrti Smíchov City
• U jednoho stolu: Josef Pleskot a Dušan Kunovský nad projektem Rezidence Park Kavčí Hory
• U jednoho stolu - Petr Hlaváček, Josef Pleskot a Martin Krupauer na téma Vltavské filharmonie
• U jednoho stolu - Jakub Cigler, Petr Vágner a Dušan Kunovský nad projektem Centrum Nového Žižkova

Do výstavby první etapy investuje společnost 970 milionů korun. Díky udržitelným technologiím slibuje firma citelné úspory na provozních nákladech domácností.  První etapa nabídne ve dvou samostatných blocích 112 bytových jednotek a 7 nebytových prostor. Její dokončení je plánováno na rok 2024. Více než polovina bytů je už prodaná.

„Modřanský cukrovar je premiantem z pohledu hospodaření se základními zdroji jako jsou energie, voda a materiál. Struktura budov, využité technologie, ale i promyšlené drobnosti tu domácnostem mohou citelně snížit provozní náklady. Zvlášť v době zvyšujících se cen energií může být hospodárnost jedním z klíčových ukazatelů při výběru nového bydlení,“ uvedl Petr Michálek, generální ředitel Skanska Reality.

Modřanský cukrovar vyrůstá na brownfieldu po bývalém cukrovaru a bude se jednat o ojedinělý projekt zaměřený na hospodárné bydlení, inovace a dobré sousedské vztahy. Charakteristickým znakem každé etapy jsou udržitelná řešení, která budou tvořit modrozelenou infrastrukturu napříč celým areálem.

Obyvatelé zde naleznou propracovaný systém hospodaření s pitnou, dešťovou i užitkovou vodou. Každá kapka vody se díky propustným povrchům, odvodňování chodníků do průlehů a vhodným terénním úpravám zasákne nebo odpaří, čímž přispívá k lepší kvalitě vzduchu, nebo je svedena do akumulačních nádrží k dalšímu využití.

Výrazným představitelem hospodárnosti projektu je recyklace vody přímo v areálu. Tzv. šedá voda se zde vůbec poprvé na českém trhu vedle splachování toalet může využívat také pro praní v automatických pračkách.

„Připojujeme dvoje rozvody vody a obyvatelé se mohou sami rozhodnout, jaký typ vody chtějí pro praní využívat. V případě recyklované vody se spotřeba pitné vody může redukovat o dalších 6 % z denní spotřeby, která činí cca 109 l na průměrného pražského obyvatele. Když k tomu přičteme ještě splachování recyklovanou vodou, úsporné armatury a využití dešťové a užitkové vody, dostáváme se na číslo 47 % úspory, tj. 51 l vody denně na obyvatele. “ uvedl Miroslav Kobera, Green Business Manager ve Skanska Reality.

[https://www.tvarchitect.com/video/u-jednoho-stolu-petr-dusta-ondrej-mundl-a-eva-tylova-nad-projektem-modransky-cukrovar/]

Klíčovým příspěvkem k hospodárnosti je také využití recyklovaného betonu, který Skanska vyrábí ze stavební suti a nahrazuje tak ze 100 % přírodní kamenivo. Úsporu energie podpoří 24 fototermických panelů umístěných na střechách domů. 

Domy vytvoří polootevřený vnitroblok, který bude vyplněn prvky drobné architektury a také mobiliářem pro odpočinek i zábavu dětí a dospělých. Chybět nebude ani nová zeleň a parková úprava. V horním patře jednoho z domů je navíc umístěna sdílená pobytová terasa s posezením, stíněním a okrasnými i užitkovými zvýšenými záhony.

V bytových domech budou převažovat střední a větší byty o dispozicích 2kk až 4kk, nechybí ale ani malometrážní 1kk a největší 5kk.

Domy umožní výhled na řeku z většiny místností a teras. Byty na úrovni vnitrobloku nabídnou soukromé předzahrádky, v posledních patrech jsou střešní zahrady a terasy. Velké byty v ustupujících patrech jsou koncipovány jako bydlení pro náročnou klientelu, v nabídce jsou i mezonety s vlastní saunou.

V podzemních podlažích budou prostory pro ukládání domovního odpadu, sklepy, garáže, úklid, kolárna s kočárkárnou, úpravna šedé vody a místnosti technického vybavení.

Celkem nabídne v budoucnu Modřanský cukrovar téměř 800 bytových jednotek.

Mohlo by vás zajímat:

• Evropa má nové lídry ve snižování uhlíkové stopy
• Udržitelné bydlení, kvalitní veřejný prostor a fixní ceny pod průměrem pražského trhu. Byl zahájen prodej bytů v Kbelích
• Skanska by měla dokončit novou čtvrť ve Vysočanech do roku 2023
• TV Architect představuje - Petr Michálek, generální ředitel Skanska Reality
• Osobnosti současné architektury - Ondřej Chybík a Michal Krištof
• Vinařství Lahofer od Chybíka a Krištofa míří na prestižní finále architektonické soutěže

„Komunitní centrum, hřiště na parkour i pumptracková dráha tohle území bezpochyby zvelebí a obohatí kulturní život na Devítce. Komunitní centra přinášejí život a prostor pro setkávání, a to přesně na naší městské části chceme. Ve chvíli, kdy bude území připraveno k jinému využití, komunitní centrum můžeme vzít a přestěhovat na jiné místo, kde bude dál sloužit obyvatelům Devítky. Je dobře, že jsme se během Covidu, kdy jiní projekty utlumovali, rozhodli jít opačným směrem a nové projekty naopak začali startovat. Teď to začíná nést své ovoce. Věřím, že komunitní centrum při ulici Kolbenova se tak stane novým místem na kulturní mapě nejen Prahy 9,“ říká starosta Portlík.

[https://www.tvarchitect.com/video/u-jednoho-stolu-petr-dusta-ondrej-mundl-a-eva-tylova-nad-projektem-modransky-cukrovar/]

Nové komunitní centrum bude z velké části mobilní, dle potřeby tak bude možné celou stavbu včetně jednotlivých aktivit přesunout na jiné místo. Hlavní budova se skládá ze tří propojených modulárních jednotek, ke kterým přiléhá plocha pro posezení kryté pergolou. Na ně navazuje prostor pro ostatní aktivity.

„Nová výstavba se připravuje po dobu několika let, a my se snažíme je efektivně využít. Část našich pozemků určených pro budoucí výstavbu proto nabízíme obyvatelům Prahy pro dočasné využití. Také s Městskou částí Praha 9 nás spojila chuť budovat sounáležitost místních a poskytnout jim prostor pro společná setkávání. Díky tomu, že zástupci města mají dobré povědomí o potřebách obyvatel, měli jsme už od začátku jasnou představu o podobě komunitního centra i celého prostoru. Nyní pracujeme na jeho realizaci,“ uvedl Petr Michálek, generální ředitel Skanska Reality.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-skanska-reality-petr-michalek/]

Společný projekt komunitního centra je ukázkou fungující spolupráce mezi městskou částí a investorem, v rámci nových pravidel pro investory, která určují, v jaké výši mají investoři městským částem přispívat na občanskou vybavenost při budování nových městských čtvrtí.

Městská část Praha 9 bezpochyby patří mezi premianty v oblasti přeměny brownfieldů na obytné čtvrti, zároveň také patří mezi městské části, které naplno využívají všechny možnosti, které jim pravidla pro investory umožňují ve prospěch obyvatel.

„Jsem rád, že se Devítka dynamicky rozvíjí, a že se nám daří zanedbané brownfieldy měnit ve vlídné obytné čtvrti. Základní podmínkou pro úspěšný rozvoj naší městské části je aktivní spolupráce s investory. Mojí prioritou je vždy vyjednat v rámci každého realizovaného projektu maximum pro obyvatele Devítky. Městská část musí být pro investora vždy respektovaným partnerem. Nové komunitní centrum je ukázkovým příkladem toho, jak to dobře může spolupráce fungovat a já za to zástupcům Skansky děkuji,“ komentuje starosta Portlík.

Psali jsme také:

• Evropa má nové lídry ve snižování uhlíkové stopy
• Udržitelné bydlení, kvalitní veřejný prostor a fixní ceny pod průměrem pražského trhu. Byl zahájen prodej bytů v Kbelích
• Developerské projekty - 8. díl - Čertův vršek k prodeji
• Developerské projekty - 4. díl - Port Karolína k prodeji
• Stavby šetrné k životnímu prostředí představují budoucnost bydlení pro příští tisíciletí
• Developer Skanska Reality v projektech chrání životní prostředí šedou vodou
• Skanska Reality chce postavit sto bytů v centru Loděnice

Město Ostrava již veřejnosti představilo koncepční urbanistickou studii na využití tohoto území. Zároveň byl představen i záměr rozvoje širšího území včetně samotné Černé louky a Dolní oblasti Vítkovice. Součástí nové čtvrti bude také přírodní park a počítá se i s přímým napojením na novou městskou třídu propojující centrum Ostravy s Dolními Vítkovicemi.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-ostrave-zacina-rekonstrukce-byvaleho-obchodniho-domu-ostravica-textilia/]

„Brownfield „Pod Žofinkou“ na pomezí lokalit Karolina a Dolní Vítkovice má velikost 18,78 hektarů a patří mezi strategické rozvojové zóny města, zařazené do našeho strategického plánu Fajnova. Celé zájmové území pak necelých 100 hektarů. Je proto zásadní, že jsme nalezli základní shodu s vlastníky i klíčovými aktéry jak na principech území, tak snad i na postupu prací. V nejbližší době předložíme zastupitelstvu města návrh memoranda o spolupráci a zahájíme návazné přípravné práce,“ řekl primátor Ostravy Tomáš Macura.

„Území Pod Žofinkou je spícím pokladem Ostravy. Proto jsme se pokusili navrhnout část města, která propojí dva klíčové fenomény Ostravy – centrum a Dolní Vítkovice a podpoří jejich význam. Studie naznačuje možnou strukturu města pro jedenadvacáté století, města s vysokou kvalitou života. Území se může stát architektonickým vyvrcholením nové části centra města. Klíčové je propojení rovnou a širokou městskou třídou s tramvají,“ řekl profesor Roman Koucký.

„Pro město jako celek je na návrhu skutečně stěžejní jeho základní struktura. Navrhovaný bulvár, přes kilometr a půl dlouhá městská třída obsahující i tramvajovou trať má za cíl propojit Smetanovo náměstí a Vítkovice. Zasahuje tak významně širší území, než je nyní zpracováno v rámci lokality Pod Žofinkou. Následujícím krokem města proto bude prověření návrhu v celém dotčeném území, především v zastavěné části města, od Černé louky, které aktuálně zpracovává MAPPA, po Trojhalí a zároveň příprava podkladů pro nutnou změnu územního plánu,“ upřesnila náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová.

Záměr významně ovlivňuje i samotné území Dolní oblasti Vítkovice. „S architektem Josefem Pleskotem jsme při úvahách o rozvoji Dolních Vítkovic už před několika lety dospěli k závěru, že by se Ostrava měla osmělit vybudovat širší centrum a že ideální by pro to bylo území podél řeky Ostravice. Nabízí se cestou k Dolním Vítkovicím a tok řeky je pro člověka naprosto přirozené místo k osídlení. Kolem řek se města rozrůstají po staletí,“ uvedl Jan Světlík, autor vize proměny Dolních Vítkovic a hlavní vlastník společnosti Vítkovice, a.s.

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-josef-pleskot/]

Architekt Josef Pleskot již také představil další plány rozvoje Dolní oblasti Vítkovice, které se odehrají na ploše zhruba 20 hektarů. „Území vymezené ulicemi prodloužená Ruská a prodloužená Vítkovická a železničním koridorem od východu tvoří plochu zaobleného trojúhelníku. Jeho severojižní strana je dlouhá více než 600 metrů. Naprosto jedinečné a specifické území přímo sousedící s národní kulturní památkou DOV si zaslouží, aby bylo vyřešeno nejen originálně, ale i s předpoklady dokonale energeticky udržitelného města těsně spjatého s kvalitním přírodním parterem v duchu MĚSTO-PARK. Parkové město může nabídnout až 1600 rozmanitých bytů pro více než 4000 obyvatel, a také mnoho čtverečních metrů pro služby a občanskou vybavenost,“ řekl architekt.

První faktické realizace k propojení území by mohly být realizovány do 5 let. Brownfield Pod Žofinkou prochází sanací, která bude podle předpokladů dokončena v roce 2031.

Psali jsme také:

• Rekonstrukce městských jatek v Ostravě přináší zcela unikátní řešení pohyblivých stěn
• V Ostravě začíná rekonstrukce bývalého obchodního domu Ostravica-Textilia
• Náměstí Edvarda Beneše v centru Ostravy by v budoucnu mělo sloužit k odpočinku i společenským aktivitám
• V Ostravě by v květnu mohla začít stavba nové lávky podle návrhu architekta Josefa Pleskota
• Ostravský mrakodrap hledá investora
• V centru Ostravy vznikne moderní městská čtvrť - Rezidence Stodolní
• Ostrava bude mít mrakodrap podle návrhu Evy Jiřičné
• Okolí Hlavního nádraží v Ostravě čeká revitalizace. Město hledá architekty
• Akustika budoucího ostravského koncertního sálu se měří pomocí speciálního modelu

„Momentálně je to brownfield, který má zajímavou historii. V tuto chvíli se zde nenachází téměř nic. Zůstal zde komín a část podzemí. Je to pro nás lákavé téma, místo je vhodné ke stavbě v rámci města, a proto bereme projekt jako výzvu, abychom zde navrhli něco, co zde funguje a stává se součástí svého okolí,“ říká Ondřej Mundl.

V místech vede dvoukolejná trať, která vytváří bariéru mezi  řekou a budoucí zástavbou a zároveň slouží jako protipovodňové opatření. „My trať bereme jako bariéru a chceme jí v budoucnu ještě vyvýšit, aby zde mohl vzniknout podchod a místní mohli projít bezpečně k vodě, to považujeme za klíčové,“ dodává Ondřej Mundl.

Velmi zajímavé je, že na vzniku projektu se podílela značnou měrou i veřejnost. „My jsme nešli před veřejnost s nějakými konkrétními plány. Šli jsme před ně s tím, že tam jdeme stavět a požádali jsme lidi, aby se na procesu podíleli s námi,“ říká za investora Petr Dušta.

Veřejnost se následně mohla vyjádřit i k soutěžním architektonickým návrhům. Z podnětů a připomínek nakonec vzešla nejlépe kancelář Chybik+Kristof Architects & Urban Designers. Architekti se sami zapojovali do participačních řízení. „Veřejná participace byla velmi zásadní pro projekt. Poprvé se nám stalo, že veřejnost byla u projektu ještě dřív než architekti. Byly to podklady, kterých jsme si neskutečně cenili. Měli jsme připomínky od reálných obyvatel a díky tomu jsme se dostali do problematiky dané lokality,“ říká Ondřej Mundl.

Tato oblast je aktuálně velmi využívaná rekreačně. Je zde cyklostezka, loděnice a další aktivity. Ty budou s novým projektem ještě více přístupné.

Tento brownfield se má v následujících letech proměnit v zajímavou rezidenční čtvrť. Budou zde byty, komerční prostory, občanská vybavenost a sportovní vyžití. Místo má fungovat samostatně po vzoru města krátkých vzdáleností. „Nechtěli jsme do lokality dávat velké nákupní centrum, ani plavecký bazén, který byl v plánu. Chceme, aby zde nebyla přetížená doprava. Není zde nic, kvůli čemu by se do míst stahovala auta z okolí,“ říká Ondřej Mundl.

Projekt Modřanský cukrovar je v evropském kontextu ojedinělý projekt zaměřený na udržitelnost, inovace a dobré sousedské vztahy. Všechny domy budou mít zelené střechy. Některé další z použitých technologií zde zažijí českou premiéru. Byty budou napojeny na zdroje zelené energie, dvoje rozvody vody umožní volit mezi pitnou a recyklovanou vodou. Také slunce je tu cenným zdrojem energie, budou zde umístěny fototermické panely a ani kapka dešťové vody neodteče do kanalizace díky šetrnému zacházení s šedou vodou.

„Vytváříme zde siluetu, která se z protějšího břehu podobá původní vedutě cukrovaru. Tento stěžejní prvek bude sloužit jako centrum objektu. Na něj jsme pak navázali urbanistickou strukturou obytných bloků,“ dodává Ondřej Mundl.

Mohlo by vás zajímat:

• Evropa má nové lídry ve snižování uhlíkové stopy
• Udržitelné bydlení, kvalitní veřejný prostor a fixní ceny pod průměrem pražského trhu. Byl zahájen prodej bytů v Kbelích
• Skanska by měla dokončit novou čtvrť ve Vysočanech do roku 2023
• TV Architect představuje - Petr Michálek, generální ředitel Skanska Reality
• Osobnosti současné architektury - Ondřej Chybík a Michal Krištof
• Vinařství Lahofer od Chybíka a Krištofa míří na prestižní finále architektonické soutěže

Masarykovo nádraží, někdy též zdrobněle Masaryčka, je jedno z posledních pražských neprůjezdných terminálových nádraží sloužících k osobní přepravě. Nachází se v Praze na okraji Nového Města. Historicky se jedná o první nádraží parostrojní železnice v Praze. Vzniklo ve 40. letech 19. století. 

Projekt zvaný Masaryčka je vlajková loď společnosti Penta Real Estate. Obrovský brownfield patřící k Masarykově nádraží vnese do centra hlavního města novou kvalitu každodenního života. Místo se má stát novým centrálním pulzujícím srdcem Prahy. Autory projektu jsou světově proslulí architekti z ateliéru Zahy Hadid, kteří zde chtějí vytvořit nový orientační bod. Cílem projektu je také respektovat historii území a navázat na stávající zástavbu. Vzniknout zde má unikátní architektonické dílo.

„Toto nádraží umožňuje lidem díky své poloze dostat se velmi rychle a ekologicky do centra Prahy. Nachází se jen pár minut pěšky od Staroměstského náměstí. Zároveň celé to území kolejišť rozděluje několik městských čtvrtí. Místo má úžasný potenciál, neboť změní mentální obraz této části Prahy. Díky projektu Masaryčky se začíná toto místo měnit a začíná se z něho stávat zcela nové město,“ říká architekt Jakub Cigler.   

Projekt je v současné době ve výstavbě a po jeho ukončení nabídne v první etapě dvě kancelářské budovy, jejichž součástí budou kancelářské podlaží a dvě patra obchodních prostor dostupné jak z ulice, tak z vlakových nástupišť a také z parkoviště. Součástí projektu budou i maloobchodní prostory.

„Díky projektu Masaryčky se i ulice Na Florenci rozšíří o pět metrů. Vzniknou zde masivní chodníky. Samotný objekt je rozdělen na dvě části, které propojí dané území a udělají jej propustným. Ti, co v budoucnu přijedou vlakem, ihned vystoupí na ulici, kde budou obchody a restaurace. Toto místo propojí Masarykovo nádraží jak s Florencem, tak s hlavním nádražím,“ říká architekt Jakub Cigler.

Díky projektu společnosti Penta Real Estate se stane oblast okolí Masarykova nádraží důležitým pražským dopravním uzlem s napojením na letiště. Projekt mimo jiné propojí pro pěší přilehlé městské části od Florence po Žižkov. Vzniknou zde i zajímavá parkovací místa. „K budově Masaryčky bude přiléhat přestřešení, které propojí Opletalovu ulici s ulicí Na Florenci. Tento prostor bude sloužit jako parkovací plocha. Povedou sem eskalátory, bude se jednat o něco zcela jedinečného,“ říká Jakub Cigler.

„Projekt Masaryčka, který zahrnuje jak samotné nádraží, tak i další plochy až k Florenci, bude realizován v několika etapách s plánovaným dokončením v letech 2023 – 2025. Dvě budovy jsou od ateliéru Zahy Hadid, navazovat bude přestřešení a na druhé straně nádraží u Opletalovy ulice je už ve výstavbě hotel,“ dodává Petr Palička, Country Managing Director ze společnosti Penta Real Estate.

Nová Waltrovka

Jedná se o brownfield po původní továrně na letecké motory v pražské části Radlice. Cílem projektu Nová Waltrovka je přivést toto místo k životu s respektem k historii. Projekt nabídne moderní kancelářské prostory i retailové prostory k pronájmu.

Budovy s názvem AVIATICA a DYNAMICA nabídnou svým budoucím nájemcům vysoký standard, komunitní zahrady na střechách, velkolepé terasy s panoramatickými výhledy a zázemí pro sportovce. Jedná se o další navazující výstavbu. „Je zde už 750 bytů, park, mateřská školka, obchody, lékařský dům a další. V létě je tato lokalita velmi společenská, lidé se zde baví, děti si hrají. Lidé zde pracují i bydlí a my z toho máme velmi hezký pocit. Ve stejném konceptu postupujeme i dál ve směru k Radlické ulici, podobným způsobem chceme pracovat i dál,“ říká Petr Palička, Country Managing Director ze společnosti Penta Real Estate.

Budova Dynamica nabízí svým uživatelům 16 000 m² kancelářských a obchodních ploch. Svým tvarem a architekturou navazuje na budovu Aviatica a dotváří ráz celého území.

V současné době je zde vedena linka metra B. Lokalita se nachází mezi zastávkami Jinonice a Radlická, které jsou jen pár stanic od centra města.

Podívejte se také:

U jednoho stolu - Štěpán Smrčka, Petr Palička a Jakub Cigler k projektu na místě bývalého Transgasu

Mohlo by vás zajímat:

• TV Architect představuje - Jakub Cigler Architekti
• Osobnosti současné architektury - Jakub Cigler
• TV Architect představuje - Marek Padevět, ředitel rezidenčních projektů PSN
• V oblíbené lokalitě Prahy 6 odstartovala rekonstrukce bytového domu z 30. let 20. století
• Developeři krájí Nákladové nádraží Žižkov jako koláč. Penta Real Estate by si také vzal

K novému projektu na tomto brownfieldu se spojily developerská společnost Penta Real Estate, developer PSN a architektonické studio Jakub Cigler architekti. Nová budova by se mohla začít stavět v roce 2024. Podle plánů půjde převážně o bytový projekt. „Záměr je takový, že se snažíme navrhnout objekty, které by doplňovaly původní urbanistický koncept vinohradských bloků s tím, že zde chceme zanechat určitou prostupnost. Chceme propojit ulice Římská, Rubešova a Vinohradská tak, aby se místem dalo procházet,“ říká architekt Jakub Cigler.

„Je to pro nás velká výzva, tento projekt je velmi ambiciózní. Spojili jsme síly se společností Penta Real Estate, neboť jsme v určitý moment vyhodnotili svoje síly, možná rizika a také developerskou a investiční expozici a dohodli jsme se na spojení se společností Penta. Vnímáme, že v rámci toho spojení dosáhneme cíle co nejdřív,“ říká Štěpán Smrčka ze společnosti PSN.

„Když jsme začali hovořit o spolupráci na tomto projektu, tak jsme mohli nabídnout naši dlouholetou zkušenost se stavbou v centru Prahy,“ dodává Petr Palička ze společnosti Penta Real Estate.

V místě by mělo vzniknout několik objektů, kde se budou mísit převážně rezidenční prostory s těmi administrativními zhruba v poměru 70 % a 30 %. Součástí by měly být i komerční prostory v parteru. Nové stavby by měly vzniknout nad tunely, což by mohlo stavbu zkomplikovat. „Na toto riziko se musel brát zřetel již při demolici předchozích budov. Jsou zde tři dopravní tunely důležité pro celorepublikovou dopravu a také pražské metro, což je pro nás velmi náročné,“ říká Štěpán Smrčka ze společnosti PSN.

Architektonické studio Jakub Cigler architekti v místě již působí. „Z hlediska širších vztahů jsme autoři rekonstrukce Václavského náměstí. Tento projekt je velmi důležitý proto, aby se opět navázalo napojení mezi Novým Městem a Vinohrady, mezi Vinohradskou třídou a Václavským náměstím, a také propojení na hlavní nádraží. Je zde řada drobných i velkých staveb, které pomohou oživit tuto část Prahy, která byla roky zanedbávaná. Z bývalého komplexu Transgas necháváme jednu stavbu, která vytváří v místech příčnou uličku, což bude usnadňovat průchod Vinohradskou třídou a vytvoří zde vnitroblok s nabídkou služeb,“ říká Jakub Cigler.

