Shrnutí článku v bodech: 

• Praha vypisuje dvě architektonické soutěže na bloky v lokalitě Nové Dvory
• Cílem je návrh městského bydlení s občanskou vybaveností
• V projektech má vzniknout celkem přibližně 1 000 bytů
• Důraz je na dostupné nájemní bydlení a kvalitní veřejný prostor
• Do soutěže bude vybráno maximálně 15 týmů
• Návrhy se odevzdávají do 24. července 2026
• Výsledky soutěží mají být vyhlášeny v srpnu 2026

Nová městská čtvrť na základě jasné koncepce

Rozvoj území Nové Dvory patří mezi klíčové projekty hlavního města Prahy. Lokalita v okolí budoucí stanice metra disponuje rozsáhlými městskými pozemky a dlouhodobě se připravuje jako nová městská čtvrť.

Základem celého rozvoje je územní studie, která byla dokončena v roce 2022 a následně potvrzena změnou územního plánu. Ta umožnila zahájit systematickou přípravu developmentu a definovala principy budoucí zástavby.

„Praha na Nových Dvorech disponuje rozsáhlými pozemky v sousedství budoucí stanice metra a nejlepším řešením pro danou lokalitu je vznik nové městské čtvrti s dostupným bydlením, občanskou vybaveností včetně škol, komunitních zařízení, sportovišť a zeleně. V těchto dvou blocích by mělo vzniknou celkem tisíc bytů, přičemž jejich pořizovací cena prostřednictvím městské firmy bude až od 30 procent levnější než nákup komerční výstavby.“ Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro územní rozvoj:

Dvě soutěže, jeden cíl

Pražská developerská společnost nyní vypisuje dvě samostatné architektonické soutěže pro tzv. Projekt 5 a Projekt 6. Obě soutěže mají za cíl najít nejlepší návrhy městských bloků, které budou odpovídat jak urbanistickým, tak architektonickým i ekonomickým požadavkům.

Soutěže proběhnou jako užší jednofázové, přičemž na základě kvalifikace bude vybráno maximálně 15 týmů, které následně zpracují své návrhy. Ty budou posuzovány anonymně odbornou porotou.

Odkazy na vypsané architektonické soutěže:

Projekt 5 

Projekt 6

Důraz na dostupné bydlení a funkční parter

Navrhované bloky mají přinést převážně městské nájemní bydlení doplněné o občanskou vybavenost. V přízemí se počítá s maloobchodem, službami a dalšími funkcemi, které podporují život v ulici.

Projekt 5 zahrnuje jeden blok s přibližně 450 až 500 byty a doplněním o zdravotní a sociální služby. Projekt 6 pak počítá se dvěma bloky a více než 500 byty, včetně menší mateřské školy se zahradou.

Architektonická kvalita jako klíčový nástroj

Vyhlášení architektonických soutěží potvrzuje dlouhodobý přístup města k výběru kvalitních návrhů. Soutěžní návrhy budou hodnoceny nejen z hlediska architektury a urbanismu, ale také ekonomiky a environmentálních parametrů.

Do poroty jsou zapojeni nezávislí architekti i zástupci města a odborníci z dalších oborů, což zajišťuje komplexní pohled na výsledná řešení.

Harmonogram a další kroky

Zájemci mohou podat žádost o účast do 11. května 2026. Vybraní účastníci následně odevzdají své návrhy do 24. července a výsledky soutěží by měly být známy v srpnu 2026.

S vítězi soutěží budou následně uzavřeny smlouvy na projektovou přípravu a realizaci, což zahrnuje všechny fáze od návrhu až po uvedení staveb do provozu.

Soutěže na Nové Dvory představují další krok k realizaci nové městské čtvrti v Praze. Projekt ukazuje, že systematický přístup založený na územní studii a architektonických soutěžích může být klíčem k vytváření kvalitního městského prostředí, které propojuje dostupné bydlení s veřejným prostorem a občanskou vybaveností.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dvorecky-most-se-otevira-nova-prazska-spojnice-prinasi-architekturu-inspirovanou-kubismem/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chalupa-ve-strani-navrat-horske-architektury-bez-nostalgie/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/architektonicka-soutez-na-promenu-stredoceske-knihovny-v-kladne-ma-viteze-vyhral-atelier-akorat/]

Shrnutí článku v bodech:

• Nová městská čtvrť Florenc 21 vznikne na místě bývalého železničního brownfieldu v centru Prahy
• Podobu první etapy navrhne celkem 15 architektonických ateliérů z celé Evropy
• Vítězné návrhy vzešly z několika paralelních mezinárodních architektonických soutěží
• Projekt kombinuje bydlení, administrativu, hotelové funkce, služby i nové veřejné prostory
• Návrhy kladou důraz na pěší pohyb, městský parter a propojení Karlína s Novým Městem
• První stavební práce by měly začít po roce 2028, dokončení je plánováno na začátek další dekády

Nová čtvrť v centru města

Území dnešního železničního brownfieldu na Florenci se má v následujících letech proměnit v plnohodnotnou městskou čtvrť. Projekt Florenc 21 navazuje na urbanistickou soutěž z roku 2021, jejíž výsledky se promítly do plánovací smlouvy mezi městem a investorem. Nyní se tato koncepce konkretizuje v podobě architektonických návrhů jednotlivých bloků. První etapa výstavby zahrnuje šest bloků západní části území s celkovou výměrou přibližně 108 tisíc metrů čtverečních podlažní plochy.

„Tato architektonická soutěž přivedla do Prahy špičky světové architektury. Soutěž navazuje na úspěšnou urbanistickou soutěž z roku 2021, kdy se výsledná koncepce území propsala do plánovací smlouvy s investorem, kterou jsme schválili v červnu. Nyní můžeme vidět výsledek této práce v podobě konkrétní architektury, která propojí Nové město, Karlín a Žižkov do jednoho funkčního celku a obytného města pro lidi,“ řekl Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního a strategického rozvoje.

zdroj: IPR Praha

Důraz na městský život a veřejný prostor

Zásadním tématem návrhů je práce s parterem a veřejnými prostranstvími. Nová Florenc má fungovat jako živá čtvrť s pěšími ulicemi, náměstími a službami v přízemí budov. Převážnou funkci tvoří bydlení, doplněné o kanceláře, hotelové kapacity, retail a nové autobusové nádraží. Architektonické týmy musely respektovat jasně dané regulační podmínky, včetně výškové regulace, uličních čar a dopravního řešení.

 „Nová čtvrť na Florenci podpoří aktivní formy mobility s kvalitními veřejnými prostranstvími. Ulice a náměstíčka mezi budovami budou pěšími zónami, umožňujícími pohyb pěších, cyklistů, zásobování a IZS. Pod všemi bloky však budou vybudovány dostatečně kapacitní podzemní garáže, napojené na území Prahy 1 i Prahy 8. Pro bloky B01 a B04 pak bylo v zadání specifické, že návrhy musí být flexibilní ve vztahu k severojižní magistrále,“ prohlásil Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

zdroj: IPR Praha

Architektonická rozmanitost jednotlivých bloků

Každý z bloků má vlastní charakter a funkční zaměření. Blok B01 při ulici Na Florenci navržený dánským studiem Adept ve spolupráci s českým ateliérem ohboi je koncipován jako dvojice administrativních objektů, které zároveň tvoří vstupní bránu do nové čtvrti. Součástí návrhu je i dočasný pop up market s food courtem pod magistrálou.

Residenční blok B02 od konsorcia českých ateliérů Aulík Fišer architekti, Machar & Teichman a studio reactor pracuje s tradičním městským blokem se soukromým vnitroblokem a aktivním parterem. Návrh reaguje na charakter okolních čtvrtí Karlína, Žižkova a Nového Města.

zdroj: IPR Praha

Bloky B03 a B05 byly řešeny v rámci jedné soutěže, přičemž porota udělila dvě první ceny. Zatímco návrh pro blok B03 sází na klasickou městskou strukturu, blok B05 přináší koncept kolektivního bydlení se sdílenými komunitními prostory.

zdroj: IPR Praha

„Porotu zaujal koncept vnitřní ulice – pasáže pro residenty, která propojuje jednotlivé komunitní prostory a provozovny přístupné z ulice,“ prohlásil místopředseda poroty architekt Štěpán Valouch. 

Funkčně nejpestřejší blok B04 v bezprostředním kontaktu s Masaryčkou od Zahy Hadid kombinuje bydlení a hotelové využití. Vítězný návrh od kanceláří LAN a P2PA porota ocenila za citlivé členění hmot i konzistentní architektonickou identitu.

„Porota svým rozhodnutím ocenila rozdělení bloku B04 do dobře promyšlených budov, z nichž každá je logicky uzpůsobena svému programu a poloze, ale zároveň zachovává konzistentní identitu celého bloku. Střešní terasa hotelu pak nabídne opravdový zážitek s výhledem na pestrou kombinaci pražské scenerie s infrastrukturními a topografickými prvky,” zhodnotil návrh předseda poroty Stefan Behnisch.

zdroj: IPR Praha

Doprava, kontext a památková ochrana

Významnou roli v hodnocení návrhů hrála také doprava a vztah k historickému kontextu. Pod všemi bloky vzniknou kapacitní podzemní garáže a návrhy musely reagovat na přítomnost severojižní magistrály i železniční infrastruktury. Do soutěží byli zapojeni také zástupci Národního památkového ústavu, kteří poskytovali odborné podklady a komentáře k návrhům.

„Cílem bylo dosáhnout takové objemové a výškové skladby, která novým objektům umožní přirozeně navázat na okolní historickou zástavbu,“ uvedl Jan Holeček.

Soutěžní porota, zdroj: IPR Praha

Florenc 21 představuje jeden z nejvýznamnějších rozvojových projektů současné Prahy. Kombinace mezinárodních architektonických týmů, jasně definovaných urbanistických pravidel a důrazu na městský život vytváří předpoklad pro vznik čtvrti, která nebude jen souborem nových domů, ale funkční součástí města. Pokud vše půjde podle plánu, první stavební práce by měly začít v roce 2028 a nová Florenc by se měla stát přirozeným spojovacím článkem mezi historickým centrem a dynamicky se rozvíjejícím Karlínem.

[https://www.tvarchitect.com/video/dila-architektu-a-designeru-dum-pod-vrbou-beton-svetlo-a-propojeni-s-krajinou/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/drevostavby-ve-verejnem-sektoru-jake-vlastnosti-maji-skoly-urady-zdravotni-strediska-apod-ze-dreva/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rodinny-dum-v-letnanech-provereny-samotnym-architektem/]

Shrnutí článku v bodech:

• Dům pod vrbou stojí na svažitém pozemku a využívá přirozené převýšení terénu
• Vstup i garáž jsou v horní části, hlavní obytná zóna je o podlaží níže se vstupem do zahrady
• Interiér pracuje se světlem a stínem, výrazným prvkem je převýšená hala se světlíkem
• Obytný prostor propojuje dům se zahradou díky 15 metrům zasklení, z toho sedm metrů je posuvných
• Beton je hlavním materiálem interiéru, doplňuje jej dřevo a černé industriální prvky
• Součástí domu je ocelové schodiště z ohýbaných plechů o tloušťce 15 mm
• Dětské pokoje mají vlastní šatny, sdílenou koupelnu a možnost budoucího oddělení

Práce se svahem a dispozicí

Dům stojí na pozemku, který klesá směrem k vodní ploše. Architekti tento charakter využili a vytvořili dvouúrovňové členění, kde se vstup i garáž nacházejí v horní části. O podlaží níže se nachází hlavní obytná zóna s ložnicemi, pracovnou, dětskými pokoji i přímým napojením na zahradu. Příchod přes horní úroveň tak přirozeně navazuje na otevřený obytný prostor.

Světlo, stín a propojení s exteriérem

Interiér stavby pracuje se světlem a stínem tak, aby vytvářel různé atmosféry v průběhu dne. Výrazným prvkem je převýšená vstupní hala se světlíkem, která zaplavuje prostor denním světlem. Obytné místnosti jsou otevřené směrem k zahradě díky zasklení o celkové délce 15 metrů, z něhož 7 metrů tvoří posuvná část. Dům se tak opticky i funkčně propojuje s vrbou, rybníkem a celou zahradou.

Materiály definující charakter domu

Beton je základním materiálem interiéru. Architekti jej ponechali v surové podobě, včetně nedolitých míst a přirozených stop po bednění. V kombinaci s hladkým dřevem a černými industriálními detaily vzniká vyvážený celek, který působí současně a autenticky. Tento princip doplňuje i schodiště se šířkou 1,5 metru, vytvořené z ohýbaných plechů o tloušťce 15 mm.

Obytné křídlo pro děti

Křídlo s dětskými pokoji funguje jako samostatná část domu. Každý pokoj má vlastní šatnu, pokoje lze v budoucnu oddělit a sdílená koupelna je přístupná ze dvou stran. Beton v interiéru doplňují probarvované závěsy, které po zatažení vytvářejí jemnou barevnost. Architekti tak pracovali s materiálem nejen funkčně, ale i hravě.

Dům pod vrbou ukazuje, jak může moderní architektura citlivě pracovat s terénem, světlem a materiálem. Přímé propojení s krajinou, surový beton v interiéru a velkorysé zasklení vytvářejí prostor, který přirozeně reaguje na okolí a zároveň nabízí silný estetický zážitek. Výsledkem je dům, který je zakotvený v místě a zároveň otevřený směrem k přírodě.

[https://www.tvarchitect.com/video/dila-architektu-a-designeru-don-giovanni/]

[https://www.tvarchitect.com/video/dila-architektu-10-dil-archina-design-hotel-ascanio/]

[https://www.tvarchitect.com/video/dila-architektu-4-dil-build-build/]

Shrnutí článku v bodech:

• Projekt Domov pod křídly Ještědu navrhla designérka Taťána Kandratovičová z ateliéru Tak Design.
• Interiér mezonetového bytu v moderní roubence reaguje na okolní krajinu a symbolicky odkazuje k hoře Ještěd.
• Ústředním prvkem návrhu je multifunkční šatní kostka, která propojuje jednotlivé části bytu a vizuálně rozšiřuje prostor.
• Materiálová paleta kombinuje přírodní dub, mramor Calacatta a jemné zlaté akcenty.
• Součástí návrhu je chytrá domácnost Loxone a originální vinotéka ve tvaru stromu jako osobní prvek majitele.
• Projekt propojuje moderní design, funkčnost a respekt k regionální architektuře Liberecka.

Byt, který odráží krajinu i charakter regionu

Projekt vznikl v roce 2024 jako návrh interiéru mezonetového bytu v moderní roubence. Cílem bylo vytvořit domov, který bude praktický, útulný a zároveň bude přirozeně reagovat na okolní prostředí. Hora Ještěd se stala ústředním motivem návrhu a její silueta se promítá napříč celým interiérem a to od podsvíceného prvku v centrální šatní kostce až po jemné symbolické detaily v nábytku a dekoracích.

zdroj: archigether.com, foto: Jiří Alexander Bednář

Dominantou prostoru je centrální multifunkční šatní kostka, která zároveň odděluje jednotlivé zóny bytu a vytváří jeho vizuální těžiště. Zrcadlová plocha v obývací části opticky zvětšuje prostor a odráží okolní krajinu, čímž posiluje propojení interiéru s exteriérem.

„Při návrhu tohoto interiéru pro mě bylo zásadní vytvořit prostor, který není jen vizuálně atraktivní, ale především pohodlný a smysluplný. Chtěla jsem propojit moderní design s přírodními materiály a vtisknout interiéru jedinečnou atmosféru inspirovanou siluetou Ještědu. Každý detail má své místo a svůj význam – od centrální šatní kostky až po promyšlené zóny pro práci i odpočinek“, říká designérka Mgr. Taťána Kandratovičová

Materiály, světlo a funkčnost

Designérka pracovala s kombinací přírodního dubu a mramoru Calacatta, které dodávají interiéru nadčasovost a eleganci. Kuchyňský ostrůvek slouží jako přirozené centrum dění, ať už je to místo pro vaření i neformální setkávání. Každý kus nábytku byl navržen na míru s důrazem na funkčnost a detail.

zdroj: archigether.com, foto: Jiří Alexander Bednář

Pod schodištěm vznikl útulný pracovní kout s knihovnou, který využívá každý centimetr prostoru. Ložnice v podkroví je řešena jako otevřený, vzdušný prostor s odkrytým krovem. V dětském pokoji se střetává hravost a praktičnost, nábytek lze snadno přizpůsobit měnícím se potřebám dítěte.

zdroj: archigether.com, foto: Jiří Alexander Bednář

Celý interiér doplňuje chytrá domácnost Loxone, která umožňuje ovládat světla, teplotu či zabezpečení. Součástí návrhu je také originální vinotéka ve tvaru stromu, která propojuje design s osobním příběhem majitele.

zdroj: archigether.com, foto: Jiří Alexander Bednář

Symbol Ještědu jako inspirace

Projekt je založen na harmonii mezi moderní estetikou a místní tradicí. Inspirace horou Ještěd není jen vizuální, ale také konceptuální, odkazuje na propojení s krajinou a potřebu stability i svobody, kterou tato hora symbolizuje.

Každý detail má své místo a význam. Designérka chtěla vytvořit interiér, který nebude pouze esteticky působivý, ale i smysluplný a praktický pro každodenní život.

Domov pod křídly Ještědu je příkladem promyšleného přístupu k interiérové tvorbě, který propojuje design, funkčnost a příběh místa. Projekt ukazuje, že současný interiér může ctít regionální charakter, pracovat s přírodními materiály a přinášet harmonii mezi estetikou a praktičností.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/vysledky-grand-prix-architektu-2025-hlavni-cenu-ziskala-kaple-v-moutnici-za-celozivotni-dilo-ocenen-martin-rajnis/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dum-mednik-pristavba-propojuje-historii-krajinu-a-soucasne-potreby-majitelu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nova-nadrazni-budova-v-kralove-poli-slouzi-cestujicim-modernizace-pokracuje-do-roku-2026/]

Shrnutí článku v bodech:

• David Chipperfield převezme Cenu Jana Kaplického za celoživotní dílo na festivalu PULSE Prague 2025
• Jeho tvorba zdůrazňuje kontinuitu, respekt k místu a dialog s historií
• Ateliér stojí za významnými rekonstrukcemi a kulturními stavbami po celém světě
• Festival PULSE propojuje architekturu, design a byznys ve střední Evropě
• Akce proběhne 24. listopadu 2025 v Martinickém paláci v Praze

Architektura jako dialog s historií

David Chipperfield patří k architektům, kteří své projekty staví na hlubokém vztahu k městskému prostředí. Zdůrazňuje, že architektura je svědectvím historie a že její role přesahuje samotnou funkci budovy. Vnímá ji jako součást kolektivní paměti, která musí ctít charakter místa, podporovat kontinuitu městského vývoje a přinášet hodnotu lidem, kteří v daném prostředí žijí.

Ve své praxi prosazuje architekturu, která zbytečně nesoutěží s minulostí, ale doplňuje ji pečlivě voleným měřítkem, materiály i funkcí. Tato filozofie je základem jeho dlouhodobé a mezinárodně respektované práce.

Ocenění Jana Kaplického a jeho význam

Festival PULSE Prague udělí Davidu Chipperfieldovi Cenu Jana Kaplického jako uznání jeho konzistentní, odpovědné a dlouhodobě promyšlené tvorby. Ocenění v minulosti získaly světové osobnosti architektury včetně Daniela Libeskinda a Kenga Kumy.

Podle kurátora festivalu Marcina Szczeliny je Chipperfieldův přístup příkladem radikality, která se neprojevuje efektem, ale precizním konceptem a trpělivě budovanou kvalitou. Jeho práce dokazuje, že udržitelnost je otázkou dlouhověkosti a péče o veřejný prostor, nikoli jen souborem technických parametrů.

Mistr muzeí a veřejných staveb

Ateliér David Chipperfield Architects působí v Londýně, Berlíně, Miláně a Šanghaji. Jeho projekty často formují podobu kulturních institucí a veřejných budov.

Patří mezi ně rekonstrukce a dostavby ikonických objektů v Berlíně, například Neues Museum, James-Simon-Galerie či Neue Nationalgalerie. Další významné realizace zahrnují Saint Louis Art Museum, Kunsthaus Zürich, MUDEC v Miláně, West Bund Museum v Šanghaji nebo regionální muzea v britských a amerických městech.

Výrazné je především jeho pojetí návštěvnického zážitku – orientace v prostoru, práce se světlem a konstrukční řešení, které podporuje prezentaci sbírek a zároveň činí muzeum přirozenou součástí města.

PULSE Prague: architektura, design a byznys v jednom dialogu

Festival PULSE propojuje architekturu, design a byznys napříč pěti zeměmi střední Evropy. Letošní ročník s tématem Business Restart – Time to Adapt klade důraz na dopad kreativity na společnost i ekonomiku.

Program nabídne dvě scény: hlavní stage se zaměří na architekty a designéry, kteří ovlivňují podobu měst a podnikatelského prostředí. Forbes stage přinese rozhovory o kultivaci měst, historickém kontextu a spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem.

Vedle Davida Chipperfielda vystoupí například Piero Lissoni, Sabine Marcelis, Piero Gandini, Jan Magasanik ze studia BIG, urbanista Peter Ger či David Karásek z mmcité. Podle organizátorů přináší festival prostor pro setkávání, sdílení zkušeností a vznik nových spoluprací.

Praktické informace

Festival se uskuteční 24. listopadu 2025 v Martinickém paláci v Praze.

Více informací a vstupenky jsou dostupné na pulse.archi.

Příjezd Davida Chipperfielda do Prahy podtrhuje význam festivalu PULSE jako platformy, která propojuje architektonické myšlení, design a širší společenské souvislosti. Ocenění Jana Kaplického potvrzuje dlouhodobý přínos architekta, jehož práce citlivě propojuje historii a současnost, a ukazuje, že architektura může být trvalou službou komunitě.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chalupa-v-jizerskych-horach-propojuje-tradici-s-modernim-pojetim/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nove-bazaly-ziskaly-svou-podobu-vitezny-navrh-z-barcelony-cti-historii-mista-i-prumyslovy-charakter-ostravy/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dum-kultury-v-usti-nad-labem-otevira-zrekonstruovany-divadelni-sal/]

Shrnutí článku v bodech:

• Slavnostní vyhlášení Grand Prix Architektů – Národní ceny za architekturu 2025 proběhlo 20. října v pražské Nové Spirále.
• Hlavní cenu získal Jan Říčný (RCNKSK) za projekt Kaple Panny Marie Bolestné.
• Cenu za celoživotní dílo převzal Prof. Inf. arch. Martin Rajniš, průkopník dřevěných konstrukcí a ekologického přístupu v architektuře.
• Odborná mezinárodní porota v čele s Yamou Karimem (USA) hodnotila 155 přihlášených projektů.
• Mezi oceněné patří mimo jiné projekty AI Design, Ladislav Lábus – Architektonický ateliér, CASUA, CISARSTUDIO, Ateliér YYYY nebo Studio Primitive.
• Porota udělila také šest čestných uznání, mimo jiné za Bellarii v Českém Krumlově nebo komunitní centrum Sklad_13 v Řevnicích.
• Soutěž pořádá Obec architektů a patří k nejvýznamnějším architektonickým oceněním v České republice.

Oslava architektury a inspirace pro budoucnost

Grand Prix Architektů – Národní cena za architekturu patří k nejvýznamnějším oceněním v české architektonické scéně. Letošní XXXII. ročník přilákal rekordních 155 přihlášených projektů, které ukázaly široké spektrum tvorby od veřejných budov přes interiéry až po krajinářské realizace. Soutěž se i letos stala místem, kde se setkávají různé generace architektů a názory na současnou podobu měst a krajiny.

Porota ve složení Yama Karim (USA) – předseda poroty a dlouholetý partner studia Daniela Libeskinda, Ana Luengo (Španělsko), Špela Videčnik (Slovinsko), Andrea Bacová (Slovensko) a Anna Svobodová (Česká republika) hodnotila přihlášené práce s důrazem na architektonickou kvalitu, funkčnost a udržitelnost.

Hlavní cena pro Kapli Panny Marie Bolestné

Grand Prix Architektů 2025 – Národní cenu za architekturu získal Jan Říčný z ateliéru RCNKSK za projekt Kaple Panny Marie Bolestné. Porotu zaujala duchovní čistota, citlivé zasazení do krajiny a precizní práce s detailem i světlem.
Vítěz si převzal tradiční velkou modrou kostku, kterou navrhl sklářský umělec Bohumil Eliáš starší a každoročně ručně vyrábí jeho syn Bohumil Eliáš mladší. Každá kostka je originál a symbolizuje osobitost vítězných děl.

Kaple Panny Marie Bolestné, foto: Ondřej Bouška; Jan Říčný

Celoživotní dílo: Martin Rajniš

Cenu za celoživotní dílo a velkou červenou kostku obdržel prof. Ing. arch. Martin Rajniš, vizionář, který svými konstrukcemi z přírodních materiálů ovlivnil generace architektů i studentů. Rada Obce architektů ocenila jeho přínos k rozvoji české architektury, odvahu a schopnost inspirovat mladé tvůrce.

Jan Vondrák, člen rady Obce architektů, partner ve studiu Mjölk architekti, k ocenění Martina Rajniše uvedl: „K Martinovi jsme jezdili na chatu stavět podivuhodné konstrukce, které tehdy vyjadřovaly odpor k rigiditě stavebních úřadů a zároveň s nadhledem doplňovaly okolí chaty na Maxově. Scházela se tam spousta studentů, kteří dychtivě naslouchali Martinovým úvahám o světě, architektuře i životě. Přenášel na nás své nadšení i zarputilost buldočí povahy, která ale neseděla každému. A ejhle – z těch studentů vyrostla celá generace úspěšných mladých architektů. Sebevědomých a zapálených lidí, kteří milují život a nebojí se stát si za svými názory.“

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-martin-rajnis/]

Ocenění v jednotlivých kategoriích

Kategorie Šetrná stavba
Projekt: Administrativní budova Arché
Autoři: Eva Jiřičná, Petr Vágner – ateliér AI Design
Cena: malá stříbrná kostka
Projekt si můžete prohlédnout ZDE

Administrativní budova Arché, foto: Sekyra Group

Kategorie Krajinářská architektura a zahradní tvorba
Projekt: Park U Vody
Autoři: Tereza Rapsová, Alice Boušková, Martina Tománková, Marie McClellan, Marie Pourghasem, Tereza Lacigová – ateliér YYYY
Cena: malá zelená kostka
Projekt si můžete prohlédnout ZDE

Park U Vody, foto: Petra Šalapková, Tom Šrejber

Kategorie Interiér
Projekt: BLUERIOT | Kanceláře DEVERON
Autor: Ing. arch. Tomáš Císař – CISARSTUDIO
Cena: malá žlutá kostka
Projekt si můžete prohlédnout ZDE

BLUERIOT | Kanceláře DEVERON, foto: Alex Shoots Buildings

Kategorie Architektonický design, drobná architektura a výtvarné dílo v architektuře
Projekt: Rošťák
Autoři: Jan Tyrpekl, Adam Ulrich, Jaroslav Kejř, Jan Hyk – Studio Primitive
Cena: malá modrá kostka
Projekt si můžete prohlédnout ZDE

Rošťák, foto:Jakub Hrab

Kategorie Rodinný dům
Projekt: Bytový dům s galerií – Malá Strana, Praha 1
Autoři: prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Ing. arch. František Košař, Ing. arch. Lukáš Grasse – Ladislav Lábus – Architektonický ateliér
Cena: malá modrá kostka
Projekt si můžete prohlédnout ZDE

Bytový dům s galerií – Malá Strana, Praha 1, foto: Tomáš Souček

Kategorie Rekonstrukce
Projekt: Padel Powers Smíchov
Autoři: Ing. arch. Martin Štrouf, Ing. arch. Petr Portych – Apostrof architekti s.r.o.
Cena: malá modrá kostka
Projekt si můžete prohlédnout ZDE

Padel Powers Smíchov, foto: Martin Štrouf

Kategorie Novostavba
Projekt: Rezidence Starokošířská
Autoři: Ing. arch. Oleg Haman, Ing. arch. Adam Homola, Ing. arch. Petr Neuman, spolupráce: Ing. arch. Petr Marek – CASUA
Cena: malá modrá kostka
Projekt si můžete prohlédnout ZDE

Rezidence Starokošířská, foto: Jan Kolský

Čestná uznání poroty

Porota udělila také šest čestných uznání za výjimečné architektonické počiny:

1. Bellarie v zahradě zámku Český Krumlov – Ateliér Domus, MH arch. Miloslav Hanzl

2. Usedlost na Slapech – Ateliér edit!

3. Rekonstrukce chalupy Borová Lada – Studio Plyš

4. Základní škola Duhovka – Ateliér ra15

5. Komunitní centrum Sklad_13 v Řevnicích – Sodomka*Sodomková Architekti

6. Rekonstrukce objektu DOV fa Leemon – Kamil Mrva Architects

O soutěži

Grand Prix Architektů pořádá Obec architektů od roku 1993. Každoroční pětici porotců tvoří čtyři zahraniční odborníci a jeden český architekt. Soutěž se dlouhodobě těší mezinárodní prestiži a porotci se mohou účastnit pouze jednou za život, což zvyšuje její exkluzivitu i renomé.

Předseda Obce architektů Oleg Haman k XXXII. ročníku GPA – Národní ceny za architekturu uvedl: „V letošním roce máme poprvé v porotě 4 ženy a 1 muže. Tím bylo jasně dáno, kdo bude předsedou. Ženy jsou v posuzování pečlivější a výsledek tomu odpovídá. Porota neměla jednoduchou roli, protože všechny finální projekty byly na velmi vysoké úrovni. Jsem rád, že se porota na vítězi tentokrát jednomyslně shodla. Soutěž  se stává celosvětově prestižní, protože můžete porotovat pouze jedenkrát za život, a porotci se začínají sami hlásit.“

Architektura, která inspiruje

Grand Prix Architektů každoročně ukazuje, jak silný a rozmanitý je současný český architektonický svět. Letošní oceněné projekty dokazují, že kvalitní architektura může být zároveň citlivá, inovativní i odpovědná vůči prostředí, ve kterém vzniká.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/grand-prix-architektu-2025-uzavrela-registrace-do-souteze-se-prihlasilo-155-projektu/]

Shrnutí článku v bodech:

• Porota GPA 2025 vybrala 50 finalistů z celkem 155 přihlášených projektů
• Nejvíce uspěly novostavby (22), následovaly rekonstrukce (13) a interiéry (6)
• Novým předsedou poroty je Yama Karim ze Studia Libeskind
• Finalisté své projekty představí 20. října na GPA Festivalu by Grohe ve Veletržním paláci
• Slavnostní vyhlášení proběhne tentýž večer na Výstavišti Praha
• Soutěž vznikla v roce 1993 z iniciativy architektky Aleny Šrámkové

Finalisté napříč kategoriemi

Do letošního ročníku autoři přihlásili celkem 155 projektů. Největší zastoupení měly novostavby, ze kterých do užšího výběru postoupilo 22 z celkových 61 přihlášených. V kategorii rekonstrukcí uspělo 13 projektů, v oblasti interiéru 6 a mezi rodinnými domy porota vybrala 3. Do finále se dostaly také 2 projekty krajinářské architektury a 4 práce spadající do kategorie architektonický design a drobná architektura. Urbanismus letos zastoupení ve finále nemá.

