Odebírat novinky
Úvod Architektura a urbanismus Urbanismus Machu Picchu se pomalu rozpadá. Úřady omezí návštěvní hodiny

Machu Picchu se pomalu rozpadá. Úřady omezí návštěvní hodiny

Machu Picchu se pomalu rozpadá. Úřady omezí návštěvní hodiny
14. 5. 2019 / Autor: Wikimedia commons/ Martin St-Amant (S23678) Popisek: Machu Picchu
Machu Picchu se pomalu rozpadá. Úřady omezí návštěvní hodiny

Peruánské úřady omezí návštěvní hodiny v jedné z nejvyhledávanější památek Jižní Ameriky - v někdejším inckém městě Machu Picchu. Důvodem je zachovat pro další generace tento komplex teras a chrámů co nejméně opotřebený masovými návštěvami turistů, denně ho totiž navštíví v průměru kolem čtyř tisíc lidí. Loni jich do této památky UNESCO přišlo v sezoně rekordních šest tisíc denně, uvedla peruánská tisková agentura Andina.

Od středy bude místními úřady omezen vstup do tří nejnavštěvovanějších částí Machu Picchu (Chrámu Slunce, Chrám Kondora a rituální místo Intihuatana) na tři hodiny denně. Dva týdny budou testovat vstup do těchto míst po tři hodiny v různých částech dne, aby zjistili, kterou dobu pak pro vstup do nich stanovit od června.

Tři nejzranitelnější místa

„Je tam evidentní opotřebení schodů a pater a nejzranitelnější jsou tři místa (Intihuatana a chrámy Slunce a Kondora),“ vysvětlil místním médiím důvod nového opatření správce Machu Picchu José Bastante.

Machu Picchu leží zhruba sto kilometrů od někdejšího hlavního města Incké říše Cuzka v nadmořské výšce cca dva tisíce čtyři sta metrů nad kaňonem řeky Urubamba. Město, vystavěné z přesně opracovaných kvádrů bez pojiva, shlížející z horského sedla na zelené vrcholky peruánských And, nechal postavit v polovině 15. století panovník Pachacútec Yupanqui.

Odlišná mikroklimata pro různé plodiny

Španělé, kteří Inckou říši dobyli v první polovině 16. století, Machu Picchu neobjevili. Našel ho až v roce 1911 Američan Hiram Bingham. Dodnes se experti neshodují v tom, kdy a proč obyvatelé toto město opustili. Podle některých teorií nešlo ani o klasické město, ale o jakousi zemědělskou testovací stanici Incké říše. Množství plodin, jež se tam dalo pěstovat, by totiž toto tehdy patrně tisícové město neuživilo. Terasovitá políčka ale skýtala odlišná mikroklimata vhodná pro různé plodiny.

Incká říše byla začátkem 16. století se svými dvěma miliony kilometrů čtverečních největším státním útvarem předkolumbovské Ameriky, sahala od jihu dnešní Kolumbie přes Ekvádor, Peru a Bolívii až do střední části Chile a na sever Argentiny. Obývalo ji odhadem až patnáct milionů lidí různého etnického původu, jež si dynastie Inků během své vlády od začátku 13. století podrobila (Inka byl královský titul).

Až tisíc druhů brambor

Incká říše byla rovněž nejlépe centralizovaným státem v době předkolumbovské Ameriky, přestože nepoužívala písmo. Měla dokonalý systém silnic, ačkoliv Inkové neznali kolo ani koně. Jejich stavby dodnes berou dech svou důmyslností, jako první na světě pěstovali Inkové brambory (asi tisíc druhů), znali měď a vyráběli bronz, ale neměli peníze, ani neprovozovali obchod.

red

Pořady

Hledáte inspiraci pro bydlení?

Publikování nebo další šíření obsahu serveru TVarchitect.com je bez písemného souhlasu společnosti Living Media s.r.o. zakázáno.
Orgánem dohledu nad poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
© 2019 Living Media s.r.o.
Vytvořeno v Beneš & Michl