Chystaná administrativní budova by měla být prosklená s prvky umělecko-řemeslného charakteru typického pro Vinohrady. Rezidenční budova by pak měla být z cihel či kamene „Chceme materiál, který bude umět stárnout a zároveň bude reprezentativní pro tuto vysoce kvalitní část města, kterou Vinohrady bezpochyby jsou,“ dodává Jakub Cigler.   

Mohlo by vás zajímat:

• TV Architect představuje - Jakub Cigler Architekti
• Osobnosti současné architektury - Jakub Cigler
• TV Architect představuje - Marek Padevět, ředitel rezidenčních projektů PSN
• V oblíbené lokalitě Prahy 6 odstartovala rekonstrukce bytového domu z 30. let 20. století
• Developeři krájí Nákladové nádraží Žižkov jako koláč. Penta Real Estate by si také vzal

Po několika významných projektech na západě Čech začalo studio získávat velké zakázky v Praze. „Naše kariéra se vyvíjela skokovou rychlostí. Nejprve jsme dělali spojovací chodbu ve Františkových Lázních a najednou jsme stáli před velkými projekty v Praze, jedním z nich byl i Central Park Praha,“ říká Redčenkov.

Všechny tři architekty spojuje kromě roku narození ambice vytvářet autorskou architekturu reagující na místo, čas a okolnosti jejího vzniku. Za dobu trvání má za sebou ateliér desítky realizací a stovky projektů všech rozsahů, velikostí a typologických druhů. V portfoliu ateliéru proto najdeme malé regionální projekty i velké bytové a administrativní stavby ve velkých městech. Ateliér má na kontě i několik komorních projektů, například rodinných vil. „Reflektuje to naši rozloženost. Jsme tři architekti a jsme každý jiný, každého baví něco jiného,“ dodává Redčenkov.

Smíchov City

Smíchov City je projekt plánovaný v místě jednoho z největších brownfieldů v Praze. V místech bývalého nákladového nádraží na ploše téměř 20 hektarů by měla vyrůst zcela nová čtvrť. Jednat se má o největší jednorázový projekt v historii České republiky a stane se symbolem proměny Prahy v 21. století. „Baví mě urbanismus, je to věc, která mě přijde nadřazená architektuře. Smíchov City je návrat k tradičnímu městu v blokové struktuře, posílené o aspekty moderního města, jako je udržitelnost, klidná doprava či pěší prostory,“ říká Boris Redčenkov, který má na starosti urbanistický koncept tohoto území.

Podle plánů zde má vzniknout téměř 400 000 m² bytových, administrativních, obchodních či veřejných ploch, včetně 28 m širokého městského pěšího bulváru o délce jednoho kilometru, který protne celou čtvrť. „Bulvár je symbolická páteř toho území a zároveň propojuje dvě zásadní veřejná prostranství, kterými jsou náměstí Na Knížecí a nový Terminál Smíchov. Na podobě nového terminálu aktuálně pracujeme,“ říká architekt Boris Redčenkov.

Urbanismu se atelier A69 zabývá i nadále v rámci dalšího významného projektu, který promění tvář hlavního města. „Aktuálně jsme vyhráli mezinárodní soutěž na podobu Florence. To, co jsme nastavili na Smíchově, začíná být obecný trend,“ dodává Boris Redčenkov.

Psali jsme také:

• Developer se dohodl s Prahou 5 na stavbě školy v nové čtvrti Smíchov City

„Podařilo se nám zastavit pořizování staré změny územního plánu, která byla pro výstavbu plně funkční soběstačné čtvrti nevhodná a hlavně pomalá. Zvolili jsme proto jinou cestu a celý proces díky novému podnětu tak zkrátili o dva roky. Dá se říci, že jsme se za 2 roky dostali v procesu pořizování změny a přípravy území dál, než tři minulé politické reprezentace dohromady za celých 12 let před námi,“ říká Petr Hlaváček, I. náměstek primátora.

Změnu územního plánu mohou připomínkovat i občané, a to až do 6. dubna. Pro veřejnost bude v lokalitě informační kontejner, aby se všichni mohli s návrhem seznámit a sdělit své podněty. Od 21. do 24. března se pak mohou lidé u zastávky Nádraží Holešovice informovat o probíhající změně, jakým způsobem podat připomínku či se již vyjádřit k navazujícím fázím projektu. Od 28. března do 31. března pak najdou občané kontejner na Strossmayerově náměstí. 

„I v tomto území uplatníme nová pravidla pro developery, kteří do veřejné vybavenosti a dostupného bydlení investují přes tři miliardy korun. To nám umožní stavět infrastrukturu a zázemí pro obyvatele, což ve finále urychlí výstavbu na největší nevyužívané lokalitě,“ dodává Hlaváček.

„Jsem ráda, že se konečně podaří zacelit tuto jizvu v městské části a v Praze 7 vyroste městská čtvrť, za kterou by se nemusely stydět ani západní velkoměsta. Zásadním požadavkem naší městské části je mimo jiné zprostupnění celé lokality, především pak pěší a cyklistické propojení v ose ulic Veletržní a Dělnická. Důležitým novým bodem na kulturní mapě Prahy a symbolem proměny nábřeží se stane nová Vltavská filharmonie,“ říká místostarostka Prahy 7 Lenka Burgerová.

„Je pro nás velmi důležité, aby veřejnost měla všechny informace a věděla, jak podat připomínku v rámci veřejného projednání. Proto jsme připravili informační kontejner, který bude přímo v řešeném území. Občané se tak mohou přijít zeptat na probíhající změnu či se zde také mohou dozvědět, jak a kam podat připomínku a zároveň mohou již sdělit své podněty k částem území, které budou součástí návazných kroků,“ doplňuje Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

Psali jsme také:

• Vedení Prahy řeší, jak budou vedeny sítě technické infrastruktury v budoucí městské čtvrti Bubny-Zátory
• Finální verze územní studie Bubny-Zátory v Praze se představí odborníkům i veřejnosti
• Výstavba nové čtvrti Bubny – Zátory získává reálnější obrysy, zastupitelé potvrdili změny územního plánu

„V současné chvíli máme všechny zásadní dohody pro zapracování do nové verze Metropolitního plánu. Požadavky, které nám zaslala ministerstva, památkáři, městské části, ale i veřejnost, prošly vyhodnocením a byly zaneseny do nejnovější verze, která bude představena v dubnu. Díky kontinuální práci chystáme nový územní plán tak, aby více vyhovoval potřebám současné metropole a jejím občanům,“ komentuje proces Petr Hlaváček, I. náměstek primátora. 

S ministerstvy se projednaly konkrétní detaily, které Metropolitní plán obsahuje, jeho základní systém a podstata byly zachovány. Plán se věnuje a řeší konkrétní témata a problémy, kterým dnes město čelí. Jedná se zejména o klimatickou změnu, nedostatek bydlení, kvalitu veřejných prostranství či veřejnou vybavenost.

„Jsme svědky naplnění dalšího významného milníku současného vedení Prahy v oblasti územního rozvoje. Město dokázalo zohlednit připomínky veřejnosti a získat svolení dotčených ministerstev se zveřejněním Metropolitního plánu Prahy. Město si zaslouží plánovat transparentně a samo, protože zná své území nejlépe. Nový územní plán považuji za klíčový projekt, který po desítkách let pomůže odblokovat výstavbu nových bytů na brownfieldech a zvýší ochranu městské zeleně, parků nebo vzácných pražských panoramat a ochrání sídliště před zahušťováním,” říká Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy. 

„Dokončení Metropolitního plánu je pro rozvoj Prahy absolutní prioritou,“ doplňuje Petr Zeman, předseda Výboru pro územní rozvoj, územní plán a památkovou péči a dodává: „Stávající územní plán již je pro Prahu nevyhovující, na Výboru neustále projednáváme jeho změny, což zpomaluje rozvoj města a zároveň je to i nesmírně nákladné.“ 

Výstava Metropolitního plánu bude zahájena 26. dubna v Centru architektury a městského plánování (CAMP). Na ní se může veřejnost s návrhem Metropolitního plánu dopodrobna seznámit a zároveň přímo na místě podat připomínku. Tu bude možné podat i online prostřednictvím Portálu Pražana.

„Metropolitní plán je jedním z nejdůležitějších dokumentů Prahy, jelikož definuje její budoucí podobu. Snažíme se proto oslovit veřejnost různými způsoby, aby se s plánem mohla dopodrobna seznámit a doptat se tak na konkrétní problematiku či lokalitu,“ doplňuje Ondřej Boháč, ředitel IPR.

Psali jsme také:

• Praha bude mít Metropolitní plán, který ji posune v dalším rozvoji
• Metropolitní plán se otevírá Pražanům. Začalo informační turné
• Lidé se mohou vyjádřit k chystanému Metropolitnímu plánu

Do centra se přestěhuje Inovační centrum Ústeckého kraje (ICUK), které nyní sídlí v pronajatých prostorách. Vzniknout zde má i energetické centrum pro všechny příspěvkové organizace. Sídlit zde mají i odborníci, na které se budou moci obracet obce při žádosti o pomoc s žádáním o dotace a podobně.

Transformační centrum by mělo názorně ukázat, jak lze proměnit brownfield v energeticky koncipovanou stavbu s využitím moderních technologií.

S areálem měla určité úmysly už bývalá krajská koalice. Vznikl plán na kampus řemesel, jehož cílem byla podpora středního odborného školství. S plánů ale nakonec sešlo. 

Kraj očekává, že v soutěži se sejdou velmi kvalitní architektonické návrhy moderního objektu 21. století v nejvyšším dostupném standardu. Z urbanistického hlediska jde o pozitivní příklad přeměny brownfieldu. Ústecký kraj by chtěl projektem získat také reprezentativní prostory pro konference, workshopy, semináře a další akce pro odbornou veřejnost.

Psali jsme také:

• V Plzni vznikne nový plavecký bazén, byla vyhlášena architektonická soutěž
• Okolí Hlavního nádraží v Ostravě čeká revitalizace. Město hledá architekty
• Pražské kulturní centrum Eden je zase o krok blíže ke své budoucí podobě

Vila Božetěchova

Vilka v Božetěchově ulici v lokalitě Brno-Královo pole je unikátní množstvím dochovaných interiérových detailů z doby svého vzniku, tedy 20. let 20. století. Při renovaci byly všechny funkcionalisticky laděné prvky nákladně repasovány a obnoveny. Zároveň byl dům přizpůsoben potřebám současného bydlení. „Zde začala developerská éra, pan Vavřík si nechal tuto vilu zrekonstruovat pro sebe. K práci přizval architekty z kanceláře RAW. Spolupráce s architekty ho zaujala natolik, že se rozhodl jít developerským směrem,“ říká Molnár.

Bytový dům Kadetka

Jedná se o komplex tří elegantních bytových domů v lokalitě Brno - Královo Pole. K přízemním bytům patří soukromé zahrádky, všechny ostatní byty mají prostorný balkon. Zajímavostí je pak zatravněná střecha, která slouží jako společný prostor pro setkávání. Autorem projektu je studio RAW.

Domino

„Výsledkem naší další spolupráce s kanceláří Atelier RAW je bytový dům s originálně řešenými prosklenými balkony a ustupující fasádou ve Francouzské ulici v Brně - Zábrdovicích. Jsou zde uplatněny tradiční motivy bytové výstavby 30. let 20. století v kombinaci se současnými trendy. Najdeme zde 321 bytů. Zcela nové sídliště zde vzniká ve skandinávském stylu. Zvolili jsme výstavbu v duchu hygge. Domino je jeden z našich nejúspěšnějších projektů, který jsme do dnešní doby vytvořili. Projekt byl nominován i na cenu Mies van der Rohe Award 2019,“ říká Josef Molnár.

Pekárenský dvůr 

Pekárenský dvůr je klubové bydlení na území bývalého brněnského brownfieldu v Zábrdovicích. Tento tip bydlení známe ze zahraničí. Bude zde bohatá nabídka služeb dostupných výhradně pro rezidenty. Ti budou mít vedle parkově upraveného vnitrobloku s grill pointy, workoutovým a dětským hřištěm a sdílenými terasami k dispozici také masérnu, saunu, fitness prostory, zázemí pro coworking, cyklodílnu nebo automyčku. „Na tomto projektu spolupracujeme se Studiem Identity Design, jedná se spíše o londýnskou architekturu, v místě je průmyslový odkaz, který evokuje londýnský charakter.  Jsou to cihelné fasády, hliníková okna, bronzové nádechy, industriální styl, vše doplněné o pětihvězdičkový hotel,“ říká Molár.

Rezidence Hvězdová

Jedná se o polyfunkční dům v blízkosti městského parku. Projekt od studia Collab kombinuje vše, co vyžaduje trend moderního bydlení. Zajímavé je, že díky geometrické fasádě má každá jednotka alespoň jednu plně prosklenou stěnu, díky čemuž mizí hranice mezi apartmánem a jeho okolím.

Apartmány lesní stráně

Apartmány Lesní stráně vznikají na místě dříve vyhlášeného rekreačního zařízení SKI hotelu Ostružná v těsné blízkosti sjezdovky. Architektonický návrh má na starosti Colllab studio. „Vyrůst zde má 47 jednotek, resort budeme sami provozovat, jedná se o investiční apartmány, bude zde wellness, restaurace a vše co lidé potřebují. V Jeseníkách máme i apartmány Filipovice a Starou poštu,“ uvádí Molnár.

Rezidence Žižkova

„Architektonického zpracování projektu se ujali zkušení architekti ze studia Kuba & Pilař, kteří pojetím domu navazují na okolní vysoce kvalitní funkcionalistickou zástavbu. Tento prémiový bytový dům v centru Brna v Žižkově ulici nabídne pestrou škálu luxusních bytových jednotek. Má se jednat o špičku designu v Brně, bude to topka naší architektury, budou zde špičkové technologie i luxusní materiály,“ říká Molnár.

„V Orlických horách chystáme ale i další projekty jako apartmánové domy Bukovka, vše je zatím ale v začátku. Založili jsme také vlastní investiční fond a investujeme do nemovitostí a akvizic, tím vzniká naše portfolio. Chystáme se i na nové projekty do Chorvatska,“ říká Josef Molnár.

Mohlo by vás zajímat:

• TV Architect v regionech - Atelier RAW s.r.o.
• TV Architect v regionech - Kuba&Pilař architekti
• Reportáž: Slavnostní předávání cen Grand Prix Architektů 2021
• TV Architect představuje - Studio Identity Design

Další díly pořadu „TV Architect představuje“ můžete vidět ZDE

Natland je česká investiční skupina, která investuje do středně velkých podniků, rezidenčního developmentu a výnosových nemovitostí na českém i slovenském trhu. Její konkurenční výhodou je schopnost řešit složité ekonomické situace v podnicích, je specialistou na krizový management firem, které se ocitnou v problémech. Aktivně se zapojuje do řízení projektů a podporuje také technologické start-upy.

„Natland je finanční investor a developer. Část, která se věnuje nemovitostem, dorostla ke korporátním investicím. Ve chvíli, kdy má projekt nějaký problém a klasičtí finanční investoři sem nechtějí vstoupit, tak nastupujeme my. Je to naše konkurenční výhoda. Krom toho, že jsme finanční investor, jsme i krizový manažer a věnujeme se i exekutivě změny,“ říká Raška.

I do tohoto sektoru vstoupila koronavirová krize, která se odráží na současné situaci. „Každá doba přináší jiné výzvy a kdybychom se na tu situaci koukali teď, půjde o růst úrokových sazeb, není dostatečná likvidita, mění se chování zákazníků. To postihuje i realitní sektor. Obrací se na nás manageři či vlastníci projektů, abychom společně našli nějaké řešení, které by bylo co nejvíce efektivní,“ říká Tomáš Raška.

„Náš real estate business je z části developerská a z části nemovitostní záležitost. U developmentu se zaměřujeme více na Českou republiku. Dlouhodobě se snažíme realizovat celý cyklus od přípravy, projektového řízení i přípravy marketingu. Co se týká výnosových nemovitostí, máme investice i na Slovensku a nevylučujeme vstup na evropský trh. Vidíme zde potenciál daného trhu a jeho specifikace,“ říká Raška.

Mezi aktuální významné developerské projekty skupiny Natland patří:

Prague City Golf Apartments

Jedná se o 33 investičních apartmánů hotelového typu v pražských Lipencích. Apartmány jsou vhodné jak pro milovníky golfu, tak jako výborná investiční příležitost. O všechny administrativní i praktické záležitosti se postará profesionální tým.

Lysolajský dvůr

Rezidenční komplex na Praze 6 vzniká na místě brownfieldu. Jedná se o komorní projekt obsahující 43 bytů. Součástí projektu je i veřejně přístupný park.

Rezidence Harfistka

Polyfunkční dům Harfistka se skládá z bytů, ateliérů i studií různých rozměrů a dispozic. Zájemci zde najdou i komerční plochy. Objekt je téměř v centru Prahy a přitom daleko od turistického ruchu velkoměsta.

Developerské projekty - 24. díl - Rezidence Harfistka k prodeji 

Web: www.natland.cz

Mohlo by vás zajímat:

• TV Architect představuje - Natland (Karel Týc)
• Komorní bydlení v centru Prahy nabídne rezidence na Žižkově
• Soutěž pro studenty na proměnu AZ Tower zná své vítěze
• Reportáž: Prohlédněte si dostavěný projekt Bubeneč Gardens. Exkluzivní byty v něm jsou v prodeji!
• Developerské projekty - 11. díl - Rezidence Sedmikráska k prodeji

Green Village

„Je to jeden z našich současných hlavních projektů. Jedná se o velké území, kde by v budoucnu mělo bydlet až 700 lidí, což je jedna nová vesnice. Nejsou to jen rodinné domy, ale také veřejné prostory, infrastruktura a obchody. Nechceme obyčejný satelit, ale ucelený prostor, kde bude například i rybník a sad,“ říká Igor Hobza. 

Honka rezidence RR

Objekt se nachází v Kersku nedaleko Prahy. Dominantou lesního městečka je přírodní jezírko, u kterého stojí finský srub Honka. Fasáda domu přirozeně splývá s lesem, přesto je tato stavba nepřehlédnutelná. Jedinečný charakter domu má na svědomí také strmější sklon střechy. Vše je ze dřeva, velkou většinou z finské borovice. Dům je postaven ze srubového systému Honka. Centrální místnosti domu jsou situované kolem vodní plochy, takže se jezírko stává součástí domu.

„Dům vychází z typového systému, ale nevypadá jako typický srub, v tom se odráží to, že pracujeme se standardy, kterým dáváme přidanou hodnotu,“ říká Igor Hobza.

Řevnice

„Jedná se o brownfield, kde z původně průmyslového areálu měla vzniknout rezidenční oblast. My jsme se snažili zachovat funkce na složitém území mezi řekou a železnicí a ještě více je rozvinout. Chtěli jsme, aby domy stály tak, aby území ochránily před hlukem z železnice a vodou z řeky Berounky, zároveň jsme ale obojí využili. Železnici pro lepší dopravu a řeku k relaxaci," říká Hobza. 

Aquapark Opava

Jedná se o doplnění sportovního kampusu o aquapark a hokejový stadion.

„Chceme sem vstoupit s pokorou, nachází se tady prvorepubliková plovárna, budeme proto těžit z kvalitního prostředí. Velká část stavby je zakopaná, nachází se zde různé provozy. Z kompozice tak vystupují jen hlavní haly. Aktuálně je dokončená studie a bude se pokračovat v projektování. Počítáme také s možností, že projekt by mohl být zcela pasivní, což je u těchto staveb neobvyklé,“ říká Michal Bernart

Ateliér monom se snaží svou praxi rozvíjet účastí v architektonických soutěžích. V minulosti to byly například soutěže na nádraží Veleslavín či nádraží v Brně. Aktuálně mají architekti rozpracované další dvě soutěže.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“ můžete vidět ZDE

Rezidence Klostermann

Bývalý hotel postavený v roce 1891 rodinou Kelnhoferů fungoval v 60. letech minulého století i jako internát pro studenty a svého času i jako Hotel Plzeň. V posledních letech bylo využíváno pouze první podlaží pro komerční prodej. Ostatní podlaží byla opuštěná a nevyužívaná. V roce 2014 byl vypracován architektonický návrh nového polyfunkčního domu s 18 byty, několika komerčními prostory a garážovým stáním.

„Chtěli jsme v centru města novou moderní architekturu, to se nám podařilo, a navíc jsme se ujali i sousedního hotelu Javor, který byl léta opuštěný a v dezolátním stavu,“ říká Dušan Popelka, jednatel stavebně-inženýrské firmy GYOZA.

Rezidence Javor

Dominantní a kdysi vyhlášený Hotel Javor byl po několik let opuštěný a nevyužívaný. Jeho slávu 70. a 80. let vystřídala pověst strašáka. V roce 2017 byla vypracována studie a projektová dokumentace na rekonstrukci. Vzniklo zde 37 bytových jednotek, 4 komerční jednotky, 46 krytých garážových stání, 20 venkovních parkovacích stání a také wellness.

„Tady jsme se museli vypořádat s tím, že podle požadavku CHKO Šumava musela zůstat zachována hlavní vysoká část budovy. Mohli jsme ale odstranit původní přístavbu a vystavět tady novou moderní část, což nakonec vytvořilo pěkný kompoziční celek. Bylo zde vytvořeno i náměstíčko, které slouží jak pro odpočinek, tak pro pořádání kulturních akcí,“ říká architekt Josef Černý.

Rezidence Skalka

„Měli jsme radost z toho, že měníme centrum Železné Rudy. Poté přišla přeměna opuštěného hotelu Skalka. Aktuálně byla zahájena realizace,“ říká Dušan Popelka.

Vzniknou tady luxusní horské apartmány. I tady budou součástí projektu komerční prostory, garážová stání, moderní fitness i vinárna. S dokončením stavby se počítá ke konci roku 2022.

„Tady jsme řešili výrazný terén, takže jsme byli omezeni pozemkem. Dům jsme se proto snažili prolomit, aby nabízel krásný výhled,“ říká architekt Josef Černý.

„Snažíme se o nadčasovou architekturu. Domy od začátku stavíme tak, aby z nich nevznikla obyčejná bytovka. Chceme také, aby dům po celou dobu žil svým životem, aby i ve všední den nebyl opuštěný a zhasnutý. Proto se snažíme naše projekty propojit s komerčními prostory. Díky nim naše projekty neustále žijí. Díky tomu chceme projekty propojit i s veřejným životem ve městě,“ říká Popelka.

„Projekty jsou specifické tím, že se nachází v centru Železné Rudy. Vždy se snažíme navázat na sousední zástavbu a na okolí. Jsou to velmi citlivě tvořené stavby. Vycházíme z okolního prostředí, a proto hodně využíváme přirozené materiály. Neřešíme jen bydlení, ale i veřejný prostor, který k domům přiléhá. Nejsou to developerské projekty za účelem výdělku, ale projekty s cílem podpořit celé město i jeho okolí,“ dodává Černý.

Nejnovějším projektem investora je opět přestavba starého hotelu v Železné Rudě.

„Rezidenci Svatá Barbora má jméno po kapli, která v místech kdysi stála. Máme záměr a začínáme jednat s orgány a představujeme jim náš projekt s krásnou architekturou. Výhodou je to, že v dnešní době si lidé pořizují apartmány jako investici, takže se daří i to propojení s pronájmem a hotel je pořád plný a žije svým životem,“ uzavírá Popelka.