Podle předsedy Obce architektů Olega Hamana letošní výběr ukazuje posun směrem k větším stavbám a odvážnějším projektům, které dokážou zaujmout svou koncepcí i provedením.

Seznam celé padesátky vybraných projektů naleznete zde.

Kaple Panny Marie Bolestné - Jan Říčný

Nový předseda poroty

XXXII. ročník soutěže přinesl také změnu v čele poroty. Předsedou se stal Yama Karim, partner světoznámého Studia Libeskind, který zastupuje Daniela Libeskinda. Ve svém hodnocení vyzdvihl vysokou úroveň profesionality českých architektů, jejich smysl pro detail a schopnost posouvat hranice běžné praxe. Spolu s ním v porotě zasedají Ana Luengo (Španělsko), Špela Videčnik (Slovinsko), Andrea Bacová (Slovensko) a Anna Svobodová (ČR).

Předseda poroty Yama Karim k ukončení 1. kola uvedl: „Bylo mi ctí prohlédnout si velké množství prací z celé země a jsem potěšen, že jsem se mohl podílet na náročném procesu výběru vítěze. Jsem skutečně ohromen úrovní profesionality, designérského citu a provedením projektů. Všechny přihlášené práce vykazují vysokou úroveň konzistence napříč všemi obory s péčí a smyslem pro detail. Nejvíce mě zaujala míra artikulace a vyjádření v rámci velmi omezeného souboru parametrů a architektonického jazyka. Projekty, které vynikly, jsou ty, které se snaží posouvat hranice standardní praxe. Úspěšnější projekty jsou ty, které se drží norem praxe a snaží se vnést určitou úroveň vyjádření, ať už inspirovanou místem, programem nebo materiálem a konstrukčními prostředky. Věřím, že to je skvělý základ pro kreativitu nad rámec toho, co se učí. Je zde skvělý smysl pro technickou stránku praxe a je zde prostor pro vyjádření. Každá budova má příběh a my se můžeme rozhodnout, jak tento příběh vyjádřit fyzickou formou a funkcí. Také se domnívám, že vzdělávací systém, pedagogika, je stejně konzistentní. Akademický a praktický svět se zdají být úzce propojené, takže přechod z akademické obce do praxe je plynulý.“

Předseda Obce architektů Oleg Haman k letošnímu výběru 50 finálních projektů uvedl: „Letošní ročník GPA přinesl výrazný posun – mezi 50 finálních projektů se letos dostalo podstatně více rozměrově rozsáhlých velkorysých staveb než v předchozích letech.“

Dětský hospic Dům pro Julii - Tomáš Págo, Milan Joja, Karel Kubza

Prezentace a slavnostní vyhlášení

Finalisté představí své projekty na GPA Festivalu by Grohe 2025, který se uskuteční 20. října v Malé dvoraně Veletržního paláce. Každý tým bude mít 20 minut na prezentaci a následnou diskusi s porotou. Večer téhož dne proběhne slavnostní galavečer v Nové Spirále na Výstavišti Praha, kde budou vyhlášeni vítězové.

Porota udělí nejen hlavní cenu Grand Prix Architektů – velkou modrou kostku, ale také ceny v jednotlivých kategoriích. Oceněna bude i šetrná stavba, a to ve spolupráci s Českou radou pro šetrné budovy.

Tradice a význam soutěže

Soutěž GPA vznikla v roce 1993 z iniciativy prof. Aleny Šrámkové, první dámy české architektury. Od té doby se stala nejprestižnější architektonickou přehlídkou v zemi. Pořadatelem je Obec architektů, spolek s tradicí od roku 1921, který dlouhodobě podporuje a propaguje českou architekturu doma i v zahraničí.

Národní cena za architekturu každoročně nabízí jedinečný pohled na současnou českou architektonickou tvorbu. Letošní padesátka finalistů ukazuje rozmanitost přístupů i vysokou úroveň oboru. Kdo si odnese některou z cen, se dozvíme už v říjnu v Praze.

[https://www.tvarchitect.com/video/chteli-jsme-proste-navrhovat-domy-ktere-budou-menit-mesta-a-zivoty-lidi-k-lepsimu-rikaji-architekti-z-atelieru-ctyrsten/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/savarin-novy-park-pasaze-i-namesti-v-centru-prahy/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/moderni-studentske-koleje-v-olomouci-prinaseji-novy-pohled-na-bydleni/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/lofty-na-chodove-novy-rezidencni-projekt-prinese-netradicni-bydleni/]

Shrnutí článku v bodech:

• V Ugandě vznikne klinika zaměřená na léčbu srpkovité anémie, kterou navrhli čeští architekti ze studia Luni
• Nemoc každoročně připraví o život až 80 % dětí s touto diagnózou do pěti let věku
• Klinika nabídne ordinace, laboratoře, rehabilitaci i jednotku intenzivní péče s deseti lůžky
• Projekt realizuje organizace SSUUBO, která už vybrala přes 2 miliony korun z potřebných 2,89 milionu
• Dokončení sbírky do 17. listopadu umožní zahájit stavbu letos na podzim a klinika by se mohla otevřít v roce 2026

Proč je klinika potřeba

Srpkovitá anémie je dědičná porucha červených krvinek, která způsobuje chudokrevnost, bolestivé stavy a závažné komplikace například mozkové mrtvice. Zatímco ve vyspělých zemích je možné nemoc úspěšně léčit, v Ugandě je situace dramatická. Až 80 procent dětí s touto diagnózou se nedožije pátých narozenin. Nová klinika proto představuje zásadní krok k dostupnější a kvalitnější péči.

zdroj: darujme.cz

Návrh českých architektů

Projekt navrhlo studio Luni jako soubor čtyř pavilonů propojených centrálním atriem. Architekti se inspirovali místními tradicemi a materiály, ale zároveň mysleli na funkčnost a efektivitu. Klinika nabídne ordinace, jednotku intenzivní péče s deseti lůžky, laboratoře, rehabilitační místnosti i prostory pro psychologickou podporu.

„Do návrhu jsme se snažili vnést nevšednost, ale zároveň bylo klíčové, aby se na klinice pacienti i jejich rodiny cítili příjemně. Kvůli omezenému rozpočtu jsme museli stát pevně nohama na zemi. Prostor nabídne komplexní laboratoře, rehabilitační místnosti, pracoviště pro psychology i jednotku intenzivní péče. Věříme, že se nám kliniku podaří postavit v plném rozsahu,“ vysvětluje Lukáš Janout, spoluzakladatel studia Luni.

Centrální atrium bude sloužit jako místo setkávání, odpočinku i her, což dává klinice nejen léčebný, ale i komunitní rozměr.

„Sami se snažíme na osobní úrovni dlouhodobě podporovat dobročinné projekty, takže nám spolupráce se SSUUBO dává velký smysl,“ doplňuje Nina Ratočka Pevná, spoluzakladatelka studia Luni. 

zdroj: darujme.cz

Společné úsilí

Za projektem stojí organizace SSUUBO, která v Ugandě už pět let poskytuje pomoc dětem trpícím srpkovitou anémií. Klinika se tak stane prvním specializovaným pracovištěm svého druhu v zemi. Na financování se podílí dárci z Česka. Z potřebných 2,89 milionu korun se již podařilo vybrat více než dva miliony.

Profesor MUDr. Zdeněk Ráčil, Ph.D., uznávaný český hematolog s více než 20 lety zkušeností, změnil v roce 2020 svou kariéru

zdroj: darujme.cz

Výzva k podpoře

Dokončení projektu je možné jen díky pomoci veřejnosti. Do 17. listopadu 2025 je potřeba vybrat zbývající částku, aby stavba mohla začít podle plánu na podzim a klinika se otevřela už v roce 2026. Každý příspěvek, ať už menší nebo větší, pomůže proměnit sen v realitu a darovat dětem v Ugandě šanci na zdravější a delší život.

Projekt nové kliniky v Buikwe ukazuje, jak může spolupráce lékařů, architektů a dárců překonat geografické i kulturní hranice. Jde o příklad toho, že i relativně malá částka z pohledu Evropy může v Africe znamenat zásadní změnu. Klinika dá dětem šanci na život bez bolesti a utrpení a pokud se podaří sbírku dokončit, začne už v roce 2026 poskytovat péči, která zachrání stovky dětských životů ročně a přinese naději celým rodinám.

Více informací a možnost přispět najdete ZDE.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/villa-fitz-novy-architektonicky-klenot-v-rokycanech//]

Shrnutí článku v bodech:

• Pět finalistů ceny Architekt roku 2025 představují Atelier 111 architekti, Marek a Štěpán Chalupovi, David Kraus, ateliér Sporadical a Jan Šépka.
• Porota ocenila jejich dlouhodobý přínos, kvalitu práce a profesní integritu.
• Soutěž oceňuje výrazné počiny z posledních pěti let, nikoli celoživotní díla.
• Slavnostní vyhlášení proběhne 15. září 2025 v pražském CAMPu.
• Uděleno bude i čestné uznání a cena Architekt obci 2025.

Atelier 111 architekti

Barbora a Jiří Weinzettlovi se svým týmem dlouhodobě zaujímají citlivým přístupem k rekonstrukcím i novostavbám menšího měřítka. Do povědomí se zapsali projekty rodinných domů v Trhových Svinech a Jinonicích či archetypální chatou u rybníka na Vysočině. Jejich práce je oceňována pro cit k prostředí, detail i historickým souvislostem. Pozornost vzbudila i průsvitná hmota dílen Opatov u Svitav.

Dům Na Kozině od Ateliéru 111 architekti

Marek a Štěpán Chalupovi

Bratři Chalupovi patří už od 90. let mezi stálice české architektury. Jejich rukopis se vyznačuje sofistikovaným minimalismem a důrazem na detail. Mezi ikonické realizace patří vestibul stanice metra Kolbenova, hotel Metropol na Národní třídě, pavilon ČR na EXPO 2000 nebo sídlo banky ČSOB. V soutěžích sbírají úspěchy dodnes a své zkušenosti předávají také studentům architektury.

stanice metra Kolbenova

David Kraus

Architekt, pedagog, výtvarník a publicista, který se hlásí k principům „české cesty“ – jednoduchosti, pravdivosti a úzkému vztahu k místu. Je autorem oceňované betonárky ve Strančicích, mateřské školy Větrník v Říčanech nebo domova důchodců v Novém Bydžově. David Kraus odmítá módní efekty a pracuje s materiálovou poctivostí, čímž si vydobyl respekt u odborné i laické veřejnosti.

mateřská škola Větrník 

Sporadical

Ateliér vedený Alešem Kubalíkem, Josefem Kociánem a Veronikou Sávovou se od malých projektů postupně propracoval k větším stavbám a urbanismu. Jejich práce se vyznačuje empatií a vysokou kvalitou provedení napříč typologiemi. Zaujala například sportovní hala v Dolních Břežanech, mateřská škola v Humpolci či Brána do Borského parku v Plzni.

sportovní hala v Dolních Břežanech

Jan Šépka

Nepřehlédnutelná osobnost české architektury, známá originálními koncepty a odvážným využitím materiálů. V poslední době poutá pozornost především dostavbou Gočárových Automatických mlýnů v Pardubicích. Do jeho portfolia patří také vila Hermína s růžovou fasádou, dům v ocelovém korzetu či dlouho diskutovaný návrh Středoevropského fóra Olomouc. Své zkušenosti předává studentům na českých univerzitách.

dům v ocelovém korzetu

Soutěž Architekt roku, pořádaná společností ABF, upozorňuje na význam architektury pro rozvoj společnosti a kvalitu prostředí, ve kterém žijeme. Letošní ročník kromě hlavní ceny přinese také čestné uznání a ocenění Architekt obci 2025, jež zdůrazňuje spolupráci architektů s místní samosprávou. Výsledky budou vyhlášeny 15. září 2025 v pražském CAMPu.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/architekti-navrhli-pet-variant-noveho-dalnicniho-mostu-pres-vltavu-v-praze/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jaka-je-budoucnost-zamku-zelena-hora-pod-novymi-investory/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nova-kontrolni-stanoviste-prazskeho-hradu-maji-sveho-autora-vitezny-navrh-prinasi-citlive-reseni-pro-pamatkove-chranene-prostredi/]

Shrnutí článku v bodech:

• Do soutěže Grand Prix Architektů 2025 bylo přihlášeno 155 projektů
• Nejvíce projektů soutěží v kategorii Novostavba
• Předsedou poroty je světoznámý architekt Daniel Libeskind
• Finalisté budou představeni v září, slavnostní vyhlášení proběhne 20. října v Praze
• Udělovat se budou tradiční kostky a to včetně ocenění za šetrnou stavbu

Kategorie, porota a klíčová data

Z přihlášených projektů je nejvíce zastoupena kategorie Novostavba (61), následuje Rekonstrukce (30), Interiér (24) a Rodinný dům (15). Do soutěže se zapojily také realizace z oblasti krajinářské architektury a zahradní tvory (7), urbanismu (1) a architektonického designu (17).

O vítězích rozhodne mezinárodní porota v následujícím složení:

• Daniel Libeskind (Polsko, USA) – předseda poroty

• Ana Luengo (Španělsko)

• Špela Videčnik (Slovinsko)

• Andrea Bacová (Slovensko)

• Anna Svobodová (Česká republika)

Porota již obdržela projekty k online hodnocení v rámci prvního kola, které proběhne od 23. července do konce srpna. V polovině září bude zveřejněn shortlist 50 finalistů, kteří své projekty osobně představí 20. října v Malé dvoraně Veletržního paláce. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne tentýž den v Nové Spirále na Pražském výstavišti, v rámci Grand Prix Architektů Festivalu founded by Grohe.

Ocenění a šetrné stavby

Porota udělí hlavní cenu Grand Prix Architektů (velká modrá kostka), cenu za celoživotní dílo (velká červená kostka) a další ocenění v jednotlivých kategoriích, symbolizované barevnými kostkami (například žlutá za interiér, zelená za krajinářskou architekturu, stříbrná za šetrnou stavbu atd.).

Letos se opět zvláštní pozornost věnuje právě šetrným stavbám. Všechny přihlášené projekty byly zaslány odbornému partnerovi soutěže – České radě pro šetrné budovy (CZGBC), která porotě připraví doporučený výběr včetně odborného komentáře. Finální rozhodnutí však zůstává na porotě.

Mezinárodní přesah i odkaz Aleny Šrámkové

„Naší povinností jako organizátora této prestižní soutěžní přehlídky je vybrat skvělou mezinárodní nezávislou porotu. V té letošní máme netradičně převahu žen, kterou vyvažuje velmi známá osobnost, architekt Daniel Libeskind,“ uvedl předseda Obce architektů Ing. arch. Oleg Haman.

Soutěž GPA založila v roce 1993 Prof. Ing. Akad. Arch. Alena Šrámková, označovaná za první dámu české architektury. Její odkaz i dnes výrazně ovlivňuje úroveň a poslání celé soutěže.

Grand Prix Architektů zůstává nejen soutěží špičkových architektonických realizací, ale i důležitým nástrojem pro zviditelnění kvalitní tvorby v kontextu domácí i mezinárodní scény. Díky důrazu na nezávislé hodnocení, mezioborový přesah a otevřenost různým typům projektů si soutěž i po více než třech dekádách udržuje vysokou prestiž.

Letošní ročník, v jehož čele stojí výrazná osobnost světové architektury Daniel Libeskind, slibuje nejen pestrou paletu nominovaných, ale i inspirativní debatu o podobě současné architektury. Vše směřuje k finálovému dni 20. října, kdy se dozvíme, které projekty zanechaly největší stopu a to nejen v prostoru, ale i v myslích porotců a veřejnosti.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/druha-faze-stavby-koncertniho-salu-v-ostrave-odstartovala/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/nove-sidlo-elitnich-policistu-vyroste-na-zbraslavi-pripravuje-se-vystavba-za-5-miliard/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/plzen-zna-viteze-architektonicke-souteze-na-dostavbu-kulturniho-domu-peklo/]

Jedním z nejčastějších řešení, jak interiér otevřít směrem ven, jsou velkoformátová prosklená okna a posuvné systémy. Díky nim do místnosti vstupuje více denního světla, vytváří se optické propojení se zahradou a člověk má pocit, že se nachází ve větším prostoru. Posuvné stěny navíc umožňují fyzické propojení interiéru s exteriérem během několika sekund.

Venkovní prostor jako rozšíření obýváku

Terasy a pergoly dnes nejsou jen doplňkem domu, ale jeho plnohodnotnou součástí. Stále častěji se navrhují tak, aby na ně plynule navazovala podlaha z interiéru, a vybavují se nábytkem, který odolá počasí, ale přitom nepůsobí jako zahradní. Právě zde vzniká místo pro odpočinek, rodinné večeře nebo letní práci z domova.

Jednotné materiály a barvy

Jedním z klíčových nástrojů, jak dosáhnout vizuálního propojení, je práce s materiály. Pokud se vevnitř i venku objeví stejné dřevo, kámen nebo beton, prostor působí celistvě a harmonicky. Stejně tak sjednocená barevnost stěn, doplňků a podlah pomáhá vytvořit dojem propojení i v případě, že mezi oběma částmi zůstává pevná hranice.

Plynulé dispozice a otevřenost

Současné návrhy interiérů se vyhýbají ostrému členění prostoru. Místnosti na sebe navazují, často bez dveří, a celý byt nebo dům se tak stává jedním tekutým prostorem. Pokud se k tomu přidá otevření do exteriéru, vzniká prostředí, které se přirozeně proměňuje podle denní doby, počasí i ročního období.

V době, kdy si stále více uvědomujeme důležitost propojení s přírodou a přirozeným světlem, získává architektura bez pevných hranic nový význam. Nejde jen o estetický trend, ale o způsob života, který staví na kontaktu s okolím, větší svobodě a otevřenosti. Interiér a exteriér už nejsou dva oddělené světy. Spolu tvoří jeden celek, který má schopnost ovlivnit naši náladu, zdraví i kvalitu každodenního života.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/chuze-jako-zaklad-urbanismu-jak-navrh-mest-podporuje-pesi-pohyb/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/revitalizace-zanedbanych-koutu-mesta-jak-z-nevyuzivanych-ploch-vznikaji-zive-prostory/]

[https://www.tvarchitect.com/video/dokumentarni-film-zdenek-lukes-70-let-vasne-pro-architekturu-a-historii/]

Architekti nám přiblížili, že Semela Ateliers oficiálně vznikla v roce 2017. V rozhovoru vzpomínali na své začátky, kdy kombinovali studium s prací, a na spolupráci s architektem Vladislavem Semelou. Dnes ateliér prochází proměnou brandu. Nově bude vystupovat pod skupinou Desire Group, která bude zahrnovat divize jako Desire Architecture či Desire Interiors.

La Villa Luhačovice: Luxusní bydlení v srdci lázeňského města

Během rozhovoru jsme se podrobně věnovali projektu La Villa v centru Luhačovic. Sedmipodlažní bytový dům s citlivě zasazenou architekturou do svahu vznikl v obtížných podmínkách během pandemie a války na Ukrajině. Navzdory výzvám si developer i architekti dali záležet na kvalitním provedení, včetně originální „zlaté fasády“ a mozaikových dlaždic ve společných prostorech. Projekt je zajímavý i předzahrádkami s čtyřmetrovými palmami a unikátním penthousem s rozlehlou terasou.

Eco Modular: Areál spojůící architekturu a brand

Dalším tématem byl projekt v obci Tvrdonice u Břeclavi, kde Semela Ateliers navrhli areál pro firmu Eco Modular. Zadání spojovalo výstavbu výrobní haly a administrativní budovy s prezentací samotné značky. Administrativní budova zaujme kombinací dřeva a šedých minimalistických interiérů, které kontrastují s teplem dřevěných kancelářských prostor.

Vize pro rozvoj Zlína

Bavili jsme se také o vizionářském projektu zaměřeném na transformaci brownfieldu v centru Zlína na novodobý downtown. Inspirací se stal areál bývalé továrny Svit a ikonická budova jednadvacítky. Cílem návrhu je přilákat do města nové obyvatele a investory.

Soukromé vily v Beskydech

Monika Zvonková a Pavel Šánek nám také představili projekt dvou luxusních vil v Malenovicích u Čeladné. Projekty maximálně respektují náročný svažitý terén a zaměřují se na propojení s okolní přírodou. Velkorysá prosklená průčelí nabízí dechberoucí výhledy na Lysou horu.

Rozvoj interiérové sekce

V rozhovoru zaznělo i to, že vedle architektury se studio nově intenzivně zaměřuje na realizace interiérů prostřednictvím společnosti Desire Interiors.

Rozhovor s Monikou Zvonkovou a Pavlem Šánkem ukázal, že Semela Ateliers je dynamický a tvůrčí ateliér, který se nebojí velkých výzev ani inovací. Ať už jde o luxusní bydlení, průmyslové areály či urbanistické vize, jejich práce vždy odráží snahu o kvalitu, citlivé zasazení do prostředí a individuální přístup ke klientům.

Více se dozvíte v našem rozhovoru výše.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“ můžete vidět ZDE.

První představený projekt nás zavedl do pražských Hlubočep. Výstavba proběhla na místě bývalých skladů ledu a lihu pro Smíchovský pivovar a lihovar. Architekti popsali, jak se měnila zadání během pandemie COVID-19. Z původních luxusních velkometrážních bytů se projekt proměnil na soubor malometrážních jednotek, částečně určených k pronájmu.

Architektonické řešení vychází z historických struktur a zasazení do svahu. Objekty navazují na přírodní kontext i na okolní architekturu včetně viaduktu tzv. pražského Semmeringu. Důležitou součástí návrhu bylo i napojení na tramvajovou zastávku. Tato propojka byla znovu obnovena a proměněna ve schodiště mezi objekty.

Bytové domy Na Neklance: propojení komunit a architektury

Druhý projekt vznikl na úpatí kopce Brabenec. Tři domy jsou propojeny podzemním podlažím a zasazeny do společné zahrady, která slouží jak obyvatelům, tak veřejnosti. Architekti zde propojili dva urbanistické prvky a to končící blokovou zástavbu a vilovou čtvrť.

Silné architektonické vyjádření je založeno na kontrastu fasád s hlubokými okny a slunolamy a bočními stěnami s balkony. Zahrada nabízí škálu odpočinkových i sdílených prostor. Důležitým prvkem je i oživení Nárožní ulice a doplnění o obchody a služby, jako je ordinace zubaře či vinárna.

Rezidence Starokošířská: soudobá architektura v tradičním bloku

Třetí projekt doplňuje městský blok mezi ulicemi Plzeňská a Starokošířská. Cílem bylo navázat na historický charakter Smíchova a přitom přinést moderní standard bydlení. Architekti z CASUA navrhli uliční fasády bez balkonů, které jsou typické pro vnitroblok, a uliční stranu pojali jako prolamovanou fasádu s pilíři a římsami.

Velkou přidanou hodnotou je výhled na Strahov a zalesněné okolní kopce, ale i dostupnost centra města. V přízemí jsou opět komerční jednotky, které rozšiřují služby v lokalitě.

Rozvoj ateliéru a směr do zahraničí

V závěru rozhovoru jsme se dotkli také budoucnosti ateliéru CASUA. Tým nově posílila architektka Eva Le Peutrec, která přináší cenné zkušenosti ze zahraničí a bude se podílet na rozšíření aktivit ateliéru mimo České hranice.

Rozhovor s architekty z ateliéru CASUA nám ukázal, že moderní architektura může být nejen estetická a funkční, ale také sociálně citlivá a urbanisticky hodnotná. Projekty v různých částech Prahy spojují přístup k městu, krajině i lidem. A my věříme, že jméno CASUA uslyšíme častěji i za hranicemi.

Více se dozvíte v našem rozhovoru výše.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“ můžete vidět ZDE.

Zdeněk Lukeš se narodil v domě z roku 1923, který navrhl slavný architekt Kamil Roškot – a to jaksi předurčilo směr, kterým se jeho život bude ubírat. Vyrůstal v Praze, odkud často přejížděl do Opavy. Politická situace však jeho cestu zkomplikovala. Rodiče vystoupili z KSČ a on nemohl studovat obor, který si přál.

Na Fakultě architektury se necítil dobře. Kvůli sporům s kantory školu po čtvrtém ročníku opustil a strávil půl roku jako pomocný zahradník ve Stromovce. Vzpomíná na to s úsměvem, protože parta disidentů a práce v přírodě mu tehdy paradoxně přinesly úlevu. Nakonec se ale na školu pokorně vrátil a studium dokončil.

Zdeněk Lukeš se svojí matkou

Invalidovna: mezi plány, prachem a poklady

První profesní kroky vedly Zdeňka Lukeše do pražské Invalidovny – drsného, ale inspirativního místa, kde pracoval v archivu architektury pod vedením Vladimíra Šlapety. Obklopen modely, výkresy a osobními pozůstalostmi více než 150 architektů jako byli např. Kotěra, Balšánek či Polívka, se postupně ponořil do teorie a historie architektury.

Podmínky byly často extrémní – v zimě mrzlo, v létě dusno, záchody daleko a topilo se uhlím. Přesto právě zde vznikla láska k tzv. „outsiderům“ české architektury, pozapomenutým autorům, jejichž příběhy p.Lukeš s oblibou odkrýval. Spolu s kolegy také vytvořil rozsáhlou kartotéku tisíců pražských staveb – šlo o detektivní práci v terénu i v archivech.

Učitel a vypravěč

Pedagogická činnost patří k důležitým kapitolám života Zdeňka Lukeše. Učil nejprve na gymnáziu PORG ( první obnovené reálné gymnázium ), později se stal děkanem Fakulty architektury v Liberci a nakonec dlouhá léta působil na americké univerzitě NYU v Praze. Tam sám změnil výukový přístup, místo frontálního vyprávění vodil studenty po pražských ulicích, učil je „dotýkat se architektury“. Výuka končila odevzdáním rukou psané knihy o vybrané stavbě a to včetně ilustrací.

Jeho studenti dodnes vzpomínají nejen na nabyté znalosti, ale i na lidský přístup. Mnozí se stali uznávanými architekty.

New York University in Prague

Pražský hrad: setkání s velkými jmény

V roce 1990 nastoupil Zdeněk Lukeš na Pražský hrad, kde se stal součástí odboru památkové péče. Nová éra pod vedením prezidenta Václava Havla přinesla obrovské změny – nejen personální, ale i estetické. Zdeněk Lukeš spolupracoval s architekty jako Josef Pleskot nebo Ladislav Lábus na rekonstrukcích klíčových prostor Hradu, včetně Jižních zahrad nebo Jízdárny.

Setkával se s prezidenty, umělci i rockovými hvězdami. Hrad navštívili například Rolling Stones, Joan Baez, Michael Jackson, Jean Tinguely i Dalajláma. Přesto se vždy držel v pozadí, soustředěn na architekturu, výstavy a odbornou práci.

Právě zde vznikly i ikonické projekty jako například výstava o Jože Plečnikovi nebo „Deset století architektury“.

Výstavy, knihy a veřejná činnost

Zdeněk Lukeš je autorem desítek knih, například populární série „Psí vycházky“, průvodců „Praha moderní“ nebo monografie o Josefu Gočárovi. Spolupracoval s TV Architect, Českou televizí i rozhlasem, vystupoval v talkshow a dodnes přednáší v Praze i po celé republice.

Rád objevuje „skryté poklady“ české architektury – neznámé stavby, pozapomenuté autory a zapomenuté příběhy. Ať už se jedná o Vinternitzovu vilu, pražské mosty nebo ženy-architektky první republiky, vždy přináší nové souvislosti a lidský rozměr.

Zdeněk Lukeš není jen historik architektury. Je to vypravěč, který stavbám vdechuje duši. Dokumentární film zachycuje nejen jeho kariéru, ale i přístup k životu. S pokorou, lehkostí, humorem a hlubokou láskou k architektuře. Zanechal otisk nejen ve zdech a výstavách, ale především v lidech, kteří díky němu začali hledat krásu kolem sebe.

Více se dozvíte v našem dokumentárním filmu výše.

[https://www.tvarchitect.com/video/skryte-poklady-architektury-73-dil-skola-u-studanky/]

[https://www.tvarchitect.com/video/s-p-a-27-invalidovna/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-vladimir-slapeta/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-josef-pleskot/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-ladislav-labus/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-eva-jiricna/]

Soutěž Czech Interior Award, pořádaná společností ABF a.s., oceňuje výjimečné realizace českých interiérových architektů a designérů. Odborná porota složená z předních osobností oboru udělovala ocenění v šesti hlavních kategoriích. Další ceny udělila veřejnost a generální partner soutěže PKV Build, s.r.o.

Soukromý interiér – propojený prostor

V této kategorii zvítězil projekt Byt Arbesovo náměstí, za nímž stojí studio Formafatal a architektky Katarina Varsová a Petra Dagan. Oceněna byla komplexnost návrhu, citlivá práce s detailem a zakázkový nábytek, který interiér funkčně i esteticky pozvedá. Červené akcenty dodávají prostoru originalitu a vizuální šmrnc.

Soukromý interiér – jednotlivé místnosti

Projekt Královské Vinohrady od studia Sedlák Interier zaujal porotu rafinovaným řešením malého prostoru. Architekt Ondřej Vilt vytvořil elegantní, vzdušnou místnost, která díky zavíracím nikám získává multifunkční charakter. Důraz na detail i propojení s architekturou činžovního domu posouvá návrh na výjimečnou úroveň.

Veřejný interiér – hotel/ubytovací zařízení

Emočně silným vítězem této kategorie se stal interiér Dětského hospice Dům pro Julii, navržený studiem ČTYŘSTĚN. Autoři Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza vytvořili prostor, který vyzařuje klid, bezpečí a důstojnost. Design se vyhýbá nemocniční sterilitě a místo toho staví na jemné barevnosti a harmonii.

