Lanovka na Lomnický Štít: Tam, co Marvanovi uletěla beranice

Autor: aktuality.sk Popisek: Lanovka na Lomnický štít

Dopravní infrastruktura

#Slovensko #Vysoké Tatry #lanovka

další

Sdílet na facebook twitter

Lanovka na Lomnický Štít na Slovensku byla uvedena do provozu v roce 1942 a přípravné práce začaly už koncem dvacátých let. Stavba patřila ke světovým unikátům. Její financování probíhalo ze státního rozpočtu, a to díky konexím jednoho muže. Na staničních budovách se podílel architekt Dušan Jurkovič.

Byla vybudovaná v 30. letech 20. století. V době svého vzniku se jednalo o světový unikát a byla držitelem několika světových rekordů, mimo jiné proto, že kotlina vinoucí se nad plesem musela být překonána bez podpěr. V současné době je v provozu jen horní část lanovky mezi Skalnatým plesem a Lomnickým štítem.

Lanovka byla dvojúseková, se čtyřmi stanicemi na trase. Takové řešení si vyžádala extrémní délka a reliéf trasy. První úsek vedl z Tatranské Lomnice na Skalnaté pleso a jezdily na něm kyvadlově dvě kabiny. Druhý úsek pokračoval ze Skalnatého plesa na Lomnický štít, zde byla v provozu jediná kabina.

Přepravní kapacita prvního úseku přestávala stačit stoupajícím nárokům na přepravu lyžařů v zimní sezoně, a proto byla v sedmdesátých letech postavena paralelní kabinková lanovka. Během rekonstrukce druhého úseku, která skončila v roce 1989, došlo ke změnám v koncepci lanovky, změně počtu nosných a tažných lan a k výměně téměř veškerého strojního zařízení.

Přípravné práce

První přípravné práce pro výstavbu lanovky na Lomnický štít proběhly během roku 1928. Průkopníkem stavby visutých lanovek v Tatrách se stal ředitel státních lázní v Tatranské Lomnici Juraj Országh, který díky výborným kontaktům na tehdejší politické špičky prosadil v roce 1934 rozhodnutí o financování lanovky ze státního rozpočtu.

Hlavním stavitelem staničních budov podle upravených projektů architekta Dušana Jurkoviče byla firma Karla Marvana z Hradce Králové. Jsou postavené z místní žuly, ocelobetonových a ocelových konstrukcí. Stavitelé se od původních projektů výrazně odchýlili, k čemuž se Jurkovič vyjádřil s nelibostí. Hlavním konstruktérem lanovky samotné byl Václav Nevrlý, realizace byla zadána firmě František Wiesner z Chrudimi. Ocelové konstrukce dodávala mostárna v Karlově Huti a kabiny byly vyrobeny v Kolíně.

Technické problémy

Z důvodu řešení technických problémů veřejný provoz lanovky na vrchol Lomnického štítu začal až v roce 1942. Po vypuknutí Slovenského národního povstání byla lanovka zastavena a v lednu 1945 nacisté vyhodili do povětří dolní stanici v Tatranské Lomnici. Provoz byl obnoven v únoru 1946 na Skalnaté pleso a v lednu 1949 na Lomnický štít.

Výstavba začala 8. března 1936, 22. prosince 1937 byla slavnostně otevřena. Ve středu budovy se nachází lanoviště, kde jsou umístěné kotvy a napínací kladkostroj.

Právě na vrcholu této lanovky na Lomnickém Štítu uletěla herci Jaroslavu Marvanovi ve filmu Anděl na horách beranice.

nyv