Podívejte se také:

• Chátrající skvosty - 2. díl - Hotel Skalka, Železná Ruda
• TV Architect představuje: Projekční a architektonická kancelář Josef Černý

Psali jsme také:

• Stavbou roku 2020 Plzeňského kraje se může stát i Rezidence Javor v Železné Rudě
• Opuštěná kavárna Espresso v Železné Rudě je už historií, na jejím místě vznikne náměstí

V lokalitě zvané Ponávka mezi ulicemi Dornych a Masná se nachází areál bývalých jatek a škrobáren z počátku 19. století o rozloze 10,25 ha. V sousedství je budova Masné burzy od Bohuslava Fuchse. Objekt C8 je důkazem toho, že dřívější architektura vyhovuje i dnešním podmínkám v oblastech velkoobchodu a logistiky. Pro současné nájemce jsou zde zachovány administrativní plochy v kombinaci s obchodními a skladovými prostory.

Studio acht se proměně území věnuje již od roku 2013. Vedle novostaveb se v areálu podařilo zachovat a opravit průmyslové budovy z konce 19. a začátku 20. století. Budovy se mění na kancelářské prostory, retail, či vývojová střediska s nádechem dobového ducha. 

V další etapě je plánováno ještě větší využití revitalizovaných břehů řeky Ponávky, například pro cyklostezku.

Podívejte se také:

• Osobnosti současné architektury - Václav Hlaváček
• TV Architect v regionech: Studio Acht
• TV Architect představuje: Projekt Nový Opatov od Studia acht (Václav Hlaváček)

Psali jsme také:

• Byt na Praze 1 získal díky rekonstrukci minimalistické obrysy s nádechem historie
• Reprezentativní nájemní dům na Starém Městě v sobě skrývá rekonstruované mezonetové podkroví
• Vila u Šáreckého potoka nabízí obyvatelům díky rekonstrukci harmonický prostor plný noblesy

„Na pozemku dnešního bytového domu stálo dříve několik usedlostí s terasovitým svahem pro vinice, jejichž historie sahá až do středověku. Všechny objekty časem zmizely, zůstala tady pak jen proluka s tiskárnou z 90. let, která obsahovala zbytky barokních částí usedlostí a také industriální komín z konce 19. století,“ říká architekt Richard Doležal.

Jedinečná atmosféra rezidenční čtvrti je dána polohou v těsném sousedství historického centra města. Jsou to jižní petřínský svah navazující na zahradu Kinských s množstvím výhledů, zástavba vil dvacátých a třicátých let 20. století, bývalé usedlosti a historické stavby palácového typu v rozlehlých zahradách z několika staletí. V posledním desetiletí v okolí vznikají také nové nadstandardní obytné komplexy.

Novostavba zastupuje soudobou architekturu a zároveň představuje plnohodnotného partnera okolní zástavby.

„V sousedství pozemku se dotváří bloková zástavba. My jsme se ale rozhodli postupovat jinak vzhledem k minulosti místa. Chtěli jsme tady solitér, který připomene historii. Nakonec vznikl dvoupatrový sokl, který propojuje již stávající území, v něm se nachází komerční prostory. Dozadu pak ustupuje onen solitér, který je už jen bytový,“ říká architekt Doležal.

Snahou autorů tedy bylo nenarušit otevřenost a vzdušnost území. Citelně sem zasadili prosklený dvoupatrový sokl sahající do výše dnešního zemního valu. V něm se nacházejí restaurace a kanceláře. Rezidenční část novostavby pak stojí na soklu jako volně stojící solitér. Terasovité zahradní plochy včetně vzrostlých stromů zůstanou zachovány v maximálně možné míře. Objekt vyniká svým elipsovitým tvarem a vějířovitým ustoupením teras bytů. Vše je podtrženo systémem svislých lamel, které dávají vyniknout měnícím se sklonům fasády.

„Rezidenční část má pět pater. Stojí samostatně na soklu komerční části. Díky tvaru elipsy nám vzniká jaká si zborcená plocha připomínající zkroucený koš,“ říká Doležal.

Komerční část s obytnou pak propojují dvě výrazná schodiště.

„Nadčasová fasáda s unikátním schodištěm připomíná spíše sochařské dílo,“ říká architekt Richard Doležal.

Budova je od počátku řešena s vysokou vnitřní i vnější environmentální kvalitou. Budova je od základu koncipována tak, aby zaručovala sníženou spotřebu energií, mimo jiné nadstandardní tepelnou izolací pláště a instalací nuceného větrání všech bytů s rekuperací tepla i chladu. Použity jsou v maximální míře trvanlivé materiály evropského původu nezatěžující životní prostředí, parking je vybaven nabíjecím zařízením pro elektromobily.

Podívejte se také:

• TV Architect představuje: Richard Doležal, DAM architekti
• TV Architect představuje: Projekt Port7 od studia DAM architekti (Jiří Havrda)
• TV Architect představuje: Bytové domy v Dobřichovicích a projekt Nová Elektra od studia DAM architekti (Jan Holna)

Psali jsme také:

• Rohanský ostrov se stane atraktivním místem pro bydlení i odpočinek
• Starý nárožní městský dům v sobě skrývá překvapivé prostory
• Absolvujte online kurz navrhování interiérů s architektem Janem Holnou z kanceláře DAM architekti a vyhněte se nejčastějším chybám

„My jsme vždy měli rádi výzvy, a tak jsme na projekt kývli a začali jsme připravovat studii. Ta zahrnovala nové stavby a také tři rekonstruované objekty,“ říká architekt Jiří Havrda z DAM architekti.

Nová výstavba areálu je výškově usazena na podnoži navazující na průchod z nádraží ČD nad výpočtovou hladinou záplav z roku 2002. Parter je částečně krytý pergolou z lamelových prvků, který pocitově odcloňuje a zklidňuje parter a odděluje ho od vyšších částí staveb. Administrativně-obchodní část se postupně rozvolňuje do zelených míst přes kaskádu nízkých teras.

„Není to dům na parcele, je to areál s rekreačními a pobytovými plochami pro veřejnost a jen malé území jsme mohli zastavět novostavbami,“ říká Havrda.

Projekt propojí 7 věží s terasami, z nichž 3 budovy budou administrativní. V podpalubí budou jako solitérní stěžně všechny objekty spojeny podzemním parkovištěm s kapacitou 261 míst.

Tři administrativní věže, které stojí kolmo k železnici, jsou vzájemně propojené krčky. Rozvolněná část má čtyři samostatně stojící vějířovitě umístěné nižší věže.

„Máme rádi industriální architekturu, a tak jsme chtěli nově uplatnit prvky historie. Jedním z prvků jsou vazníky, které byly v halách. My jsem je upravili a použili na zábradlí na schodištích v administrativních halách. Dalším byl vlnitý plech, který jsme umístili na fasádu. Z původní stavby jsme vyřízli velkou betonovou plastiku budovatelů, tu umístíme ke vstupu. Další je pak jeřáb, který chceme umístit jako dominantu území a setkávací místo, kde se budou lidé scházet,“ říká Havrda.

V rámci areálu jsou zachovány a rekonstruovány objekty bývalého hospodářského dvora „U Šimků“, který bude rekonstruován na wellness a saunové centrum a původní halový objekt Armovny – v projektu nově navržené sportovní lofty. Zeleň vytváří oddychová místa s pobytovými loukami. Říční břeh počítá s budoucí zastávkou říční tramvaje.

Projekt je navrhován s cílem získat certifikaci LEED Platinum a dále také v certifikačním systému WELL zaměřeném na zdravé vnitřní prostředí.

Součástí kampusu bude i přístav pro motorové a malé čluny. Nábřeží a mola budou místem kulturních a společenských akcí i prostorem pro vodní sport. V projektu je počítáno i s horolezeckými stěnami pro děti.

„Doufám, že se zrealizuje jedna z našich prvotních idejí, aby tady vznikla malá městská plovárna v prostoru původních stromů, které tady zachováváme. Pozitivně na tento plán reaguje zatím jak investor, tak městská část,“ doplňuje Havrda.

Projekt je navíc napojen na všechny možné dopravní prostředky, které v Praze jsou. Je tady návaznost na říční tramvaj, metro, tramvaj, vlak i autobusy.

Stavba by měla trvat dva roky a bude prvním objektem osy sever – jih, která bude v budoucnu zakončena budovou nové filharmonie.

Podívejte se také:

• TV Architect představuje: Jiří Havrda, DAM architekti

Psali jsme také:

• Rohanský ostrov se stane atraktivním místem pro bydlení i odpočinek
• Starý nárožní městský dům v sobě skrývá překvapivé prostory
• Absolvujte online kurz navrhování interiérů s architektem Janem Holnou z kanceláře DAM architekti a vyhněte se nejčastějším chybám

Na tvorbě studie se bude podílet i Pražská energetika, Pražská plynárenská, Pražská teplárenská, Pražská vodohospodářská společnost, Pražské vodovody a kanalizace a Kolektory Praha.  Studie by měla být dokončena na konci letošního srpna.

„Plánování nové městské čtvrti je komplexní disciplína, která zasahuje do mnoha různých sfér. Je tedy dobře, že nyní zpracujeme podrobnou studii, která prověří, jak bude území Bubny-Zátory v budoucnu zásobováno energií,“ uzavírá Ondřej Boháč, ředitel IPR.

Psali jsme také:

• Finální verze územní studie Bubny-Zátory v Praze se představí odborníkům i veřejnosti
• Výstavba nové čtvrti Bubny – Zátory získává reálnější obrysy, zastupitelé potvrdili změny územního plánu

Bytové domy v Dobřichovicích vyrůstají na místě bývalého statku. Areál navazuje na centrum obce, kde se aktuálně nacházejí rekonstruované objekty doplněné novostavbami bytových domů, restaurace a služeb.

Areál bývalého Křižovnického statku v Dobřichovicích je významným prvkem v urbanistické struktuře města. Tvoří jakousi protiváhu městskému centru. Stojí na ose hlavní ulice 5. května.

„Ulice by měla být v budoucnu centrem, kde se lidé střetávají, sousedé si popovídají, dají si skleničku, zajdou si k pekaři. Ulice bude nově rozestoupena, budou tady obchůdky a také příjemné stromořadí,“ říká architekt Jan Holna.

Cílem přestavby je zachovat určitou izolaci původního dvora vůči okolí, ale zároveň ho napojit na spojnici mezi centrem a parkem s řekou. Objekty směrem k městu byly částečně rekonstruovány a zachovávají původní půdorysnou stopu, zde najdeme restauraci, hotel a společenský sál. Vnitřní prostor dvora se stal jakýmsi náměstím. Původní stodoly byly nahrazeny novostavbami bytových domů se službami. Obvodová zeď při pohledu z ulice připomíná původní statek.

„Už na začátku jme věděli, že přední část domu bude vyplňovat celý pozemek, že bude mít fasádu v novém místě hlavní uliční čáry. Protože máme rádi v projektu příběh, tak jsme vymysleli, že si vypůjčíme prvky statku a uděláme jakousi repliku na dřívější stavení a umístíme tady klasický zděný dům. Druhou část tvoří dům z dřevěnými prvky, tak aby připomínal dřevěnou stodolu, což je druhá část našeho návrhu. Paradoxně v té stodole se nacházejí ty luxusnější prostory,“ uvedl Jan Holna.

Nová Elektra na Praze 9

Nová Elektra je klasickým městským domem, který vzniká na periferii Velké Prahy. Stavba má průmyslový charakter tak, aby zapadla do stávajícího území při Poděbradské ulici mezi historickým jádrem Hloubětína na východě a Balabenkou na západě. Místo bylo totiž desetiletí využíváno především k průmyslovým účelům. Nachází se tady ještě zbytky továren a skladů. Postupně se ale začalo transformovat v obytnou oblast a dodnes je pás území podél obou stran Poděbradské ulice postupně urbanizován.

Toto místo se neustále proměňuje a v budoucnu by se mělo stát kvalitní městskou čtvrtí s veškerou vybaveností. Projekt Nové Elektry je proto koncipován s ohledem na předpokládanou budoucnost území.

Bytový dům není solitérním hráčem. Je to díl do budoucí městské zástavby a navržen tak, aby zde v budoucnu plynule navazovala stavba dalších domů.

Jedná se o rohový pozemek lemovaný ulicemi Poděbradská a U Elektry. Dominantní je část domu, která navazuje uliční fasádou na uliční čáru. V nároží je totiž navýšena o dvě podlaží, tedy na sedm.

Dům je střídmý a účelný. Jeho architektura není založena na výrazově složitých řešeních a komplikovaných detailech. Čisté řešení z něj vytváří minimalistickou zástavbu. Stavba je určena především k obytné funkci. V nadzemních patrech jsou umístěny byty. V části při ulici Poděbradská jsou v přízemí navrženy komerční plochy přístupné přímo z ulice. Ve dvou podzemních podlažích se pak nachází parkování a technické zázemí.

DAM akademie

Akademie je projekt určený těm, kteří se zajímají o architekturu a pro ty, co se zdokonalit svém stavitelské nápady. Akademii vedou zkušení lektoři a architekti, kteří svým studentům předávají cenné rady a informace. Na tento projekt také navazuje také Akademie navrhování interiérů. Jedná se o kurz s Janem Holnou, který je určen těm, kteří chtějí získat základní znalosti při vytváření interiérů, ale i těm, kteří si chtějí rozšířit své znalosti. Celkem 11 lekcí je nově přizpůsobeno online prostředí, lekce si můžete zhlédnout z pohodlí domova a kdykoliv si je přehrát znova.

„Navrhování učíme už od roku 2017, našim cílem je předat jak obyčejným lidem, které baví design, tak třeba i studentům architektury základní znalosti v oblasti navrhování interiérů a naučit je nedělat všední chyby,“ řekl architekt Jan Holna.

Absolvujte kurz Akademie navrhování interiérů zde:

Podívejte se také:

• TV Architect představuje: Jan Holna, DAM architekti
  
• Developerské projekty - 14. díl - Nová Elektra (TVbydleni.cz)

Psali jsme také:

• Absolvujte online kurz navrhování interiérů s architektem Janem Holnou a vyhněte se nejčastějším chybám
• Administrativní budova Filadelfie v BB Centru má zbrusu novou recepci
• Starý nárožní městský dům v sobě skrývá překvapivé prostory

Městská část Praha 4, potažmo pražská čtvrť Krč, je významnou obytnou částí Prahy, kde se nachází sídliště Tempo a Nové Dvory. Územím prochází velmi významný dopravní tah Jižní spojky a z ní odbočuje komunikace Víděňská, která obsluhuje celou městskou část. Na území se nachází ale i železniční koridor. Aktuálně jsou místní nejvíce závislí na autobusové dopravě a návaznosti na metro Kačerov. Po vybudování dvou nových stanic metra se území stane dostupnější a atraktivnější.

Obyvatelé budou moci plně využít výhod jednak dostupnosti stanice nově vzniklého metra, nové nemocnice, obchodního centra, tak i blízkosti přírody a rekreace, kterou bude celý projekt nabízet.

V úrovni východu z metra se pak plánuje obchodní pasáž a podchod, kterým se dostanete na povrchové linky MHD, na polikliniku, či dále až do areálu Masarykových domovů nebo do nemocnice. O patro výše, tedy na úrovni ulice, jsou pak situovány restaurace a občerstvení spolu se supermarketem a návazností na bytovou zástavbu a park, kde bude prostor pro relaxaci. Ve vyšších podlažích se nachází prostory pro kanceláře. Součástí budovy je také podzemní parkoviště.

„Bude se jednat o funkční a efektivní parkoviště, obslužné parkoviště městského tipu. Pro fungování dopravy vnitřní Prahy je totiž velmi žádaná síť menších městských parkování, tak aby umožnily obyvatelům rychle zaparkovat a ihned využít jiný druh dopravy. Je to ekologičtější i rychlejší,“ říká architekt Václav Hlaváček.

Součástí konceptu přeměny stávajícího stavu území je také realizace moderní polikliniky, jejíž převážná funkční náplň bude pojata jako soukromé ambulantní zařízení, nebo bude provozována Thomayerovou nemocnicí, a bude tak vhodným doplněním pro nově vybudovanou nemocnici.

Cílem projektu je i propojenost s okolní zelení. Místo se nachází v blízkosti Krčského lesa, a proto obyvatelům vzniknou nové možnosti, jak využít volný čas.

Podívejte se také:

• Osobnosti současné architektury - Václav Hlaváček
• TV Architect v regionech: Studio Acht
• TV Architect představuje: Projekt Nový Opatov od Studia acht (Václav Hlaváček)

Psali jsme také:

• Byt na Praze 1 získal díky rekonstrukci minimalistické obrysy s nádechem historie
• Reprezentativní nájemní dům na Starém Městě v sobě skrývá rekonstruované mezonetové podkroví
• Vila u Šáreckého potoka nabízí obyvatelům díky rekonstrukci harmonický prostor plný noblesy

Srdcem nového centra Opatova bude velkoryse pojaté náměstí o celkové ploše 3 000 m² o dvou úrovních. To bude přímo navazovat na dopravní uzel metra, autobusů a budoucí tramvajové trati v Chilské ulici. Veřejně přístupné bezbariérové plochy přinesou ve dvou patrech širokou nabídku služeb, obchodů, restaurací a kaváren.

První etapa zahrnuje obnovu západní část opatovské stanice metra. Území bude remodelováno do centrálního náměstí. Kolem něj se budou soustředit komerční objekty. Podobu nové čtvrti určila územní studie vypracovaná na zakázku Magistrátu hlavního města Prahy a vznikala ve spolupráci s Prahou 11. Do její přípravy se zapojovali i místní obyvatelé. Území se bude měnit postupně ve třech až čtyřech etapách.

Většinu území nového centra Opatova bude tvořit také zeleň a vodní plochy, zabírat budou zhruba polovinu z celkové plochy. Nový park podél ulic Bartůňkova a Starochodovská bude velký jako Karlovo náměstí. Naváže přitom na další blízké zelené plochy, především na Centrální park. Unikátní bude začlenění vodních ploch včetně vodopádu, nového potoka a rybníků s rostlinami a živočichy. Ve studii se také projevily na žádost městské části další prvky významné pro boj s klimatickými změnami. Počítá se proto s tím, že voda bude zadržována, recyklována a zpětně využívána.

Nový Opatov nabídne život pro všechny generace. Počítá se s vytvořením relaxačních a klidových ploch, ale zároveň si chce čtvrť zachovat městský ráz v podobě kaváren, restaurací a obchodů. Pro děti se chystají herní prvky, pro aktivně žijící obyvatele pak trasy na vycházky a napojení na cyklostezky.

Bydlení v zeleni, a přitom v centru městské čtvrti. Absolutní dodržení takzvané koncepce „města krátkých vzdáleností“, které zajišťuje veškeré potřebné služby, volnočasové i pracovní příležitosti v okruhu 250 metrů.

Pro městskou část byla rovněž zásadní prostupnost lokality.  Studie proto obsahuje i změny v dopravě, jako úpravu křižovatek či zavedení tramvajové trati. „Tramvaj přinese do tohoto území ještě více městský charakter. Myslím si, že jakákoliv liniová stavba navazující na stanici metra bude velkou výzvou nejenom pro tuto část, ale především pro obce před Prahou,“ říká Hlaváček.

Podívejte se také:

• Osobnosti současné architektury - Václav Hlaváček
• TV Architect v regionech: Studio Acht

Psali jsme také:

• Byt na Praze 1 získal díky rekonstrukci minimalistické obrysy s nádechem historie
• Reprezentativní nájemní dům na Starém Městě v sobě skrývá rekonstruované mezonetové podkroví
• Vila u Šáreckého potoka nabízí obyvatelům díky rekonstrukci harmonický prostor plný noblesy

Provoz na žižkovském nákladovém nádraží definitivně skončil v roce 2002. Změnu územního plánu Praha připravuje od roku 2008, dva roky předtím byla dána na pozemky stavební uzávěra. Historická budova nákladového nádraží by měla být zachována, a navíc by měla představovat centrální objekt nové čtvrti. Funkcionalistická budova ze 30. let minulého století, která je po sérii úředních a politických sporů od roku 2013 chráněnou kulturní památkou, se tak dočká obnovy. Podle předběžných plánů se má stát společensko-kulturním centrem nové čtvrti. Přesídlit by sem měl Národní filmový archiv. Celá lokalita by si pak měla zachovat industriální charakter.

„Samotné bývalé nádraží tak bude v nové čtvrti hrát významnou roli. Z hlediska materiálů a barevnosti čtvrť bude mít industriálního ducha minulosti. Jako propojovací prvek jsme zvolili zrezivělý plech, který se uplatňuje ve vstupním portálu i vstupech do jednotlivých bloků,“ doplnil architekt Jakub Cigler.

Samozřejmě nebude zapomenuto ani na zeleň. Vzniknout tady má park o rozloze 16.000 m². Počítá se s místem, kde bude zachována divoká zeleň, kde má domov několik druhů živočichů včetně těch chráněných. V pěších zónách pak bude zeleň kultivovaná, také v jezírkách bude spousta travin a zelených prvků.

Skrz areál má vést i tramvajová trať severně od hlavní budovy. Plány počítají rovněž s dvouproudou silnicí, která by měla areál propojit s Jarovem. A mluví se i o metru.

V sousedství území nákladového nádraží se nachází také budova bývalého Telecomu. Právě tady by měl vyrůst rezidenční projekt architektky Evy Jiřičné a Petra Vágnera ze studia AI-DESIGN.

Záměr počítá s přeměnou stávajícího areálu na unikátní a živoucí centrum celého širšího území. Vzniknout by zde měla zhruba tisícovka bytů. V městském bloku jsou navrženy cenově dostupné byty a tři výškové budovy pak nabídnou nadstandardní bydlení. Návrh respektuje pravidlo připravovaného pražského Metropolitního plánu, kdy nové stavby nemají přesahovat stometrovou hranici. V přízemí staveb bude řada služeb, obchodů, restaurací a kaváren. Součástí projektu je také mateřská školka s velkou zahradou a dětským hřištěm.

Návrh počítá s tím, že na téměř 70 procentech celkové plochy pozemku o velikosti 40.000 m² bude vytvořen unikátní veřejný prostor se zelení, fontánou a uměleckými díly.

„Naše tři kruhové rozvlněné věže postupně výškově gradují a jsou odstupňované každá o tři patra. V pražském kontextu je důležité vnímání vyšších staveb z dálkových pohledů,“ říká architekt Petr Vágner.

„Věže s kruhovým půdorysem nepůsobí tak mohutně. Rádi bychom, aby se stavba stala pilotním projektem zelené výškové budovy,“ doplnil architekt.

V kombinaci s živým městským parterem a mimořádnou architekturou tak zde může vzniknout skutečně unikátní Centrum Nového Žižkova.

Podívejte se také:

U jednoho stolu: Josef Pleskot a Dušan Kunovský nad projektem Rezidence Park Kavčí Hory

V Praze nevyrostl koncertní sál pro symfonickou hudbu již více než 100 let. Nejmladší, Smetanova síň Obecního domu, byla otevřena koncem roku 1912 a Dvořákova síň Rudolfina byla dokončena roku 1885. Oba sály sice prošly rekonstrukcí, stále se ale jedná o historické budovy, které neodpovídají požadavkům 21. století.

Projekt realizace Vltavské filharmonie bude proto zásadním impulsem rozvoje nového centra Prahy.

Jako vhodné místo pro Vltavskou filharmonii byl vybrán jeden z nejdůležitějších pražských brownfieldů na území Holešovice-Bubny-Zátory. Nová stavba filharmonie v této lokalitě u řeky Vltavy se stane symbolem jeho přeměny, zároveň tak začne nový přirozený rozvoj Prahy. Umístění nové koncertní budovy na nábřeží Vltavy je navíc více než symbolické.

„Vztah k centru Prahy je tady velice významný, to území je zvláštní v tom, že se v něm spojuje historická Praha a nová městská konfigurace malého pražského Manhattanu, jakožto Holešovic. Řeka Vltava se tady odchyluje a vytváří jedinečné logo města, které není snad jinde ve světě. Prolínají se zde dva městské světy, místo předznamenává důležitý impuls pro rozvoj pražského centra,“ říká architekt Josef Pleskot, člen spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze.

Vltavská filharmonie

Ambicí Prahy je prosazovat se nejen jako město památek, ale i jako centrum inspirativní živé kultury. Což by měla stavba nové budovy výrazně posílit a podpořit. Vltavská filharmonie bude místem, kde se pravidelně budou setkávat nejrůznější kultury.