Veřejný interiér – restaurace, kavárna, bar

Cenu si odneslo Pekařské bistro 56, návrh od RMBA Architekti. Architektka Romana Mališ Bílková spojila funkčnost s příjemnou atmosférou, kde pečivo hraje hlavní roli. Interiér kombinuje industriální prvky s útulným výrazem a podporuje tak nejen gastronomický zážitek, ale i značku samotné pekárny.

Veřejný interiér – komerční a prezentační prostory

V kategorii showroomů a firemních prostor uspěla Vinárna Zlati Grič od studia MA. Architekti Dan Merta, Martin Pavlíček a Kateřina Hronková vytvořili degustační prostor, který působí elegantně a zároveň přímo odkazuje na vinařské prostředí – například použitím zelené lazurované překližky, připomínající barvu vinných lahví.

Veřejný interiér – pracovní a vzdělávací prostory

Vítězem se stala Základní škola Bratří Fričů v Ondřejově, kterou navrhli architekti z ATELIER 6 – Štěpán Braťka, Michal Nekola a Lucie Staňková. Interiér školy je hravý, ale zároveň klidný, funkční a nadčasový. Akustické podhledy zde nejsou pouze praktickým prvkem, ale pomáhají vytvářet příjemnou atmosféru pro vzdělávání.

Cena veřejnosti

Hlasující veřejnost zaujala zubní klinika myTREEDK v Ostravě, navržená Martinem Hudákem ze studia ATELIER3M. Klinika zaujme svěžím, barevným pojetím, které pomáhá odbourávat stres pacientů. Recyklované materiály a důraz na udržitelnost dodávají projektu hloubku a současný charakter.

Cena generálního partnera

Generální partner PKV Build ocenil návrh restaurace v saunovém světě Aquapalace Praha, vytvořený Nicole Sehnalovou (No Limits Design). Interiér je harmonický, pracuje s přírodními materiály a organickými tvary, které podporují relaxaci a zároveň nepodléhají módním trendům.

Czech Interior Award 2025 opět ukázala šíři a kvalitu české interiérové tvorby. Oceněné projekty ukazují, že architekti a designéři u nás dokážou navrhovat nejen krásné, ale i funkční a ohleduplné prostory – a to jak pro bydlení, tak pro práci, vzdělávání nebo relaxaci. Soutěž zároveň potvrzuje rostoucí důraz na udržitelnost, lidskost a promyšlený design, který má skutečný smysl.

Kompletní přehled vítězných i přihlášených projektů je k dispozici na www.interioraward.cz.

Kuklica a Smerek kladou důraz také na revitalizaci stávajících budov s ohledem na historický a kulturní význam místa. Tento přístup je vidět na jejich projektu „faceliftu“ budovy na Laurinské ulici, která byla původně navržena slovenským architektem Štefanem Jurkovičem. Cílem rekonstrukce bylo zachovat podstatu této ikonické modernistické stavby, zatímco ji přizpůsobit současným estetickým a funkčním požadavkům.

Mezi další pozoruhodné projekty patří návrh pro brownfield v Trnavě, který získal první místo v architektonické soutěži. Projekt si klade za cíl přeměnit opuštěné území bývalého železničního depa na multifunkční veřejný prostor, zaměřený na sport a kulturu. Kuklica Smerek Architekti zde navrhují zachovat původní industriální charakter, zatímco přidávají nové moderní prvky, které respektují ekologické a komunitní aspekty.

Studio Kuklica Smerek Architekti zanechává výraznou stopu v oblasti udržitelné a esteticky přitažlivé architektury na Slovensku. Jejich projekty nejen obohacují městský prostor, ale také podporují komunitní život a respektují kulturní dědictví. Tento přístup z nich činí významné postavy současné architektury, které se zasazují o harmonii mezi moderním bydlením a historickými hodnotami prostředí.

Více se dozvíte v našem rozhovoru výše.

Další díly pořadu „TV Architect na Slovensku“ můžete vidět ZDE.

Jedním z jejich klíčových projektů je rekonstrukce starého hotelu, která nese název "Hladina". Manželé Čapkovi oslovili architekty s příběhem o přeměně chátrajícího postsocialistického hotelu na moderní apartmánový komplex. Projekt je zasazen do nádherné přírody obklopené borovicemi, kde architekti čerpají inspiraci nejen z okolního lesa, ale především z vody, která dává celému návrhu jméno. Architekti se zaměřili na propojení interiéru s exteriérem, vtažení zeleně do celého komplexu a vytvoření atmosféry, která přirozeně splyne s krajinou. Součástí návrhu jsou i rozsáhlé wellness zóny zahrnující bazén s výhledem do lesa, sauny a relaxační prostory, které poskytují návštěvníkům možnost regenerace v přírodním prostředí.

Dlouhý, ale úzký obývací pokoj je nově rozdělen na ložnici, koupelnu a knihovnu. Jedna z příček, která odděluje ložnici od koupelny, byla nahrazena luxferami. Stěna uprostřed dispozice tak vpustila do bytu dostatek přirozeného denního světla. Skleněné tvárnice jsou pískované, a zajišťují tak dostatek soukromí v koupelně.

Malé místnosti směrem do dvora jsou sjednoceny v jeden obytný prostor. Zádveří je nahrazené kuchyní. Příčka mezi zádveřím a novým obývacím pokojem je zrušena a nahrazena kuchyňským ostrůvkem. Vzniká tak velkorysý vzdušný interiér, do kterého vstupujete přímo z chodby domu.

Asi nejvýraznějším prvkem jsou dveře šatní skříně v obývacím pokoji, která jsou z galvanicky pozinkovaného plechu s efektem olejových skvrn. Barva plechu ladí s dřevěnou podlahou a odrazivost prosvětluje jinak tmavý roh bytu. Hrubost povrchu plechů, nepřesnosti a škrábance z výroby ve fabrice vnášejí do interiéru příjemný industriální akcent. Z kuchyně je roh šatní skříně obložen tónovaným zrcadlem. Částečně tak plní funkci klasického zrcadla u vstupu do bytu.

Nestandardně vysoké kuchyňské skříňky slouží jako sezonní úložný prostor pro celý byt. Stejně tak prostor nad WC přístupný z kuchyně. Linka s pracovní deskou je černo-šedá. Opticky ladí s podlahou kuchyně.

Vodovodní potrubí není zazděné v šachtě, pouze zakryté na míru ušitou a umělecky provedenou textilií. Zabírá tak mnohem méně místa a vnáší do interiéru umělecký prvek.

V interiéru bytu je řada dalších netypických prvků z dílny majitelů: betonové závěsné svítidlo, skříňové úchytky. Byt je citlivá kombinace původního historického interiéru se současným a lehce experimentálním charakterem nově vložených prvků.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/byt-na-prazskych-vinohradech-s-nadechem-novodobe-secese/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/podivejte-se-na-zajimavou-rekonstrukce-maleho-panelakoveho-bytu-s-vyuzitim-odpadoveho-materialu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/letnimu-bytu-v-centru-karlovych-varu-dominuje-puvodni-vymalba-i-kachlova-kamna/]

Mezi pětici finalistů, kteří se ucházejí o titul Architekt roku 2024, patří tři mladí a ambiciózní architekti z Ateliéru bod architekti – Vojtěch Sosna, Jakub Straka a Jáchym Svoboda. Tento dynamický tým, který společně pracuje již od svých studií na ČVUT, se rychle stal jedním z předních ateliérů české architektonické scény. Jejich projekty, jako je radnice pro Prahu 7 či sportovní hala v Modřicích, které vznikly na základě vítězství v architektonických soutěžích, ukazují jejich schopnost měnit tvář českých měst s každým dalším projektem.

Druhým finalistou je ateliér Ellement architects, vedený Jitkou Ressovou, Hanou Maršíkovou, Helenou Víškovou a Janem Pavézkou. Jejich práce ve Zlíně a okolí, včetně oceňovaných projektů, jako je revitalizace Gahurova prospektu, svědčí o jejich hlubokém porozumění kontextu a jejich oddanosti zlepšování kvality veřejného prostoru.

Třetím finalistou je EHL & KOUMAR ARCHITEKTI, který pokračuje v tradici ateliéru Šrámková architekti. Jejich realizace, jako lávka v Litomyšli či hasičská zbrojnice v Líbeznicích, jsou ukázkou jednoduchých, ale zároveň velkorysých architektonických řešení, která respektují prostředí a dlouhodobě ovlivňují veřejný prostor.

Čtvrtým finalistou je Tomáš Hradečný, zkušený architekt a pedagog, který se proslavil jako člen legendárního ateliéru HŠH. Jeho nedávné projekty, jako Památník tří odbojů nebo úpravy kláštera v Emauzích, ukazují jeho schopnost spojovat historické s moderním a posilovat identitu místa.

Posledním finalistou je Roman Koucký, jehož cesta k architektuře vedla přes truhlářské řemeslo a stavební průmyslovku až k profesuře na ČVUT. Jeho projekty zahrnují jak drobné architektonické detaily, tak rozsáhlé urbanistické vize. Kouckého práce, jako mosty v Ústí nad Labem či v Českých Budějovicích, se vyznačují svou originalitou a nekompromisním přístupem.

Slavnostní vyhlášení vítězů

Slavnostní vyhlášení vítězů soutěže Architekt roku 2024 a ocenění Architekt obci 2024 proběhne 30. září 2024 v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze. 

Cena Architekt roku i letos připomíná, že architektura není jen o budovách – je to disciplína, která formuje prostor, ve kterém žijeme, a ovlivňuje naše každodenní životy. Těšíme se na okamžik, kdy se dozvíme, kdo z této pětice finalistů získá prestižní ocenění a zařadí se mezi elitu české architektury.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/cenu-architekt-roku-2023-ziskal-architekt-ivan-kroupa/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-tomas-hradecny-ixa/]

Architekt Pavel Kosnáč představuje některé ze svých nejzajímavějších projektů v Indonésii, kde se  mimo jiné setkává s intenzivní konkurencí světových architektů. Jedním z vrcholných projektů je vítězný návrh One Eleven Lombok na Bali. Tento ambiciózní projekt je právě ve fázi realizace a přináší do oblasti nový standard luxusu a udržitelnosti. Kosnáč se zde střetl s předními světovými architekty, což jej motivovalo k vytvoření něčeho skutečně jedinečného.

Ájurvédský resort na Srí Lance

Další významný projekt, který architekt Kosnáč detailně popisuje, je resort zaměřený na ájurvédu na Srí Lance. Při práci na tomto projektu se hluboce ponořil do filozofie ájurvédy, aby mohl co nejlépe integrovat její principy do návrhu resortu. Tento resort není jen místem k odpočinku, ale i k obnově těla a duše podle starobylých indických tradic. Architektova schopnost propojit moderní architekturu s tradičními filozofiemi a kulturními prvky činí tento projekt skutečně výjimečným.

Kosnáč také zmiňuje lásku k cestování, která je nedílnou součástí jeho života a práce. V rozhovoru vysvětluje, jak jeho cestovatelské zážitky ovlivňují jeho architektonické projekty. Každá cesta přináší nové inspirace, které se prolínají s jeho kreativními návrhy. Jeho vášeň pro objevování nových kultur a prostředí je patrná v každém detailu jeho práce, což dodává jeho projektům jedinečný charakter a hloubku. Jeho význammné projekty najdeme samozřejmě ale i na rodném Slovensku.

Slovensko

Architekt představuje i některé ze svých významných projektů na Slovensku, kde inovace a moderní technologie hrají klíčovou roli. Jedním z nich je luxusní vila na Kolibě, kterou navrhl včetně interiérů. Dům je vybaven špičkovými technologiemi, jako jsou tepelná čerpadla a chlazené stropy, a v interiéru dominují pohledové betony, které dodávají prostoru moderní a sofistikovaný vzhled.

Další pozoruhodné interiéry vytvořil ve výškových budovách Eurovea a Skypark, které patří mezi dominanty Bratislavy. Byty situované na nejvyšších podlažích těchto budov jsou vypracované do nejmenších detailů včetně uměleckých děl, jako jsou obrazy a sochy.

Pavel Kosnáč také rekonstruoval vyhledávanou budovu New Living Center v Bratislavě, kde mimo jiné naše televize natáčí rozhovory. Při redesignu těchto prostor se zaměřil na to, aby byly přívětivé jak pro veřejnost hledající interiérové vybavení, tak pro obchodní klienty.

Aktuálně Pavel Kosnáč pracuje na projektu špičkových vil, které kombinují moderní architekturu s pokročilými technologiemi a zelenou filozofií. Tyto vily představují budoucnost bydlení, kde je kladen důraz na udržitelnost, komfort a estetiku.

Další díly pořadu „TV Architect na Slovensku“ můžete vidět ZDE.

Rodinný dům byl dokončen v roce 2020, tedy rok od začátku výstavby. Tým složený z architektů Andrej Alexy a Erik Jakeš navrhl bydlení v nadčasovém stylu na pozemku s výměrou 700 metrů čtverečních.

„Dům jsme navrhli tak, aby svou jednoduchou figurou a tlumenou barevností časem zcela splynul s okolím. Jako by tady stál odjakživa,“ říká architekt Andrej Alexy. 

Díky svažitému terénu bylo možné okolo domu vytvořit množství zajímavých zákoutí a teras. Ta hlavní rozšířila obývací pokoj do exteriéru. Další terasu najdeme také v zadní části domu, kde naopak v ústraní plní roli tichého a relaxačního místa.

Hlavní obytná část je díky jihovýchodní orientaci plná slunce. Velké prosklení propojuje centrální prostor s krytou terasou a nabízí výhledy do zahrady a okolí. Na opačné straně se interiér otevírá do haly se schodištěm, na kterou navazuje spací zóna.

Tato novostavba rodinného domu patří bezesporu mezi nejzajímavější projekty svého druhu.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-na-slovensku-architekt-andrej-alexy-z-atelieru-alexy-alexy-architekti/]

Na fasádě se nachází černá stěrková omítka, na střeše černá falcovaná krytina. Černou barvu částečně narušují pouze části dřevěného obložení. Zatímco do ulice dům působí uzavřeným dojmem, do zahrady se naopak plně otevírá prostřednictvím velké prosklené plochy.

Interiér je pojat kontrastně k černé. Celému prostoru dominují cementové stěrkové podlahy, pohledové betony na stropě a bílá výmalba na stěnách. Nábytek je vestavěný v bílé barvě doplněný o výrazné dubové masivní prvky. „Interiéry jsme chtěli navrhnout jednoduše a stroze a dát vyniknout dřevěným prvkům. Například kuchyňský pult odkazuje na řeznický stůl, protože dědeček byl řezník. Jedná se o kus masivu vložený do středu centrálního prostoru,“ říká architekt Radek Pasterný.

Provozně je stavba dělena na dva základní celky – průjezdnou garáž s půdou a na část určenou k bydlení. „Nejvíce nás zaujala krásná zahrada. Rozhodli jsme se staré stavení zbourat a na místě vystavět nový dům. Limitovala nás frekventovaná silnice, která vede před domem, proto jsme dům lehce odklonili právě do krásné zahrady, kam se obytný prostor otevírá a nabízí dokonalé propojení s přírodou. Zachovali jsme průjezdnou garáž a půdorys prvního patra v moderním přepisu,“ říká architekt Radek Pasterný.

Vnější plášť a krov domu jsou dostatečně zatepleny tak, aby spolu s technickým řešením zdravotně-technických instalací energeticky splňovaly požadavky pro pasivní dům. Dům je vytápěn pomocí tepelného čerpadla systému země-voda, které dokáže nejen v zimě topit, ale v létě pasivně dům chladí. Dále v objektu funguje řízená rekuperace vzduchu.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-architekti-david-bures-a-radek-pasterny-z-atelieru-cl3/]

Architekti představují svou odpověď na aktuální téma renovace panelových bytových domů. V projektu otevírají dům zevnitř ven a přetvářejí přízemí na komunitní prostor s kavárnou, fitcentrem a saunou propojený s terasou. Nová fasáda domu působí jednoduše a celistvě s výraznými zavěšenými ocelovými balkony. Otevření dispozic bytů napříč hloubkou domu je umožněno přestavbou panelových konstrukcí. Nejvyšší standard nabízí dva byty v nové střešní nástavbě.

Konverze objektu Mlynica

Tento projekt se odehrává v bývalém post-industriálním areálu Lehkých stavebních hmot v Bratislavě. Architekti využívají konstrukční a statickou podstatu původní stavby s železobetonovou kostrou a pórobetonovým zdivem. Nové prvky jsou vloženy do stávajícího obalu a fasády jsou otevírány účelově. Vertikální členění objektu na eventové prostory, administrativní prostory a byty komunikuje přes ústřední halový prostor bývalé výroby. Kontrast starého a nového zdůrazňuje kvalitu původního objektu a umožňuje jeho transformaci na moderní multifunkční prostor pro kulturní akce, firemní prezentace, administrativu a bydlení.

Kavárna Norma

Kavárna Norma vznikla na základech původních veřejných toalet v piešťanském městském parku. Její poloha a všude přítomná vzrostlá zeleň rozsáhlého parku dodávají tomuto místu jedinečný charakter a atmosféru. Na pomezí zeleně a města, na hranici jeho centra, zaplnila nový „maják“ prázdné místo vybavenosti parku. Reaguje na přítomnost zeleně maximálním otevřením fasád. Jednoduchý interiér kombinuje beton, ocel a dřevo. Červená ocelová policová stěna se schody svou barvou odkazuje na blízký Dům umění. Široké pobytové schody spojují kavárnu s parkem a slouží jako hlediště a zároveň jeviště života kavárny i města.

GutGut je aktivní i ve veřejné sféře, mimo jiné jako spoluorganizátor festivalu DAAD (Dny architektury a designu) v Bratislavě, který podporuje kritické diskurzy o lokálních problémech na mezinárodní platformě. Ateliér je laureátem ceny ARCH a několikanásobným laureátem Ceny za architekturu CE-ZA-AR. V roce 2019 byl jejich projekt Mlynica vybrán mezi 40 nejlepších projektů.

Další díly pořadu „TV Architect na Slovensku“ můžete vidět ZDE.

Jedním z významných projektů, kde byl BIM implementován, je BCT 1 v Bratislavě. Sándor zdůraznil, že díky BIM byly návrhy rychlejší a přesnější, což vedlo k lepší koordinaci mezi týmy a k minimalizaci chyb při realizaci stavby. BIM technologie umožnila také virtuální prezentaci projektu, což investorům poskytlo jasný a detailní přehled o budoucí stavbě.

Další významný projekt, kde se BIM osvědčil, byla digitalizace statických konstrukcí v průmyslové hale v Trnavě. Tento proces umožnil přesné mapování a analýzu stávajících konstrukcí, což bylo klíčové pro plánování a realizaci následných úprav a vylepšení. Sándor zdůraznil, že BIM přinesl významné zlepšení pro investora při údržbě budovy (Fecility management).

Společnost PROMA neustále hledá nové způsoby, jak využít BIM pro další vylepšení svých projektů. Sándor uvedl, že jedním z plánovaných kroků je zavedení pravidelné aktualizace 5D simulace v průběhu výstavby. Tato technologie umožní detailnější plánování a sledování průběhu stavby, což povede k efektivnějšímu řízení projektů a lepšímu využití zdrojů.

Z rozhovoru s Dávidem Sándorem je zřejmé, že BIM technologie hraje klíčovou roli v moderním projektování společnosti PROMA. Díky jejímu využití mohou být projekty realizovány rychleji, přesněji a s menším rizikem chyb, což přináší výhody jak pro investory, tak pro všechny zúčastněné strany.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-na-slovensku-architekt-michal-pasiar-z-atelieru-acrea/]

VIVA Lipno

Architektura objektů v tomto projektu se zaměřuje na doplnění lesního porostu stavbami, minimalizaci environmentální stopy a harmonické propojení architektury s přírodním prostředím. Projekt zahrnuje dva typy obytných objektů - rodinné domy a bytové domy. Dále je navržen hlavní objekt klubového charakteru pro občerstvení a setkávání návštěvníků.

Rodinné domy mají dvě nadzemní podlaží a podkroví, zatímco bytové domy mají jedno podzemní a dvě nadzemní podlaží s podkrovím. Je zde také klubový objekt. Fasády všech objektů směrem k vodní nádrži Lipno jsou prosklené, což zajišťuje intimní vztah mezi architekturou a vodní plochou. Použité materiály vytvářejí dojem dřevěné architektury v interiéru i exteriéru, což určuje i barevnost návrhu.

Každý objekt nabízí kvalitní výhled na jezero. Fasády objektů směřují k jezeru, zatímco zadní fasády jsou introvertní. Návrh respektuje linku lesního porostu a minimalizuje zastavěnou plochu, čímž snižuje potřebu kácení stromů a zdůrazňuje blízký kontakt domů s lesem.

Villa Butterfly

Koncept domu byl vytvořen na mírně svažitém pozemku na okraji města Karviná v České republice. Pozemek se západním svahem a ovocným sadem na severní straně zajišťuje přirozené oddělení od okolní zástavby.

Architektura vily je navržena tak, aby harmonicky zapadala do prostředí, aniž by zanikla. Vila se vyznačuje horizontální kompozicí a pocitem lehkosti a vzletnosti. Dynamická kompozice tří šikmých ocelových trubek tvoří sloupy obklopující objekt. Ploché střechy s přesahy evokují křídla, což dynamizuje horizontální skladbu.

Dům je třípodlažní se dvěma nadzemními a jedním podzemním podlažím. Centrální prostor přízemí tvoří prostorný obývací pokoj s jídelnou a kuchyní, prosvětlený bazilikálním osvětlením. V severní části přízemí se nachází dvě místnosti, v jižní hlavní ložnice, šatna a koupelna. V patře je pokoj pro hosty, relaxační koutek, pracovna a solná sauna. Bazénová hala přístupná z obývacího pokoje má dvě prosklené stěny a bazén s hladinou o 50 cm vyšší než podlaha haly. Součástí haly je infrasauna, toalety a sprcha.

Fasáda vily, interiér bazénové haly a hlavní koupelna jsou obloženy bílým italským mramorem, střechy mají přesahy z nerezového plechu. Celá vila je navržena s důrazem na propojení s přírodou a okolím, což je zdůrazněno prosklenou fasádou směrem do zahrady a začleněním tří borovic do kompozice domu.

Coral Views Village

Coral Views Village je luxusní komplex na ostrově Roatán zasazený do dechberoucí přírody a jedinečné lokality v Karibiku. Tento ekologicky šetrný projekt nabízí exkluzivní komunitu pro náročné klienty. Komplex je situován v uzavřené zátoce mezi nedotčenými tropickými lesy a poskytuje nádherné výhledy na Karibské moře a okolní zalesněné kopce. Obyvatelé mají přístup k 100 metrů dlouhé písečné pláži, která zajišťuje soukromí a exkluzivitu. Poloha komplexu nabízí i snadný přístup k Meziamerickému korálovému útesu, který je známý jako jedno z nejlepších míst pro potápění a šnorchlování na světě.

Rezidenční domy a vily v Coral Views Village jsou navrženy jako dvoupodlažní objekty s plochou střechou. Architekti kladli důraz na minimalizaci zásahů do přirozeného prostředí a snažili se vytvořit vkusné atraktivní a ekosenzitivní domy v moderním a tropickém stylu. Fasády objektů kombinují přírodní materiály, jako je broušený kamenný obklad a omítka, aby zachovaly přirozenou estetiku a harmonii s okolím.

Jedním z exkluzivních objektů je Apartmán G, který je částečně založen na podzemním podlaží a zasazen do svažitého terénu. V suterénu se nachází pokoj s koupelnou a šatnou. První nadzemní podlaží je navrženo jako dvouapartmánový byt se společnou obytnou místností a kuchyní s jídelnou. Každý apartmán má vlastní koupelnu a toalety. Exteriér zahrnuje parkovací místo, venkovní bazén a terasu. Přístup do podzemního podlaží je zajištěn schodištěm z obývací části domu. Komplex nabízí také soukromý přístav.

Další díly pořadu „TV Architect na Slovensku“ můžete vidět ZDE.

Slnečnice se nachází v příjemném prostředí mezi Lužickým lesem a hrází. Jedná se o největší nově postavenou rezidenční čtvrť na Slovensku. V místě se kvalitní architektura spojuje s dobrou dopravní dostupností, pěknými veřejnými prostory a zejména skvělou občanskou vybaveností. „Bydlí zde 6 000 lidí, v budoucnu by jich mělo být až 15 000. Je tady mateřská škola, občanská vybavenost a v budoucnu přibude i základní škola,“ říká architekt Juraj Benetin.

Urban Residence 

Projekt vyrostl mezi Račianskou ulicí a stanicí Filiálka na území bývalého skladového areálu. Projekt tvoří tři samostatné bytové domy. Dva 7 patrové domy a jeden 12 patrový bodový dům propojující území v jednu ucelenou čtvrť. „Naším záměrem bylo přinést do projektu novou městskou vybavenost, a oživit tak veřejný prostor i na druhé straně Račianské ulice,“ říká architekt Matej Grébert.

Zwirn

Projekt navazuje na bohatou historii bývalého průmyslového areálu cvernové továrny. Výjimečné místo se mění v atraktivní bratislavskou čtvrť pro moderní život. ZWIRN vyrůstá ve třech etapách a nabízí nadstandardní bydlení i unikátní industriální atmosféru.

Vydrica 

Projekt je ambiciózní urbanistický projekt, který se zaměřuje na obnovu historické části Bratislavy. Nachází se v atraktivní lokalitě pod Bratislavským hradem u řeky Dunaj. Hlavní cíle projektu jsou zachování a obnova historického charakteru oblasti. Spojení moderních architektonických prvků s historickými detaily, udržitelný rozvoj i vznik živé části města. Lokalita kromě rezidenčního bydlení nabízí i administrativu, kulturní místa či gastro.

Ružinov

Dalším významným příkladem přístupu k urbanismu a architektuře je projekt Ružinov. Tento projekt se zaměřuje na rekonstrukci a modernizaci části Bratislavy, která je jednou z největších městských částí. Nové budovy jsou navrženy tak, aby harmonicky zapadly do stávajícího městského prostředí a zároveň přinesly do této části Bratislavy moderní architekturu. Mezi další znaky patří udržitelnost a ekologie, a především komunitní zaměření, jsou zde veřejná prostranství, pěší zóny a dětská hřiště.

Další díly pořadu „TV Architect na Slovensku“ můžete vidět ZDE.

Po více než pěti desetiletích provozu se budova Radošínského naivného divadla ocitla v havarijním stavu. Potřeba rekonstrukce byla neodkladná, a to jak z hlediska bezpečnosti, tak z hlediska zachování kulturního dědictví. QArtAll atelier byl pověřen tímto náročným úkolem díky své pověsti v oblasti citlivé rekonstrukce historických budov a inovativního designu. Byly zavedeny moderní technologie a prvky, které by zlepšily funkčnost a pohodlí pro herce i diváky. Tento projekt nejenže revitalizoval historický prostor, ale také posílil jeho postavení jako centra kulturního dění a uměleckého vyjádření. „Akustika je zde vyřešena na základě panelu z europalet, ty jsou překryté speciální tkaninou. Tento systém nabízí i scénografické možnosti. Řešení ušetřilo velmi peněz, přitom se jedná o jeden z nejlepších akustických prostorů na Slovensku,“ říká architekt Damian Vizár.

QArtAll atelier, známý svou kreativitou a inovativními přístupy k architektuře a designu, vytvořil projekt rodinného domu na Starém městě v Bratislavě, který je příkladem moderní a udržitelné architektury. Tento dům kombinuje estetický design s nejnovějšími technologiemi v podobě fotovoltaické fasády. Technologie přináší svým obyvatelům komfortní a ekologicky šetrné bydlení. „Našli jsme jiný způsob řešení fasád, fotovoltaika se stala architektonickým prvkem, na základě kterého byla koncipována celá budova,“ říká architekt Martin Bumbál.

Ateliér se podílel i na prestižním projektu obnovy Grand Hotelu Royal Palace. Tento ikonický hotel, který se nachází v Turčianských Teplicích, byl zrekonstruován s ohledem na jeho historickou hodnotu a zároveň modernizován, aby splňoval nejvyšší standardy současného luxusního ubytování. Bylo potřeba skloubit hotelový a zdravotnický provoz. Celý objekt je napojený na aquapark, ateliér pracoval i na systému ohřevu vody v bazénech pomocí termálních pramenů.

Architekti pracovali také na projektu komunitních zahrad v městské části Bratislava-Čunovo. Tento projekt představuje harmonické spojení mezi přírodou a komunitním životem. Projekt získal ocenění Nejlepší developerský projekt roku 2012.

Ateliér se nyní věnuje přípravě dalších zajímavých projektů. Patří mezi ně projekty rezidenční výstavby s ohledem na životní prostředí, jako je např. polyfunkční dům Green cornenr v Bratislavě. Projekt bude mít zelenou fasádu se samostatným systémem zavlažování a nabídne více než 50 bytů v 7 podlažích. Projekt vzniká na starém brownfieldu na vcelku rušné křižovatce. Udržitelné řešení lokalitu velmi zklidní a zlepší tamní životní prostředí.

Další díly pořadu „TV Architect na Slovensku“ můžete vidět ZDE.

Dům vyrostl na pozemku v typické příměstské zástavbě. Úchvatný je především výhled na vzdálené panorama Beskyd. Právě tomu také architekti přizpůsobili celý návrh domu a navrhli množství průhledů. Ty se nakonec staly pro tento projekt charakteristickými a řídícími prvky. „Průhledy vedou a směrují člověka při jakémkoliv pohybu domem. V kratší ose obdélníkového půdorysu je významný výhled do zahrady. V delší to jsou pak průhledy do zelených zákoutí,“ říká architekt Adam Zezula.

Také funkčně je dům těmito pohledovými osami rozdělen do části obytné a soukromé, delší osa pak dělí dům na pokoje (orientované na jih) a servisní část (orientovanou na sever). 

Dominantou objektu je kukaň, nebo také odpočívárna ve střeše, která dům propojuje se vzdáleným horizontem, kterému vévodí Lysá hora. Tento prvek nejen že nabízí unikátní výhledy do krajiny, ale také dal domu charakteristickou siluetu. V interiéru je pak kukaň propojena s hlavním obytným prostorem, což přináší rozšíření interiéru a určitou formu hravosti.