„Centrum musí sloužit po Pražany, kteří nejdou jen za hudbou, ale celkově za kulturou a společenským životem. To není dům, ale kus města,“ uvedl vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie Martin Krupauer.

Stavbu špičkového koncertního sálu už také odsouhlasili pražští radní. Vycházeli při tom ze studie využitelnosti od mezinárodního konsorcia firem, které vede proslulý ateliér Henning Larsen a jehož dalšími členy jsou konzultantské firmy AEA a Buro Happold. O projektu, který díky analýze dostal první reálné obrysy, bude nyní ještě jednat Zastupitelstvo hlavního města Prahy.

„Udělali jsme důležité rozhodnutí pro vznik nového koncertního sálu, který se stane impulsem pro zahájení tolik potřebné proměny zanedbaného území Bubny-Zátory a vznik moderního městského centra na levém břehu Vltavy. Naší ambicí je získat novou architektonickou dominantu Prahy a oživit kulturní život v metropoli. Předpokládané zahájení stavby v roce 2027 je samozřejmě podmíněno dalšími schvalovacími procesy,“ konstatoval 1. náměstek primátora Petr Hlaváček.

Architektonická soutěž by pak mohla být vyhlášena ve druhé polovině letošního roku a předcházet jí bude podrobnější analýza financování provozu filharmonie.

Analýza také popsala a doporučila konkrétní parametry koncertního sálu a celé budovy filharmonie, jeho zapojení do kulturní mapy města, využití jednotlivých prostor i výši investice, možnosti provozování a ekonomiku jeho fungování.

Budova Vltavské filharmonie by měla mít celkem tři sály: hlavní - koncertní pro 1 800 diváků, malý sál pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 míst.

„Vzniknout by měl prostor pro spoustu dynamických aktivit, vše bude doplněno multifunkčním sálem. Prostor má být doplněn knihovnami, místy pro workshopy i zábavným dějištěm pro děti,“ doplnil Petr Hlaváček.

Místo by se mělo stát centrem každodenního kulturního života v Praze. Počítá se i s využitím venkovního veřejného prostranství pro kulturní program. Filharmonie podle odhadů přiláká ročně přes 600 tisíc návštěvníků, venkovní a přilehlé prostory pak dalších celkem až 1,2 milionu.

„Já si myslím, že ta multifunkčnost je důležitá také z ekonomického hlediska. Ten dům musí fungovat a měl by být také propustný, aby v něm lidé něco zažili, aby si tam mohli dát kávu nebo posedět v restauraci. Což u koncertních sálu ve světě je poměrně podceněno,“ říká Zdeněk Lukeš, člen spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze.

Náklady na samotnou stavbu experti odhadují na cca 5,3 miliardy korun. Investorem má být město, případně město ve spolupráci se státem nebo i soukromým sektorem. Odborníci doporučují, aby vlastníkem filharmonie bylo město a provozovalo ji prostřednictvím jím ovládané společnosti.

„Praha má šanci získat novou architektonickou dominantu se špičkovým koncertním sálem, který nabídne jedinečný hudební zážitek. Město se díky tomu přiblíží významným světovým hudebním metropolím,“ říká Martin Krupauer.

Budova by navíc měla nabídnout zcela nový pohled na panorama hlavního města. „Pokud bychom si stoupli na budoucí střechu filharmonie, uvidíme celé pražské důležité panorama, počínaje hradem, Petřínem, Malou Stranou, Starým Městem až po Vítkov směrem k mezihoří, kde stojí libeňský plynojem. To jen tak snadno nyní nejde spatřit,“ říká architekt Josef Pleskot.

Podle předběžného časového harmonogramu by mohla být stavba Vltavské filharmonie zahájena v roce 2027. Dokončení budovy je předpokládáno na rok 2031.

Podívejte se také:

• Osobnosti současné architektury - Petr Hlaváček (Architekti Headhand)
• Osobnosti současné architektury - Josef Pleskot
• TV Architect představuje: Atelier A8000

Psali jsme také:

• Stavba špičkového koncertního sálu Vltavské filharmonie v pražských Holešovicích získává reálné obrysy
• Koncertní sál Vltavské je o krok blíže k realizaci, Praha změní územní plán

„Zanedbané průmyslové a skladové areály, které jsou již nefunkční, mají velký potenciál s ohledem na vybudovanou infrastrukturu a ucelené okolí. Komplikace jsou ale v tom, že na pozemcích jsou stavby, které je potřeba zdemolovat. Navíc půda i podzemní vody jsou kontaminovány,“ říká Dušan Kunovský, zakladatel  společnosti Central Group.

Pro tuto lokalitu je vydáno pravomocné stavební povolení. To se ovšem vztahuje na původní bytový projekt, který zde plánoval dřívější majitel. Momentálně je ale vlastníkem pozemku společnost Central Group, která chce k projektu přistoupit zcela nově. Byla proto vyhlášena architektonická soutěž na nový projekt. Z té vzešel vítězný návrh architekta Josefa Pleskota.

„Je to území velmi vzácné a významné v kontextu Prahy, stojí přímo proti překrásné scenérii Pražského hradu, proto má také velkou cenu pro projekty rezidenčního charakteru. Je to území, které není na vrcholu pankráckého útvaru, ale tvoří podnož tohoto monumentálnímu území,“ říká architekt Josef Pleskot.

Místo v budoucnu nabídne metropolitní způsob života. Nejen, že tady vzniknou nové zahrady s vodními prvky, v plánech je i zřízení obchodů a restaurací. Zajímavé je architektonické řešení území. Nebude se jednat o uzavřený komplex, počítá se s otevřeným prostorem, který bude navazovat na okolí včetně oblíbeného Centrálního parku či směrem k blízké stanici metra Pankrác.

Unikátní bude především zahrada, která bude navazovat na Centrální park a bude pro veřejnost zcela přístupná. „Myšlenka byla taková, že mezi vysokými domy musí být hodnotná a krásná, technicky nejvyspělejší zahrada, kterou lze v současnosti udělat,“ říká Josef Pleskot.

„Vytvořili jsme vnitřní park otevřený veřejnosti. Bude tady okrasná zahrada, sad, zahrada růží, bylinková zahrada i vodní plochy, což je přidaná hodnota pro místo, kde do nedávna byly staré sklady,“ říká Kunovský.

Projekt bude polyfunkční. Celé přízemí má být vyhrazeno obchodům, restauracím, kavárnám a dalším potřebným službám. Vznikne zde také velká mateřská školka.

Rezidence Park Kavčí Hory bude korespondovat s již existující zástavbou z dob první republiky. Nejnižší pětipatrové stavby se výškou i použitým materiálem blíží k tradicím této lokality. Výška vítězného návrhu byla 74 m. Stanoviska památkářů ale snížila výšku ještě pod úroveň 70 m, konkrétně na 68 m. Schvalovací proces trval téměř 7 let. V minulých dnech bylo vydané stavební povolení, stavět by se mohlo začít už letos.

„Tahle zakázka se mi velmi líbí z toho důvodu, že mám rád, když nemusím při své tvorbě úplně dominovat, ale pro určitou dominanci vytvářím rámec,“ uzavírá Josef Pleskot.

Podívejte se také:

• Osobnosti současné architektury - Josef Pleskot

Psali jsme také:

• Unikátní městská vila Procházkova 3 v Praze - Podolí od architekta Josefa Pleskota i přes betonový plášť skvěle zapadá do stávající zástavby

V území, které je vymezené ze západu Masarykovým nádražím a ulicí Na Florenci a z východu areálem autobusovým nádražím Praha Florenc, se nachází klíčové dopravní stavby národního významu. Jejich okolí pak dnes tvoří mnoho transformačních ploch, které již neslouží svému původnímu účelu.

„Na toto území už bylo zpracováno několik studií a návrhů, nicméně k širší dohodě zatím nedošlo. I proto jsme se rozhodli podpořit záměr uspořádat mezinárodní urbanistickou soutěž, která určí, jak rozsáhlá zástavba zde může být a jak bude vypadat veřejný prostor,“ říká 1. náměstek primátora Petr Hlaváček. 

Do soutěžního workshopu se bude moci přihlásit každý, kdo splní kvalifikační kritéria. Z přihlášených týmů pak porota na základě portfolií vybere 5 týmů, které se zúčastní samotného workshopu. V porotě zasednou urbanisté, architekti, dopravní specialisté nebo městští plánovači. Počítá se i se 3 zahraničními porotci.

„Vítáme iniciativu uspořádat na toto území soutěžní workshop. Rádi poskytneme naše aktuální data a zkušenosti s přípravou této formy soutěže, kterou jsme využili například při plánování budoucnosti Karlova náměstí,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč.

Soutěžní workshop nebude mít vliv na realizaci prvních dvou objektů podél ulice Na Florenci, které již mají vydané územní rozhodnutí. Soutěžící je tedy budou muset ve svých návrzích respektovat.

Psali jsme také:

O kus blíž nové podobě Florence. Magistrátní výbor doporučil změny umožňující výstavbu

V pátém pražském obvodě vznikne například projekt Nový Zličín, v Praze 9 je to třeba Tesla Hloubětín nebo Barvy Tebas. Praha 4 se zase promění zejména v oblasti Modřan nebo Krče - Zálesí. Konkrétně v Modřanech vznikne na pozemku o rozloze 89 tisíc metrů čtverečních zcela nová rezidenční čtvrť. Ta nahradí současný rozlehlý skladový areál. Projekt za 5,5 miliardy korun počítá s 850 byty ve tří až sedmipodlažních budovách, součástí bude i více než 12.500 metrů čtverečních prostor pro restaurace, obchody a další služby a také mateřská školka. Velkým benefitem pro nové, ale i stávající rezidenty bude přivedení tramvajové trati.

Pomalé povolování staveb

Aby se však mohlo hlavní město postupně revitalizovat, je třeba změnit stavební zákon. „Největší problém Prahy je stále ve velmi pomalém tempu povolování nových staveb. Zatímco ostatní evropské metropole se potýkají hlavně s nedostatkem pozemků, rozvoj naší metropole brzdí byrokracie a nedodržování lhůt ze strany úřadů a mnoha institucí, které se ke každé stavbě vyjadřují,“ říká Kunovský.

V sousedních zemích se ve srovnání s Českem povolují nové byty výrazně rychleji. V Praze se ročně průměrně povolují jen zhruba 3 nové byty na 1000 obyvatel, zatímco v Mnichově, Bratislavě nebo Vídni je to dvakrát až třikrát tolik. „V metropoli by se mělo ročně stavět minimálně 10 000 nových bytů, ze kterých by mohly být daňové příjmy pro stát kolem 10 miliard. Za každý nový byt v Praze totiž stát získává na daních kolem jednoho milionu korun. Při větší výstavbě ve všech oborech v celé republice může stát díky novému stavebnímu zákonu získat o desítky miliard korun více než nyní,“ dodává na závěr Kunovský.

Psali jsme také:

Central Group v Praze plánuje novou městskou čtvrť. Autorem projektu je architekt Jakub Cigler

Central Group má další brownfield. Z části bývalé Sigmy Modřany vzniknou byty

Studio se soustavně zajímá o rekonstrukci prostor brownfieldu Ponávka, jehož potenciál byl nejprve využit pro skladové plochy a retail. Jednoduše modifikovatelné boxy byly následně přestavěny na kancelářské budovy. Na zhodnoceném území nově vznikla studentská kolej Domeq, která přivedla do místa život i po „office hours“. Momentálně jsou ve výstavbě další dva „Domqy“ a nižší zástavba nabízející služby a vybavení pro nové obyvatele. V roce 2014 byl zrealizován projekt v obci Svobodné Dvory u Hradce Králové, kde se studio Acht podílelo na rekonstrukci a dostavbě bývalé cihelny.

Zelené střechy a vertikální stěny

Šetrně dnes nepřemýšlí jen urbanisté a architekti, ale dokonce i největší developer průmyslových hal Panattoni. Využívá přitom dostupná řešení, která příliš nezvýší náklady, a přitom zajistí to, že ohřívání vzduchu nad střechami průmyslových hal bude podstatně nižší, než je například ohřívání vzduchu nad plochami sklizených polí. „Zásahy do volné krajiny děláme větší, než bychom chtěli. Regulace v ČR nás nutí zabírat zbytečně velké plochy. To je ale třeba změnit a regulaci přiblížit západní Evropě,“ řekl generální ředitel Panattoni Pavel Sovička.

Vizionářský přístup k řešení svých budov uplatňuje například firma Liko-S, která u svých kancelářských budov ale i výrobních hal využívá nejen zelené střechy, ale dokonce i zelené vertikální stěny. „Dnešní stavby jsou připravené na úplně jiné teploty, než jaké nás v blízké budoucnosti čekají, a to je třeba změnit a změnit to revolucí,“ řekl majitel firmy a zastánce zeleno-modré výstavby Libor Musil. Všechny střechy budov v ČR dohromady dnes podle odhadů v teplém počasí vyzařují energetický výkon srovnatelný s jadernou elektrárnou Temelín.

Jednotný přístup státu

K revitalizaci brownfieldů by mohla pomoci Národní strategie regenerace brownfieldů, kterou na konferenci představila náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Silvana Jirotková. Cílem Strategie by bylo nabídnout jednotný přístup státu k revitalizaci rozvojových území s ohledem na nadcházející plánovací období EU a její Modernizační fond. Z toho by ČR mohla vyčerpat až 120 miliard korun z emisních povolenek.

Psali jsme také:

Konference Šetrné budovy 2019 se zabývala brownfieldy druhé generace

Na hřbitově v Ústí nad Labem se opravuje secesní kaple. V minulosti se přitom uvažovalo o demolici

Odborníci se shodli, že při revitalizaci velkých území je třeba klást velký důraz na šetrné technologie, co největší podíl zeleně, kvalitní hospodaření s dešťovou a odpadní vodou a takzvané zelené střechy, které jsou částečně nebo zcela pokryté vegetací a půdou.

Na budoucnost českých měst musí mít kromě developerů vliv mimo jiné také architekti a projektanti staveb. „Jsme svědky obnovy brownfieldů v těsném zázemí centra Prahy. Bubny, Rohanský ostrov a další území se postupně probouzejí k novému životu. Revitalizace brownfieldů, to ale není jen boj developerů o lukrativní pozemky, ale také boj o atraktivní veřejná prostranství a kvalitní prostředí města,“ uvedl dnes Jan Baxa z realitní společnosti CA Immo. Problematika brownfieldů druhé generace by se podle něj mohla týkat například oblasti Radlické v Praze, pokud by ji z nějakého důvodu opustila ČSOB.

Část brownfieldů zůstává nevyužita

Náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Silvana Jirotková na konferenci připomněla, že vláda v létě schválila aktualizaci Národní strategie regenerací brownfieldů. Jejím cílem je podle ní především vytvořit koordinovaný přístup pro regeneraci brownfieldů prostřednictvím státních politik a finančních programů, které jsou nyní roztříštěny mezi více resortů. „Systém je nyní do jisté míry nezkoordinovaný. V tuto chvíli žadatel, který vlastní příslušný areál nebo lokalitu, musí například žádat do třech různých typů programů, s třemi různými podmínkami, s třemi typy způsobilých výdajů. Celé je to pro něj velice složité - administrativně, časově, z pohledu vyjednávání," uvedla Jirotková.

Podle agentury CzechInvest je v Národní databázi brownfieldů asi 3500 lokalit, z nichž je přes 450 veřejně nabízeno investorům. V letech 2007 až 2014 se podle odhadů podařilo regenerovat zhruba 15 procent ploch brownfieldů. Přesto velká část z původně odhadovaného počtu 10.000 až 12.000 brownfieldů zůstává stále nevyužita a další nové vznikají. Kromě databáze CzechInvest přitom podle materiálu existují i další databáze ve správě několika krajů a měst.

Ze zkušeností krajů a měst vyplývá, že největšími překážkami pro znovu využití těchto území jsou majetkoprávní vztahy, finanční náročnost revitalizace, kontaminace lokalit a konkurence nabídky ploch připravených na zelené louce. Investoři vnímají pak jako překážku časový horizont a nedostupnost úvěrů pro projekty regenerací.

Psali jsme také:

Brownfieldy: Území nikoho, která lákají developery

Občané mohou začít podávat připomínky. Informační kontejner o podobě budoucí čtvrti Bubny – Zátory je již v ulicích

Revitalizace brownfieldu v Praze 11 přinese mimo jiné oživení místa prostřednictvím nového bydlení i relaxace. Vzniknout zde mají také nové pracovní příležitosti. V rámci prezentace proběhl také doprovodný program pro rodiče s dětmi, kteří si společně mohli užít aktivní odpočinek v již upraveném parku v areálu.

Společnost vyvážející zvěř na západ

Interlov byla společnost, která v minulosti prodávala a vyvážela drobnou zvěř do západních zemí. Jednalo se o drobnou zvěř, jako jsou koroptve, zajíci a bažanti. Tehdy myslivci museli povinně odevzdávat své úlovky státu a pro stát to byl slušný byznys, který vynášel relativně dobré zisky. Po Sametové revoluci v roce 1989 byl Interlov zrušen, vznikla nová společnost Interlov Praha, s.r.o a pokračovalo se v zajetých kolejích. Nová společnost však nebyla schopna odolávat konkurenci a po čase zbankrotovala.

„Toto území severozápadně od stanice metra Roztyly je dnes ve velmi neutěšeném stavu s obrovskými zátěžemi, které je nutné odstranit. Původně zde byla rasovna, hospodářský statek, přírodní koupaliště. Na začátku 50. let zde myslivci začali budovat svůj areál Interlov včetně jatek zvěřiny. V šedesátých letech se poblíž začala budovat dálnice D1 a v 70. letech pak metro C. Důsledky stavby jsou zde stále patrné, nachází se tu opuštěné trosky a torza budov, rozrostlé náletové dřeviny a pohyb ve zdevastovaném areálu je nebezpečný. Podstatná část areálu je podle současného územního plánu označována jako „částečně urbanizované rekreační plochy“, ale to je skoro směšné, skutečnost a možnost aktuálního využití je úplně jiná – nulová. Slouží snad jen jako „domov“ lidem bez domova a v horším případě jako útočiště pochybných existencí,“ píše se na webu parlamentnilisty.cz.

Areál je dnes podstatný také z pohledu protipovodňových opatření. Lokalitou protéká Kunratický potok, který byl před lety sveden do trubek. Ve spodní části byla v roce 1980 postavena suchá retenční nádrž, kterou naplňuje dešťová voda z oblasti Jižní Město II. Nádrž chrání spodní tok Kunratického potoka a v případě povodní pojme až 17 000 m3 vody. V roce 2016 byla zrekonstruována, aby se zlepšily její protipovodňové vlastnosti a aby lépe udržovala vodu v krajině.

„Veřejná diskuse nad naším záměrem na obnovení brownfieldu nedaleko metra Roztyly je pro nás jako investora a developera důležitá. Naší firemní filozofií je být odpovědní a myslet na rozvoj a budoucnost lokality. Namísto rozpínání Prahy do šířky bychom se měli soustředit na oblasti ve městě, které je třeba znovu urbanizovat. Důležité je naslouchat potřebám a žádostem starousedlíků, ale zároveň musíme myslet v širším měřítku na mladou generaci, která městské části přináší ekonomický zisk a rozvoj. Takováto setkání jsou ideálním prostředkem pro sdílení názorů, zkušeností, ale i sběr podnětů ze strany veřejnosti," uvedl v rámci setkání Radim Passer.

Bydlet, pracovat a relaxovat

„Projekt Nové Roztyly je navržen tak, aby poskytl vlastnické i nájemní bydlení, přiměřený počet pracovních míst, ale i místo pro relaxaci, ať v podobě sportovních příležitostí, zelených prostranství, vodních ploch či připravované klubovny v rámci objektu pro novou mateřskou školku. Naše plány zahrnují i další fázi revitalizace námi budovaného parku přiléhajícího k okrajové části Krčského lesa, kde bude nově možné relaxovat a sportovat. Vše je navrženo tak, aby projekt odpovídal nejen stávajícím hygienickým normám, současným technologickým nárokům moderních staveb, či potřebám prostupnosti územní, ale i nárokům na ochranu životního prostředí, to vše s ohledem na trvalou udržitelnost pro několik budoucích generací," dodává Martin Unger, technický ředitel společnosti Passerinvest Group.

První etapou a prvním důležitým krokem bylo vyčištění části kraje Krčského lesa nedaleko stanice metra Roztyly, vedle restaurace Za Větrem. Vznikla zde volnočasová louka s lavičkami, discgolfovým hřištěm a děti z místní základní školy na louce postavily krmelec. Letos byla rekultivována další část. Zde vznikne workoutové hřiště a začali se zde pořádat například pravidelné lekce jógy či běhání, které jsou otevřené široké veřejnosti.

nyv

Je kladen důraz na kvalitu života Pražanů

Od roku 1999 je na celé ploše tohoto území v platném územním plánu stavební uzávěra. Jde o tom, že dokud tato uzávěra nebude odstraněna, není možné na území stavět. Až v posledních několika letech začaly vznikat úvahy o revitalizaci brownfieldu tak, aby mohlo dojít k vytvoření opravdu plnohodnotné čtvrti, kde se pracuje, odpočívá, pohybuje a zejména bydlí. Hlavní město spolu s Institutem plánování a rozvoje (IPR) proto v únoru 2018 vytvořilo zadání územní studie, které uvažuje o tomto území jako o příležitosti vytvořit svébytnou novou čtvrť, která přirozeně naváže na své okolí.

„V zadání územní studie je kladen důraz hlavně na kvalitu života Pražanů. V nové čtvrti proto nebudou chybět školy, školky, kultura, kvalitní parky a pohodlné ulice. Těší mě, že se usilovně pracuje na oživení takto důležité části města,“ vysvětluje 1. náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Čtvrť reagující na aktuální potřeby obyvatel

Čtvrť by měla nově propojit Letnou a Holešovice a zajistit domov až pro 25. 000 obyvatel. To je zhruba 230 obyvatel na hektar, což se blíží hustotě obyvatel Vinohrad. Hlavní rezidenční částí bude jižní polovina území s výškovou hladinou přibližně 6-8 podlaží. Podobný počet podlaží mají například části Smíchova nebo Vinohrad z počátku 20. století.

„Máme skvělou příležitost vytvořit funkční čtvrť, která reaguje na aktuální potřeby města – zejména nedostatek bydlení. Bydlení by proto mělo tvořit alespoň 60 %, což se nám podařilo propsat do zadání studie,“ dodává Hlaváček a dále upozorňuje, že si na novou čtvrť budeme ještě nějakou dobu muset počkat: „Je potřeba zdůraznit, že máme teprve návrh územní studie, který jde do veřejného projednání. Je to podobné, jako když se zpracovává územní plán. Nejdříve se vytvoří návrh, který se projedná s městskou částí, s veřejností a odborníky, aby se odladily případné chyby a nepřesnosti, nebo aby se vyřešily vztahy mezi vlastníky a městem. Odhaduji, že finální územní studie může být hotová zhruba na konci roku.“

V severní části území má vzniknout soubor administrativních budov a obytného území. Odhaduje se, že severní část pojme přes 10 tisíc pracovníků. Administrativní budovy budou mít dle územní studie základní hladinu podobnou, jako jižní část, tedy 6-8 podlaží. V některých bodech může hladina věží dosáhnout až 18-21 podlaží.

Nejdůležitější brownfield v metropoli

Ve středu území má do budoucna také vzniknout centrální park o rozloze 6 hektarů. Park má být srdcem území a novou tváří Holešovic. Úloha parku by měla být multifunkční a měl by tak nabízet Pražanům možnosti různých sportovních a rekreačních aktivit. Park by také měl poskytnout zelené propojení břehů Vltavy na jihu, nové čtvrti, Výstaviště a Stromovky. Ulice lemované stromořadím, lokální zasakování všude, kde to bude možné a také zelené střechy budov patří mezi další prvky přizpůsobení na klimatickou změnu, se kterými územní studie počítá.