Co se využitých materiálů týká, hlavním výrazovým prvkem je přizdívka z pálených cihel, která je doplněna obkladem z dřevěných latí uplatněných na jednoduché hmotě garáže.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-architekti-jan-skoumal-a-adam-zezula-ze-studia-uyo-architekti/]

Kompletně nová stavba vyrostla v Praze 6 na místě starší budovy a využila toho, co z původního zůstalo užitečné. Lokalita, ve které se pozemek nachází, se rozkládá na okraji vilové čtvrti sousedící bezprostředně s parkem. Parcela je situována v úpatí kopce. Přední část pozemku se nachází v rovině a zadní část klesá v poměrně příkrém svahu. Záměrem bylo, aby dům byl z části zapuštěn do svahu a s využitím přirozeného terénu se pak v přízemí otevíral na jih do vlastní zahrady a přilehlého parku. Snahou architektů byl udržitelný přístup, který by pro novou stavbu uchoval z původní to, co bylo užitečné, v tomto případě nosné konstrukce. 

Vila Košťál – Baba

Jedná se o rekonstrukci vily Košťál, která byla postavena v osadě Baba jako ukázka funkcionalistické architektury v Čechách. Dům podle návrhu architekta Františka Kerharta byl postaven v letech 1933 až 1934. Na počátku rekonstrukce nebyl dům ani zahrada v dobrém stavu, nikdy v minulosti zde neproběhla žádná údržba. Cílem architektů byla designová čistota a respekt k dílu architekta Kerharta.

„Při hledání v archivu jsme zjistili, že existují různé návrhy domu od stejného architekta. Díky těmto plánům jsme se cítili jistější se změnami, které jsme navrhli. Udělali jsme tři změny zvenčí. První změnou bylo propojení východní fasády se zahradou. Druhou změnou bylo propojení nižšího přízemí se zahradou, čímž bylo vytvořeno polozapuštěné patio s vodním prvkem. Za třetí mírně prodlužujeme horní patro, v archivních plánech bylo toto patro větší. V interiéru domu jsme zachovali strukturu a funkce dispozic,“ říká architektka Magdalena Rochová.

Weekend house Vanov

Dům v blízkosti lesa v harmonii s přírodou. Rodinný dům na Sokolovsku se nachází na okraji malého města ve svažitém terénu. Kamenná stěna zapadá do okolní lokality. „Naším cílem bylo dům vytvořit tak, aby nebyl z ulice příliš znatelný. Hlavní část se otevírá do zahrady. Zanechali jsme zde původní zeleň a vše spolu souzní. V každé místnosti máte díky velkému prosklení unikátní přirozený obraz,“ uvádějí architekti.

Novostavba rodinného domu v Malé Lhotě

Pozemek, na kterém dům vznikl, se nachází v malebné vesnici na návsi v údolí na okraji Českomoravské vrchoviny. Původně na tomto pozemku stály vesnické budovy, které byly v dezolátním stavu a byly odstraněny. Hlavním cílem návrhu bylo vytvořit objekt, který by na sebe příliš neupozorňoval. Dům vychází z tvarosloví původních domů na vesnici. Novostaba rodinného domu získala GRAND PRIX ARCHITEKTŮ 2011 - Národní cenu za architekturu v kategorii Rodinný dům.

Rekonstrukce a nástavba secesního domu

Bytový dům se nachází v Praze na Vinohradech v ulici Krkonošská v blízkosti Riegerových sadů. Jedná se o standardní blok domů z 19. století. Dům je orientován severní fasádou do ulice Krkonošská a jižní fasádou do vnitrobloku.

„Zásadní pro nás bylo zachovaní secesního charakteru domu, který se objevuje, jak v exteriéru, tak v interiéru. Hodnotné secesní prvky jako velké dvoukřídlé vstupní a interiérové dveře, vysoké stropy, teracové schody s ornamenty, zábradlí schodiště, špaletová okna směrem do ulice včetně parapetního obkladu, velké parkety, ornamentální štuky a zábradlí lodžií jsme se snažili zachovat či nahradit replikami," říkají architekti.

Na tento projekt navazuje projekt pekárny, který se nachází v přízemí domu. Hlavními motivy byla zelená barva a teraco. Tyto prvky propojují kavárnu se secesním domem.

Provaznictví na Malé Straně

Hravý barevný interiér provaznictví se nachází v přízemí činžovního domu z 19. století v Praze na Malé Straně.

„Úkol interiéru Provaznictví se nám od začátku líbil, chtěli jsme přetvořit nepřehledný stísněný prostor v prostor, kde budou výrobky a produkty zajímavě prezentovány a vše bude spolu souznít,“ říkají architekti. Navrženo bylo propojení všech tří prostorů v ucelenou a jednotnou dispozici. Důležitý byl prvek vysokých stropů s klenbami. „Odstranili jsme všechna vestavěná patra a navrátili prostorům původní výšku. V krajních prostorách obchodu jsme navrhli vložená půlpatra, která hmotově nenarušují pocit z vysokých prostor,“ dodávají architekti. Celé vybavení provozovny je atypické a vyrobené na míru.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“, kam si pravidelně zveme zajímavé osobnosti a společnosti, můžete vidět ZDE.

Jedná se o objekt v malé vsi Adamovské Kochanovice u Trenčína. Přáním investorů bylo vytvořit rodinné zázemí, odkud by se dalo i pracovat v rámci home office. „Dům je velmi zajímavý, přesto zapadá do prostředí malé vesnice. Vytvořil jsem koncept pěti malých objemů se sedlovou střechou, které jsou propojené do jednoho celku,“ říká architekt Sebastian Nagy. Dům je celý bílý včetně plechové střechy. Je zde i velké množství oken směřujících do zahrady.

Kompetenční centrum Baumit 

Budova Kompetenčního centra v Brandýse nad Labem získala prestižní ocenění v soutěži STAVBA ROKU 2023. Reprezentativní pavilon centrály odděluje administrativu od ruchu výroby. Plášť budovy je charakteristický rastrem subtilních monolitických sloupů, který nese přesahující konzoli stropní desky. Celý objekt je prosklený. Součástí řešení je atrium ozvláštněné prostorem v podobě zasedací místnosti s kulatým stolem. „Je zde i mnoho prostorů pro jednání s klienty či pro prezentaci firmy, přednáškové sály a společenské prostory,“ říká architekt Sebastian Nagy.

Bytový dům TRIANGOLO 

Objekt vznikl v Nitře jako dialog mezi přírodou, městem a stavební lokalitou. Budova je charakteristická trojúhelníkovou parcelou a střechou ve svaru vlnovky. Projekt získal i významné ocenění – Cenu Dušana Jurkoviče 2008. „Dům stojí již 15 let a vůbec nezestárnul. Je vidět, že jde o kvalitní projekt,“ říká architekt Sebastian Nagy.

Ateliér aktuálně chystá další zajímavé projekty, mezi které patří rodinné domy, administrativní budovy i luxusní rezidence. Konkrétně C3 a F1 jsou bytové projekty, které nabídnou dostupné bydlení s výraznou architekturou. „Doufám, že projekty dotáhneme do stádia realizace,“ dodává Sebastian Nagy.

Další díly pořadu „TV Architect na Slovensku“ můžete vidět ZDE.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-na-slovensku-daniel-kubis-z-atelieru-kubisarchitekti/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-samuel-zeman-a-andrej-sabo-z-atelieru-noiz/]

Projekt vily v Mexiku je situován v hustých lesích nedaleko města Tulum na poloostrově Yucatán. Porostlý pozemek je díky objektu rozdělen na dvě části. Před vilou se nachází zóna lesů a za ní zóna nižšího, ovšem také pro oblast přirozeného porostu – karibské zahrady. Architektura vily se však od té místní liší. Přesto je navržena tak, aby co nejvíce respektovala místní podmínky a klima.

Konstrukce podlahy je pomocí nosných stěn zvednuta nad úrovní stávajícího terénu tak, aby umožnila přirozenou ventilaci pod domem. Stejný princip je použit i při konstrukci střechy, která je položena na pěti mohutných betonových trámech. Prostor mezi trámy umožňuje kontrolované provětrávání převládajícími větry od nedalekého moře. „Vysoká vlhkost ale i mnoho slunce jsou pro toto místo charakteristické, proto kromě provětrávání bylo zapotřebí zajistit i dostatek stínu, aby se dům nepřehříval v interiéru a zároveň nabízel i dost pobytové plochy ve stínu v exteriéru,“ říkají architekti.

Ze strany karibské zahrady – na její úrovni, je vytvořena velká překrytá terasa – „exteriérová obývací místnost“, která rozlohou tvoří přibližně třetinu domu. V nepříznivém počasí je možné ji zavřít skelnými posuvnými stěnami, a přičlenit ji tak k interiéru. Skleněné posuvné stěny lemují i interiér, a to ze dvou hlavních stran – nahradily přední i zadní fasádu. Celý prostor je díky tomuto řešení variabilní.

V rámci projektu vily v mexické džungli byl navržen i domeček pro hosty inspirovaný tradičními mayskými stavbami.

Rodinný dům Na Rade

Rodinný dům je určen pro čtyřčlennou rodinu. Nachází se na relativně malém pozemku ve Starém městě Bratislavy v blízkosti Horského parku. Původně zde stály dva objekty, na které novostavba navazuje. Výsledkem je nadstandardní uživatelské bydlení na malém pozemku s citlivým přístupem k prostředí. „Bylo pro nás důležité propojit interiér s exteriérem bez jakýchkoliv bariér a také zde vytvořit ideální světelné podmínky. Jednotlivá patra jsme proto zapustili a posunuli ve svažitém pozemku,“ říká architekt Samuel Zeman.

Byt pod Vyšehradem

Zadáním projektu byla komplexní rekonstrukce interiéru bytu pod Pražským Vyšehradem. „Využili jsme příležitosti a vytvořili novou efektivnější dispozici a pomocí prosklených policových stěn prosvětlili koupelny v centrální části bytu. Dalším přáním pak bylo vytvořit pestrý interiér. Každý prostor tak má svou dominantní barvu, čímž jsou i jasně definované jednotlivé zóny,“  říká architekt Andrej Šabo. Velmi zajímavé je řešení koupelnových stěn. Ty jsou totiž tvořeny prosklenými policemi knihovny, což do místnosti dostává přirozené světlo.

Rodinný dům Vištuk

Projekt se zaměřuje na rozšíření prostor původního rodinného domu v obci Vištuk nedaleko Bratislavy s cílem vytvořit investorům požadované nové funkce. Navržena byla dostavba nové části do dvora, která efektivně navazuje na stávající strukturu. Záměrem bylo vytvořit lepší propojení mezi denními prostory nové části a zahradou, jakož i vytvoření nového polouzavřeného dvora mezi oběma křídly rodinného domu.

Další díly pořadu „TV Architect na Slovensku“ můžete vidět ZDE.

Přístavba dentálního centra se nachází v městě Hlohovec. Pozemek je z jižní i severní strany obklopen travnatými plochami a také veřejným parkem, kterým protéká řeka Váh. Dvoupodlažní přístavba má obdélníkový ustupující půdorys. Tvarově kontrastuje s původním centrem válcovitého tvaru. Střecha objektu je vegetační. V objektu se nachází ambulance s čekárnou, laboratoře i přednášková místnost. Z konstrukčního hlediska jsou využity ekologické CLT panely – ty jsou aplikovány ve stěnových a stropních konstrukcích. Všechny CLT jsou přiznané i v rámci interiéru. Celý objekt je nadstandardně zaizolován. Povrch fasády tvoří obklad ze sibiřského modřínu, který je využit rovněž k žebrování fasády. Doplňující materiály fasády objekt vizuálně rozčleňují na jednotlivé stavební celky.

Rovinka

Přízemní rodinný dům s půdorysem ve tvaru písmene L je unikátní tím, že interiér s exteriérem díky terénu plynule přechází v jeden celek. Dům je rozdělen na tři části – noční, denní část a technické zázemí s garáží, které jsou navzájem k sobě kontrastně uspořádány. Hlavní zahrada je přístupná z obývacího pokoje. Celá střecha má extenzivní vegetaci. Konstrukčně je stavba řešena kombinací CLT panelů a dřevěné sloupkové konstrukce. V interiéru najdeme obklad ze sibiřského modřínu a velkoformátové prvky tmavě šedé matné barvy.

Borinka

Rodinný dům, atriový bungalov, je určen pro dvoučlennou rodinu. Jednopodlažní půdorys tvaru U je koncipován kolem zeleného atria s intenzivní vegetací. Kromě tohoto dominantního atria najdeme zeleň i v dalších částech domu. Hlavním architektonickým prvkem je souvislá terasa obklopující celý objekt. Soukromí terasy je zajištěno vertikálními dřevěnými lamelami. Dispozičně dům tvoří tři celky - denní část introvertně orientovaná do atria, kterou tvoří obývací pokoj s kuchyní, noční část naopak směrovaná do zahrady s výhledem na hrad Pajštún, kterou tvoří ložnice s velkorysými prostory koupelny a šatníku a technické zázemí s prostornou garáží, sklady a prádelnou. Z konstrukčního i materiálového hlediska jsou použity CLT panely izolovány přírodním izolačním materiálem - dřevovláknem. Ty jsou doplněny o plochy s hliněnou omítkou. V exteriéru domu jsou kombinovány černé matné plochy s dřevěnými prvky ze sibiřského modřínu. Střecha je navržena s polointenzivní vegetací se sukulenty a stepními travami.

„Momentálně pracujeme na projektech větších měřítek. Jedná se o komplexi rekreačních staveb a apartmánových domů.  Chystáme i realizaci tělocvičny na bázi dřeva. Nechali jsme se inspirovat v zahraniční, aby stavba odpovídala maximálně svému účelu. Bude zde i plnohodnotné zázemí nadstátního významu,“ říká architekt Daniel Kubiš. 

Další díly pořadu „TV Architect na Slovensku“ můžete vidět ZDE.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-na-slovensku-architekt-andrej-alexy-z-atelieru-alexy-alexy-architekti/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-na-slovensku-peter-murin-ze-spolecnosti-cresco-real-estate/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-na-slovensku-roman-talas-a-juraj-suchanek-predstavuji-institut-urbanneho-rozvoja/]

IUR podává konkrétní návrhy na zlepšení legislativy, veřejných politik a podnikatelského prostředí. Zajišťuje profesionální rozvoj členů a zprostředkovává jejich odborné zkušenosti při jednání s orgány státní správy, samosprávy, s dalšími organizacemi a s veřejností. 

„Jsme občanské sdružení a našimi členy se mohou stát developeři, projektanti a různé fyzické osoby. Máme i speciální členství pro samosprávy. Cílem je vytvořit společnou platformu pro střetávání všech subjektů,“ říká Juraj Suchánek, výkonný ředitel IUR.

Dostupnost bydlení v Bratislavě je dlouhodobým problémem. Pomoci může jedině nová výstavba bytů. Každému novému bytu však předchází dlouhý povolovací proces. Ten trvá v průměru přes půl roku, podle nové legislativy to bude moci být maximálně 90 dní.

„Účastnili jsme se vytváření nových norem, tedy nového zákona, který je platný již více než měsíc. Je to zákon č.200 o územním plánování. Aktuálně je v účinnosti a nastavují se nová pravidla,“ říká Roman Talaš.

[https://www.tvarchitect.com/video/nora-vranova-predstavuje-slovenskou-komoru-architektu/]

Od roku 2021 probíhá na Slovensku reforma stavební legislativy. Od roku 2022 se intenzivně řeší dva nové zákony o výstavbě a územním plánování. Slovenská komora architektů právě na této reformě intenzivně pracovala společně s nově vzniklým Úřadem pro územní plánování a výstavbu. Zákon o územním plánování je již v účinnosti, ten o výstavbě byl zatím odložen. Stále se ale pracuje na vykonávacích předpisech pro tento zákon.

„Věnujeme se i vzdělávání architektů či propagaci a informovanosti na poli architektury,“ říká předsedkyně Slovenské komory architektů Nora Vranová.

Slovenská komora architektů se zabývá také soutěžemi, které pomáhají například městům a obcím hledat ty nejlepší a nejkvalitnější řešení pro danou lokalitu. S tím souvisí i publikační činnost, neboť komora každý rok vydává přehled soutěžních návrhů.

„Od roku 2002 vyhlašujeme také cenu za architekturu. CE∙ZA∙AR je prestižní ocenění, které zároveň podporuje vynikající architektonická díla a jejich autory. Proces hodnocení má několik etap. Letos se přihlásil rekordní počet děl – 116. Porota následně vybere přibližně 30 děl do užšího výběru pro jednotlivé kategorie,“ říká Nora Vranová.

Celkově Slovenská komora architektů hraje klíčovou roli v regulaci a podpoře architektonické profese na Slovensku, zajišťuje vysoké standardy kvality a profesionálního chování mezi architekty.

Další díly pořadu „TV Architect na Slovensku“ můžete vidět ZDE.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-na-slovensku-peter-murin-ze-spolecnosti-cresco-real-estate/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-na-slovensku-pavel-pelikan-ze-spolecnosti-j-t-real-estate/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-na-slovensku-jakub-gossanyi-ze-spolecnosti-immocap/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-matej-siebert-a-roman-talas-z-atelieru-siebert-talas/]

Kvalita bydlení na Vinohradech byla vždy vysoká. V současné době je ovšem nutné interiéry upravit a přizpůsobit modernímu životnímu stylu. „Vždy mě bavilo do těchto starých bytů alespoň nahlížet. Rekonstrukce takových prostor je moje nejoblíbenější práce. Číhá na vás spousta překvapení a zároveň musíte hledat nejrůznější možnosti, jak zachovat ráz těchto bytů a vytvořit zde prostředí odpovídající současným potřebám,“ říká Hana Davidová.

Také proto usilovali architekti o co nejvíce možné zachování původní atmosféry interiéru. Byt doplňují například repliky dveří z přelomu 19. a 20. století či další zajímavé historizující detaily. „Jedná se o moderní byt s prvky, které evokují dobovou atmosféru interiéru na Vinohradech. Například kuchyně je supermoderní s dobovými detaily, jsou zde dřevěné parkety, které jsme doplnili keramickou dlažbou v imitaci mramoru. Ta je řezaná na velikost parket a naskládaná do stromečku, aby kopírovala původní podlahu,“ doplňuje Hana Davidová.

Původní dispozice bytu se měnila jen částečně. Zajímavě řešený je pak průchod do kuchyně. Jedná se o vzdušný prostor, který vznikl částečným probouráním příčky. Výsledkem je lehká otevřená dispozice propojující interiér a zásobující prostor přirozeným světlem.

Neobvykle řešené je také propojení ložnice s koupelnou, kde vznikla nová příčka, která oba prostory odděluje a díky níž mohla v ložnici vzniknout prakticky řešená šatna.

Byt nabízí velké množství úložných míst, která jsou schovaná do vestavných skříní. Najdeme zde i zajímavé detaily, jako jsou černé litinové radiátory, dobové keramické vypínače, matné černé baterie, zlatá umyvadla či stylové osvětlení. V chodbě pak zaujme replika dobových dveří a mramorová mozaika.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-hana-davidova-z-atelieru-flat-white/]

Aktuální upravený návrh architektky Jiřičné se skládá z pěti designově řešených staveb. Ty obsahují více než tisícovku bytů různých velikostí. Byty budou určeny jak k pronájmu, tak k prodeji. V parteru budov bude i řada obchodů, služeb a restaurací. Velkým přínosem bude pak chystaná mateřská škola.
 
„V centru lokality, v místě původní výškové telekomunikační stavby, vyroste jako dominanta projektu 80 metrů vysoká rezidenční věž. Tato designová stavba bude unikátně vertikálně a horizontálně rozvlněná. A to díky speciálně tvarovaným balkonům s ohýbaným skleněným zábradlím. To dává stavbě její ojedinělou estetickou podobu a zároveň pomáhá stínění bytů," doplňuje architektka Jiřičná.

Unikátní vertikální zahrada
 
Dominantní rozvlněná věž v centru lokality je řešena jako eco-smart stavba. V balkonech věže bude integrována zeleň s automatickým zavlažováním, která bude vytvářet unikátní "vertikální zahradu". Kromě výškově dominantní bílé věže s 25 podlažími zde vzniknou ještě další nižší rezidenční stavby s čistou designovou architekturou, které dominují bílé, stříbrné a šedé barvy doplněné rozsáhlou zelení.

Ekologie a Udržitelnost

V celém projektu je kladen důraz na udržitelnost a ekologii. Vznikne zde více než 15 tisíc m² ploch veřejné zeleně – velký park s hřišti, zeleň uvnitř projektu, zelený veřejný prostor kolem centrální věže a nové náměstí s vodním prvkem. Široce se zde pracuje s modrozelenou infrastrukturou. Stavby mají zelené střechy, retenční nádrže na zalévání, fotovoltaiku, tepelná čerpadla, rekuperaci a řadu dalších ekologických prvků.

„Projekt je nyní už v pokročilém stádiu projednávání a finalizuje se změna územního plánu ze speciální technologické funkce na funkci smíšenou. Dokončuje se demolice dřívějšího telekomunikačního komplexu a intenzivně už probíhají projekční práce na novém návrhu. Zahájení výstavby předpokládáme po získání stavebního povolení zhruba za tři roky," říká zakladatel a šéf Central Group Dušan Kunovský.

 
Co se architektonického návrhu týká, je ještě třeba dispozičně optimalizovat vnitřní řešení staveb a dořešit mnoho designových detailů.
 
Architekti Eva Jiřičná a Petr Vágner (AI DESIGN) se při přípravě vítězného návrhu spojili s prestižním architektonicko-inženýrským ateliérem ARUP z Londýna. Ten navrhoval a technicky řešil mnoho těch nejunikátnějších světových staveb včetně například Opery v Sydney nebo složitého Guadího chrámu Sagrada Família v Barceloně.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/developeri-poskytnou-mestu-kompenzace-za-projekty-na-nakladovem-nadrazi-zizkov/]

[https://www.tvarchitect.com/video/rozhovory-s-osobnostmi-tv-architect-zpovidala-architektku-evu-jiricnou-ohledne-jejiho-navrhu-zizkovskych-vezi/]

[https://www.tvarchitect.com/video/u-jednoho-stolu-jakub-cigler-petr-vagner-a-dusan-kunovsky-nad-projektem-centrum-noveho-zizkova/]

Dalším zajímavým počinem společnosti je rekonstrukce sýpky ve Velkých Pavlovicích. „Jedná se o obnovu staré opuštěné sýpky, která se využívala v minulém století na uskladňování zemědělské techniky. Původně sýpka však zásobovala celý kraj jídlem. Budově hrozila demolice, my jsme sem nakonec vnesli nový život. Vznikla zde velmi citlivě provedená vestavba,“ říká Patr Malena.

Společnost malang pracuje mimo jiné i na architektonicky zajímavých novostavbách. Mezi ně patří i projekt Bytové domy v Kroměříži od ateliéru DRNH. „Stavíme ve velmi citlivé lokalitě, která je pod památkovou ochranou, vzniká zde něco zcela unikátního,“ říká Rober Man.

V současné době společnost pracuje na státním zámku Uherčice či na státním zámku ve Vranově nad Dyjí a na zámku v Janovicích.

Zdravotnická zařízení jsou velmi specifické projekty. Pražská pobočka ateliéru Siebert+Talaš má na kontě již několik takovýchto projektů, například nemocnice v Moravské Třebové byla nominována na Stavbu roku. Aktuálně ateliér chystá jeden ze stěžejních projektů. Tím bude chirurgický pavilon nemocnice v Hradci Králové. V současné době se jedná o jednu z největších připravovaných staveb v České republice. Moderní zdravotnický pavilon bude mít až 24 operačních sálů. „Specifické na tomto projektu je to, že my starý stávající pavilon ze 70. let zapracováváme do nového konceptu tak, abychom splnili úkol tuto budovu nebourat,“ říká architekt Petr Vašina.

Doprava

„Pro brněnské letiště jsme zpracovali projekt na rozvoj do roku 2050 a zároveň jsme také zpracovali projektovou dokumentaci Letecké záchranné služby, která se na letišti v Brně bude nacházet. Stavět by se mohlo začít začátkem příštího roku,“ říká Petr Vašina. Ateliér se aktuálně také zabývá rekonstrukcí dvou dráhových systémů na letištích v Ostravě a v Karlových Varech.

Ateliér se také podílí na projektování v rámci pražského projektu Smíchov City. Zde má na starosti blok 7, tedy tři designové domy, které navrhují různí čeští architekti. Stavby by měly přinést do tohoto velkého projektu oživení a komfort pro budoucí obyvatele.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-matej-siebert-a-roman-talas-z-atelieru-siebert-talas/]

Jedinečný projekt obchodního centra a nové autobusové stanice vyrostl na významném místě v centru Bratislavy. Dílo přineslo nový život a atmosféru do svého okolí i samotného hlavního města Slovenska. Projekt dotváří nový městský bulvár plný života a přináší do dlouhodobě zanedbané zóny moderní projekty z dílny světových a slovenských architektů. Projekt byl budován s ohledem na udržitelnost, ekologii a funkční dopravu.

„Tento projekt měl jako jeden z prvních na světě certifikát BREEM Communities. Na střeše centra je jeden z největších střešních parků v Evropě, v podzemí je pak velká autobusová stanice a množství parkovacích míst,“ říká architekt Roman Talaš.  Součástí tohoto projektu je i výšková budova Nivy Tower. „S výškou 125 metrů byla tato budova ve své době nejvyšší na Slovensku. Budova nabízí velké množství administrativních prostor s moderními interiéry. Budova má ty nejlepší certifikáty BREEAM,“ doplňuje Talaš.

V ateliéru Siebert + Talaš mají také zvláštní oddělení, které se přímo zabývá dopravními a infrastrukturními projekty. Tým složený z odborníků dopravního plánování se dělí na dvě skupiny - první se zaměřuje na výstavbu letišť, zatímco druhá pracuje na realizaci projektů silniční a městské infrastruktury. Ateliér stál také za architektonickým návrhem budovy na EXPO 2020, kde byla prezentována budoucnost dopravy. „Naším konceptem bylo prezentovat to nejlepší, co na Slovensku vzniká. Mezi exponáty bylo vodíkové auto, či létající auto. Využili jsme nejmodernější možnosti jako například promítací interaktivní stěny," říká architekt Matej Siebert.

Kancelář se aktuálně věnuje bytovým projektům, které se od těch běžných odlišují designem i sociálním zázemím. Jedním z chystaných projektů je technicky náročný komplex budov pod bratislavským hradem s názvem Vydrica. Dále ateliér chystá na Kopčianske ulici projekt Nesto a dalším je projekt na Plynárenské ulici. Ateliér se zabývá i plánováním školních budov. V České republice se pak architekti podílí na projektu Smíchov City.

Další díly pořadu „TV Architect na Slovensku“ můžete vidět ZDE.

Stavba mostu, nesoucího jméno významného olomouckého barokního tvůrce Václava Rendera, je součástí rozsáhlejšího souboru protipovodňových opatření. Koncepce konstrukčního a architektonického řešení respektuje kontext historického jádra městské památkové rezervace Olomouce. Snaží se potlačit dopravní charakter stavby a spíše se vztahuje svým tvaroslovím i detailem k člověku než k autu, či tramvaji. Vnitřní oblouky mostu jsou vyloženy zlatým obkladem, což podtrhuje jeho linii.

Diorit Rezidence

Zajímavým počinem architektů z ateliéru DRNH je unikátní obytný projekt v přírodě v brněnské části Komín. Dům nese název stavebního kamene, který se v lomu, v němž tato stavba vzniká, těžil po desetiletí. Důraz je kladen nejen na jedinečný design stavby, ale také na ekologii. „Navrhli jsme dům, který odpovídal místu. Našli jsme investora, který koupil lom a my jsme následně pracovali na změně územního plánu. To vše zdarma – celou dobu jsme doufali, že naše úsilí se promění v reálnou fungující budovu. Kolaudovat se má ještě letos,“ říká architekt Antonín Novák. 

Květná zahrada v Kroměříži

Kroměřížská Květná zahrada, známá též pod názvem Libosad, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Dnes je prakticky jediným představitelem takto komponovaného celku v Evropě. Květnou zahradu nechal vybudovat v druhé polovině 17. století olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna. Revitalizace narušených částí zahrady se ujal v padesátých letech 20. století architekt Pavel Janák. V roce 1998 byla Květná zahrada spolu s Podzámeckou zahradou a zámkem zapsaná na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Její obnova byla jedním z pilířů celého programu Národní centrum zahradní kultury. Nešlo ale jen o samotnou zeleň, rehabilitace areálu zahrnovala také zde stojící budovy, ať už to byly skleníky, nebo čestný dvůr. Cílem bylo přiblížení k autentickému stavu z doby vzniku.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-v-regionech-atelier-d-r-n-h/]

Rekonstruovaná budova Domu kultury nově zahrnuje i prostory Základní umělecké školy. Obě instituce mohou fungovat zcela samostatně, ale možnost jejich propojení nabízí dobrou variabilitu využití. K dispozici jsou celkem 3 společenské sály s možností paralelního provozu. Výraznou proměnou prošlo hlavní průčelí stavby, které dodalo stavbě potřebnou dynamiku a jasně definovalo hlavní vstup do budovy. Vstupy do kulturního domu i ZUŠ jsou nově kryté zastřešenou přístavbou. Prostorné závětří slouží i jako zahrádka kavárny. Foyer kulturního domu se otevřelo do vstupního prostoru. Stavba získala také odpovídající předprostor bez jakýchkoliv bariér.

Dům nad rybníkem

Novostavba rodinného domu se sedlovou střechou se nachází na venkově. „Dům je z provozního hlediska v přízemí, neboť zde bydlí senioři. V patře je bydlení pro hosty a prostor pro cvičení jógy,“ říká architekt Lukáš Svoboda. Díky terénní vlně na pozemku je i horní podlaží přímo přístupné ze zahrady. Primárně se ale patro otevírá výhledům do vzdálenější krajiny a k původní části obce.

Rozhledna na Velké Deštné

Stavba rozhledny byla inspirována přírodními podmínkami dané lokality, tedy deštěm a větrem. Stavba tak má svou konstrukcí připomínat déšť unášený větrem. Jedná se o ocelovou stavbu s dřevěným opláštěním. Proporce rozhledny se plynule mění díky nepravidelnému pětibokému půdorysu. Díky jednotlivým tyčovým prvkům se návštěvníkům při stoupání pravidelně otevírá a uzavírá průhled skrze jednotlivé stěny.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“, kam si pravidelně zveme zajímavé osobnosti a společnosti, můžete vidět ZDE!

Dobudování a rekonstrukce Janáčkova divadla

Největší divadlo v Česku prošlo zásadní rekonstrukcí. Architekti skončili ve výběrovém řízení až druzí, soutěžili s vyšší cenou než vítěz, ale kratší termín realizace nakonec rozhodl. Přestože se během následných prací objevila řada nečekaných potíží, zvládl Petr Hrůša se svým týmem připravit divadlo na plnohodnotný provoz. 