„Bubny jsou nejdůležitější brownfield v metropoli a lidé z Prahy 7, kteří mají na starosti rozvoj, strávili prací na tomto tématu mnoho hodin. Velký a moderní park bude zásadním místem společného setkávání a jsme rádi, že studie v něm počítá s umístěním ploch a aktivit pro všechny generace,“ říká Jan Čižinský, starosta Prahy 7.

Všechno hezky po ruce

Nová čtvrť bude skvěle obsloužena různými druhy dopravy. Bubny-Zátory jsou výborně propojeny metrem, vlaky, tramvajemi a do budoucna i páteřními pěšími a cyklistickými osami. Poblíž také vede městský okruh. V přípravě je rovněž první část rychlodráhy na letiště. Územní studie zatím nedefinuje detailní dopravní řešení, které se bude navrhovat s jednotlivými projekty bloků a ulic. Celkové dopravní zatížení odpovídá dopravnímu modelu Metropolitního plánu. Do konce léta by pak měl být připraven detailní dopravní model pro územní studii.

„Na prvním místě jsou chodci, MHD a cyklodoprava. Důležitou složkou dopravy je také vhodný mix bydlení, služeb a práce. To znamená, že pokud budou moci obyvatelé v nové čtvrti nejen bydlet, ale i nakupovat, pracovat a bavit se, sníží se tak počet cest po městě autem a MHD. Takto si představujeme čtvrti budoucnosti – všechno hezky po ruce,“ vysvětluje Adam Scheinherr, radní pro dopravu hl. m. Prahy. „Nicméně nás ještě čeká spousta práce, abychom dosáhli kýžených výsledků,“ dodává Scheinherr.

Památník ticha

V okolí se také plánují nové mosty a pěší lávky, tramvajová trať a revitalizace železniční trati Praha – Kladno, jehož součástí je i zmíněná trať na letiště. Rozvoj nové infrastruktury je koncipován tak, aby měl pozitivní vliv i na existující čtvrti. Nové propojení a služby by naopak měly pomoci odlehčit i přetíženému centru.

 „V území nemizí ani historická paměť, z nádraží Bubny byly během druhé světové války vypravovány transporty s desetitisíci židovskými obyvateli z Prahy do ghett, koncentračních a vyhlazovacích táborů. Po druhé světové válce odtud při odsunu odjížděli pražští Němci. V  původní nádražní budově tohoto stigmatizovaného místa vzniká nyní za přispění hlavního města Prahy Památník ticha s moderně pojatou expozicí připomínající složité dějiny dvacátého století, ale také prostorem pro diskusi a kritickou reflexi nedávné minulosti,“ zmiňuje Lenka Burgerová, místostarostka Prahy 7.

Podoba Památníku ticha byla nedávno představena veřejnosti a k samotné realizaci památníku by mělo dojít v roce 2021.

V nové čtvrti by měl také vzniknout koncertní sál. Návrh územní studie ho pojímá jako samostatný, svébytný projekt v jižní části území, okolí zastávky metra Vltavská. Na podobu sálu bude vypsána samostatná architektonická soutěž s mezinárodní účastí, pro kterou se již v současnosti připravují podklady. Samotná soutěž by měla být vyhlášena v druhé polovině 2020.  

 „Bubny a Zátory řeší Praha už téměř 30 let. Je to dlouhá doba, ale není neobvyklá. Například londýnské nádraží King´s Cross, celosvětově uznávaný úspěšný příklad revitalizace brownfieldu, se připravoval na transformaci od počátku 90. let a dokončení je plánováno na rok 2020. Přitom King’s Cross má „pouhých“ 27 hektarů, což je 4x menší plocha než naše Bubny,“ uzavírá Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

Kompletní návrh územní studie bude zveřejněn v červenci, po zveřejnění bude následovat veřejné projednání návrhu. S budováním nové čtvrti by se mělo začít v roce 2024.

nyv

Území pro silného developera

Projekt nové čtvrti ve Vysočanech pro čtyřicet tisíc obyvatel představily developerské společnosti Codeco, Finep, Imos Development a CPI Group už v roce 2009. Podle minulých plánů měla být v místě zachována část původní průmyslové zástavby, například funkcionalistická vila architekta Františka Alberta Libry nebo některé výrobní haly. Firma Codeco však nakonec projekt prodala. „Důvodem prodeje je rozsah území osmi hektarů, který vyžaduje velmi silného developera pro výstavbu veškeré potřebné podmiňující infrastruktury,“ uvedl tehdy ředitel společnosti Petr Fanta.

TV Architect natočila exkluzivní rozhovor s Petrem Michálkem, generálním ředitelem Skanska Reality přímo v místě vznikající čtvrti.

red

Tam, kde se vařilo pivo

Cílem je revitalizovat a obnovit prostory, kde se ještě před šestnácti lety pivo vařilo. Město proto hledalo vhodného nájemce a našlo ho v rodinném podniku otce a syna Hutárových. „Mám tady v Litoměřicích vinařství a rozhodli jsme se teď pro výrobu piva,“ řekl ČTK Dionýz Hutár. Cesta od vína k pivu vedla přes vysokoškolská studia syna Daniela. „K pivu nás přivedlo moje studium na vysoké škole, kde jsem částečně studoval výrobu piva, a tátův vývoj tady v Litoměřicích, protože pivovar tady vždycky byl a líbí se nám to,“ řekl Daniel Hutár.

Od prvního čtvrtletí příštího roku tady chtějí vařit tři druhy piva. Roční výstav plánují ke čtyřem tisícům hektolitrů. „Klasicky po česku to bude desítka, jedenáctka a nějaký speciál,“ uvedl Hutár starší. Jedno z piv už má i svůj název, bude se jmenovat Kalich.

Obnoví údajně obě části

Technologie na výrobu piva bude stát podle Hutára deset milionů korun. Na jejím umístění v objektu úzce spolupracují se stavebníky, aby byla dobře zakomponovaná do prostoru.

Obnovený pivovar je v jedné části zchátralého objektu, druhou část plánují Litoměřice rovněž opravit. Sídlit by zde měli skláři, kteří vyrábějí lustry. Náklady na opravu druhé části objektu ale budou podle Krejzy daleko vyšší. „Podle projektu starého čtyři roky by oprava celého tohoto areálu stála zhruba dvě stě dvacet milionů korun,“ uvedl. I na obnovu druhé části plánují Litoměřice získat dotaci z programu Restart. Současné kolo dotací se ale podle Nekolové uzavírá v červenci, dokdy Litoměřice zřejmě nestihnou připravit veškerou potřebou dokumentaci. „Zažádat ale mohou v dalším kole,“ dodala Nekolová.

Čtk, nyv

Jeden z tahounů proměny

„Lokalita Vysočan je vynikající investicí do budoucna. Podobně jako se z Karlína za několik let po povodních stala vyhledávaná pražská čtvrť, mění se v současné době od píky i ráz Vysočan. Bývalé tovární haly ustupují nové výstavbě, kterou osvícení developeři realizují za podpory Městské části Praha 9 s cílem vytvořit atraktivní městskou čtvrť pro bydlení, práci i odpočinek. AFI EUROPE je jedním z tahounů celé proměny,“ říká Kateřina Holická, leasingová manažerka společnosti.

Administrativní budova A je součástí projektu AFI City, který developer buduje na území bývalého průmyslového areálu ČKD Slévárny a Moury o rozloze téměř patnáct hektarů. Za architektonickým návrhem stojí studio CMC Architects. Rozsáhlá revitalizace počítá s celkem sto deseti tisíc metrů čtverečních kancelářských, obchodních a ubytovacích ploch. V areálu nebude chybět ani rozsáhlý park, široké komunikace a cyklostezka. Projekt zahájila v létě 2016 výstavba rezidenční části Tulipa City, na kterou loni v létě navázala etapa komerční.

Energeticky úsporná budova

„Kancelářská budova A je navržena jako energeticky úsporná a směřuje k získání certifikátu BREEAM Excellent. Nabízí vysoce flexibilní kancelářské prostory pouhých patnáct minut jízdy od centra města, nedaleko nákupního centra Fénix. Fáze předpronájmů již byla spuštěna, takže aktuálně mají potenciální nájemci široký výběr podlaží za výhodnějších podmínek. Zároveň se jedná o ideální období pro diskuzi nad budoucími fit-outy, jelikož dispozice lze snadno měnit a přizpůsobit klientovi na míru,“ komentuje Kateřina Holická.

Budova A na první pohled zaujme elegantní bílou fasádou a prosklenými plochami. Jižní průčelí orientované do ulice Kolbenova zvýrazňuje velká stylová markýza umístěná nad hlavním vchodem, jejíž motiv se promítá na celou jižní fasádu. Přízemí dominuje dvoupodlažní prosklená vstupní hala. Cílem architektů bylo navrhnout nejen impozantní stavbu, ale vytvořit také prostor pro setkávání a relaxaci. Součástí projektu jsou tudíž zelené plochy s vodními prvky a lavičkami. Chybět nebude ani restaurace s kavárnou.

development news, red

Pali jsme také:

Izraelský developer chystá v pražských Vysočanech projekt AFI City

„Central Group v Modřanech v budoucnu počítá s výstavbou polotevřených a otevřených bloků s podzemním parkováním pro rezidenty a úpravou okolní zeleně. Mělo by jít o dostupné rodinné bydlení,“ vysvětlila výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková. S ohledem na velmi krátkou dobu, která od akvizice uplynula, zatím nelze přesně říci, jak by lokalita měla v budoucnu vypadat, kolik bytů by na ní mohlo vyrůst apod.

Velké výrobní haly

Na pozemku stojí dvě velké výrobní haly, kde se dříve opravovalo a vyrábělo teplovodní potrubí pro Prahu. Dnes jsou využívány převážně jako sklady a tento způsob využití zde ještě několik let zůstane zachován. Nicméně v budoucnu se počítá s demolicí hal a dekontaminací pozemku, což si vyžádá značné náklady v řádu mnoha desítek milionů korun. Ty ponese Central Group jako investor budoucí výstavby.

Central Group je největším vlastníkem pozemků pro bytovou výstavbu v Praze. V jeho portfoliu je aktuálně více než jeden milion metrů čtverečních pozemků a areálů v hlavním městě, které jsou určeny k bytové výstavbě nebo se na nich připravuje změna využití právě na rezidenční určení. Může na nich vzniknout až třicet tisíc nových bytů. Z velké části jde podobně jako v případě bývalé továrny Sigma Modřany o brownfieldy.

Politika proměny brownfieldů

Na tento typ pozemků se Central Group v posledních letech zaměřuje v souladu s politikou města, které chce proměňovat opuštěné brownfieldy na obytné zóny. Je tak nejaktivnějším investorem pozemků a areálů pro budoucí bytovou výstavbu v ČR. V loňském roce získal šest velkých akvizic včetně letos dotažené smlouvy s PSN na vůbec největší areál po bývalé továrně Siemens na Zličíně. Tam firma koupila tři sta šedesát tisíc metrů čtverečních.

 Ve vlastnictví Central Group jsou také další významné brownfieldy, jako je severní část Nákladového nádraží Žižkov, kde by měla vbrzku začít vyrůstat Parková čtvrť. Tu vytvoří celkem devět předních českých architektonických ateliérů pod taktovkou hlavního architekta Jakuba Ciglera. V přípravě je revitalizace areálu po továrně Tesla v Hloubětíně nebo Tebas ve Vysočanech. Před pořízením areálu na Zličíně byl největším brownfieldem ve vlastnictví Central Group skladový areál v Praze 6, kde na více než sto padesát tisících metrů čtverečních firma také připravuje novou rezidenční čtvrť s občanskou vybaveností.

Central Group, red

Chystá se dokumentace revitalizace

Nyní je naděje, že by areál mohl mít opět využití. Současný vlastník podle Šolce zpracovává projektovou dokumentaci na jeho revitalizaci. „Chystá zbourání, odstranění ekologických zátěží a vystavění nové haly pro podnik s vysokou přidanou hodnotou. Zatím není známo, jaký podnik by to měl být, ale měla by to být významná firma,“ řekl Šolc.

Jaké změny by nastaly

Město podle něj na přípravách spolupracuje, jedná o novém přístupu k slévárně. „Dnes se do fabriky přijíždí ze shora od Kovošrotu a tímto bychom areál napojili zespoda, přímo z ulice Švermova. Vznikla by ulice, chodníky, veřejné osvětlení,“ uvedl náměstek. K novému napojení slévárny ze Švermovy ulice by mělo dojít poblíž křižovatky u Svedu. Podle Šolce by novou komunikaci bylo možné později prodloužit až k ulici Domky, a zlepšilo by se tak napojení Františkova kolem letiště na Ostašov či k nákupní zóně v Růžodole.

Čtk, nyv

Zájem obcí je větší

Program regenerace brownfieldů spustilo ministerstvo průmyslu v roce 2017. „Letos máme k dispozici pouze sto milionů korun. Zájem obcí nicméně tuto částku výrazně převyšuje, což chceme při přípravě rozpočtu na rok 2020 zohlednit,“ uvedl náměstek MPO Petr Očko.

Z programu lze vedle rekonstrukcí či demolic financovat také výkupy nemovitostí, posudky, audity a průzkumné práce, projektovou dokumentaci a také výstavbu nezbytné infrastruktury. „Dosud jsme přijali dvacet osm předběžných žádostí a další projekty konzultujeme s žadateli,“ uvedla ředitelka CzechInvest Silvana Jirotková.

Celkem jsou k dispozici dvě miliardy

V celém programu, který začal v červenci 2017, jsou až do roku 2023 vyčleněny na regeneraci brownfieldů dvě miliardy korun. Ty bude ministerstvo uvolňovat postupně. V předchozích dvou letech bylo schváleno osm žádostí, které si rozdělí sto dvacet šest milionů korun. Jedním z žadatelů je i město Litoměřice, které již začalo s přeměnou zchátralé kotelny pivovaru v centru na nový minipivovar.

red

Díky velkoplošnému prosklení s použitím vertikálních lamel a horizontálních žaluzií na fasádě budovy bude dosaženo maximální světlosti interních prostor i bez použití umělého osvětlení. Areál zahrne několik coworkingových spotů umístěných nejen v interiéru budovy či zeleném atriu navazujícím na recepci, ale i na společné terase, která je orientována do vnitřní zahrady. Tyto prostory poslouží primárně pro načerpání inspirace budoucích nájemníků.

„Inspirace ale není to jediné, co chceme u nájemníků podporovat. V Praze se těší stále větší popularitě cyklistika, kterou hodláme jako šetrný způsob dopravy pomáhat šířit. Právě proto nájemníci a pracující najdou v areálu moderní a prostornou kolárnu s plně vybaveným zázemím pro maximální pohodlí a komfortní stojany na kola,“ říká Kateřina Poláková, ředitelka Marketing & Sales, UBM Development Czechia.

„V současnosti zintenzivňujeme naše působení v České republice, větší aktivitu plánujeme jak v rezidenčních, tak i v komerčních projektech. Prvními vlaštovkami jsou právě Cukrovarnický palác a projekt Astrid Garden,“ dodává Ing. arch. Jan Zemánek jednatel společnosti a člen Executive Committee skupiny UBM Development.

Zdroj: UBM Development

Zabydlujeme brownfieldy

„Jedním z řešení aktuální situace na pražském rezidenčním trhu je zabydlování bývalých brownfieldů, které v širším centru města tvoří plochu o velikosti kolem tisíce hektarů. Nicméně tyto oblasti často vyžadují rozsáhlou a časově náročnou sanaci, navíc jsou spíše vhodné pro rozsáhlé celky. My se zaměřujeme na opomenutá místa a zákoutí Prahy, kde se dá stavět bez zbytečných odkladů, přitom v lokalitách poblíž přírody a s kompletní občanskou vybaveností.

S touto filozofií přistupujeme i k našemu projektu Rezidence Neklanka. Ta vyroste těsně u hranice lesa mezi původní vilovou zástavbou v Radlicích, pouhé čtyři minuty od Anděla s dalšími možnostmi nakupování, stravování a trávení volného času,“ říká Jiří Baloun, vedoucí prodeje a marketingu společnosti Geosan Development.

Bydlení, vzdělání i sport

V blízkém okolí Rezidence Neklanka jsou dostupné hned tři mateřské školy a nechybí ani základní škola nebo gymnázium. Pár minut chůze od projektu se nachází sportovní areál s plaveckým bazénem, fitness centrem, tenisovými kurty a hřištěm pro florbal i futsal. Golfové hřiště v Motole či fotbalový klub Motorlet Praha jsou nedaleko. Cesta na tramvajovou zastávku Laurová zabere pouhé dvě minuty chůze, pro jízdu metrem lze využít stanice metra B Radlická či Anděl.

Úvodní fázi Rezidence Neklanka tvoří dva bytové domy s jednatřiceti jednotkami v dispozicích od 1+kk do 4+kk. Ke každému bytu náleží balkon nebo terasa, součástí jednotek v přízemí jsou předzahrádky. V suterénu jednotlivých domů jsou umístěny sklepy a parkovací stání. Celý areál bude oplocený a s vlastní společnou zahradou. Byty jsou již v prodeji, předpokládaný termín jejich dokončení je v závěru roku 2020.

Crest Communications, red

Bytové jednotky, rozmístěné ve dvou pětipodlažních a jednom šestipodlažním domě, budou mít dispozice od 1+kk po 5+kk o velikosti až sto čtyřicet čtyři metrů čtverečních. Do bytů s předzahrádkou v přízemí jsou plánována velká francouzská okna, v ostatních potom vlastní balkony a ty v nejvyšších patrech zaujmou velkou terasou. Domy propojí společné dvouúrovňové podzemní podlaží, v němž vedle parkovacích stání budou vyčleněny prostory i pro sklepy, kočárkárnu či místnost pro mytí kol a psů.

Jednoduchost a čistota severského stylu

Architektonické řešení budov z pera renomovaného studia Loxia Architects Ingenierie je založené na čistých, přímých liniích a tvarování fasád pomocí polozapuštěných balkonů, ustoupených podlaží a přesahů atik posledních pater. Severský styl se dále promítne i ve volbě barevnosti samotného exteriéru, kdy převážně bílou omítku doplní v ustoupených částech tmavé a hnědé odstíny. Nárožní věže domů pak budou částečně provedeny v šedé barvě a balkonům bude dominovat poloprůhledné kouřové sklo doplněné o barevné ocelové výplně.

V úzkém sepětí s přírodou

Blok tří domů nesoucí název Pori bude ohraničen jasně definovanými uličními prostory a vytvoří tak uzavřený svébytný areál, jenž zajistí obyvatelům dostatek soukromí a díky uzavíratelným brankám také vyšší míru bezpečí. Jeho centrem se stejně jako u dalších etap Suomi Hloubětín stane zelené patio s odpočinkovými místy a herními prvky. Vznikne tak prostor vhodný pro setkávání s přáteli či sousedy a trávení volného času. Zástavba navíc vyroste v bezprostřední blízkosti nového rozsáhlého parku, který YIT pojmenuje po známé finské autorce dětských knih Tove Janssonové, a po celé své jižní a východní části bude propojena s živou přírodní scenérií údolí říčky Rokytky. Tuto oblast YIT kompletně zrevitalizuje, čímž přispěje ke zvýšení biodiverzity v lokalitě a vytvoří zde klidné, odpočinkové zázemí. Právě provázanost bydlení, zeleně a vody je stěžejním prvkem celého konceptu výstavby nové rezidenční finské čtvrti, orientovaného na úzké sepětí s přírodou.

SHRNUTÍ: NOVÁ REZIDENČNÍ ČTVRŤ SUOMI HLOUBĚTÍN V KOSTCE

Jednotlivé etapy Suomi Hloubětín jsou pojmenované po finských městech (Espoo, Oulu, Turku, Lahti…) a nově vzniklé ulice ponesou jména významných finských osobností z oblasti kultury, architektury a vědy (Waltariho, Saarinenova, nám. A. Alta, park Janssonové...). 

Lokalita: Praha 9 – Hloubětín v sousedství říčky Rokytky, mezi ulicemi Kolbenova, Kbelská a Poděbradská s veškerou občanskou vybaveností. V blízkosti jsou zastávky metra Kolbenova a Hloubětín.

Počet etap výstavby: 10 

Celková rozloha: více než 9 hektarů

Celkový počet bytů v 10 etapách: téměř 900 bytů

První etapa (Espoo): 149 bytů, kolaudace září 2017 

Druhá a třetí etapa (Turku a Oulu): celkem 196 bytů, kolaudace podzim 2018 

Čtvrtá etapa (Lahti): 104 bytů, hrubá stavba říjen 2018, plánovaná kolaudace říjen 2019

Pátá etapa (Salo): 101 bytů, zahájení květen 2018, plánovaná kolaudace září 2020

Šestá etapa (mateřská škola): plánované dokončení 2021

Sedmá etapa (Porvoo): 60 bytů, zahájení květen 2018, plánovaná kolaudace září 2020

Osmá etapa (Pori): 82 bytů, zahájení březen 2019, plánovaná kolaudace únor 2021

Devátá etapa (Vantaa): 104 bytů, zahájení 3. čtvrtletí 2019, plánovaná kolaudace srpen 2021

Desátá etapa (Tampere): 68 bytů, zahájení v roce 2020

Dokončení celého areálu Suomi Hloubětín včetně parku a jeho vybavení je plánováno na přelom let 2021/2022

Crest Communications

Články týkající se developera YIT můžete vidět na webu TV Architect.

Funkcionalistický objekt bude středem areálu

Podle studie, která slouží jako základ pro změnu, má být centrem areálu funkcionalistický objekt nádraží, od roku 2013 památkově chráněný. Obklopen má být rezidenční výstavbou o výšce čtyř až šesti nadzemních podlaží. Středem areálu má vést nová tramvajová trať z Jana Želivského, opustí ho u ulice K Červenému dvoru. Návrh počítá i s dvouproudou silnicí, která by měla areál nádraží propojit s Českobrodskou ulicí u předpokládané budoucí křižovatky s novým úsekem městského okruhu pod Jarovem.

Rozpory mezi obyvateli Prahy 3 i politiky v minulosti způsobila otázka počtu obyvatel možné nové čtvrti. Architekt Jan Sedlák, který je spoluautorem dřívější verze studie areálu, na diskusi podotkl, že původně při návrhu počítali se zhruba osmi tisíci až deseti tisíci obyvateli. A to i přes to, že vycházeli z Vinohrad, které jsou jednou z nejhustěji obydlených čtvrtí v metropoli. Navrhovaných patnáct tisíc obyvatel by znamenalo opravdu vysokou hustotu, dodal.

Společné využití

Celý areál kolem bývalého nákladového nádraží má zhruba třicet tři hektarů. Už roky se řeší osud prvorepublikové funkcionalistické budovy nádraží, které přestalo fungovat v roce 2002. Původně měla ustoupit výstavbě, po tlaku aktivistů však z demolice sešlo. Minulé vedení Prahy schválilo nákup nemovitosti od ČD za šest set šedesát dva milionů korun, odhady nákladů na rekonstrukce se odhadují mezi 1,5 a 2,5 miliardy korun. Stávající vedení magistrátu se chce domluvit se soukromníky či ministerstvem kultury na společném využití tak, aby město nemuselo samo platit rekonstrukci.

Čtk, nyv

Kvalitní architektura

„Velký zájem o Waltrovku ze strany nadnárodních investorů bereme jako ocenění strategie zaměřené na výjimečnou kvalitu, architekturu a veřejný prostor u našich projektů. Tento vysoký standard chceme udržet i u dalších projektů," uvedl Pavel Streblov, ředitel Penty pro kancelářskou výstavbu. Pro nového majitele bude Penta Real Estate po přechodnou dobu poskytovat služby správy budov.

„Jsme rádi, že jsme pro našeho korejského investora tento unikátní kancelářský kampus získali. Velký potenciál vidíme v kombinaci mimořádné kvality staveb, renomovaných nájemců a pokračujícího růstu pražského kancelářského trhu," uvedl Phil Wood, ředitel investic společnosti GLL pro střední a východní Evropu.

Největší letošní transakce

Za poradce si Penta vybrala společnost Cushman and Wakefield. „Prodej Waltrovky je největší transakcí letošního roku v segmentu nemovitostí v České republice. Je důkazem, že Praha má investiční potenciál, který umožňuje globálnímu asijskému kapitálu investice na úrovni srovnatelné s většími evropskými městy," podotkl partner společnosti Jeff Alson.