Administrativní centrum Triniti Brno

Polyfunkční objekt stojí v Brně ve vznikajícím Jižním centru. Je ohraničen ulicemi Trnitou a Úzkou a obchodním centrem Galerie Vaňkovka. Objekt sestává z provozně oddělitelných tří celků tak, že jednotlivé domy vytvářejí s mírou se proměňující jednotu městského bloku se dvěma podzemními podlažími pro parkování a s velkými obchodními plochami v přízemí. Celé ekonomické i architektonické řešení je provázáno, tedy rozvrženo tak, aby zde nedocházelo ke zbytečným tepelným ziskům i ztrátám. Stavba je rozdělena do tří samostatných budov. Dvě šestipodlažní budovy jsou administrativními objekty s obchodním parterem, třetí – desetipodlažní budova má obytnou funkci a obchodní parter. V objektu se nachází také kavárna, jejíž interiér je taktéž prací ateliéru. Velmi zajímavý je například strop, který vytváří z jednotlivých světel hvězdnou oblohu a odráží znamení zvěrokruhu majitelů podniku. 

Ateliér pracoval také na projektu s názvem Otevřené Rudolfinum. Konkrétně měl na starosti rekonstrukci Dvorany a Sukovy síně. Díky tomu se tento historický kulturní stánek ještě více otevřel veřejnosti, konají se zde nejrůznější společenské akce.

Ateliér má před sebou další výzvu, a tou je dlouho očekávaný projekt Janáčkovy filharmonie v Brně. Koncertní sál by měl vyrůst na rohu ulic Veselá a Besední. Budova bude mít šest nadzemních podlaží. Hlavní sál nabídne místa 1200 posluchačům. Samozřejmostí pak bude zázemí, šatny, sklady a zkušebny. Součástí prací je i propojení s vedlejším Besedním domem. Díky tomuto projektu se Brnu otevřou nové možnosti pro pořádání koncertů vážné hudby na světové úrovni. Velký důraz je zde kladen na akustiku, neboť prostory se stanou domovem pro brněnskou filharmonii, jejíž více než stočlenné těleso evropské úrovně hraje i zkouší v nevyhovujících podmínkách.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“, kam si pravidelně zveme zajímavé osobnosti a společnosti, můžete vidět ZDE!

[https://www.tvarchitect.com/video/architekti-hrusa-spol-atelier-brno-s-r-o-prof-ing-arch-petr-hrusa-jednatel/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/mezi-nejvetsi-investicni-akce-pristiho-roku-patri-v-brne-zahajeni-vystavby-janackova-kulturniho-centra/]

Hlavní obytný prostor je umístěn co nejblíže u okna, tedy jediného zdroje světla. Vše je zde velmi prakticky řešené, ať už se jedná o spaní v patře, úložný prostor schovaný za černé schodiště či netradičně pojatou koupelnu. „Využili jsme zde vysokých stropů a umístili spaní do patra. Koupelna se stala díky velké prosklené (drátosklo) stěně součástí prostoru. V interiéru jsou odhalené omítky tak, aby se zde stále propisovala hodnota doby vzniku tohoto bytu. Na stěnách totiž najdeme zbytky staré metody válečkování,“ říká Jakub Heidler.

V interiéru byla využita široká škála různých materiálů jako zrezivělá ocel, nerezová síť, betonové umyvadlo či staré keramické zásuvky. Architekti do bytu kreativně zakomponovali detaily, které místu dodávají moderní šmrnc. Jedinou bílou zeď určenou pro zavěšení obrazu zdobí městské skládací kolo s dojezdovou vzdáleností tak akorát na kraj metropole a zpět. Zasíťovaná stolní lampa u stropu je obrácenou siluetou Řípu, což odkazuje na název ulice, kde se byt nachází. Knihovna z křížů kopíruje tvar schodnic vedoucích do horní ložnice.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-jakub-heidler-a-jan-kacer-ze-studia-reaktor/]

Pavilon P je výstavní budova brněnského výstaviště postavená roku 2009 jižně od pavilonu Z. Hlavním účelem je zajištění výstavních ploch, ale příležitostně může sloužit i k účelům kulturním či sportovním. Budova byla postavena na místě tří menších starých pavilonů, které byly demolovány. Stavbě, která je ocelové konstrukce, dominuje prosklené průčelí na západní straně obrácené směrem ke vchodu na výstaviště. Ostatní strany jsou prosklené jen minimálně, nebo vůbec a jejich fasády člení především výrazné portály lemující četné vjezdy do vnitřních prostor. Pavilon získal cenu Stavba Jihomoravského kraje 2009.

Polyfunkční komplex Centropolis Brno

Na dlouhodobě nevyužívané parcele v centru Brna poblíž hlavního nádraží vyrůstá osmipodlažní budova se zaobleným nárožím. Bude zde téměř 130 jednotek určených k bydlení, ubytování a podnikání. Centrum nabídne také množství služeb, pracovních příležitostí, kultury i zábavy. „Aktuálně je vybetonováno šest podlaží. Důležité pro mne bylo najít nějaký zajímavý architektonický výraz a současně navrhnout dům kompaktně tak, aby fungoval z uživatelského hlediska příjemně. Pracujeme s balkony, které mají plnou výplň, dům má zaoblené nároží a vytváří jakýsi poutač při příjezdu do Brna,“ říká architekt Jaroslav Dokoupil.

Dornych - Town Square Brno

Projekt nahradí stávající staré obchodní centrum v sousedství brněnského hlavního nádraží. Vznikne zde nový volně přístupný veřejný prostor lemovaný několika menšími budovami, který propojí historické centrum města s plánovanou Jižní čtvrtí. Spodní podlaží nových staveb budou vyhrazena pro obchody, služby a restaurace, vyšší patra nabídnou nájemní bydlení a kanceláře. Dokončení projektu se očekává za čtyři roky. „Nejsme hlavními architekty projektu, vede ho polsko-americký architekt Marek Tryzybowicz. My zde působíme jako lokální partner a pomáháme hledat řešení, které by v Brně bylo přijatelné a užitečné. Vždy je lepší znát problematiku, názory a očekávání města,“ říká Jaroslav Dokoupil. Vzhledem k dalšímu plánovanému rozvoji jižní části centra města bude Dornych také důležitou vstupní branou do této lokality. „Zajímavé je, že nejzápadnější objekt celé sestavy je postaven tak, aby umožňoval chystanou výstavbu severojižního kolejového diametru, tedy sedmipodlažní objekt stojí doslova na mostě,“ dodává Robert Juřík, projektový manažer.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“, kam si pravidelně zveme zajímavé osobnosti a společnosti, můžete vidět ZDE!

Prvorepublikový řadový dům prochází citlivou rekonstrukcí. Architektky upravily nevyhovující dispozice všech pater domu a navrhly interiér nové kuchyně a jídelny. Interiér využívá některé kousky ze stávajícího vybavení a respektuje historický ráz domu. Dřevěná historická zimní zahrada byla nahrazena novou dvoupatrovou přístavbou, kterou navíc architektky otevřely do zahrady. Projekt je aktuálně v realizaci. 

Novostavba bytového domu Brno – Bystrc

Přáním investora bylo vytvořit bytový dům ve funkcionalistickém stylu. Architektky pracovaly s atypickým terénem, jehož potenciál ale nakonec využily k celkovému konceptu objektu. Výsledkem je do krajiny začleněný bytový dům s terasami a lodžiemi, přesto s maximálním soukromím pro jeho obyvatele.

Kvádrový bytový dům má čtyři bytové jednotky a je z uliční části třípatrový s ustoupeným čtvrtým podlažím. To tvoří mezonetový byt se střešní terasou. V podzemním patře je situováno veškeré technické zázemí objektu. „Dům jsme navrhly v keramickém zděném systému v kombinaci s betonovým monolitem vynášejícím zejména velké otvory v obvodovém zdivu. Ustoupené podlaží jsme navrhly jako dřevostavbu. Lehká konstrukce umožňuje uvolnění dispozice ve druhém podlaží. Stropní konstrukci jsme zvolily skládanou. Schodiště objektu je monolitické, uložené přes akubloky do nosných schodišťových stěn,“ říkají architektky.

Interiér kavárny – Brno 

Zde se jednalo o kompletní refresh stávající kavárny sídlící v centru Brna. Hlavním a klíčovým prvkem je obložení zdí v šedomodré barvě ukončené okrasnou lištou. Identitu celého prostoru tvoří stávající židle TON.

Návrh recepce a čekárny NUKLEA Brno 

Architektky zpracovaly návrh interiéru recepce a čekárny nového oddělení Kliniky nukleární medicíny. „Zde jsme se rozhodly v celém prostoru odhalit klenbový strop. Dále jsme použily přírodní materiály a teplé tóny, abychom pacientům co nejvíce zpříjemnily čekání na vyšetření.“

Architektky v současné době pracují na rekonstrukci rekreačního objektu v Pavlově. Ve fázi architektonické studie se pak nachází projekt přístavby ke katalogovému domu. Jedná se o přístřešky pro auta, příjezdovou cestu ke garáži či wellness zařízení.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“, kam si pravidelně zveme zajímavé osobnosti a společnosti, můžete vidět ZDE!

Při tvorbě interiéru byly využity kvalitní přírodní materiály, stejně tak vysoké standardy splňuje i vybavení, jako jsou spotřebiče či sauna. „Stavba původně měla být pro užívání investora, který na vybavení nešetřil. Později pak vznikl nápad, že by chata mohla sloužit k pronájmu,“ říká Dominika Devoty.

Pokoje zdobí na míru udělané obrazy, které v sobě nesou určitý význam pro samotného majitele. Místu umělecká díla dodávají charakter a atmosféru.

Podobné místo stejného majitele vznikne v budoucnu i na Moravě, na tvorbě interiéru se bude opět podílet Dominika Devoty. Designérka ale pracuje i na dalších projektech, například na interiéru bytového domu u Klánovického lesa v Praze, který ponese moderní industriální charakter.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“, kam si pravidelně zveme zajímavé osobnosti a společnosti, můžete vidět ZDE!

„Cílem bylo vytvořit tvárný a hravý prostor plný barev. Hlavním motivem květinářství je světle růžová barva v kombinaci se světle zelenými obklady. Nábytek je zde vyrobený na míru. Dynamiku prostoru doplňuje 3D reliéfní obložení zdí,“ říká architektka Adéla Šmeidlerová. Kombinace těchto barev vytváří příjemnou a hravou atmosféru, která podtrhuje barevnost nabízených květin a rostlin.

DIVINERO

Hlavním požadavkem klienta byla tvorba prostředí, které by přilákalo zákazníky zejména prostřednictvím sociálních sítí. „Vytvořili jsme zajímavý interiér, kde se odráží emeraldová zelená v kontrastu se zlatou barvou a dřevem. Dominantou prostoru je keramický velkoformát, který odráží všechny barvy a vytváří zajímavou světelnou atmosféru. Podařilo se nám vytvořit útulný a trendy prostor,“ říká architektka Hana Al-Gibury.

MASHBRO

Fresh bistro má velmi výrazné interiérové řešení. Převládá zde pomerančově oranžová barva prolínající se celým prostorem. Vzhledem k omezené ploše prostoru si zde architektky vyhrály spíše s vertikalitou tohoto místa. Najdete zde zavěšená tyčová světla či další kovové závěsné regály.

Chata u přehrady

Opuštěná chata nedaleko Brněnské přehrady se nacházela ve špatném technickém stavu. Architektky proto přistoupily k zásadní rekonstrukci, kdy rozšířily půdorys objektu. Tím se pak snadno propojila kuchyň s obývacím pokojem a celkově prostor dostal novou vzdušnou atmosféru. Z exteriéru do interiéru se prolíná zelená barva, která je využita jak na okenních rámech, tak i v kuchyni a na nábytku. Důležitým prvkem v celém interiéru jsou tradiční kachlová kamna, která slouží i k sezení a ležení. V interiéru lze najít mnoho přírodních materiálů, jako je dřevěný vestavěný nábytek či nepřehlédnutelná kamenná pracovní deska.

Tiny Houses

Ateliér spolupracuje také se společností zabývající se výrobou domů z lodních kontejnerů. „Řešíme interiéry těchto domků, především dispozice a barevné ladění. Tyto tiny houses vybavujeme na klíč, klientovi tak stačí jen pozemek. Je to náš nový projekt a těšíme se, jak tato spolupráce bude pokračovat,“ říká architektka Hana Al-Gibury.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“, kam si pravidelně zveme zajímavé osobnosti a společnosti, můžete vidět ZDE!

Chalet Karlov vyrostl na výjimečném pozemku uprostřed Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Odloučená samota na vrcholu kopce je obklopená loukami a lesem. Je zde nádherný výhled do údolí a ovocného sadu. Jednopodlažní dům je velmi citlivě zasazen do krajiny. Stavba je z poloviny tvořena železobetonovým monolitem zapuštěným do země s pochozí zelenou střechou. Z druhé poloviny pak z terénu vystupujícími dřevěnými chalety se skeletovou masivní konstrukcí a unikátním vnitřním prostorem otevřeným do krovu.

Vila Jin Jang

Dům byl umístěn v sadu v krásném prostředí, obklopený loukami a lesem, pod vrcholem kopce. Dům v kruhu se zrcadlí na hladině jezera. Vnitřní prostor je otevřený. Interiér se odehrává v duchu tajemného lesa. Konstrukci pak vymezují zimní zahrada, greenwall, atrium a masivní kmeny. „Vytvořili jsme kruhový motiv, který se přetvořil do motivu Jin Jang, neboť jsme pracovali s vodou, ostrovem, domem i atriem. Chtěli jsme co nejvíce servisních věcí schovat pod zem, proto je objekt z jedné poloviny jednopodlažní a z druhé dvoupodlažní. Tento projekt odráží osobnost klienta. V interiéru se nám podařilo propojit velkorysost s pohodlím,“ říká architekt Pavel Lazarov.

Vila Puzzle

Cílem návrhu bylo vytvořit dům, který bude orientovaný do zahrady a poskytne majitelům co nejvíce soukromí od okolních domů a ulice. Pozemek se totiž nacházel v husté urbanistické struktuře. Vznikl dům, který je jedinečný díky otevřenému a vzájemně propojenému prostoru. Organické atrium se propojuje s interiérem, a tím se vytváří koncept puzzle. Tvarování atria a vhodné umístění otvorů ve střeše a střešních světlíků pak vnáší do interiéru dostatek přirozeného světla. Interiér kombinuje travertin, dřevo ve výrazném odstínu a jednolitou světlou podlahu. Tento koncept doplňují prvky v šedých a černých tónech.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“, kam si pravidelně zveme zajímavé osobnosti a společnosti, můžete vidět ZDE!

Ateliér v obci navrhnul nový městský úřad, knihovnu, poštu obřadní síň, a dokonce i celé náměstí. Celkově bylo řešeno centrum obce, kdy součástí zadání bylo vytvořit nové provozy zmiňovaných institucí včetně přilehlých ploch, tedy hlavně vytvoření centrálního prostoru, který zde do té doby chyběl. „V této obci chystáme více staveb, čerstvou novinkou je hasičská zbrojnice s atypickou střechou. Obec nám důvěřuje a dovolí nám dělat odvážné věci,“ říká architekt Pavel Pekár. Ateliér v centru obce chystá i revitalizaci ostrova u řeky Svitavy.

Městská tržnice v Novém Jičíně

Stavba vznikla na ploše původního parkoviště a městské tržnice a nahradila dřívější nevkusný přístřešek, který připomínal spíše vojenskou stavbu. V místě původního parkoviště s asfaltovým povrchem byla vytvořena zcela nová přístupová cesta pro pěší, která odpovídá vstupu do památkové rezervace. Zastřešení tržnice je řešeno předepnutou textilní membránou na lehké ocelové konstrukci. Jde o soustavu několika trychtýřů a pagod. Na hlavní ose průchodu vzniká pomyslná brána z dvojice trychtýřů v téměř středověkém duchu. Plochy průchodu i tržnice jsou zadlážděny kombinací velkoplošné žulové dlažby s žulovou kostkou. Prostor je také vybaven řadou svítidel, která jí dodávají osobitý vzhled i v nočních hodinách.

Masarykovo náměstí v Novém Jičíně

Masarykovo náměstí v Novém Jičíně patří mezi nejpravidelnější osnovy českého historického urbanismu. Do vymezeného centrálního prostoru se středobodem barokního morového sloupu byla soustředěna hlavní pozornost úprav. Barokní sloup byl zvýrazněn na koso otočeným čtvercem velkoformátové kamenné dlažby. Na stopy původní barokní kašny svatého Mikuláše pak odkazuje nový vodní prvek ve formě čistého tvaru kovové misky s klokotající vodou. Fontána času je přímo navázaná na hodinový stroj na radnici. Samotná socha svatého Mikuláše stojí opodál na samostatném kamenném podstavci. Velmi efektivní je pak uspořádání veřejného osvětlení spolu s doplňujícím rozmístěním scénických reflektorů, což v noci vytváří nezaměnitelnou atmosféru.

Ateliér je také autorem návrhů pro Dům přírody Moravského krasu, Dům přírody Žďárských vrchů či aktuálně vznikající Dům přírody Českého krasu. Jedná se o edukační stavby a návštěvnická střediska. Dále ateliér připravuje revitalizaci náměstí Míru ve Zlíně s navazující sítí ulic a podzemním parkovacím domem. Chystá se zde i realizace velkého vodního divadla.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“, kam si pravidelně zveme zajímavé osobnosti a společnosti, můžete vidět ZDE!

Tento projekt vznikal ve spolupráci se sochařem Vladimírem Matouškem. Zakázka vzešla z veřejné soutěže, kterou vyhlásilo brněnské biskupství. Památník symbolizuje setkání Cyrila s Metodějem. Z obětí vyzařuje jejich poznání a obohacení naší kultury. Minimalistická socha je z jednoho kusu pískovce s vyřezaným křížem, kterým vychází večer světlo ven.

Rodinný dům v bývalé nouzové kolonii

Rodinný dům se sedlovou střechou prorostlý s okolními domy z 30. let 20. století prošel zásadní rekonstrukcí. Původně byl postaven jako jeden z mnoha provizorních domků v nouzové kolonii na dně zavřeného lomu. Částečnou rekonstrukcí prošel začátkem 90. let 20. století. Nevhodné dispoziční řešení domu je důsledkem letitého zastavování uliček mezi domy a zdaleka neodpovídá dnešním potřebám. Každá místnost má podlahu v jiné výšce a stropy jsou příliš nízké. Cílem rekonstrukce bylo sjednotit jednotlivé místnosti, vyčistit objekt a stavebně jej oddělit od sousední zástavby. Byla navržená také přístavba s plochou střechou, která je pojatá jako zelená extenzivní doplněná o malou pobytovou terasu. Z venku je rekonstrukce s přístavbou pohledově kombinací železobetonu, starých plných pálených cihel, omítky, zelené vegetační střechy a antracitových klempířských prvků.

Dětské Science Centrum / VIDA!

„Naším cílem bylo navrhnout dětské science centrum. To slouží spíše starším dětem a my jsme zde vytvořili zónu pro menší návštěvníky. Výrazná je především maketa vesmírné rakety, která slouží jako herní prvek,“ říká architekt Radim Horák. 

Smuteční síň - Nové Město na Moravě

Tento projekt se umístil na prvním místě v architektonické soutěži města. „Návrh zapadá do lokality a je uměřený svým měřítkem. Návrhem zároveň kultivujeme i okolí. Řešené území jsme oproti původním plánům ještě zvětšili. V současné době pokračujeme projekčně dál. Prostor by měl kromě samotné smuteční síně přinést něco i místním obyvatelům. Lokalita bude vhodná pro procházky a trávení volného času,“ říká Radim Horák.

Malý Mehrin - Moravské židovské muzeum

Projekt na vybudování dokumentačního centra. MEHRIN si klade za cíl připomenout historii významných židovských sídel na Moravě a konkrétních židovských rodin. Výrazným prvkem vstupního prostoru jsou měnitelné police, které jsou na čepech zasunuté v kruhových otvorech tvořících náznak Davidových hvězd. Jednotlivé police tvoří stylizovaná hebrejská písmena a písmena následně tvoří slova. Ve třech řádcích lze číst slova CESTA – ČLOVĚK - VĚČNOST, která odkazují na hlavní témata zájmu celé instituce.

Vila se nachází v klidné lokalitě Brno-Žabovřesky. Dispoziční uspořádání nevyhovovalo novým majitelům, proto došlo k celkové modernizaci a zásadním úpravám dispozice. „Přáním investorů bylo objekt nebourat a změnou dispozic přizpůsobit dům pro moderní život pětičlenné rodiny. Dům má čistou formu a střídmou geometrii. Objekt byl sice postaven v 30. letech 20. století, po rekonstrukci se ale jedná o stavbu s nadčasovou architekturou. Jednotným prvkem je trojúhelník, který se promítá z exteriéru až do interiérových detailů,“ říká architekt Jan Vojtíšek. Zejména v dřevěném a keramickém obkladu, ve skládané masivní podlaze, nábytku a jeho úchytkách nebo v černobílé cementové dlažbě. Propojení se zahradou zajišťuje velkoplošné rohové prosklení z části kryté bambusovým slunolamem.

Kanceláře Melown Technologies - Praha

Cílem návrhu bylo zachování stávajícího principu otevřené kanceláře a přidání nových materiálově a prostorově vymezených funkčních prostor. Výsledkem jsou tubusy se zaoblenými tvary, které slouží jak pro práci, tak pro odpočinek. Vyjma funkcí uvnitř válců vytváří v těsné blízkosti i plochy pro variabilní využití, například odpočinkové posezení, plochy k shromažďování či firemním prezentacím a výstavám.

Společeský sál farního centra - Lidečko

„Přáním bylo navrhnout víceúčelový společenský sál v rámci farního centra s kostelem a farností. Sál komunikuje se stávajícími objekty a zároveň vytváří vnitroblok pro venkovní akce,“ říká architekt Jan Vojtíšek. Symbolika v pojetí architektury jako procesní cesty podtrhuje význam i účel stavby. Variabilní společenský sál je navržen konstrukčně jako cihlová stavba s tradičním šindelovým obkladem z modřínu. Stavba získala řadu významných ocenění a uznání odborných porot.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“, kam si pravidelně zveme zajímavé osobnosti a společnosti, můžete vidět ZDE!

Jednopodlažní rodinný dům je umístěn na rovinatém pozemku. Skládá se ze tří křídel půdorysně ve tvaru U, která vytvářejí vnitřní atrium. Součástí stavby je i zahradní pavilon s bazénem. Ve východním křídle se nachází vstupní hala, zázemí domu s garáží a pracovna. Navazující severní křídlo domu představuje hlavní obytný prostor s kuchyní a jídelnou a otevírá se do atria díky velkoformátovému a posuvnému prosklení. V západním křídle jsou pak umístěny dětské pokoje směřující do zahrady. „Zahradní pavilon původně nebyl v plánu, projekt vznikal až v průběhu stavby rodinného domu. Nyní skvěle doplňuje dům a zároveň čerpá z jeho materiálů, jako je beton a dřevo,“ říká architekt Jiří Vokřál.

Rekonstrukce domu u Brna

Jedná se o rekonstrukci staršího objektu z 50. let. Dům se sedlovou střechou stojí v klidné okrajové části města. Zvolené materiály fasád kombinují omítané a dřevěné plochy. Střecha je plechová, falcová, v šedém odstínu stejně jako další plechové prvky. Rámy oken a vstupních dveří jsou dřevěné. Venkovní opěrné zdi a podezdívky uličního oplocení jsou pak z pohledového betonu. „Při návrhu domu jsme se soustředili na propojení objektu se zahradou. Svažitý terén totiž nenavazoval na podlaží, proto byla součástí projektu i úprava zahrady. Dům jsme navíc prohloubili a vytvořili zde další bytovou jednotku,“ říká architektka Michaela Vokřálová.

Dům v Tišnově

Dům vznikl na velmi úzké parcele. Velmi zajímavé je zastřešení objektu, kdy architekti navrhli v části domu sedlovou střechu, jinde pak pultové vegetační střechy. Vše reaguje na složitou geometrii pozemku. Dům má tak do ulice tradiční výraz, do zahrady se rozvíjí do expresivních forem.

Park Rooseveltova v Brně

Návrh zvítězil v ideové architektonicko-urbanistické soutěži města Brna. Cílem návrhu bylo vytvoření fungujícího urbanistického řešení vedoucího k prostupnosti a otevřenosti parku a stanovení logických pěších tras. V současné době totiž není uliční fronta důležitého městského bloku adekvátně zakončena a jižní část parku je utvořena nesourodou strukturou staveb. Naše urbanistické řešení vychází především z uzavření tohoto významného městského bloku novým domem. Cílem je vytvořit živý městský prostor plný uměleckých děl, restauračních zahrádek či místem pro relaxaci. „V současné době je vydané územní rozhodnutí. My zde už nyní figurujeme jen jako architekti, ne jako projektanti. Spolupráce nicméně velmi dobře funguje,“ říká architekt Jiří Vokřál.

Ateliér v současné době pracuje například na rekonstrukci rodinného domu v Brně Jundrově či na stavbě rodinného domu v Olomouci.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“, kam si pravidelně zveme zajímavé osobnosti a společnosti, můžete vidět ZDE.

Ateliér HUA HUA navrhl interiér dvoupatrové kliniky ANJA v Ostravě. Prostor architekti tvořili společně s dvěma lékaři. Je zde proto odražen mužský element a elegance zde odráží nabízené služby a vysoké standardy. Dalším zajímavým projektem je klinika Karolinum v Praze. Zde naopak architekti nechali odraz lékařky a zaměřili se na ženský element. Barevnou paletu zde vytvořila dichronická fólie kontrastující s čistě bílým základem. Výsledkem je originální a atraktivní prostor.

Oční centrum Praha

Klinika nabízí svým klientům rozsáhlé spektrum služeb od ambulantních prohlídek a vyšetření přes měření speciálními přístroji a diagnostiku až po složité operační úkony s pomocí nejmodernějšího technického vybavení. Tomu je patřičně uzpůsoben provoz pro zajištění maximálního komfortu návštěvníků a ergonomie práce personálu. Hra světelných paprsků a jejich rozklad na lomených plochách na jednotlivé barevné složky propojují prostory interiéru jako ústřední motiv.

Kanceláře Atlas Copco

Hlavními barvami nového korporátního prostoru jsou modrá a žlutá, ty jsou pak v monochromatickém šedém interiéru jemně doplněny fóliovými polepy skleněných příček. Kanceláře patřící firmě zaměřené na výrobu klimatizací mají tuto tematiku propsanou do osvětlení. Silikonové ohýbané LED osvětlení, podobně jako trubkové, simuluje svým rozmístěním pohyb vzduchu.

Adamovské nádraží s lávkou Evou 

Nové železniční nádraží v Adamově u Brna prošlo rozsáhlou rekonstrukcí. Ateliér HUA HUA zde navrhl pěší lávku. Jedná se o výraznou lávku s velkou rampou. Velmi výrazné je obložení panely od umělce Václava Kočího s perforovanou grafikou.

Most Oskar

Most nad Dyjí nedaleko Břeclavi ladně zapadá do krajiny. Zásadním prvkem je prodloužení elegantní křivky oblouku do betonových křídel mostu. Na bílo-černém pozadí mostu vyniknou sytě žlutá táhla. Délka mostu je 129,9 m. Délka ocelové konstrukce 101 m. Výška ocelové konstrukce 15,64 m. Jedná se o první síťovaný oblouk na české železnici. 

Ateliér HUA HUA se se svým návrhem také zúčastnil soutěže na přemostění pod Vyšehradem. Návrh nakonec skončil na 4. místě. Výrazná je také dlouhodobá spolupráce s vinařstvím Skoupil, aktuálním projektem je Sklep 38.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“, kam si pravidelně zveme zajímavé osobnosti a společnosti, můžete vidět ZDE.

Do nízkoprahového klubu se vstupuje po klesající rampě vedoucí podél domu do nového vstupního objektu. Z něj vede nová podzemní chodba do haly se šatnou, odkud je přístupná místnost pro pohovory, kancelář se zázemím pro zaměstnance a toalety. Podzemní chodba dále klesá kolem proskleného atria a končí v prostorné klubovně. Zde najdeme počítačový koutek, herní část s lezeckou stěnou a odpočívárnu. Vše je prosvětleno velkým střešním světlíkem. „Celý prostor klubu byl velmi tmavý, my jsme proto do suterénu zahloubili světlík, čímž jsme vyřešili nejen přísun přirozeného světla, ale také sanace,“ říká Jana Janďourková Medlíková a dodává: „V projektu jsme chtěli zúročit také naši kreativitu, proto jsme zde realizovali jako dar pro děti velkou malbu na stěnu."

Součástí rekonstrukce je i rekultivace veřejného prostoru. „Kamenným schodištěm jsme vyřešili vstupní prostor na horní parter s betonovým altánkem. Prostor je vhodný k venkovnímu pobytu dětí i místních obyvatel,“ uzavírá architektka.

Mezi nejvýraznější projekty studia patří například polyfunkční komplex Meridiem s třináctipatrovým objektem či rozsáhlá rekonstrukce brněnského prvorepublikového paláce Jalta.

S Hanou Hrdinovou jsme si povídali o změnách na realitním trhu, novém přístupu developerů i generační obměně a o jejím dopadu na trh. „Aktuálně chystáme projekt v Brně – Komárově, kde jsme dostali zcela volnou ruku. Ve standardu jsme si mohli dovolit jít výše a více investovat do materiálů a technologií. Chceme dělat nadčasovou architekturu, proto jsme za takové projekty rádi,“ říká Hana Hrdinová a dodává: „Pro nás je důležité, aby byl dům schopný reagovat na změny na trhu v čase, proto je pro nás technické zařízení budov na prvním místě.“ 

RIOS, Brno

Jedná se o polyfunkční domy v Brně na Poříčí. „Investiční záměr spočívá v tom, jak dát nájemní bydlení mladým lidem i seniorům. Je to obrovský projekt s možností využití střech, čehož chceme maximálně využít. Počítáme i s komerčním využitím prostor v přízemí domu,“ říká Hana Hrdinová.

HyBDë

Polovina jednotek v objektu zůstane v majetku investora, druhá polovina bude nabídnuta k prodeji. Dům má zelené střechy a využity byly kvalitní materiály. Projekt má lehký nádech prvorepublikového stylu.

Allrisk MERIDIEM

Jedinečný komplex objektů s výhledem na Brno i Pálavu je určen pro podnikání i rodinné bydlení. Vzniká mezi ulicemi Svatopetrská a Komárovská. Polyfunkční komplex se skládá ze tří výškových budov a jedné nízkopodlažní budovy. „Inspirací návrhu byl výbrus z briliantu na diamant, čemuž odpovídají exteriérové plochy. Uvnitř je projekt přitom jednoduchý. Co se týká bytových jednotek, dokázali jsme zde vytvořit různé dispozice na rozdílných podlahových plochách. Například zde najdete 3+kk na 65m² ale i na 95m², “ dodává Hana Hrdinová.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-v-regionech-sollaron-architects-s-r-o/]

Další bydlení poskytne v Letovicích projekt s názvem Na Výsluní. Zde se jedná o jakési malé městečko, keré je uzavřené a soběstačné. „Je zde více typů domů, abychom oslovili více sociálních kategorií občanů. Podporujeme zde komunitní setkávání. Soběstačnost zajišťují vlastní hlubinné vrty, čistička odpadních vod a každý dům má možnost vybudovat si vlastní solární elektrárnu. Chystáme zde i malý objekt, který by měl nabízel obchod či služby, to už si budoucí majitelé vyberou sami. Zvažujeme i tvorbu komunitní zahrady či stavbu menšího wellness centra,“ dodává Petr Skrušný.

V Letovicích bude společnost pokračovat dalším projektem, neboť Atelér Skrušný zde koupil i starý brownfield, kde dříve fungovala textilní továrna. Projekt je nyní ve fázi studie. Vzniknout by zde měly loftové byty a atraktivní restaurace, která aktuálně v lokalitě chybí.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/loftovy-byt-letovice-se-pysni-zajimavym-vybavenim-i-fotografiemi-jiriho-kolbaby/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-mensik-skrusny-architects-builders/]

„Společnost nás oslovila v době covidu, kdy potřebovala navýšit a rozšířit kapacity. Cílem bylo spojit dvě samostatné jednotky v kancelářské budově v jeden funkční prostor pro zaměstnance. Výsledkem je osobní interiér s množstvím zajímavé zeleně a s příjemnými materiály se zaměřením na osvětlení a akustickou pohodu. Variabilní prostor nahrává komunitnímu životu zaměstnanců. Následně jsme pro firmu navrhovali i další kanceláře u nás i na Slovensku,“ říká Matej Procházka.

Elegantní byt v centru Brna

„Podmínkou klienta bylo navrhnout interiér ve stylu, který odráží jeho oblibu v cestování. Tento byt není určený ke každodennímu životu, ale k občasnému pobytu v České republice. Najdeme zde spoustu zajímavých detailů v podobě dekorativních lišt, atypické výmalby či velkoformátové dlažby a nábytku na míru. Vše bylo dělané na klíč, takže klient nemusel nic řešit,“ říká Radim Vavřík.

Malometrážní byt v centru Brna

Byt určený k pronájmu je přizpůsobený do univerzálního stylu tak, aby si zde budoucí majitel mohl vytvořit vlastní styl. Velká pozornost zde byla věnována akustice a univerzálnímu řešení.

„Našim cílem je získat si důvěru klienta a pochopit jeho preference a životní styl. Každý je jiný a my se snažíme vyhovět jednotlivým klientům i velkým firmám. Při realizaci si dáváme záležet na každém detailu. Při realizaci komerčních interiérů dbáme na pohodlí zaměstnanců a jejich pohodu,“ dodává Matej Procházka.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“, kam si pravidelně zveme zajímavé osobnosti a společnosti, můžete vidět ZDE.

foto: fotonotes

Podlahy jsou dřevěné v kombinaci s dlažbou z pravého kamene, omítky jsou hliněné. Otevřené příčky z dřevěných trámů, dřevěné obklady stěn, dveře a veškerý nábytek včetně kuchyně jsou vyrobeny na míru tatínkem investora. Je zde pak spousta dalších zajímavých detailů, jako jsou například kované kliky, úchytky a dokonce i spojovací materiál trámů od uměleckého kováře, restaurované židle, keramické vypínače a zásuvky, krbová kamínka, české litinové radiátory, a mnoho dalšího.

foto: fotonotes

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-martin-polednicek-z-atelieru-destyl/]

Martinská Osteria a Osteria Garage

Jiří Boudník je autorem interiérů dvou vyhlášených plzeňských restaurací. Jedná se o koncept, který je inspirován italskou Osterií s lokálním plzeňským nádechem. „Umění zde vstupuje skrze obložení baru, na kterém jsou v případě Osteria Garage vyobrazené automobily značky Škoda včetně slavného závodu Le Mans, kde tato auta reprezentovala naši zemi. V Osteria Martinská jsou zase obrazy kolen slavných osobností,“ říká architekt Jiří Boudník.

Rodinné domy na Long Island 

Během svého působení v New Yorku Jiří Boudník pracoval i na realizaci čtyřech domů u jezera Arshamomaque. „Zde jsem realizoval několik domů, které jsou přímo na jezeře, vycházel jsem z respektu k přírodě i indiánské tradice. Vše je zjednodušené a moderně pojeté,“ říká Jiří Boudník.

Housbót H

Jedná se o rekonstrukci objektu postaveném v sedmdesátých letech pro režiséra Jana Hřebejka. Architekt navrhl útulnou nástavbu ze dřeva s kulatými okny. Opět nechybí propojení s přírodou ani prostorový minimalismus. „Tento projekt je nový a moderní, ale zároveň z něj čiší útulno, stejně jako z filmů Jana Hřebejka,“ říká Jiří Boudník. 

Rekonstrukce tvrze na Klatovsku 

„Před několika lety jsem se rozhodl opravit pro sebe starou tvrz a vrátit jí původní stav. U renesančního křídla jsem se vrátil až do 16. století, například jsem u oken nechal vyrobit přesné kopie spolu s původními šambránami. Je krásné navracet budově její původní vzhled, je to ovšem dlouhodobý projekt. Následovat bude barokní část, kde vznikne amfiteátr,“ říká Jiří Boudník. 

Meadow House 

Dům stojí na kraji šumavské obce. Jedná se o jednoduchou minimalistickou stavbu v severském stylu. Zděný dům je obložený sibiřským smrkem a má velké prosklené plochy směrem na jihovýchod. Interiér je v propojení s exteriérem díky prostorné terase. Řešení všech prostor je neokázalé, s důrazem na přírodní materiály. 

Jiří Boudník také spolupracoval na proměně Lumbeho vily pro prezidenta Petra Pavla a jeho rodinu. „Je zde například i místnost, která odkazuje na cestování, neboť pan prezident má velmi rád Afriku,“ říká Jiří Boudník. Architekt také pracuje na projektu nástavby školy v Plasích.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“, kam si pravidelně zveme zajímavé osobnosti a společnosti, můžete vidět ZDE.

„Vítězné řešení je odlišné od nedalekého parku Komenského a má navazovat na nedávno zrekonstruované tržiště Pod Kaštany. Je před námi ještě náročná cesta k realizaci, ale ve výsledku může vzniknout opravdu osobitý, využívaný a živý veřejný park,“ uvedl primátor Jiří Korec.

Návrh podle poroty respektuje současný charakter parku, zachovává jeho atmosféru a směřuje k využití prostoru kolem zámku.

Jako velké plus porota také ocenila odkaz na uměleckou instalaci s názvem Zlínská zrcadla, která byla do parku umístěna při příležitosti 700. výročí od první písemné zmínky o Zlínu, a jejímž autorem je také Loom on the Moon. „Vítězný návrh s uměleckým motivem Zlínských zrcadel pracuje, využívá ho jako iniciaci pro další intervence a doplňuje prostor parku o další formy instalací na pomezí umění, drobné architektury a mobiliáře. Zároveň bude třeba projekt velmi dobře koordinovat s připravovanou rekonstrukcí zlínského zámku,“ nastínil primátor Jiří Korec.

Budoucí podoba parku

Návrh počítá s tím, že park bude průchozí stejně jako tomu bylo doposud. Cestičky budou převážně mlatové, částečně z protiskluzového kartáčovaného betonu. V místech současného parkoviště je navržena výsadba nových dřevin, která místo udělá intimnější. Se stáním pro auta se již nepočítá. Zachována by měla být pouze nejnutnější parkovací stání pro dopravní obsluhu a osoby se zdravotním tělesným postižením.

Mezi budovami zámku a bývalého soudu je navržena trojice vodních prvků. V těchto místech by se také měla odehrávat většina v parku pořádaných kulturních akcí. S kácením se počítá jen minimálně, především v nezbytně nutných případech a v případě dřevin s malou perspektivou dalšího růstu. Příjemná restaurační zahrádka by pak měla podle návrhu vzniknout na rozhraní parku u Bartošovy ulice. Hotovo by mělo být v roce 2026. Soutěžní návrhy budou pro veřejnost vystaveny od pondělí 8. ledna 2024 v pasáži Zlatého jablka.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/parky-jako-nedilna-soucast-urbanistickeho-celku/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jablonec-vyhlasil-soutez-na-promenu-tyrsovych-sadu/]

[https://www.tvarchitect.com/video/ostrava-promenila-park-ve-svinove-z-nevzhledne-plochy-na-zelenou-oazu-k-posezeni-relaxaci-i-vzdelavani/]

Architektům se tak podařilo využít strmý terén nejlepším možným způsobem. Navíc vyhověli i dalšímu přání investora, kterým byl bezbariérový přístup.

Centrální část domu je vyvýšená na sloupech, pod kterými vzniklo místo pro venkovní posezení s výhledem do zahrady.

Dispoziční členění domu je situováno do dvou hmot a vícero podlaží. Čtyři úrovně jsou rozvrženy do dvou nadzemních a dvou podzemních podlaží.

Zadní část je ponořena do terénu a přední se vznáší na šikmých betonových nosných pilířích, odkud je panoramatický výhled do okolí. Spojovacím článkem dvou částí je hlavní vstup do domu s proskleným zádveřím.

Uvnitř objektu najdeme také jeden originální prvek. Jedná se o šachtu, přes kterou se prádlo dopraví z nenápadného krytu na chodbě přímo o patro níže do suterénu, kde se nachází prádelna.

Architekti za tento projekt získali ocenění Spolku architektů Slovenska v podobě nominace na Cenu Dušana Jurkoviče za rok 2014. Projekt byl publikován i v zahraničních médiích.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-na-slovensku-architekti-igor-lichy-a-tomas-sebo-z-atelieru-architekti-sebo-lichy/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/rodinny-dum-v-prostredi-bratislavskych-vinohradu-nabizi-prakticke-prostorove-reseni-a-propojeni-s-exterierem/]

Dalším zajímavým počinem je také moderní kostel - Římskokatolické pastorační centrum, kterému dominuje parabolická křivka hlavního objektu. Stavba stojí ve vnitrobloku obklopeném starší panelovou zástavbou ze 60. let. „Kostel jsme vytvořili v kontrastu k jeho okolí, a to jak materiálově, tak tvarově. I když se proti návrhu zprvu ozývaly kritické ohlasy, nakonec se nám podařilo vytvořit zajímavý objekt, který místní přijali,“ říká architekt Ľubomír Závodný.

Architekt navrhl také několik zajímavých rodinných domů. Mezi ně rozhodně patří Vila Hrozno, která se nachází přímo pod hradním komplexem v Bratislavě. Dalším počinem je pak Dom v jame, který zaujme neobvyklým kruhovým tvarem a celoplošně zasklenou fasádou. Zajímavé je, že objekt je z části zakopaný pod zem.

Další díly pořadu „TV Architect na Slovensku“ můžete vidět ZDE.

V portfoliu ateliéru najdeme ale i novostavby rodinných domů. Například v obci Svatý Jur probíhá stavba domu pro čtyřčlennou rodinu. Architekti zde vycházejí z tradičních prvků místní zástavby vinařského města. Zajímavostí budou například odkryté dřevěné konstrukce krovu. Další rodinný dům vznikl v minulosti také přímo v Bratislavě. Majitelům nabízí krásné výhledy na město i na Karpaty. 

Aktuálně ateliér připravuje chatky v obci Svatý Jur. Objekty mají sedlové střechy, dřevěné fasády a velké prosklené plochy. Chystá se i rekonstrukce současného hotelu Avion v Bratislavě. Vzniknout má polyfunkční dům se službami a obchody. Chybět by nemělo wellness ani kavárna. Budou zde ale i administrativní prostory a místo pro bydlení.

Další díly pořadu „TV Architect na Slovensku“ můžete vidět ZDE.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-na-slovensku-architekt-andrej-alexy-z-atelieru-alexy-alexy-architekti/]

Jméno bytového domu Modrian je poctou renomovanému holandskému malíři, který byl jedním ze zakladatelů hnutí The Stijl, které určovalo nejen jasné linie, ale také abstrakci v barvách. Západní fasádu bytového domu na sídlišti Ružinov charakterizuje barevná kombinace červených, modrých a žlutých balkonových prefabrikátů, které z domu doslova vytvářejí 3D obraz.

„Tento projekt vyhrál první místo v italské soutěži Barevnost v architektuře, nominován byl i za národní sekci na významnou cenu Mies van der Rohe a na kontě má i cenu CE ZA AR,“ říká architekt Andrej Alexy.

Administrativní a výrobní hala ETIS I.

Dvoupodlažní hala společnosti na výrobu samolepících etiket pro potravinářský průmysl je otevřená do ulice a díky svému prosklení doslova vtahuje kolemjdoucí dovnitř.

„Celý objekt představuje jedno nadrozměrné okno, venkovní prostor tak vniká do interiéru a zároveň je z venku vidět vše, co se v budově odehrává,“ říká Andrej Alexy.

Budova také díky sklu reaguje na počasí i denní dobu, tudíž dynamicky mění výraz. Stavba získala cenu CE ZA AR a nominovaná byla na Cenu Dušana Jurkoviče.

Dům se sklářským ateliérem

Jedná se o nenápadný moderní dům v tradiční formě. Nachází se ve vesnické zástavbě v Devínské Nové vsi. Dům spojuje jak funkci rodinného domu, tak i sklářského ateliéru. Obě funkce jsou rozdělené do jednotlivých hmot spojených částečně venkovním atriem. „Dům jsme nechtěli oplotit, podle nás to kazí veřejný prostor i architekturu samotného domu," dodává Andrej Alexy.

Aleliér  ALEXY & ALEXY architekti momentálně pracuje na návrhu projektu SOHO - nového Petržalského centra. Na největším slovenském sídlišti by měl vzniknout městský bulvár s kulturním vyžitím a parkem. Dvě plánované náměstí pak propojí atraktivní korzo. Součástí návrhu jsou i bytové objekty a komunitně-sportovní centrum.

Dalším chystaným projektem je Nová Myjava. V místě bývalé autobusové stanice by měla vzniknout nová bytová zástavba s dvěma náměstími, zelenými vnitrobloky a dalším vyžitím. Aktuálně se připravuje změna územního plánu. 

Další díly pořadu „TV Architect na Slovensku“ můžete vidět ZDE.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-na-slovensku-architekt-tomas-dimun-z-dmarchitekti/]

Podnětem k rekonstrukci bytu bylo propojení s vedlejší jednotkou, díky čemuž rodina získala více prostoru. „Nově vzniklý prostor umožňuje průběžnou transformaci, takže se bude moci přizpůsobovat našim aktuálním potřebám po celou dobu jeho užívání,“ prozradil architekt Vojtěch Kaas.

Konstrukční systém je řešen jako dvoutraktový železobetonový skelet s žebrovými stropy a konzolovými pavlačemi. Což byl v době svého vzniku inovativní přístup. Během rekonstrukce došlo k odstranění všech vyzdívek a odhalení původních konstrukcí. Na svém místě zůstaly pouze dva rohové pokoje. „Dali jsme vzniknout volnému a variabilnímu prostoru se zachovanými xylolitovými podlahami, fabiony a původními dveřmi s mosazným kováním. Prostor očištěný na původní kvalitní vrstvu. Volný a bez bariér. Ponechali jsme pouze dva rohové pokoje, které nám vyhovovaly svojí minimální velikostí a polohou,“ říkají architekti.

Mezi železobetonové konstrukce nechal architekt vložit dva dřevěné boxy – jeden obsahuje kuchyň, úložné prostory a toaletu, druhý koupelnu s velkým fixním oknem, variabilní sedačku a pracovní místo. „Funkce, které potřebovaly svůj samostatný prostor, jsme omezili na minimum a vložili je do dvou nezávislých dřevěných boxů. První je volně zasunutý pod hlavní průvlak a obsahuje kuchyni, úložné prostory, toaletu a svou polohou vymezuje meziprostor s šatnou a technickým skladem. Druhý box obsahuje koupelnu s výhledem, odpočinkový set a pracovní místo. Těžiště interiéru tak tvoří volný prostor,“ říkají architekti. V novém bytě zůstává duch historie.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zajimave-netypicke-prvky-a-satna-z-galvanickeho-plechu-to-je-novy-interier-v-jednom-z-nuselskych-bytu/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/letnimu-bytu-v-centru-karlovych-varu-dominuje-puvodni-vymalba-i-kachlova-kamna/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/puvodni-odhalene-omitky-i-barevny-kuchynsky-kout-to-jsou-prednosti-rekonstrukce-bytu-na-letne/]

Rekonstrukce statku – Louny

V kravínu zemědělské usedlosti v severozápadních Čechách vzniklo luxusní sídlo. Budova byla na počátku v dezolátním stavu a hrozila i demolice. Díky neobyčejné proměně ale z objektu vzniklo místo s novým životem. Z původních prvků se podařilo zachránit a obnovit pouze krov a části obvodových zdí. Bylo potřeba navrhnout nové příčky, okna, omítky, koupelny, elektroinstalace a nakonec i samotný interiér. Výzvou bylo i původní pískovcové schodiště, které bylo v opravdu dezolátním stavu. Nakonec se podařilo vytvořit schodiště betonové ve stejném tvaru jako původní pískovcové, jehož povrchová úprava – stěrka – nádherně zapadla do konceptu rekonstrukce. Většina prvků byla vytvořena na zakázku. „Dům si stále zachovává tvář původního statku, ale už je vše dělané v moderním stylu,“ říká Daniela Staněk Dvořáková.

Rekonstrukce bytu – Praha 1- Malá Strana

Jedná se o rekonstrukci mimořádného historického objektu, starobylého paláce, na pražské Malé Straně. Cílem bylo vytvořit unikátní interiér, který bude citlivě propojovat minulé se současným. Celý interiér je navržen v přírodních tónech s důrazem na bílou barvu, z materiálů dominuje dřevo, křišťál a mramor. Reprezentativní prostor nabízí majitelům veškerý komfort. „Místo bylo na začátku naprosto vybydlené, byly zde slámové stropy a rozbité omítky. Museli jsme řešit rozvody i dispozice. Nakonec jsme se rozhodli zde vytvořit moderní byt s odkazem na historii,“ říká Daniela Staněk Dvořáková.

Novostavba vily

„Zde jsme vůbec nezasahovali do stavební části, která byla daná architektem. My jsme tvořili povrchy a detaily. Zajímavostí je například nábytek, který zabírá celou výšku místnosti. Podařilo se nám vytvořit i čisté schodiště se zajímavým podsvícením či velkorysé koupelny,“ říká Daniela Staněk Dvořáková.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“, kam si pravidelně zveme zajímavé osobnosti a společnosti, můžete vidět ZDE.

„Tohle je příklad projektu od návrhu stavby až po realizaci interiéru do samého detailu. Materiálové řešení domu prostupuje do jednotlivých místností. Vzhled tak vypadá komplexně a jednoduše. Pracovali jsme zde s velkoformátovou dlažbou, tmavým kamenem, dřevem a kovovými prvky. Vše je v přírodních barvách a detaily na sebe navazují materiálově i barevně,“ říká Ivana Kovalčíková.

Kosmetický salon Silk Ferries

Jedná se o provozovnu v historické budově v centru Prahy. Zde bylo nutné dodržet požadavky investora i památkářů. Půdorysně malý prostor s vysokými stropy bylo potřeba přizpůsobit provozu komorního kosmetického salonu. „Vycházeli jsme z původních prvků, což je travertin a tmavé dřevo, zároveň bylo potřeba, aby vybavení bylo variabilní a dalo se v případě dalšího využití prostor demontovat,“ říká Ivana Kovalčíková. 

Ateliér již nyní připravuje další interiér v rodinném domě na Praze 5. Projekt je zatím ve fázi studie. „Zde pracujeme jak na dispozici domu a materiálovém řešení exteriéru, tak na tvorbě interiéru,“ říká Ivana Kovalčíková.

V portfoliu služeb společnosti RELIEF design lze najít také údržbu a servis interiérů. Jedná se o renovace interiérů, které jsou určeny k pronájmu. „Děláme renovaci, či rekonstrukci interiéru tak, aby byl vhodný pro nového nájemníka. Výhodou je, že prostor známe, neboť jsme jej sami realizovali, tím pádem je práce rychlejší a přesnější,“ dodává Ivana Kovalčíková.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“, kam si pravidelně zveme zajímavé osobnosti a společnosti, můžete vidět ZDE.

Také v letošním roce byla porota složena z významných osobností z oblasti architektury:

• Amanda Levete / Velká Británie – získala ocenění Stirlingova cena, Jane Drew Prize, komandér Řádu britského impéria - Studio AL__A
• Irakli Eristavi / Slovensko - studio zerozero
• Thorbjörn Andersson / Švédsko – studio Thorbjörn Andersson Landscape Architect - Sweco Architects
• Balázs Bognár / Japonsko – studio  Partner at Kengo Kuma & Associates
• Petr Štefek / Česká republika - studio Petr Štefek Architect

Hlavní cenu GPA – Národní ceny za architekturu pro rok 2023 získal projekt Sídlo Kloboucká Lesní od ateliéru mjölk architekti. 

Cenu za celoživotní dílo, tedy velkou červenou kostku pak obdržela architektka a urbanistka Zdeňka Vydrová. Je autorkou nebo se autorsky podílela na mnoha architektonických návrzích nejrůznějších měřítek a společenského významu. Z mnoha jejích realizací je zajímavé uvést: rekonstrukci pavilonu G na Brněnském výstavišti (1996, spolu s Viktorem a Martinem. Rudišem), rekonstrukci Uměleckoprůmyslového muzea v Brně (2001, spolu s Ivanem Kolečkem), lávku s novým vstupem do areálu Výstaviště (2007), nebo novostavbu Galerie Pakosta v Litomyšli (2008)

V dalších kategoriích byly uděleny tyto ceny:

Kategorie Šetrná stavba - Revitalizace školy Českobrodská na chytrou, udržitelnou, bezpečnou, provozně energeticky a uhlíkově pozitivní budovu, atelier ECOTEN a Pavel Šulc.

Kategorie Urbanismus – Lávka v Litomyšli, ateliér EHL & KOUMAR ARCHITEKTI s.r.o.

Kategorie Krajinářská architektura a zahradní tvorba – Park na Moravském náměstí v Brně, ateliér CONSEQUENCE FORMA architects

Kategorie Interiér - Edukační centrum České filharmonie Rudolfinum, ateliér 0,5 Studio

Kategorie Architektonický design, drobná architektura a výtvarné dílo v architektuře - KVIFF.TV Park, ateliér CHYBIK + KRISTOF

Kategorie Rekonstrukce – PLATO Contemporary Art Gallery, Robert Konieczny KWK Promes

Kategorie Rekonstrukce – Revitalizace kostela Nanebevzetí Panny Marie v Oseku, ateliér IFK Litvínov

Kategorie Rekonstrukce – Obnova barokní kaple sv. Václava v Praze-Suchdole, Studio OBJEKTOR

Kategorie Novostavba – Komunitní bytový dům pro seniory Křenovice, autoři Adam Koten, Ondrej Palenčar, Štěpán Vašut

Kategorie Novostavba – Vinařství Přátelé Pavlova, Ateliér Štěpán s.r.o.

Kategorie Novostavba – Základna technických služeb v Praze – Lysolajích, ateliér PROGRES architekti

Kategorie Novostavba – Bytový dům Bratislavská 51, ateliér CL3 s.r.o.

Kategorie Rodinný dům v letošním ročníku nebyla udělena.

Na seznamu najdeme například plzeňský TechTower, rozhlednu Vysoké pole, rekonstrukci Liebiegova paláce, revitalizaci veřejného prostranství bývalých kasáren ve Vysokém Mýtě, Gočárovu galerii, Sky Bridge 721, Mendelův skleník v Brně či KVIFF.TV park Karlovy Vary.

Hlavní ceny soutěže se budou také letos udílet v několika kategoriích

• Grand Prix Architektů – velká modrá kostka – udílí porota
• Cena za celoživotní dílo – velká červená kostka – udílí Rada Obce architektů

Porota uděluje další ceny – malé modré kostky - v následujících kategoriích:

• Novostavba
• Rekonstrukce
• Rodinný dům
• Architektonický design, drobná architektura a výtvarné dílo v architektuře

Dále jsou uděleny ceny za:

• Interiér – malá žlutá kostka
• Urbanismus – malá fialová kostka
• Krajinářská architektura a zahradní tvorba – malá zelená kostka
• V letošním roce bude opět udělena cena za šetrnou stavbu, ve spolupráci s Českou radou pro šetrné budovy, která byla poprvé udělena v roce 2020

Také v letoším roce je porota složena z významných osobností v oblasti architektury:

Amanda Levete / Velká Británie - získala ocenění Stirlingova cena, Jane Drew Prize, komandér Řádu britského impéria - Studio AL__A  

Irakli Eristavi / Slovensko - studio zerozero

Thorbjörn Andersson / Švédsko - studio Thorbjörn Andersson Landscape Architect - Sweco Architects

Balázs Bognár / Japonsko - studio  Partner at Kengo Kuma & Associates

Petr Štefek / Česká republika - studio Petr Štefek Architect

Grand Prix Architektů – Národní cenu za architekturu založila jako předsedkyně Obce architektů v roce 1993 Prof. Ing. Akad. Arch. Alena Šrámková, která je označována za první dámu české architektury.

[https://www.tvarchitect.com/video/reportaz-slavnostni-predavani-cen-grand-prix-architektu-narodni-ceny-za-architekturu-2022/]

[https://www.tvarchitect.com/video/betlemska-kaple-se-stala-letosnim-svedkem-predavani-cen-grand-prix-architektu/]

Mezi významné projekty ateliéru patří například Provozní budova České spořitelny v Praze 4 na Budějovickém náměstí, Bytový areál MRÁZOVKA na Praze 5 či administrativní budova D v BB centru.

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-ladislav-labus/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-josef-pleskot/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-eva-jiricna/]

Nyní probíhá první kolo hodnocení projektů, kdy porota vybere shortlist 50 projektů, které postoupí do finále.

Jako každý rok je porota složena ze čtyř zahraničních a jednoho českého porotce, což zajišťuje nezávislost a objektivitu této největší architektonické přehlídky.

Složení poroty v letošní ročníku soutěže:

Amanda Levete / Velká Británie – získala ocenění Stirlingova cena, Jane Drew Prize, komandér Řádu britského impéria - Studio AL__A

Irakli Eristavi / Slovensko - studio zerozero

Thorbjörn Andersson / Švédsko – studio Thorbjörn Andersson Landscape Architect - Sweco Architects

Balázs Bognár / Japonsko – studio  Partner at Kengo Kuma & Associates

Petr Štefek / Česká republika - studio Petr Štefek Architect

Grand Prix Architektů

Cena vznikla v roce 1993 v době rozdělení Československa. „Jedinečnost je v tom, že její pětičlenná porota je složená z mezinárodních architektů zastoupená jen jedním českým a jedním slovenským zástupcem. Tito architekti, poté co doporotují, se stávají automaticky čestnými členy Obce architektů. Takže jde vlastně o jakýsi klub, kde je už teď na 125 velmi zvučných jmen, jako jsou Jan Kaplický, Eva Jiřičná, Karel Hubáček či Valter Bordini, David Chipperfield nebo Sir Michael John Hopkins,“ říká Oleg Haman.

Grand Prix Architektů uděluje Cenu za celoživotní dílo a Hlavní cenu architektů, tedy velkou modrou a velkou červenou kostku. V dalších kategoriích se udílí ceny oceněné malou modrou, žlutou, fialovou, zelenou či šedou kostkou. Tedy novostavba, rekonstrukce, rodinný dům, architektonický design, drobná architektura a výtvarné dílo v architektuře, interiér, urbanismus, krajinářská architektura a zahradní tvorba a také šetrná stavba. 

Loni hlavní cenu, tedy velkou modrou kostku, získal projekt Kunsthalle od SCHINDLER SEKO ARCHITEKTI. Za celoživotní dílo byl odměněn červenou kostkou architekt Václav Aulický.

[https://www.tvarchitect.com/video/reportaz-slavnostni-predavani-cen-grand-prix-architektu-narodni-ceny-za-architekturu-2022/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-oleg-haman/]

Po návratu Jaroslav Šafer společně s Oldřichem Hájkem založili vlastní ateliér. Společně navrhli řadu významných staveb a architektonických souborů. Získali mnohá ocenění jak v architektonických soutěžích, tak v soutěžních přehlídkách realizovaných staveb. Ateliér má ve svém portfoliu stavby bytové, občanské, krajinářské, soukromé i pro veřejný sektor. Ateliér se věnuje také rekonstrukci památek. Od roku 2019 Jaroslav Šafer výrazně omezil svou činnost v ateliéru a spolupracuje jen na vybraných projektech.

Jaroslav Šafer je také pedagog, v minulosti učil na University of Melbourne, později pak na Fakultě architektury ČVUT a do roku 2010 i na Fakultě umění a architektury TUL.

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-oldrich-hajek/]

Stavba pro Lékařskou fakultu vznikla v místě bývalého vojenského areálu. Jedná se o polyfunkční budovu s menzou a aulou, v patrech jsou výukové prostory. „Vytvořili jsme zajímavou budovu, která tvoří nový bod ulice,” říká architekt Tomáš Velehradský.

Revitalizace náměstí Míru ve Veselí and Moravou

Veselí and Moravou na Hodonínsku dlouho chybělo přirozené centrum města. V rámci úprav vznikla například klidová zóna s prostorem pro pěší a cyklostezkou. „Dříve zde bývala spíše dopravní plocha s komunikací a parkováním. Společně s městem jsme vytvořili koncepci, jak celé území v etapách přetvořit. Vzniklo zajímavé místo pro občany, které plní funkci skutečného náměstí,” říká Tomáš Velehradský. Součástí projektu je i jeviště, které slouží pro pořádání kulturních akcí.  Prostor lze měnit v závislosti na dané potřebě.

Altán Frýdek Místek

Atypické multifunkční zastřešené jeviště je opláštěné robustní sklolaminátovou skořepinou připomínající kobru. „Původně zde stál hudební pavilion, který čekal na rekonstrukci, průzkumy ale ukázaly, že stavba se musí kvůli špatnému stavu odstranit. Jedná se o jakési jeviště, či plastiku s výraznou formou,” říká Tomáš Velehradský. 