Kancelářskou část Waltrovky Penta postupně dokončovala od roku 2015 do roku 2018. Mezi nejvýznamnější nájemníky patří společnosti Oracle Czech, Johnson&Johnson, EUC, Sberbank CZ, Astra Zeneca Czech Republic, VLM nebo Centrum pohybové medicíny Pavla Koláře. Jednotlivé budovy získaly národní i mezinárodních ocenění, stejně tak celý projekt Waltrovky. Mezi nejvýznamnější pak patří CEE Quality Awards za nejlepší rozvojový projekt ve střední a východní Evropě. Celkové náklady na výstavbu včetně bytové části, která není součástí prodeje, přesáhly pět miliard korun.

Pomalu mizející brownfield

Penta získala areál bývalé továrny Walter na podzim 2012 od irské developerské společnosti Red Group. Na téměř sto sedmdesáti tisících metrů čtverečních během následujícího roku dokončí novou městskou čtvrť se sedmi sty bytovými jednotkami a rodinnými domy, velkým parkem, občanskou vybaveností včetně mateřské školky.

Na Waltrovku navazuje projekt, který Penta připravuje podél Radlické ulice směrem do vnitřní Prahy. Polyfunkční zástavba počítá opět s kancelářskými budovami, které oddělí rezidenční část se čtyřmi sty bytovými jednotkami od rušné ulice stejně, jako je tomu u Waltrovky. Po jeho dokončení zmizí poslední zbytky původního rozměrného brownfieldu, vymezeného stanicemi metra Jinonice- Radlická.

Společnost GLL spravuje globální aktiva v celkové výši sedm miliard eur. Ve střední a východní Evropě působí od roku 2004. V České republice ji reprezentuje Škodův Palác v Praze 1 a také Anděl Park B na Smíchově.

Penta Real Estate patří do skupiny Penta Investments, která vstoupila do sektoru realit v roce 2005. Od té doby se vyprofilovala v lídra na realitním trhu v České republice a na Slovensku, působí také v Polsku. Aktiva Penty Real Estate představují 1,1 miliardy eur.

čtk, nyv

Bytový dům s komerčními prostory

Projekt již od stavebního úřadu Prahy 7 dostal rovněž územní rozhodnutí. Před prvním kopnutím do země je třeba získat ještě stavební povolení. Detaily projektu zatím developer nezveřejnil. Podle informací v územním rozhodnutí se u tramvajové zastávky Maniny bude stavět bytový dům s komerčními prostory. Stavba bude mít osm nadzemních podlaží.

Atraktivní lokalita

Praha 7 je mezi developery velmi populární. „Holešovice jako lokalita pro nové developerské projekty byla v poslední době na vzestupu. V budoucnu by se měla uvolnit stavební uzávěra na území Bubny-Zátory, kde má vzniknout nová čtvrť. To Holešovice ještě více zatraktivní,“ uvedl realitní specialista Petr Strýček z poradenské společnosti JLL. Hned naproti projektu v Dělnické ulici se v režii slovenského investora Cresco připravuje přestavba bývalé Tesly Holešovice. Výsledkem mají být nové coworkingové kanceláře.

red

Tři tisíce nových bytů

Developerská skupina T.E. vznikla v roce 2014. Pořízení bývalé papírny v Bubenči je co do rozlohy pozemku dosud největší akvizicí společnosti. Loni koupila pozemky na pražském Jarově a ve Starém Lískovci v Brně. Dosud dokončila bytové projekty Barrandovská zahrada v Praze 5, Truhlárna v Praze 6 a Milhouse v Brně. Aktuálně má ve výstavbě projekty Sakura v Praze 5 a Bleriot v Praze 9. V přípravě má několik dalších projektů, ve kterých chce postavit zhruba tři tisíce bytů.

čtk, nyv

Komín i kotelna by měly zůstat stát

Projekt počítá na více než sedmdesáti hektarech s výstavbou sedmi bytových domů, obchodních prostor a budov občanské vybavenosti. Zachovaný komín cukrovaru by měl zůstat stát, stejně jako opravený objekt bývalé kotelny. Záměr počítá s byty od garsoniér po 5+KK. Parkování mají zajistit podzemní garáže s kapacitou devět set sedm stání, na povrchu zaparkuje dalších sto třicet aut. Součástí záměru je stavba protipovodňových zábran u Vltavy a rozšíření Komořanské ulice v případě, že do dostavby nebude zprovozněna plánovaná nová čtyřproudá komunikace, napojující oblast na vnitřní okruh.

nyv

Psali jsme také:

Profil: Skanska Reality

Kanál: Skanska Reality

Kam kráčí Star Group

Část po bývalé Tesle, kde chce Central Group stavět, čeká na změnu územního plánu a projektovou dokumentaci. Podle Kunovského by se mohlo začít stavět už v roce 2021, první etapa by mohla být otevřena v roce 2023.

Jiným směrem se ale ubírá developer Star Group. „Vývoj na realitním trhu sledujeme, vnímáme rostoucí využití brownfieldů developery. My se ubíráme jinou cestou, novostavby na okrajích Prahy jsou pro zákazníka cenově dostupnější, navíc nabízejí vysoký standard bydlení,“ řekl k tématu Tal Grozner, ředitel developerské společnosti Star Group.

Nejdůležitější území

Analýza Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy připomíná, že nabídková cena v prstenci okolo Prahy v roce 2018 byla na úrovni devadesáti tisíc korun za metr čtvereční. Z analýzy zároveň vyplývá, že popsaná oblast zůstává díky příhodným podmínkám jak pro developery, tak pro zákazníky pro pražskou bytovou výstavbu nejdůležitějším územím. A téměř čtyřicet procent aktuálních projektů se realizuje právě tam. „Projekty v takzvaném moderním městě jsou žádané mimo jiné díky kombinaci dobré dopravní dostupnosti i služeb a ceny ve smyslu poměr ceny a kvality,“ uvedl  Grozner.

red

Psali jsme také:

Největší akvizice v historii Central Groupu, koupil brownfield na Zličíně

Transformace pražských brownfieldů nabídne nové byty a občanské vybavení

Inspirace z ciziny

Peter Gero se bude podílet na koncepci a ideové strategii velkých pozemkových celků a měl by vnést inspiraci z tvorby hodnotného veřejného prostoru v Hamburku do projektu Nový Zličín. Ten Central Group připravuje ve spolupráci s Pavlem Hniličkou a Jakubem Ciglerem, předními českými urbanisty architekty. Na rozlehlých pozemcích po bývalé továrně Siemens v přímé návaznosti na stanici metra Zličín vznikne dostupné bydlení pro tisíce Pražanů a to s velmi zajímavou architekturou a živým přízemím bytových domů plným obchůdků, provozoven služeb, kaváren a restaurací. Počítá se také s několika mateřskými školkami, náměstím s prostorem pro velkou školu a budovu nového úřadu. Středem lokality, po nově vybudovaném bulváru, by měla vést tramvajová trať až k metru.

„Úspěch či neúspěch projektu určují kvalitní veřejná prostranství, ne jen urbanismus nebo architektura,“ uvedl Gero. Rozhodující při vytvoření konceptu zástavby tak velkého území, jakým je HafenCity, byla podle něho koordinace jednotlivých odborností, které mají často protikladné požadavky, například doprava versus zeleň. Výsledkem musí být kompromis a město i investoři musí být motivováni stát se partnery a mít společný zájem. I tyto zkušenosti se mu v Praze budou určitě hodit. „Brownfieldy lze revitalizovat poměrně v krátkém čase. Já si myslím, že jiné cesty není. Kdo zdržuje tento rozvoj, skoro si myslím, že páchá zločin na městě,“ vysvětlil.

Aktuální legislativa

Urbanista má také oproti ČR odlišné zkušenosti z Německa ohledně legislativy, jejíž rigidní výklad je u nás jednou z příčin současné paralýzy výstavby a bytové krize. „Legislativu je třeba přizpůsobit lidem a ne opačně. Právní předpisy děláme proto, aby se náš život uspořádal v nějakých mantinelech. Svět se mění a zůstat v korzetu zastaralých právních předpisů znamená úpadek,“ je přesvědčen Gero.

Urbanista slovenského původu do Německa emigroval z Československa v roce 1968. Třicet let pracoval pro magistrát v Hamburku. Z toho dvanáct let působil jako ředitel plánování a výstavby centrálních čtvrtí Hamburku. Stál u vzniku městské čtvrti HafenCity s množstvím zajímavých staveb od světových architektů. Nyní působí jako člen architektonických rad a jako poradce pro veřejné městské urbanisty.

Transformace zanedbaných brownfieldů

Central Group je největším vlastníkem pozemků pro bytovou výstavbu v Praze. V jeho portfoliu je jen aktuálně více než milion metrů čtverečních brownfieldů a pozemků určených k výstavbě pro zhruba třicet tisíc nových bytů po celé Praze.

Společnost se v posledních letech zaměřuje právě na transformaci zanedbaných brownfieldů v Praze na příjemná místa pro život, která jsou přínosem i pro své okolí s množstvím zeleně a hodnotného veřejného prostoru. Většina projektů neřeší jen samotné bydlení, ale nabízí novým obyvatelům, ale i starousedlíkům služby, obchody, restaurace, kavárny a občanskou vybavenost. Ve velkých projektech je stále běžnější, že Central Group na své náklady buduje mateřské školy, poskytuje městské části pozemky pro vybudování škol, úřadů, řeší dopravu v širším okolí lokalit apod.

nyv

Co by mělo stát vedle

Vedle ní architekti navrhují umístit moderní dostavbu s kancelářemi, obchody, restauracemi, mohla by zde vzniknout obchodní třída, bytové domy či další zdravotnická zařízení. V návrzích se objevilo i muzeum historie areálu a Zbrojovky.

V současnosti se již pracuje na rekonstrukci objektu bývalé nářaďovny v severovýchodní části, která bude sloužit administrativě. První nájemníci už by se do ní mohli stěhovat koncem letošního roku.

O co jde

Areál po bývalé Zbrojovce je dvacetihektarový brownfield. Jeho přestavba začala demolicemi v roce 2017 a bude postupovat po částech pravděpodobně více než deset let. Ze sta objektů zůstanou stát jen čtyři, areál se stane prostupný a přístupný z více stran. Dnes je možné se do něj dostat jen z Lazaretní ulice. Bydlení by zde mělo v budoucnu najít okolo deseti tisíc lidí.

nyv

Psali jsme také:

Areál brněnské Zbrojovky se mění, tamější obyvatelé mohou rozhodnout o budoucí podobě

Původně se v lokalitě plánoval jiný projekt, kde trojice investorů zamýšlela až pětačtyřicetipodlažní věž. JTRE koupil pozemky o rozloze zhruba 1,5 hektaru na podzim 2015 a rezidenční část nakonec naplánoval do výšky třiceti šesti nadzemních podlaží.

Ochranná stěna

Developer aktuálně informuje, že Klingerka po získání stavebního povolení postupuje k samotné realizaci. Výstavba by měla začít podle JTRE o několik měsíců, přesný termín zatím firma neuvádí. Dokončit musí ještě vyčištění území, s nímž již začala před měsíci.

JTRE už má za sebou i představení projektu obyvatelům dotčeného území. Sousedům developer přislíbil opatření ke zmírnění dopadu výstavby na komfort jejich bydlení. Například zařízení staveniště, které sestává z několika na sobě položených kontejnerů, bude tvořit stěnu orientovanou tak, aby chránila rodinnou zástavbu před hlukem a prachem.

Požadavky místních splnili

„Abychom eliminovali pohyb stavebních mechanismů po silničních komunikacích, budou tyto vcházet nejkratší možnou cestou na staveniště a rovněž z něj vycházet,“ vysvětlil Peter Medlov, projektový manažer JTRE.

Developer tvrdí, že chce, aby stavba co nejméně zatěžovala místní komunitu. „Požadavky našich sousedů jsme obratem splnili a zřídili jsme i speciální e-mailovou adresu, na kterou mohou stále zasílat své postřehy a podněty,“ podotkl Medlov.

Koncept dvou budov

Ambicí developera je, aby Klingerka v lokalitě rozvíjela a doplňovala současné Centrum. „Klingerka zhodnotí pozemek tak, aby byl zohledněn urbanistický kontext připravovaného rozvoje nové městské struktury,“ tvrdil JTRE v minulosti.

Projekt je navržen jako koncept dvou budov – bytové věže a administrativního objektu, které propojuje parkovací dům s pěti sty osmdesáti místy se zelenou střechou. Dalších sto stání je plánovaných na terénu. Součástí budov je občanská vybavenost, v parteru vzniknou obchodní prostory.

Odkaz na historii zdejšího továrnictví

Bytový věžák bude mít třicet pět pater, developer v něm naplánoval tři sta osmdesát dvou- až čtyřpokojových bytů. Fasáda budovy bude odkazem na historii zpracování juty v někdejší továrně.

Podle webu projektu je momentálně prodaných zhruba osmdesát procent bytů, volných tak zůstává přibližně sedmdesát jednotek. Některé byty jsou předrezervované.

Byty v Klingerce dal JTRE do prodeje ve výraznějším předstihu, prodej šedesáti pěti procent jednotek hlásil už loni na jaře. V té době je developer nabízel v ceně od dvou tisíc dvě stě po tři tisíce dvě stě eur za metr čtvereční. Momentálně se už ceny pohybují výrazně výše – od částek těsně pod tři tisíce eur po zhruba tři tisíce sedm set eur za metr čtvereční. 

Ceny bytů a rozloha

V aktuální nabídce je nejlevnější volný dvoupokojový byt v dvacátém druhém patře o rozloze 56,7 metrů čtverečních a exteriérem a balkonem majícím téměř pět čtverečních metrů, který stojí sto devadesát pět tisíc čtyři sta osmdesát devět eur. Volné jsou ještě dva byty v nejvyšším třicátém pátém patře, jde o čtyřpokojové jednotky o rozloze přesahující sto padesát metrů čtverečních, kde dalších šedesát jedna metrů připadá na terasu. Ceny jsou šest set devadesát jedna tisíc osm set, respektive šest set třicet osm tisíc šest set čtyřicet eur.

V ceně bytu je zahrnut i sklep. Zvýšení cen v projektu je vidět i na cenách parkovacích míst – vnitřní se momentálně prodává za dvacet pět tisíc dvě stě eur, vnější vychází na šestnáct tisíc osm set eur.

Nová dominanta

Součástí Klingerky bude i zmiňovaná kancelářská budova umístěná hlouběji v areálu. Ta přinese na jedenácti patrech deset tisíc čtverečních metrů pronajímatelné plochy.

Centrálním veřejným prostorem celé zóny bude park o rozloze přes čtyři tisícovky čtverečních metrů, který bude sloužit původním i novým obyvatelům takzvané Klingerové kolonie. Nabídnout má i hřiště a sportoviště.

Rezidenční věž v Klingerce bude dominantou celého projektu, vyroste do výšky sto patnáct metrů. Mírně tak přeroste dvojčata Panaroma City, které JTRE postavil do výšky sto dvanáct metrů.

nyv

Já jsem zatím spokojená moc, až mile mě překvapuje, s jakým nasazením k němu přistupují kolegové z ostatních resortů. Všichni jsou si vědomi žalostné situace v České republice.  Je jasné, že v rámci věcného záměru dojde k nějakému upřesnění, ale my jsme se opravdu shodli na 20 hlavních principech zákona. S hlavními stavebními kameny se kolegové ztotožnili. Největším kamenem úrazu, který ještě bude muset projít diskusí, bude Nejvyšší stavební úřad a celá nová hierarchie nezávislých stavebních úřadů.

To zní optimisticky.  Takže kolegové vám tentokrát nedají kategorické nesouhlasné připomínky a stanoviska?

Určitě ne k těm hlavním principům, ty všichni ministři měli dopředu a všichni řekli, že těm 20 základním principům rozumí a že touhle cestou půjdeme. Teď budeme samozřejmě hledat tu kompromisní cestu z pohledu práva, legislativy, atd.

To ale znamená, že se ministerstva musí vzdát části svých kompetencí, které dosud měla. Opravdu jsou kolegové ochotní to udělat?

Ano, opravdu ano, protože cílem je, že už nebude taková roztříštěnost stavebních úřadů, nebudou speciální stavební úřady, jiné stavební úřady, atd…

A s tím třeba ministerstvo dopravy a zemědělství a životního prostředí souhlasilo?

S principy navrženými ve věcném záměru ano.

Jak jste to dokázala?

Všichni si jsou vědomi současné situace. Ministři vědí, že to jinak nejde. Samozřejmě, že si všechny resorty musí především udělat pořádek ve svých zákonech, ve kterých je hájen veřejný zájem. Těchto zákonů je více než 45. Snaha je, aby po zřízení Nejvyššího stavebního úřadu všichni seděli pod jednou střechou, což bude pro investora mnohem jednodušší.  Cíl je jeden úřad, jedno povolení a jedno razítko.

Dotčené orgány jsou velké téma. Měla by nastat nějaká redukce, předpokládám…

Ano, a dle mého názoru podstatná redukce. A o tom to je. Resorty si zaprvé udělají pořádek v tom, co je skutečně veřejný zájem, který musí být zákonem hájen, a hlavně věřím, že bude také platit fikce souhlasu závazného stanoviska pro všechny.

Vy jste se pokusili fikci souhlasu už teď přilepit k zákonu o liniových stavbách. Jak to dopadlo?

Ano.  Novela už prošla meziresortním připomínkovým řízením, proběhlo jednání se všemi dotčenými resorty a všichni vyslovili souhlas, to znamená, že my skutečně jedeme bez rozporu. Fikce závazného stanoviska dotčeného orgánu bude upravena ve stavebním zákoně.

Vždyť tam bylo asi deset kategorických nesouhlasů včetně ministerstev, NKÚ…

Jak říkám, nakonec je změna bez rozporu. Když to půjde dobře ve sněmovně, fikce by mohla platit už od podzimu letošního roku. Fikce se bude vztahovat jen ke stavebnímu zákonu, ne k jiným správním úkonům.

Takže fikce souhlasu už by mohla být od září. Redukce dotčených orgánů pak v novém zákoně?

Přesně tak.

Kolik si myslíte, že jich nakonec zůstane?

To je otázkou. Já si myslím, že ve finále zůstane do deseti nejstěžejnějších, jako je hygiena, požárníci, památkáři, životní prostředí…Otázkou je, jestli budou do budoucna dávat jen stanovisko, kdy se dotáže Nejvyšší stavební úřad na veřejné zájmy, které chrání nebo zda to zůstane závazné stanovisko.

Jak bude vypadat nová soustava stavebních úřadů?

V podstatě bude podobná, jakou má Finanční správa ČR, na úrovni státu bude Nejvyšší stavební úřad, pod ním budou krajské úřady a pak budou stavební úřady na obcích s rozšířenou působností, které budou mít detašovaná pracoviště až třeba na úrovni jedničkových obcí tak, jak to je dnes.  Tím pádem budou rozhodovat na prvních stupních dole na obcích s rozšířenou působností pobočky kraje, odvolací řízení a přezkumy rozhodnutí bude dělat kraj. Úřad v první instanci má na rozhodnutí 60 dnů, kraj na přezkum taky 60 dnů, tak to máme dohromady čtyři měsíce. A pak už zbude jen soudní přezkum. Soudy by na něj měly mít osm měsíců. Takže do roka by všichni měli vědět.

Když v Praze vznikne centrální stavební úřad, bude předobrazem toho krajského a vy nejste proti?

Nejsem proti. Vždyť i Praha je kraj.

Takže by jen Praha předběhla nový zákon?

Ale Praha nemusí čekat na nový stavební zákon a může to řešit již dnes. Je to čistě její rozhodnutí. My jsme dokonce s Prahou měli jednání o tom, že zvažují zřídit jeden úřad už teď, protože jsou si sami vědomi toho, že se stávajícím stavem mají problémy. Jenom debatují, v jakém rozsahu a jak to mají udělat. Praha o tom uvažuje už teď také proto, že ví, jaké bude mít nový model další výhody. Zaprvé budeme sdílet úředníky, bude lepší koordinace stavebních úřadů, už se nebude stávat, že se v jednom kraji povolují stavby tak a v druhém jinak. Samozřejmě nejsložitější debata bude s Asociací krajů a se Svazem měst a obcí a se starosty.

Starostové se nebudou chtít vzdát stavebních úřadů? Na jednu stranu mohli být rádi, že se úřadů zbaví….

Přesně, někteří starostové říkají: Už si je vezměte, já už jsem úplně nepříčetný. Občané samozřejmě nadávají starostovi a on s prací stavebního úřadu nemůže nic dělat, protože ten je přeneseným výkonem státní správy a se samosprávou by neměl mít nic společného. Ti, kteří ve stávajícím smíšeném modelu hledají jiné výhody, ti se vzdát stavebního úřadu nechtějí.

V posledních letech se hodně rozmohla odvolání pro systémovou podjatost úřadu. Je s tím velký problém?

Ano, samozřejmě je s tím obrovský problém. Soud ani v podstatě moc nemůže rozhodovat jinak, protože dnes prostě není vztah nadřízenosti a podřízenosti dotažen. Pokud odměňuje radnice úředníka stavebního úřadu, tak mi může kdokoli cokoli vykládat, ale výkon státní správy a samosprávy reálně oddělen není. Proto tento model, který my navrhujeme, řeší systémovou podjatost, to znamená, že úředník nebude závislý na odměnách od starosty a tajemníka, ale bude skutečně placen státní správou.

Jak se námitky na systémovou podjatost projevují v praxi?

Teď je situace úplně tristní, protože projekty velkých krajských měst řeší malinké úřady na obcích. Vezměme si příklad stavebního úřadu v Hořicích u Hradce Králové, kde má jedna paní řešit velké náměstí a velkou dálniční křižovatku, protože stavební úřad v Hradci je systémově podjatý. Tu paní by měli na rukou nosit, že se z toho ještě nezbláznila. A nikdo jim nemůže půjčit úředníky, nejde to. V našem novém modelu by tam klidně mohli přijet úředníci z Českých Budějovic a pomoci jí. Samospráva nemůže dělat nic, a mě všichni píší: Udělejte s tím něco. Jiná možnost než vytvořit nezávislou soustavu stavebních úřadů, není.

Zajistí nezávislá soustava stavebních úřadů, že se z nich zase stanou svéprávné úřady, které budou schopné rozhodovat? Já mám pocit, že teď fungují spíše jako pošťáci, kteří přeposílají dokumenty, které jim sežene investor…

O tom to celé je. Investor přijde na stavební úřad, předloží projektovou dokumentaci a tím to pro něj končí, pak už veškeré agendy bude řešit stavební úřad.  Paralelně musí probíhat digitalizace. Všechny úřady se potom budou vyjadřovat najednou k jedné dokumentaci, a pokud bude třeba po dohodě s investorem její úprava, všichni uvidí jednu a tu samou aktuální projektovou dokumentaci. Dnes se stává, že jeden z dotčených orgánů něco upraví a ti další o tom vůbec nevědí. No a za 60 dnů si investor přijde a dostane jedno rozhodnutí s jedním razítkem.

Vy říkáte tedy, že stavební řízení bude záležitostí jednoho roku a to včetně soudního přezkumu, který by měl trvat maximálně osm měsíců. To chcete zařídit jak?

Samozřejmě o tom budeme ještě debatovat. Pan ministr spravedlivosti to ví. Říkala jsem, že změny v zákoně jsou revoluční a tohle je jedna z nich. 

To je vaše představa těch osm měsíců?

I soudy musí dodržovat správní lhůty, jinak se nikdy nemůžeme dobrat konce, pokud nebudeme všichni dodržovat nějaké termíny. My navrhujeme i v oblasti soudnictví a přezkumu skoro revoluční kroky, já jsem si toho vědoma. Pokud soudy přezkoumávají rozhodnutí stavebních úřadů, tak bychom rádi zavedli tzv. apelační princip. To znamená, pokud soud skutečně najde chybu, tak ať jí opraví, ať věc nevrací jen na procesních chybách, protože to je potom začarovaný kruh. Teď vyprávěli kolegové z Pardubic, že jim soud shodil povolení na tom, že oni tam měli napsáno, že dotčené orgány v závazných stanoviskách vyjádřily souhlas. A víte, na čem to shodil soud? Že tam neměli vyjmenované ty dotčené orgány. My žijeme v absurdistánu…Stejný princip by měl ale platit i pro nadřízené stavební úřady v odvolání.