Techmania Plzeň

Ateliér pracoval na návrhu interiérů vědeckotechnického parku v západočeské metropili. „Cílem hravého projektu bylo zaujmout návštěvníky. Projekt jsme pojali velmi organicky. Navrhovali jsme vše od vstupního prostoru přes obchod až po prostor samotné haly,” dodává Tomáš Velehradský.

Ateliér v současné době připravuje další projekty jako například stavbu pro Podnikatelskou fakultu Slezské univerzity v Karviné či projekt laboratorního objektu pro Lékařskou fakultu Ostravské univerzity.

V roce 2016 vyhrálo studio spolu s kolegy z architektonického studia IAK soutěž na chátrající bytový komplex Na Františkově v Ostravě. Na původní zástavbě byly navrženy tří až čtyřpodlažní objekty spojené podzemní garáží. Komplex je navržen tak, aby obyvatelé byli v co největším kontaktu s okolní přírodou a měli co nejlepší výhledy na panorama Ostravy a pohoří Beskyd. „Cílem bylo navrhnout nový design stávajících bytových domů, které budou vyhovovat standardům 21. století,“ říká architekt Adam Zezula.

 Přístavba pro knihovnu ve Velkém Meziříčí

Jedná se o přestavbu městské knihovny ze 70. let. Architekti se zaměřili především na vytvoření nového moderního zázemí a na architekturu, která by plnila roli důležitého společenského centra. Zajímavé je například i barevné řešení fasády v odstínu zelené i materiálová struktura, kdy nové konstrukce jsou kovové nebo obložené plechem a původní stavba je omítaná. „Aktuálně je hotové územní rozhodnutí a pracujeme na prováděcí dokumentaci,“ dodává Jan Skoumal.

Svazková základní škola Dr. Václava Kounice

Tým UYO uspěl v architektonické soutěži na základní školu ve Slavkově u Brna ve spolupráci s brněnskou projekční kanceláří A99. Návrh školy pro 21. století splňuje nejen veškeré požadavky na moderní výuku, ale také zohledňuje věk a potřeby žáků různých skupin. Zásadním bodem návrhu je pak způsob využití tříd a jejich propojení s mezitřídním prostorem. „Dokončili jsme architektonickou studii a pokračujeme na územním rozhodnutí. Snažíme se soustředit i na okolní veřejná prostranství a provázat školu s okolím. Samotná škola je poměrně zapamatovatelná silueta, která vychází z industriální historie místa,“ říká Jan Skoumal.

Rodinný dům u Frýdku Místku

Dům ve Starém Městě najdeme v příměstské zástavbě. Je zajímavý především výhledem na vzdálené panorama Beskyd. „Jedná se o přízemní dům s kukaní. Je výsledkem dlouhodobé spolupráce s jednou rodinou z Frýdku Místku, byl to již druhý dům, který jsme pro tohoto investora navrhovali,“ říká Adam Zezula.

Zbrojnice jednotky dobrovolných hasičů v Lanškrouně

„K tomuto projektu jsme se dostali na základě vyhrané architektonické soutěže. Je to již druhá hasičská zbrojnice, kterou navrhujeme. Snažili jsme se budovu zapojit do organismu města. Budeme se snažit, aby zde byl dostatek místa pro techniku a vozy a také chceme vyzdvihnout společné místo, kde se záchranáři scházejí a pořádají zde kulturní i sportovní akce pro veřejnost,“ říká Jan Skoumal.

Bytové domy v Hanušovicích

Aktuálně chystaný projekt v malém městečku na severu Moravy v blízkosti oblíbených turistických lokalit. Cílem zadavatele, tedy města, je udržet zde mladé obyvatele. Aktuálně se pracuje na prováděcí dokumentaci a brzy by se mělo začít stavět.  

Další díly pořadu „TV Architect představuje“, kam si pravidelně zveme zajímavé osobnosti a společnosti, můžete vidět ZDE.

„Byt se střešní terasou a saunou byl unikátním zadáním umožňujícím zkoušku nových myšlenek interiérového designu. Celý byt využívá jednotnou dřevěnou parketovou podlahu z kouřového dubu,“ uvádí architekti z ateliéru Menšík Skrušný Architects + Builders.

Rustikální notu bytu doplňuje v reprezentativních prostorech vstupní haly a obývacího pokoje obklad stěn z panelů dýhovaných kouřovým dubem. Kontrastem k této jednotné paletě je využití okrového detailu jako čalounění židlí, závěsy nebo celá atypická na míru vyrobená zakulacená digestoř skrývající odkládací plochy.  V případě kuchyně je tato barevná škála doplněna o žulové pracovní desky. Kuchyňská linka i další zařízení bylo zhotoveno na míru.

Zajímavým prvkem jsou například dveře s nadstandardní výškou 2,1 m či voděodolná tapeta s KOI kapry, která provází všechny hygienické místnosti. Zbytek koupelny a záchodu je doplněn o bílou keramiku a černý detail zařizovacích předmětu nebo doplňků.

Bytu dodávají atmosféru umělecká díla v podobě s interiérem barevně sladěných fotografií od brněnského fotografa Jiřího Kolbaby. Interiér doplňuje také kvalitní nábytek v podobě židlí od firmy Thonet, historických křesel TON S411 nebo perských koberců.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-mensik-skrusny-architects-builders/]

„Dlouho jsme hledali vhodnou formu domu, investorovi se ale nelíbily pravoúhlé tvary, nakonec jsme proto zvolili kruhový půdorys. Co ale bylo kuriózní, že po dlouhém plánování jsme jeli na pozemek a zjistili jsme, že v sousedství již jedna taková vila stojí. Došlo k unikátní situaci, kdy na sousedních pozemcích vyrostly dvě totožné vily, každá od jiného autora, aniž bychom to tak plánovali,“ říká architekt Petr Hovořák.

Vila je dvoupodlažní s vnějším poloměrem 12 metrů. Konstrukce je železobetonová. Obvodové zdivo z cihelných bloků zakrývá zateplovací systém s dekorativní metalickou omítkou.

Zajímavá je taktéž střecha vily, která je plochá a najdeme na ní zelenou vegetaci. Odvodnění je skryto pod zateplením omítky. Zachycená voda stéká do retenčních nádrží v podzemí a využívá se pro automatickou závlahu zahrady.

Interiér domu odpovídá kruhovému půdorysu. Všechny místnosti v domě jsou propojeny chodbou, která se panoramatickým prosklením otevírá do zahrady. Schodiště propojuje společenskou část v přízemí a soukromou část v patře.

Ve vstupní části domu najdeme prostorné zádveří s vestavěnou šatnou. Následuje obývací pokoj s převýšeným stropem, který navazuje na kuchyň, jídelnu a odpočinkovou část. Prostorná kuchyně má oddělený sklad potravin. Na opačné straně podlaží se nachází WC, technická místnost, bezbariérově přístupný pokoj pro hosty s koupelnou a společný relaxační prostor se saunou a zázemím.

V patře jsou dva dětské pokoje se společnou koupelnou, prádelna, a pracovna s výhledem do zahrady. Dále pak ložnice rodičů se šatnou a vlastní koupelnou.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/prohlednete-si-rodinne-domy-s-ambiciozni-architekturou/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dechberouci-vila-s-atriem-v-plzni-nabizi-majitelum-komfort-i-dostatek-soukromi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/zajimava-zahrada-vznikla-u-funkcionalisticke-vily-v-prazskych-hodkovickach-na-maly-pozemek-se-veslo-nekolik-teras/]

„Zde jsme se hodně snažili pracovat s původními materiály a zachovat stávající principy. Jsou zde například původní podlahy či dveře.  Do prostoru jsme ale vstoupili i s novými moderními prvky. Hodně jsme pracovali s detaily a oblými křivkami tak, aby vznikl prostorný a ničím nerušený interiér,“ říká architekt Šimon Vojtík.

Truhlářské prvky v přírodním dubu jsou doplněné bílou výmalbou a dalšími jemnými pastelovými barvami, které se prolínají napříč interiérem, najdeme je například na dlažbě v koupelně. Ložnice nabízí velké množství úložných prostor.

Nové dispoziční uspořádání vytvořilo velkorysý a reprezentativní centrální prostor bytu, který tvoří kuchyně propojená s obývacím pokojem. Stejně tak z chodby vznikla díky změně dispozic celistvá místnost s dostatkem úložného prostoru. „Vše působí jemně a kompaktně, majitelé si přáli navýšit úložnou kapacitu o šatnu, což se nám podařilo elegantně vyřešit díky oblouku v chodbě,“ dodává Šimon Vojtík.

Výsledkem je příjemný moderní interiér s geniem loci, který charakterizuje plynoucí prostor a dostatek přirozeného světla. 

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-simon-vojtik-a-michal-petr-ze-studia-archum-architekti/]

„Tento dům jsem si navrhl pro svoji vlastní rodinu před několika lety. Dům upozorňuje na to, že novostavby lze vytvářet i ve staré vesnické zástavbě, a přitom s respektem k místu. Černá barva fasády upozorňuje na díru, kterou jsme zaplnili. Dům by měl lehce provokovat, což se asi povedlo,“ říká Radek Pasterný.

Apartmány Filipovice 

Stavby uprostřed Jeseníků nesou množství tradičních prvků, jako je sedlová střecha či použití modřínu z místních lesů, přesto se jedná o soudobé až minimalisticky jednoduché pojetí při zachování architektury Jesenicka. Lodžie jsou kontrastní k fasádě svým barevným pojetím a spolu s přísně čtvercovými okny stejné barvy rámů vyzdvihují charakter objektů.

Rekonstrukce budovy mateřské školy v Polánce 

Objekt mateřské školy se nachází v části Polánka, zhruba 3 km od centra Moravského Krumlova. Dříve zde již obecní školka fungovala, poslední rekonstrukce však proběhla v 70. letech. „Přišli jsme s radikální rekonstrukcí, kdy jsme odstranili přístavky kotelny a skladu uhlí, které dnes nejsou potřeba. Chtěli jsme vytvořit nové hřiště a bezpečný předprostor školky,“ říká Radek Pasterný. Hlavní provoz školky se odehrává v prvním patře a kromě ní je zde i v parteru budovy obchod a zázemí pro Spolek občanů Polánky, jenž obstarává kulturní akce obce.

Bytový dům Bratislavská 51

„Tato vyloučená lokalita v Brně zažívá aktuálně dynamický rozvoj. Chtěli jsme zde vytvořit bydlení pro hendikepované či důchodce, které by město mohlo nabízet k nájmu. Navrhli jsme kvalitní městský bytový dům za využití levně pořízených materiálů,“ říká David Bureš. Novostavba navržená do proluky v ulici Bratislavská nedaleko radnice Brno-sever svou polohou uzavírá nedokončený městský blok činžovních domů z předválečného období.

Ateliér CL3 aktuálně pracuje na různorodých projektech od náměstí až po nájemní bydlení. Aktuálně architekti pracují například na přestavbě chátrajícího hotelu uprostřed jesenických lesů na moderní apartmány s názvem Lesní stráně. Dalším chystaným projektem je také atypická satelitní vesnička u Moravských Budějovic.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/horske-apartmany-filipovice-v-duchu-puvodni-architektury-jesenicka/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-domoplan-josef-molnar/]

Ekologická hala společnosti na výrobu čajů a zpracování bylin byla slavnostně otevřena letos v dubnu. Cílem projektu bylo najít takové řešení a materiály, aby byla stavba co nejvíce ekologicky úsporná. „Snažili jsme se tedy každý obyčejný materiál nahradit takovým, který bude co nejvíce šetrný k prostředí, např. neobsahuje příměsi na bázi lepidel, silikátů, bude dlouhověký, jeho uhlíková stopa se rozprostře v době životnosti stavby a bude dobře recyklovatelný,“ říká architekt Zdeněk Bureš.

Nejen materiály, ale také technologie a zařízení hrály velkou roli při projektování. Byla snaha myslet jak ekonomicky, tak ekologicky. Energie pro provoz pochází z obnovitelných zdrojů a v případě nové haly bylo dosaženo alespoň částečné soběstačnosti fotovoltaickými panely. Dešťovou vodu zachytávají 2 retenční nádrže. Voda se po přefiltrování používá na splachování WC a zalévání zeleně v okolí. Ani zateplení nebylo zajištěno běžným polystyrenem, ale i zde se vybíralo dle dopadů na přírodu stejně jako u řešení omítek. Byla tedy vybrána izolace z přírodního dřevovláknitého materiálu a omítky byly zhotoveny bez silikonů a silikátů. Budova se může pochlubit i zelenou střechou. Tímto způsobem se postupovalo i v interiéru, kde je například na příčky na toaletách použit recyklovaný tetrapack. Obecně byla snaha vybírat materiály s nízkou uhlíkovou stopou a zajistit co největší soběstačnost objektu. „Všechny dlažby jsou z přírodního kamene, stejně tak lavičky jsou v přírodním dřevě bez chemických úprav,“ dodává architekt Zdeněk Bureš.

Aktuálně se chystá dostavba areálu, konkrétně zázemí pro návštěvníky.

Essens Líšeň

Na sídle firmy Essens v Brně-Líšni ateliér pracoval od návrhu až po dokončení v roce 2015. Nyní se areál rozrůstá o další navazující administrativní objekt. Na brownfieldu byla navržena v první fázi budova s administrativním zázemím, v loňském roce pak byla realizovaná na další části pozemku dostavba objektu se skladovacími prostory a dalšími kancelářemi. „Zajímavé na stavbě je, že je nová budova provozně propojena s původní budovou i přes značný terénní rozdíl. Uvnitř budovy pak najdeme vysokou zelenou stěnu i prostor pro výstavu automobilů,“ říká architekt Zdeněk Bureš.

Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě 

Projekt Trvalá výstava k příležitosti výročí 430 let od narození Jana Amose Komenského získala ocenění v soutěži BIG SEE Interior Design Award 2023. Mezinárodní soutěž má několik kategorií a hlavním cílem je vyhledávat a podporovat jedinečné talenty a jejich počiny, pomoct s propagací v médiích a s networkingem. Původně se jednalo především o oblast jihovýchodní Evropy, ale soutěž se rozšířila dále, nejen do našich krajů.

Ateliér A77 Architekti na ploše 350 m² navrhl výstavní prostory, které mapují životní cestu J. A. Komenského. Dlouhý černý tunel symbolizuje základní časovou linii a pomocí audio-vizuální instalace, krátkého filmu a interaktivních stanovišť je kladen důraz na významné aspekty, jako je požár v Lešně, duchovní život či tištěné dílo. „Projekt zahrnoval úpravu stávajících prostor, konkrétně část týkající se života J. A. Komenského. Na interiéru architekti z ateliéru A77 Architekti spolupracovali s ateliérem Horalík z Prahy.“

[https://www.tvarchitect.com/video/a77-architektonicky-atelier-brno-ing-arch-zdenek-bures-jednatel/]

Bytový soubor Panorama – Boskovice

Jedním z prvních významných počinů byl projekt Bytový soubor Panorama – Boskovice. Jedná se o výstavbu bytových domů, která byla rozdělena do dvou etap. Při první etapě vznikly tři bytové domy, garáže, parkoviště a veškeré komunikace. V druhé fázi pak modulárně dvojnásobný bytový dům. Předzahrádky bytových domů lemuje řada nově vysazených stromů.

„Je zde zvětšený půdorys původní socialistické zástavby, projekt je tak více vytěžitelný pro investory. Navrhli jsme čtyři bytové domy, které se postupně výškově snižují. Projekt prošel mnoha rozpočtovými škrty, i tak si ale zachoval zásadní prvky jako velká okna se sníženými parapety, velké užitné balkony, terasy, zahrady a soukromé zóny. To z něj i přes malou míru detailu dělá naše první zásadní společné autorské dílo,“ říká architekt Petr Skrušný ml.

Rezidence Zlatá pole

V tomto projektu si ateliér okusil developerské dovednosti. „Vysoutěžili jsme možnost odkoupit pozemky od města Letovice. Díky tomu jsme dostali pozemky za dobrou cenu a mohli jsme si zde ozkoušet vlastní development. Na pozemcích byla stávající územní studie, měli jsme ale možnost vše upravit a navázat již na navrženou lokalitu. U tohoto projektu jsme museli skloubit zodpovědnost, vize architekta a zachovat čísla rozpočtu developera. To nás z hlediska pochopení obou řemesel posunulo dál než jakékoliv předchozí zadání,“ říká architekt David Menšík.

Vznikly čtyři pětipodlažní bytové domy ve dvou blocích. Zatímco zvenku domy v detailech odkazují na historii, tak ve společných prostorech domu byly využity živější prvky brněnské moderny. „V menším městě jsme mohli obyvatelům nabídnout kvalitu, která se do té doby vyskytovala převážně v metropolích. Od arkýřů, velkých hliníkových oken přes hluboké lodžie či zábradlí z pásoviny až po terazzové schodiště, obložky, zaoblené rožky a lakované dveře,“ říká architekt David Menšík.

Aktuálně ateliér připravuje druhou etapu projektu a přemýšlí již i nad dalšími navazujícími etapami.

Vila Kolejní – Brno

Součástí rodinného domu je i protější objekt s ateliérem, garáž a vinný sklep. Tyto menší stavby jsou situovány na místo původního tenisového dvorce zakousnutého do okolního terénu. „Na tomto projektu jsme spolupracovali s mým otcem. Ještě na střední škole jsem mu s tímto projektem pomáhal, od mala jsem sledoval, jak se zde staví. Doslova v díře po tenisovém kurtu vznikla luxusní vila s bazénem,“ říká Petr Skrušný ml.

Pivnice Dobré pivo Brno

V prostorech se dříve nacházela kavárna. Zadáním investora byla levná a velmi rychlá přestavba nájemního prostoru v centru Brna. „Hlavní myšlenkou bylo sjednocení interiéru jednolitou podlahou v zemitém odstínu a nahrazení původní neestetické dlažby, k tomu jsme využili velkoformátové linoleum. Jsou zde zajímavé detaily jako sokly obložené dřevem, mosazné prvky či industriální prvky,“ říká architekt David Menšík.

Na Výsluní Letovice

Ateliér aktuálně pracuje na dalších zajímavých projektech, jako je bytový komplex Na Výsluní Letovice, jedná se o 51 rodinných domů. Součástí projektu je 11 zakopaných vil po vzoru Vily Kolejní. Pozemky jsou výjimečné svou polohou v přírodě i velmi kopcovitým terénem. Inspirací zástavby bylo italské horské městečko Monte St. Angelo, jehož urbanismus zdánlivě neuspořádaného seskupení mnoha malých rodinných domů dodržuje ve skutečnosti promyšlený praktický systém. 

Další díly pořadu „TV Architect představuje“, kam si pravidelně zveme zajímavé osobnosti a společnosti, můžete vidět ZDE.

„Stávající větrný mlýn je památkově chráněný objekt. Stojí na samotě v severních Čechách a investoři nás oslovili s tím, že zde chtějí vybudovat zázemí s wellness, které by nenarušilo vzhled stavby,“ říká architekt Jan Sedláček.

Architekti proto většinu zázemí navrhli do blízké vzdálenosti a zabudovali pod terén v podobě zelených vln se zelenou střechou a obrovskými kameny, které objekt integrují do krajiny. Vycházeli z konceptu jeskyně a práce s živly. Vznikne zde bazén se slanou vodou, sauna, vířivka či otevřené ohniště.

Novostavba základní školy v obci Nesovice

„S obcí Nesovice již delší dobu spolupracujeme, navrhovali jsme zde například půdní vestavbu pro stávající základní školu, pokračovali jsme sportovištěm a nyní pokračujeme v rozvoji další části areálu. Navrhli jsme zde novostavbu základní školy a mateřskou školku,“ říká Jan Sedláček.

Architekti navrhli budovu ve vhodném měřítku, což se podařilo vytvořením křídel, která se protínají a vytvářejí mezi sebou různá atria a zákoutí. Studenti tak budou mít možnost se potkávat na čerstvém vzduchu.

Městský bazén Kyjov

„Projekt je před dokončením, pokračuje výstavba hlavní části krytého bazénu a wellness centra. Areál by se měl otevřít v září. Už nyní jsou zde naplánované další atrakce, jedná se například o tobogán či venkovní ceremoniální saunu,“ říká Jan Sedláček.

Architektura budovy zapadá do okolní zástavby. Díky decentní cihlové fasádě a hliníkovým lamelám navazuje stavba na sousední rodinné domy. Hlavním motivem je natočení vnitřního plaveckého bazénu o devadesát stupňů vůči celému objemu stavby. V kombinaci s celoplošným zasklením bazénové haly můžou návštěvníci vnímat propojení s venkovním areálem.

Vila u Brna

„Vila má černý obklad z kamenné dýhy a její koncept spočívá ve vytvoření různých menších i větších prostor. Objekt je uprostřed zeleně, jedná se tedy o solitér, který vytváří různá atria vhodná k posezení a relaxaci. Pracujeme zde i s různými výškami prostor, propojováním místností a průhledy stropu. Dům je díky moderním technologií nízkoenergetický. Vila má velmi zajímavé proporce a nabídne unikátní bydlení,“ říká Jan Sedláček.

[https://www.tvarchitect.com/video/chystane-projekty-architektonickeho-studia-senaa-vznika-bytovy-dum-i-moderni-statek/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-senaa-jan-sedlacek-vaclav-navratil/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-v-regionech-architektonicky-atelier-senaa/]

Majitelé objektu měli o svém víkendovém domě jasnou představu. Velká část nábytku byla dělaná na míru. Jedná se zejména o kuchyňskou linku a nábytek v pracovně. Během realizace byl kladen důraz na čistotu interiéru. Výraznou barvou v interiéru je černá, která skvěle kontrastuje se světlými přírodními tóny. Zvolena byla na dlažbu i obklad krbu. „Byť na interiéru pracoval jiný architekt, například schodiště je naše práce, tam jsme přesně už předem věděli, jak bude vypadat. Stejně tak vestavěné skříně v ložnici, které zároveň slouží i jako vstup do koupelny jsme navrhovali s našimi architekty,“ říká Tomáš Dvořák.

V rekonstruované části původního domu se v podkroví nachází ateliér, neboť koníčkem majitele je kresba. Je zde velkorysé střešní okno, které směřuje na sever, aby v místnosti byl dostatek rozptýleného světla. V propojovací části s terasou se nachází kuchyně a v přístavbě směřující do zahrady lze najít ložnici a koupelnu. Obě části spolu vizuálně propojuje kruhové okno.

„Měli jsme celkem volnou ruku, jak s prostorem naložit. Velmi dobře zde fungovala komunikace s klienty. Zároveň jsme chtěli co nejvíce zachovat venkovský charakter a proporce stávajícího domu a ponechat jej v podstatě jednopodlažní," dodává architekt.

Zahradu architekti zakryli další menší stavbou otevřené betonové garáže, která by měla v budoucnu celá zmizet pod zelení popínavých rostlin.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-tomas-dvorak-z-atelieru-ika-architekti/]

Obchodní dům naproti hlavnímu brněnskému nádraží se nachází na velmi rušném místě s obrovskou návštěvností procházejících lidí. Cílem projektu bylo využít stávající ocelový skelet a vytvořit novou vizuální podobu objektu.

„Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi exponované místo a rušný dopravní uzel, počítali jsme s výraznou reakcí veřejnosti. Byla to velká výzva, které jsme se nechtěli vzdát,“ říká architekt Tomáš Dvořák.

Část budovy, kde dříve fungovalo casino, byla poničená požárem. Celkově se stavba z konce 80.let nacházela ve velmi špatném stavu.

„Chtěli jsme, aby stavba měla minimum oken, ale zároveň se jednalo o výrazné a silné prvky, které interiér propojí s exteriérem a vytvoří ikonickou architekturu,“ říká Tomáš Dvořák.

Ke spolupráci si architekti přizvali známého brněnského výtvarníka jménem TIMO a architekta Martina Klimeckého. Nakonec byla zvolena forma jakýchsi očí, které vytváří v hloubce fasády dynamiku a napětí.

Řadové domy Padochov

Na pozemcích v centru Padochova u Oslavan vyrostla atypická zástavba šesti rodinných domů. „Původně zde měly vyrůst čtyři solitérní domy, my jsme se ale rozhodli udělat řadovky, kde zeleň dostane daleko větší prostor. Nakonec se nám sem podařilo umístit šest domů, které svou architekturou oživili místní lokalitu,“ říká Tomáš Dvořák.

Rodinný dům Křenovice

„Toto je pro nás velmi srdcový projekt. Oslovili nás manželé, že koupili starší rodinný dům v obci, kde bydlí a chtějí si jej upravit pro sebe na dobu, až vychovají děti a zůstanou jen spolu. Záměrem bylo zachovat charakter vesnického domu,“ říká Tomáš Dvořák. Starší dům prošel rekonstrukcí, směrem do zahrady architekti pak navrhli přístavbu druhého menšího domu. Tyto dvě pevné stavby jsou propojeny přístavbou s terasou.

Architekti z atelieru IKA architekti v současné době připravují projekt vícepodlažního polyfunkčního domu v Králově poli v Brně.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“, kam si pravidelně zveme zajímavé osobnosti a společnosti, můžete vidět ZDE.

„Cenu Architekt roku udělujeme s cílem upozornit na významnou roli architektů, kteří utváří a ovlivňují kvalitu prostředí pro náš život. Již patnáct let se nám tak daří oceňovat vynikající české tvůrce. Např. v loňském roce byla odbornou porotou vybrána dvojice brněnských architektů Ladislav Kuba a Tomáš Pilař, kteří za sebou mají desítky skvělých staveb vyznačujících se oslavou velkolepého monumentální prostoru, stejně jako detailu,“ shrnuje Martin František Přívětivý, generální ředitel a místopředseda představenstva ABF, a. s., která soutěž organizuje.

Nominovat osobnosti mohou porotci soutěže, architekti, teoretici a historici architektury. Své favority mohou navrhovat ale i galerie, muzea či odborná média, samospráva, úřady, které se věnují územnímu plánování, stavebnictví a architektuře a samozřejmě i široká veřejnost.

Osobnosti nominované na Architekta roku vždy posuzuje odborná porota složená z pěti laureátů předchozích ročníků. Letos jimi jsou architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař, dále Petr Stolín, Stanislav Fiala, Zdeněk Fránek, Petr Hájek. Porota vybere 3–5 finalistů, z nichž vzejde vítěz vyhlášený na slavnostním ceremoniálu 12. září 2023 v Centru architektury a městského plánování v Praze. 

„Jsem přesvědčen, že to, jak se v naší zemi cítíme, je do velké míry ovlivněno místní architekturou. Proto je nesmírně důležité, aby se o ní psalo, mluvilo a aby se ta kvalitní propagovala. Věřím, že cena Architekt roku nejen zvyšuje zájem o architekturu, ale zároveň oceňuje ty, kteří ji významně pozitivně ovlivňují. I z toho důvodu toto ocenění podporujeme a já sám ho řadím mezi ta nejprestižnější, která se v České republice udělují,“ říká Jan Hejhálek, vydavatel časopisu INTRO, který je hlavním mediálním partnerem. 

Součástí soutěže Architekt roku je zvláštní cena Architekt obci, která se snaží upozornit na význam spolupráce a vzájemné symbiózy mezi architektem a samosprávou při rozvoji obce. Cena je udělována architektovi a obci, tedy spolupracujícímu tandemu, který se soustavně věnoval koncepci vystavěného prostředí obce a svým přístupem se zásadním způsobem zasloužil o kvalitní architekturu a udržitelný rozvoj dané obce.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-v-regionech-architekti-ladislav-kuba-a-tomas-pilar-atelier-kuba-pilar-architekti/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/cenu-architekt-roku-ziskalo-duo-kuba-pilar/]

Mezinárodní unie architektů - Union internationale des Architectes je mezinárodní organizace architektů, která byla založena roku 1948. Sdružuje nevládní organizace architektů jako organizace a obce. Za Českou republiku je to Obec architektů. Mezinárodní nevládní organizace uznaná UNESCO jako jediná architektonická unie působící na mezinárodní úrovni.

Už v polovině letošního ledna vyzvala Rada Obce architektů odbornou veřejnost k zaslání nominací na ceny Mezinárodní unie architektů/UIA. Následně v únoru vybrala z obdržených nominací nominanty do jednotlivých kategorií. Kromě Vladimíra Šlapety byl nominován například i Josef Pleskot  na Zlatou medaili za celoživotní dílo či Martin Rajniš na Cena Augusta Perreta za technologii v architektuře.

Slavnostní předání cen proběhne na světovém kongresu na začátku července v Kodani.

Osobnosti současné architektury - Vladimír Šlapeta

[https://www.tvarchitect.com/clanek/jake-architekty-letos-nominovala-obec-architektu-na-vyznamne-mezinarodni-oceneni-uia/]

Do celkového díla se rozhodně vepsala i velká důvěra majitelů. „Můj záměr nebyl rozmělněn nekoncepčními a nepromyšlenými zásahy investora. Bez toho, aby architekt poznal dobře svého klienta, není možné navrhnout dům šitý klientovi na míru. Dále je nutný podobný pohled na svět a hodnoty mezi oběma stranami,“ doplňuje architekt Jakub Chochola.

Stavební pozemek má tvar nepravidelného pětiúhelníku a na severní straně sousedí s lesem. Samotný dům je složen ze dvou hmot. Obytnou část tvoří jednoduchý obdélníkový hranol, z kterého vystupuje nižší objekt garáže se saunou tvaru nepravidelného polygonu reagujícího na tvar pozemku. Obě hmoty se částečně překrývají, aby z ulice nebylo vidět do zahrady. Průchod do zahrady je zjemněn zaoblenými rohy umožňující plynulejší průchod z ulice do domu.

Dům má jedno nadzemní podlaží a není podsklepený. Střechy jsou ploché. Propojení obývacího prostoru s krytou terasou a zahradou je docíleno stoprocentním prosklením od podlahy ke stropu a na celou šířku místnosti.

Přísun denního světla zajišťují střešní světlíky a světlovody v chodbě. „Přes značný odpor stavební firmy světlíky instalovat, se jejich role opět ukázala jako nezastupitelná, protože dokážou přivést světlo doprostřed dispozice, kde by jinak byla tma,“ říká architekt Jakub Chochola.

Přes předsíň s tajnou šatnou se kolem WC a sušárny vstupuje do obytného prostoru s kuchyňským koutem, spíží, jídelnou a relaxační části, z které je přístupná pracovna. V severní části domu se nachází soukromá zóna s dvěma dětskými pokoji, dětskou koupelnou, technickou místností a ložnicí manželů s vlastní šatnou a koupelnou. Obývací prostor je bezprahově napojen na zastřešenou západní terasu posuvně zdvižným HS portálem. Okno vyplňuje celou plochu západní stěny.

V interiéru najdeme lepené dubové podlahy, krbový blok, jehož součástí je vstup do spíže a pracovny. Jsou zde osazeny dveře se skrytou zárubní, které nejsou na první pohled viditelné. Výrazným prvkem obývacího pokoje je sytě žlutá kuchyň, která celý interiér krásně rozsvítí i v ponurých dnech. V předsíni se nachází tajná walk-in šatna navržená celá jako truhlářský výrobek.

Součástí objektu s garáží je zahradní domek a sauna, na kterou navazuje ochlazující jezírko osazené do záhonu s travinami. „Součástí našeho návrhu domu byl i návrh zahrady, který byl zdárně zrealizovaný Janem Šafaříkem, který si dokázal bravurně poradit se všemi požadavky včetně instalace skoro dvoutunového kamene doprostřed zahrady. Organická plocha trávníku je vymezena ocelovými obrubníky a ostrůvkem se stromem, do kterého je zakomponován poklop studny a umístěna nabíjecí stanice pro automatickou sekačku. Záhony jsou řešeny jako štěrkové,“ říká Jakub Chochola.

V severním rohu zahrady jsou umístěny vyvýšené záhony, dřevník a za domem pak jedlá část, kde jsou maliny, borůvky či ostružiny. Členění zahrady také počítalo s možností umístění hokejové a fotbalové branky na trávníku pro domácí trénink.

„Přestože stavební firma neměla ze začátku pro netradiční návrh velké pochopení a chtěla si věci dělat více po svém, tak díky dobré práci technického dozoru, trpělivosti investorů a pravidelného autorského dozoru architekta na stavbě se podařilo vytvořit dílo, z kterého mají jeho uživatelé podle jejich vlastní slov velkou radost i požadovaný užitek,“ uzavírá Jakub Chochola.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-prazskych-klanovicich-vyrost-minimalisticky-dvojdomek-pro-surfare-inspirovany-zivotnim-stylem-na-bali/]

[https://www.tvbydleni.cz/video/velka-sklenena-okna-a-dvere-bez-ramu-mohou-mit-neomezene-rozmery/]

[https://www.tvbydleni.cz/video/podivejte-se-jak-obrovskou-roli-muzou-hrat-okna-vaseho-domu/]

„Zahradní domek jsem navrhoval pro klienty, kterým jsem již dělal návrh rekonstrukce původní vily z 30. let. Časem přišly děti, jiné zájmy a potřeby a majitelé přikoupili sousední parcelu. Chtěli zde zahradní domek, bazén, relaxační zázemí, garáž a grilovací část,“ říká Adam Slabý.

Architekt se také vrací do Krkonoš, konkrétně do Špindlerova Mlýna, kde již dříve realizoval rekonstrukci hotelu Palace. Majitel ho po letech oslovil i pro návrh vlastního rodinného sídla. Jedná se o novostavbu vily v těsné blízkosti hotelu. „Špindlerův Mlýn mám rád, a proto jsem byl nadšený, když se mi naskytla příležitost pracovat na stavbě přímo v centru města. Snažili jsme se zde využít výhledy do přírody a zároveň vytvořit městské bydlení. Jedná se o vícegenerační dům s kanceláří a hostinským bytem,“ říká architekt.

Architekt se zaměřuje také na návrhy interiérů, navrhoval například interiéry designových obchodů pro společnost Carollinum. Dalším zajímavým projektem je návrh interiéru v luxusním bunkru.

„Princip bunkru je ochrana před nějakou hrozbou, osoby zde mohou přežít i několik měsíců. Hlavní část prostoru zabírají potřebné technologie, já jsem navrhoval část prostor pro volný pobyt. Vzniklo prosvětlené atrium s imitací denní oblohy. Prostor může sloužit i jako zázemí pro sbírku obrazů či aut,“ říká Adam Slabý.

Aktuálně připravuje architekt dva bytové projekty v Praze na Strahově a na Rokosce. Jedná se o komorní projekty opět tvořené pro dřívější klienty.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“, kam si pravidelně zveme zajímavé architekty, můžete vidět ZDE.

Výstava Josef Pleskot: Města se zaměřila na tři specifická městská sídla, v nichž má architekt Josef Pleskot nejvíce realizací. Jsou jimi Praha, Ostrava Vítkovice a Litomyšl. Přehlídka nepředstavila jen jednotlivé stavby a projekty, ale ukázala i architektův přístup k architektuře a urbanismu.

Praha 

V Praze je architekt podepsán například pod úpravu Jeleního příkopu a průchodu skrze val Prašného mostu či pod rekonstrukcí dominikánského kláštera při kostele sv. Jiljí na Starém Městě. Je také autorem chystaného rezidenčního projektu na Kavčích horách.

Ostrava

Také pod postupnou proměnou Dolních Vítkovic v Ostravě je podepsán právě Josef Pleskot. Lokalita se jeho rukopisem mění na kulturní a společenské centrum. Výstava ukázala modely již realizovaných projektů, jako je nejstarší vítkovická vysoká pec či bývalý plynojem, který se proměnil v multifunkční sál a kongresové centrum Gong. Expozice představila ale i projekt nové městské čtvrti Městopark pro patnáct tisíc obyvatel, která by měla propojit historické centrum města s někdejším průmyslovým areálem.

Litomyšl 

V Litomyšli architekt primárně navrhuje úpravy, které mají umocnit architektonické a urbanistické kvality města. Mezi nejvýraznější Pleskotovy realizace v Litomyšli se řadí rekonstrukce zámeckého pivovaru, regionálního muzea a celého zámeckého předprostoru, dnes náměstí Václava Havla.

Podívejte se s námi na video, které v rámci výstavy vzniklo. Sám pan architekt vás provede výstavním sálem. 

[https://www.tvarchitect.com/clanek/vystavu-josef-pleskot-mesta-navstivilo-v-museu-kampa-21-500-lidi/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/vystava-josefa-pleskota-v-museu-kampa-se-blizi-k-rekordu-nejvyssi-navstevnosti-ceske-vystavy-venovane-architekture/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/museum-kampa-predstavuje-dilo-architekta-josefa-pleskota/]

Jedná se o zahradní altán pro 25 dětí. Konstrukce je tvořena 109 šupinami z voděodolné překližky spojovanými pozinkovanými styčníky. Výhodou je snadný převoz i montáž. „Jedná se o příklad menší architektury. Původně vznikl jako altán pro školní zahradu, kam chodí naše děti. Je to samonosná konstrukce skládající se z překližkových šupin. Stavba slouží jako venkovní třída. Mě samotného překvapila vnitřní atmosféra objektu. Je zde příjemné mikroklima i akustika a dá se zde dokonce udělat i oheň,“ říká architekt Jerry Koza.

Čerpací stanice Matúškovo

Dvojstojanová čerpací stanice s kioskem má organický vzhled. Zastřešení tvoří monolitická železobetonová konstrukce nosných svislých sloupů a vodorovné zakřivené desky, které do sloupů plynule přechází. „Navrhovali jsme síť čerpacích stanic, tato stavba byla vlastně jakýmsi pilotním projektem celého konceptu,“ říká Jerry Koza. Čerpací stanice Matúškovo byla v roce 2012 nominována na cenu Dušana Jurkoviče.

Hausbot Port X

PORT X je jednopodlažní hausbot na Vltavě. Objekt má obdélníkový tvar s pultovou střechou. Na prosklenou fasádu s francouzskými okny navazuje zastřešená terasa. Ve fasádě jsou zasazeny pouze vstupní dveře. Hausebot je přístupný díky mobilní lávce. V interiéru lze najít obklad ze sibiřského modřínu, tvoří podlahu, strop i zadní stěnu objektu.

Interiér Žižkovské věže

Žižkovský vysílač byl postaven v letech 1985 – 1992 podle návrhu architekta Václava Aulického a inženýra Jiřího Kozáka. Rekonstrukce se týkala apartmánu, baru, recepce, restaurace a vyhlídkových prostor. Byla zde použita řada futuristických prvků. Recepční pult je vyrobený z bílého sklo-laminátu. Bar dekorovaný skleněnými prvky symbolizuje půdorys věže. Kavárna a neformální restaurace nabízí zajímavé polstrované boxy ve třech výškových úrovních. Druhá, formálnější restaurace má dvě výškové úrovně, které oddělují designové drátěné příčky.

Křeslo Kotrmelec

Multifunkční křeslo vytvořil Jerry Koza v roce 2002. V jedné poloze slouží nábytek jako křeslo s područkami, v druhé jako barová židle a ve třetí poloze jako houpací křeslo. Kotrmelec z laminátové skořepiny má vnější plochu bílou ve vysokém lesku. Barva vnitřního povrchu může být červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá či fialová. „Byl to můj první experiment na pomezí nábytku a objektu. Křeslo, které bylo dříve v depozitáři je nově ve stálých sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea,“ říká Jerry Koza.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-michal-prochazka-z-atelieru-saem/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-dalibor-hlavacek-z-atelieru-dh-architekti/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-designerka-anke-glut/]

•  Josef Pleskot - Zlatá medaile za celoživotní dílo
•  Ivo Oberstein, - Cena Patrika Abercrombieho za městské plánování a design
•  Martin Rajniš - Cena Augusta Perreta za technologii v architektuře
•  Vladimír Šlapeta - Cena Jeana Tschumiho za architektonické psaní a kritiku

Další kategorie soutěže UIA jsou Cena Roberta Matthewa za udržitelné a lidské prostředí a Cena Vassilise Sgoutase za realizovanou architekturu sloužící chudým. Tyto kategorie zůstaly bez nominace.

„Věřím a byl bych velmi rád, kdyby se nám podařilo obsadit alespoň 1 ze 4 zaslaných nominací. Myslím, že Rada Obce architektů pečlivě vybírala a nominovala opravdu zvučná a známá jména, která svou prací přesahují hranice České republiky. Všichni nominovaní si cenu zaslouží,” uvedl Oleg Haman předseda Obce architektů k nominacím.       

Mezi kandidáty na zlatou medaili UIA a ceny UIA může patřit jakýkoli žijící architekt, firma, nebo kolektivní subjekty zahrnující architekty.

Vyhlášení letošního ročníku proběhne na světovém kongresu na začátku července v Kodani.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/obec-architektu-vyhlasuje-jubilejni-rocnik-grand-prix-architektu-narodni-cenu-za-architekturu-2023/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-obec-architektu-a-grand-prix-architektu/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-oleg-haman/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-vladimir-slapeta/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-martin-rajnis/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osa-josef-pleskot/]

„Je to velmi složité místo. Jedním z hlavních úkolů bylo vyřešit dopravní rébus v této lokalitě a vytvořit moderní dopravní stanici, která zásadním způsobem ovlivňuje veřejný prostor v této lokalitě. V této chvíli je zde autobusové nádraží, odkud vede spoj na letiště, který by měla v budoucnu nahradit železnice,“ říká architekt Dalibor Hlaváček. Na nové trati se ateliér podílí i na podobě nových pěti zastávek. Patří mezi ně například Praha – Výstaviště či stanice Na letišti.

Dalibor Hlaváček se též věnuje i design-build projektům, při kterých mají studenti šanci postavit si během semestru svůj vlastní návrh. Jedná se například o útulny či lávky, některé z nich již řadu let slouží v Krkonoších.

„Baví mě kombinace učení a praxe. Projekt design- built spočívá v tom, že studenti si své projekty navrhnou a vlastníma rukama postaví. Smyslem je to, aby se co nejvíce přiblížili reálné praxi a naučili se projekty prezentovat před klienty. Je to velmi přínosný projekt,“ dodává architekt.

Do poroty letos zasednou:

Amanda Levete / Velká Británie – Principal at Studio AL_A, vítězka Stirlingovy ceny,
držitelka Jane Drew Prize, komandér Řádu britského impéria

Irakli Eristavi / Slovensko - studio zerozero

Thorbjörn Andersson / Švédsko – studio Thorbjörn Andersson Landscape Architect - Sweco Architects

Balázs Bognár / Japonsko – studio  Partner at Kengo Kuma & Associates

Petr Štefek / Česká republika – studio Petr Štefek Architect

Přihlašovat se do soutěže je možné do 30. 6. 2023

„Letošní 30. ročník je jubilejní a je pro nás velkou výzvou. Věřím se nám podařilo vytvořit vynikající vyváženou porotu. Může nás jenom těšit, že pro oslovené architekty je účast v porotě otázkou prestiže. Architektka Amanda Levete, která vedla s Janem Kaplickým světoznámé studio Futere Systems, poctí naši architektonickou veřejnost svoji přednáškou v pátek 27.10. od 17 hod v prostorách CAMP. Porota nebude mít jednoduchou práci vzhledem ke stále stoupající úrovni přihlašovaných prací. V prvním elektronickém kole 5 porotců volí nezávisle na sobě a v různém čase pouze ano, či ne pro postup. Úroveň je tak vysoká, že mnohdy ani 3 souhlasy nezaručí postup mezi 50 finalistů. Tato vysoká kvalita soutěžní přehlídky posunuje všechny architekty v práci, aby držely krok s dobou a současnými trendy, mě nevyjímaje,” uvedl k vyhlášení XXX. ročníku Oleg Haman, předseda Obce architektů, z. s.

Jako v předchozích letech vybere v 1. kole porota 50 nejlepších realizací, které postoupí do finále. Prezentace finalistů před porotou proběhne na Grand Prix Architektů Festivalu by Grohe 30.10.2023. Porota následně vybere vítěze, kteří budou oznámeni ještě tentýž den v rámci Galavečera Grand Prix Architektů - Národní ceny za architekturu 2023.

Soutěž Grand Prix Architektů založila prof. Ing. akad. arch. Alena Šrámková, která je označována za první dámu české architektury. Zajímavostí je, že porotci Grand Prix Architektů se automaticky stávají členy Obce architektů, kde je za celou historii více jak 125 významných jmen architektury, jako jsou Jan Kaplický, Eva Jiřičná, Karel Hubáček či Valter Bordini a David Chipperfield.

Obec architektů je nezávislým nepolitickým stavovským společenstvím usilujícím o propagaci architektury a stavitelství, architektonické tvorby a architektonických děl a jejich ochranu. Cílí jak na odbornou, tak na širokou veřejnost. Jejím zájmem je podpora a ochrana architektury. Obec architektů je také členem Višegrádské skupiny. Jejím nově znovuzvoleným předsedou je architekt Oleg Haman.

[https://www.tvarchitect.com/video/reportaz-slavnostni-predavani-cen-grand-prix-architektu-narodni-ceny-za-architekturu-2022/]

[https://www.tvarchitect.com/video/osobnosti-soucasne-architektury-oleg-haman/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-obec-architektu-a-grand-prix-architektu/]

Nejvýraznějším místem je bezesporu kuchyň, která umocňuje jádro celého bytu. „Kuchyňská linka je navržena v dubové dýze, kterou doplňuje betonová deska s vloženými, zalitými kameny v tmavších, hnědých odstínech. Ve stejném provedení je i kuchyňský ostrůvek,“ říká architektka Petra Ciencialová. 

Dalším dominantním materiálem je plech, který najdete v každé místnosti. Ať už v podobě knihovny, barových židlí, nebo podstavců pro noční stolky. 

Velmi výrazné jsou i betonové sloupy, které tvoří nosnou část konstrukce. Architektky tyto části obnažily a přiznaly v plné surovosti. 

Aby mohla vzniknout prostornější koupelna, bylo potřeba změnit dispozice bytu. „Na úkor šatny jsme rozšířily prostor koupelny. Úložné prostory pak byly nahrazeny sadou vestavných skříní v chodbě,“ říká architektka Kateřina Průchová. Koupelna má temnější barvy doplněné designovou sanitou.

Celkově je byt rozdělen na dvě části. Ta obytná je vzdušná a plná světla, jehož průchod zajišťuje vstup podél fasády mezi ložnicí a obývacím pokojem a také skleněné světlíky, které jsou umístěny nad všemi dveřmi. Naopak hygienické zázemí je tmavé a poskytuje dostatek soukromí. „Obě části jsme propojily dubovou podlahou a betonovou stěrkou. Dřevěná podlaha je rovněž použita v ložnici a v obývacím pokoji. Dřevo ve stěrku přechází pod kuchyňským ostrůvkem, pomyslně se tak odděluje obývací část bytu od technického a komunikačního zázemí,“ dodává Kateřina Průchová.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/dominantou-jednoho-prazskeho-paneloveho-bytu-se-stala-originalni-luxferova-stena/]

[https://www.tvarchitect.com/clanek/panelakovy-byt-se-promenil-v-utulne-hnizdo/]

Za pomoci architektů se majitelé bytu o ploše 67 m² pustili do rekonstrukce, jejímž výsledkem je naprosto originální interiér, který vás ohromí.

„Prostor bytu jsme důvěrně znali, protože jsme v identické dispozici žili několik let v nájmu o pár ulic dál. Naším záměrem bylo nechat si navrhnout a vytvořit vzdušný a světlý prostor, který bude respektovat identitu lokality, zároveň prostor pozvedne a dodá mu osobitost. První návrhy nám přišly velice odvážné a takto radikální změna nás lákala, i když jsme měli v počátku obavy z realizace, protože si – ani dnes – nedokážeme představit, že bychom ji zvládli svépomocí,“ říkají majitelé bytu. 

Mladý pár ke spolupráci oslovil studio Papundekl. „Klienti znali všechny přednosti i problémy dispozice a jejich hlavním cílem bylo byt více prosvětlit a získat dostatek úložných prostor. Po společných debatách byla zvolena cesta drobných úprav stávající jinak vyhovující dispozice,“ říkají autoři návrhu. 

Aby se do středu bytu dostalo více přirozeného světla, navrhli architekti nové příčky kompletně z luxfer. Světlo tak prochází doslova napříč celým bytem. Luxfery mají navíc dobré akustické vlastnosti, propouští světlo a lze je jednoduše poskládat i do oblouku, což bylo využito pro zaoblení původně krkolomné uličky kolem koupelnového jádra. Luxferové stěny se tak staly hlavním tématem interiéru bytu. 

Dalším důležitým prvkem je vestavěný nábytek. Byl zde navržen modulární regálový systém, který je pomocí ocelových rámů kotven ke stropům. Police jsou z březové překližky, která doplňuje chladnější odstíny bytu teplým tónem. Regály se nachází ve všech hlavních místnostech, někde slouží jako knihovna, jinde jako kuchyňské skříňky či noční stolky. 

Podlaha je tvořena z neutrální šedé stěrky, kterou doplňuje odhalená betonová konstrukce na některých stěnách. Do nábytku jsou také integrovány vypínače a zásuvky, díky čemuž se nemuselo složitě vrtat do betonových panelů. Zajímavostí je také to, že jediným zdrojem umělého světla jsou v interiéru LED pásky rozmístěné v policích, což vytváří příjemné rozptýlené světlo.

„V osobitém a zároveň jednoduchém interiéru, do kterého studio navrhlo i většinu nábytku, žijeme už půl roku. Je to komfortní domov – ke každodennímu životu, častým návštěvám i pro práci. Neocenitelnými jsou v tomto rozsáhlé knihovny, které střídmý prostor naplňují barvami a poskytují dostatek místa nejen pro ubytování řady knih nezbytných pro naše profesní životy, ale i tretek, radostí a dekorativních předmětů z cest,” uvádí majitelé bytu.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/panelakovy-byt-se-promenil-v-utulne-hnizdo/]

Návrh nové Kežmarské chaty na Slovensku je stavbou na zelené louce, kde hlavní roli hrají klimatické podmínky, energetická soběstačnost a okolní horská příroda. Stavba uprostřed přírody vytváří dominantu lokality, a přitom respektuje okolní krajinu. „Soutěže na tento projekt se zúčastnilo kolem 95 ateliérů z celé Evropy. Nám se podařilo zvítězit. Chata měla fungovat jako ostrovní systém ve vysokohorských podmínkách,“ říká Filip Havliš.

Chata Nové Hamry

Dům v Krušných horách je umístěn v lese mezi stromy, kam zapadá především díky barevnému pojetí. Tvar budovy má hranatou figuru, střecha a stěna společně splývají v jeden výrazný celek. Interiér je rozdělen do tří úrovní, každá má vlastní charakter i možnost využití. V nejvyšší úrovni slouží dům jako ateliér, knihovna a také jako útočiště. O úroveň níže najdeme kromě koupelny a otevřeného galerijního prostoru také spací koutky. Podlaha je částečně tvořena sítí, která propojuje prostor se spodním patrem a zároveň funguje jako zajímavý prvek určený k odpočinku. Nejnižší úrovni domu pak dominuje hlavní společenský prostor s kuchyní a centrálním krbem. Technické zázemí se nachází v částečně zapuštěném suterénu.

Viladomy Kamenice

Projekt dvou komorních viladomů v centru obce a sousedství zámeckého parku. „Jedná se o čerstvě dokončený projekt dvou bytových domů. Cílem bylo na parcele mezi rodinnými domy v obci Kamenice vystavět developerský projekt. Měřítko dvou menších viladomů o 9 bytech do lokality zapadá. Tímto projektem jsme začali spoluvytvářet centrum obce a naznačili jsme cestu, kterou by se obec mohla vydat,“ říká David Zámečník. V obci Kamenice architekti pracují také na projektu sportovního areálu. Zadáním obce bylo dotvořit stávající sportoviště a vybudovat zde areál odpovídající současné době a příměstskému životu obyvatel. Ve vedlejší obci v Kostelci u Křížků pak podle projektu ateliéru vznikne přístavba základní školy. V prostoru se bude nacházet tělocvična a jídelna s kuchyní.

Aktuálně ateliér pracuje na projektu souboru rodinných domů v obci Křížkový Újezdec.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/moderni-horska-chata-vyrostla-v-souladu-s-prirodou-i-koloritem-krusnych-hor/]

„K tématu architektury jsem se dostal přirozeně a postupně. Tatínek byl architekt svítidel, jako malý jsem s ním jezdil po různých objektech a naučil jsem se vnímat prostor a světlo. Vždy jsem toužil psát o výtvarném umění, což se mi podařilo. V určitém okamžiku u mě ale architektura začala převažovat,“ říká Petr Volf.

Petr Volf v roce 1988 absolvoval žurnalistickou fakultu UK v Praze. V letech 1987-1990 byl redaktorem Mladé fronty, v letech 1990-1992 vedl kulturní rubriku MF Dnes, v roce 1994 se stal editorem Playboye a dlouho působil i v časopisu Reflex. Je autorem knih Muž, který zůstává, Hermafrodit, Nech kozy mečet, Picasso byl monstrum, Kolik stojí miluji tě, Poslední akční hrdinka a knihy rozhovorů s výtvarníky Na počátku je čára a několika dalších prací o výtvarném umění.

Na kontě má i rozhovor s jednou z největších architektonických světových osobností. Je jím brazilský architekt Oscar Ribeiro de Almeida de Niemeyer Soares, který je považován za zakladatele moderní brazilské architektury.

„Byla to pro mě nejobtížnější mise, kterou jsem ve své kariéře podniknul. Návštěvu jsem plánoval několik měsíců dopředu. Po celou tu dobu jsem nemohl věřit tomu, že se mi podaří rozhovor opravdu udělat. Když jsem pak přijel do jeho atelieru na Copacabaně a vše proběhlo přesně tak, jak bylo domluveno. Hodinu jsme spolu mluvili o architektuře,“ říká Petr Volf.

„Architekturu chci poznávat na vlastní oči i na vlastní kůži. Vyhýbám se tomu, abych o nějaké stavbě psal pouze na základě zprostředkovaných fotografií. Místo chci poznat se všemi fenomény a povídat si s architektem z očí do očí,“ doplňuje Petr Volf.

Petr Volf aktuálně pracuje na knize o vlastních domech českých architektů. Bude zde například příběh domu Josefa Pleskota či Aleny Šrámkové. „Je to dlouhodobý sběr informací. Myšlenkou jsem se začal zabývat v roce 2010 a zjistil jsem, že takových sídel je sice mnoho, ale architekti mnohdy nepřiznají, že jde o jejich vlastní domy a tato sídla ani nepublikují. Když dělá architekt sám pro sebe, jedná se vlastně o autoportrét. Já se snažím architekty vybízet k tomu, aby mi poskytli jejich vlastní portrét i fotografii domu. Aktuálně jsem u čísla 90 a jedná se pouze o současné architekty. Bude to velká kolekce,“ říká Petr Volf.

Podívejte se také na další díly pořadu Osobnosti současné architektury ZDE.

Dětská léčebna v Ostrově u Macochy je jediným pracovištěm v celé České republice, které využívá pro speleoterapii krasovou jeskyni. „Do léčebny jezdí na pobyty děti, které trpí astmatem a dýchacími potížemi. Většinu času tráví právě v Císařské jeskyni, prostředí má totiž dobré léčebné účinky,“ říká architekt Adam Rujbr.

Objekt léčebny je umístěn v severní části obce, kde navazuje na oblast rodinných domků. Tvar budovy je inspirován archetypem domku z dětské kresby rozděleným do pěti funkčně odlišných částí. Jedná se o dvoupodlažní budovu bílé barvy, část objektu je zapuštěná pod terénem. Díky svažitosti terénu je objekt přístupný v obou podlažích. „Léčebna slouží i jako škola a počítá se s tím, že bude využívána i veřejností. Snažili jsme se zde vytvořit komunitní prostředí,“ říká Adam Rujbr.

Architektonicky zajímavá stavba skvěle zapadá do CHKO Moravský kras. Využívá obnovitelných zdrojů energie a má nízké provozní náklady. V minulosti byla  vybrána odborníky z OECD a Evropské komise mezi tři nejlépe zadané veřejné zakázky roku 2021 v kategorii Udržitelná veřejná zakázka soutěže PROCURA+.

[https://www.tvarchitect.com/clanek/v-ostrove-u-macochy-vznikla-detska-lecebna-se-speleoterapii-od-studia-adam-rujbr-architects/]

[https://www.tvarchitect.com/video/adam-rujbr-promenil-stare-ruiny-na-penzion-souznici-s-jihoceskou-prirodou/]

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-adam-rujbr-architects/]

Dalším zajímavým projektem se stala rekonstrukce bytu s terasami na Kavčích Horách v Praze. Místo s krásnými výhledy na Barrandovské údolí sloužilo dlouhá léta k pronájmu. Díky zásahu zde vznikl luxusní interiér určený pro trvalé bydlení. „Na tomto projektu jsme spolupracovali s architektkou Annou Lacovou, my jsme byli pouze v roli koordinátora. Výsledkem je jeden z našich nejreprezentativnějších projektů,“ říká Martin Kouřimský.

Studio má za sebou ale i náročnou zahraniční realizaci. V Řecku studio navrhlo na základě úvodních skic interiéry atraktivních přímořských vil.

Další díly pořadu „TV Architect představuje“, kam si pravidelně zveme zajímavé architekty, můžete vidět ZDE.

Také s vlastním ateliérem SBORWITZ Architekti má na kontě několik významných staveb a rekonstrukcí. Jednou z nich je například rekonstrukce a dostavba Muzea umění Olomouc či rekonstrukce Bauerovy vily v Libodřicích, významné stavby od Josefa Gočára. Práce pro Nadaci českého kubismu projektoval ateliér v letech 2004-2006, realizace proběhla v letech 2004-2008. Klíčové bylo skloubit staré s novým. V interiéru byla částečně zachována původní kubistická výzdoba, například zábradlí s lomenými sloupky nebo kosodélníkové tvary skleněných výplní interiérových dveří. Zachovala se také originální koupelna, včetně původní vany a části obkladů. Prkenné a dlážděné podlahy v kuchyni, koupelně a pokojích zůstaly původní.

Dalším významným počinem ateliéru je rekonstrukce tančírny v Račím údolí u Javorníku. Tato stavba byla ve velmi zanedbaném stavu a bez výrazné investice hrozil její zánik. V rámci nedávné rekonstrukce byly veškeré viditelné tesařské konstrukce opraveny do původního stavu, a to včetně použitých barev. Stejně tak se architekti snažili o původní vzhled u prosklených stěn, dveří a obkladů. Některá okna a dveře však musely být nahrazeny kopiemi s využitím maxima dochovaných prvků. V zadní části tančírny je postaven nový zděný trakt se služebním schodištěm a zázemím pro sál. Také v interiéru byla obnovena původní barevnost včetně malířské výzdoby.

Ateliér se zabývá také obnovou centra města Velká Bystřice u Olomouce. Amorfní prostor před zámkem byl revitalizován na plnohodnotné náměstí. Rekonstrukcí prošly přilehlé budovy a park získal nové cesty a dřevěné můstky. Ve středu náměstí vznikla fontána lemovaná čtveřicí stromů. Zámecké náměstí pak získalo novou dlažbu z tradičních žulových kostek a vybudován byl i amfiteátr. „Aktuálně zde pracujeme na přístavbě školy a úpravě okolí. Vzniká zde biotop a pomáháme i s rozvojem okolních obcí,“  říká architekta Marie Sborwitzová.

Podívejte se také na další díly pořadu Osobnosti současné architektury ZDE

[https://www.tvarchitect.com/clanek/znate-tancirnu-v-racim-udoli-seznamte-se-s-perlou-rychlebskych-hor/]

Dům se nachází ve staré zástavbě, která místy evokuje starou vesnici. Je zde nádherný výhled na Kostel sv. Vavřince a vše potřebné je v docházkové vzdálenosti. „Dům má u silice 6 metrů, poté se stavba zužuje na 4 metry a do zahrady se otevírá velkorysý prostor měřící 12 metrů. Když z úžiny vstoupíte do obývacího pokoje, překvapí vás velkorysý prostor a krásný výhled,“ říká Michal Procházka.

Dům využívá materiálů lokálních, obnovitelných a s minimální produkci CO₂. Navíc je mimořádně úsporný. „Konstrukce domu je z dřevěných křížem lepených CLT panelů. Stěny domu jsou oboustranně pohledové. Dům má také zelenou střechu a technologii pro nakládání s dešťovou vodou,“ říká architekt.

Tvary a členitost, vnitřní dvůr, stísněný průchod, to vše doplňují skleněné plochy. Ve dvoře roste Ginkgo biloba, tedy druhohorní dlouhověký strom, který udržuje vláhu. Odtahy vzduchu zajišťují hybridní ventilátory poháněné větrem, teplo pak tepelné čerpadlo země – voda. Záložním zdrojem je pak krb na dřevo.

Dům získal několik významných ocenění za architekturu, zelenou střechu i za dřevostavbu.

[https://www.tvarchitect.com/video/tv-architect-predstavuje-michal-prochazka-z-atelieru-saem/]