Zvládnou to soudci? A vlastně i úředníci na stavebních úřadech?

Uvidíme. Všichni si musí být vědomi toho, že výsledkem musí být výrazné zrychlení výstavby.

Teď všichni brečí, že nemohou sehnat úředníky na stavební úřady. Už prý to nechtějí ani teologové. Bude ta práce zase atraktivní?

Teologové dnes na stavebním úřadu rozhodovat nemohou. Ale je pravdou, že teď dokonce přestal fungovat stavební úřad Nechanice. Zavřeli vrata, jedna úřednice odešla a skončili. To bude naše starost, dnes padá personální nedostatek na starosty.  Když bude existovat model Nejvyššího stavebního úřadu a něco takového se stane, najednou z minuty na minutu ten člověk vypadne, budu moci na úřad půjčit neboli sdílet úředníka odjinud. Dnes to nepřipadá v úvahu, takže se vlastně paralyzuje část území republiky.

Budou úředníci stavebních úřadů pod služebním zákonem?

Budou muset být. To by jim mělo přinést stabilitu a v neposlední řadě stejné podmínky a vybavení.  Vybavenost úřadů je rozdílná, někde ještě píšou málem v T 602, jinde jsou vybavení dobře. Pak my ale dnes nemůžeme sdílet mezi sebou data, protože systémy mezi sebou vůbec nekomunikují. To všechno jsou plusové body pro Nejvyšší stavební úřad.

Jakou máme ambici umístění v žebříčku Doing Business, kde jsme aktuálně na 156. místě? 

Určitě bych se ráda dostala před Rwandu nebo Kongo. Ne, teď žertuju, já samozřejmě doufám, že se výrazně posuneme. Ale chvilku to ještě bude trvat. Resorty mají na připomínkování 15 dnů, takže velmi brzo uvidíme všechny připomínky. Pak bude záležet na tom, kolik jich bude, jak moc se záměr podaří udržet, aby jej lidová tvořivost úplně nepřetvořila. S účinností počítáme od 1. 1.2021, samozřejmě v Poslanecké sněmovně to také nebude jednoduché… No, a tak si myslím, že v roce 2022 by už mohl někdo ocenit, jakou revoluční cestou se Česká republika vydala.

Proč vlastně nejsou schopny dotčené orgány dodržovat správní lhůty?

Jejich zaměstnanci dělají i spoustu jiných agend, takže je také otázka, jaké kapacity vyčleňují, ale je pravda, že málokdo rozhoduje ve lhůtě 30, maximálně 60 dnů. Žádosti jim tam leží půl roku, někdy i dva a půl roku, ale tím, že za to nehrozí žádné potrestání, nemají nad sebou meč. Fikce souhlasu by tohle měla změnit.

V archívu MMR visí zpráva, že v roce 2011 půjde podat žádost o stavební povolení elektronicky. I tohle můžete do 2021 stihnout?

Je prostě nereálné, abychom zavázali samosprávu, že má nakoupit takový a takový software.  Dokud nebude Nejvyšší stavební úřad, který centrálně nakoupí vybavení a softwary pro všechny, tak tady revoluci nečekejte. Vše závisí od základního mementa, že se v oblasti stavebního řízení oddělí model státní správy a samosprávy a vznikne Nejvyšší stavební úřad. Ten bude mít pod sebou jednotnou digitalizaci, jednotné formy, což nakonec ocení investor.

To už byste stejně museli začít připravovat nějakou zakázku na IT systém…

Náš tým začal mapovat, jaké softwarové vybavení jednotlivé úřady mají.

Nebude tedy jeden IT systém?

To by byl další monstrózní NEN…My potřebujeme najít kompatibilitu existujících softwarů.

Zjednoduší se také projektová dokumentace?

Máme tady autorizované techniky, inženýry, dozor stavby. Neumím si představit, že by oni šli do rozporu se zákonem, protože na dokumentaci dávají kulatá razítka. My se musíme snažit oprostit od toho, že všechno chceme v jeden moment teď hned mít jasné, ale určitě vznikne jednotná metodika, co přesně má obsahovat projektová dokumentace ve fázi podání na stavební úřad a snažíme se jí samozřejmě zjednodušit.

Asi je potřeba i nějaká revize norem?

No tak to v každém případě. Tady nám strašně pomůže to, že na stavebním kodexu neděláme sami, náš velký partner je Hospodářská komora, a to jsou všechno lidi z praxe. Ti moc dobře vědí, kde oni sami normy obcházejí, proč je obcházejí, co nefunguje. To je pro nás opravdu velmi ceněná zpětná vazba.

Část problémů se asi vyřeší tím, že bude jedno společné řízení, už ne územní a stavební…

Nebude žádné společné řízení. Bude pouze jedno řízení a výsledkem bude rozhodnutí, na základě kterého stavebník stavbu zrealizuje. Co však považuji nutné zdůraznit, že územní plány obcí budou muset být kvalitnější než dnes, právě proto, aby měl stavebník jistotu a dalo se podle nich předvídatelným způsobem rozhodovat.

Tak to je revoluce.

No ano. A pokud se ve fázi územního plánování vyřeší ochrana krajiny a přírody, tak už se nesmí stát, že když se ve fázi povolování stavby objeví křeček, zastaví se kvůli němu stavba. Křeček se by se měl prostě odstěhovat. 

Teď jste proti sobě asi poštvala ochránce přírody…

Jinak se ale nehneme z místa. Veřejnost ať se vyjadřuje ve fázi územního plánu. Regulační plány by pro nás byly ještě lepší, protože jdou více do detailů a do hloubky.

Myslím, že s tím souvisí i to, co se teď děje ve velkých městech, že se tam mluví o krizi bydlení, že vlastně se nestaví, takže ceny bytů už jsou nedostupné i pro střední třídu…

To není chyba zákona. Obce musí umět regulovat svoje územní plány, tady třeba Praha má obrovský problém, že má obrovské stavební uzávěry…

Ale i když nepotřebujete změnu územního plánu, projednáváte bytový dům už deset let…

Dnes možná, ale určitě za těch celých deset let nemůže pouze stavební úřad. Alfou omegou je přece kvalitní dokumentace zpracovaná v souladu s územním plánem a dalšími předpisy, potom těch 45 dotčených orgánů, potom další stanoviska vlastníků dopravní, technické, a nevím jaké další infrastruktury, a pak teprve jde stavebník na stavební úřad.

SAR

Regulační plán zrušit nelze

„Platí regulační plán a v tom duchu budeme v Táborských kasárnách pokračovat. Regulační plán nikdo nezrušil a zrušit ani nelze, protože už podle něj byla zahájena výstavba. Lze ho jenom nějakým způsobem upravit, ale zrušit ho nelze," řekl Hlavnička. Připomněl, že tento plán v areálu umožňuje vznik bytových a rodinných domů, školy, smíšené výstavby, sportovišť či parku.

Lunapark tam nebude

Bývalé vedení chtělo v chátrajícím brownfieldu, který kdysi město převzalo od armády, postavit zábavní centrum typu Mirákula, Techmanie nebo Legolandu, což mělo posílit turistický ruch. Tehdejší starosta Petr Hostek poukazoval na to, že autobusy vozící turisty na nedaleký zámek Konopiště by díky tomu mohly zajíždět i do Benešova. Hlavnička ale tvrdí, že na místě zábavního centra by měla být podle regulačního plánu sportovní hala. „Lunapark, aspoň dokud tady budu sedět já, tam nebude," dodal.

čtk, nyv

Propojení s historií

 „Pro tuto oblast je živé město určitě lepším řešením než stávající průmyslové využití. Proto je pro městskou část pozitivní, že tak velké rozvojové území je nyní v rukou zkušeného rezidenčního developera, se kterým jsme se dokázali konstruktivně dohodnout na potřebách města v této oblasti. Výsledkem tak bude například i mateřská škola přímo v projektu,“ řekl Jan Jarolím, starosta Prahy 9. „Oceňujeme, že architektura reaguje na industriální charakter původního území a jsme zároveň rádi, že investor počítá s obchody a službami směrem do Poděbradské ulice, která tak bude atraktivnější nejen pro nově přistěhovalé, ale i pro starousedlíky,“ doplnil.

Většina komerčních prostor má být situována právě do Poděbradské ulice, kterou tak obchody, restaurace, kavárny a služby v této části oživí. Bytové domy v Poděbradské odstíní zelený klidný vnitroblok, v němž vznikne prostor pro aktivní odpočinek pro různé věkové kategorie. Podle Kunovského v místě bude řada dětských hřišť pro různě staré děti, fitness pro dospělé nebo hřiště na pétanque. V centru lokality bude také prostor pro umístění uměleckého díla. I to by mělo odkazovat k industriální minulosti místa a mělo by být středobodem této chystané čtvrti.

Hravá architektura nových domů

Projekt, který vzniká přímo u stanice tramvaje a jeho obyvatelé tak budou mít výborné spojení prostřednictvím MHD, také logicky počítá s rekonstrukcí a rozšířením křižovatek na vjezdu a výjezdu do lokality. Central Group v rámci projektu na vlastní náklady hodlá zkapacitnit velkou křižovatku ulic Poděbradská a Průmyslová přidáním odbočovacích pruhů.

Projekt ateliéru Loxia a architektonického týmu Central Group se odkazuje k průmyslové minulosti. To se projevuje například použitím režného zdiva. Architektura hlavních bytových domů si vizuálně hraje s principem skládání cihel. Na jednu stranu do hlavní Poděbradské ulice tvoří bytové domy spíše metropolitní bydlení, na druhou stranu terasovitě ustupující podlaží do zeleného vnitrobloku nabídnou klidné rodinné bydlení. Zadní část areálu směrem k Hořejšímu rybníku tvoří nízké viladomy a vyšší bytové domy s rodinnými byty. Hmotově jsou tak domy v projektu velmi rozdílné, použitím jednotících prvků však tvoří harmonický celek.

Přeměna brownfieldů

Nejnovější a zároveň největší akvizicí Central Group je areál po továrně Siemens na Zličíně. Má tři sta šedesát tisíc metrů čtverečních a v současnosti na něm stojí velká výrobní hala a sklady. Společnost zde plánuje zažádat o změnu územního plánu na rezidenční využití. V nové čtvrti by vznikly byty, obchody, služby, restaurace, kavárny, několik mateřských škol, náměstí s prostorem pro velkou školu se sportovištěm a budovu nového úřadu. Středem lokality, která je v docházkové vzdálenosti stanice metra Zličín, by měla vést tramvajová trať. Současně se zde počítá se zavedením systému sdílených kol. Svoji základní vizi rozvoje území již investor představil zástupcům městské části a Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR).

Další významnou lokalitou Central Group, která je ale výrazně blíže realizaci, je severní část Nákladového nádraží Žižkov, kde by na sto dvaceti osmi tisících metrů čtverečních měla vzniknout Parková čtvrť s až dvěma tisíci šesti sty byty, velkým veřejným parkem a mateřskou školou. Developer zde nyní usiluje o změnu územního rozhodnutí a stavět by se mohlo začít už v roce 2020. Urbanismus zde vytvořil architekt Jakub Cigler a na architektuře se podílí devět předních ateliérů s jednadvaceti různými architektonickými koncepty.

Již tento rok Central Group plánuje zahájení stavby Rezidence Park Kavčí Hory na brownfieldu v sousedství nejvyšší pražské budovy City Tower v Praze 4. Originální projekt s veřejným zeleným vnitroblokem zde navrhl známý český architekt Josef Pleskot.

Slavná jména architektů ze světa přilákal architektonický workshop na komplex budov, který vyroste na místě bývalého Telecomu v Praze 3 na Žižkově. Přihlásilo se devadesát osm architektonických ateliérů ze třiceti zemí celého světa. Mezi nimi i světoznámí architekti jako Sou Fujimoto (Japonsko), Ian Ritchie (Velká Británie) a Richard Meier (USA). Naše barvy pak hájí například slavná česko-britská architektka Eva Jiřičná. Jasno o vítězi bude na konci března.

nyv

Psali jsme také:

Central Group na trhu investičního bydlení. Nabízí byty k prodeji
Krize dostupného bydlení. Developer Central Group nabízí řešení
Společnost Central Group přispívá na rozvoj medicíny a podporuje lékařské projekty
Největší akvizice v historii Central Groupu, koupil brownfield na Zličíně

Možnost podílet se na rozvoji Brna a jeho příští podobě přilákala v šesti architektonických a urbanistických soutěžích na padesát pět různých architektonických kanceláří a ateliérů i zpoza hranic České republiky. Nejvíce účastníků měla mezinárodní ideová soutěž na podobu areálu brněnského výstaviště, celkem jich odborná porota hodnotila dvacet, mezi nimi i účastníky z Itálie, Polska nebo Japonska.

Chceme více soutěží

„Organizaci soutěží lze rozdělit na tři tříměsíční periody. Tři měsíce na zadání a soutěžní podmínky, tři měsíce na soutěžní lhůtu a tři měsíce na vyhodnocení,“ vysvětluje Michal Sedláček, ředitel KAM. „Jak město, tak i městské části mají zájem, aby se soutěží pořádalo více, proto nyní přemýšlíme, že bychom uvnitř kanceláře vytvořili oddělení specializující se jen na architektonické soutěže,“ dodal Sedláček.

Pořádání soutěží je nejen součástí poslání KAM, ale také jeden z nástrojů, kterými tým městského architekta přispívá ke kvalitnějšímu rozvoji Brna. Díky nim, může město skrze odbornou porotu najít mezi různými návrhy to nejlepší řešení, ať už konkrétní stavby, komplexu staveb či celého území. Nejde ale jen o návrhy a vizualizace, soutěže pomáhají s nalezením projektantů pro vypracování plánovacích či projektových dokumentací a územních studií.

Projekty

Město tak už v loňském roce podepsalo smlouvu se zpracovateli projektu na Kreativní centrum, které má vzniknout v ulici Bratislavská, nebo s projektanty na územní studii obytné čtvrti Na Kaménkách v Černovicích. Na základě výsledků ze soutěže na areál brněnského výstaviště nyní KAM pro město zpracovává územní studii. Nové nápady a zkušenosti má přinést i právě probíhající mezinárodní ideová soutěž na proměnu části areálu tepláren v ulici Špitálka. Tato oblast se má během příštích let proměnit z brownfieldu v takzvanou chytrou čtvrť.

Na výstavě v Urban centru se představí výsledky architektonických soutěží na centrum volného času Nová Bystrouška v Bystrci, Kreativní centrum v ulici Bratislavská a sociálně zdravotní komplex na Červeném kopci. Dále výsledky urbanistické soutěže na návrh nové obytné čtvrti Na Kaménkách v Černovicích, mezinárodní ideové soutěže na proměnu areálu brněnského výstaviště a ideové soutěže na proměnu Mendlova náměstí.

Výstava Sedm podob Brna budoucnosti

14. 2. – 22. 3. 2019

Urban centrum, Mečová 5

Po-Pá 10.00-12.00 / 13.00-18.00 

Vstup zdarma

KAM, red

Psali jsme také:

Z brněnské věznice vznikne kreativní centrum, postaví ho ateliér KAVA

Jak se promění brněnský Mendlák? Výstava představí sedm návrhů

Mendlovo náměstí v Brně převlékne kabát

Nová podoba brněnské Špitálky leží v KAM, bude to inteligentní čtvrť

Nevýhodná výměna

Podle Babiše je celková výměna z hlediska státu nevýhodná, ale přesun čtyřiceti dvou státních složek do nového areálu se vrátí v horizontu pěti let. Kromě celého ministerstva pro místní rozvoj by se měly do Letňan stěhovat části ministerstva životního prostředí, vnitra, školství, sociálních věcí, dopravy, průmyslu a obchodu a kultury.

Zda stát přistoupí na podmínky Prahy, bude jasné až po zaslání konkrétních podkladů, které budou vycházet ze znaleckých odhadů. Primátor Hřib dnes uvedl, že město bude trvat na zaplacení celého zbytku vnitřního okruhu s pracovním názvem Vlasta a nespokojí se s kofinancováním. „Myslím, že je v zájmu celé země, aby Praha měla odpovídající dopravní dostupnost," řekl. Dodal, že zatím nejde o definitivní dohodu a jednání budou pokračovat.

Nepřijatelná lokalita

Městský Institut plánování a rozvoje (IPR) v minulosti uvedl, že Letňany se pro vybudování areálu pro úředníky nehodí a když už by měl vzniknout, tak na brownfieldu Bubny-Zátory. Stát to však odmítá. „Tato lokalita je pro nás absolutně nepřijatelná,“ uvedla Arajmu. Pozemky jsou podle ní majetkově komplikované a pro vybudování administrativních prostor by se musel měnit územní plán.

Magistrát projevil také zájem o odkup karlínských kasáren, které se stát v minulosti neúspěšně pokoušel prodat, a nyní jsou z větší části nevyužité. Magistrát chce také získat zbytek areálu Nemocnice Na Bulovce, kde vlastní dvě třetiny nemovitostí. Zařízení má nahradit nová moderní nemocnice v Letňanech, proti které se však kriticky vyjádřil Středočeský kraj.  Podle jeho hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové by ekonomicky ohrožovala nemocnice provozované krajem.

Vytvoření úřednické čtvrti Babiš prosazuje delší dobu, nyní jsou podle něj státní úřady po metropoli zbytečně roztříštěné, a stát navíc na nájmech kanceláří platí ročně téměř půl miliardy. Hřib dříve nápad označil za "úřednické ghetto." Nyní uvedl, že by na pozemcích měla vzniknout čtvrť s více funkcemi, kam se vejdou i státní úředníci. Stát však musí splnit podmínky, které si Praha klade.

nyv

Vytipované pozemky

Město chce podle náměstka Hlaváčka v budoucnu vytipované pozemky využít ve spolupráci se soukromými developery, stavebními družstvy a dalšími méně tradičními investory. Další postup hodlá rada navrhnout ve strategickém plánu rozvoje, který by se neměl týkat jenom bydlení, ale všech pro město důležitých oblastí.

Podkladem pro něj bude i další dnes zadaný dokument, ve kterém IPR představí další plány pro rozvoj několika desítek takzvaných transformačních území, tedy zpravidla brownfieldů určených pro zástavbu. Dokument bude pro každou lokalitu zahrnovat zhodnocení stavu z hlediska majetkoprávních vztahů, případných stavebních uzávěr a územního plánování a navrhne harmonogram dalšího postupu.

Vlastní developerská společnost pro Prahu

Z vyjádření zástupců pražské koalice zatím není úplně jasné, nakolik chce město byty samo stavět. Hlaváček v minulosti uvedl, že by Praha měla mít vlastní developerskou společnost, která by stavěla nejen byty, ale například i školy a další veřejné budovy.

Podle opozice je městská výstavba neefektivní. „Na základě analýz víme, že k tomu, aby cena bytů v Praze přestala růst, je nutné postavit alespoň šest tisíc bytů ročně. Koalice chce situaci řešit tím, že z města se stane developer, který bude stavět vlastní bytové jednotky. Město jako developer ale dokáže za celé volební období postavit necelých pět set bytů," uvedla Alexandra Udženija, předsedkyně zastupitelského klubu ODS.

Fikce souhlasu

Dodala, že občanští demokraté z toho důvodu navrhli ve Sněmovně takzvanou fikci souhlasu. Ta by určovala, že pokud se instituce při povolování stavby nevyjádří do zákonného limitu třiceti či ve složitějších případech šedesáti dní, bude se brát jejich stanovisko za kladné. Pro povolení stavby je nutné závazné stanovisko desítek institucí a podle Udženije v Praze visí ve schvalovacích procesech čtyřicet tisíc bytů.

nyv

K ideovým návrhům zóny jedna a šest se vyjádřilo více než osm set lidí. „Očekáváme, že s představením nových návrhů k centrální části se toto číslo významně navýší. K dispozici totiž máme jedenáct vizualizací," vysvětlil Zdeněk Havelka, výkonný ředitel. Po představení všech zón chtějí reakce a názory lidí investoři zohlednit.

Nalézt funkční mix

Centrální zóna sousedí se všemi ostatními a architekti měli uvažovat o možnosti zachování a případném budoucím využití objektu bývalé kotelny a komína. Zároveň měli nalézt funkční mix využití složený z rezidentních, administrativních a obchodních prostor, které doplní veřejné a volnočasové plochy.

Bydlení pro deset tisíc lidí

V současnosti se již pracuje na rekonstrukci objektu bývalé nářaďovny v severovýchodní části, která bude sloužit administrativě. První nájemníci už by se do ní mohli stěhovat koncem letošního roku.

Areál po bývalé Zbrojovce je dvacetihektarový brownfield na území Židenic. Jeho přestavba začala demolicemi v roce 2017 a bude postupovat po částech pravděpodobně více než deset let. Ze stovky objektů zůstanou stát jen čtyři, areál se stane prostupný a přístupný z více stran. Dnes je možné se do něj dostat jen z Lazaretní ulice. Bydlení by zde mělo v budoucnu najít okolo deseti tisíc lidí.

nyv

Staré nefunkční za nové a živé

„Areál na Zličíně je pro nás velkou výzvou. Jde o vůbec největší území, které budeme revitalizovat a které bychom chtěli změnit v živou rezidenční čtvrť se vším, co k tomu patří, tedy s množstvím obchodů, restaurací, služeb a s bohatou občanskou vybaveností,“ řekla Michaela Tomášková, výkonná ředitelka Central Group. „Tato oblíbená rezidenční lokalita si jistě zaslouží, aby dosluhující výrobní areál nahradilo funkční, živé město. Uvědomujeme si, že noví obyvatelé nechtějí v místě jen přespávat, ale potřebují veškeré služby a občanskou vybavenost, proto samozřejmě nyní s městskou částí jednáme o tom, jak by nové centrum na Zličíně mělo vypadat. Počítáme s vybudováním několika mateřských školek, náměstím s prostorem pro velkou školu a budovu nového úřadu. Středem lokality by měla vést tramvajová trať,“ dodala.

Urbanistickou studii k projektu, který vznikne na tři sta šedesáti tisících metrů čtverečních plochy, hodlá společnost podobně jako v případě dalších svých velkých areálů zadat některému z předních českých architektonických ateliérů. Plocha pozemku dosahuje téměř třicet šest hektarů a je tak například třikrát větší než severní část Nákladového nádraží Žižkov, kde Central Group připravuje Parkovou čtvrť s velkým parkem a hodnotným veřejným prostorem pro zhruba až dva tisíce šest set bytů.

Současné využití zůstane zachováno

V současnosti je pozemek na Zličíně využíván jako tovární areál s velkou výrobní halou. Po dobu přípravy budoucího projektu, tedy patrně ještě mnoho následujících let, zůstane současné využití zachováno.

Jde o čtvrtou transakci podobného typu mezi PSN a společností Central Group v relativně krátké době. Central Group získal od PSN kromě areálu na Zličíně v posledních letech například pozemky pro výstavbu designového bytového domu Harfa Design Residence, areál v Krči naproti Thomayerově nemocnici a kancelářské budovy v Olšanské ulici na Žižkově.

nyv

Hrozí dopravní kolaps

„Stále trvají určité výhrady, které k tomu projektu mám, hlavně kolem dopravní obslužnosti,“ řekl starosta. Silnice vedoucí kolem budoucího projektu, tedy zejména Radlická a Nádražní, by si podle něj zasloužily v souvislosti s výstavbou rozšířit o jeden pruh. I kdyby rozšíření platilo, pravděpodobně by k tomu byla nutná úprava projektu. „Z našeho pohledu bude opravdu hrozit, když to přeženu, dopravní kolaps někde kolem Dobříšské ulice,“ uvedl starosta.

Mazur si uvědomuje, že dosažení dalších úprav by mohl být problém. Developer ostatně už na základě připomínek městské části i obyvatel své plány upravil. „Projekt už je hodně daleko, takže manévrovací prostor na obou stranách je malý,“ uvedl. V případě, že vedení radnice bude nějakou změnu považovat za žádoucí, se nicméně bude snažit ji u investora prosadit. To se týká zejména časově vzdálenějších etap projektu.

Ústupky developera vůči městu

„Preferujeme formu dohody, tedy nějakého memoranda,“ řekl dále starosta. Praha 5 si nedávno schválila pravidla pro uzavírání podobných memorand, ve kterých developeři nezávazně přislíbí ústupky vůči městu, například investice do infrastruktury, výměnou za to, že jim samospráva nebude házet klacky pod nohy. Městská část zatím uzavřela tři podobná memoranda.

V nové čtvrti u Smíchovského nádraží by podle plánů developera mohlo bydlet až tři tisíce tři sta lidí, dále je v plánu zhruba sto devadesát tisíc metrů čtverečních ploch pro služby, nakupování a kanceláře. Součástí projektu jsou základní a mateřská škola a kulturní centra. Výstavba by měla postupovat směrem od autobusové zastávky Na Knížecí. V prostorách nádraží Praha Smíchov by měl vzniknout terminál pro autobusy a záchytné parkoviště.

nyv

Velká rozvojová území Prahy

Při rozhodování při budoucí výstavbě nebude studie závazná. Pokud nebude chtít stavební úřad rozhodnout v souladu se studií, bude to muset náležitě zdůvodnit, uvedl Marek Vácha, mluvčí IPR.

Bubny-Zátory jsou společně například s Nákladovým nádražím Žižkov nebo Smíchovským nádražím jedním z takzvaných velkých rozvojových území v metropoli. Majitel části pozemků, společnost Orco Property Group, na brownfieldu plánuje postavit novou čtvrť s byty, kancelářskými prostory, školami nebo zdravotnickými zařízeními. Celkově by tu mělo vyrůst 1,2 milionu metrů čtverečních nadzemních ploch.

čtk, nyv

Čtěte také: Transformace pražských brownfieldů nabídne nové byty a občanské vybavení

Stát je v minulosti rozprodal

U mnohých těchto území však stále platí stavební uzávěra. Magistrát by v příštím roce měl spolu s Institutem plánování a rozvoje vytvořit jakousi kuchařku, jak s brownfieldy nakládat. Nejde ale jen o změny územního plánu, ale i doporučení týkající se ekonomicko-sociální roviny. Podle Ondřeje Boháče, ředitele Institutu plánování a rozvoje však půjde jen o základní rámování. „Každé území vyžaduje individuální přístup, neexistuje univerzální řešení, “ řekl Boháč. Šéf IPR kritizuje fakt, že v minulosti stát tato území bez ohledu na město rozprodal. Brownfieldy tak mají i desítky vlastníků a město je tak závislé na vůli investora.

Například na pražském Smíchově, kde jsou nevyužívané drážní plochy, je revitalizace v plném proudu. Developer Sekyra Group se spoluinvestory tu chce zrealizovat Smíchov City, součástí by měl být i nový dopravní terminál. „V projektu jsou již vydána první územní rozhodnutí. První výstavbu tak vidíme v poměrně nedaleké budoucnosti,“ uvedl Daniel Mazur, starosta Prahy 5. Stavební uzávěra však stále platí u sousedícího území podél nábřeží vedle Strakonické ulice, kde se nachází sportovní areál. Část smíchovských obyvatel si zbourání sportoviště nepřeje, starosta chce o jeho zachování nadále jednat.

Výstavba bytů na Vysočanech

Nová čtvrť na místě drážního areálu v Bubnech na Praze 7 by mohla propojit Holešovice s Letnou. Prostor podobně velký jako Staré město už dvacet let leží ladem a stále se řeší, jak ho využít. Většinu území vlastní realitní skupina CPI, část ale patří i městské části. „Pozemky chceme využít k výstavbě škol, školek a zařízení pro seniory,“ řekla místostarostka Lenka Burgerová. Dodala, že městská část považuje za nezbytné, aby zdejší dopravní infrastruktura zajistila dobrou obslužnost území. V souvislosti s Bubny se mluví například o stavbě nové budovy filharmonie.

Změnu brownfieldů na obyvatelná území řeší i na Vysočanech. Pozůstatek bývalého průmyslového gigantu ČKD je odblokován od stavební uzávěry a přibližně šestina území už prošla transformací. Byty v brownfieldech podle místostarosty Prahy 9 Marka Doležala vznikají postupně již několik let a už zde bydlí i první obyvatelé. Na nejrozsáhlejším rozvojovém území v Praze staví hned několik developerů – YIT, AFI Europe, Vivus či Codeco. „Praha 9 se všemi investory o návrzích projektů jedná. Projekty posuzujeme v rámci rozvoje celého území s ohledem na řešení dopravy a s důrazem na to, aby vznikaly městské čtvrti s širokou občanskou vybaveností a zázemím,“ uzavírá Doležal.

lan

Na některých konkrétních opatřeních se diskutující shodli. V krátkodobém horizontu by pomohl rozhýbat zablokovanou výstavbu jeden centrální stavební úřad a rychlé projednání prioritních změn územního plánu pro dopravní stavby a bytové projekty. To zejména na brownfieldech, ve kterých je uzamčeno šedesát procent z celkových devadesáti tisíc připravovaných bytů. To jsou opatření, na kterých může začít pracovat Praha hned. Pomoci jí bude muset ministerstvo pro místní rozvoj s připravovanou dílčí novelou stavebního zákona zavádějící především fikci souhlasu a projednáním nového stavebního kodexu.

Kde stavba vázne, rostou ceny

Pavel Kliment, partner KPMG a člen SAR na grafech a statistikách jasně doložil přímou závislost počtu povolovaných bytů a růstu cen tam, kde se nepovoluje. Kupříkladu ve Varšavě rostly ceny bytů v letech 2015 až 2017 o 1,5 procenta, zatímco v Praze třinácti procentním tempem. V hlavním městě Polska připadá na sto tisíc obyvatel tisíc dvě stě třicet sedm povolených bytů, u nás jen tři sta sedm. „Varšava je krásným příkladem, jak tato přímá úměra funguje v praxi. Investice do dopravní infrastruktury spojené například s rozšířením linek metra, ochota stavět výškové budovy, podpora státu, historický vývoj, a hlavně významně rychlejší schvalovací procesy stojí za rekordním počtem nových bytů v tomto městě. Praha nebude nikdy povolovat nové byty v rozsahu Varšavy, ale stávající situace je extrém,“ uvedl Pavel Kliment.

Podobná je situace také v Mnichově, kde je bydlení drahé i pro Němce. Tam ovšem ceny rostly pomaleji – loni v Mnichově povolili třináct tisíc bytů, zatímco v Praze zhruba dva a půl tisíce. „Odhadujeme, že letos se prodá i vzhledem k novým, zbytečně restriktivním regulacím hypoték méně než pět tisíc bytů a povoleno bude jen zhruba dva tisíce dvě stě. Přitom by v Praze bylo potřeba stavět kolem deseti tisíc bytů ročně,“ podotkl Dušan Kunovský, člen SAR a šéf Central Group.

Miroslav Zámečník, ekonom České bankovní asociace doplnil, že ceny pražských bytů žene vzhůru nejen to, že se konjunktura potkala s nedostatečnou výstavbou. Praha je podle něho podobně jako jiné západní metropole pod vlivem globálních faktorů a investičních nákupů.

Rodný list pro brownfieldy

Petr Hlaváček, náměstek primátora odpovědný za územní rozvoj chce pomoci výstavbě především tak, že město rychle schválí čekající a „spící“ změny územního plánu pro bytovou výstavbu. Týká se to těch, které nejsou v konfliktu se zájmy města a znamenaly by posílení nabídkové strany trhu a dostupného bydlení.

Na pozemcích města a městských částí chce potom zkoušet experimentální družstevní bytovou výstavbu. Hlaváček upírá pozornost také k velkým rozvojovým plochám a k brownfieldům.  Pro ně by chtěl nechat vytvořit podrobné manuály s reálnými harmonogramy jejich odblokování. Každý z nich by měl získat „rodný list“. „Zapomněli jsme hledat řešení u kulatého stolu, nemůžeme spolu jednat prostřednictvím České pošty, která je v krizi,“ podotkl náměstek s tím, že důležitou debatu o vztahu veřejného a soukromého zájmu máme teprve před sebou.

Hana Marvanová, radní pro legislativu vidí jako prioritu především zrychlení schvalování procesů. „Povolování se musí stát absolutní prioritou, úřady musí dodržovat správní lhůty, jinak je to selhání státní správy,“ podotkla. Je třeba ale definovat soubor mnoha opatření, jedno kouzelné slovo, které by uhasilo současnou bytovou krizi, neexistuje. „Chceme také otevřít diskusi s developery, jak by město mohlo získat sociální byty. Zároveň od nich budu chtít vědět, kde přesně mají zaseknuté projekty a hledat systémové řešení,“ dodala.

Centrální úřad, digitalizace schvalování

Pohled z praxe nabídl účastníkům diskusního fóra šéf developerské společnosti Central Group. „Bytovou krizi nepomůže řešit nic jiného než zrychlení schvalování staveb, dostatek pozemků pro novou výstavbu a fungující tržní prostředí se zdravou konkurencí mezi developery a hypotéčními bankami bez zbytečných regulací,“ řekl Dušan Kunovský.

Kromě zajištění striktního dodržování lhůt všemi úřady, urychlení prioritních změn územního plánu a odstranění nadbytečných stavebních uzávěr navrhuje především digitalizaci schvalovacího procesu a zřízení jednoho centrálního pražského úřadu. „Oproti koncepci nové pražské koalice uvedené v programovém prohlášení by ale měl tento úřad fungovat nejen pro územní řízení, ale i pro stavební a společná řízení,“ uvedl Kunovský. 

Odvolacím orgánem by pro tento centrální úřad podle něho mělo být MMR s jasně stanoveným termínem pro vyřešení odvolání. Úřad by měl řešit stavby dopravní a technické infrastruktury, stavby občanské vybavenosti a větší bytové i nebytové stavby. „S účinností nového stavebního zákona v roce 2023 by tento úřad byl velmi snadno transformován na předpokládaný krajský stavební úřad,“ soudí Kunovský.

red

Mohlo by vás zajímat:
10 vizí a konkrétní kroky pro stavební rozvoj Prahy a ČR
Nový stavební zákon dělá první krůčky

Bývalý brownfield

Aalto Cibulka vyrůstá na ploše bývalého brownfieldu v Praze 5 nedaleko parku Košíře-Motol. Dům ve tvaru vlnovky, na níž odkazuje i jeho název, zahrnuje byty v dispozicích 1+kk až 5+kk o velikostech až sto padesát šest metrů čtverečních s prostornými terasami či balkony. V nejvyšších patrech se budou nacházet penthousy se samostatným odděleným vstupem. Na přízemní jednotky budou pak navazovat předzahrádky. Vybrané byty jsou navíc koncipovány jako ateliéry, které lze zařídit jako kanceláře. Součástí rezidence bude také soukromý park. Vzhledem k tomu, že se areál nachází nedaleko přírodní památky Vidoule, koncipuje jej YIT jako uzavřený s naprostým vyloučením automobilové dopravy – svedena bude do podzemních garáží.

yit, red

Etapy výstavby

Polyfunkční projekt Lappi Hloubětín naváže na vznikající městskou čtvrť Suomi Hloubětín, která se od roku 2016 v rámci deseti fází výstavby čile rozrůstá. Na ploše původního devítihektarového brownfieldu dokončila YIT první tři etapy projektu (Espoo, Oulu a Turku) s téměř třemi sty padesáti novými byty a nedávno zahájila v pořadí již sedmou fázi Porvoo s šedesátkou bytů. Prodej více než osmdesáti jednotek v rámci fáze Pori 2019 a další čtyři bytové domy se sto čtyřmi byty s názvem Vantaa pak připravuje na třetí čtvrtletí příštího roku.

Závěrečnou desátou etapu Tampere, kdy v jediné výškové budově celého areálu vznikne šedesát osm jednotek, pak plánuje na konec roku 2019. Jako nová městská čtvrť bude celý projekt se svou širokou občanskou vybaveností a volnočasovým vyžitím sloužit nejen novým rezidentům, ale i širší veřejnosti. Centrálním bodem se stane náměstí s komerčními plochami pro drobné obchody a služby v parterech přilehlých domů. Součástí bude i rozsáhlý park.

Dostatek soukromí

Architekti ze studia LOXIA, kteří stojí za urbanistickým řešením celého rezidenčního komplexu, vycházeli z nejlepších tradic severské architektury a současně akcentovali i bezpečnost a maximální soukromí budoucích obyvatel. „Při návrhu urbanistického řešení areálu jsme se inspirovali klasickými městskými bloky a jejich měřítkem, proto jsme jednotlivé etapy koncipovali jako uzavřená společenství. Každý takto vytvořený blok domů má vlastní soukromé patio, kde může být dětské hřiště, pergola nebo místo pro grilování. Patio slouží i jako prostor pro setkávání sousedů a podporuje tak komunitního ducha jednotlivých bloků. Bezpečnost zde pak zajišťují uzamykatelné branky, k nimž mají přístup pouze majitelé bytů,“ uvádí Milan Veselý, architekt ze studia LOXIA.

Nejen rezidentům bude sloužit i nová mateřská škola s prostornou zahradou dle návrhu finského architekta Jyrkiho Tasy. Ten s YIT spolupracoval i na výstavbě rozsáhlých městských celků přímo v Helsinkách. „YIT mi dala v návrhu školky volnou ruku, takže jsem mohl popustit uzdu své fantazii. Důraz jsem kladl zejména na použití neobvyklých tvarů a atypických struktur. Budovu školky proto formují oblé a organické linie a materiály připomínající ledové království. Díky všem těmto rysům si děti mohou snadno představovat mnoho tvarů z opravdové přírody,“ říká Jyrki Tasa.

Inspirace Finskem

Rezidenční komplex je výrazně inspirován Finskem. Všechny etapy projektu nesou jména významných finských měst a jejich městské erby posloužily jako inspirace pro jednotlivé prvky orientačního systému v areálu. Developer neopomněl ani informační panely. Ty obyvatelům i široké veřejnosti poskytnou nejen základní informace o finské čtvrti, ale seznámí je i se zajímavými fakty o Finsku a jeho městech. Také ulice a veřejná prostranství budou pojmenovány po známých finských osobnostech. Bytový dům Espoo tak bude lemovat ulice nesoucí jméno neurofyziologa a nositele Nobelovy ceny Ragnara Granita, k odpočinku bude sloužit přilehlý park pojmenovaný po autorce populárních dětských knížek o mumincích Tove Janssonové, do něhož YIT navíc plánuje umístit i sošky ve tvaru těchto postaviček. Další umělecká díla by se měla nacházet u nově vybudované zastávky tramvaje Vozovna Hloubětín – tu ozdobí zajíci běláci, typičtí pro Finsko. Na psí louce přímo v areálu by developer naopak rád vytvořil pomník spisovateli Mika Waltarimu.

O YIT se dočtete mimo jiné v článku TV Architect Finský developer YIT slaví deset let na českém trhu.

nyv

Cíle konference

Cílem konference je i mezioborové vnímání tématu jedinečných objektů a celků. Do tématu se zapojí mj. obory a studijní programy kateder konstrukcí pozemních staveb, technických zařízení budov, urbanismu a územního plánování a architektury. Praktický pohled na problematiku vnese spolupráce s Národním památkovým ústavem a iniciativou Prázdné domy.

Zaměření konference se dotýká tématu udržitelnosti objektů a celků. Jedná se o objekty, které mají historickou hodnotu, přestože ze své podstaty nemusí mít zvláštní právní ochranu.

Co s brownfieldy

Dalším navazujícím tématem jsou technologie, které umožňují zachování jedinečnosti staveb, jejich charakter a genius loci. Problematika průmyslového dědictví se dotýká i urbanistických celků a přístupu využívání kontaminovaných území označovaných jako brownfields.

Slovo pochází z angličtiny a vzniklo spojením slov brown, hnědý, a field, pole. Jedná se o místa, která ztratila svůj původní účel a dnes leží ladem. Jsou to například pozemky po velkých továrnách, bývalé vojenské objekty, nevyužitá nákupní centra atd.

Zachování dědictví

Počet významných objektů a historických celků a jejich stav vyžaduje neustálou pozornost pro zachování tohoto dědictví. Současně je třeba brát ohled na jejich postavení v současné době. I když daná témata se řeší celá staletí, trendy společnosti je staví na novou pozici vnímání veřejnosti. Pro značnou část objektů to znamená hledání nového využití a postupů při využívání ploch již kontaminovaných.

Více najdete ve videu TV Architect.

red

Dvě budovy 

Park nabízí dvě budovy o celkové rozloze 126 989 metrů čtverečních. Prostory mohou být využity prostřednictvím jediného nájemce nebo více klienty a vytvořit takzvaný "multi tenant building". Prostory budou navrženy a vyrobeny podle konkrétních požadavků klienta a to v nejvyšším standardu třídy-A na průmyslovém trhu.

Zaměřeno na brownfieldy

„V rámci naší mateřské společnosti v Americe funguje oddělení, které se specializuje na brownfieldy a jejich proměnu v moderní průmyslové prostory. Rozhodli jsme se jeho dlouhodobě budované know-how využít i v České republice a ukazuje se, že je to správná cesta. Klienti oceňují, že jsme pro ně oživili plochy, které se zdály být nepoužitelné, a obce zbavujeme ekologických zátěží a vytváříme příležitosti k dalšímu rozvoji. Po Týništi nad Orlicí a Chebu jsme se pustili do průmyslového restartu Ostrova a věříme, že to prospěje nejen místní ekonomice, ale i celému regionu, který přes svůj obrovský potenciál patří mezi strukturálně postižené kraje“, dodal Sovička.

Společnost Panattoni Europe je evropská pobočka jednoho z největších průmyslových developerů. Mateřskou společnost Panattoni Development Company založil v roce 1986 v USA Carl Panattoni. V následujících letech se objevovaly nové pobočky, nejdřív v USA a v Kanadě, poté ve Velké Británii a napříč celou Evropou.

nyv

Vdechnout život

Bývalá studentka Fakulty architektury ČVUT v Praze se snažila najít řešení, jak strahovské pláni znovu vdechnout život. „Základní myšlenka je opravit tribuny. Já do nich vkládám funkci bydlení, vytvářím zde různě veliké byty a v parteru občanskou vybavenost, například obchody, kavárny, knihovny, galerii. V západní tribuně je velká část věnovaná hotelu.“

Cílem architektky bylo proměnit stadion v klidnou čtvrť s výhledem na hlavní město. Snažila se opravit chátrající tribuny a navrhuje nový druh bydlení, v němž se jeho obyvatelé potkávají se studenty z nedalekých kolejí. K tomu park jako odkaz původní funkce stadionu, na němž se střídaly zástupy cvičenců. Nejprve sokoli a poté spartakiádní sportovci. Veronika Indrová respektovala v návrhu stávající vzhled stadionu a snažila se zachovat genia loci.

Betonové konstrukce jsou ponechány

„Můj návrh je založen na tom, jak dnes stadion vypadá. Všechny betonové konstrukce jsou ponechány a nové funkce jsou vkládány mezi jednotlivé moduly tribuny, mezi betonové rámy.“

Mladá charismatická tvůrkyně hovoří o svém úspěchu, o překážkách, s nimiž se musela při navrhování potýkat, a přibližuje zákulisí práce na přeměně jednoho z největších a nevyužitých brownfieldů na území Prahy.

O architektce

Veronika Indrová pochází ze Šumperka. Vystudovala Fakultu architektury Českého vysokého učení technického v Praze. Pracovní zkušenosti získala v Ateliéru 111 architekti s. r. o. a může se pochlubit nejedním oceněním.

S Ateliérem 111 architekti s. r. o, kde Veronika momentálně pracuje, získali třetí místo v architektonické soutěži o podobu náměstí v Mnichově Hradišti a dále druhé místo v architektonické soutěži o podobu Hlavního náměstí v Krnově.

Mezi její další úspěchy patří umístění mezi čtyřiceti nejlepšími diplomovými pracemi v mezinárodní soutěži Young Talent Architecture Award s diplomovou prací na téma Stadion Strahov, první místo v Přehlídce diplomových prací pořádané Českou komorou architektů s diplomovou prací na téma Stadion Strahov a postoupila také do finále v architektonické soutěži Superstudio s projektem Riviéra pro Cejl.

nyv

V budoucnu by měl v objektu nádraží sídlit například Národní filmový archiv, který by se měl finančně podílet na budoucí revitalizaci objektu.

Vlastníci nádraží

Budovu nádraží vlastní České dráhy, které zároveň s developerskou firmou Sekyra Group v minulosti vytvořily společný podnik Žižkov Station Development. Na budovu nádraží má předkupní právo. Podle schváleného materiálu společnost podmiňuje svoji spolupráci tím, že se v budoucnu zapojí do rekonstrukce budovy a vybuduje tam bytové a nebytové prostory.

Komerční i rezidenční prostory by měly sloužit převážně k pronájmu, „nebude-li to limitovat jejich uplatnění na trhu,“ píše se v dokumentu. Nejméně polovina bytů má být malometrážních a určených pro dostupné bydlení. Vlastníkem části z nich bude město.

Jak by se měla budova dělit

Rozlehlá budova by měla být rozdělena do tří samostatných objektů - severní křídlo, jižní křídlo a průčelní administrativní budovu. Další kroky navrhují také založení společenství vlastníků, kde by měla Praha majoritu, a případně i spolku pro koordinaci přestavby nádraží.

Přestavba by měla podle dokumentu vyjít na 1,6 až 1,9 miliardy korun v případě, že zajištění hrubé rekonstrukce magistrátem a další uživatelé si prostory na své náklady upraví. Pokud by Praha platila všechno, musela by investovat asi 2,5 miliardy. V obou případech jde o náklady nezahrnující nákupní cenu.

Nová čtvrť za miliardy

Na sever od nádraží plánuje postavit novou čtvrť developerská společnost Central Group, která v roce 2016 pozemky i s projektem koupila od britské firmy Discovery Group. Zatímco Britové chtěli stavět obchodní a kancelářské centrum, projekt Central Group za zhruba devět miliard korun má zahrnovat 2100 až 2600 bytů, park a školku. Začít stavět by společnost chtěla v roce 2020.

Osud prvorepublikové funkcionalistické stavby se v Praze 3 řeší už roky. Původně měla ustoupit výstavbě, pod tlakem místních aktivistů však z demolice sešlo. Od roku 2013 je nádraží kulturní památkou. Stavba z 30. let 20. století patřila podle odborníků k nejmodernějším svého druhu v Evropě jak z hlediska technologie, tak také z hlediska architektury.

nyv

Web – Penta Investments
Web – Real Estate
Web – Central Business District
Facebook – Penta Investments

Články na TV Architect.

Projekt Waltrovka v Praze od Penta Investments

Kanál Penta Investments

Veřejný prostor mezi čtyřmi křídly „ledovce“ se otevírá směrem k moři. Jeho nápadná, rozsekaná struktura, která dala projektu jméno, je výsledkem snahy architektů, aby projekt dokázal nabídnout výhled na záliv a maximum denního světla co nejvyššímu počtu bytů. Střechy se zvedají a klesají a vytvářejí průhledy mezi jednotlivými hmotami podobně jako plovoucí ledové kry, které lámou pohled. Z výhledu se tak mohou těšit i obyvatelé bytů v zadním křídle.

Dánské architektonické studio CEBRA založili v roce 2001 architekti Mikkel Frost, Carsten Primdahl a Kolja Nielsen. Kromě několika rodinných domů navrhli také dvě školy a školku. Jejich projekty se zatím nacházejí v Dánsku, sílí ale zájem o jejich práci v zahraničí.

Web – CEBRA
Facebook – CEBRA
Twitter – CEBRA
LinkedIn – CEBRA
Instagram – CEBRA
Youtube – CEBRA

Kanál CEBRA